Re: Také studuji a plánuji dalšího potomka :o)

Ahoj Soňo i ostatní :o)
celý kvanta příspěvků mě opravdu potěšili.. a to z mnoha důvodů. Já mám 2,5letého synka, mimochodem velmi živého, a zhruba měsíc do porodu. Studuji VŠE, denní studium, zbývá mi "jen" zápočet z makroekonomie a mikroekonomie - tudíž snad poslední semestr, pak státnice a diplomka. Státnice z vedlejšky a všechno ostatní už mám... měla jsem teda 1,5roku přerušeno a nějak se mě to všechno špatně zvládalo, ted jse se zařadila zpět, dodělala všechny ostatní předměty, kromě těchto pro mě nejhorších + tu státnici z vedlejšky... ale musím přiznat, že mě dochází síla a hlavně motivace.. pořád si říkám, že když už jsem došla takhle daleko, tak to přece nenechám jen tak ladem, ale na druhou stranu vím, že to k práci nepotřebuji, nikdo mě nenutí ani nepodporuje (na vysokou mě tenkrát víceméně dokopal bývalý přítel a za to mu rozhodně moc vděčím).. manžel mě ale v tomhle nijak nepodporuje, tedy ne že by byl proti, ale ani nijak zvlášt nepomáhá ani moc nechválí a hlavně ho to asi nezajímá :o( Trochu smutné je, že má dceru z prvního manželství, které je 21 a je ve 3semestru na vysoký v Liberci a s každou zkouškou i zápočtem mi hned volá, že to udělala nebo neudělala a jaká je skvělá nebo bůhvícoještě... asi se děti chápou jinak než přítelkyně/manželky. Mě ta motivace ale asi opravdu chybí :o(
Trochu problém je, že kromě synka, břicha a školy také stále pracuji, víceméně na plný úvazek - i když tak se to asi říci nedá, protože moje práce je velmi flexibilní, pracuji jak se dá, hlavně po večerech a nocích, když Ludvík spinká, mám 2x týdně hlídání, občas když je to nutné i víc nebo něco málo pokryje i manžel, který začal pracovat doma a sám na sebe. Taky vlastním mexickou restauraci, kde jsem si naštěstí vychovala velmi šikovného provozního, takže kromě "občasných" návštěv dělám jen papíry, řeším reklamu, problémy, zaměstnance.. ale rozhodně tam nejsem denně nebo každou noc.
Na závěr studia jsem si nechala bohužel pro mě to nejhorší a to co nejsem schopná vůbec vstřebat a pochopit, navíc na VŠE na těhle katedrách jsou snad ty nejhorší lidi, děti ani břicho rozhodně nefunguje jako podpůrný prostředek :o) a i ostatní spolužáci jsou nesmírně individialističtí, a získat a okopírovat jen přednášky se na vás někdy dívají, jako když je chcete okrást :o(
Přesto všechno se opravdu snažím, ale momentálně mě dochází dech :o( Nechci toho nechat, už kvůli své babičce, která na mě (jako jediná jsem z rodiny vysokoškolačka) byla nesmírně pyšná a které za mnoho vděčím a bohužel už tu s námi nějaký ten rok není... ale holčičku kterou ted nosím v bříšku chci pojmenovat po ní, Maruška, protože to pro mě moc znamená. Takže mě ted čeká snad "poslední" semestr, který ale nevím jak pořádně zvládnu...
Myslím že pro mě ten hlavní problém je motivace a taky děsná únava.. ono je těžké když pracuju po nocích najednou najít ten čas i pro studium, protože práce mě živí a tu potřebuji, kdežto škola už pro mě vlastně celkem nic neznamená. Navíc k těm předmětům mám už podvědomý odpor a strach a nemůžu se pořádně k učení přinutit. Bakaláře mám, ted si dodělávám inženýra... asi je to hloupé, ale prosím možná o trochu vaší motivace :o).. i když už ty všechny příspěvky byly povzbuzující...
Mějte se krásně a i já vám všem přeji hodné děti a úspěchy při studiu!
Eva