| Lassie | •
 |
(1.2.2007 14:34:14)
Špatně to vyznělo...souhlasím, že známkou důvěry mezi rodiči a potomky není to, že rodiče dětem tolerují sex pod společnou střechou. Měla jsem na mysli to, že jsem si s mámou mohla kdykoliv o čemkoliv popovídat a nikdy jsem jí nemusela lhát.
|
| Vanda | •
|
(1.2.2007 14:45:23)
Jenom mi trochu uniká, v čem je "lepší" řešení, že se rodiče tváří, že sexuální život jejich dětí (ještě) neexistuje a mají to "pojištěné" tím, že ví, že děti nesouloží aspoň u nich doma. Jak Albeka uznává, stejně půjdou někam na stráň. Tak proč hrát divadlo o počestnosti? Dřív obecně bylo běžné, že neexistovalo, aby nesezdaní přespali v jednom pokoji. Ale se sexuální zodpovědností to taky nemělo nic společného. Tak proč?
|
| manina | 
|
(1.2.2007 15:54:59)
Je sice pěkné nedělat cavyky se sexem vzhledem k možnosti těhotenství či jiných nepředvídaných záležitostí a horovat pro otevřenost. Ale asi by to náctiletí nemuseli brát jako chleba, mohli by ještě snad věřit na nějakou neotřelost a mimořádnost situace, ne? Já jsem u kámošky zažila, že jejich mladí byli zamčení v pokojíku, zatímco matka se věnovala (než jsem přišla) úklidu. No promiňte:) Aneb, ty by jeli:)
A jinak autor je talent:)
|
| Katka, dva kluci | •
|
(1.2.2007 19:47:05)
Ideální by bylo, když někdo provozuje sexuální život, aby měl střechu nad hlavou, ...tzn. v osmnácti vypadnout do podnájmu :-).
Vůbec se mi to (pocitově) nelíbí, aby náctiletí sexovali pod mojí střechou, ale asi opravdu lepší, než aby to dělali na záchodcích diskotéky nebo v parku... takže, jestli o to slušně požádají, :-) nezbyde než souhlasit. Pokud nepožádají, budu doufat, že to mezi nimi snad "ještě není tak vážné"...
|
| Albeka | •
|
(2.2.2007 7:52:06)
....doufám tak nějak v skrytu,že mé děti nepožádají a existují i daleko příjemnější místa na sex než je záchodek diskotéky a nebo dětský pokoj vzdálen od rodičovské ložnice jen pár kroků :-)
|
|
| Toranoko | •
|
(2.2.2007 16:08:56)
Tvoji strechou ? Oni tam snad taky bydli, ne? Snad je to i jejich strecha?
|
| Katka, 2 děti | •
|
(2.2.2007 19:27:31)
Hmm, no jistě, že tam taky bydlí, ale nemají stejné povinnosti, takže nemají ani stejná práva. (Např. nemusí platit nájem, nemusí šatit a živit, že, tak ani nemusí mít sex......tak asi tak...) Nakonec, když někdo neuživí sebe (v těch sedmnácti), těžko by uživil případný plod toho sexování,a žádná antikoncepce není stoprocentní...
|
| Katka | •
|
(2.2.2007 20:02:36)
Ještě dodám, aby mě někdo špatně nepochopil: To neznamená, že svým dětem nedovolím, aby u nich v pokoji přespala jejich láska. Chci jen říct, že na to "právo" nemají. A také je rozdíl mezi sedmnáctiletým a sedmnáctiletým, někteří jsou ještě taková "ouška" nezodpovědná. Některým už jde věřit. Také bude záležet na tom, jak se miá bude jevit, jak se bude chovat, jak budu znát tu jejich "lásku"... Budu se rozhodovat podle konkrétních okolností..ještě je to naštěstí daleko.
|
|
| Albeka 1 | •
|
(2.2.2007 21:10:34)
..a žádná antikoncepce není zadarmo !:-)Moje řeč,díky za podporu...
|
|
| Vanda | •
|
(2.2.2007 22:04:40)
Promiň, ale uplatňovali jste toto pravidlo s manželem i na Tebe když jsi byla na mateřské dovolené? To jsi přece taky neplatila nájem a byla ekonomicky nesoběstačná. Byla Ti na 3 roky odebrána svéprávnost? Měla jsi nárok na sex?
Tohle mi přijde jako takový ten argument, který někteří lidé používají dávno po tom, co "dojdou všechny ty férové". Budeš dělat co chci já, protože JÁ jsem rodič... protože JÁ to říkám... protože JÁ jsem starší a na TOBĚ tu vůbec nezáleží... smíš být svůj jen do té míry jak to MNĚ vyhovuje...
|
| Katka | •
|
(3.2.2007 13:39:03)
Vando, a copak někdo na světě má "právo ", "nárok" na sex? To je mi novinka. :-)
Za nedospělého, sedmnáctiletého člověka mám stále zodpovědnost. Mám povinnost se starat, aby se mu nic nestalo, a také aby on nic nevyvedl.
Tahleta přehnaná liberálnost (podle mého velmi pohodlná pro rodiče) dětem vůbec nepomůže, spíš ubližuje. V sedmnácti ještě většina z nich není schopna přijmout následky sexuálního života...K sexu patří zodpovědnost. Nedospělý člověk žádné právo na sex - a to ještě na sex pod mou střechou, tzn. pod mým dozorem a jakýmsi schválením - nemá.
(Tím ovšem nevylučuji, že za určitých specifických podmínek bych tuto variantu dovolila , ale spíš jako menší zlo...)
|
| Vanda | •
|
(3.2.2007 14:31:16)
Katko:
1) Přečti si moje příspěvky pozorně, já jsem nikde výraz právo na sex nepoužila.
2) Nikde jsem neřekla, že že super souložit v domě svých rodičů.
3) Nejde mi primárně o sex, jde o uznání toho, že i mladší člověk má právo být brán vážně v oblastech vztahů (i nesexuálních). To není totéž co mi vkládáš do úst... myslíš, že si to představuju tak, že můj 17-letý syn přivede domů svoji slečnu, já řeknu "to jsem ráda, že tě tady mám, ať vám to sexování pěkně jde, když nebudem s tátou doma tak se nežinýrujte a klidně použijte i gauč v obýváku nebo naši postel"? Ne.
4) Zodpovědnost v sexu můžou kupodivu propagovat i "liberalisté". Pro mne je přípustný sex člověka, který ještě nemá vlastní barák, je mi jedno kde a jak, ale kladu VELKÝ důraz na ochranu proti otěhotnění nebo nechtěnému těhotenství. To, že někdo sexuje v sedmnácti neznamená že jde o nezodpovědnost. To že někdo sexuje od pětadvaceti taky neznamená, že jde o zodpovědnost. Já si samozřejmě jsem vědomá toho, že sedmnáctiletý člověk se nepostará o mimčo, ale moje řešení je seznámit tohoto člověka se vším co k tomu patří, s antikoncepcí, možnostmi a riziky. Podle mne zodpovědnost nerovná se "prostě nesexovat". Podle mne zodpovědnost znamená "uvědomovat si všechny okolnosti, chránit se proti rizikům a dle nejlepšího vědomí a svědomí se rozhodnout jak se k tomu postavím... jestli budu nebo nebudu sexovat... s tím, že jsem ochotná nést následky svých činů". To, že dítko bude soudné a nebude mi sexovat ve vedlejší místnosti mi přijde jako samozřejmost. Nevidím nic pozitivního na tom, když rodič toto "vyřeší" větou "do osmnácti prostě NESMÍŠ" a pak se tváří že je z obliga (ačkoli klidně prohlašuje, že stejně ví, že dítko bude sexovat i tak). Není spíš tohle pro rodiče pohodlný model?
5) V případě přespání kamaráda/kamarádky v mém domě já vidím jako primární to přespání. Ve vší počestnosti. Ani Ty ani Albeka jste neodpověděly na otázku, jestli u vás někdy spala aspoň nějaká kamarádka/kamarád (stejného pohlaví jako vaše dítko nebo jako vy... když šlo o vaši kamarádku). Možná že i toto je u vás samo o sobě tak nepřípustné (spaní nezletilého člověka mimo dům rodičů), že už je pak jedno, jestli jde o kluka nebo holku. Pak bych tento přístup chápala. U nás je to jinak. Naše rodina se navštěvuje a navštěvovala s přáteli v různých koutech republiky a běžné bylo, že se tam třeba i přespalo (ono jet na návštěvu 300 km a večer 300 km zpět jenom abychom byli na noc ve svých pelíšcích, to je podle nás prostě neúnosné). U svojí nej kamarádky jsem za studií přespávala celkem často, třeba když se šlo večer do divadla a mně po skončení představení už nejel žádný autobus do vesnice kde jsem bydlela. Když přijela teta do domu mých rodičů, tak taky mohla přespat, dodnes občas přijede návštěva na víkend, takže zůstane i přes noc (neposíláme hosty na noc do hotelu). To je taky nevkusné?
Takže když reagovat, tak prosím k věci. Mně nejde o sex pod střechou rodičů, mně jde o vztah jako takový (třeba na platonické rovině, kamarádství, partnerství se sexem nebo bez... to je jedno).
Jak už tu někdo řekl (Toranoko?)... Není lepší toho člověka těch předchozích 17 let nějak vychovávat, než pak jen zakázat?
|
| Katka | •
|
(3.2.2007 20:03:21)
Vando,
ad 1. Reagovala jsem na tvůj výpad, jestli jsem měla na mateřské "nárok" na sex, když jsem nevydělávala. Myslím, že je velký rozdíl mezi sedmnáctiletým, který si neuvědomuje, jaké můžou být důsledky jeho sexuálního chování a ženou na mateřské , která zodpovědně uvažuje, jestli si může dovolit přivést další dítě na svět.
ad 2. OK.
ad 3 a 4. Nebudu se tvářit, že souhlasím s tím, aby nedospělé děti souložili. Nebudu nic zakazovat, ale svůj postoj dám najevo. Souhlasem s tím, aby u mého dítěte přespala jeho láska, bych dala najevo, že souhlasím s jejich sexem. (Už jsem tu ale psala, že bude moc záležet na okolnostech, na partnerkách mých synů atd.)
ad 5. Přespání - obecně souhlas. V případě náctileých a jejich protějšků - bude rozhodovat více kritérií, viz výše.
|
| Vanda | •
|
(3.2.2007 20:30:45)
S tím "nárokem" nebo "právem" na něco jsem reagovala na tento Tvůj příspěvek:
"Hmm, no jistě, že tam taky bydlí, ale nemají stejné povinnosti, takže nemají ani stejná práva. (Např. nemusí platit nájem, nemusí šatit a živit, že, tak ani nemusí mít sex......tak asi tak...)"
píšeš zde, že mladí nemají stejná PRÁVA. Na toto jsem pouze navázala otázkou ohledně Tvých práv a použila jsem při tom stejnou logiku jako Ty v tom příspěvku. Nejsou ekonomicky soběstační, nemají co sexovat.
Jinak se o žádné právo na sex nebiju, to mi jenom usilovně vkládáš do úst :o)
Ani si neuvědomuješ, v kolika věcech spolu souhlasíme. Pouze mne mrzí, že přes prizma liberální=propagující sex od patnácti bez zodpovědnosti nevidíš, co opravdu říkám.
|
| Katka | •
|
(3.2.2007 21:48:42)
Ale já to Vando, chápu!
Nereagovala jsem na tebe celkově nesouhlasně, spíš jsem zpřesňovala formulace o tom, v čem jsi mě ne zcela pochopila!
Také jsem neříkala to vše, co mi dáváš do úst (třeba to, že kdo nevydělává, nesmí mít sex...). Ale možná má chyba, že to tak vyznělo. Proto jsem zpřesňovala!
Píšeš taky:
" Pouze mne mrzí, že přes prizma liberální=propagující sex od patnácti bez zodpovědnosti nevidíš, co opravdu říkám."
Chápu, že toto výše řečené neříkáš TY osobně.
Ze začátku to ale vypadalo, že do toho, jestli naše nedospělé děti budou či nebudou souložit, prostě nemáme žádné právo mluvit, a jako bychom snad byli povinni respektovat , že si kohokoliv kdykoliv přivedou domů na přespání. A to věřím, že tady snad neříká nikdo.
Nebo ano?
Pokud máme zákonnou zodpovědnost za své nedospělé děti, máme i právo jim do některých věcí mluvit.
|
| Vanda | •
|
(3.2.2007 22:42:20)
:o) kdybych chtěla rejpat, tak bych rozrejpala ještě to teď a Tebou zmíněné " PRÁVO jim do některých věcí mluvit" :o)
Mluvit někomu do něčeho má pro mne trochu peiorativní nádech. Já bych to řekla takto: máme povinnost své děti vychovat dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, dát jim vše co je do života důležité, být mu nablízku abychom mohli kdykoli pomoct... protože je pravděpodobné, že od určitého věku našich potomků nějaké "mluvení do něčeho" nebude bráno v potaz (ať si to budem přát sebevíc)... záležet bude už jen na "programech", které jsme do toho člověka nahráli během předchozích let výchovy...
S tím přespáním... i přespání kamarádky má samozřejmě svá pravidla... jako například oznámení této skutečnosti zbytku rodiny předem (pokud to není nějaká nouzová situace), aby nedošlo k nějakému případnému nedorozumění atd.
|
| Katka | •
|
(3.2.2007 23:39:31)
Klidně rozrýpávej dál...:-)
Myslím, že ta hranice je zákonem daná. Pokud mám za děti zákonnou zodpovědnost, mám zároveň právo na to, aby byla respektována moje pravidla. Nevím, jak jinak bych mohla dostát své zodpovědnosti za ně, pokud bych neměla tuto možnost.
Je jasné, že čím budou starší (a rozumnější!), tím víc budu přístupná nějakým kompromisům, (že to tedy nebude tak, že by do osumnácti potřebovali na vše moje svolení, a najednou od osumnácti by mohly vše), ale je samozřejmé,(i pro dospělé! členy rodiny), že pokud spolu žije víc lidí dohromady, musí respektovat nějaká pravidla. A pochybuji, že by ta pravidla měly stanovovat děti.
|
| Vanda | •
|
(4.2.2007 13:01:41)
Jistě, máš PRÁVO dítěti k tomu říct svoje, ono pak může využít MOŽNOST nebo PŘÍLEŽITOST nevzít Tvůj názor v úvahu. To není z mé strany podporování revolty proti rodičům, to je prostě jenom poznamenání, že tak to občas chodí (pokud je nemáme na vodítku :o))
Jistě že máš právo na to, aby byla respektována Tvoje pravidla. Já pouze říkám, že když dítě nedržíš zamčené v pokoji a do školy ho nevodíš na vodítku, tak si tím respektováním nemůžeš být nikdy úplně jistá.
Zákonem daná hranice je 15 let. Od té doby může gynekolog předepsat samotné slečně antikoncepci, popřípadě není povinen nahlásit rodičům a policii, že již není pannou. Hranice těch 18 let je problém pouze při potenciálním otěhotnění. Je to tedy pokud dobře usuzuji bráno tak, že od 15 let není pro zákon chráněný sex bez následků problémem. Tím neříkám, že mi přijde vhodné začít se stykem v patnácti. Podle mne je ideální čas až mnohem, mnohem později.
"Je jasné, že čím budou starší (a rozumnější!), tím víc budu přístupná nějakým kompromisům, (že to tedy nebude tak, že by do osumnácti potřebovali na vše moje svolení, a najednou od osumnácti by mohly vše), ale je samozřejmé,(i pro dospělé! členy rodiny), že pokud spolu žije víc lidí dohromady, musí respektovat nějaká pravidla. A pochybuji, že by ta pravidla měly stanovovat děti."... jistě, vždyť jsem říkala, že se prakticky shodujeme. Pravidla, práva i povinnosti musí ve společnosti a v soužití lidí existovat.
|
| dasa T |
|
(5.2.2007 12:10:06)
Ahoj Vando, můžu se Tě zeptat, ty máš děti (dítě) ve věku kolem sedmnácti let? A vychováváš je podle svých postojů? Mně se Tvoje názory hrozně líbí, pokud se vrátím právě do svých sedmnácti a výš. Ale jako rodič nejsem schopná aplikovat tyto názory na výchovu svého syna v tomto věku. To vidím všechno trochu jinak. Taky se mi stalo, že mi syn oznámil s otazníkem ve větě, že dnes bude u nás spát jeho kamarádka. Že prý si vezmou tu nafukovací matraci (dvoulůžko) a přespí v pracovně. Moje reakce: tvojí kamarádku neznáme, ani jsi nám ji ještě nepředstavil . Je to kamarádka nebo je to tvoje holka? Prý je to kamarádka, že ať to neřeším. Tak proč s ní chceš spát v jedný posteli v pracovně? Trapná otázka a už jsem se do toho zamotala. Prostě jsem mu to zatrhla, představa, že by tady každý týden přespávala pokaždé jiná a nebo i stejná holka mě iritovala. Jsem asi i sobec, kromě toho, že by mi to vadilo i z principu. Takže jsem si hned svižně ještě zdůvodnila svoje chování dalším alibi: vždyť ji ani neznáme. Až bude mít nějakou stálou holku déle, představí nám ji, tak potom uvidíme. Od té doby jsem už o žádné kamarádce nic neslyšela.
Píšu to proto, že jsem si uvědomila, jak jsem si dřív, ještě než jsem tyto situace mohla řešit, vždy říkala, jak budu skvělá máma. Jak budu svým dětem důvěřovat: Jak NIKDY nebudu taková, jako mí rodiče! Že to svým dětem prostě nemůžu udělat! Dnes jsem skoro stejná jako mí rodiče. Skoro všechna předsevzetí ohledně liberální výchovy jsou pryč a děti vychovávám celkem asi přísně. Bude to možná asi i tím, že jsem si uvědomila, že mí rodiče zase tak hrozní nebyli. Jen mi nedovolili vždy to, co jsem chtěla a nebo až později. Jak jsem si tenkrát přála mít takové rodiče, kteří by mě vychovávali tak, jak Ty tady píšeš. Bohužel teorie a praxe (alespoň v mém případě) nějak nejdou dohromady.
|
| Vanda | •
|
(5.2.2007 18:43:31)
Víš, tohle je trochu jiná situace než jak to probíhalo u nás když jsem já byla v tom věku a pak když to začalo s naším potomstvem.
Moji rodiče znali moje přátele, přinejmenším z vyprávění když už (ještě) ne osobně... takže když u nás někdo byl poprvé, vlastně to nebylo nikdy úplně "naslepo"... rodiče věděli kdo to je a odkud... že tohle je moje nej kamarádka spolužačka z gymplu (znali i její rodiče) a přijela za mnou na víkend nebo kvůli vypracování nějakého projektu do školy a že přespí... nebo že tohle je kamarádka ta a ta, kterou znám ze sportovního družstva a já jsem ji (poté co jsem to předtím doma konzultovala) přivedla protože druhý den brzo ráno jsme jeli na turnaj a ona se neměla jak dostat ze své vesnice na sraz, tak nás táta obě ráno zavezl na nádraží... Spali u nás i dva mí kamarádi (to mi bylo 17), kteří byli z druhého konce republiky, ale naši věděli kdo to je, odkud jsou, odkud a jak dlouho se známe a já jsem pořádala (rodiči schválený) víkend pro své přátele, ukázala jsem jim okolí, vykládali jsme, pouštěli si muziku; spali jsme všichni v mém pokoji (tedy sdílela jsem pokoj s mladší sestrou, ale ta zrovna byla u babičky), dlouho do noci jsme JENOM povídali...
Když u nás prvně spal můj muž, tak to jsme spolu ještě nechodili. Byli jsme jenom kamarádi a on nám přijel pomoct s jistou stavební prací, která dost hořela a mámě vypověděl na poslední chvíli pomoc zedník kterej to měl udělat... takže jsem dostala za úkol sehnat nějakého fyzicky zdatného známého nebo spolužáka co nám s tím píchne... no a práce se protáhla, skončili jsme v 10 večer (léto, ještě světlo...), jemu už nejel přípoj k nim domů, tak bylo jasné, že u nás přespí... ale nenapadlo by mne vymýšlet "zlepšováky" typu že nutně potřebuju s ním spát na jedné posteli. Je to kamarád, přijel za nějakým účelem (JINÝM než jenom přespání), pomohl, večer jsme pak všichni poseděli (i s rodiči), poklábosili, pak si šli spát všichni do svých postelí a kamarád spal na rozkládací pohovce v obyváku (ségra byla doma).
V době, kdy jsme spolu už chodili, začalo to na vejšce, jej naši už dost dobře znali, já jsem se záhy nastěhovala k němu a všem přišlo naprosto samozřejmé, že když jsme přijeli k našim, tak jsme oba dva spali na oné velké pohovce v obýváku (bydlíme v domku, máme obyvák v přízemí, ložnice rodičů a sestřin pokoj jsou v patře, takže my jsme měli soukromí a zbytek rodiny taky.. no a co se týče toho samotného souložení, tak to v onom obyváku v domě rodičů proběhlo asi tak třikrát za celé roky).
Kdyby za mnou přišel syn s tím, že si dnes přivede cizí "kamarádku" a je nutně potřeba aby s ní přespal v pracovně na společném lůžku, tak nejspíš řeknu "chlapče dobrý pokus, ale takto se to nedělá". To já rozhodně nepovažuji za standartní situaci... přivést někoho úplně cizího JENOM na přespání A ŽE NUTNĚ MUSÍ PŘESPAT S MÝM DÍTKEM V JEDNÉ POSTELI. Ne kvůli tomu aktu přespání dvou lidí v jedné místnosti... ale kvůli tomu náhlému přivedení naprosto cizího člověka a neochotě nám jej představit, mluvit o něm atd.
Tedy u nás bylo povoleno mít návštěvu jakéhokoli pohlaví přes noc. Nevidím žádný problém v tom, aby v jedné místnosti s mým dítětem přespala osoba opačného pohlaví. Ale mí rodiče mé návštěvy znali, věděli o nich předem, návštěva se nepřijela "jen vyspat"... ale třeba na víkend, na pokec atd. No a stejně tak jsem já vždycky předem znala toho, kdo přespal u nás.
Takže na Tvého syna bych asi reagovala taky tím "kamarádku neznáme (jakto?), máš nějaký konkrétní důvod proč s ní potřebuješ spát zrovna v pracovně?". To, že nechce říct, jestli to je kamarádka nebo partnerka by mne zarazilo, já jsem neviděla důvod říkat rodičům o svém partnerovi že je to "jenom kamarád" a moji rodiče taky automaticky nepředpokládali, že ten o kom jsem řekla že je jenom kamarád je něco víc a já to před nimi tajím (proč proboha?).
Nevidím problém, aby u nás téměř kdykoli někdo přespal (a v zásadě mé jediné omezení je aby se hosté vešli a když jich bude víc než máme spacáků, aby si přivezli své vlastní). Mám návštěvy ráda (nebývají to cizí lidé, jsou to vždy NĚČÍ přátelé... moji, manželovi, synovi... a je nějaký důvod proč přijeli... někdo z nás je pozval na víkend, na večeři), večer poklábosíme, uděláme třeba dobré jídlo, s hosty je veselo. Ale to automaticky neznamená, že si u nás podávají kliku pro mne naprosto cizí lidé a že u nás vládne totální anarchie a cochcárna.
Třeba tchánovci to ale mají jinak. Nemají moc přátel, mají rádi svůj klid a kromě mne jim v domě asi cizí člověk nikdy nepřespal :o) Když slyší, že jsme měli s manželem na víkend doma kamarády, tak si klepou na čelo. Jejich krédo je "návštěva po dvou dnech smrdí". Pro ně ideální návštěva je taková, která přijede jednou za rok na kafe a za hodinu se dekuje, hlavně ať se moc nezdrží. Mně to přijde málo, přátelé bydlí většinou po různých koutech republiky, vídáme se vzácně, takže jet "na kafe" není moc efektivní, když už tak se prostě uspořádá nějaká pořádná večeře, jede se na celou sobotu atd. No každý to máme nějak.
Jinak u mojí nejlepší kamarádky ze střední to chodilo taky tak nějak podobně jako u nás. Já jsem u nich spávala celkem často... po divadle když mi ujel autobus do naší vesnice, nebo jenom tak, ale nebylo to "dcera má návštěvu a je s ní zavřená ve svém pokoji a snaží se být co nejvíc nenápadné". Mám dodnes dobré vztahy s jejími sourozenci i rodiči... když jsem tam byla přes noc, snídali jsme všichni společně stejně jako to dělali oni každý normální den, povídala jsem si normálně s jejími rodiči o všem možném (dokonce mi nabídli tykání). Když si Dana domů přivedla svého přítele (a bylo jasně pojmenováno, že je to přítel, proč mlžit o nějakém kamarádovi), tak jim přišo samozřejmé, že u nich občas přespí, že se s tátou budou bavit o fotbale, že třeba taky popřeje mámě k svátku, že s ním prostě počítají, že je přijat do dění rodiny a není to jen "dceřina soukromá návštěva, které se nejlépe všichni musí vyhýbat a o kterou se bude starat ona sama".
Tak takhle nějak si to představuju a takto se přespávání praktikuje u nás.
|
| dasa T |
|
(5.2.2007 19:57:57)
Já mám na to stejný názor. Na oboje, jak na známé dětí, tak na přespávání návštěv u nás. Taky nejsem morous, kterej by doma nikoho nesnesl a měl z toho nerva. Dokonce se na takové víkendy, kdy k nám přijedou naši známí s dětma na celý víkend těším. Dokonce jsme už několikrát praktikovali přespání u kamarádů s jejich dětmi jak u nich tak u nás, ačkoliv bydlíme ob jednu vesnici od sebe, takže vzdálenost tu nehraje roli. Nakoupíme jídlo, pití, posloucháme muziku, hrajeme karty, nebo jen tak povídáme. Žádná křeč, každý ať si dělá, co chce. A děti se zase vyblbnou spolu a je to pohoda.
|
|
|
|
|
| Gabriela | •
|
(5.2.2007 12:09:57)
v mnohém s Tebou souhlasím, ale... všechno je relativní. Děti nejsou majetkem rodičů.
|
| Katka | •
|
(5.2.2007 12:52:04)
No a to (že by děti byli majetkem rodičů) někde říkám?
|
| Gabriela | •
|
(5.2.2007 13:28:26)
Přímo a otevřeně ne. V náznaku a nepřímo mi ale přijde, že je to místy na hraně.
|
| katka | •
|
(5.2.2007 13:50:58)
Nic takového!
Můžu pořád dokola jen opakovat, že jsme za své děti do určitého věku zodpovědni. Ne za každý jejich krok, ale za to, co ovlivnit můžeme. (např. zodpovídáme za to, kdo přespí v našem bytě... a kde)Názor, že po pubertě se už s dětmi nedá nic dělat, a jen jim vyjít vždy vstříc, i když se nám to nelíbí, považuji za alibismus.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Albeka 1 | •
|
(6.2.2007 17:15:17)
..tak tedy,kamarádi u nás doma nespávali,jaksi to nebylo zvykem a tak nějak mi to jako 17 ti leté přišlo nevhodné a v té době jsem se věnovala škole,žádnou vážnou známost jsem neměla,než jsem se dostala domů ze školy,bylo cca 17 hodin a ještě mne čekla řada povinností.V mé rodině v současné době kamarádi mých dětí občas přespávají po domluvě .Kamarád syna ze sousedství oba 12 let a někdy kamarádka dcerky dcera 6 let,kamarádka 8 let. Tak to mi příjde vcelku v pohodě v tomto věku. S věkem myslím touha aby kamarád od sousedů spal u nás přirozeně pomine.A pomine i touha jezdit s rodiči na návštěvy jejich známých. Dovolit 17 letému dítěti spát s přítelem či přítelkyní doma je pro mne prostě nepřijatelné. Já jsem v 19 letech přes týden pracovala mimo domov. V tu dobu jsem měla přidělenou i pracovní garsonku,kde jsem přez týden bydlela a tam jsem si samo sebou dělala co jsem chtěla - ale ve svém - za své a dlužno říci s odstupem času byla to jedna blbost za druhou :-)
|
| Miluska z USA | 
|
(9.2.2007 5:29:16)
Albelko, bravo. Podarilo se vam dospet. Blahopreji k dospelosti. Milada
|
|
|
|
| Lenelka | 
|
(3.2.2007 15:36:32)
Po precteni reakci k clanku jsem velmi rada, ze mam rodice takove, jake mam. Muj pokoj byl vzdy muj pokoj, moje soukromi, muj "byt". Co jsem tam delala, do toho nikdy nikdo nestoural. Nejak jsem si myslela, ze to je bezne, u mych kamaradek to take tak fungovalo. Vidim, ze ne vsechny deti (dospivajici) maji takove stesti.
Jeste teda musim upresnit, ze prvniho kluka jsem domu privedla az ve dvaceti, ti predchozi meli vlastni bydleni bez rodicu. Louky taky neprichazely v uvahu ze stejneho duvodu jako u Vandy.
Chtelo by to tem potomkum trosku verit, ne? A ve vsem ostatnim plne souhlasim s Vandou.
|
| Katka | •
|
(3.2.2007 20:12:16)
Myslím, že je velký rozdíl mezi sedmnáctiletým a jeho "týden starou" láskou, a rozdíl mezi dvacetiletou a dlouhodobým vztahem.
Jinak , mí rodiče mi do svatby nedovolili přespat v jedné místnosti s mým manželem. To byl ale extrém.
Jejich přísná výchova mi ale moc pomohla právě v těch šestnácti sedmnácti, kdy mi občas dovolili nějaké to rande, a svým postojem, že není samozřejmostí v šestnácti souložit. Kdyby jednali liberálně - nejspíš bych si svou tehdejší naivitou nadělala na pěkné problémy.
To, že jsem byla vychována tak, že sex není "samozřejmost", mi moc pomohlo i v devatenácti, kdy jsem se zamilovala, ale nespěchala do sexu. Tím, že jsem poznala, jaký je můj kluk, když mě tehdy začal kvůli tomu citově vydírat (dokonce plakal), a zkoušet na mě jiné finty. Kdybych s ním začla po třetí schůzce "sexovat", nikdy bych se to nedozvěděla, a možná bych si vzala citového vyděrače.
Takže - chvála opatrnosti a konzervativní výchově.
|
| Vanda | •
|
(3.2.2007 20:20:17)
Katko,
a teď mi prosím vysvětli, čím to je, že i mnohé ženy co tu reagovaly a u nichž platil ten "liberální" systém začaly sexuálně žít až později, nespěchaly na to a sex pro ně nebyl samozřejmost. Čím to může být? A čím může být to, že některé děti "konzervativců" lítají od extrému do extrému, přes zákaz začnou sexovat v patnácti a k maturitě jdou s břichem?
Jak vysvětlíš, že i člověk co to "má de facto povoleno" nepovažuje sex za samozřejmost, nespěchá na začátku vztahu s pohlavním stykem a poprvé se miluje ve dvaceti?
Konzervativní přístup není receptem na pohlavní zodpovědnost.
|
| Katka | •
|
(3.2.2007 21:57:05)
Jistě , není žádný univerzální recept.
Jo, a konzervativní nerovná se "vždycky všecko zakazuji". :-)
|
|
|
| Tereza | •
|
(4.2.2007 13:32:31)
Myslim, ze na to, abych se nenechala k sexu ukecat, neni potreba konzervativni vychova a uz vubec neni potreba k tomu, abyc vedela, ze sex neni naprosta samozrejmost. Na to mi stacilo, ze se mnou rodice mluvili, predpokladali, ze mam vlastni mozek a snazili se me donutit premyslet, o cem by asi tak milovani melo byt... Sex pro me tudiz nebyl a neni zakazane ovoce, ktere je potreba krast a rychle ho zhltnout, nez me s nim nekdo chyti, nybrz jablicko pro dva, ktere chutna je-li konzumovano dobrovolne, v soukromi a bezpecne tak, abych se neudavila jeho peckou..
:-)
|
|
|
|
|
| Albeka 1 | •
|
(6.2.2007 16:59:12)
...domnívám se,že nelze srovnávat partnerský vztah se vztahem rodič x dítě. Dítko je definitivně dospělé ve chvíli,kdy se odstěhuje z rodičovského domu,má vlastní příjem jímž pokrývá veškeré své bytí. Pakliže dítko bydlí v domně rodičovském,je plně finančně závislé na svých rodičích řídí se pravidly,která rodiče stanovují - na tom mi nepříjde nic nenormálního.No a mezi ta pravidla patří žádní kamarádi po večerce u nás doma - prosté a jasné :-)..
|
| Miluska z USA |
|
(9.2.2007 5:40:39)
Albeko, dekuji VAm znovu. Velmi si Vas vazim. Jste dospela moudra zena a jsem na Vas pysna.
|
|
|
| MirkaEyrová | 
|
(6.2.2007 17:31:46)
Vando, je fakt, že starosti s dospívajícím dítětem jsou pro mne ještě daleko, takže kdo ví, co budu přesně dělat já.
Nicméně u malých dětí je daleko prozíravější v jistých vypjatých situacích argumentovat ve smyslu "bude to tak, protože jsem to řekla", než se utápět v nekonečných diskuzích. Za jistých okolností je prostě nesmysl očekávat, že dítě bude reagovat jako dospělý - totiž že přijme naše rozumné argumenty a rychle se přizpůsobí našim představám. Samozřejmě moje poznámka nesouvisí plně a přímo s diskuzí; píšu ji proto, že mám dojem, že sama tento styl odsuzuješ úplně a zcela.
Jinak mně přijde taky krajně nevhodné po týdenní známosti si říct o přespání (bezdůvodné, zdálo se mi) u partnera, a to ještě jeho vlastním rodičům. Hádáte se tu o to, že má sedmnáctiletý mladý člověk právo na to sám rozhodovat: ano, ale mělo by se přihlížet i na odpovědnost chování, a toto je kromě neomalenosti i krajně nezodpovědné. Copak někoho po týdnu můžete OPRAVDU ZNÁT? Fajn, když se chtějí pomilovat dvě hodiny po seznámení někde v baru, asi těžko tomu zabráním - když už jsem jako rodič selhala a neuměla potomka k odpovědnosti vychovat. Ale ještě takové chování podporovat?... Apropos, otěhotnění není jediné riziko. Co AIDS a další pohlavní nemoci? Zrovna teď v týdnu jsem četla v MF článek o tom, že dnešní mladí lidé chovají se v oblasti sexu méně odpovědně než předchozí generace (asi se mluví o mládeži z devadesátých let) - mají pocit, že AIDS se jich přece nemůže týkat, a někteří dokonce byli přesvědčeni, že jde o vyléčitelnou chorobu...
|
| Miluska z USA |
|
(9.2.2007 5:38:40)
Kazdy by samozrejme ocekaval, ze jeptisky nemaji sexualne prenosne nemoci. Ano, je tomu skutecne tak.
Ale, mile damy, ktere jste vyzkousely celou radu sexualnich partneru nez jste zakotvily v manzelstvi a dovolily pristup jen jednomu druhu bakterii a viru
(tem, ktere sedi na te jemnoucke predkozce vaseho manzela) - verte nebo ne - jeptisky take nemaji carcinom cipku.
Jestli nekoho napada - spousta bakterii a viru od ruznych partneru, hlavne Herpes virus i kdyz treba nedojde ke zvredovateni vulvy = vetsi moznost rakoviny cipku, tak bych vam chtela prozradit - jste na spravne stope.
Jelikoz mnoho mych slov je velmi nespravne pochopeno, chtela bych poznamenat, ze vyse napsana slova nemaji v umyslu nekoho vybizet aby se stal jeptiskou.
|
|
|
|
|
| Albeka 1 | •
|
(2.2.2007 21:07:47)
..já platím nájem,já živím,já šatím,moje střecha,moje děti,moje rozhodnutí,moje pravidla.. :-),
|
| dasa T |
|
(5.2.2007 12:16:12)
Jo, jo, jako bych se slyšela. Pro někoho jsme asi pěkný despoťáci. Ale já vím, jak by to u nás dopadlo. Podáš prst a přijdeš o ruku. Jak já bych chtěla být hodná a tolerantní, moderní mamča. Bohužel, ne vždy to jde.
|
|
| Toranoko | •
|
(5.2.2007 13:14:19)
Ano, jen doufam, ze az budou jednou tvoje deti dospele a ty uz nebudes moct vydelavat, nereknou ti totez....
|
| dasa T |
|
(5.2.2007 13:40:24)
Chápu, jak to myslíš. Ale nejlépe vybavím své děti do jejich dospělého života tím, že budu ve stáří zaopatřená a nezůstanu jim na krku. Alespoň budu mít jistotu, že se nevidíme jen z povinnosti.Takže když to přeženu, není ani tak důležité našetřit dětem statisíce na byty a domy, důležité je mít našetřené pro sebe - na svůj malý byt, na svojí pečovatelku, nebo důstojný dům seniorů, na přilepšenou pro vnoučata a děti. Porovnávat děti v pubertě se starými rodiči mi nepřijde šťasné přirovnání. A oko za oko, zub za zub, jak ty jsi mě v pubertě "dusila", tak teď budu dusit já tebe, když už jsi stará, tak takhle bych s výchovou svých dětí selhat nechtěla. Někdy mi přijde, že recept na výchovu dětí v pubertě tady tasí holky, které samy ještě v tomto věku děti nemají. To jsem taky byla takhle chytrá. Ale když už dítě v tomto věku vychováváš, je teorie trochu mimo mísu. Ale je to aspoň dobré číst pro poučení, vidět to z jiné stránky. Taky je jiná věc vychovávat dceru v pubertě a syna. Myslím, že dcera k mámě má v choulostivých otázkách sexu blíž. Celkem si dovedu představit, že svým dcerám, až dospějí do tohoto věku, umožním, aby jejich partneři občas přespali u nás. Budu je mít totiž na očích a nebudu se o ně bát. To ale jejich partnery budu muset znát, ne že by u nás spal po každé někdo jiný. Se synem v sedmnácti to vidím trochu jinak. Zatím nám žádnou svou známost nepředstavil, takže náhodné přespávání nějakých holek, co by kde cestou sebral zatím u nás nehrozí. Prostě to cítím, že je nevyzrálý. Holka v jeho věku je někde trochu jinde.
|
| dasa T |
|
(5.2.2007 13:46:25)
Jo a ještě bych chtěla dodat, že v tom to právě je, já jsem dospělá, já platím nájem, já tě živím a proto mám také nárok ti do toho mluvit, když mi připadá, že by ti to mohlo ublížit. Nejde o placení nájmu, jde o to, že jsem rodič a míra mé tolerance se různí podle situase, v které se nacházíme. Takže žádné vydírání a gestapácká výchova, ale taky tolerance dospívajících dětí ke svým rodičům. Myslím, že není tolerantní od dospívajících dětí, myslet si, že si můžu kdykoliv kohokoliv přivést domů, pomalu si ho tam nastěhovat, a rodiče, ty starý plazi, nemají nárok do toho mluvit.
|
| Lassie | •
|
(5.2.2007 13:56:16)
Tohle se snažil používat můj otec - já platím nájem, já chodím do práce...atd., což mě štvalo, jelikož já neměla tu možnost vydělávat. Jen to ve mě vzbuzovalo touhu dostudovat a jít do práce. Na případné studium na VŠ nic moc motivace.
|
| dasa T |
|
(5.2.2007 14:07:29)
Já vím, taky jsem to poslouchala a snažím se, aby to mé děti ode mě neslyšely. Ale souhlasím s tím, že by rodiče měly mít přednostní právo rozhodovat o tom, kdo a kdy bude přespávat s jejich dětmi v jejich pokojích. Ne každé dítě je tak zodpovědné a vyzrálé. Já tady stále polemizuju o sedmnáctiletých, aby si někdo nemyslel, že bych to vytasila na syna nebo dceru v pětadvaceti. Tam tu vyzrálost už předpokládám. Ale přesto mi přijde slušné a normální, že se ty děti rodičů zeptají a nebo alespoň slušně oznámí. Přecejen až budou bydlet ve svém, tak už to bude jiné.
|
|
|
| Toranoko | •
|
(5.2.2007 15:25:30)
No, ja jsem prece nikde nepsala, ze rodice do toho nemaji co mluvit, ja jsem jenom psala, ze mi argumenty typu ja vydelavam, je to muj byt prijdou nefer, protoze z pozice toho "ditete" proti nim proste zadny argument obstat nemuze, a protoze jediny pocit, ktery tohle vyvola, je pocit bezmoci... Ani se nezastavam zadne liberalni vychovy bez zodpovednosti, ani to u nas takhle nikdy nefungovalo...jen proste vyjadruju svuj nazor.
Jinak, ja sama za sebe si netroufam tvrdit, ze se dokazu na stari zabezpecit...muze se stat cokoli. Pises, ze je lepsi nekupovat byty detem, ale spis si setrit na sebe a na pripadnou pecovatelku..k tomu podotykam, ze jsou lidi, kteri neusetri ani na jedno - obzvlast ted, kdyz se na hypoteku royprodavaly mestske byty a u nas meli lidi co delat, aby usetrili na ten puvodni, ve kterem bydleli rodice s detma.
Ja jen proste odmitam jakoukoli souvislost mezi tim, co kdo vydelava a jaka z toho plynou prava na to, mit svuj nazor - aspon ja bych to takhle ve sve rodine nechtela. Jinak at si kazdy prijima navstevy jak chce...u nas to bylo samozrejmosti od detskych let a nedovedu si to jinak predstavit.
|
| dasa T |
|
(5.2.2007 15:42:41)
To jsi vystihla fakt dobře, že argument "já vydělávám, já platím nájem..." vyvolává pocit bezmoci a já dodávám, že i ponížení. Opravdu se snažím, abych to dětem neříkala, přesto si myslím, že mám právo i povinnost rozhodovat o tom, kdo u nás bude spát a kdo ne.
S tím šetřením na důchod bych to u sebe takhle ráda viděla, vím, že bych tak svým dětem pomohla, nemusely by mít pocit, že mi MUSÍ ve stáří pomáhat a nebo bych se vyhnula eventuálnímu odmítnutí. Nejlepší varianta - našetřit dětem, pomoct do začátku, pak šetřit sobě do důchodu, ještě platit hypotéku, soukromé školy, kroužky...Pak to se mnou šlehne, protože taky nevím, jak normální smrtelník, kterému se daří prostě "jen" průměrně, tohle může zvládnout :)
|
| Toranoko | •
|
(5.2.2007 17:44:58)
No, pravo na to bezesporu mas, to jo, a povinnost...nevim. U nas to bylo nparosto normalni...kamaradi, pozdeji i pratele u nas prespavali docela bezne - hlavne proto, ze povetsinou byli i z jinych mest a tak... ja v sedmnacti jela do Francie a byla tam tri roky, na intru jsem byla od 15 - a ani pri nejlepsi vuli nejde, aby vychovatelky "uhlidaly", x celkem vynalezavych pubertaku...takze kdo mel jakysi solidnejsi zaklad zodpovednosti, ziskany treba postupnym povolovanim otezi a tak, byl na tom daleko lip nez 14-ti 15-ti lete dite, ktere se najednou ocitlo v temer nicim nelimitovane svobode...no, videla jsem na vlastni oci veci, nad kterymi jsem zasla, a myslim, ze rodice by to nenapadlo ani v tom nejbujnejsim snu.. :-]
|
|
|
|
|
| Albeka 1 | •
|
(6.2.2007 17:29:01)
..moje řeč,moje řeč :-)
|
|
|
|
|
|
|
| Albeka 1 | •
|
(2.2.2007 8:00:55)
Souhlas,souhlas,souhlas :-)
|
|
| Toranoko | •
|
(2.2.2007 16:11:16)
No, a myslis, ze takovyhle model chovani se objevil az v puberte? Nemyslis, ze predtim si deti v pokoji hraly, zatimco maminka uklizela, nebo se divaly na televizi, zatimco maminka uklizela...my jsme teda vzdycky u nasich i partnerovych rdicu i pracovali, pomahali jim...nekdy jsme byli zalezli, kdyz nebylo zrovna nic potreba, nekdy nam mamka uvarila, nekdy ne, ale snad zalezi na domluve ne?
|
|
|
| Albeka | •
|
(2.2.2007 7:47:18)
...u mne jde spíše o hranice vkusu. Příjde mi zkrátka nevkusné /a doufám,že jednou to tak budou cítit i mé děti/aby můj syn,či dcera vodili své sexuální partnery do rodičovského domu. Úmyslně říkám sexuální partnery - protože si myslím ,že v tomhle značně nezralém věku s největší pravděpodobností nejde o partnerské vztahy s budoucností. Takže přátele svých dětí ráda uvítám na čaj,ať se spolu třeba učí /to mně příjde jako smysluplněji využitý čas,ale chápu,že v 17 letech to asi člověk vidí jinak :-))/ - ale spát neřku -li souložit prostě musí jinde../spát nejlépe doma u svých rodičů v pokojíčku s plyšáky a sexík :-)? - to nechám na jejich přebohaté pubertální fantazii...
|
| Toranoko | •
|
(2.2.2007 16:20:34)
A jak zjistujes, jestli je to sexualni partner nebo ne? Ja nevim, co je vkusnejsiho na tom, milovat se v prirode nez doma...hlavne mam pocit, ze tu rodice resi hlavne otazku, ze je to u nich doma...ale vzdyt ty deti tam maji domov taky, ne? A kam jinam by se meli uchylovat s intimnimi vecmi nez tam, kde se citi doma a v bezpeci...pro me vzdycky byl nejhorsi argument typu ... je to muj byt...co se asi tak na to da rict?
|
| Albeka | •
|
(2.2.2007 20:58:25)
....hmm,už to vidím,jak se dívám doma na telku a můj 17 ti letý syn zatím cca 6m ode mne v pokojíčku spí s přítelkyní,ne milá toranako,tohle u nás neklapne. Pochopím,že 17ti letý chlapec,či dívka žije pohlavním životem,ale výše zmíněnou situaci nepochopím a doufám,že takových rodičů je víc..tedy nejde o to v mém bytě,ale jde o to v bytě rodičů ve věku 17 let.A je mi jedno,jestli budou jen spát nebo souložit,kontrolovat to fakt nehodlám. Prostě mi tohle příjde úúplně mimo mísu. Přátele svých dětí doma ráda uvítám ..ale spát půjdou domů do svých postýlek :-)
|
|
|
| Vanda | •
|
(2.2.2007 17:58:50)
V čem je tak hrozná návštěva partnera dítěte? Podle Tebe je jediný správný partner až ten, kterého přivedeš domů s kytkou aby zažádal maminku o tvou ruku? Není to škoda? Tebe nezajímá, koho má tvě dítě rádo, s kým se stýká? Dokud to není "vztah s budoucností", tak podle Tebe za nic nestojí a nemá nárok na Tvůj respekt? V tomto se neshodneme. Já jsem pro to respektovat partnera svého dítěte i v tomto "neperspektivním" věku. Pokud je přesvědčeno, že on za to stojí, tak svému dítěti vyjádřím podporu a partnera přijmu. V sedmnácti omezovat svůj pohled na své dítě "jenom na dělání domácích úkolů", to mi přijde škoda. To dítě pomalu dospívá a začíná se seznamovat s novými oblastmi života (ke kterému patří i patrnerství, vztah) a já se mám až do jeho svatby tvářit, že pro mne žádný jeho vztah či milostný život není přípustný? A od kdy je To pro Tebe akceptovatelné? Myslíš, že vztah který nevyvrcholí sňatkem je k ničemu a nestojí za Tvoji pozornost nebo uznání?
Já rozhodně nechci agitovat, jak je skvělé sexovat v pokoji zatímco vedle se rodiče koukají na TV. Mně osobně to přijde nemožné, na milování máme rádi soukromí, nedokážu si představit, že bych se milovala s partnerem a za dveřmi někdo byl. U nás se navíc nezamyká. Fakt je, že sex jsme ani u mých ani u manželových rodičů nikdy nevyhledávali, není to ideální místo, to je pravda.
Já myslím, že tady nejde ani tak o ten sex, ale o to uznání nároku toho druhého na vztah. Ale tohle "neexistuje že by u nás přespal", to mi prostě přijde jako presumpce viny, presumpce toho, že oni to budou dělat a to ty (si) nepřipustíš. Spala jsi někdy u kamarádky? Spala u vás někdy nějaká Tvoje kamarádka?
Tím respektem ke vztahu nemyslím, že budu podporovat to, aby se sexovalo v pokoji zatímco já vedle vařím svíčkovou. Tím respektem ke vztahu myslím to, že beru jako plnohodnotný už i ten v 17 letech (protože i první láska je pro člověka důležitým krokem), partnera svého dítěte "přijmu do rodiny" a přijde mi samozřejmé poskytnout jim možnost být spolu (a nemusím automaticky přemýšlet, jestli teď vedle sexují nebo píšou úkoly... to je jejich věc a beztak vím, že sexovat pravděpodobně nebudou, protože jim to taky přijde logisticky neúnosné, jelikož nejsou doma sami).
Mimochodem já se se svým manželem znám od svých 14 let. Byl to taky ten samý člověk, se kterým jsem v 19 letech zažila svoje první milování (a nebylo to u mých ani jeho rodičů v domě). Ale nedovedu si představit, že by jej moje rodina začala respektovat AŽ od té doby, kdy přišel požádat rodiče o moji ruku (v té době jsme spolu už 2 roky žili... jak budeš řešiti toto?).
Jak to řešit když ti dva bydlí dál od sebe? Když nejde prostě "na noc odejít domů ke svým rodičům"? My jsme bydleli 150 km od sebe. Měli jsme až do svatby v případě návštěvy toho druhého přespávat po hotelích?
Nicméně zdůrazňuji, že tak jak to máš zařízené je Tvoje věc a já Ti do toho nemůžu mluvit. Můžu pouze sama pro sebe nesouhlasit.
|
| Vlaďka+Daniel 3/05 | 
|
(2.2.2007 20:13:15)
Mluvíš mi z duše. A je fakt, že nikde není řečeno, že onen první sexuální partner nebude partnerem na celý život. U nás to bylo jinak. U nás nesměly přespávat kamarádky, ale právě jen ti sexuální partneři. Ne že by jich bylo moc, dohromady se sestrou jsme se zmohly na tři:) A sestra s tím prvním už taky zůstane... To jen k tomu co je perspektivní věk. Nicméně doufám, že svým dětem budu důvěřovat, nechám je přespávat u kamarádů/kamarádek a taky ty dotyčné nechám přespávat u nás, aniž bych něco předpokládala (pro anglicky mluvící krásná hříčka na předpokládání when you assume, you make an "ass" of "u" and "me", češtinářům se omlouvám, není to tak pěkné, ale v podstatě jde o to, že tím shazuju jak to dítě, tak sebe)
|
| Zuzana | •
|
(2.2.2007 20:48:34)
Sice je to ještě hodně daleko, ale už občas přemýšlím, jak budu řešit tyto situace. A hrozně ráda bych je řešila úplně opačně než moje rodiče. Se mnou nikdy nikdo "o těch věcech" nemluvil, v "předrevoluční době" nebyly ani časopisy pro mladé jako dnes. Rodiče mě hlídali a moc jsem nikam chodit nemohla, když jsem chtěla přespat u kamarádky, volali tam, jestli tam opravdu budu atd. atd. A stejně neuhlídali... Teď mi mrzí, co jsem "vyváděla". A opravdu si gratuluju, že jsem jednak nechytla nějakou nemoc a že jsem v 15 neotěhotněla. Ale mně opravdu nikdy nikdo nic nevysvětlil. A proto bych si chtěla se svou dcerou o těchto věcech povídat, chtěla bych, abych ji mohla věřit a aby ona věděla, že může věřit nám a nedělala všechno nám za zády. Chtěla bych ji poučit o nemocech, antikoncepci a tak. Nebudu tu psát vše - vlastně už vše napsala Vanda.
|
|
|
| Milada, 2 dospele deti | •
|
(4.2.2007 8:12:18)
Ja si pripadam tak trochu jako v Jirikove videni. Je pravda, v Cechach uz dlouho neziji, ale zasnu. Nektere pisatelky nam sdeluji, ze je jim 30 nebo i vic, ale neda se tomu verit, protoze maji nazory jako sestnactilete. Nepodarilo se jim dospet. A maji "deti". A maji doma souloziciho "partnera ditete".
Clanek je krasne napsany. Je to takova perfektni navnada. Ale nektere reakce jsou skutecne sokujici. A tak malo "normalnich" a zodpovednych reakci.
Damy - co jineho je sex nez "delani deti"? A vase "deti" nemohou delat deti. Nemaji byt, nemaji prijem, nemaji zodpovednost, nejsou dospele, nejsou zrale, nejsou pripravene mit deti a postarat se o ne. V osmnacti. Nejsou na to pripraveni ani pozdeji, ale pokud jim jeste neni osmnact, tak je to totalne vase zodpovednost. Zodpovednost DOSPELYCH rodicu.
Kdyz vam dcera v 17 otehotni, je to vase vina. Ne jeste jeji, protoze ona je DITE. Zdalo by se, ze v 18 je to vlastne totez - ale to uz neni na 100% vase "vina". Vy jste meli 18 let na to, abyste ji vstepili spravnou moralku. Kdyz otehotni v 18ti, znamena to, ze vase vychova totalne selhala a vy jako rodice jste totalne selhali. Nesplnili jste svuj ukol. Ale uz je to jeji "vina". Vy uz nemate zodpovednost. Aspon ne oficialne.
Zajimalo by mne, jak vypadaji v Cechach statistiky. Jaka je rozvodovost u nevyzralych a nedospelych rodicu, kteri se brali kvuli tehotenstvi nebo meli deti moc mladi a jaka je rozvodovost zralych manzelstvi, partneru, kteri nejprve dokoncili vzdelani, DOSPELI a meli deti kdyz na to byli pripraveni. Financne ale hlavne citove. Tedy ve 25 ci 27 ci vice letech.
Manzelstvi je instituce, ktera je tu k plozeni, ochrane a vychovavani deti. Deti moc nezajima jak stastni ci nestastni jsou jejich rodice v manzelstvi. Hlavne kdyz vedi, ze maji oba rodice a ze oba rodice je miluji a jsou denne kolem nich a staraji se o ne.
Takze - zkusme si trochu "urovnat mysleni". Nemluvme o sexu, ale o "delani deti". Meli by vase 17ti lete deti "delat deti" vedle v pokoji, kdyz vy se divate na televizi? Jsou na to v 17ti skutecne citove pripraveni? Jsou vyzrali? Jsou schopni vychovavat dite tak, aby bylo v 18 dospele a jednalo dospele?
Zkusme si precist vsechny prispevky znovu a nahradit slovo "SEX" slovy "DELANI DETI". Protoze o tom to je.
|
|
|
| Milada, 2 dospele deti | •
|
(4.2.2007 8:14:38)
Ja si pripadam tak trochu jako v Jirikove videni. Je pravda, v Cechach uz dlouho neziji, ale zasnu. Nektere pisatelky nam sdeluji, ze je jim 30 nebo i vic, ale neda se tomu verit, protoze maji nazory jako sestnactilete. Nepodarilo se jim dospet. A maji "deti". A maji doma souloziciho "partnera ditete".
Clanek je krasne napsany. Je to takova perfektni navnada. Ale nektere reakce jsou skutecne sokujici. A tak malo "normalnich" a zodpovednych reakci.
Damy - co jineho je sex nez "delani deti"? A vase "deti" nemohou delat deti. Nemaji byt, nemaji prijem, nemaji zodpovednost, nejsou dospele, nejsou zrale, nejsou pripravene mit deti a postarat se o ne. V osmnacti. Nejsou na to pripraveni ani pozdeji, ale pokud jim jeste neni osmnact, tak je to totalne vase zodpovednost. Zodpovednost DOSPELYCH rodicu.
Kdyz vam dcera v 17 otehotni, je to vase vina. Ne jeste jeji, protoze ona je DITE. Zdalo by se, ze v 18 je to vlastne totez - ale to uz neni na 100% vase "vina". Vy jste meli 18 let na to, abyste ji vstepili spravnou moralku. Kdyz otehotni v 18ti, znamena to, ze vase vychova totalne selhala a vy jako rodice jste totalne selhali. Nesplnili jste svuj ukol. Ale uz je to jeji "vina". Vy uz nemate zodpovednost. Aspon ne oficialne.
Zajimalo by mne, jak vypadaji v Cechach statistiky. Jaka je rozvodovost u nevyzralych a nedospelych rodicu, kteri se brali kvuli tehotenstvi nebo meli deti moc mladi a jaka je rozvodovost zralych manzelstvi, partneru, kteri nejprve dokoncili vzdelani, DOSPELI a meli deti kdyz na to byli pripraveni. Financne ale hlavne citove. Tedy ve 25 ci 27 ci vice letech.
Manzelstvi je instituce, ktera je tu k plozeni, ochrane a vychovavani deti. Deti moc nezajima jak stastni ci nestastni jsou jejich rodice v manzelstvi. Hlavne kdyz vedi, ze maji oba rodice a ze oba rodice je miluji a jsou denne kolem nich a staraji se o ne.
Takze - zkusme si trochu "urovnat mysleni". Nemluvme o sexu, ale o "delani deti". Meli by vase 17ti lete deti "delat deti" vedle v pokoji, kdyz vy se divate na televizi? Jsou na to v 17ti skutecne citove pripraveni? Jsou vyzrali? Jsou schopni vychovavat dite tak, aby bylo v 18 dospele a jednalo dospele?
Zkusme si precist vsechny prispevky znovu a nahradit slovo "SEX" slovy "DELANI DETI". Protoze o tom to je.
|
| Vanda | •
|
(4.2.2007 10:57:55)
Milado,
zásadně se lišíme pouze v jednom bodě. Já nekladu rovnítko mezi milování a plození dětí. Dnes již existují antikoncepční metody, díky kterým se člověk může rozhodnout, jestli je schopný a ochotný přivést na svět dítě. O těchto metodách já své děti dostatečně poučím.
Kdyby sis pořádně přečetla tuto diskusi, zjistila bys, že všem tady jde o jedno: Aby jejich děti začaly se sexem až na to budou dostatečně citově zralé, všichni tady chceme své dítě ochránit od jakýchkoli komplikací (což otěhotnění v 17 letech může představovat...). Lišíme se jenom ve způsobu jakým toho hodláme dosáhnout. Všichni chceme své dítě dobře vychovat, dát mu všechno co považujeme za důležité do života, předat mu tolik ze sebe, aby bylo schopno v určitou chvíli se správně rozhodnout (třeba kdy začít s pohlavním životem). Ať se ti to nelíbí jak chce, naše dítě toto rozhodnutí jednou udělá SAMO. A v tom momentě my už na to nebudeme mít žádný vliv. Jediné co můžeme udělat je 17 let předtím jej vychovávat tak, aby bylo pravděpodobné, že se k tomuto okamžiku postaví zodpovědně.
Jsou tu v podstatě dva tábory. Jeden prosazuje ZAKÁZAT MLADÉMU ČLOVĚKU JAKÝKOLI VZTAH s tím, že ví, že dítě bude mít sex stejně - TAJNĚ proti vůli rodičů a navíc je pravděpodobné, že se tím naruší důvěra mezi dítětem a rodičem. Druhý názor je, že nemá cenu dítěti v určitém věku něco zakazovat, je třeba vychovávat těch 17 let předtím, neztratit důvěru dítěte, poučit o antikoncepci. Když to budou chtít dělat, budou to dělat stejně, ať už to mají povoleno nebo ne.
Dítě, které bude chtít mít sex, jej bude mít se stejnou pravděpodobností bez ohledu na to, jaký z těchto dvou přístupů zvolili jeho rodiče. Moje dcera v 17 letech nebude mít o nic větší pravděpodobnost na případné nežádoucí otěhotnění než dítě sousedů, které OFICIÁLNĚ vztah mít nesmí (a tajně ho má)...
Nikde jsem nepsala, že souhlasím s tím, aby mé dítě mělo sex ve svém pokoji zatímco já sedím ve vedlejší místnosti a dívám se na TV. Počítám s tím, že pro moji dceru bude také samozřejmostí, že milování probíhá v soukromí, což rozhodně není byt ve které se zdržují rodiče. Jediné, v čem se lišíme a co já povolím je, aby k nám mohl chodit na návštěvy její partner a i to, aby u nás mohl případně přespat (protože jak výše zmiňuji nepočítám automaticky s tím, že přespání u někoho je to samé co automatická pobídka k sexu) a vůbec celkově aby se mi jej dcera nebála přivést ukázat, aby rodiče poznali s kým se dítě stýká... pokud si zachovám důvěru svého dítěte, pak v případě potřeby budu mít jakousi možnost výběr partnera a některé důležité životní kroky svého dítěte ovlivnit. Rodič, který pouze zakáže a do pětadvaceti nechce o nějakém partnerovi ani slyšet, tuto důvěru a možnost ovlivnění podle mne mít nebude.
S tou studií, o kterou jsi se zajímala... myslím, že jsem něco podobného četla a (pro někoho) překvapujícím výsledkem bylo, že ta rozvodovost zas tak významně nezávisí na tom, jestli se ti dva brali kolem maturity s mimčem nebo v 27 po postavení domu. Jaký si to uděláš, takový to máš... a to v jakémkoli věku. Ve svém okolí znám spokojené páry, které se braly v 18 s dítětem, i tragicky nešťastné páry, které se braly v 27 letech po dokončení VŠ a vydělání svého prvního milionu.
Jak říkám, pro mne není milovat se totéž co plodit děti.
A ještě závěrem: děti VELMI zajímá, jak spokojení jsou jejich rodiče v manželství, protože svoji nespokojenost, úzkost a nepětí rodič na dítě přenáší. Tam kde spolu rodiče jsou se zapřením jen pro formu a je DUSNO se děti dobře nemají. Jsou situace, kdy je pro všechny strany, i pro děti, nejlepším řešením odloučení rodičů.
|
| MirkaEyrová |
|
(6.2.2007 18:09:23)
Nesouhlas, Vando. Sex sice lidé využívají k potěšení, aniž by nutně chtěli plodit děti, ale primárně tu je sex skutečně od toho, aby docházelo k rozmnožování. Těžko se shodneme, pakliže Ty máš opačný postoj, ale přesto: každá antikoncepce může selhat - každý, kdo se věnuje sexu, měl by být připraven nést odpovědnost za následky sexu. Sama jsi to také psala. Ale dokud jde o neplnoleté dítě, máme za něj odpovědnost my, rodiče, a není od nás tudíž odpovědné automaticky dovolit neplnoletému, nesamostatnému dítěti, aby se po týdenní známosti věnovalo sexu s novopečeným partnerem. Pokud už dát jakýsi souhlas, tak alespoň po delší známosti, kdy se oni dva už tak trochu oťukají - a sama za sebe cítím i onu potřebu znát partnera dítěte - abych se případně mohla pokusit zasáhnout, kdyby evidentně šlo o naprosto nevhodného partnera (opilce, lehkou holku, tyrana apod.). POKUSIT zasáhnout! Pokusit se zabránit evidentnímu sešupu k problémům. Do osmnácti let jsou to rodiče, kdo nesou odpovědnost za dítě. Sama vyzrávám až kolem třicítky - takže jak bych mohla předpokládat, že sedmnáci- (či patnáci-) leté dítě bude AUTOMATICKY už zodpovědné, moudré, rozumné, mající přehled, do jakých problémů by se mohlo dostat? A tady nejde jen o výchovu, tu, o kterou se člověk snaží vědomě, ale i o okolnosti, které už nelze tak snadno ovlivnit - třeba povahu dítěte. Ostatně - ani v pětadvaceti, když jsem syna porodila, ve šťastném manželství a plánovaně - naprosto jsem netušila, do čeho jdu.
|
| Vaclavka | 
|
(7.2.2007 11:36:19)
Mirko nezlob se, ale tvůj příspěvek mi zní tak trochu puritánsky. Ačkoli sama dobře vím, že dítko se podaří i přes antikoncepci či hlídání plodných a neplodných dnů (to už vůbec!!!), přesto bych svým holkám nedržela kázání typu nesexuj, neb jsi nezodpovědná a potencionálně děláš děti. Pravda, teď už na to nemají ten správný věk... Nenapadlo mne to ani před těmi pár lety. Ani jsem netrvala na tom poznat jejich protějšek. Tuhle jsem se o tom bavila se svojí prostřední dcerou, řekla mi, že se ten její kluk jaksi styděl dostavit se před rodičovský tribunál. A že si to kluci moc berou, představení rodičům berou jako moc zavazující... Naštěstí holky mají rozum, nepěstují známosti na jednu noc a jejich partneři na přespání se nestřídají jak apoštolové na orloji. To, že kluka osobně poznám neznamená, že s ním bude dcera šťastná... Vím, odkud se známosti mých dcer rekrutují, vím, že pokud nemají dready a vlasy do půli zad tak jako by nebyli... Neznamená to ale, že to nutně musí být špatní kluci a holkám věřím v tom, že by se s nějakými hajzlíky nezahazovaly. Natolik ten sex zase nepotřebují...
(změnila jsem si nick - "bývalá" AshleyW)
|
| cizinka1 |
|
(7.2.2007 12:15:54)
Vaclavko, tvuj puvodni nick a ikonka se mi libili, skoda:-).
Jak tak ctu tuhle diskusi, stale mi neda jedna vec: strana prisnych rodicu ma par rozumnych argumentu, ale hodne ztraceji na volbe mocenskych argumentu (moje odpovednosti,moje strecha, moje pravidla), cireho mravokarstvi, a zcela rozumna Miluska na exaltaci a zalibe ve vysokym az presladlym recnictvi. Tohle vse u spoustu pubertaku, obavam se, nemelo by sanci (jedine pokud by byli svym rodicum podobni, jak to casto ovsem byva).
Ale strana, ktera si nazvala liberalni, mi se zda, pred necim zavira oci. Nemusi se rikat rovnou „nesexuj”, ani „zakazuji”, ale jde o opravdu vsestrannym pouceni a o takovem normalnim vedomi, ze otehotnet a i onemocnet lze, a k tomu clovek nemusi byt ani nezodpovedny ani promiskuitni. O tom co vse tehotenstvi v nacti obnasi, nebudu mluvit, a skutecne jsou lidi, kteri jsou zrali na rodicovstvi v 15 a jsou i takovi, kteri by ho neumely prijmout ani v 23. Jde o polozeni takove normalni otazky, jestli ta mlada zena a jeji partner byli by ochotni takovou moznost prijmout.
Chci jen reagovat, na tvoji vetu, ze tvoje dcery nestridaji partnery jako na Orloji. To se nekona ani v Africe, kde AIDS je pandemii. Specifikou Afriky je pouze to, ze partneri se stridaji, a nemusi to byt nejak obzvlast casto, ale stridaji se kvuli odcestovanim jednoho z partneru za praci a tak. Rakovinove viry v Cesku take se nesiri mezi promiskuitnimi lidmi, to bychom urazily zeny s rakovinou delozniho cipku zbytecne a neopravnene, ale statistika je velmi jasna: cim vetsi pocet partneru za zivot, tim vetsi je sance onemocneni. To se proste ma vedet, ze nejde o posvatnostech, panenstvi a „zodpovednosti”, ale proste jde o zdravi a o zivot a obezretnost je rozumna.
|
|
| MirkaEyrová |
|
(7.2.2007 14:55:32)
Ale já nemám nic proti sexu před vstupem do manželství:-))). Sama jsem taky byla se svým budoucím mužem u něj v bytě po asi čtyřech měsících známosti, rok a půl před svatbou (a co jsme dělali, to si každý jistě domyslí). Ale moje mamka ho už znala, myslím, že i manželova maminka znala zase mě. Dále - nebylo to TÝDEN po seznámení. Taky jsem byla vychovaná dost konzervativně (a dosud jsem relativně konzervativní, i když ne tolik jako za svobodna), takže u mě by to ani ten kluk s těmi dredy nebyl:o) (ačkoliv dredy nepovažuju za stoprocentní příznak "nevhodnosti" partnera), nicméně si myslím, že se mamka mohla spolehnout, že si nevyberu např. vyloženého alkoholika. Také mi už bylo dvaadvacet, takže už jsem měla víc rozumu než pět let předtím - a sama jsem od první schůzky cítila, že to je férovej kluk, kterej mě nepodrazí, a jak jsem ho časem poznávala víc a víc, bylo mi jasné, že bude i fajn tátou - že když otěhotním, že bude všechno OK a na neplánovaného drobka nezůstanu sama.
Na tom, že si člověk musí být vědom toho, že při nezodpovědném chování může chytnout pohlavní nemoc, a že při jakémkoliv koitálním sexu může selhat antikoncepce a může dojít k otěhotnění, nevidím nic puritánského - prostě je to tak, ať se liberálně založení lidé před těmito fakty snaží zacpat si oči a uši jak chtějí. Jediný názor, u kterého je mi jasné, že je obecně označitelný za řekněme konzervativní, je fakt, že obecně vzato nesouhlasím s potraty - právě proto, že by se lidé měli chovat dostatečně zodpovědně při sexu, aby byli připravení i na eventuální příchod neplánovaného potomka. (Na druhou stranu jsem zásadně PROTI zákazu interrupcí, protože nikdy nikdo nemůže dopředu vědět, jestli se nedostane do tak šílené, obtížné a složité životní situace, ve které se o potomka prostě NEMŮŽE postarat: pak má právo na to zvolit si svobodně variantu z různých možných, kterou sám bude pociťovat jako nejlepší řešení.)
|
| MirkaEyrová |
|
(7.2.2007 15:00:07)
...dodám ještě, že ta zodpovědnost při sexu je hlavně o výběru partnera a životní situace - a že to platí především o sexu mimo manželství, tj. za svobodna, při nevěře atd. Jiná situace je samozřejmě v manželství - i když už manželé dítě nechtějí, tam sama považuji sex za přirozený - k manželství prostě patří.
|
|
| Vaclavka |
|
(8.2.2007 10:01:38)
Mirko, když tak přemýšlím nad všemi vyslovenými názory (včetně svých...) přijde mi, že se snažím obhájit si ten svůj liberální přístup – i když ve skrytu duše cítím, že to není až zas tak pravé ořechové. Jenže stalo se, holky už si něčím prošly. Máme k sobě navzájem důvěru, svěří se mi, ale mluvit si do ničeho nenechají... Možná mám ztíženou situaci i v tom, že mně maminka mluví do věcí ještě teď a já chci být za každou cenu „jiná“. Jinak jsem již psala, že o selhání antikoncepce vím své, holky taky vědí, že brášku mají jaksi přes ni. Sama podle sebe taky vím, že s nezralými rodiči nemá dítě zrovna lehký start do života a oni sami mají spoustu problémů sami se sebou. A nejstarší dcera ty nezralé rodiče poznala na vlastní kůži. Jenže u ní je problém v tom, že by si klidně alkoholika vybrala, do jednoho byla šíleně zamilovaná... Protože jsem si prošla tím, že můj muž měl problémy s alkoholem, mám k těmto typům odpor, nechápu ji, co ji k takovému klukovi přitahuje. V reálu by si dost nabila úsměv, ale v tu chvíli je slepá a hluchá. A na maminčino varování nedá. Jí v tu chvíli nevadí, že je takový, nepřipouští si, že by jí to někdy vadit mohlo.
|
| cizinka1 |
|
(8.2.2007 10:17:50)
Vaclavko, prave jsem se divala, jestli jsi mi odpovedela, a natrefila na odpoved k Mirce. Vis, ja alespon myslim, ze chapu co s dcerami prozivas. A sympatizuji s tvym postojem, totiz zatlacovat i dite nejen pubert"aka ke zdi a chtit o nim vedet vsechno, neni podle meho nazoru spravne a urcite neni ucinne. A take docela verim, ze prave ty se svymi holkami o zivote, takovym jaky je mluvis.
Ja mne trochu prekvapilo, to jak lehce "liberalni" strana se sesypala na p. Nagla, ze nepustil sveho syna prespat (ne na party a ne na prespani z nouze) u tyden stare pritelkyne. Totiz sama se povazuji za liberalku, a prave proto bych ocekavala od te strany s vetsi deklarovanou uctou pro lidskou svobodu, ze bude konkretneji popisovat o cim s detma se bavi, na jake filmy chodi, co doporucuji detem cist. Trochu mne mrzela lehkost jejich argumentu, ze pry hlavne at vime kde je, no a otazka otehotneni, to si asi podle nich vyresi ta holka. A ze konkretnejsi popisy sexualni vychovy prave padli ze strany konservativcu.
|
| Vaclavka |
|
(8.2.2007 12:19:07)
Cizinko díky, včera mne děti nepustily k PC a ráno jsem se proboxovala jen k příspěvku Mirky. Máš pravdu v tom, že zavírám oči a říkám si: snad budou mít holky kliku a nic se jim nepřihodí, antikoncepce neselže, jejich partner je nenakazí... Obě zvládly tři kluky, které si "připustily k tělu". Na to, že prostřední bude čerstvě osmnáct, je to asi dost. A na to, kde hledala své lásky ta nejstarší, raději nemyslet. Sice měla jen dva partnery, ale kolik jich měl ten jejich protějšek už je jiná. Ted má přes rok stálého partnera, sice dlouhovlasého s dredy, ale jeví se fajn. O souvislosti počtu partnerů a výskytu rakoviny děložního čípku jsem četla nedávno. Já bych v tomto směru měla být klidná, zvládla jsem jednoho. Ale na druhou stranu to také dobré není...
|
| MirkaEyrová |
|
(11.2.2007 20:55:53)
Václavko, napojuju se ještě i na reakce cizinky. Chci říct, že to, co tady provozuju, je pouhé teoretizování. TEĎ mi to není jedno; TEĎ mám různá předsevzetí a výchovné plány. Ale co bude PAK, až ta puberta dostihne mého syna, ví Bůh:-(. Ono je to s těmi našimi potomky všelijaké. Taky jsem si na růžovo malovala různá předsevzetí týkající se menších dětí - jak se nikdy nebudeme hádat, jak nikdy nezvednu hlas ni ruku, jak mé dítě nikdy nebude vzteklé, jak bude hezky vychované a jak bude poslouchat ty důležité žádosti nebo instrukce od rodičů... A taky se v tom plácám, a někdy mám dojem, že ať udělám cokoliv, stejně to nakonec dopadne vzpurností, lumpárnou, vztekem nebo neposlušností... Chjo, co se dá dělat. Taky Ti přeju co nejpevnější nervy. Totiž pokud si do těchle věcí tak velké děti už NENECHAJÍ mluvit, tak vlastně opravdu už nezbývá nic jiného než doufat, že to dopadne dobře...
|
|
|
| cizinka1 |
|
(8.2.2007 12:35:09)
Vaclavko, ja vam vsem drzim palce, at vam nic zleho se neprihodi. Jsem se bala, ze jsem te dotkla, totiz vzdy kdyz mluvime o detech je to osobni a citliva tema.
Jen jsem chtela podotknout, ze tahle debata zvlast z te "liberalni" strany se mi zdala prilis o moralce ale malo o skutecne osvete a skutecne priprave ditete na svobodny zivot. Nemuzu vedet jak to je opravdu s osvetou u tech liberalnejsich, a take vim, ze jsou kluci, kterym statistika umrti na motorce neudela zadny dojem jako i holky, ktery nad informacemi letaku HA ani nad filmem o potratu nehnou brvou. Ale co nam zbyva, ja uz ted tusim, ze u sveho syna se zakazem nebo pravidlami nemela bych zadnou sanci, a i ja v 15 mela jsem potrebu suverenity a soukromi.
|
|
|
|
|
|
|
| Miluska z USA |
|
(9.2.2007 5:02:49)
Vando, opravdu nic ve zlem - ja si vazim nazoru vsech lidi a myslim si, ze lide by meli byt vedeni k samostatnemu mysleni. Nekdy se podari, ze lide dospeji a nekdy ne.
Skola je dobra a hodne pomuze. V bilologii se naucite jak kocky maji kotata a jak kyticky maji tu bliznu a pestiky a jak vcelicky pomahaji s opylovanim. Jiste jste o tom slysela? Mozna, ze ceske skoly tak nezduraznuji, ze s lidmi je tomu uplne stejne. Ale verte mi:
Navzdory vsem tem zkumavkam je dosud jeden hlavni zpusob jak "delat deti": Muz musi vsunout penis do zeniny vaginy a ejakulovat. Kdyz mlady chlapec vsune penis do pochvy velmi mlade divky a ejakuluje (cemuz casto nemuze zabranit i kdyz opravdu chce) tak casto ta divka otehotni a za 10 4-tydennich mesicu (40 tydnu) se ji narodi miminko. Vando, miminka nenosi ani cap ani vrana. A jestli mate deti, reknete jim o tom co nejdrive. Nejlepe jeste v predskolnim veku.
A ted Vas cituji: "Milado, zásadně se lišíme pouze v jednom bodě. Já nekladu rovnítko mezi milování a plození dětí".
Vando, mozna ze prisel cas, abyste polozila rovnitko mezi milovani a delani deti. Protoze : Jak jinak byste chtela delat deti ?
|
|
|
|
| Albeka 1 | •
|
(6.2.2007 17:40:27)
..tady se nemluví o přespávání klamarádek dcery či kamarádů syna,tady se mluví o přespávání dívky syna či chlapce dcery ve věku 17 let. V současné době u Nás přespávají kamarádi /věkově přiměření/mých dětí vcelku běžně a poměrně často :-) /dcera 6,syn 12 let/.Dovedu si myslím představit,že mé děti jednou budou mít své první,druhé,třetí lásky.A nemyslím,že bych je nerespektovala,můžou chodit do kina,na discotéky,prostě normálně,jak to bývá zvykem. Dokonce i můžou přijít na návštěvu,na grilování a ráda se s nimi seznámím,ale přespávat u Nás nebudou. A když mluvíš o vzdálenosti 150 Km - OK samo sebou,že ho-ji nevyženu do hluboké noci - ale bude spát na rozkládacím gauči v obýváku :-)..jo,jo,tak takhle :-)
|
|
|
| Vanda | •
|
(3.2.2007 9:27:52)
Ještě bych čistě ze zajímavosti ráda věděla, jak VKUSNĚ řešit situaci, kdy 17-letý kluk "vážně" chodí s 22 letou slečnou (takové vztahy mám v okolí asi 4, jsou bezproblémové, jeden z nich je už 30 let trvající manželství). Se slečnou (již finančně i fakticky soběstačnou) se při první návštěvě tedy chlapcovi rodiče zavřou v obýváku a vysvětlí jí, že je jenom sexuální partnerkou jejich syna a ať se nezlobí, ale že to nemá budoucnost a do případné svatby si na žádné důvěrnosti nepotrpí a se synem může u nich doma trávit čas jen pokud ho hodlá doučovat z matematiky? Nebo je takový vztah nevkusný už sám o sobě, takže využijou svého autoritativního postavení rodiče a živitele a synovi takový vztah zakážou? (lze si to i obrátit... mladší partnerka, starší již pracující partner... to je jedno)
A co když půjde syn na návštěvu k jejím rodičům? Měli by se oni k němu zachovat stejně? Brát jej jako nesvéprávné ucho? Na noc poslat domů taxíkem, popřípadě jej v 20:00 poslat přespat do hotelu, pokud je to v městě vzdálenějším od jeho bydliště? A co když její rodiče to tak neberou, chlapce přijmou "s otevřenou náručí", prostě ho budou akceptovat a podle toho se k němu chovat jako k rovnému člověku s nárokem na vlastní pocity. Jak bude asi ten kluk vnímat rozpory ve svém postavení u nich a u sebe doma?
A ještě by mne zajímalo, od kolika je tedy člověk schopen doopravdy někoho milovat... je to od 18, nebo 22, nebo od maturity, promoce, habilitace, nebo od koupení prvního vlastního bytu....?
|
| Zuzana | •
|
(4.2.2007 14:47:36)
Jak už jsem napsala výše, opravdu mi mluvíte z duše ... Moje první láska (jak jsem již psala - nebyl to můj první kluk) začala, když mi bylo 18 a jemu necelých 16... Musím podotknout, že to nebyl typický 16-iletý puberťák. Byli jsme spolu tři roky. jeho rodiče jsou rozvedení - máma mu do toho nemluvila vůbec, sama se v té době provdala za muže o 12 let mladšího a táta si s ním jen promluvil a dál to neřešil. Jeho babička s tím měla velký problém, dá se říct, že mě vůbec nepřijala a nechovala se ke mně hezky, naštěští on se za mě vždy postavil. Měla prostě pocit, že svádím jejího mazánka. Problém s tím ale měla moje máma, vadilo jí, že je mladší. Táta jí říkal, ať je ráda, že je to slušný kluk s jinými zájmy než hospoda apod. Tím nechci říct, že se k němu nechovala hezky. Ale že by u nás přespal, to neexistovalo. Já u něj spala normálně, jezdila jsem s nimi i na chatu. Můj další dlouhodobý vztah byl s klukem o 5 let mladším - to mi bylo 23 a chodili jsme spolu 4 roky a z toho rok a půl bydleli z jeho mámou. No a te´d jsem vdaná a můj manžel je mladší o rok a čtvrt. :) Ale je to i tím, že my jsme doma nikdy o takovýchto věcech jako je sex a věci s tím spojené nemluvili, takže mně by asi bylo i trapné mít doma svého partnera a rodiče vedle a už vůbec bych nebyla schopná něco "dělat". Ale u partnera doma jsem s tím problém neměla. A vím to podle sebe, že místo se vždy najde a děti by se měli rozhodně poučit a nespoléhat na to, že když je nenechám s partnerem, tak se nic nemůže stát - to je přece úplný nesmysl. To je reakce na Miladu...
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)