Re: Pro Vandu

V čem je tak hrozná návštěva partnera dítěte? Podle Tebe je jediný správný partner až ten, kterého přivedeš domů s kytkou aby zažádal maminku o tvou ruku? Není to škoda? Tebe nezajímá, koho má tvě dítě rádo, s kým se stýká? Dokud to není "vztah s budoucností", tak podle Tebe za nic nestojí a nemá nárok na Tvůj respekt? V tomto se neshodneme. Já jsem pro to respektovat partnera svého dítěte i v tomto "neperspektivním" věku. Pokud je přesvědčeno, že on za to stojí, tak svému dítěti vyjádřím podporu a partnera přijmu. V sedmnácti omezovat svůj pohled na své dítě "jenom na dělání domácích úkolů", to mi přijde škoda. To dítě pomalu dospívá a začíná se seznamovat s novými oblastmi života (ke kterému patří i patrnerství, vztah) a já se mám až do jeho svatby tvářit, že pro mne žádný jeho vztah či milostný život není přípustný? A od kdy je To pro Tebe akceptovatelné? Myslíš, že vztah který nevyvrcholí sňatkem je k ničemu a nestojí za Tvoji pozornost nebo uznání?

Já rozhodně nechci agitovat, jak je skvělé sexovat v pokoji zatímco vedle se rodiče koukají na TV. Mně osobně to přijde nemožné, na milování máme rádi soukromí, nedokážu si představit, že bych se milovala s partnerem a za dveřmi někdo byl. U nás se navíc nezamyká. Fakt je, že sex jsme ani u mých ani u manželových rodičů nikdy nevyhledávali, není to ideální místo, to je pravda.

Já myslím, že tady nejde ani tak o ten sex, ale o to uznání nároku toho druhého na vztah. Ale tohle "neexistuje že by u nás přespal", to mi prostě přijde jako presumpce viny, presumpce toho, že oni to budou dělat a to ty (si) nepřipustíš. Spala jsi někdy u kamarádky? Spala u vás někdy nějaká Tvoje kamarádka?
Tím respektem ke vztahu nemyslím, že budu podporovat to, aby se sexovalo v pokoji zatímco já vedle vařím svíčkovou. Tím respektem ke vztahu myslím to, že beru jako plnohodnotný už i ten v 17 letech (protože i první láska je pro člověka důležitým krokem), partnera svého dítěte "přijmu do rodiny" a přijde mi samozřejmé poskytnout jim možnost být spolu (a nemusím automaticky přemýšlet, jestli teď vedle sexují nebo píšou úkoly... to je jejich věc a beztak vím, že sexovat pravděpodobně nebudou, protože jim to taky přijde logisticky neúnosné, jelikož nejsou doma sami).

Mimochodem já se se svým manželem znám od svých 14 let. Byl to taky ten samý člověk, se kterým jsem v 19 letech zažila svoje první milování (a nebylo to u mých ani jeho rodičů v domě). Ale nedovedu si představit, že by jej moje rodina začala respektovat AŽ od té doby, kdy přišel požádat rodiče o moji ruku (v té době jsme spolu už 2 roky žili... jak budeš řešiti toto?).

Jak to řešit když ti dva bydlí dál od sebe? Když nejde prostě "na noc odejít domů ke svým rodičům"? My jsme bydleli 150 km od sebe. Měli jsme až do svatby v případě návštěvy toho druhého přespávat po hotelích?

Nicméně zdůrazňuji, že tak jak to máš zařízené je Tvoje věc a já Ti do toho nemůžu mluvit. Můžu pouze sama pro sebe nesouhlasit.