| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak matkám chutná život aneb hledám práci a mám děti

 Celkem 282 názorů.
 estra+Ema 1/02+Kvido 1/08 


Jaký zaměstnavatel, takový pohovor 

(28.8.2006 7:15:39)
Do toho, jak to máte doma zařízeno, zaměstnavateli nic není. Možná buďte ráda, že tam nebudete pracovat. kdoví, jaké další požadavky by paní doktorka měla. I já jsem dostala při konkurzu na své současné místo dotaz, zda nebudu mít problém skloubit práci s péčí o dítě (dceři bylo tehdy rok a pět měsíců). Uklidnila jsem je, že o dceru je postaráno, ale zároveň jim řekla, že tyto dotazy by u přijímacího pohovoru neměli padat. Vzali to rozumně, uznali, že je to pravda a bylo to v pohodě. A v pohodě je i má práce. Možná, že i styl vedení přijímacího pohovoru a přístup k uchazeči při něm mnohé naznačí o případném zaměstnavateli.
 Kučerka, Katy,Maty a Máří 


Re: Jaký zaměstnavatel, takový pohovor 

(28.8.2006 18:19:23)
Přesně tak, moje zkušenosti jsou velmi pozitivní. Když jsem po velmi krátké mateřské nastupovala jako redaktorka do Českého rozhlasu, nikoho se ani nenapadlo se zeptat, zda mám děti. Nyní pracuji jako tisková mluvčí, mám dvě děti 13 a 6 let a chystáme se na třetí. Tentokrát chci začít pracovat hned po šestinedělí na půl úvazku. Nedovedu si totiž představit život bez dětí a, ale ani bez práce, přestože bych do práce díky manželovi vůbec chodit nemusela. Opravdu záleží na tom, jak se zaměstnavatel cení našich kvalit. A jestliže si necení, nemá cenu pro něj pracovat a plývat energií.
 Petuska, Jachymek 01/04 


Tak to me taky ceka 

(29.8.2006 16:32:48)
Ach jo, tak uz se desim, co me bude pri hledani prace cekat!
Ja budu mit situaci o trosku komlikovanejsi. Budu nastupovat po 1. diteti, druhe bych chtela vzapeti.
Ale rikam si, ze pokud se me nekdo bude ptat na druhe dite, budu rikat, ze druhe dite neplanujem.
Po zkusenostech z predchozi prace : byla jsme jako zastup za materskou. Delal jsem poctive, nemela jsme problemy, ani konflikty, nemocna jsme byla minimalne a pred porodem jsme pracovala do posledniho dne, co to slo. Stale jsem naivne doufala, ze dostanu stale misto. Misto toho ho dostaly 3 kolegyne-kamaradky nasi reditelky. Tak si rikam, ze tentokrat si pujdu za svym a do toho kolik chci deti a jak se o ne postaram nikomu nic neni.
 estra+Ema 1/02+Kvido 1/08 


oprava 

(28.8.2006 7:22:21)
"dotazy neměly padat" -
 hanka 
  • 

práce 

(28.8.2006 7:28:05)
Je to ukrutné, co tady píšete, ale lékařce se nedivím. V momentě, co za Vás nebude mít v ordinaci zástup / např. OČR/ , tak jí může rovnou zavřít. Není lépe se nachat zaměstnat na nějakém oddělení nemocnice, kde Vaše nepřítomnost nebude mít až takové následky? Ve větších kolektivech je vzájemná zastupitelnost, ve dvou, a navíc každá jiná profese / lékař + sestra/ to opravdu nejde. Pokud jste z Prahy, můžu Vám pomoct, tady je stálý nedostatek SZP.
 Monika, 2 děti 
  • 

Já hlídání nemám 

(28.8.2006 9:00:26)
Po přečtení článku jsem moc zvědavá na sebe, až budu hledat práci. Letošní podzim mě také čaká návrat do práce po mateřské dovolené se dvěma dětmi. Na rozdíl od Vás ale nemám k dispozici hlídací babičku, ani žádnou hlídací paní. Děti budou ve školce a budou-li nemocné, musím s nimi být doma já. O platu, který mi zaměstnavatel nabídne si nedělám žádné iluze, zvlášť pokud budu pracovat na zkrácený úvazek 6 a 1/2 hodiny denně a nemyslím si, že bych mohla si mohla dovolit platit za hlídání. Hodně štěstí při hledání práce.
 katka 
  • 

Re: Já hlídání nemám 

(15.9.2006 11:29:50)
Jsi stejný případ jako já... Mám dvě děti 9 a 5let Když tomu mladšímu bylo 2,5 roku, zacala jsem hledat uz dopředu práci na zkrácený úvazek.... no, a hledám dál...
jestli to takhle půjde dál, neco najdu až v době, kdy budu moci na plný úvazek a děti se budou schopny samy o sebe postarat.
Hlídání je pro mne utopie... dvě babičky- obě 60 km daleko- jedna zamestnaná, druhá invalidní důchodkyne... A paní na hlídání??? :-)) to je věc taky docela k zasmání, nebot když jí zaplatím - nula od nuly- to můžu být rovnou doma a deti nebudou s někým cizím. Manžel jezdí z práce jen na víkendy... takže nic moc....
 Jana 
  • 

Má noční můra 

(28.8.2006 9:05:45)
Mateřská mi pomalu končí a já se klepu hrůzou,jak budu shánět zaměstnání. Do toho původního se z organizačních důvodů vrátit nemohu. Mám maturitu, částečně umím anglicky, ovládám PC.V dnešní době je to ale žalostně málo. Nehledě na to, jaké jsou dnešní požadavky zaměstnavatelů. Hlavně i já mám určité požadavky na pracovní dobu, ohledně vyzvedávání či vodění do školky. Takže si myslím, že buď budu nezaměstnaná nebo dočasně u smetáku, čehož se nebojím. Jen mi vadí taková to diskriminace. On se vždy nějaký důvod, proč vás nevzít, najde :-(.
 Zdravotní sestra 
  • 

Re: Má noční můra 

(28.8.2006 10:23:37)
Nezlobte se, ale já nevím, nač si stěžujete. Práce je HODNĚ. Stačí se podívat na web České asociace sester nebo web Sestra in, zdravotnické noviny.... Je to jen o té snaze, chtít práci najít a něco skousnout. Pro sestry bude vždy práce. Můžete jít do domácí péče nebo také dělat na směny, což je s tím hlídáním možná výhodnější a když v práci uvidí, že nejste lempl, určitě Vám vyjdou vstříc i se směnami. To je na dohodě. Je možné se domluvit i na dopol. směnách.

Od soukromého lékaře moc velkou mzdu čekat nemůžete. Sestry jsou většinou nadstandart. Někteří lékaři je nemají vůbec. Na to abyste u ambul. lékaře měla 15 00, to byste musela být hodně dobrá.

Chápu, že jste v těžké situaci, ale vše se dá řešit. Já budu s dítětem doma do 1 roku a pak se vrátím zpět na směny. V hlídání se budeme střídat s manželem, babičku nemáme.

A že není místo sestry v DD? No, tak v Praze jich je asi 8, k dnešnímu datu.
U nás v LDN stále hledáme sestry a když nějaká přijde z 98% je to buď narkomanka nebo alkoholička. Zkušenost z posledních let. Přitom nové sestry bychom potřebovaly jako sůl.
 Kadrnošková 


Re:díky 

(28.8.2006 18:54:11)
Díky za názory,ale ještě několik doplňujících informací. Práce se nebojím,lempl určitě nejsem. Jsem z Českých Budějovic - nemocnice jedna (částečný úvazek nelze) - trojsměnný provoz je fajn, jenže manžel chodí též na trojsměnný nebo nepřetržitý a to už je pro běžný život s dětmi náročnější. Do Domova důchodců je zde pořadník čekatelek sester. A 15000 o tom se mi nezdálo, jen když tak odhadem počítám 8500 hrubého mínus odvody na daně,sociální,zdravotní,družinu pro školáka, školku, jízdné MHD, něco babičce za jízdné a paní na hlídání, tak se blížím k rodičovskému příspěvku plus stres, aby občas nezůstaly děti na ulici ( např. když je ordinační doba od 9.h do 17.h.) tak to mi za to nestojí.
 Martina, Dita 1 rok 
  • 

Re: Má noční můra 

(28.8.2006 10:26:41)
Nojo, zaměstnavatelé mají požadavků vždycky hromadu, ale otázka je, jak moc a jak často požadované znalosti budete využívat v praxi. Mě málem nestačila státnice z angličtiny a dobrá znalost němčiny na místo sekretářky, a po dvou letech vývoje společnosti se situace vyvinula tak, že jsem tam prakticky jen otevírala poštu a razítkovala faktury, párkrát v týdnu poklábosila s němčourem po telefonu že má zarezervovanej hotel a běhala jsem s kafem do zasedačky. I když podle jejich původního personálního plánu jsem se měla vypracovat na místo executive assistant (no ale pak přišel jinej říďa, vzal si na to jinou slečnu a mě "hodili psům"....)
 bibnina, 3 d 
  • 

Taky dotazy 

(28.8.2006 9:52:19)
Mě při jednom pohovoru předložili dotazník s otázkami typu: co čtete, jaké filmy preferujete, berete antikoncepci a jakou, kolik máte dětí a jsou všechny s jedním mužem, s jakými lidmi máte konflikty, kdo bude děti hlídat v době nemoci, jaké máte chronické nemoci a jaké léky trvale berete, jaké nemoci jsou ve vaší rodině...... Sice jsem už začala s vyplňováním hlavičky, ale pak jsem to celé pročetla, hodila do kabelky papíry i tužku a rovnou odešla. na pracáku jsem jim ten dotazník předložila aby věděli kam lidi posílají - slečna se ušklíbla a prý co bych teda chtěla. No minimálně zachování soukromí. O některých věcech se nebavím ani s kamarádkou a tam bych to měla vypsat .....
 kuk 
  • 

Re: Taky dotazy 

(28.8.2006 10:06:38)
to ja se teda vubec nemam zajem rozmnozovat- je to dnes des a hruza sehnat praci s detickama na krku
 Slečna Marplová 


Re: Re: Taky dotazy 

(28.8.2006 10:40:19)
Prekvapuje me, ze autorka clanku odpovidala na takove dotazy. O to, jak mam zaopatrene deti se nema pani doktorka vubec co zajimat. Zda tchyne ridi vlastni vuz, ci jezdi na litacku taky neni jeji starost. Ja si myslim, ze takto si muze lekarka dovolit sikanovat pripadne zamestance jen tehdy, pokud si to nechaji libit. Marna slava, co udelala autorka krome toho, ze napsala na rodina.cz clanek? Ja bych se branila a zrejme bych informovala prislusne urady o jejim nevhodnem chovani a na soukrome dotazy bych neodpovidala. Stejne jako prispevatelka prede mnou s dotaznikem.
 bibnina, 3 d 
  • 

Re: Re: Re: Taky dotazy 

(28.8.2006 10:57:42)
Ten dotazník mi předložili zhruba před 8 lety a na Úřadě práce se místo pomoci ušklíbli. Taky jsem si tenkrát myslela že s tím něco budou dělat. Práci jsem si našla sama i bez jejich pomoci.
 estra+Ema 1/02+Kvido 1/08 


Re: Re: Re: Taky dotazy 

(28.8.2006 11:00:40)
No, no - tak se chtěla autorka podělit o svou zkušenost a najít zde třeba nějakou podporu a radu. Od toho tady ten server taky je, ne?? Proč hned tak tvrdě? Po šesti letech na mateřské se člověk potřebuje trochu rozkoukat.
Jinak co se týče dotazů zaměstnavatelů souhlasím (viz. příspěvek výše). Něco asi vědět potřebují, ale měly by být meze a důležitý je také celkový přístup.
 Slečna Marplová 


Re: Re: Re: Re: Taky dotazy 

(28.8.2006 11:20:13)
Pokud si chce autorka jen povzdechnout, pak fajn a od toho tu ten server je. Ja jen, ze takova sikana se bude dit do te doby, do ktere si to nechame libit! Me by takove jednani tak namichlo, ze bych se skutecne pidila ze tim, zda a jak na toto chovani upozornit! Protoze po autorce pujde na pohovor dalsi a te se treba na to bude doktorka taky ptat a je tu zacarovany kruh!

To s tim dotaznikem, jak se na nej na UP jen usklibli, to je to same! Jak se muze statni urednice usklibat nad tim, ze si jeji klient (danovy poplatnik) stezuje na nevhodne chovani? Dokud se statni urednici nenauci, ze toto je nepripustne, tak si to nenechat libit. Chovani te doktorky je dokonce nelegalni.
:-(
 Alena 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Taky dotazy 

(29.8.2006 16:07:54)
To co píšeš se hezky říká, ale nevím co by jsi dělala ty, kdyby jsi např. jako já bydlela na malém městě. Nepatřím mezi uťápnuté putičky, které se neumí bránit, ale "otevřít si pusu" v takovém případě se rovná sebevraždě, tj. práci v oboru už neseženeš, alespoň ne v dosahu hodně kilometrů od domova. Myslím tím, když si budeš stěžovat na nepatřičný postup případného zaměstnavatele, a filozofická otázka, kde si budeš stěžovat? Vezmi si můj konkrétní případ. Před 10 lety jsem hledala místo ve státní správě pro které mám odbornou kvalifikaci. Po přihlášení do výběrového řízení do vedlejšího městečka, které je vzdáleno od mého bydliště asi 6 km se mě dotyčný personalista z dotyčného Městského úřadu ani neobtěžoval na konkurz pozvat, písemně mi odpověděl, že jelikož nejsem trvale bytem v JEJICH správním obvodě, tak nemám na práci u nich na úřadě nárok a dále mě v evidenci nepovedou. Připadá Vám jejich postup v souladu se zákoníkem práce? Naštvalo mě to ďábelsky, uvedený dopis jsem ukázala rovněž na pracáku, tam nad tím jenom pokrčili rameny. No ani si neumím nějak představit co by mohli udělat víc. Uvažovala jsem, že se obrátím na nadřízený orgán tj. v té době okresní úřad, příp. že to pošlu do místních novin. Otázka: čeho bych osobně dosáhla? Toho, že mě ve státní správě již nikdo v našem kraji nezaměstná. Když Vás na takové místo přijímají, chtějí kromě spousty odborných předpokladů i doporučení a to i taková, která si opatřují sami, neoficiálními dotazy např. u svých spolužáků, kamarádů na jiných úřadech, kde dotyčnou osobu znají. Takže na závěr otázka sl. Marplová co je lepší, bránit se, aby si takový postup zaměstnavatelé nemohli k ostatním uchazečům dovolit a nemít kvůli tomu práci na které Vám záleží nebo to překousnout a dělat to co jste celý život chtěla?
 Slečna Marplová 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Taky dotazy 

(29.8.2006 16:40:45)
Aleno,
chapu tu situaci, ale obavam se, ze titmto pristupem se nikdy nic nezmeni a nadale budou na uradech sedet lide, kteri si dovoli dokonce poslat sve nesmyslne domenky dopisem. Jak pisu v predchozim prispevku, branila bych se (konkretne kde ted nevim, ale zrejme bych si pohrala par hodin na netu a nasla si prislusne urady) a mozna i do tech novin bych to poslala, pokud by to pomohlo. Tak jedine se zbavime "papalasu" na teplych urednickych mistech.
Vim, je to tezke, ale pokud se prip. zamestnavatel informuje po sousedech, pak porusuje zakony! Kolikrat si myslis, ze si dovoli se vyptavat drben v mlikarne, kdyz si nebude jisty, ze treba konkretne tato osoba to pozene vys? Dokud budeme drzet pusu a krok, tak to tak pujde.
Muzu otazku? Mas ted praci? A pokud ano, co aspon ted, kdyz uz jsi zamestnana, se pokusit to resit a upozornit na chovani nejakeho idiota?
Ja jsem pred par lety dostala neopravnenou vypoved a nabidku "odstupneho" ve vysi 14 denni mzdy! Tak jsem nelenila a vypoved jsem odnesla manzelovi sve kamaradky (cerstvy pravnik) a kdybych neznala jeho, tak bych si proste nasla ciziho pravnika a zaplatila mu. Ten se mnou sel na HR te firmy, a nemusel vubec nic delat a rikat!!! Stacilo, ze jsem jim ho predstavila a vysvetlila jim, ze nejsem v pravu zbehla a tak jsem si pana privedla, aby mi poradil. Vysledkem bylo velice korektni, rychle a celkem mile jednani, ktere jsme zakoncili oboustrannou dohodou. Pochopitelne mi nabidli, abych zustala pracovat, ale ja jsem rekla, ze kdyz mi daji slusne odstupne, ze odejdu, kdyz o me firma nestoji. Dluzno podotknout, ze jsem nepolozila na buben krachujici spolecnost, ale nenechala jsem si nakalet na hlavu od nadnarodni velice dobre prosperujici firmy! A nemysli si, nebyla jsem jedina, ktera tehdy dostala vyhazov, ale byla jsem jedina, ktera neodesla s par stovkama, ale se slusnym odstupnym.
 Rania 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Taky dotazy 

(29.8.2006 16:55:24)
Slečno Marpolová, mluvíš mi z duše!!! Přítel taky řešil problém se zamětsnavatelem soudně - dostal neoprávněnou výpoveď spolu s kolegou tzv. na hodinu bez udání důvodu. Pan majitel si myslel, že to oba chlapi nechají plavat, ale přepočítal se. Zatímco kolega se nakonec dohodl na mimosoudním vyrovnání, tak přítel se soudil o neplatnost výpovědi a soud samozřejmě vyhrál. Pan majitel musel zaplatit ušlou mzdu a soudní náklady. Přesně jak píšeš, dokud budou mít lidi strach a nebudou se bránit, nic se nezmění. A to platí i o diskriminaci.

na druhou stranu je pravda, že na Úřadech práce pracujou pipiny, které ani neznají zákony a nedokáží portadit. Bohužel stále chybí profesionáloní úředníci. Sama jsme dělala na ministerstvu a vím z vlastní zkušenosti, jak to chodí - půlka lidí ještě nepochopila, že má sloužit občanům a ne občany jim.
 Pawlí 


Práce?! 

(28.8.2006 10:34:05)
Taky jsem si myslela že práce je dost než mé rozvedené kámošce s pěti letým klukem do telefonu řekli "s parchantem vás nevezmem!" a bylo.
 Karolína 
  • 

Strašné zkušenosti 

(28.8.2006 10:53:34)
Ahojky, mám stejné zkušenosti, odpovídající práci jsem našla až bylo mladšímu dítěti 8 let, do té doby jsem pracovala jako uklizečka, prodavačka - nebylo špatné až na pracovní dobu od nevidím do nevidím, ale většinou za minimální mzdu, tak že jsem řešila jesli se vůbec vyplatí pracovat za těchto podmínek a nebude mít větší hodnotu když zůstanu s dětmi doma a budu se jim věnovat místo paní na hlídání. Celá věc byla velmi stresující a trvala dost let a já bych si příště hodně rozmyslela mít děti. Samozřejmě, že jsem ráda, že je mám a miluju je nejvíc na světě. Můj současný přítel by si dítě přál, ale já do toho nejdu, nechci znova zažívat to čím jsem si prošla, Přeji Vám všem štěští.
 Rania 
  • 

to snad není možné 

(28.8.2006 10:58:04)
Poldino, jak to, že dr. ví, že máš děti? Do životopisu se přece tyto informace neuvádějí, nic do toho nikomu není a už vůbec nemá právo se na počet dětí apod. zeptat! Já bych ji osobně řekla, že tato otázka je příliš osobní a nesouvisí s Tv ou kvalifikací a výkonem práce.

Hledám teď taky práci, sice je na mne vidět, že jsme těhule, ale nikdo se mne na to neodváží zeptat a na počet dětí už vůbec ne...
 Zdravotní sestra 
  • 

Re: to snad není možné 

(28.8.2006 11:20:48)
Ranio, pokud budeš uvažovat racionálně, tak novému zaměstnavateli o dětech říci musíš. Jednak to musíš hlásit do dańového přiznání a na osobním to také říci musíš. Tohle nic osobního není. Když pak budeš potřebovat OČR, jak to asi zdůvodníš?

A jako těhotná také musíš sdělit zaměstnavateli, že jsi těhotná. Už kvůli tvé ochraně a bezpečnosti. Nemohou tě vyhodit. Ve zdravotnictví je mnoho pracovišť, kde jako těhule pracovat nemůžeš. A asi těžko budeš pracovat až do porodu, takže opět na osobním musíš nahlásit, že jsi těhule a tehdy a tehdy nastupuješ na mateřskou.

Nevím je-li ta povinnost ze zákona, ale minimálně je to slušnost.Časem se tomu stejně nevyhneš.
 Radka 
  • 

Re: Re: to snad není možné 

(28.8.2006 11:30:22)
Děti hlásit nemusíš! A to ani kvůli daním! I kdyby je neuplatňoval manžel, je možné si podat daňové přiznání a odpočet nárokovat tímto způsobem. Naopak, je dotaz na rodinný stav a děti považován dle zákona za diskriminaci!!!!!!!!!!!
 Zdravotní sestra 
  • 

Re: to snad není možné 

(28.8.2006 11:42:37)
Aha, tak děkuju, to jsem netušila.
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Re: Re: Re: to snad není možné 

(28.8.2006 12:32:11)
RADKO - nic hlásit nemusíš! Dotaz na rodinný stav a děti považován dle zákona za diskriminaci!! - ano, ale ten zájemce o práci tě zase nemusí vzít, že!!!!!!!!!
 Rania 
  • 

Re: Re: to snad není možné 

(28.8.2006 11:46:38)
Jasně, ale to vše hlásíš až zaměstnavateli, t.j. až nastoupíš do práce a ne přece při přijímacím pohovoru, jak popisovala autorka. Jsou určité dotazy, které nemsí při přijímacím pohovoru padnout, je to myslím v zákonu o diskriminaci. Karolína má sice pravdu, že realita je jiná, jenže kdo tu realitu vytváří, že?



 Sylvie 


Re: Re: Re: to snad není možné 

(28.8.2006 12:04:03)
Ranio, pravda je, že otázky na děti by při přijímacím pohovoru padnout neměly. Ale pravda je taky to, že když jsme sháněli někoho do kanceláře, tak bezdětné ženy nebo ženy s odrostlými dětmi tuto skutečnost udávaly samy od sebe, aniž se jich na to kdo zeptal. Předpokládám, že stejně tak by se zachovaly i ženy s malými dětmi, leč zajištěným hlídáním. Prostě - berou to jako svoje plus, tak proč by o něm měly pomlčet, že. Neříkám, že se tak nutně musí chovat 100% uchazeček o zaměstnání, ale pokud je to běžným jevem (jako že z mojí zkušenosti je), tak žena, která o dětech pomlčí, je "podezřelá". A na manželovi jsem viděla, že to "podezření" ani nemusí být úmyslné zvýhodňování, spíš takové podprahové, prostě zmínka o bezdětnosti ulpí v paměti a i kdyby se o zaměstnání ucházely dvě bezdětné ženy, ale zmínila se o něm jenom jedna, tak mezitím co u jedné neví, tu druhou má zařazenou jako "bezproblémovou"... A další věc - dost dobře si umím představit třeba zrovna manžela, kterému by nějaká žena nepřiznala děti a on to při vyplňování personálních věcí zjistil, tak že by jí nejspíš vyrazil ještě ve zkušební době. Ne proto, že má děti. Ale proto, že by měl obavy, že na ní nebude spoleh, že bude dělat podrazy (= zatajování skutečnosti). Neříkám, že s manželem souhlasím, jenom říkám, jak on uvažuje.

Navíc ne každá žena může svoje děti při pohovoru nezmít - klasický případ když poslední pracovní poměr skončí před nebo v průběhu mateřské či rodičovské dovolené. Najednou se mezi posledním zaměstnáním a novým ucházením se o zaměstnání objeví "okno".

S.+++
 Rania 
  • 

Re: Re: Re: Re: to snad není možné 

(28.8.2006 12:18:53)
Nevím, ale to, že neuvedeš počet dětí v životopise mi nepřijde jako zatajování, prostě podle mého názoru, počet dětí absolutně nesouvisí s tím, jestli je člověk vhodný anebo nevhodný pro práci, to, co se má počítat je jeho kvalifikace, vzdělání, ne? To, že by to Tvůj manžel bral jako podraz je jeho věc, přijde mi to jako klasické české myšlení (promiň). prostě nikomu není nic do toho, jeslti mám 5 dětí, jsme katolička, lesba atd. A ptát se na to, jestli má tchýně řidičák atd. to už je příliš. To jsou osobní věci, které s prací nesouvisí.

Vycházím prostě ze své zkušenosti, kterou mám v cizině, t.j. do životopisu se nepíše ani počet dětí ani stav (ženatý, vdaná), podívej se třeba na evropský formát CV, tam žádná kolonka není. Je to právě kvůli diskriminaci. To, že to u nás lidé ze zvyku píšou, že sjou rozvedení, mají 5 dětí atd. je dědictví minulosti; škoda, že už uchazeči nepíšou, že pochází z dělnické anebo intelektuální rodiny:.

Myslím si, že dokud zaměstnavatelé nezačnou dodržovat zákony a hledající práci je nezačnou trošku využívat, nic se v ČR ohledně diskriminace žen a žen matek nezmění. Nic víc nic míň.





 anicka, dominik 08/04 


Re: Re: Re: Re: Re: to snad není možné 

(28.8.2006 12:36:11)
ja vim ze nemusim uvadet jestli mam dite nebo ne, ale v praxi mi to prijde dost divne, protoze na kazdem pohovoru se me zamestnavatel zepta co delam ted. To mu mam lhat? Reknu mu pravdu jsem na materske, nerikam jak dlouho nebo kolik je synovi ale odpovedet mu prece musim, ne?
 Večernice 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: to snad není možné 

(28.8.2006 13:14:43)
České ženy mají sice obrovskou výhodu v tom, že mají prakticky neomezenou možnost si brát očr kdykoliv potřebují. Jenže ona je to tak trochu dvojsečná zbraň. Maminky v zahraničí očr neznají, čili pro zaměstnavatele neexistuje tak velké riziko, že mu zaměstnanec bude zůstávat příliš často doma.
 jak 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: to snad není možné 

(28.8.2006 13:21:26)
Vecernice, ja si teda OCR neberu. Muj zamestnavatel je americka firma, OCR neznaji, tak co resit. Jsem doma a do prace letim od 2 do noci, kdy uz hlida mamka.
 žinča 


Nesouhlasím 

(29.8.2006 9:38:54)
Já mám štěstí, že když jsem se potřebovala vrátit do svého zaměstnání po roce a půl mateřské, stačilo se zastavit v kanceláři a zmínit to. Byla jsem zpátky do měsíce. Samozřejmě , že se mě můj šéf zeptal, jestli si opravdu uvědomuju, že mám dost malé dítě a zda mám hlídání opravdu dobře zajištěné. Ale to si mohl dovolit on, protože spolu máme velice dobrý vztah a pracujeme spolu už osmým rokem. Pokud bych si hledala práci v jiné firmě, v žádném případě bych neuvedla, že dítě mám. Je to jen čistě moje věc. To jak by se zachoval tvůj manžel není o nějakých podrazech. Je to normální diskriminace a kdyby se tak zachoval ke mě, podala bych na něj žalobu. Zákon v tomhle případě totiž dovoluje ženě lhát, pokud se ho zaměstnavatel zeptá na něco, co je tak osobního charakteru. Já bych se na místě tvého manžela prvně dotyčné ženy zeptala, co ji přimělo se takto zachovat. Pokud má tvůj manžel nějaké sociální cítění, mohlo by mu dojít, že se tak ženy nechovají s přímočarým úmyslem podrazit budoucího zaměstnavatele, ale získat velice potřebný příjem pro svou rodinu. Já chápu, že je to tvrdohlavý chlap, můj manžel je stejný , ale pokud by vybíral zaměstnance podle kritérií bezdětnosti, tvrdě bych se s ním pohádala.
 Sylvie 


Re: Nesouhlasím 

(29.8.2006 10:33:03)
Žinčo, však jsem psala, že s manželem neouhlasím, mne přesvědčovat nemusíš ;o) Jenom bych chtěla uvést - on rozhodně žádné ženy nediskriminuje, nikoho se na děti neptal - to bezdětné ženy samy o své bezdětnosti začínají.

Jinak asi takhle - sociální cítění on má. Jsme menší firma, manžel ví o soukromí svých zaměstnanců hodně. A o tom to je - když s ním zaměstnanci jednají na rovinu, ví, jaká je u nich doma situace, že je třeba momentálně nepříznivá, tak třeba může dočasně přihmouřit oči a projdou jim i věci, které by jim jinak neprošly. Na druhou stranu pokud by se zeptal na děti a žena odpověděla negativně (ano, já vím, že v tuto chvíli je právo na její straně), a pak zjistil, že děti má, tak by pro něj ztratila důvěryhodnost. A ve zkušební době může zrušit pracovní poměr komukoli a nemusí uvádět žádný důvod. Jestli by s ní předem promluvil nebo ne, to by záleželo na momentální situaci ve firmě a na jeho momentálním rozpoložení.

Jinak ono si možná ani české ženy příliš neuvědomují, ale ony mají dost výhod. Dlouhá rodičovská dovolená, ošetřovačky na nemocné dítě, placené volno na návštěvy lékaře s dětmi (to třeba ani nejde z nemocenského pojištění, ale přímo z firemních peněz na mzdy), kratší a jinak vhodně upravená pracovní doba, nemožnost propustit osamělého zaměstnance s dětmi bez toho, aby jim zaměstnavatel našel nové zaměstnání... Ano, já chápu, že ne každá matka s dětma trvá na úpravě pracovní doby nebo je věčně doma na ošetřovačce. Jenža ta pravděpodobnost, že bude, je přeci jenom vyšší, než u dětného muže. A co se třeba "ztratí" ve velké firmě, kde jeden zaměstnanec může zastoupit druhého, to už může být problém ve firmě malé. Na druhou stranu já si myslím, že zrovna v naší firmě by nebyl problém zaměstnat matku s dětma, pokud by se nebála na rovinu o svých dětech pohovořit a PŘEDEM SI DOMLUVIT, jak to bude fungovat. To, že se zaměstnavatel zeptá na děti a jejich zajištěnost po stránce hlídání, nutně neznamená, že chce ženu diskriminovat. (ano, vím, že by se ptát neměl... Může to taky znamenat, že jenom chce mít všechny informace, aby zajistil ideální chod firmy a přitom umožnil zaměstnankyni i pečovat o děti.

S.+++
 Rania 
  • 

Re: Re: Nesouhlasím 

(29.8.2006 10:48:32)
Sylvie promiň, ale tou otázkou porušuje Tvůj manžel zákon! Pokud bych se např. já ucházela o práci ve vaší firmě - řekla bych mu, že počet dětí nesouvisí s mojí kvalifikací a navíc jde o hodně osobní otázku, a pak bych zašla na Úřad práce se stížností na jeho chování...Myslím, že je za to pokuta, možná bych ho ještě rozmázla na nějakých serverech zabývajících se rovností příležitostí. A jak píše jedna z přispěvatelek, u řady firem je takováto otázka jen testem reakce na nepříjemnou situaci, popř. na znalost svých práv.

Chápu, ale že žena, která nemá moc zkušeností a vrací se po několika letech na MD do práce, takto jednat nebude, bude v 90% vděčná za jakoukoliv práci, takže ji možná takováto otázka přijde normální.

 Martina, Dita 1 rok 
  • 

Re: Re: Re: Nesouhlasím 

(29.8.2006 10:52:30)
Jéžiš vy byste se pořád s někým soudily a udávaly.... jestli se vám to nelíbí, tak se na to vyprdněte a jděte jinam, holt nezaměstnanost je jaká je, a někdo nebude taková cimprlína na normální otázky. Uvědomte si, že pro zaměstnavatele je to jednak důležité (jak už tady někdo psal - ve větší firmě se absence ztratí, ale v malé ne) a druhak je pro něj absolutní brnkačka najít si jiný důvod proč vás nevzít, takže vaše žaloby a obvinění budou na vodě. Uvědomte si, že žádné kvóty kdo koho má brát neexistují, vše je závislé na nabídce a poptávce, tak se podle toho chovejte.
 Rania 
  • 

Re: Re: Re: Re: Nesouhlasím 

(29.8.2006 11:16:20)
Martino, měla by jsi se probudit! Tvůj příspěvek mi zavání trošku stylem obvyklým za komoušů "drž hubu a plav". Na co pak ty zákony máme? jasně, realita je jedno, ale dokud se nezmění chování jak uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců a zaměstnavatelů, tak se nic nezmění a maminky tady budou dále plakat nad vejdělkem, že je nikdo nezaměstná, protože mají děti stejně jako mladé ženy budou mít problém najít práci, protože třeba budou chtít otěhotnět. Pro zaměstnavatele má být důležitá kvalifikace a ne počet dětí. Ale jak vidím řadě žen to asi tak vyhovuje, že se zaměstnavatel zeptá na počet dětí a další osobní otázky, i když nesmí, to je potom těžké bojovat s větrnými mlýny a nedí divu, že to v ČR vypadá tak, jak vypadá.

Kdybych Tvou teorii vzala do extrému, tak vlastně bychom mohli zrušit třeba zákoník práce a paragrafy o ochraně zaměstnanců, aby si zaměstnavatelé mohli dělat co chtějí, třeba těhotnou vyhodit na hodinu, ne? nezdá se TI to trošku na hlavu????
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re: Nesouhlasím 

(29.8.2006 11:43:27)
Ranio, je pravda, že pro zaměstnavatele má být důležitá kvalifikace a ne počet dětí. Potom zrušme paragrafy v zákonech, které jsou ve prospěch dětných zaměstnanců (a v našich podmínkách jich využívají převážně ženy), dám ruku do ohně za to, že potom zaměstnavatele počet dětí zajímat nebude ;o)



S.+++

PS: Znova opakuju: můj manžel se nikoho na počet dětí neptal, o bezdětnosti začínají ženy samy.
 Rania 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nesouhlasím 

(29.8.2006 12:08:46)
Klidek:) jak jsme psala a jak píšeš sama, je to o dvou stranách...když začínají samy, je to jejich problém, když ty děgti budou mít, tak začínat nebudou:) V tom má Martina pravdu - platí neviditelná ruka trhu, jak říká náš prezident
 Martina, Dita 1 rok 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Nesouhlasím 

(29.8.2006 21:39:00)
Milá Ranio,
přestaň mě laskavě obviňovat z komunistických praktik, to jsem nikdy neřekla a nevím kde jsi to vzala. Nemluvím o tom, když už vznikne pracovně-právní vztah založený na smlouvě. To máš potom pochopitelně nárok na vše podle smlouvy a zákoníku. Ale skutečně je pravda že NEMÁŠ NÁROK na to, aby tě někdo zaměstnal. Tenhle zákon byl opravdu zrušen. Takže to jakou práci si najdeš a kterému zaměstnavateli budeš vyhovovat je jen a pouze na těch dvou stranách. Do toho zákony neproniknou. Jasně že by neměla být diskriminace rasová, věková a podobně, ale to není do důsledku možné provádět (pro představu například stará a vrásčitá kosmetička, údržbář s hexenšusem, psychicky labilní chůva v jeslích..... to všechno jsou věci co by zaměstnavatel neměl právo vědět, ale jsou holt potřeba zjistit). Tak se laskavě uklidni a jdi si hledat práci na kterou máš a kterou můžeš zvládat při dětech, a zaměstnavateli dokaž že to lze třeba tím, že mu "věnuješ" týden své práce zdarma - na zkoušku. To taky v zákoníku nenajdeš ale vsaď se, že pokud to navrhneš, neodmínte....
 rania 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Nesouhlasím 

(30.8.2006 11:44:36)
Martino, asi jsme se nepochopily. Přečti si znovu můj příspěvek a uvidíš, že jsme nepsala o žzádném nároku na práci, nýbrž o chování zaměstnavatelů a zaměstnanců při pracovním pohovoru a že pokud se někdo zeptá zaměstnance na něco, co je zakázané, tak se potencionální zamětsnanec má bránit, nic víc nic míň. Můj odkaz na socialismus byl namířen na to, že podle Tebe by se "někdo stále jen soudil a někoho udával" - pokud by to totiž řada lidí nedělala, tak jsme tady jak na divokém západě. Chápu, že jsou lidé jako ty, kterým se to příčí, ale jsou i lidé, kteří se dokážou bránit a nenechají si kálet na hlavu....

Mmch, mám štěstí, že práci mám, dobrou, ale tím, že jsme prošla nedávno náročnými zkouškami mne opravňuje si hledat práci tam, kde jsme ji vždycky chtěla. jen jsme ze své zkušenosti s pohovory v zahraničí chtěla upozornit, že tady se nikdo nezeptá na děti ani na to, zda jsme těhotná a kdy to čekám, i když to na mne každý vidí:)
 žinča 


Re: Re: Nesouhlasím 

(29.8.2006 12:16:47)
Sylvi, chápu, že pokud máte malou firmu, musíte mít taky spolehlivé zaměstnance. Můj manžel má taky jenom pět zaměstnanců, takže vím, jak je vždycky naprdlý a jak se všechno zkomplikuje tím, když někdo vypadne. Ale máme třeba taky jednu bezdětnou zaměstnankyni, která měla vyjímečně pracovat dva týdny v kuse. Z toho jednou odešla z práce kvůli ženským problémům, jednou jela nutně nevyhnutně do Prahy, teď bude zase dva dny chybět, protože jí teče v bytě voda a ona tam bude mít instalatéra. Ano, něco z těch věcí asi neovlivní, ale já pracuji 10 let ( nepočítám MD) a za tu dobu jsem neměla jedinou nemocenskou. Pokud mi rupne hlídání malého, okamžitě hledám náhradní řešení, kamarádku apod, ale vždycky tak, aby byli všichni spokojení, hlavně syn. Ne každá matka má takové možnosti, ale já jsem nastupovala do práce s vědomím, že se nikdy nebudu moci vymlouvat na syna, aby na mě někdo bral ohledy. Dnešní trh práce je tvrdý, ale pak počítejme s tím, že budou tvrdé i matky a budou se bránit. Já chápu všechny pohnutky, které tvého muže k takovým krokům vedou, myslí na svou rodinu, na svou firmu, na svou obživu. Ale přesto s ním nemohu souhlasit. Pohlížet při výběru zaměstnanců na to, zda děti mají či nemají, zkoumat zda to zatajují či ne, prostě diskriminace je ať už k tomu má váš manžel jekékoliv důvody. Já jsem k tomuto tématu opravdu bojovně naladěná, protože si sice uvědomuji, že mám teď štěstí na šéfy,kolegyně, rodinu, babičku, ale sama nikdy nevím, co mě potká a nejvíc mě děsí právě ponižující jednání některých zaměstnavatelů. To co totiž vypadá jako normální zájem při pohovoru totiž může hrát významnou roli při rozhodování, to si nebudeme nalhávat a v konečném důsledku to tedy ponižující je. Všechny matky vědí, že je to jejich minus, proč by ho měly vytahovat na světlo? Ptá se snad tvůj manžel některého z uchazečů jestli je třeba nějak nemocný? Jestli je alkoholik? Pokud byl alkoholik , jestli je vyléčený a podobné dotazy. Podle mě by se každý odmítl na toto téma bavit a přitom je to mnohem závažnější věc než mateřství (to myslím v nadsázce).
Já neútočím proti tobě osobně,to vůbec, ani se nechci hádat, ale všichni se musíme naučit, že zatímco dříve byly zásahy do soukromí běžné, dnes už snad patříme mezi vyspělé země se stále se zlepšujícím kodexem chování nejen k zaměstnancům, ale i k sobě navzájem. Bože nechtěla jsem , aby to vyznělo tak trapně mentorsky,ale určitě chápeš co tím myslím.
 Rania 
  • 

Re: Re: Re: Nesouhlasím 

(29.8.2006 16:35:57)
Žinčo, tleskám, konečně někdo další, už jsme si říkala, že jsme tady jediná bojovnice za právo:)
 žinča 


Re: Re: Re: Re: Nesouhlasím 

(29.8.2006 19:07:23)
No jasně, já jsem si tvých názorů taky hned všimla:-) Vždyť přece neříkáme, že máme vytáhnout zbraně a jít do ulic , ale zdravě a sebevědomě se bránit. Když každý nad něčím takovým mávne rukou, tak to se potom daleko nepohneme.
 Sylvie 


Re: Re: Re: Nesouhlasím 

(30.8.2006 8:17:36)
Pohlížet při výběru zaměstnanců na to, zda děti mají či nemají, zkoumat zda to zatajují či ne, prostě diskriminace je ať už k tomu má váš manžel jekékoliv důvody.

Znova opakuju - manžel dětnost nezkoumá, bezdětné ženy mu je samy cpou jako svoji přednost ;o) Ale věřím tomu, že je (s prominutím) natolik blbej, že by se na děti klidně i zeptal, pokud by ho nějaká žena zaujala (pracovně teda... doufám ;o) ) a o dětech se sama nezmínila, tak by se asi zeptal. Ne proto, aby ji mohl vylejt, ale prostě proto, že je zvyklý probírat, co a jak bude potřeba dělat za práci, jaká asi bude organizace, takže taková otázka prostě vyplyne ze situace. Buď by došly k tomu, že děti nevadí a s tolerancí na obou stranách by to mohlo fungovat, nebo vyplave, že by to asi nešlo. Podotýkám, že zaměstnance, kterému utekla družka a on zůstal sám se dvěma školákama, taky nevylil, na tom, jak bude fungovat, se dohodli, že prostě nějaká pracovní omezení holt budou. A právě proto, pokud by nějaká žena na otázku o dětech odpověděla nepravdivě, bral by to v tom smyslu, jako že žena si jde za svým a nemá snahu se na fungování ve firmě nijak dohodnout se zaměstnavatelem. Přitom v malých firmách je prostě nutnost se umět dohodnout.


Ptá se snad tvůj manžel některého z uchazečů jestli je třeba nějak nemocný? Jestli je alkoholik? Pokud byl alkoholik , jestli je vyléčený a podobné dotazy. Podle mě by se každý odmítl na toto téma bavit a přitom je to mnohem závažnější věc než mateřství (to myslím v nadsázce).

Vzhledem k tomu, že má manžel stavební firmu a zaměstnanci pracují mimo jiné i ve výškách a práce je to po fyzické stránce těžká, tak se samozřejmě na jejich zdraví ptá. Protože tahle práce po zdravotní stránce není pro každého. Samozřejmě, jenom tak orientačně a u žadatelů, kteří nemají zkušenost, takže neví tak úplně přesně, do čeho jdou. Jinak zhodnocení zdravotního stavu je na závodním lékaři, ten je zodpovědný za to, že neuzná nikoho po zdravotní stránce nevhodného. A nezlob se na mne, pokud zákon stanoví povinnost přidělovat zaměstnancům práci podle jejich zdravotního stavu, tak je nesmysl chtít, aby se zaměstnavatelé potenciálních zaměstnanců na zdravotní stav nezeptali. Nejsme v zákonech ještě tak daleko, aby zaměstnavatel musel povinně přijmout prakticky každého zaměstnance, a teprve dodatečně pro něj ve firmě hledat vhodnou práci, protože při přidělování práce musí ze zákona přihlížet k věcem, o kterých u pohovoru nevěděl (děti, zdravotní stav). MMCH nemocnost za poslední rok je v zápočtovém listu.

Což mi připomíná, co jsem četla o víkendu v časopise pro mzdovky.

Příklad 2
Zaměstnavatel je organizační složkou státu a zaměstnankyně, kterou hodlá přijmout do pracovního poměru, by měla v rámci sjednaného druhu práce plnit úkoly, které budou v určitých situacích vyžadovat přítomnost na pracovišti po skončení pracovní doby nebo i ve dnech pracovního klidu. M“že od uchazečky o zaměstnání vyžadovat informace o tom, zda je vdaná a má děti?
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, v § 12 odst. 2 stanoví, že pokud zaměstnavatel vyžaduje od uchazeče o zaměstnání určité osobní údaje, které by tento uchazeč mohl považovat za nadbytečné, má povinnost prokázat jejich potřebnost. Druhou možností je, že uchazeči o sdělí, jaké povinnosti budou souviset s výkonem jeho práce, a ten pak sám posoudí, zda je bude moci plnit s ohledem na svoji rodinnou situaci.


Čili jak z příkladu vyplývá, tak JUDr. Muška, odborník na pracovní právo, jako jednu ze dvou možností připouští, že se zaměstnavatel uchazeče o zaměstnání na děti zeptá, pokud k tomu má důvod. Čímž nechci říct, že jeho názor je svatý, ale že případný soud rozhodně není jednoznačný, ale bude záležet především na šikovnosti právníků ;o)

MMCH koukala jsi na formulář ke zprostředkování práce z Úřadu práce? Vyplňuje se do něj nejenom zdravotní stav, ale i děti do 15 let. Checht, a teď koukám, že nesdělení zdravotního omezení je důvodem k vyřazení z evidence. Stát tyto údaje považuje za natolik důležité, že se na ně uchazečů o zaměstnání ptá, ale pro zaměstnavatele to mají být prkotiny, na které by se ani zeptat neměl? Pročpak se tedy ne ně ptá ÚP, když on sám o sobě volná místa nevytváří, jenom eviduje volná místa, která vytvoří nějaký zaměstnavatel?


S.+++
 žinča 


Re: Re: Re: Re: Nesouhlasím 

(30.8.2006 17:30:12)
Sylvi, teda seš dobrá. Nejseš ty beran? Když se do něčeho pustíš tak pořádně:-) Ne vážně, já zírám , že si seženeš argumenty, když chceš diskutovat a obdivuju to.
No jo, proč to chtějí na pracáku, to nevím. Já jsem tam naštěstí nikdy nebyla, takže ani nevím, že takový dotazník existuje. Ale musíš uznat, že to je teda hnus. Můj táta přišel v padesáti o zaměstnání a měl z toho samozřejmě strašnou depku, znáš to, kde vezmou padesátiletého chlapa? I když má VŠ , plno praxe a zkušeností, cítí se na 25 a je relativně (vysoký TK) zdravý. Je mi teď dvojnásob líto, jak se asi musel cítit, když něco takového vyplňoval. Slušní lidé si totiž pro podporu nechodí s radostí.

Jo a malou připomínku, přece se v tom tvém výňatku píše, že zaměstnavatel se může na děti zeptat,ALE musí doložit , že důvody k tomu jsou oprávněné. Pochybuji, že by obstál důvod, že jsou mi sympatičtější bezdětné.
Já chápu, že se tohle tvého manžela netýká,ale obula jsem se do něho jenom, proto, že tvůj původní příspěvek mi přišel vůči ženám s dětmi takový militantnější, než když si to potom vysvětlila do detailu. Nechtěl by se tvůj manžel přidat k debatě? Sdělit bez tlumočníka, jak se na to dívá potenciální zaměstnavatel? A bacha, teď nejsem jízlivá, (ono když člověk něco napíše, kolikrát to vypadá útočně, přitom , kdyby mohl přidat tón hlasu a výraz tváře,bylo by to mnohem přívětivější). Jen by to mohlo být zajímavé.
Ovšem i když jsi vytáhla spoustu argumentů, přesto pořád budu říkat: Ženy nedejte se , to zda máte, či nemáte děti je vaše soukromá věc. Nikdo nemá právo se vás na to vyptávat při žádosti o zaměstnání.
 Petra, 3 menší děti 
  • 

Sylvě 

(2.9.2006 22:17:56)
Ahoj Sylvo, chápu, že se bráníš, protože Tvoje slova byla skoro každým překroucena. Taky o dětech při pohovoru mluvím ( ne vždy uvádím, kolik jich mám), jinak bych musela v životopise lhát a nebo se tvářit, že jsem byla x let nezaměstnaná, a to by snad bylo ještě horší. Když měl o mě někdo zájem, tak mu moje děti nevadily i v malé firmě. Na druhou stranu vím, že i díky nim nemůžu delší dobu najít práci. Ale taky mě zaujal názor tuším Gábiny asi o 3 příspěvky níže, že když se žena otázkám na děti brání (nenarážím na vaší firmu, chápu, že to neděláte), že tím prokazuje svoje sebevědomí. To je sice hezké, ale když sebevědomí chybí, tak je těžké ho předstírat, a jestli ho někde požadují, tak by stejně nakonec chybělo. Nebo se na druhou stranu může stát, že když o tom nebudu chtít mluvit, tak v pohovoru neuspěju z jakéhokoliv důvodu.
Je to trapné, že jsou u nás děti překážkou, ale spousta soudných zaměstnavatelů si uvědomuje, že absence v práci můžou nastat i z jiných důvodů. Sice už mě to strašně štve, že nemám práci, ale tím, že budu tajit své děti, to těžko vyřeším.
 Romana, 2 děti 
  • 

Re: Nesouhlasím 

(30.8.2006 22:52:18)
Dobře, ale dojde na daňové přiznání a tam stejně úvádíš, jestli máš nebo nemáš děti. Tak by se to zaměstnavatel dozvěděl jen o něco později...
 Karolína 
  • 

Pouze realita 

(28.8.2006 11:29:46)
No, a jak to vypadá, máte práci?
A ještě k tomu životopisu, pro každého zaměstnavatele je informace, jestli máte děti nebo ne dost důležitá, protože když odmítnete se o tom bavit a řeknete, že ho to nemusí zajímat tak on se zase nebude bavit s Vámi a nezískáte potom práci ani tu podřadnou. Je vidět, že jste si tím martýriem dosud neprošla nebo jste měla štěstí.
 Gábina syn 5 let 
  • 

Re: Pouze realita 

(28.8.2006 21:55:28)
Zastávám názor, že " uťáplá puťka" která na podobnou otázku začne kníkat že sice děti má, ale má hlídání je při pohovoru méně zajímavá, než sebevědomá žena, která slušně, ale rázně odkáže personalistu do patřičných mezí.
Ono to taky svědčí o vhodnosti kandidáta. Personalisté velmi často otázku dětí kladou, aby viděli vaší reakci a jak se dokážete vypořádat s nenadálou a nepříjemnou situací. A věřte mi, že zdravé seběvědomí dokáže pravé divy a troška právního podvědomí taky. Takové zaměstnankyně jsou naopak žádanější.
 Salomena 


Matky a hledání práce: zkušenosti a pár tipů 

(3.9.2006 9:20:57)
Milé dámy.
V poslední době jsem také měnila práci, mám tedy jako matka dvou dětí ve věku 5 a 2,5 roku pár zkušeností.
1. Odchod z původní práce
Odcházela jsem po 6 letech vysoce kvalifikované práce u nadnárodní společnosti, z toho 2x mateřská po 6 měsících. Původně jsem nastupovala na celý úvazek, s narozením prvního dítěte jsem si dohodla brzký návrat, ale na 3 dny v týdnu. Letos na jaře jsem si pracovní úvazek po dohodě se zaměstnavatelem dohodla na 4 dny v týdnu, abych vzápětí dostala návrh na ukončení pracovního poměru... V té době byly synovi čerstvě 2 roky. Vzhledem k jednání personalistky se lze domnívat, že neumějí počítat do 3 (let dítěte, hranice pro "standardní" jednání s rodičem s dítětem v trvalé péči, tedy možnost propustit zaměstnance na základě "obzvlášť hrubého", případně "opakovaného" porušování pracovní kázně) a navíc nikdy nečetli zákoník práce a nespolupracují s právníky (...).
Jednání dopadla dobře, okamžikem, kdy firma pochopila, že já na rozdíl od jejích za to placených zaměstnanců se v zákoníku práce vyznám, nebyl problém přejít na poněkud kultivovanější formu vyjednávání formy odchodu.

2. Hledání nové práce
Jsem VŠ, s mnoha lety pracovních zkušeností, konzistentním životopisem, PC gramotná a několika jazyky. Realisticky jsem si zhodnotila, že nelze vykročit na trh práce s požadavkem zkráceného úvazku (od prvního dne zaměstnání), a to ani v Praze, pokud se budu ucházet o obdobně kvalifikovanou a placenou práci jako doposud.
Vzhledem k tomu, že jsem si nenárokovala jakkoli zvýhodněnou práci, očekávala jsem také standardní postup ze strany potenciálního zaměstnavatele. Ze svých zkušeností musím říci, že ani jedna z firem, kde jsem měla pracovní pohovory, se otázek na soukromí striktně zdržela.
Naopak, při postupu přes personální agenturu, bych doporučila maximální otevřenost, pomůže to i při specifikaci typu práce, který hledáte a případných podmínek, které si budete klást. Pohovor s agenturou doporučuji zejména v případě, že práci hledáte rovnou po mateřské, alespoň získáte přehled o situaci na trhu a svých reálných možnostech...

3. Nástup do nové práce
Přiznávám rovnou, že je tvrdý. Podařilo se mi najít práci svých snů, dostala jsem tzv. životní příležitost, ale platím za ni: dojíždění, předpokládané přesčasy. Já osobně jsem se k tomu postavila tak, že posledních několik let jsem se věnovala své rodině (péče i plnění rodinné kasy), a teď mám možnost se více věnovat své kariéře. Můžu si dovolit řešit to takhle jen proto, že mám úžasného manžela (teď řešíme jeho případný odchod na rodičovskou dovolenou, aby děti nestrádaly) a obě děti chodily a chodí do jeslí a školky (předem podotýkám, že jsou mimořádně společenské a po dětech toužily, nejedná se o "odložené" děti!). Pokud se jim manžel bude moci věnovat, budeme to samozřejmě se školkami kombinovat, alespoň po "zajížděcí" období.

4. Pár tipů
- určitě doporučuji prohlédnout stránky Aperia s velmi dobře zpracovanou poradnou pracovního práva.
- již nějakou dobu tu fungují Inspektoráty práce, na které se také lze obracet se stížnostmi na postup zaměstnavatele, případně pracovní podmínky.

A. Než cokoli podepíšete nebo se i k čemukoli vyjádříte, vezměte si čas na prostudování zákoníku práce, případně se rovnou obraťte na právníka. V současné době fungují i Občanské poradny (nevím přesně název, bohužel), které radí zdarma.
B. Na internetu si lze projít několik právních poraden (formou dotazů a odpovědí). Docela mě šokovalo, že v rámci udílených rad byla uvedena i jedna praktická rada od právničky ve smyslu, že při vyjednávání o odchodu z práce je výhodou "něco na zaměstnavatel vědět" a samozřejmě umění to použít... Praxe v ČR je bohužel taková.
C. Připravte se! Pokud předpokládáte, že jednání mohou být velmi dramatická, případně nemáte jistotu, že slíbené podmínky odchodu zaměstnavatel opravdu dodrží, vezměte si sebou diktafon a použijte ho (nahrává velmi dobře i v kapse... vím to!) - lidská paměť je velmi krátkodobá a selektivní, informace lze interpretovat vždy subjektivně. Navíc si vyžádejte zápis s dohodnutými podmínkami odchodu (kdo byl jednání přítomen, jaký je časový rámec ukončení prac. poměru, jaké jsou detailní finanční podmínky vyrovnání, zda budou odstupné/mzda/ostatní požitky vyplaceny jednorázově/postupně, kdy a kolik - alespoň v rámci termínů "měsíční mzda", "odpovídající nevyčerpaným dnům dovolené za období..."). Tento zápis si případně nechte opět zkontrolovat odborníkem, než jej podepíšete! jeho kopii si nechte zařadit do osobní složky (HR),případně i do složky ve mzdové účtárně/fin. oddělení, abyste měly jistotu, že je k dispozici těm, kdo vaše peníze schvalují a vydácvají....
D. Určitě se vyplatí udělat si "přípravu na jednání".
Přečtěte si zákoník práce, proberte navrhované podmínky s odborníkem na pracovní právo.
Řekněte si, co chcete - peníze, pracovní doporučení (aby o vás nepodávali tzv. objektivní reference - na to pozor! nechte si to výslovně napsat do zápisu o podmínkách vašeho odchodu), jiné výhody, např. materiální.
Pokud to jen trochu jde, dělejte si kopie všech pochvalných mailů/dopisů, ročních hodnocení apod., které v průběhu zaměstnání dostáváte. Lehce ztížíte dokazování tvrzení firmy o "porušování pracovní kázně", pokud v písemných dokladech chybí "reklamace" zaměstnavatele výsledků vašeho pracovního jednání a chování...
E. I pokud jste na mateřské dovolené, jste stále zaměstnancem vaší společnosti! V životopise tedy nebude "díra", ale x let zaměstnaneckého poměru! Zbytečně se neznevýhodňujte, ale využijte zákonné možnosti. Nemusíte tedy uvádět děti.
F. Pokud se vás případný potenciální zaměstnavatel zeptá na počet dětí a jejich věk, doporučovala bych reagovat radostně. "Když se ptáte na děti, tak to určitě nabízíte možnost práce na zkrácený úvazek, že?" Protože jinak na to opravdu nemá právo, pokud se ucházíte o práci dle své kvalifikace a pracovních zkušeností a se střízlivým uvážením svého zázemí... což my matky většinou děláme.
G. Nepodceňujte se, ani když přicházíte po mateřské! Jste manažerky domácnosti,koordinujete činnost celé rodiny, máte spoustu zkušeností,které byste jinak nezískaly. Musíte se jen naučit tyto schopnosti prodat. Pokud vím, Gender Studies, dnes i jiné subjekty, pořádají kursy právě pro matky na končící mateřské.

Holky, do toho! Jsme silný a úžasný. Dokážeme všechno, co chceme. Musíme si věřit.
 Rania 
  • 

Re: Matky a hledání práce: zkušenosti a pár tipů 

(4.9.2006 11:55:03)
Salomeno, klobouk dolů za super příspěvek!!!
 Romana, 2 děti - také hledám 
  • 

Re: to snad není možné 

(30.8.2006 22:48:17)
Víš co Ranio, ono stačí, když už se tě zaměstnavatel zeptá. Máte děti? Ta co je nemá, řekne ne, ta co je má, odpoví, co je vám do toho, na to se ptát nesmíte a hned má zaměstnavatel jasno, ani nemusíš rovnou při pohovoru říct, že ano.
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Také hledám práci 

(28.8.2006 11:15:42)
Jsem v podobné situaci - 18. května jsam dostala výpověď z důvodu nadbytečnosti (o tom, že zaměstnavatel v dubnu navýšil na našem pracovišti o 1 pracovníka, aby přijal mladinkou holku a o 6 týdnů později mně propustil z důvodu nadbytečnosti se tu nehodlám rozepisovat...) a od té doby jsem rozeslala 58 žádostí o místo. Děti sice mám, ale už 9 a 18 let, takže se dá předpokládat, že dětské nemoci máme za sebou (a navíc na OČR za chvíli nebudu mít nárok, že...). Je mi 42, ovládám - a myslím si že velice dobře - práci na PC, umím neměcky, učím se anglicky...., Původně jsem pracovala ve školství - na to mám i vzdělání - od roku 1991 jsem pracovala v cestovním ruchu (informační centrum, zkušenost z provozování soukromého, potom založení a provoz městského v sousedním městě, dodělaná rekvalifikace, takže vzdělání na to mám také)...
A výsledek? Na většinu žádostí (do školství, cestovního ruchu, ale i na mnoho dalších pozic, o kterých jsem se dověděla z novin, od lidí, ale i např. z jobdnes a jobpilot.cz) o místo mi nikdo neodpověděl, asi 6 odpovědí přišlo - zmítavých. A tak se pomalu smiřuji s tím, že od 1.9. nastoupím na úřad práce... Ať mi nikdo netvrdí, že práce je - ano, možná v Praze či jiných velkých městech, ale na malých městech či vesnicích není šance. Samozřejmě počítám s dojížděním (i minulé 4 roky jsem dojížděla). Když mi výše uvedené vyhledavače práce něco najdou (mám zadané prohledávání jihočeského a západočeského kraje), tak si nejprve dám hledat dopravní spojení... většinou není šance se kamkoli dostat. Ano, moha bych jezdit autem, řidičák mám samozřejmě také. Ale pokud budu cca 40 - 60 km denně dojíždět autem, nemohu pak kývnout na 8-mi tisícový plat - protože to mi bude na ÚP finančně doopravdy lépe - a navíc se budu moci věnovat dětem a rodině....
Takže kudy z toho?

S.
 Ivka a holky 


Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 11:24:57)
Jsem na tom podobně, jako většina ženských na mateřské. Mám malé děti, jsem doma už 6 let a navíc bydlím na vesnici. Měla jsem sice možnost jednoho zaměstnání, ale peníze by mi stačily tak na dojíždění autem (Autobusem by to nešlo, nemohla bych vodit a vyzvedávat děti ze školky) a případné jeho opravy, když bych v zimě někde havarovala (bydlíme v místě, kde je poměrně dost sněhu a silnice se nesmí ani solit, takže....) Strašně ráda bych už po těch letech něco dělala, ale místa pro maminky opravdu nejsou, obzvlášť pokud to musí skloubit s dojížděním.
Takže všem hodně zdaru a nemálo štěstí při hledání práce.
 Zdravotní sestra 
  • 

Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 11:27:59)
Simčo, já jsem psala O PRÁCI VE ZDRAVOTNICTVÍ, kterou hledá i autorka. Té je dost a dost.
 Radka 
  • 

Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 11:35:50)
Děsím se, když to čtu. Malému je 19 měsíců, zatím tudíž času dost. Ale co potom???????????? Matky jsou obtížný a nežádoucí hmyz? Ale děti mají přece téměř všichni! Kde se bere tolik nepochopení a odmítání??
 Kuk 
  • 

Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 12:23:52)
No to si moje segra rikala taky- malemu je teprv rok a pul. Ale ejhle uteklo to jako voda a ted uz dlouho shani praci a nemuze nic sehnat. Ma stredni skolu, ale na mnozeni se vrhla hned po skole, aniz by pracovala. Kdyz to vidim, nikterak se do mnozeni nehrnu. Sice se na deti zamestnavatel uredne nesmi ptat, ale ono to vzdycky nejak vyplyne z konverzace- napr. matka si zacne klast podminky a prokecne se.
 jak 


Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 12:56:50)
no holky nepotesim Vas. Po Md jsem dostala nabidku na asi 9 mist, vsude vice penez nez pred MD. Na rodinu se zeptali jen jednou a hned nabidli volnou pracovni dobu. Tak nevim. je fakt ze pracuji od 2 let syna.
 kuk 
  • 

Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 13:00:35)
tak to je asi ta vyjimka, ktera potvrzuje pravidlo
 Karolína 
  • 

Jak překvapující 

(28.8.2006 14:03:45)
Každý nemá to štěstí mít takovou profesi, kde můžete mít volnou pracovní dobu, takových moc není. Je jasné, že s volnou pracovní dobou si můžete den naplánovat po libosti a případné hlídání potom také a zaměstnavatele to tím pádem tak netrápí. Takže zajisté nepracujete ve zdravotnictví, neprodáváte, služby vám jistě také nic neříkají apod. Takže máte vlastně velké štěstí.
 jak 


Re: Jak překvapující 

(28.8.2006 14:08:15)
Karolino omyl. prodavam a nakupuji letecke dily a mam pronajate prostory u zakaznika. denne od 7 do 3 mu jsem k dispozici, sedim u zakaznika na hale. Jinak kazdy den jeste pracuji doma vecer.
 Karolína 
  • 

pro jak 

(28.8.2006 14:24:50)
Tak vlastně o volné pracovní době se moc mluvit nedá, že? Ale pokud máte super práci, dobře placenou, o děti postaráno, dost času na to, aby jste se jim mohla také věnovat atd. tak to štěstí je. Budete tedy vyjímka, která potvrzuje pravidlo.
 jak 


Re: pro jak 

(28.8.2006 14:28:07)
No je to volna prac doba. 2x v tydnu muzu pracovat z domova, nemusim tu sedet. zalezi na dohode a na tom, zda ve vyrobe dily chybi ci ne. jenze me casove omezuje skolka. ta je jen do 4.
 Zdravotní sestra 
  • 

Re: Jak překvapující 

(28.8.2006 14:28:00)
Karolíno, ve zdravotnictví to jde na 12hodinových službách právě skloubit velmi dobře. Díky 12 mám volno tehdy, když je v práci manžel. Na noční mohu jít také. Jde o to se domluvit na službách a zkombinovat je. I tak budeme často s dítětem oba.
 Karolína 
  • 

pro zdravotní sestru 

(28.8.2006 14:48:25)
Tak to Vás obdivuji, také jsem dělala 12tky + noční směny, ne ve zdravotnictví, a výsledkem bylo, že jsem chodila domů jak spráskaný pes, rozumějte - celý den na nohou, taháte těžké věci atd., po noční jsem spala 5 - 6 hodin a pak běžela vyzvedávat děti z kroužků, z družiny vyzvedl někdo jiný to bych nespala vůbec, a po té co mě na přechodu málem zajelo auto, protože jsem ho vůbec nevnímala jsem to musela vzdát. Každý holt nemá tu odolnost.
 verca 2 deti 
  • 

Re: pro zdravotní sestru 

(28.8.2006 22:11:19)
Ahoj,
také jsem pracovala jako zdravotní sestra na 12tky a musím říct,že při dvouletém dítěti to nešlo,i když jsem měla hlídání zajištěné-babičku v domě.
Nešlo o to,aby člověk vydržel řev dítka-ráno,když jsem vstávala.Večer to bylo před noční lepší.
Šlo o ohromný tlak z okolí kolektivu,závist,nenávist a taky vždy dokázat-ty jsi ta po "mateřské",nebo-aha,to za vás ještě nebylo,to víš,to je ted nový,tak se těch 100 léků rychle nauč,příště tě z toho vyzkoušíme.Tomuto tempu opravdu nešlo stačit.
Vzdala jsem to a dnes si myslím,že jsem udělala dobře.Vůbec si to nevyčítám.
A ještě na závěr-Indiánské přísloví-Když jsi nechodil v jeho mokasínách,tak ho nesudˇ.
 Zdravotní sestra 
  • 

Re: Re: pro Verču 

(29.8.2006 10:29:36)
Ahoj Verčo,

nemám dojem, že bych někoho soudila. Každá máme jiné podmínky, žijeme v jiném prostředí. Ventiluji svůj názor a svůj pohled na věc. Respektuji, že někdo se na svět dívá jinak. I já mám pocit, že si mnohdy ženy po mateřské, hledající práci, raději vymýšlejí tisíc důvodů proč to nejde než aby vynaložily více úsilí k tomu, aby to šlo. Znám matku od dětí, která dojíždí do práce 80km, znám matku od dětí, která vzdala hledání práce a raději si pořídila další dítě.... Každá jsme jiná a vidíme naše možnosti jinak.

Mrzí mne, žes měla špatnou zkušenost s kolektivem v práci. Myslím, že pokud ses rozhodla, že se chceš vrátit do práce dřív než je obvyklé, mohlas počítat s negativní reakcí svých kolegyň. Svět není růžový. Ženy k sobě bývají dost hnusné.

S těmi léky tomu moc asi nerozumím. Existuje asi 100 základních léčiv, která se užívají všude. Analgetika, antipyretka, antiulceroza... To bys měla znát ze školy. To, že se mění názvy léků, třeba Tramal-Tramadol-Mabron-Tralgit, je sestra povinná se doučit. To se dá do týdne zvládnout. Pokud jsi s tím měla problém, mohlas jít za staniční a domluvit se,že Ti to bude trvat o trochu déle.

Zdravotnictví je zrovna obor, kde lze být již po roce absence totálně out. Musíme se dovzdělávat a je jedno jak. Net, knihy, časopisy...co si vybereš. Když jsem začínala po škole, nikdo se se mnou nemazlil. Postavili mě na ARO, něco ukázali a jinak jsem si musela poradit sama. A ječely na mě holky mnohem mladší než jsem byla já. A co, také jsem se z toho nezhroutila. Příjemné to nebylo a já to nikomu nevracím.

Možná to zní hodně tvrdě, ale já nikdy nepatřila k těm, které by odmítly pomoc kolegyni po mateřské nebo nové příchozí. Nemohu jim však stát za zadkem pořád.
Má zkušenost ze zácviku nových kolegyň je zase ta, že jim vypíšu nové názvy léčiv, harmonogram práce a třeba jak se dělají vyšetření, která neděláme často, ale jim to jde jedním uchem dovnitř...

Ono je asi potřeba se na to koukat z obou stran.
Jsem přesvědčená o tom, že pokud se spoléhám sama na sebe nemohu se zklamat. Když mi podá pomocnou ruku okolí je to milé, ale nebudu na to přece spoléhat stále. A v tom je má svoboda.
 verca 2 deti 
  • 

Re: Re: Re: pro zdravotní sestru 

(1.9.2006 22:49:40)
Koukla jsem se na vaši odpověd.
I když jste říkala,že nechcete nikoho soudit,mám dojem,že tak činíte.Jste silná,nezávislá a já vám přeju,aby Vás nikdo tak nepošpinil a nezničil jako mně,musím říct,že to překonám,až si najdu místop a budu tam tak úspěšná,jako na svém prvním místě,taky na ARu,jako Vy.
Na své první místo vzpomínám s láskou,na kolektiv,kdy jsme jedna druhou podržšely,pomohly si,nežalovaly vrchní a staniční na sebe kokotiny a neubližovaly si.Na nové kolegy ně jsem byla laskavá a pomáhala jim.
Proto tedy chápejte mé znechucení,otrávení takovými....,musela bych použít neslušné slovo.Hlavně ty podtrhy,a musíte uznat,že nové se nevěří,i kdyby to byla pravda.
Za zadkem mi nikdo nestál,staniční z práce Ara na nás taky zaječela,byla pěkný cholerik,byla tvrdá a kritická,ale byla spravedlivá.A měla dobré srdce.
Což se o tamtěch říct nedalo.
No nic,nechám toho,pokud si myslíte,že jsem flink,stejně Vám to nevymluvím.
 Janka 
  • 

Re: Jak překvapující 

(29.8.2006 0:34:16)
A pritom ve zdravotnictvi a ve sluzbach by to slo krasne zaridit, aby mamky pracovaly treba jenom dva, tri dni v tydnu, nebo o vikendu, ve zdravotnictvi pak jeste nocni. Pamatuji si diskuzi u jednoho clanku tady na rodine.cz, kde psala maminka zijici ve svycarsku, ze pracuje jako zdravotni sestra tusim dva dni v tydnu a manzel nosi ditko na kojeni, myslim ze pracovala mimo jeho pracovni dobu. Prislo mi to idealni. Neni prece potreba hned po detech mit cely pracovni uvazek. Bohuzel u nas v cechach jsou tradice bud prace naplno nebo nic.
 Karolína 
  • 

pro Janku 

(29.8.2006 8:33:19)
Janko, ono to s prací na kratký úvazek, jak píšete 2 dny v týdnu apod., není jednoduché, protože do práce jdeme nejenom, že nás baví, ale také pro peníze. Mě za půl úvazku nabídli, je to zpátky asi 7 -8 let když jsem byla po MD, asi 4000,-, když jsem si odečetla rodičák, o který bych přišla + náklady na dojíždění, + náklady na hlídání dětí tak jsem byla několik tisíc v mínusu.
Jo a chci se zeptat Vám by se opravdu líbilo, kdyby Vám manžel nosil miminko do práce na kojení??? Mluvím jen za sebe, ale já bych to tedy nechtěla, to raději nic.
 Janka 
  • 

Re: pro Janku 

(31.8.2006 5:34:18)
No vidis, a me by se naopak libila moznost se do pracovniho procesu zarazovat pomalu. Proste s malym ditetem zacit na par dnech a jak dite roste tak pribirat sluzby. Idealni hlavne pro zeny, ktere nemohou na dlouho vypadnout z oboru, nebo ktere prace fakt bavi. Chapu, ze ne kazdemu by se to tak libilo, taky to nebylo mysleno, ze by to tak mel delat kazdy. Podle mne proste neexistuje jedna "spravna cesta". Jenze v cechach je porad podstrkovana vicemene jenom ta jedna moznost a kdo si to chce zaridit jinak, ten to ma o hodne tezsi.
 Janka 
  • 

Re: Re: pro Janku 

(31.8.2006 5:49:28)
Jeste jsem chtela dodat, ze me by se noseni mimca na kojeni do prace nelibilo. Ale jestli to nekomu vyhovuje, tak proc ne? Snad bychom meli mit kazdy svobodnou volbu.
 Rania 
  • 

Re: Re: Re: pro Janku 

(31.8.2006 9:50:41)
Janko a proč by se Ti to nelíbilo? Mám dost známých, u nichž to tak bylo - maminka pracovala a tatínek byl doma s dítětem na MD (mj. kvůli tomu, že neměl práci) a tak nosil dítko na kojení mamince do práce anebo maminka běžela domů během polední pauzy dítě nakojit. Nevidím na tom nic špatného, ono když chtěly pokračovat s kojením, tak to ani jinak nešlo, neboť je lepší nakojit než někde na WC odstříkávat do flašky, flašku dát do mrazící tašky atd.
 Janka 
  • 

Re: Re: Re: Re: pro Janku 

(31.8.2006 12:51:36)
Nemam konkretni duvod, proste to neni moje predstava. Jinak nevim jestli sis vsimla, tak jsem zastancem voleb, moznosti, individualni pristupu... Vyse jsem napsala: "Ale jestli to nekomu vyhovuje, tak proc ne?".
 hanka 
  • 

Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 13:02:35)
Asi píchnu do vosího hnízda, ale proč " mám času dost?" Čím dřív se po MD vracím do práce, tím vyšší je možnost, že si práci najdu a na pracovním trhu je moje cena vyšší. Nebo alespoň se dřív zajímám o pracovní možnosti, jdu na částečný úvazek,zvyšuji si kvalifikaci a pod. Dítě přece není jedinou životní prioritou. Tou by měla být i práce, možnost vydělat si peníze mne dělá svobodnou a nezávislou, nehledě na to, že jídlo, oblečení, investice do vzdělání - na tom se mají podílet oba, co si dítě pořídili. Šla jsem do práce, když malému bylo 16 měsíců, hlídaní jsem zabezpečila 4 měsíce před nástupem, a i kydybych byla matka samoživitelka, peníze co zbydou z měsíčního platu po odečtení všech nákladů, jsou daleko vyšší, než příspěvek RD. Omlouvám se za lehce militantní tón, ale teď ode mne odešla kamarádka, která to totálně nezvládla. S prvním dítětem byla 4 roky doma, pak hrozně těžko hledala práci, pak s druhým to samé, po dalších 4 letech RD se zaměstnala na fin.úřadu, brečela dnem a nocí, že nic nestíhá, že to neumí, že to všechno zapomněla, pak odešla, další rok strávila doma, teď jde ten druhý syn povinně do školky / poslední rok před základkou/, tak zas naříká, a hroutí se, že bude muset do práce, ale ještě nic nehledá, nechce se jí, povídá, že ona na to nemá...Je to VŠ, a manžel bohužel není žádný milionář... Jestli bude vytrvale plakat a chodit po psychiatrech, časem se dopracuje k nějakému ID, ale kolik je to peněz? A kolik bude její SD? Ale jesli s ní mluvím konstruktivně, její jediná odezva je " mne se to povídá " Ano, mne se to povídá. Jsem vzdělaná, inteligentní ženská a chci pracovat. Ona je taky vzdělaná a inteligentní, ale pracovat nechce.
 Radka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 13:11:47)
Tvůj komentář ke kamarádce je na místě. Brek nic nevyřeší. A s tak velkými dětmi je to až nepochopitelné.Máš pravdu, že brzký návrat do práce je z hlediska ceny na trhu přínos. ALE.......... Mám 19 měsíčního chlapečka a cítím to tak, že dát ho teď do jeslí, svěřit paní na hlídání nebo zaúkolovat babičky je brutální zejména vůči němu. To je potom lepší dítě nemít a obdivovat dítka v okolí. Myslím si, že dítě do 3 let mámu potřebuje!!!! A ta by s ním měla pokud to jen trochu jde být doma a maximálně se mu věnovat.
 Damila 


Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 13:16:09)
Dovolím si oponovat. Není pravda, že každý plat je po odečtení nákladů víc než RD. Někdy se finančně vyloženě nevyplatí jít do práce. To není lenost, to je realita.
Další věc je priorita, totiž o JAKOU práci jde. Jestliže budu v práci do večera, pak se tedy opravdu musím rozhodnout, zda je pro mě důležitější práce či rodina. A já v dnešní době víc fandím těm, co se rozhodnou pro rodinu. Pokud jim to víc vyhovuje. Jinak samozřejmě zůstat doma za každou cenu, ikdyž nechci, to nemá smysl, a pokud to někoho doma dusí, pak ať tedy jde raději do práce. Ale ten, co se rozhodne být doma s dítětema OPRAVDU SE MU VĚNUJE,toho bych nepovažovala za líného pracovat. Vždyť mnohokráte je to doma psychicky náročnější...však to známe.
 Radka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 13:18:52)
ANO, ANO, ANO,
mluvíš mi z duše a s dovolením tě budu citovat:

"Vždyť mnohokráte je to doma psychicky náročnější...však to známe."
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 13:22:36)
Zas to tak nedramatizujte, dítě si v extrémních podmínkách dokáže vytvořit citovou vazbu i k plyšovýmu medvídkovi...
Dítě potřebuje, aby se mu NĚKDO věnoval, ale matka to nutně být nemusí. Takhle to nefunguje. Říkat, že je matka nenahraditelná je podle mého názoru nesmysl, každý je nahraditelný, pokud místo matky NĚKDO funguje, nevidím v tom žádný problém. Navíc si myslím, že je tak nějak kontraproduktivní zasvětit život dětem a považovat to za největší dobro, jakýho je schopna toliko matka Tereza. :o)
Je správné chovat se tak, jak to cítím, jak mi to vyhovuje, ne tak, jak říká nějaký psycholog nebo alternativec z ekologickýho statku. Slepě přejímat cizí názory je nezdravý. Při průměrné inteligenci má každý na to, aby si vytvořil své vlastní a dokázal si je i logicky vyargumentovat. :o)
 Radka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 14:01:08)
A co třeba dát dítě do jeslí rovnou z porodnice???????? To by nebyl žádný prostoj v práci a kariéra by neutrpěla.
 jak 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 14:06:03)
Radko ale nemusis tak utocit. Ty muzes byt spokojena doma, ale nekdo jiny ne. Ale stejne muze mit dite. Hele muj syn byl uz letos 3x u more, chodi do soukrome skolky a jsem s nim od 4 do doby nez usne kazdy den. Obcas ho vyzvedne babicka ze skolky. Netrpi nicim. do svych 4 let nebral antibiotika, ve 2 letech plynule mluvil atd. Takze neni zanedbany, naopak vi, ze do prace se chodit musi a ze jinak je s nim mama porad.
Kolik mas deti? A pracovat pujdes kdy?
 Radka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 14:16:18)
Myslela jsem smrtelně vážně, že před tebou smekám, pokud tohle všechno zvládáš a jsi na to sama. Dítě mám jedno a do práce nepůjdu dřív, než mu budou 3. A pokud mám být upřímná, tak mě těžce nebaví domácí kolotoč uklízení, vaření a tak pořád dokola. Ale když jsem si dítě pořídila, nebyla vůbec otázka k diskusi někam nebo k někomu ho odložit a jen se realizovat. Na to budu mít ještě času dost a dost. Ale malému už nikdy znovu nebude rok, 2, ani 3 a nikdy už nebude možné mu vynahradit o co by přišel. Dobrovolně bych ho prostě neodložila. Ale když to jinak nejde, tak to nejde
Tak, já si tady sepisuju a dítě se mi patlá ručičkou v pěkně husté polívčičce, to by v jeslích nezažil a já v práci taky ne.
Jdu na něj
 jak 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 14:26:31)
Radko jo to mas pravdu. ja od jeho 2 do 3 let pracovala 3 dopoledne ( no od 8 do 2 ) v tydnu. Byl v te dobe bud u babicky ci kamaradky. Jinak ( i ted ) ja jsem porad se synem. Nikam nechodim, kdyz uz jdu, beru ho sebou.
V polevce se mi taky patlal, ale mame i spoustu zazitku. letos v lete jsme byli tyden na jachte, takze je " morsky vlk". V listopadu letime do Legolandu a v lete uz se zase tesime na jachtu. Je to prijemny, doprat mu zazitky. Polevky patlame mezitim doma a mame se fajn. Ve skolce se mu libi .
pro me je prijemny, ze nemusim pocitat penize a dopreju mu co je treba. Ne hracky a kraviny, ale zazitky.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 14:34:01)
jak,
tak na zážitky já se zatím spíš jen těším, až bude syn větší, protože když jedu na dovolenou, chci mít hlavně klid. I když tam nakonec stejně 50% času řešíme práci, protože jezdím s kamarády, co jsou zároveň víceméně kolegové. OK, teď třeba hledám na prosinec zájezd někam na hory, kde chci být JENOM se synem a věnovat se mu, ale momentálně zatím jezdím spíš sama. Letos jsem ho chtěla vzít na 14 dní do Francie, už měl zaplacenou letenku, ale nakonec zůstal doma a bylo to jedině dobře, ta dovolená by pro něj byla moc náročná, prakticky každou noc jsme byli někde jinde, přesuny autem 3 - 6 hodin (což by byl nejmenší problém, on cestování zvládá v pohodě, k moři jsme jeli 16 hodin v tahu a ani nepípl), ale zas tam první den fňukal, že chce domů, a to jsme byli týden na jednom místě. Na to prostě je malej, až mu bude tak 8, bude to zas o něčem jiném. Mohla bych ho brát všude s sebou, ale nechci, myslím, že to pro něj ještě nemá cenu (neumím si představit, jak by se nudil třeba na knižním veletrhu ve Frankfurtu)... ale těším se, až to cenu mít bude. :o)
 jak 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 14:42:46)
No Monty ja se proste prizpusobim. jedine, kam ho neberu, je sluzebka ci skoleni v USA. Jinak dovca to je kolo ci more a i kdyz ho taham v sedacce na kole, tesi se a bavi ho to. pres vsechnu praci atak jsem asi dost matersky typ .
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 14:47:29)
jak,
já bohužel ne, jsem otcovský typ, pro mne je priorita syna zabezpečit materiálně a věnovat mu jen čas, který chci, nikoli ten, který musím. Nesnáším, když něco musím a snažím se tomu vyhýbat. Ráda s ním blbnu, chodím do muzea, do ZOO, ale musím vědět, že tohle je čas vyhrazený jen jemu a má omezený trvání. To si chci prožít naplno, ale tahat ho na muzejní noc do Amsterodamu, třeba, to podle mne cenu nemá, v necelých čtyřech letech to neocení a já z toho taky nebudu mít nic. Stejně jako by těžko ocenil exkurzi do palírny koňaku nebo okružní jízdu po vinařstvích spojenou s degustací. Udělat si týden pro něj a jet k moři nebo na hory, proč ne. Ale taky je můj čas, moje dovolená a moje záliby, který jsou bohužel v 90% s malým dítětem neskloubitelný.
 jak 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 14:56:01)
no Monty tak beru zpet. ja teda nevim co jsem, protoze syna chci zabezpecit taky a stejne s nim i chci byt porad ( kdyz nejsem v praci.)
Parit jsem nikdy nechodila, na cviceni si ho beru sebou. Proste jsem s nim rada, ale taky me to bavi v praci. Tak nevim co ja vlastne jsem?
Cetla jsem na KM co ted chystas ( ty, syn a manzel ) a drzim palce. Mozna narazis na predsudky a nebudes to mit uplne lehke.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 15:06:39)
jak,
lehké to mít nebudu, s tím nepočítám, ale nejde to jinak. Nemůžu se změnit o 180 stupňů, ani se nechci "obětovat", prostě jsem taková, jaká jsem a musím se podle toho zařídit. Samozřejmě doufám, že se mi povede všechno tak, aby tím syn netrpěl, ve spoustě věcí budu muset pracně hledat kompromis, ale není cesty zpět. Nemohla bych být spokojená a už vůbec ne šťastná, kdybych to neudělala.
 Linda 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(30.8.2006 23:39:18)
Ale taky mu bude 5, 10 a 15.... to už bude v pohodě, že u toho nebudeš? To jsou zvláštní řeči
 Damila 


Monty, dítě ale NENÍ plyšový medvídek! 

(28.8.2006 14:28:24)
Monty,
Tvá reakce mě opravdu vyděsila.
Matka si dokáře vytvořit citovou vazbu i k plyšovému medvídkovi?!!!
Proboha.
Tak proč se děti rodí matkám a ne "komukoliv, kdo je schopen se o ně postarat"?!
Já myslím, že příroda to tak nadarmo nezařídila. A jiná péče než matkou nebo otcem je prostě alternativa. Ne přímo špatná, ale jiná možnost.
Mysleme strdcem!
 Damila 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 14:32:56)
Omlouvám se, teď to čtu pořádně, nepsala jsi, že matka, ale DÍTĚ si dokáže udělat vztah i k plyšovému medvídkovi. Moje chyba. Sorry.
Ale na mém názoru to nic nemění. Láska je to oboustranná.
 yl 
  • 

pro Monty 

(28.8.2006 15:28:58)
Monty-dost o Tobě vím a taky vím to, že nesji zrovna matka vzorňačka.
Klidně si odjedeš na 14 dní někam pryč s kámošema a dítě necháš u příbuzných.
To podle mě matka nedělá.Fajn klidně si jed někam,ale proboha 14 dnů je 14 dnů.
jsem zvědavá, jak bys jsi se tvářila ty, kdyby Ti matka neustále někam odjížděla a ty byla u cizích na hůídání?
Znám to z vlastní zkušenosti.Moje maminka bylapoříd u někoho jiného, její maminka tptiž hodně cestovala a tak na ní neměla moc času.
Zanechalo to v ní smutné vzpomínky a zbytečnost, že je mamince na obtíž a pořád si musela zvykat na někoho jiného.
Do dneška mají spolu velmi špatné vztahy.

Schválně-co Ti řekne Tvůj syn až bude dospěly, jo?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: pro Monty 

(28.8.2006 15:35:00)
yv,
moje matka mne v roce "odložila" k babičce, vrátila se do práce, žila si svůj život, když mi bylo pět, odjela na tři týdny někam do Koreje... a fakt mi to nevadilo. Babička je dodnes jako moje máma, máme k sobě hezký vztah, máma je něco jako starší kamarádka - ano, asi do mých 25ti jsme si lezly na nervy a moc se nestýkaly, ale že bych tím trpěla, to se nedá říct. Prostě to tak bylo a našly jsme k sobě cestu až později.
Takže pokud bude mít můj syn dostatečně pevné citové vazby k lidem kolem sebe, nemyslím si, že by ho mělo nějak poznamenat, že mu nestojím 24 hodin denně za zadkem. Jistě, můžu se mýlit, třeba ho to poznamená... ale to je riziko podnikání, stejně tak dobře by ho mohlo poznamenat, kdybych se mu věnovala pořád.
 petra 
  • 

CHUDÁKU!!!!!! 

(28.8.2006 22:10:57)
STRAŠNĚ TĚ LITUJI! NEMÁM NA TO ANI SLOV ANIŽ BYCH TĚ URAZILA.vŽIVOTĚ JSEM NECÍTILA Z NĚČÍCH ŘÁDKŮ TAKOVOU MALOST!!!!!
 abcd 
  • 

Re: CHUDÁKU!!!!!! 

(4.9.2006 1:41:31)
Přesně tak, naprosto souhlasím, malost,sobeckost a citová prázdnota. Bohužel stejně vychovaná v dětství, syn bude mít jednou totožný přístup k rodině. Celý rod sobců. abcd
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 13:16:35)
Ouha, Hanko, to tady radši nahlas ani neříkej, pokud nechceš být za krkavčí matku. :o) Tady je poměrně silná frakce militantních matek, které zastávají názor, že kdo nenosí dítě přisáté k prsu až do předškolního věku, je defektní zrůda. :o)
Samozřejmě je to o prioritách, ale to si spousta lidí neuvědomuje. I když upřímně řečeno, nelze z toho obviňovat ani tak ženy, jako spíš katastrofálně přežitou výchovu v rodinách, kde se holčičky NEVEDOU k tomu, aby nacházely v práci a v realizaci MIMO manželství a mateřství zalíbení, to se totiž NEHODÍ, to je jen pro chlapečky. A holka, která nic neumí, která bere vzdělání a práci jako nutné zlo, bez kterého ovšem nelze existovat, protože holt potřebuje peníze, se zkrátka REALIZUJE mateřstvím, protože v tom se cítí být výjimečná a nenahraditelná, i když je to pochopitelně iluze. Ona nikdy neudělá nic víc, než že PORODÍ DÍTĚ. Čili - hleďte, jak jsem skvělá, protože jsem matka.
Tohle změnit je práce pro x generací, nepřijde to samo s nějakou změnou společenských poměrů... já jsem taky defektní zrůda, protože jsem po třech letech konečně dokázala otevřeně přiznat, že u mně je na prvním místě práce a nikdy to nebude jinak. Ale je mi to tak nějak jedno, co si o tom kdo myslí, protože to je můj život a já jsem takhle spokojená. :o)
 hanka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 13:54:25)
Monty,
já jsem psychicky dosti odolná,ledacos vydržím, anonymně útočící maminky jak by smet. Já říkám jedno jediné. Je to prostě o osobní odpovědnosti a o odvaze prosadit se. Já nemám nic proti žádné, která je doma x let s dítětem / protože to považuje za správné/, ale jsem proti matkám, které po dlouhé RD naříkají na ztrátu kvalifikace, na nemožnost si najít odpovídající práci, na pomalý postup v zaměstnání. Ano, za všechno se platí, a toto je daň za naší přepychovou RD. Pokud něčí jedinou pracovní ambicí je do konce života žehlit manželovi košile, tak proč ne, ale já pro ten život potřebuji dalako víc.
Monty, nejsme dvojčata? Často čtu tvoje příspěvky, a z 90% jako bych je psala já. Zdar matkám karieristkám!
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 14:12:09)
Hanko,
vidím to stejně, respektuju, když se někdo rozhodne být žena v domácnosti, pokud to někoho naplňuje, proč ne... ale vadí mi takové ty nářky nad tím, jak je to hrozný, že po 4 a víc letech mateřský nikdo ženskou nezaměstná... kdybych já přijímala ženskou po mateřský, zajímalo by mne, co ty čtyři roky dělala pro to, aby se do té práce mohla vrátit a neměla skluz, jestli chodila na nějaké kursy, učila se třeba cizí jazyk... neznám obor, ze kterého by se dalo na 4 a víc let vypadnout a vrátit se do stejné "vody", i u pokladny se minimálně mění kasy, označování výrobků, bezpečnostní kódy...
To je prostě o prioritách, a jestli je někdo opravdu niterně přesvědčenej, že jeho smysl života je rodina a dítě a víc nepotřebuje, tak snad ať radši nepracuje vůbec. Zaměstnanec, kterej si někde odsedí osm hodin na zadku a myšlenkama je stejně u toho, co udělá večer k jídlu je pro zaměstnavatele naprosto nanic. Nemůžu chtít práci, který nemám co nabídnout. Za dřepění nikdo nikoho platit nebude.
Nedávno jsme o tom měli hovor s kamarádem, který vlastní síť prodejen po republice... řekl, že mu na pohovor přišlo 80 lidí a z toho jen TŘI měli představu o tom, co by chtěli dělat a co ta práce obnáší. Ostatních 77 zajímalo jen to, kolik za to dostanou a jaký jsou zaměstnanecký bonusy. A platí to po celé republice, i tam, kde je vysoká nezaměstnanost.
Tohle je zase opačnej úhel pohledu.
 Karolína 
  • 

pro Monty 

(28.8.2006 14:18:58)
Nečetla jsem všechny příspěvky, ale chci se zeptat, Vy máte děti? Jestli ano tak kolik a jak staré?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: pro Monty 

(28.8.2006 14:24:09)
Mám jednoho syna, budou mu v lednu 4 roky.
 Karolína 
  • 

Re: Re: pro Monty 

(28.8.2006 14:32:21)
Tak Vám gratuluji, přišlo mi, z Vašich příspěvků, že děti zřejmě nemáte. Omlouvám se.
 Damila 


Monty, 

(28.8.2006 14:42:25)
tak já jsem asi výjimka, protože jsem 5 let nebyla v práci (2 děti) a pak jsem celkem bez problémů nastoupila do práce (pravda, měla jsem štěstí, a taky jsem musela udělat konkurs) ale v mém zaměstnání se nic nezměnilo. Umělecké profese asi mají výhodu. Jsem hudebník.
Jinak, taky jsem měla pocit, že děti nemáš, podle Tvých některých příspěvků. Ale holt každý to mateřství prožíváme trošku jinak, no. Já patřím spíš mezi ty "tradiční" mamky, ale svou práci mám taky hrozně ráda.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Monty, 

(28.8.2006 14:52:12)
Dagmarjano,
hudebníci asi budou výjimka. :o)
Mám sice taky víceméně uměleckou profesi, ale k tomu musím být taky trochu obchodník, musím se orientovat na trhu, znát technický zázemí, umět si sama udělat věci, který jdou nad rámec čistě profesní, protože si člověk stejně většinu věcí udělá nejlíp sám. A těch věcí kolem knížek jsou mraky, sazba, grafika, tisk, reklama... když se v tom neorientuješ, tak máš docela smůlu, resp. snižuje to tvé uplatnění na trhu a přináší to i menší finanční efekt. :o)
 lucieennaa 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 17:02:58)
ahoj Monty,
to jsem rada, ze to vsechno jde skloubit, me to ceka taky, v listopadu se narodi a v lednu - nejpozdeji v unoru, jdu opet do prace. nejenomze tu je materske volno (zadna materska) jen 3 mes, ale je i vysoka sezona, tak to si nemohu nechat ujit. nekolik mych kamaradek v CR je take nekolik let doma a ted nemohou sehnat praci.

a propo budeme mit s pritelem syna a nechci z neho vychovat chlapa typu meho byvaleho manzela - totiz ve 30ti letech stale mamincin chlapecek, ktery si neumi vyzehlit ani kosili a neuvari ani polivku z pytliku a ja utahana z officu, letim jeste na dalkove studium a prijdu domu v 21:00 a on jeci: no kde seeeeeeeeeees, ja maaam hlad!!!! tak to v zadnem pripade! nastesti mam ted opravdu chlapa, ktery mi klidne s hlidanim bude pomahat a budeme se stridat.
doufam, ze to budu zvladat alespon jak ty.
preji hodne zdaru.
 Janka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(29.8.2006 0:50:27)
Tos napsala pravdive "nemuzu chtit praci, kde nemam co nabidnout". To je realita.
 Věra, dcera 5m 
  • 

Pro Monty 

(28.8.2006 16:50:51)
Je skvělý, že jsi takhle spokojená. Jen doufám, že byl, je a bude takhle spokojený taký Tvůj syn... A přeju Ti, aby spokojený byl...:)
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 13:19:14)
No, v podstatě nerozumím tomu, proč bude muset tvá kamarádka do práce? Když byla doma doteď, tak co jí brání v tom být doma i nadále? Však pokud chce dávat dítě do školky (ze zákona tam nemusí chodit), může ho tam dávat jenom na čtyři hodiny denně, tím pádem za ni bude i nadále platit zdravotní pojištění stát, takže i nadále si může udržet status "matky v domácnosti", aniž by za to musela platit. A vlastně ani školné se v posledním roce před základkou neplatí. Předpokládám, že o peníze až tak nejde, když byla doma doteď.

S.+++
 Rania 
  • 

Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 13:41:38)
Hanko, uhodila jsi hřebík na hlavičku! Přesně je to o tom. Taky jsme krkavčí matka, co šla do práce, raději nebudu psát, kolik malému bylo, aby mne tady nesežraly, jak píše MOnty...Zastávám názor, že česká rodičovksá je sice bezva, ale je to pro ženy past. Kdybych byla zaměstnavatel, tak se taky vyprdnu na to zaměstnat ženskou, kterou zaučím a pak mi odejde na tři roky na MD/RD, budu muset hledat náhradu, znovu zaučovat.

Takové ty kecy, že dítě potřebuje matku do 3 let a ta se mu má věnovat platí snad jen v ČR. Zbytek světa je podle modelu českých matek plný deprimovaných a psychicky narušených dětí stejně jako předchozí české generace vyrůstající v jeslích a školkách za socialismu.
 jak 


Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 13:43:29)
ja jsem taky krkavci matka. a syn deprivovany neni. naopak plne si uvedomuje ze vsechno stoji korunky, ktere musi mama vydelat.
 Radka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 13:50:09)
Chudák dítě, prachy, prachy a prachy a hned od malička.
 jak 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 13:54:25)
Chudak dite? to ani ne, ale nebude rozmazleny.Vi, ze nemuze mit vsechno. Jinak lepsi chudak takoveto dite, nez deti co vidim kolem. mamy doma do 4 let a deti ani neznaji kolo, more nic. Casto beru na vylet dite z protejsiho domu, se kterym mama na MD ani nejde do vedlejsi vesnice na treba rytirsky den.A hlavne radko, jsem s tim ditetem sama, takze lepsi toto nez skemrat socialni davky.
 Radka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 13:59:25)
Pokud jsi na děcko sama, pak samozřejmě není co řešit. Pak smekám, jestli dítěti dokážeš dát i takové věci, jako je moře a kolo a výlety a tak......... To je diskuse z trochu jiného úhlu pohledu.
Můj manžel jesle absolvoval a následky ve vztazích a bohužel i zdraví (nejlepší dítě pro personál jeslí bylo to nemocné, protože je neobtěžovalo svou přítomností)si nese dál.
 Gábina syn 5 let 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(29.8.2006 12:46:45)
Mám takový pocit, že 2/3 znás jsou děti odchované v jeslích a školkách, holt generace 70 let. A nemyslím si, že všichni máme deprese a potíže jako následek jesličkovské výchovy.
Ano a prachy, prachy a prachy od malička. Dítě musí vědět, že nic není zadarmo, že všechno je za peníze, a ty se musí vydělat. Tiskárnu cenin asi doma nikdo nemá.
 hanka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 14:11:31)
Radko, seberealizace ti něco říká, nebo je to jen prázdný pojem? A ty peníze? Nejsou nepříjemné, nehledě na to, že si můžeme dovolit daleko víc, než když jsem byla doma. A to nemluvím o dovolených a značkových oblečcích. Ale o krásných knížkách, výstavách, / běž na Mořský svět za 150 Kč/ divadlech /Letní Letná za 60 Kč/, a dalších x podujetí, které se synem denně absolvujeme...
 Rania 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 14:38:18)
Hanko, Monty, Jak a další - jsem docela překvapená, že nás tady těch kariéristek je tolik:)) Taky respektuji, když někdo pokládá dítě za smysl svého života, ale ať to necpe těm, které považují dítě za jednu ze součástí svého života a mají jiné priority.

Přesně jak píše Monty, kolik žen se upíná na dítě a pak zjistí, když děti odejdou z domu, že vlastně nemá nic? České matky trpí syndromem sebeobětování pro rodinu, dítě, manžela a pak se diví, že nakonec to jejich sebeobětování nikdo neocení. fakt nechápu, proč se tady neustále někomu někdo snaží vnutit, že dítě má být jediným smyslem života ženy a kdo to tak nemá, tak je krkavčí matka, kariéristka a kdovíco ještě.

Radko, určitě je rozhodnutí jít pracovat i o penězích, ale třeba v mém případě šlo o potřebu seberealizace a pocit nezávislosti. Mám zajímavou práci, která mne baví. Jo a když tak operuješ, že dítěti nikdy už nebudou 2,3 roky, tak to bys nemohla jít do práce nikdy, protože už mu nikdy nebude 4,5,6....30, 35....Navíc hodně matek TI řekne, že měli pocit, že je dítě více potřebovalo v pubertě, než když bylo malé. A když se někdo rozhodne pracovat ihned po porodu, proč ne? je to jeho volba. ne každému se líbí český model - mám dítě a teď se zahrabu doma.




 Klarisa 
  • 

Jesle a školka 

(28.8.2006 13:45:52)
Taky jsem vyrustala v jeslich a skolce a nezanechalo to na mne zadne ujmy. Jake bylo to teseni, kdyz jsme ve skolce po obede se sestrou spaly a pak se tesily, az prijde maminka. Dodnes mame spolu hezke vztahy
 Rania 
  • 

Re: Jesle a školka 

(28.8.2006 13:48:55)
Přesně tak. taky jsme chodila do jeslí i do školky a vztah s rodiči mám hezký. na tom nezáleží, to je asi jako v diskusích o kojení - jen kojené dítě má hezký vztah s matkou, což je samozřejmě blbost.
 Zdravotní sestra 
  • 

Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 14:17:54)
Ano, také souhlasím s Hankou.

Dítě matku pro svůj správný psych. vývoj potřebuje do 1 roku. Viz psychoanalytické studie.

Naši nás také dávali do jeslí a zvládali práci i naší výchovu bravurně. Také nemám pocit, že by se nám nevěnovali. V každé volné chvíli, kterou měli byli s námi.

Na jeslích nevidím nic špatného, naše obvodní jsou za směšné peníze, kdybychom je náhodou potřebovali. Fakt je, že v Praze je pracovních možností pro matky s dětmi více než kdekoliv jinde, ale zase my za tuto možnost platíme zvýšenými náklady na bydlení. Takže bych řekla, že je to tak vyrovnané.
Každý má možnost si vybrat.






 Petra 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(3.9.2006 17:33:33)
Ahoj,
příští rok se začneme snažit s manželem o mimčo.Teď navíc vyběháváme koupi stavebního pozemku a chtěli bychom bydlet dříve než se mimčo narodí. Předpokládám, že po narození budu s malým měsíc doma a pak zůstane na mateřské manžel.Vydělávám více peněz a také hypotéka, která nás čeká usnadnila naše rozhodování v tom,kdo zůstane s dítětem doma.Navíc manžel je rodinný tip a na mimčo se těší.

Jen nevím, zda si to neidealizuji.Neznám totiž žádnou maminku z okolí,která by udělala totéž. Pracuji v bance a tam jsou buď svobodné a nebo starší s již odrostlými dětmi a nebo bez dětí(mluvím o mém pracovním kolektivu).Odešla jsem hledat práci z malé vesničky poblíž Olomouce do Prahy před 6 lety .Ani z mého okolí rodné vesnice neznám podobnou maminku.
Napište, kdo máte za sebou takovou to zkušenost s brzkým návratem do práce.
Děkuji PT
 Rania 
  • 

pro Petru 

(4.9.2006 11:43:55)
Nevím, zda jsme šla brzo do práce anebo ne, z pohledu ČR určitě ano, ale z pohledu země, kde bydlím jsme byla doma hodně dlouho (8 měsíců). Když bude na mateřské manžel, tak bych se Petro vůbec nebála, spíše jde o to, aby Ty sama jsi se vyrovnala s tím, že odcházíš od dítěte a že nebudeš mít část dne na něj vliv a hlavně se budeš muset vypořádat s narážkami okolí stejně jako Tvůj manžel.

Jak jsme psala. mám dvě kamarádky, které šly do práce, když bylo dítěti 5 měsíců a na MD zůstali partneři. Ani jedna si nestěžovala, byly spokojené, je jedno, jestli se stará máma anebo táta, ne? Navíc tady je to normální, takže okolí tě nedeprimuje.

Já jsme měla au-pair, což je z hlediska osobního pocitu složitější, ale taky to bylo v pohodě. Bála jsem se toho, jak to bude a bylo to v pohodě - v práci si dodnes odpočívám od dítěte a pak se na něj hodně těším a mám na něj odpoledne pevnější nervy:)

 Simča, dcery *1988 a 1997 


Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 13:59:56)
HANKO - jsi dobrá, že jsi si to takto zařídila, ale věř, že ne každý může. Dítě může být nemocné a vyžadovat zvýšenou péči, rodina může žít daleko od všech babiček a věř tomu, že na malém městě ti těžko někdo bude dělat služku (= rozuměj hlídat dítě - s tímto jsem se setkala, když známá hlídání hledala), protože schopné babičky třeba hlídaji svoje vnoučata, studentky přes týden jsou ve velkých městech, kde studují, MŠ mladší děti neberou - nebo vůbec nejsou - a nebo když jsou, mají provozní dobu od 7 do 16 hodin - proč? No protože v 16:30 odjíždějí autobusy a učitelky by se pak už nedostaly domů......

Takže není situace všude taková, že maminka jde na částečný úvazek (to by v našich krajích brala tak 3 - 4 ticky, takže pokud odečte náklady na dojíždění a hlídání absolutně se jí to nevyplatí), zvyšuje si kvalifikaci (jak? kde? tady se na např. rekvalifikační kurzy jezdí do krajského města - Plzeň 90 km, Budějovice asi 80) a pod. Ano, dítě není jedinou životní prioritou, ale pokud budu takto pracovat a vzdělávat se, své dítě vůbec neuvidím, neb se do našeho města vrátím z práce či kurzu v 10 večer....

Chápu, že totálně nezvládající kamarádka tě "vytočila" - žijete ve stejném městě, takže ty víš, že tam u vás možnosti jsou... A taky víš její podmínky (zdraví dětí, hlídání babičkami, případně pracovní dobu jejího muže, který by mohl děti z MŠ třeba vyzvedávat). ALE VEŘ TOMU, že ne každá to má takto jednoduché....

UPOZORŇUJI že to nepíši podle svých problémů, já s malými dětmi pracovala a o vše jsem se postarat zvládla. Jen dnes nevím, zda to bylo to nejlepší, co jsem mohla udělat... Když měla první dcera 3 roky začala jsem podnikat (dříve to nešlo - bylo to za totáče, takže to, že by někdo šel pracovat dříve neexistovalo - to jen pro případ, že by jsi se ptala, proč až ve 3 letech) a pak jsem souvisle pracovala až dosud. Druhou mateřskou jsem vůbec neměla, týden v porodnici byl mou jedinou dovolenou, den po návratu z porodnice jsem opět pracovala (a to podotýkám, že dítě mi nikdo nehlídal, na všechno jsem s mužem byli sami, jedna babička je 180 km a navíc nepoužitelná, druhá 280 km ....). Během podnikání jsem se vzdělávala (naučila jsem se pracovat na PC, dělala jsem si rekvalifikační kurz, dělám kurz AJ) . Takže jsem nebyla pohodlná a pracovala jsem na sobě.... A dnes toho lituji. Lituji ve svém životě jediného rozhodnutí a to toho, že když jsem nemohla v roce 1991 sehnat místo, začala jsem "pracovat na sobě" a začala podnikat. Měla jsem jít na pracák a VĚNOVAT SE DĚTEM. Dnes mám velké děti, které si mne vůbec neužily, kterých já jsem si vůbec neužila a "nebyly mou životní priorotou". Teď jsem opět - přes všechnu snahu a sebevzdělávání - bez práce a nejspíš skončím na ÚP - ale děti mám už o 15 let starší......
A ty jejich roky mi nikdo nevrátí.
Simča
 Radka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 14:06:28)
Napsala jsi to hezky. Už jsem mockrát slyšela ze svého okolí něco v tom smyslu, že čas věnovaný dětem je ten nejlépe investovaný čas. Nejen pro dítě, ale i pro mámu nebo tátu. Práce je jen málo v porovnání s rodinou, dětmi..............
 Klariska 
  • 

Ale 

(28.8.2006 14:14:12)
Ale dite z neceho musi zit, jen ze vzduchu to nejde a pri dnesnich cenach vseho casto neni mozne vse tahnout jen z tatinkova platu. Je to zacarovany kruh
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 14:17:03)
Radko,
a teď si představ, že děti jednou vyrostou, budou mít vlastní život, odejdou... a co ty se svým životem? Začneš v padesáti myslet na sebe, začneš se realizovat jinde? Těžko, v tomhle věku je málokdo tak pružný a přizpůsobivý, už jede v zažitých kolejích. Neberu ti tvé rozhodnutí, ale nemůžeš ho brát jako dogma.
Pro mne je moje práce smysl života. Je to jediná jistota, kterou mám. Práci mi nikdo nevezme. :o) Dítě se může v osmnácti sebrat a odjet na Nový Zéland stříhat ovce a nemusí se nikdy vrátit. Manžel se může sebrat a najít si osmnáctku, odejít s ní a nazdar. Práce je něco, co tě může podržet nad vodou, když je nejhůř. A o penězích ani nemluvím, to je jen taková třešnička na dortu...
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 14:26:08)
MONTY - práce je něco, z čeho tě mohou po pár letech vyhodit kvůli mladší, blonďatější a štíhlejší. Podotýkám, aniž bych se chtěla chlubit, že po pár letech, kdy mně chodily pochvalné a děkovné dopisy (pracuji s veřejností) a kdy veduocí nevyslovili jedinou stížnost, naopak mi dávali odměny - takže asi s mojí prácí byli spokojeni...).
A co potom??????

Já razím zásadu, že člověk nesmí život věšet jen na jeden hřebíček, protože kdybych se spoléhala jen na práci, tak se teď zhroutím. Takže práce ano, ale současně pracovat na partnerském vztahu, na vztazích s dětmi, s rodiči a kamarády, na koníčcích a zájmech, na svém zdraví...... Prostě mít těch kotev v životě hodně - když pak jedna, dvě nebo dokonce tři prasknou, dá se přežít.
S.
 Radka 
  • 

tak i tak 

(28.8.2006 18:21:16)
Je to vážně únavná diskuse. Někdo upřednostňuje kariéru, někdo rodinu. Účtovat jednou budeme každá za sebe, tak ať nemusíme svých rozhodnutí litovat.
 Radka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 14:28:50)
Kde si přišla na 18 leté dítě?????Proč řešíš mojí 50? Pracovat a realizovat se budu po mateřské ještě moc a moc let. A nesedím doma jen tak, studuju VŠ a rozhodně domácí puťka není můj případ. Já celou dobu mluvím o věku 0-3. Já sama nedokážu být doma déle (do 4 let) , i když to legislativa umožňuje. Odložit dítě dřív by mě donutila jen hodně , ale hodně špatná ekonomická situace. A i když nejezdíme 4 x za rok k moři(takové příjmy nemáme), tak si špatně nežijeme.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 14:42:56)
Radko,
ale vždyť to je celé o tom, pokud je někdo spokojený s tím, co aktuálně má, budiž mu to přáno. Jenom by neměl svoje rozhodnutí pokládat za univerzální recept.
Já na rovinu přiznám, že jsem po 9 měsících "doma" (sice jsem pracovala pořád, na mateřské jsem nebyla ani den, ale z domova - kojila jsem a tahat dítě s sebou do zahulené kanceláře mi nepřišlo jako dobrý nápad) skončila na antidepresivech, protože jsem si připadala zbytečná, odstrčená, neužitečná, jen továrna na mlíko. Syn byl mimořádně hodný dítě, nebrečel, nezlobil, jenom jedl a spal. A já myslela, že se doma utluču. I když jsem pracovala. Přestala jsem kojit, začala zase v rámci možností "existovat" a antidepresiva letěla do koše. Průběžně jsem se snažila vrátit ke svému předchozímu životnímu stylu, omezeně, aby tím syn netrpěl, takže do jeho tří let jsem vypadla z domu tuším 3x na víc než jeden den. Od té doby, co chodí do školky, jsem konečně téměř v klidu, můžu si dělat prakticky co chci, jezdit kam chci, vždycky se o něj někdo postará. Manžel, babičky, rodina, kamarádi. A cítím se FAKT DOBŘE. Letos jsem byla pryč v kuse 14 dní a syn s tím neměl nejmenší problém. Ani po mně nevzdechnul.
 koa 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 18:33:16)
Monty, věta: dítě si vytvoří vztah i k plyšovému medvědovi, je, myslím (doufám) nadsázka.

Právě v těchto dnech intenzivně řeším odchod od manžela, který má poruchu osobnosti. Je to narcismus. Vzniká, jako mnohé další, tím, že matka dítě OPRAVDOVĚ nepřijme. Z různých důvodů. Buď to ta matka prostě neumí, nebo je dítě nechtěné, nemanželské, nebo matce nějak zkomplikovalo život. Takové dítě velmi záhy zjistí, jak je na tom. Že se musí 100% přizpůsobit. Že nesmí nic chtít. Že nemůže nic (očekávat), protože nic nedostane a neustálé očekávání by ho znova zraňovalo. Takové děti bývají mimořádně hodné. Nepláčou, jedí, spí.
Důsledek toho všeho je, že je citově oploštělé, neschopné navazovat intimní (nejen sexuálně) kontakty.
V dospělosti je takový člověk uvnitř strašně nejistý, nedokáže posoudit vlastní hodnotu, tak si raděj vytvoří mýtus o vlastní dokonalosti. Potřebuje, aby mu ji okolí stále potvrzovalo, chystá další a další "zkoušky lásky".

S takovým člověkěm se prostě nedá žít.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 18:43:39)
koa,
tak to rozhodně nebude synův případ, ten není ani hodný, ani klidný. Byl jako miminko, to ano, ale jaksi z toho vyrostl. :o)
Navíc tohle je přece o něčem trochu jiném - já syna přijímám takového, jaký je, jenom zkrátka netvoří středobod mého vesmíru. Neponižuju ho, neubližuju mu slovně ani fyzicky (dostal sice na zadek, ale asi tak 5x za život a jednou facku). Jenom je prostě postavený před fakt, že maminka tu NENÍ jenom pro něj, že taky někdy musí pracovat a někdy není doma, že má taky jiné priority a nepřiběhne, kdykoli si pískne.
Vůbec se to nedá srovnávat s dětstvím, jaké jsem měla já, kdy mi moje vlastní matka neustále opakovala, že jsem jí zkazila život a jak by se měla skvěle, kdybych se nenarodila. Ne že bych si to až tak brala, obvykle jsem jí na to řekla, že to není moje vina a měla brát Neogest, ale syn má jinou povahu než já a tohle by asi dost dobře neunesl. Já mu nedávám najevo, že by mi zkazil život nebo něco podobného. Jen prostě bude muset respektovat, že mám nějaké hranice, přes které nejede vlak a které ani kvůli němu nebudu porušovat.
Doufám, že mu dojde, že je lepší maminka v pohodě, která s ním není pořád než maminka, která s ním sice pořád je, ale nevěnuje se mu, protože jí zdržuje a má ho plné zuby.
 Martina, Dita 1 rok 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 18:42:45)
Hmm, já chápu že po porodu jsou hormony mršky a zaviní leckterou náladu, ale zase to co popisujete Vy, bych řekla že je extrém. Jasně, nikdo nikoho nemůže nutit kojit a zůstávat s dítětem nějakou "odborně" stanovenou dobu, ale mít po 9ti měsících miminka plné zuby a "zdrhnout" do práce mi přijde (vůči tomu mimču) trochu nefér. V tomhle případě podporuju rozhodnutí děti nemít, když vám trocha toho sebeobětování nic neříká. Ať chcete nebo ne, dítě rodičům životní rytmus změní, kdyby nic jiného tak kvůli zodpovědnosti za něj. Nechci působit nijak ortodoxně ani Vás soudit, jen ten Váš poslední příspěvek mi vyzněl tak, že upřednostňujete pouze sebe, což mě osobně nepřipadá dobré.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 18:52:09)
Martino,
neměla jsem plné zuby miminka, ale právě toho sebeobětování. Protože mi tak nějak přijde, že už ho bylo v mém životě dost. Neustále jsem na někoho brala ohledy, neměla jsem v podstatě dětství, i když jsem měla a mám milující babičku, která mne vychovala - jenže jsem za ni a za mámu neustále musela něco řešit, obě jsou dost hysterické a nesamostatné, moje máma se mnou probírala sebemenší kravinu typu jaký koupit koberec do předsíně, pořád jsem hrála roli CHLAPA, kterej v rodině chyběl, plus ještě důvěrnice a kamarádky; od doby, co jsem odešla z domova jsem až doteď neustále řešila problémy svých chlapů, jejich dluhy, alkoholismus, jejich citový potíže, pořád jsem někomu dělala oporu a vrbu. Každýmu, milencům, manželům, kamarádům. Ano, jsem ve 32 letech konečně sobec a chci taky někdy myslet na sebe. Někdy člověk začít musí. Dítě chtěl manžel, tak ať se taky stará, to by se líbilo každýmu, pomazlit se s dítětem, jen když mám náladu a jinak si žít svůj život - on to měl skoro čtyři roky, tak teď je řada na mně.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 19:03:34)
Víte co, ono je hrozně snadné soudit, ale kdo to nezažil, tak nepochopí. Celý život jsem byla odkázaná sama na sebe a ještě dělala pitomce všem ostatním, protože oni jsou přece slabší, zranitelnější, oni mně potřebujou. Stálo to neskutečný množství času, peněz, nervů, a co z toho? Když jsem krátce dělala v nemocnici, málem jsem se uchlastala, jak mne dojímali ti nemocný a jak mne štvalo, jak je na ně personál hnusnej. Dělala jsem tak neuvěřitelnýho blbečka, až to hezký nebylo. Každýmu, kdo prošel kolem. Dávala jsem somrákům poslední peníze, protože já si je přece vydělám a oni jsou větší chudáci. Nedělalo mi problém jet ve tři ráno za kamarádkou, která byla v depresi z rozchodu přes celou Prahu. Celej můj dosavadní život bylo jedno velký sebeobětování. A myslím, že toho bylo na jeden život až moc.
 Martina, Dita 1 rok 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 19:08:29)
Hmm, koukám že všechno má svoje, a jak jsem řekla, nechci nikoho soudit. Já jsem zrovna dneska dostala nabídku na super práci, 2x v týdnu dopoledne, kývla jsem, ale mám z toho nerva, jesličky máme domluvené už dýl, ale na zkoušku začnem chodit příští týden (byly zavřené), a další týden hned naostro, manžel mě podporuje ale on má práci která nás živí, to co dělám já je přivýdělek (i když nám to pomůže abychom nemuseli prodat auto a jednou by mě to živit i mohlo, pokud se nebudu bát jet solo na živnosťák). A stejně mám trochu výčitky vůči malé, budu ji muset dřív budit, vozit, předávat a vyzvedávat celkem na čas, dělit se o auto s manželem..... právě kvůli tomuhle honění mi to trochu vadí. Toho si prcek v životě užije ještě spousty. Jasně že nechci moc zaostat v oboru, navíc ta práce vyžaduje přípravu asi tak jednonásobného rozsahu (takže večery a noci). Pak může být malá nemocná a budu otravovat mámu, tchýni, kamarádku,.... prostě jsem odkázaná na tolik faktorů které můžou selhat nezávisle na mě, že to není o tom sebrat se a jít dělat to co chci, bohužel.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 19:15:51)
Martino,
můj manžel nemá práci, která nás živí. Manžel uživí sebe a tím to končí. Od začátku jsem věděla, že nemám jinou možnost než pracovat i s miminkem, pokud nechci jíst suchý rohlíky a dítě balit do novinovýho papíru. Věděl, koho si bere, i když jsme se znali krátce, věděl, že se svý práce nikdy nevzdám a že dítě mělo bejt JEHO splněný přání, ne moje. Když jsem otěhotněla, znali jsme se dva měsíce a ještě jsem byla zamilovaná, myslela jsem si, že když to dítě tak hrozně chce, taky pro něj něco udělá. Nic takovýho. Místo toho prudil, že pracuju, že to není normální a že přece V POHODĚ VYŽIJEME z jeho platu a rodičáku. Ve třech lidech ze 13 tisíc, v Praze. Perfektní představa, nepřála jsem si v životě nic jinýho. On z nich nevyžije sám.
 Martina, Dita 1 rok 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(29.8.2006 10:42:41)
Monty, co na to říct. Mít dítě kvůli tomu že si to někdo přeje (byť je to manžel - že by další sebeobětování pro někoho jiného?), ale pro mě je to vedlejší věc........ na to bohužel moje chápání nestačí.

Já miminko chtěla a i přesto mě dost věcí zaskočilo, ta náročnost, to připoutání, to že se mě dítě neustále dožaduje.... ale uplynul rok, malá je prakticky "samostatná jednotka" (sama se odstavila v 11ti měsících, chodí, žvatlá, vyhraje si chvíli sama) a vidím že potřeby se mění. Rozhodně to za to stálo a vydžela jsem to bez zásadní újmy (jasně, každý jsme jiný). Chci říct, že ačkoliv jsme to plánovali, byli jsme spolu s partnerem přes 6 let, stejně skutečnost nás zastihla jaksi nepřipravené, finančně to látáme protože původní propočty již neplatí, nebaví mě nakupovat večeři za 50Kč, ale to je všechno chvilkové, to pomine, navíc zrovna tuhle věc prcek nevnímá, ale to že je máma s ním jo. Máme svůj byt takže to je jistota, a finance se zlepší (manželovo povýšení, moje přivýdělky), jen to prostě chvilku musíme vydržet.
A s tou prací, že dítě má vědět že na všechno jsou potřeba korunky a ty jsou díky práci.... na jednu stranu jo, ale na druhou - když se zeptáš obyčejného tříletého dítěte co dělá tatínek, řekne že je v práci. Když budeš chtít vědět co tam dělá, nebude umět odpovědět. Pro ně je práce abstraktní pojem. Neumí si ji představit (tedy pokud neděláš doma). Ale když máma vaří, zametá, pere, nakupuje... to jsou všechno činnosti které dítě pochopí a bude je umět za tu práci považovat. A ne když jsi v abstraktní práci a s ním trávíš čas pouze hraním ("věnovat se dítěti") - to mu potom unikají ty souvislosti že se musí udělat něco pro to, aby potom byl čas na to hraní.... jestli jsem se vyjádřila srozumitelně.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(29.8.2006 11:11:31)
Martino,
aspoň je vidět, že sebeobětování někdy vede do pekel. :o)

Ještě k tomu, co píšeš - mne vlastně péče o miminko nijak nezaskočila, naopak jsem byls příjemně překvapená, syn byl skutečně naprosto nenáročný, a že k němu budu díky kojení připoutaná, s tím jsem počítala, i když jsem to nesla těžko. Mne opravdu jen zaskočilo, jak k tomu přistupoval manžel. Prostě jsem pochopila, že naprosto ignoroval všechno, co jsem mu řekla a myslela vážně (s upřímností fakt nemám problém) a natvrdo mi řekl, že když má žena dítě, tak je především matka a vymalováno. Zapomněl mi totiž sdělit, že sice chce dítě, ale s příslušenstvím - jako když holčička nechce jen Bárbínu, ale k ní i Kena, poníka a růžovej karavan. Že chce dítě, o který se bude NĚKDO starat. Z toho jsem byla dost na dně. Mně přišlo logické, že doma s dítětem je ten, kdo se v práci nijak nerealizuje, kdo má minimum koníčků, které by vyžadovaly nepřítomnost v bytě, ten, kdo má plnou hubu toho, jak je pro něj dítě největší štěstí v životě. Příklad - manžel nesnáší živé koncerty a poslouchá rád hudbu doma. Já chodím na koncerty ráda. On může spojit poslech hudby s tím, že je doma s dítětem, já s sebou budu těžko vláčet malé dítě někam do Sazka Arény nebo do Vagonu. Ale přesto se musím, resp. musela jsem vyloženě doprošovat, aby večer hlídal, kolikrát se mi stalo, že mi na poslední chvíli řekl, že hlídat nebude, protože se mu nechce, nebo usnul a já byla bez možnosti zajistit náhradní hlídání a musela jsem zůstat doma. Na rozdíl ode mne on NIKDY nemusel řešit problém, kdo bude hlídat, když mu zavolali kamarádi, aby s nimi šel na pivo. Tohle mi vadí a to mne zaskočilo. To, že jeho omezení veškerý žádný a moje naprostý, přestože to je zcela proti logice.

A ještě k tomu abstraktnímu vnímání práce - OK, asi to syn ještě nepochopí. Ale zas mi nepřijde vhodný tvářit se před ním, že práce neexistuje. Bohužel si na to musí zvykat, nejde to jinak.

A nakonec k tomu, co psaly Libik a Kejklířka:
Ten pocit osamělosti není až TAK zoufalý, jak to možná vypadá. Mám kolem sebe docela dost lidí, o kterých vím, že se na ně mohu spolehnout a že mi v rámci svých možností pomohou. Jediné, co mi schází a co díky své naprosto "nevhodné" povaze nejspíš nikdy nepoznám je láska obnášející pocit vnitřního souznění, dá-li se to tak říct. Pragmaticky vzato, člověk může žít s kdekým, pokud jsou jejich nátury alespoň maličko kompatibilní a pokud jeden z dvojice není nějak výrazně "defektní" (alkoholik, narkoman apod.). Asi to bude znít povýšenecky nebo namyšleně, ale já vím, že to, co lidé zažijí se mnou v rámci jakéhokoli vztahu je neopakovatelné, protože jsem hodně velký solitér. Nemyslím si, že jediný na světě, to ne, ale ojedinělý rozhodně. Vím to, potvrzují mi to ostatně i moje dosavadní zkušenosti. Vztah se mnou snad nikdy nikdo "nezahodil", buď se k němu vracel nebo jej kontinuálně udržoval, bývalí milenci mne opakovaně hledají na místech, kde jsme spolu byli (nedávno se jeden asi po deseti letech objevil u mých příbuzných...) Jenom to zatím nikdo neunesl, protože je JINÝ. A bohužel, syn mi tohle vynahradit nemůže... vím, že mne má moc rád, já jeho taky, ale dokud budu žít s deficitem a vyčítat si, že jsem někdy něco neudělala, i když jsem možná měla, bude se to projevovat i na našem vzájemném vztahu. A to opravdu nechci.
 Mezzo 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(4.9.2006 1:57:03)
No to je spíš dost smutné, že po tobě syn ani nevzdechnul když jsou mu 4 roky. Co až ti bude 60, taky se budeš chlubit tím, že po tobě syn ani nevzdechne jak je rok dlouhý. Mám ve svém okolí několik žen, matek dětí od mala odložených v jeslích a u prarodičů a věř mi, mají dost smutný život a stále bědují, jak se na ně jejich děti vykašlaly, ty zatím dělají jen to, co jejich matky zamlada. A naopak sousedka, celý život uklízečka se 4 dětmi je ve stáří obklopená velkou rodinou, když byla v nemocnici, dělali si rozpis kdo ji kdy navštíví, protože se najednou všichni nevešli do jejího pokoje. mezzo
 Dana 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(4.9.2006 9:04:30)
A to já zase znám chlápka, se kterým maminka byla doma až do začátku školní docházky, věnovala se mu, jak mohla, myslela si, že je to tak nejlepší, a teď je mu skoro 40, na matku jenom nadává a navštívit ji jde jenom za předpokladu, že mu uvaří oběd.

Jiný kamarád byl zase od svého jednoho roku v jeslích, dodnes má s rodiči velmi hezký vztah a nedá na ně dopustit, pomáhá jim, jak může.

Tím chci říct, že nelze nic zevšeobecňovat a tvrdit, že čím dřív dám dítě na hlídání do nějakého zařízení, tím bude jeho vztah s rodiči v budoucnu horší. To je blbost.
 Rania 
  • 

Mezzo 

(4.9.2006 11:20:11)
není to o tom, jestli někdo někam někoho "odložil", ale o vztazích v rodině...Taky jsme chodila do jeslí i do školky a s rodiči mám výborný vztah, nedám na ně dopustit. Jak už tady bvylo naposáno, to, že matka zůstává s dítětem na MD 10 let není záruka toho, že s ní dítě bude mít dobrý vztah aneb o že s emu dostatečně věnuje. Jsou matky na MD, které sedí na pískovišti, hulí jednu za druhou a jeich starost spočívá akorát v tom, že na své dítě řvou...takže prosím mezzo nelze zevšeobecňovat!
 Kejklířka 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(29.8.2006 8:41:34)
Monty,
jsi moc sama.Už od narození jsi sama a snažíš se, abys to cítila jako přednost. Tvůj život je pro tebe jistě důležitý, ale co tvůj syn? Co když se ho snažíš vychovat stejně "nezávisle". Rozhoduješ za něj a to je velká zodpovědnost, moc velká na jednu zoufale osamělou ženu.
 hanka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 14:20:29)
Simčo,
já nechci nikomu vnucovat svůj názor, jen tak konstatuji svojí situaci, a snažím se respektovat tu cizí. Nemáme všechny stejné ani startovací ani průběžné podmínky. Ale každá z nás by se měla snažit, aby prožila co nejspokojenější život. Když některá má za to, že doma s dítětem je nejlíp, já jí to neberu. Já jen mluvím o těch důsledcích.Jinak je mi líto tvé osobní situace.
 Karolína 
  • 

Re: Re: Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 14:12:07)
To bude asi vyjímka, ze svého okolí, mám spoustu kamarádek s dětmi, nikdo takto neuvažuje, všechny chtějí práci a jsou ochotny vzít i tu podřadnou, kdyby je ovšem nějaký zaměstnavatel vzal, většinou dostanou přednost bezdětné. Vaše kamarádka, byť má VŠ, jak píšete, je extrémní případ a možná by měla navštívit psychologa, problém může být i jinde.
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Re: Re: Také hledám práci 

(28.8.2006 12:30:47)
Zdravotní sestro - já jsem pochopila, že píšeš, že práce pro zdravotní sestry je - ale uklidním tě - u nás ani pro ně ne. Ano, v Praze, Brně, Plzni - prostě tam, kde jsou doktoři, nemocnice, stacionáře budiž. Ale u nás nic takového není a pokud je nějaký domov důchodců, tak většinou úplně mimo civilizaci (stejně tak ústavy soc. péče - následek komunistické snahy odsunout staré a postižené mimo zraky veřejnosti), takže tam absolutně není spojení....
S.
 agata 
  • 

neco o rovnosti sanci na trhu práce-TIPY 

(28.8.2006 12:05:47)
zkuste si prosim prohledat servery rovnost-sanci.cz
muziazeny.cz
sancepro.cz
Hlavne ta posledni by mela byt prinosna.
Teto problematice se dnes zacina dost venovat, tak to zkuste,jestli to dost je!

ahoj a drzim pesti!

A hlavně Aktivne!
 Kačka, 2+bříško 
  • 

Pochopení pro zaměstnavatele 

(28.8.2006 16:10:27)
Pracovala jsem nějakou dobu v personální agentuře, takže jsem měla tu čest s oběma stranami a nezlobte se na mě, já půjdu do práce, až když budu mít opravdu vyřešené hlídání. A při pohovoru to sdělím. Diskriminace, diskriminace... Jenže pokud nastoupí někam mamina s dětmi školkového věku, tak se tyto dětským nemocem nevyhnou. Být á dva měsíce 10 dní doma, jako to bylo u nás, brát peníze a být s nimi doma, to mi přijde hodno zaopatřovatelského socialismu.
Návrat z MD je těžký, ale určitě to jde. Mám už podobnou zkušenost s hledáním práce v zahraničí. Přeji hodně štěstí a dobré sebevědomí!
 Kačka, 2+bříško 
  • 

Pochopení pro zaměstnavatele 

(28.8.2006 16:15:26)
Pracovala jsem nějakou dobu v personální agentuře, takže jsem měla tu čest s oběma stranami a nezlobte se na mě, já půjdu do práce, až když budu mít opravdu vyřešené hlídání. A při pohovoru to sdělím. Diskriminace, diskriminace... Jenže pokud nastoupí někam mamina s dětmi školkového věku, tak se tyto dětským nemocem nevyhnou. Být á dva měsíce 10 dní doma, jako to bylo u nás, brát peníze a být s nimi doma, to mi přijde hodno zaopatřovatelského socialismu.
Návrat z MD je těžký, ale určitě to jde. Mám už podobnou zkušenost s hledáním práce v zahraničí. Přeji hodně štěstí a dobré sebevědomí!
 Kačka, 2+bříško 
  • 

Pochopení pro zaměstnavatele 

(28.8.2006 16:15:47)
Pracovala jsem nějakou dobu v personální agentuře, takže jsem měla tu čest s oběma stranami a nezlobte se na mě, já půjdu do práce, až když budu mít opravdu vyřešené hlídání. A při pohovoru to sdělím. Diskriminace, diskriminace... Jenže pokud nastoupí někam mamina s dětmi školkového věku, tak se tyto dětským nemocem nevyhnou. Být á dva měsíce 10 dní doma, jako to bylo u nás, brát peníze a být s nimi doma, to mi přijde hodno zaopatřovatelského socialismu.
Návrat z MD je těžký, ale určitě to jde. Mám už podobnou zkušenost s hledáním práce v zahraničí. Přeji hodně štěstí a dobré sebevědomí!
 Kačka, 2+bříško 
  • 

Pochopení pro zaměstnavatele 2 

(28.8.2006 16:17:30)
Omlouvám se za tři stejné příspěvky, zlobí mi připojení.
 lili 
  • 

Re: Pochopení pro zaměstnavatele 2 

(28.8.2006 17:06:38)
Kačko mám 2 děti. A jedno už školce odrostlo za ty 4 roky bylo asi těch 10 dní dohromady doma. Chřipka, kašel , rýma, angína- co to je to neznáme.
A tohle nikoho nezajímá.
Mladší měl porvní rýmu v 4,5letech a nechápal , že se musí smrkat pořád.:-DDDDDDD
Takže Očr je něco co bych nepotřebovala tak často a stejně...
MAnžel dojíždí do práce 60km. Já na děti sama. Babičky daleko. Paní na hlídání. TAdy je každej s každým příbuznej hlídá ty svije. NA cizé není čas....
TAkže jsem uspěšně na pracáku a to jsme byla taková krkavčice co byla sobotu co sobotu v práci , když se manžel vrátil dom. A při narození druhýho jsme manželovi utekla na sobotu už v 6 týdnech....
A , že mi to je platný.....
Díky ČSSD jsme si musela zamrazit zcela živnost, protože nemám na měsíční spátky. Jsme si za rok vydělala 30 000kč každý rok(což na splátky není) mé 6leté MD.+ ty soboty....
Rozeslala jsem asi 50životopisů odezva zamítavá cca asi 5%. Ostatní mlčí.
A když jsem nastoupila do práce tak se nikdo neměl moc k tomu mě zaučit.. takže jsem je mohla prosit jak chtěla,aby se mi někdo věnoval... nikdo tu nebyl a tak geniální nejsem,abych si vycucala od někaď HESLA a podobně....
 Kačka 
  • 

Re: Lili 

(28.8.2006 18:26:29)
To, že tě v práci nechtějí zaučit, je samozřejmě jejich chyba, ale jen se jim připomínej. Já když jsem nastoupila do práce a neuměla pracovat s faxem, taky jsem pořád někoho lovila, až se konečně zadařilo. Lepší otravovat než být pak za blba(já se do toho taky musím nutit:-)).
Krkavčice či ne vůbec neřeším. Někoho to doma baví, někoho ne, někdo prostě potřebuje peníze. Já jsem jen komentovala to, že máma, co jde do práce a má malé děti, by z mého hlediska měla mít hlídání opravdu vyřešené, protože zaměstnání není dobročinný ústav. Pokud nastoupí a bude věčně doma, stejně v práci dlouho nevydrží.
 Marcela 
  • 

Práce 

(28.8.2006 18:29:13)
Já mám štěstí na zaměstnavatele - práci totiž mám i po mateřské. Vracím se z MD již po roce a 3/4, syna musím dát do jeslí, ale stejně jsem ráda, že mi zaměstnavatel zavolal a nabídl, zda se nechci vrátit už nyní. V dnešní době není lehké práci najít, navíc např. po 10 letech na MD je to asi opravdu hodně špatné. Já jsem dlouho zvažovala, zda se vrátit teď nebo být doma se synem ještě rok a pak řešit, zda se vůbec mám kam vrátit. Ale svou práci mám ráda, penízky se samozřejmě taky hodí a pokud bude syn v jeslích spokojený, budeme spokojení všichni. Někomu připadám jako krkavčí matka, že dávám syna do jeslí, ale práce je v dnešní době důležitá a já jsem ráda, že neskončím na pracáku (před 10 lety jsem na pracáku byla půl roku a stačilo mi to - na psychice to nepřidá). Držím všem maminkám palečky, aby brzy našly skvělou práci, která je bude bavit.
 yenn 
  • 

Re: Práce 

(28.8.2006 19:01:33)
Já nechápu, co všechny řešíte. Se svým zdravotním stavem jsem vždy musela a musím hledat práci s holedem na to, že prostě třeba 5x ročně budu až několik týdnů nemocná. Nedá se nic dělat, prostě to tak je a nějaký důchod nebo soc. dávky mi na to nikdo nedá. Práci jsem našla hned po škole, byla jsem ve 3 zaměstnání. Vždy jsem hned v začátku všechno vyjasnila a dohodla se se zaměstnavatelem, jak to bude v situacích, kdy budu nemocná. Teď během mateřské se "rekvalifikuju" + tak trochu mám práci domů, kterou patrně pozděj /snad/ rozšířím v částečný úvazek. Děti ani zdrav. potíže tajit nehodlám, myslím že člověk má vycházet se šéfy férově, jinak je v práci dusno a nemá to cenu, takový přijetí do zam. založené na podrazu. Je to o tom, že musí mít člověk prostě co nabídnout, jakmile přesvědčíte zaměstanavatele, že máte pro něj dostatečnou cenu, nemáte problém.
 Lenka 
  • 

mateřská 

(28.8.2006 20:03:54)
Já mám 2 děti, miluju je nadevšechno,ale nejsem tip, co se zahrabe jen u plotny a celé 3 roky jen vaří, uklízí a luxuje.To není nic pro mě.
Možná je to tím, že moje maminka(skvělá ženská) to přesně tak dělala, ještě v 18 ti nám chystala svačinku do školy a já neuměla udělat ani vajíčko.Ač jsem říkala, že si chci chystat vše sama, bylo to prd platný.
Tak jsem utekla k nynějšímu manželovi.
A změnil se mi tím celý život.
po 3 letech se nám narodily děti, manžel i já je milujeme jak to jen jde.
Mám pouze maturitum, vím, že to dnes nic neznamená.
přihlásila jsem se na školu(dálkově) na obor, o kterém jsem vždycky snila.
od září nastupuji do školy.
Budeme mít i praxi, tak za rok bych chtěla jít aspoň na částečný úvazek do práce.Dodá mi to nejen sílu,ale i sebevědomí a potřebu být užitečná i jinde než doma.
dětem se chci nadále i tak věnovat.
Hlídat bude naše nezaměstnaná babička.
Pokud tto se školou půjde dobře, chtěla bych ještě navštěvovat večerní kurzy It.
Prostě se zdokonalovat, myslím, že na mateřské se toho dá zvládnout hodně, stačí jen chtít.
nemusím mít vypucovanou domácnost a nablískaný okna, důležité pro mě je radost všech,dětí, manžela, rodičů a i mě!

Chci dělat to ,co mě baví.

Prostě nejsem tip, co by ty 3 roky strávil u sporáku s dětma.

Podle mě musí děti poznat i něco jiného než maminčinu náruč, chce to je učit, motivovat, poznávat.

Snad mě chápete!

jen jsem tím chtěla říct-maminky, nebojte se dělat při mateřské i něco jiného!
ty 3 roky už Vám nikdo nidko nevrátí a sami určitě víte, že znalosti mizí z hlavy velmi velmi rychle!

je tu kromě mě ještě někdo kdo při mateřské studuje?

 koa 


ad narcismus 

(28.8.2006 20:40:37)
Monty, je mi jasné, že se naprosto vzdaluju od původního tématu, ale přece jen dokončím, co jsem začala.
Bacha na to, vůbec nemusí docházet k nějakému zjevnému odmítání dítěte, k nadávání, bití, materiálnímu zanedbávání! Rodiče (matka) působí úplně normálně!
Konkrétně u manžela se dělo to, že trávil veškeré prázdniny, Vánoce... u babičky, kde si ho taky nikdo moc nevšímal. Když mu byly 3, matka si dodělávala maturitu a on u babičky strávil skoro rok, přičemž matka za ním skoro nejezdila. Když pak nastoupila do práce, byl ve školce jako první, odcházel poslední, často prý čekal oblečený v šatně. A jak sám říká, nikdy ho nenapadlo protestovat. Ustavičně dává sám sebe našim dětem za vzor, že pořád běhají, něco zkoumají, zatímco on si vzal šroubek a vydržel s ním sedět v koutě půl hodiny. No, nemůžu tu vypisovat všechno.
Hrozné je, že na první pohled se to pak na těch dospělých nepozná, taky jsou to zdatní manipulátoři.

Tolik k citovému vztahu k plyšovám medvědům.

 Slečna Marplová 


Re: ad narcismus 

(28.8.2006 21:03:38)
Koa,
mi rodice jsou normalni lide. Veskere prazdniny jsem do svych 15ti let travila u svych prarodicu (proc ne, jsou to skveli lide a meli jsme se radi. Byla s nimi zabava). Kdyz mi byly 2 roky, tak mi rodice prochazeli krizi a nechteli, aby se to po me svezlo a tak jsem travila u prarodicu skoro rok (velmi rozumne, poskytli mi milujici a harmonicke prostredi prarodicu namisto rozvadejicich se rodicu). Matka s otcem za mnou jezdili kazdy sam kazdy druhy vikend (casteji to vazne neslo, delali v trismennem provozu a cesta trvala 7 hodin vlakem). Kdyz se pak krize uklidnila a nasi se dohodli, ze spolu zustanou, vzali si me opet k sobe. Chodila jsem do skolky a byvala jsem tam jako prvni. Jako dite jsem byvala ticha ctenarka, co si vydrzela pul dne hrat s jednou veci, napr. kolicky na pradlo, dodnes me fascinuji.
Nikomu se za vzor nedavam, nemam citove obtize. Jsem schopna navazovat intimni pratelstvi. V sexualni sfere problemy nemam, nikym nemanipuluji.
Tolik k citovemu vztahu k plysovym medvedum.
 koa 


Re: Re: ad narcismus 

(28.8.2006 21:17:21)
Slečno Marplová, propánajána, netvrdím a priori, že když někdo vozí děti na prázdniny k babičce a vyzvedává dítě ze školky při zavíračce, vychovává automaticky narcistu. To bych tady vypisovala hodinu, jaké měl manžel dětství.
Netvrdím, že matka, která chodí do práce, je špatná. Mmch, dnes už bych svou vlastní mateřskou pojala taky úplně jinak (jsem na MD 8 let, teď se 3. dítětem).
Ale Monty mi onou citovanou větou dost nadzvihla mandle, poněvadž jsem, celkem pochopitelně, v této otázce poněkud přecitlivělá.

A štiplavá poznámka na závěr: u holek se narcismus tak často nerozvine, socializace u nich totiž probíhá trochu jinak, než u kluků. (Ale toto ber jen jako drobnou škodolibost :-) ).
 Slečna Marplová 


Re: Re: Re: ad narcismus 

(29.8.2006 8:11:39)
Dobra, Koa, beru to, ze holky jsou malinko jine, nez kluci a beru taky to, ze tvuj manzel ma daleko vice sramu na dusi z detstvi, nez jen to, ze byl u babicky. Ja totiz pobyt u babicky za sram na dusi nepovazuju. Ja jsem tam zazila nadherny kus detstvi. Bylo to v horach, v domku s opravdovymi slepicemi, kraliky, zeleninovou zahradkou, ovocnym sadem, koupanim a ja nevim co vsechno. Jako dite z Prahy to dodnes ocenuji a jsem rada, ze tam mam dodnes spoustu pribuznych, kteri se tesi na to, ze tam budu ja posilat sve deti. A ja, uprimne receno, taky. Bude to bajecne pro vsechny.
Spis jsem reagovala na to, ze se dneska casto mluvi o tzv. ODKLADANI DETI k pribuznym, pecovatelkam, do skolek a jesli. Ja to, ze dite naprosto neni schopno existovat bez matky do patnacti let (nadsazka), neberu jako pozitivum a spis me to uvadi do rozpaku. Jak vidno z meho predchoziho prispevku, jsem clovek, ktery se naucil byt bez rodicu pomerne zahy a kdyz potom ctu diskuze o tom, jak odstavit 4lete dite, ktere je zavisle na prsu, pak se domnivam, ze je neco spatne v pristupu. Dite prece musi umet byt nekdy bez rodicu. A naopak, budme fer, i matky to musi umet byt nekdy bez svych deti. Ja mam spis pocit, ze to "neodkladani" deti neni az tak jen pro deti, ale pro matky, ktere se odmitaji stahnout a davat detem vice samostatnosti. Ja jsem strasne rada, ze mi rodice to dokazali a nevycvicili ze mne dite, ktere se nervove hrouti z toho, ze jede na tyden k tete do Prachatic, ale naopak jsem se do tech Prachatic tesila. Mi rodice me za stredobod sveho sveta povazovali a vzdy jsem jim byla. Vzdy se snazili jen o to nejlepsi pro mne, ale s tim rozdilem, ze me to necpali dolem i vrchem. Vyrostla jsem v rodine, kde jsem byla rovnopravnym clenem spolecnosti, co je jen mladsi a nezkusenejsi. A me pobyty u pribuznych bych nikdy nenazvala odlozenim! Muj deda se mnou vyvadel psi kusy a ostatni pribuzni me take meli radi a radi me k sobe zvali! A mi rodice me pousteli na prazdniny, nikoliv ODKLADALI! A jsem za to rada, protoze kdyby me nepustili, tak jsem asi byla s mamou, ktera byla udrena po sluzbe a ja jsem se s ni nudila, protoze ona byla unavena ...
 jak 


Re: Re: Re: Re: ad narcismus 

(29.8.2006 8:19:56)
Souhlas se sl Marplovou. Decka se nezbavuji, ale ucim ho samostatnosti. Tiim, ze bych synovi visela do 20 za zadkem, nadelam vic skody nez tim, ze od 2 let ho obcas hlidala kamaradka na hlidani.
 jak 


Re: Re: Re: Re: ad narcismus 

(29.8.2006 8:20:21)
Souhlas se sl Marplovou. Decka se nezbavuji, ale ucim ho samostatnosti. Tiim, ze bych synovi visela do 20 za zadkem, nadelam vic skody nez tim, ze od 2 let ho obcas hlidala kamaradka na hlidani.
 Evelyn1968,2děti 


Re:  

(29.8.2006 10:20:35)
To jsem se zase naštvala:o). Syna jsem nikdy nechtěla jen pro sebe, s manželem jsme se střídali, od narození ho hlídaly babičky a teta, byla jsem ráda, od tří let šel do školky a v pěti jel na školku v přírodě. Po příjezdu s námi celý den nekomunikoval, pak z něj vylezlo (postupně), že se mu celý týden strašně stýskalo a že už nikam na delší dobu nepojede, protože to nemá rád. Vydrželo mu to zatím do dneška (12 let), na víc než pět dní nikam prostě nechce. Teď si tu přečtu že je to moje chyba. Přitom jsem zrovna z těch rodičů, co vedou děti k samostatnosti, od malička vyřizoval drobné nákupy, do školy jezdil autobusem přes celé město a tak... A co povaha dítěte? Někdo prostě to ježdění mimo domov bez rodičů nemá rád.

E.
 Slečna Marplová 


Re: Re:  

(29.8.2006 12:38:38)
Evelyn,
zrejme popisujes extremni pripad. Tvuj chlapec byl vzdy veden k tomu, aby byl samostatny. Pises, ze delal drobne nakupy, ale nerad nekam na delsi dobu cestuje bez vas.
Ja se do opozice z toho duvodu, ze povazuju za hulvatstvi rici, ze milujici babiccina ci tetina naruc je "odkladistem". :-(((
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re:  

(29.8.2006 12:45:07)
V tomhle naprosto souhlasím se slečnou Marplovou, syn je skoro celé prázdniny u babičky a dědečka na chalupě, věnují se mu, chodí k vodě, jezdí na výlety, má tam daleko větší možnosti k "vyřádění se" než v Praze. Týden byl s námi doma a když jsem ho vezla zpátky, při mém odjezdu se se mnou ani nechtěl rozloučit na zastávce s tím, že musí babičce ukázat v knížce jedovatý hady. Nemyslím si, že by mne postrádal. Jezdí tam rád a je tam spokojený. "Neodkládám" ho k lidem, kteří by na něj byli zlí, neměli ho rádi a nevěnovali se mu. Každý, s kým tráví čas, ho miluje a dělá pro něj první poslední. Rozhodně nepředpokládám, že by z toho měl nějaké trauma.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Re: Re:  

(29.8.2006 13:58:36)
Slečno Marplová, já jsem zase chtěla upozornit, že se to nedá zevšeobecňovat, protože každé dítě to vnímá jinak. Jsme asi zvláštní rodina:o). Moje sestra např. když nebyly jesle a mamka musela do práce, začala koktat a měla i jiné problémy, protože to naši řešili jejím pobytem u babičky (Neděle večer-Pátek odpoledne). Samozřejmě se pak naši podle toho zařídili a k babičce ji už nedávali, ale nikdo nemůže dopředu vědět, jak dítě zareaguje a stavět na tom svou kariéru. To je jen pohled z druhé strany, samozřejmě věřím, že jsou děti, kterým to nevadí.

E.
 Radka 
  • 

Re: mateřská 

(29.8.2006 13:39:39)
Ano, též studuji, mám za sebou 2 roky VŠ. Letos mě čekají bakalářské zkoušky.
 Zdenda, 2 kluci 
  • 

Re: mateřská 

(29.8.2006 13:51:42)
Ahoj, chápu tě a fandím. Já studuji ještě i po mateřské a je to težké.Ale myslím, že to stojí za to.
 Klarka 
  • 

Re: Re: mateřská 

(29.8.2006 13:56:47)
A kdo vás živí, když ty studuješ?
 Olivia 
  • 

Nechce se mi hledat práce 

(28.8.2006 21:39:38)
Ahoj holky,některé tu píšete,že v Praze je to lepší,ale já mám jednu kámošku,ta našla práci až když holce bylo 7 let a pak ještě jednoho kámoše,ten už je bez práce několik let.
Mně bude končit koncem roku mateřská a vůbec se mi nechce hledat práci.Po matuře jsem jí hledat nemusela,bylo to za minulýho režimu a kámoška se mi v jednom podniku kde dělala zeptala a hned mě vzali do kanclu.Možná budem mít ještě další dítě,ale stejně pak mě to hledání čeká a už teď z toho mám hrůzu.Nejradši bych kdyby mi taky někdo nabídnul reklamu na jogurty do telky a měla jsem vystaráno,ale to je všechno jen pro známé.Jenže mě se nechce dělat uklízečku stačí že uklízím doma.
Myslíte,že dobře placená práce se dá sehnat i jinak než jen že by ji někdo někomu dohodil?Budu ráda když tu poradíte nám všem kteří nemáme povahu na to furt hledat práci co dělat.Dík.
 Lenka 
  • 

Re: Nechce se mi hledat práce 

(28.8.2006 21:51:05)
Olivie-jakou odvahu?
Tomu se říká lenost!
Myslíš, že Ti snad někdo najde dobře placenou práci?
Asi budeš už hooodně znuděná na Md,nejvyšší čas zase jít něco pořádnýho dělat, ne?
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Nechce se mi hledat práce 

(28.8.2006 22:12:17)
Hm, jenže za reklamu na jogurty do telky do smrti žít nebudeš, i kdyby ses k té práci dostala. Jako "žena z lidu" fakt nedostaneš takovou částku jako nějaká celebrita, s tím vůbec nepočítej. :o)
Reklama na jogurty je jedna slušná dovolená, nic víc. :o)
 koa 


Re: Re: Nechce se mi hledat práce 

(28.8.2006 23:37:25)
Monty,
ještě jednou se obracím na tebe, byť je známo, že pouštět se s tebou do diskuse znamená vstoupit na tenký led, neboť máš názory nejen originální, ale i neochvějné :-).
Řekla sis, že sebeobětování je konec. Řekla sis to poté, co jsi svůj čas, peníze, elán... vrazila vesměs do cizích lidí. Pak sis řekla, stačilo, teď budu sobec a odnesl to ten, kdo tě potřebuje nejvíc - tvůj syn.
Píšeš, že ti vůbec v 5 letech nevadilo, když tvoje matka odjela do Koreje - to je trochu divné, ne? Normální je (ach jé, zadělávám si na nekonečnou akademickou debatu o tom, co určuje normu, pokud vůbec něco :-) ), že dítě matku potřebuje, stýská se mu a těžce nese dlouhodobé odloučení.
Já nevím, ale asi se nedá říct, moje matka cestovala, mně to nic neudělalo, tak já budu cestovat taky, však ono to moje dítko taky přežije.
Možná budu tvrdá, ale pokud si myslíš, že tě tvůj vztah s matkou nijak nepoznamenal, je evidentní, že ano.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Nechce se mi hledat práce 

(29.8.2006 0:03:07)
koa,
bohužel tak to už v životě chodí. Obyčejně všechno "odsírají" ti nevinní. Pro mne to taky nebylo zrovna jednoduché rozhodnutí, ale zkrátka to nejde jinak. Spoléhám na to, že je syn dost inteligentní na to, aby to pochopil. Prostě mám povolání, které není na osm hodin denně a vyžaduje spoustu doplňkových aktivit. Jsou profese, kde to jinak nejde a ženy, které je vykonávají, taky mají děti. Co takové zpěvačky, jezdí věčně po koncertech, nemyslím si, že by s sebou všude tahaly děti, podobně jako herečky do divadla nebo na natáčení filmů. Ty děti si na to prostě musí zvyknout. OK, možná je sobecké pořizovat si děti, když má člověk podobné povolání, ale stane se. Nedávno jsem dělala rozhovor s Davidem Prachařem, ti mají s Lindou Rybovou dvě malé holčičky rok od sebe a oba pracují, nejsou po večerech často doma... protože to prostě nejde jinak. A těch případů je spousta. Myslíš si, že všechny děti lidí z téhle branže jsou emocionální mrzáci? Já nějak ne. Mělo by se jim zakázat mít děti, protože je vychovávají chůvy nebo prarodiče?
Já prostě nemůžu a nechci obětovat svůj život dítěti a být pak nešťastná z toho, že má syn svůj vlastní a nepotřebuje mne. Necítím to tak, a on by sám poznal, že maminka není v pohodě. Bylo by to pro něj lepší? Myslím, že ne. Děti tohle vycítí, ani se jim nemusí nic říkat. A to, že si párkrát do roka někam zajedu, buď pracovně nebo soukromě, podle mého názoru jeho vývoj ovlivní daleko míň, než abych na něj naštvaně štěkala a byla nepříjemná, protože mi volali kamarádi, ať s nimi jedu dejme tomu na Silvestra do Alp a já se OBĚTOVALA a zůstala doma, i když bych radši byla s nima v Alpách. Nechci, abych v něm vzbudila dojem, že je mi na obtíž, a právě to by se stalo, kdybych se vzdala práce, přátel a koníčků.

Mmch. - každého poznamená vztah s matkou, otcem... jde jen o to jak a čím. Upřímně řečeno, nějak si nepřipadám defektní kvůli tomu, že mne matka nechtěla, jsem v tomhle ohledu fatalista. Ani jsem kvůli tomu neproplakala x nocí, vzala jsem to jako realitu, kterou nezměním. Ano, asi bych byla jiná, kdybych měla harmonickou rodinu, ale otázka je, jestli bych chtěla být jiná. Nechtěla. Já jsem svý mámě paradoxně vděčná za to, že mne svým přístupem směřovala k naprostý samostatnosti a nezávislosti. Nebyla bych tím, čím jsem a já jsem tím ráda. Můj život byl možná chudý na opětované emocionální vazby, ale na druhé straně jsem prožila spoustu věcí, které člověk s pevně vštípenými zásadami a normami chování neprožije. A ty věci mne obohatily. Nevyměnila bych je za milující mámu ani omylem, a to myslím smrtelně vážně.
 koa 


Re: Re: Re: Re: Nechce se mi hledat práce 

(29.8.2006 2:31:15)
Monty,
tvoje upřímnost je odzbrojující.

Na to nemůžu říct nic než: tak jo.
 Karolína 
  • 

pro Monty 

(29.8.2006 14:45:53)
Jejda, musíte mít skvělou práci, nebo spoustu času doma nebo obojí, Vaše příspěvky, bez ohledu na to co je v nich, jsou bezkonkurenčně nejdelší, většinou mě už v půlce přestanou bavit. Závidím Vám.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: pro Monty 

(29.8.2006 14:54:30)
...skutečnost je daleko prostší, prostě jen hodně rychle píšu. :o)))
 Olivia 
  • 

Pro Monty-: Nechce se mi hledat práce 

(30.8.2006 10:22:40)
Monty,docela ráda bych tě poznala,jsme obě tak odlišné...možná bych od tebe získala trochu toho cynismu a reality,možná radu jak najít práci a ty zase odemne více ideálů a citu...jen nevím kdyby ses stala mojí dobrou kamarádkou,jestli bys mě za chvíli neodkopla jako kus nepotřebnýho zboží...
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Pro Monty-: Nechce se mi hledat práce 

(30.8.2006 10:27:10)
Olivie,
asi až tak velký cynik nejsem, ještě nikdy jsem nikoho neodkopla. :o) Pár dobrých kamarádek mám třeba ještě ze základky a s těmi se známe přes čtvrt století. :o)
 ... 
  • 

Re: Nechce se mi hledat práce 

(29.8.2006 13:12:25)
Olivie,

jsi úplně vadná nebo si děláš srandu??? To si jako myslíš, že doteď žijeme v komunismu? práce se hledá prostě tak, že se napíše 50-100 žádostí, kam jen můžeš, pár měsíců se chodí na konkurzy, doplˇnuje se kvalifikace, no a potom se místo najde. Pokud jsi to, cos napsala, myslela doopravdy, můžeš jít dělat opravdu jen tu uklízečku.
 Olivia 
  • 

Re: Re: Nechce se mi hledat práce 

(29.8.2006 22:32:33)
až tu nenapíšeš tři tečky ve jméně tak ti odpovim
 macy,4dcery 


Re: Re: Re: Nechce se mi hledat práce 

(30.8.2006 16:58:38)
no nic moc, čekala jsem, že se na ten špek (olivie)chytne víc hejlů. copak je možný, že to vůbec někdo bral vážně?
 žinča 


Re: Re: Re: Re: Nechce se mi hledat práce 

(30.8.2006 19:52:56)
tak ty se bavíš Marcy, jo? Že já tě zlechtám!
 žinča 


Re: Nechce se mi hledat práce 

(30.8.2006 18:58:54)
Olivie, doufám, že si jen děláš legraci
 Šárka 
  • 

Kruciš ... 

(29.8.2006 1:11:06)
... a já si doteď myslela, že sester je málo a nemocnice se o ně přetahují. Nebo to už není pravda??
Ale jinak i já mám podobnou zkušenost, ale starou 14 let. Nastupovala jsem po mateřské, děti 6 + 3,5 na místo, které mi tehdy dohodil táta. Musela jsem tehdy slíbit, že nebudu s dětmi doma, naštěstí táta šel zrovna do důchodu a tak jsme to řešili tak, že s nemocným dítětem jsem pouze došla k lékaři, pro léky a pak už táta jezdil každé ráno k nám, byl u dětí a odpoledne jel domů. Třeba týden nebo dva. Pouze jednou jsem si vzala paragraf a to když byly nemocné obě děti současně. Byl to týden, svou práci jsem si stejně pak musela udělat a byla jsem jediná, kdo tehdy nedostal v práci odměny, přesto že mě chválili, že jsem šikovná. Když jsem šla za vedoucím a ptala se, proč nemám odměny a jestli jsem jediná, řekl že JSEM jediná a je to proto, že jsem jim při nástupu cosi slíbila a nedodržela ... Podotýkám, že ty odměny nebyly za měsíc, byly roční a já v té práci chyběla jenom týden. To se vám pak chce brečet, ale nezmůžete nic.
A jak vidím, situace je stále stejná, ne-li horší. Momentálně jsem na RD s 3. dítětem a děsím se toho, až za rok budu mět někam nastoupit. Tož tak.
 Zdravotní sestra 
  • 

Re: Kruciš ... 

(29.8.2006 6:07:07)
No, to se vůbec nemýlíš. Sester je málo a asi to nějakou dobu ještě potrvá, poté co se změnily podmínky vzdělávání. Souhlasím s autorkou, že v ČB být práce nemusí, ale za rohem má hranice. A obyčejně je tam mnohem lépe placená práce než u nás.
Nevím, můj názor. Pokud bych hledala práci, překousnu mnohé. Ale to je na každém z nás.

BTW, zdravotní sestra nikde ve světě nouzi o práci nemá.

 Slečna Marplová 


Re: Re: Kruciš ... 

(29.8.2006 7:50:28)
Souhlasim, zdravotni sestry berou vsude vsemi deseti! Proto take polovina me rodiny nema problemy s tim, jak si obstarat obzivu. Jsme totiz same zdravotni sestry. Kdyby padla kosa na kamen a nemela jsem moznost se zivit tim, co delam dnes, tak jdu zpet do spitalu a vim, ze bez penez nezustanu.
 Kejklířka 


Vzkaz pro Monty 

(29.8.2006 8:45:06)
Monty,
jsi moc sama.Už od narození jsi sama a snažíš se, abys to cítila jako přednost. Tvůj život je pro tebe jistě důležitý, ale co tvůj syn? Co když se ho snažíš vychovat stejně "nezávisle". Rozhoduješ za něj a to je velká zodpovědnost, moc velká na jednu zoufale osamělou ženu.
 10.5Libik12 


Re: Vzkaz pro Monty 

(29.8.2006 9:34:24)
Já si to trochu taky myslím, ale Monty to zjevně vyhovuje.
Tak kratičce k obratu matka kontra plyšák.
Mně kdyby někdo líčil, kterak je nádherné být parašutistou, tak si budu klepat na čelo, nemám pro to buňky, ačkoliv je to asi velkej zážitek. Takže v případě nezávislých a "nahraditelných" matek, jsem trochu v pozici parašutisty a lituji ty matky, že tenhle adrenalin jedinečnosti nemaj. Monty píše, že opustila filantropické období a je sobcem. Já jsem taky sobec, protože pro mě je nejlepší být v symbióze s děckama, nemám nervozitu, kam je šoupnu, nadneseně řečeno si užiju i ten písek.
K parašutismu je třeba výcvik, možná je třeba i k mateřství. Nějaké láskyplné zázemí jistoty,možná nenahraditelná matka:)
 Andrea 
  • 

Re: Vzkaz pro Monty 

(31.8.2006 0:50:30)
A vy za svoje dti nerozhodujete? To mi zní skoro jako osud rodičů. Každý svým působením a výchovou rozhoduje kam své dítě bude směřovat.........
 Julie 
  • 

Nejsem maminka 

(29.8.2006 10:19:40)
Zdravím všechny maminky i nemaminky:-)
tak jsem si pročetla názory co tu jsou a musím říct,že všechny mají něco do sebe.Tak jsem si řekla,že sem "připíchnu" i ten svůj:-).
Po škole jsem vystřídala pár zaměstnání a pokud jsem byla svobodná,bezdětná,tak jsem při pohovoru neměla nejmenší problém:-).Pak jsme se vdala,v témže roce zkrachovala i firma,kde jsem pracovala a já se opět ocitla na pohovoru a tam samozřejmě padl dotaz "plánujete děti"? S klidným svědomín jsem řekla,že ano,ale že na mou práci to bude mít minimální dopad,protože na mateřskou se chystá můj manžel:-)Jelikož u pohovoru byli dva mužští,můj výrok je docela pobavil,ale jen do té doby než jsem je ujistila,že to myslím smrtelně vážně:-)Doma jsme totiž s manželem došli k závěru,že je jedno,kdo zůstane s dítětem doma,protože naše platy jsou srovnatelné a vzhledem k tomu,že já patřím do kolonky "kariéristka",bude na mateřské on:-).Takže až jednoho krásného dne otěhotním,mému muži nastanou tatínkovské povinnosti,na které se těší už teď.Jo kdyby byly nějaké pochyby o povaze chlapa se kterým žiju,tak se opravdu nejedná o žádného zženštělého chlapíka :-)
Mějte se krásně a všem maminkám přeju,aby své mateřství prožívaly krásně s ohledem na své potomky:-)
PS: Ten pohovor mi vyšel a byla jsem přijata:-)
 Magnolya 


Jen zírám 

(29.8.2006 10:29:52)
Opravdu nic než zírat na to, co tu čtu. Podle maminek, které jsou s dětmi do xy let doma, budu asi chudinka deprivovaná a bůhvíjakještě postižená. Do školky jsem chodila od tří let, protože rodiče museli vydělávat! Nemám opravdu pocit, že bych nějak trpěla.

Kdo chce být doma, ať je, kdo chce pracovat, ať pracuje, ale proč se musí vždycky jedna skupina do druhé navážet? Asi by měl vzniknout někde předmět, na který by každý povinně docházel celý život. Ten předmět by se jmenoval TOLERANCE.
 macy,4dcery 


Re: Jen zírám - tolerance 

(30.8.2006 17:23:02)
tak přesně tohle si opakuju pořád dokola od té doby co jsem začla chodit do těchle diskusí. tolerance, tolerance tolerance
 Martina + Davídek 7m 
  • 

pohovory 

(29.8.2006 10:36:18)
takové dotazy by opravdu padat neměly. Je to diskriminační. Sama jsem momentálně na mateřské, když jsem po škole hledala práci, také jsem se dozvěděla, že budu chtít dítě atd....
Příjemné to není, myslím, že stačí dotyčnému odpovědět, že na toto se ptát nesmí.
Na druhou stranu ale dovedu chápat i paní doktorku. Moje maminka má také soukromou stomatologickou ordinaci.
V ordinaci je ona ta hlavní, kdo pracuje, vydělává. Stomatologická sestra je pouze její asistentka, udělá amalgam, podá nástroj, usadí pacienta na křeslo, zapisuje do karty. Lékař ale odedře všechnu práci (zkuste vydržet osm hodin v předklonu ohnutí na pravý bok se zvednutýma rukama), má veškerou odpovědnost. Všechny karty a papíry si musí po sestře zkontrolovat, vzhledem k tomu, jak pojišťovny nerady proplácejí a chytají se každé chybičky...
Když sestra nemůže z jakéhokoli důvodu do práce, všechno zůstává na doktorovi. Buď si to všechno udělá sám (což je neskutečná makačka a nestihne tolik pacientů jako obvykle - tudíž nižší výdělky), nebo si najme na tu dobu jinou sestru, kterou ovšem musí "navíc" zaplatit. Takže to, jestli má sestra malé děti (které s největší pravděpodobností budou často nemocné) a k nim i hlídání - to je pro doktora zásadní otázka. Nemůžete dát výpověď pro časté absence, zvláště když jsou podložené paragrafy a nemocenskýma. Co ale se sestrou, která tři týdny v každém měsíci nepracuje???? Teď babo raď.
Na druhou stranu ale souhlasím, že dotazy, jestli je hlídání solidní atd., už rozhodně jsou mimo mísu.
 Marcela a Hanička 9/2002 


jak jsem hledala práci já 

(29.8.2006 14:35:45)
přiznám se, že jsem hledala práci už několikrát a vždy jsem přesvědčovala o tom co umím a jak jsem šikovná......na otázky svatby jsem odpovídala, že je čas a na děti...až za několik let /trošku jsme prodlužovala dobu/. Snažila jsem se otěhotnět několik let a během té doby také hledala práci....upřímně jsem tvrdila, že děti mít nemůžu a chci pracovat a věnovat se svým koníčkům. Já vím, že jsem trochu lhala, ale když je vám přes třicet a jste několik let vdaná...tak to těhotenství každý předpokládá a já chtěla pracovat a né čekat doma v slzách každý měsíc, jestli už jsem těhotná. nakonec jsem ze zaměstnání odcházela během týdne, protože jsem adoptovala roční holčičku a už jsem po MD zase v práci. Po MD jsme se vrátila do původní firmy...naštěstí. Doufám, že mě nebudete kritizovat, že jsem trošku lhala na pohovorech. ale kolem třiceti a bez dětí hledat práci...děs a běs, a to mám VŠ a i dobré známé...ach, jo.
 Maja 
  • 

Monty 

(29.8.2006 18:21:06)
Přečetla jsem článek i všechny reakce a musím říct, že nejvíce mě tady dostala Monty. Souhlasím s Kejklířkou a Koa, že Monty je strašně sama, uvnitř smutná, zrazená a ošizená, ale myslím, že si to ještě nepřiznala. Bohužel to nejvíc odnáší její syn - i když si to ona sama nemyslí. Já osobně bych ji poradila zajít k psychologovi, nese si v sobě hodně traumat. Taky se mi zdá, že ve svých zpovědích tady hodně preferuje sebe a své zájmy, ty bychom si samozřejmě měly zachovat každá, ale myslím, že když je dítě malé (a to její syn pořád ještě je), by každé mamině mělo přijít přirozené věnovat (ne obětovat) mu fůru svého času. Tohle je můj názor a dojem, nikomu ho necpu, každá to máme jinak. A pro doplnění, nejsem z těch, které by děcku pořád stály za zadkem.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Monty 

(29.8.2006 18:37:43)
Majo,
nepopírám, že jsem svým způsobem sama, uvnitř smutná, možná i ošizená a zrazená, dejme tomu, ale nemyslím si, že bych s psychologem v zádech nebyla. Už jsem jich viděla dost. I psychiatrů. Je to pěkná zkušenost, ale vlastně to není k ničemu, žádný psycholog ti nedá zázračnou pilulku, po který ti bude rázem fajn. :o)
Tyhle věci vychází z mý, hm, osobnostní struktury, prostě jsem už jako dítě byla - jak píše K. H. Mácha - ten typ "na tváři lehký smích, hluboký v srdci žal", s tím ve dvaatřiceti už nehnu. Jediné, co zabírá, je utlumovat to zážitkama, což dělám. No a když je nemám... tak je to vžycky horší. :o)
Bohužel, opakuju, syn je ještě malý na to, aby je mohl sdílet se mnou. Těším se, až bude větší a budeme spolu podnikat to, co zatím nejde. Třeba ho to bude bavit, pokud ne, nutit ho nebudu.

 žinča 


Re: Re: Monty 

(29.8.2006 19:27:26)
Monty fandím ti a myslim, že se vůbec nemusíš obhajovat. Nechápu proč tě ostatní maminky nepochopí. Každý člověk je přece jiný. To, že svého syna miluješ jinak než ostatní, přece není důvod k odsouzení. Ostatní kritičky, které se do Monty pouštíte, uvědomte si, že to , že Monty chybí taková ta žhavá mateřská láska není přece její chyba. Je to chybějící povahový rys, nebo schopnost, co já vím. Ona už si ho nenaroubuje, už se zkrátka taková narodila. A je čestná k sobě i k nám, že to přizná a nic nepředstírá. Vyčítali by jste slepému člověku, že nevidí život jako vy? To asi chápete, že život vnímá jinak a "vidí" svět jinými smysly, možná ještě krásnější než vy.(Proboha tím nechci naznačit Monty, že jsi nějak postižená, jen mě nenapadlo jiné přirovnání).
Možná , že jsou některé její názory hůře stravitelné pro nějakou megamatku, ale já si myslím, že Monty dělá vše jak nejlépe umí.
 jak 


Re: Re: Re: Monty 

(29.8.2006 19:53:43)
Monty neni spatna matka. Je naopak velmi racionalne uvazujici a snazi se synovi vstepit neco, co ji prijde dulezite. proboha, spatna matka je nekdo,kdo necha doite 4 hodiny denne u televize. kazdy to mame nastavene jinak, pro me je spatna matka ta, co diteti ( ted nezahrnuji bezne potreby jako jidlo a tak ) neposkytne lasku, zazemi atd, ale tohle Monty poskytuje tak co? stejne bych tu mohla tvrdit, ze kdyz nekdo nevozi dite na kole, tak je spatny, protoxze z meho hlediska to decko ochuzuje.
 Mulderka+ufounci /05,08,11/ 


Re: Re: Re: Monty 

(29.8.2006 23:11:37)
Monty,
je to samozřejmě tvoje věc, jak svého synka vychováváš. Jenom jedna dobře míněná připomínka: mohlo by se snadno stát, že s tvým přístupem budeš mít z dítka svoji kopii. Jak jsi zde už popsala, je už teď dost, jak to zdvořile zformulovat, "svůj", ale asi ne v tom nejlepším smyslu. Už jsme si spolu kdysi na nejmenované diskuzi zajímavě pokecaly - pokud si vzpomínáš, moji amatérskou teorii, že tvé neustálé rozebírání svého života a povahy je vlastně jedno velké volání o pomoc, jsi tehdy odmítla. No jak si tě tak čtu, čím dál víc docházím k názoru, že pravdu jsem měla a mám já. Ale nemyslím, že si to budeš ochotná přiznat. Na to jsi příliš ve svých postojích "neochvějná", abych citovala kohosi o pár příspěvků výš. A není to jenom zoufalá snaha o udržení image???
Neber tato slova jako odsouzení, v některých věcech máme hodně společného, v jiných se patrně nikdy neshodneme:-)) Každá totiž žijeme v naprosto jiném světě.
Každopádně díky, měla jsem dojem, jaká že nejsem krkavčí matka. Na tebe ale nemám a nikdy mít nebudu /ač je fakt, že částečně jenom kvůli financím/:-)))
 Lenka 
  • 

Soukromá diskuse 

(29.8.2006 23:24:00)
Tak se mi zdá, že si tady z toho udělala paní Monty soukromou diskusi. No budiž. Jen mě zaráží, jak si protiřečí. V jednom příspěvku napíše, že jí nedělalo problém být dlouhou dobu bez matky, což vyzdělo, že je prostě na pohodu. A v dalším lamentuje, jak neměla žádné dětství. Celé to na mě působí jako jedna velká stížnost, jak jí v životě každý jen ubližoval. Taky mám jednu takovou známou. Bývala mojí dobrou kamarádkou. Postupem času, co jsem ji poznávala jsem zjistila, že je to takový vysavač. Po půlhodince jsem z ní byla totálně zdeptaná. Na jednu stranu všem ukazovala, jak je akční, co všechno vykonává za činnosti, kolik má koníčku. Jenže jsem zjistila, že v podstatě vlastně vůbec nic nestíhá. A na druhou stranu si na všechno a všechny stěžovala. Monty mi tak chvílema taky připadá. Pokud je to jinak, jenom dobře.
A ještě k tomu mateřství. Jak už tu padlo, pokud děti nechci a nehodlám se jim věnovat, tak si je nepořizuju. Nejsem ta typicka "megamatka", chodím do práce na půl úvazku, klukovi budou v zimě 2 roky. Hlídá manžel nebo tchýně. Ale nechat dítě (byť u příbuzných) 14 dní a jet do "háje", to už mě příjde jako silný kafe.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Soukromá diskuse 

(29.8.2006 23:27:52)
Lenko,
taky interpretace. :o)
Ale kdybys četla pořádně, tak bys věděla, že jsem psala o tom, jak mne v dětství unavovalo a otravovalo pořád něco řešit. Nepřítomnost matky mi nevadila ani v nejmenším. Dokonce jsem svého času byla ráda, když jsem ji delší čas neviděla. :o)))
Pokud chceš moje příspěvky brát jako stížnost, klidně můžeš. Je to tvoje věc. Na svůj vlastní názor má každý právo a nikdo mu ho nemůže brát. :o)
Ovšem co stíhám nebo nestíhám, co dělám nebo nedělám, to můžeš těžko posuzovat, protože to prostě NEVÍŠ. :o) To se můžeš pouze domýšlet. :o)
 Alice 
  • 

Re: Soukromá diskuse 

(30.8.2006 23:57:02)
Nečetla jsem všechny příspěvky, tudíž možná vstoupím nevhod.Zaujala mě ta poznámka o 14 dnech u příbuzných. Co je na tom špatně? Možná jsem mimo diskusi, ale když byl první dceři 1rok, poprvé jsme ji nechali u rodičů (mých) a jeli na dovolenou na 3 týdny. Byla v pohodě. Pak jsme toto úspěšně každoročně opakovali, neboť destinace do kterých jsme se vydávali, nebyly pro malé dítě vhodné. Dcera netrpěla, u babičky byla naprosto v pohodě. Možná trošku nestandardně, ale na dovolenou jezdíme poněkud častěji, takže ani o společné zážitky u moře, na horách nebyla ochuzena, jen prostě ty výlety, které nebyly vhodné, vynechávala. Stejné to bylo i s druhou dcerou a nyní když jsou jim skoro 9 a skoro 4 roky, jezdí buď s námi, nebo jsou obě u babičky nebo je tam dle potřeby pouze jedna. Problém v tom nevidím....prostě se snažíme optimalizovat přínosy z daného výletu. Toť vše. A zde se mi zdálo, že ten, kdo si dovolí odjet bez dítěte, patří na pranýř.....
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Soukromá diskuse 

(31.8.2006 0:28:29)
Alice,
nevím, co je na tom špatného, asi bych měla syna nejspíš ještě kojit a vůbec se od něj neodloučit, vyjma momentů, kdy nutně musím na záchod.
Mám dojem, že spousta lidí nechápe, že není jen dovolená, při které se týden nebo 14 dní někde člověk válí a kde samozřejmě může s sebou mít dítě, aniž by to bylo jedné či druhé straně na škodu. Nebo že existují služební cesty nebo kulturní akce, na které - alespoň dle mého názoru - dítě nepatří. Jsem zvyklá jezdit "na dovolenou" několikrát ročně, třeba i jen na dva dny, na prodloužený víkend, jak to vyjde časově a podle toho, jaká se kde koná akce. Opravdu si neumím představit, k čemu by bylo momentálně 3 a 1/2 roku starému dítěti táhnout se na pár hodin někam, kde ho to nebude bavit a kde bude všechny ostatní otravovat. A taky nevím, proč by tu dobu nemohl v klidu strávit doma s otcem, babičkou, dědečkem, hlídací tetou... apod. Co by měl z rockového festivalu, koncertu, z veletrhu...? Nic. A já se toho jako musím nutně vzdát, protože mne tak strašně moc potřebuje? K čemu? Není hloupej, aby nevěděl, že se vrátím.
Mmch, pro případné další pranýřování podotýkám, že syn je CELÉ dva měsíce u babičky, v Praze byl týden, a já za ním dojíždím cca 1x za týden na dva dny. Teď je tam od minulého úterý a jedu za ním v pátek. Ubohé dítě, zase skoro 14 dnů bez matky. Nejspíš ho najdu se slinou u pusy a bude mít posttraumatický šok.

Ohledně internátních škol - asi je předčasné řešit to teď, co já vím, co bude za cca 8 let, až to bude aktuální. Navíc tam syn ani nemusí chtít, proti jeho vůli ho tam strkat nebudu. Věřím, že to tam není žádný med, ale na druhé straně, šikanu může zažít i ve škole u nás... uvidíme, času je na to dost. :o) Třeba bude levej na jazyky a bude rád, když si udělá školu v češtině. :o)
 Alice 
  • 

Re: Re: Re: Soukromá diskuse 

(31.8.2006 0:40:31)
Poznámka ohledně internátních škol prostě byla poznámkou. Buď víš o co se jedná nebo jsem si jistá, že si to v případě potřeby zjistíš. Jsou jistě i jiné cesty, jak dopřát dětem vzdělání a jsem si jistá, že najdeš tu, co vám bude nejlépe vyhovovat.
Co se týče opoutění ubohých frustrovaných dětí krkavčí matkou - naprosto s ním souhlasím. Nedělám to jinak. Spíš mě fascinuje urputnost druhé strany dokázat tu nezodpovědnost. Jsme přesvědčená, že je to do jisté míry "slovní boj", neboť nevíme kam kdo jezdí, na jak dlouho a s kým, že milé dámy? Nicméně už jsem psala, že jsem nečetla všechno, ta část mi stačila, abych pochopila, že jsem v krabičce s nálepkou krkavec a navíc odporná nána :-).
Přeju ti abys užila všech zážitků dosyta a až bude chlapeček starší (nepochytila jsem kolik mu je), věřím, že je budete zažívat spolu....i tak jsou ale cesty, kam prostě dítě nepatří, protože ho to tam prostě nebude bavit. A já odmítám, že bych měla dřepět na prdeli, případně vybírat destinace dle věku a vhodnosti pro robátka. Je to přece taky můj život, partnerův a i jejich. Pokud jim bude líp u babičky na zahradě, nepotáhnu je do rovíkové Afriky.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Soukromá diskuse 

(31.8.2006 0:48:26)
Alice,
přesně tak... dodnes si pamatuju, jak jsem byla upřímně vyděšená z nějakých Francouzů, co s sebou na dovolený v Tunisu měli odhadem asi tak šestinedělní mimino. A to mi tehdy bylo nějakých 22 a děti jsem neměla. Už tehdy mne to zarazilo. Přišlo mi to prostě krajně nevhodný, s takovým malým dítětem letět do úplně jinejch klimatickejch i hygienickejch podmínek.
Prostě jet na týden nebo 14 dnů s dítětem na JEDNO místo třeba k moři, proč ne, vloni jsme byli se synem týden u moře a bylo to fajn. Jenže já ráda jezdím na méně statický dovolený, příští rok třeba s kamarády plánujeme na 3 neděle Norsko, Švédsko, Finsko - probůh, co by z toho ten kluk měl? Každý večer jinej hotel, dlouhý přesuny autem, nějaký přírodní krásy typu fjord, který jsou mu ukradený, večer popíjení na pokoji... to prostě pro dítě není, dokud mu není aspoň 8, možná spíš 10.
Mám víc dovolený, než je v kraji zvykem, takže mi fakt nedělá problém být někde 14 dní s ním a pak 14 dní sama. Tam, kam je vhodné vzít dítě, proč ne. Ale vláčet ho všude s sebou jako kočka koťata i za cenu toho, že bude on mrzutej a já naštvaná, to teda ani omylem. Navíc pochybuju, že by on sám na takovou dovolenou chtěl. V tomhle věku.
 Alice 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Soukromá diskuse 

(31.8.2006 1:03:40)
Jsme zajedno :-). Dcera 8,5let některé moje vlastivědné výlety upřímně nesnáší a chce si radši hrát. Po prohlídce chateau Chillon na Ženevském jezeře byla ona zpruzelá a řekla mi, že " nic moc protože to bylo pořád stejný" ztímco mladší 3 a 3/4 ta byla nadšená, neboť máme takovou hru, že na každým hradě žije Bába, co žere malý děti a my zkoušíme, jestli to vyjde nebo ne. Takže to zase vyšlo, "Bába se postěhovala", nechala tam jen rytíře a dcerka byla spokojená, že projevila odvahu. (ví, že je to blbost, ale přece jen :-))
K tvojí poznámce o 6-nedělním miminku.....dneska bych asi neodsoudila či se nepozastavila i nad tím...řídím se heslem žij a nech žít. A´t si každej dělá, co umí, hlavně ať mě nepřesvědčuje, že já to dělám úplně blbě. Jasně vidím poznávací výlet do Skandinávie s dětmi - hrůza! člověk je unavenej, nic z toho nemá, oni zpruzelý, nic z toho nemaj....ale zase splníš normu - 100% času s dítětem. Toto léto jsem strávila s dcerkami měsíc v jižní americe, bylo to super (ale byl to Karibik a dovolená pro ně, tj. bazén, moře, jízda na koni, zmrzlina, petanque, dětské animační programy.... po příjezdu jsem si oddychla (byť to bylo vážně hezký), že to máme za sebou. No a do Japonska je prostě nepotáhnu, alebrž jsem tam ještě nebyla a chci si to užít zase já.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Soukromá diskuse 

(31.8.2006 1:21:55)
Alice,
tak jak se znám, pro mne by byla měsíc dlouhá dovolená s dítětem za trest, tedy myslím s dítětem ve věku mého syna. Zvlášť kdekoli u moře. Syn miluje ryby a i na chatě stráví CELÝ den u potoka s "prutem" a chytá je. A nosí je ukazovat. Představa, že mi měsíc nosí co pět minut ukázat něco z moře (bazénu, řeky, rybníka) je STRAŠNÁ. 14 dnů je maximum, které mohu unést. :o)
Na druhé straně se těším, až bude větší, že ho vezmu třeba na půl roku na loď, pokud se to povede zařídit. Myslím na nákladní, jako jsem byla kdysi já, tuším že půlrok byl někam do Číny tam i zpět, s "mezipřistáními". Než půjde do školy bych to tak viděla - on půjde až skoro v sedmi, je lednovej, tak už by to pro něj mohlo mít význam. To už si to snad budeme užívat oba. Ale teď... děkuju, nechci. :o)
 Ludvika67 


Soukromá diskuse? 

(31.8.2006 1:26:35)
ahoj, mam potrebu pokecat...
 Ludvika67 


Soukromá diskuse? 

(31.8.2006 1:28:38)
ahoj, mam potrebu pokecat...
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Re: Re: Re: Re: Soukromá diskuse 

(31.8.2006 11:57:23)
Monty, to je přesně ono. Na tu naši letošní dovču v Norsku bych ty dva menší asi nevzala, i kdybych měla tu možnost - i pro L. v 11 letech by to bylo příliš namáhavé, nemluvě o D. a jejích osmi letech. Velcí kluci (15 a 17) si to parádně užívali společně s námi.
 16.5Salám&Lajka14 


Ještě dodatek 

(31.8.2006 0:40:43)
Nejsem si jistá, jestli jste z mých příspěvků zaregistrovali - asi ne, alespoň dle některých reakcí - že moje práce je prostě poněkud jiná, než jak bývá zvykem. Nemám osmihodinovou pracovní dobu, mám někdy 16ti hodinovou a někdy nedělám týden lautr nic, protože se mi nechce a aktuálně nemusím. Takže se taky nemusím nikoho (šéfa např.) ptát, jestli dostanu dovolenou, protože si ji dělám sama, kdy chci a můžu. Zajímalo by mne, jestli si teoreticky dovedete představit, že byste s volnou pracovní dobou a docela slušným příjmem do 18ti let věku vašich dětí naprosto odmítali všechna pozvání kamkoli a jak byste to zdůvodňovali.
"Pojeď na otočku do Vídně, bude sranda."
"Nemůžu, mám dítě a musím se mu cele obětovat."
Vážně až tak?
Já jsem do doby, než začal syn chodit do školky taky moc nikde nelítala, hlavně proto, že nebylo hlídání - malý dítě prostě nějak nikdo na déle než na jednu noc hlídat nechtěl. Teď už to problém není, tak proč bych si to měla odpírat? Existuje pro to nějaký racionální důvod? Nevidím ho, ať dělám, co dělám, sorry...
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Monty 

(29.8.2006 23:24:03)
Mulderko,
ahoj, to víš, že si na tebe vzpomínám. :o)

Podívej, vcelku chápu, že někomu může něco nějak vyznít. Interpretace čehokoli bude u různých lidí různá.
Jistě mám mnoho nepěkných charakterových vad, které budou různé právě dle úhlů pohledu a osoby hodnotícího. Ale to, co si vykládáš jako volání o pomoc je pouze a jedině upřímnost. Pomoc si ad jedna musí dříve či později stejně každý sám a ad dvě, opravdu mi není jasné, v čem bych ji aktuálně potřebovala. OK, vůbec nezastírám, že bych v životě chtěla poznat opravdovou, upřímnou a nesobeckou lásku... ale skutečně se nepůjdu věšet na nejbližší jabloň, když ji nenajdu. Resp. když ji nenajdu u nikoho jiného než u syna, u něj je to aspoň zatím maximálně upřímný vztah.
Nemám žádnou "image", jsem taková, jaká jsem. Postoje, které vyjadřuji navenek jsou totožné s těmi, které mám "uvnitř", pokud nejde o vtip, nadsázku, ironii - což každý nepozná. Nebo alespoň ne hned. :o)
Jistě, něco si člověk vždycky nechává pro sebe, ale zrovna v tom rozhodně problém nebude.
Jak už jsem psala níže - nemůžeš soudit ani srovnávat, pokud jsi něco sám neprožil. A já jsem skutečně vděčná za to, jaký jsem měla a mám život, i s negativy, které to přináší. Vybrala jsem si ho totiž sama. Nikdo mi nic necpal, nikdo mi nic nepředhazoval, nikdo mne nikam nesměroval. Odžila jsem si to tak, jak jsem chtěla, se spoustou chyb, ale i se spoustou věcí, který bych - opakuji - NIKDY nevyměnila za sebeharmoničtější rodinu v dětství. Prostě ne. Člověk je dítě pár let, ale dospělý je pak až do smrti. :o)
 Mulderka+ufounci /05,08,11/ 


Re: Re: Re: Re: Re: Monty 

(30.8.2006 0:39:18)
Monty,
a opravdu ti nevadí, že Stáník je takový, jak jsi zmínila /bije jiné děti, je hypochondr, bázlivý... na všechno si zrovna nevzpomínám:-)/ a nemáš pocit, že je to i následek tvého přístupu k němu? Toho, že ho odstrkuješ a vyřazuješ ze svého života? Je to sice z tvé strany nechtěné dítě, ale fakt si toto zaslouží?? Je /a bude/ jeho dětství objektivně po citové stránce lepší než bylo to tvoje?? Myslíš, že zvládne to, co jsi zvládla ty? Ano, jsi fakt dobrá, vypracovala ses, ale za jakou cenu?

Co jsi zaplatila ty?

"OK, vůbec nezastírám, že bych v životě chtěla poznat opravdovou, upřímnou a nesobeckou lásku... ale skutečně se nepůjdu věšet na nejbližší jabloň, když ji nenajdu."

No a to je přesně ono, co jsem měla na mysli!! Fakt, že máš neustále potřebu se tady rozpitvávat a nechat rozpitvávat - co je to jiného, než volání o pomoc a radu, jak bys tu lásku konečně našla??
Jenomže na to, aby se ti to mohlo podařit, jsi - opět podle mě - příliš nekompromisní. Je fakt, že jak zpívali kdysi Eláni, "kompromisy to sú krysy", ale někdy i taková hezká milá malá krysička může být užitečná:-))

A ačkoliv tě nesoudím, srovnávat si snad můžu dovolit, už mám taky něco za sebou. Ale to je na úplně jinou diskuzi...

No, jaký si to uděláš, takový to máš:-)
A co to musely být za zážitky, že ti stojí za to všechno ostatní, čeho ses kvůli nim vzdala?
Hlavně mi ani nikomu jinému, kdo to tady čte, nevykládej, jak jsi všestranně spokojená.

Jistě, všechno to, co jsme já a ostatní k tobě napsaly, jsou jenom interpretace. Ale řekni, že o ně nestojíš:-))
Proč by ses tu jinak vyskytovala???
 Damila 


Proč je Monty taková...? 

(30.8.2006 8:47:15)
Víš, já jsem hodně jiná, než Monty,
ale hodně jsem nad tím přemýšlela. Myslím, že ona za to nemůže. Nemůže se změnit, svou povahu. Třeba se fakt snažila, anebo už dřív pochopila, že je to zbytečné. Představila jsem si, že je to asi totéž, kdyby mě někdo nutil dělat něco co je mi silně proti srsti. Něco, co je mi vzdálené, nepřirozené.
Chlapečka je mi líto, že nemá takovou tu mámu, co se pro něj ráda obětuje. Ale prostě tak to je a Monty možná udělala nejlíp, jak ve své situaci a se svou povahou (naturelem, přirozeností....)mohla. Některé věci se asi nedají předělat.
 Rania 
  • 

Re: Proč je Monty taková...? 

(30.8.2006 11:25:11)
Darmarjano, sice Monty neznám, ale nechápu, proč by se měla někomu obětovávat. Mám syna a taky se nehodlám sebeobětovat, on je pro mne na prvním místě, ale chci mít i svou práci, rozvíjející se vztah s manželem, posezení s kamarádkami. Možná špatně chápu slovo "obětovat", ale oběť by podle mého názoru byla, kdybych se všeho, co mám ráda, kvůli dítěti vzdala. Nechápu, proč je v ČR stále zakořeněné, že když mám dítě, musím se obětovat - nemusím -vždy se najde cesta, jak věci skloubit dohromady. A že syn MOnty jezdí k babičce anebo Monty jede s manželem na dovolenou bez něj, co je na tom? Vždyť odpočinout si od dítěte a trávit dovču jen s manželem radí každý psycholog. MOžná kdyby se české žzeny nesnažily obětovat se, tak by i ubylo rozvodů...
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Proč je Monty taková...? 

(30.8.2006 11:45:01)
Ranio,
a víš, co je na tom naprosto nejabsurdnější? :o) Že to mají zakořeněné i lidé, kteří to sami nikdy nedělali. Moje máma - a teď to opravdu neříkám proto, že bych si stěžovala nebo se litovala, proboha - která šla do práce, když mi byl rok, od babičky, která bydlela ve stejným baráku si mne prakticky brala jen na víkendy, se kterou jsem neměla snad žádnej silnej zážitek (dokud žil dědeček, hodně jsme cestovali, ale máma "jen" byla u toho, blbnul s hrál si se mnou děda), tak mi řekne, že děti jsou oběť a že už jsem si toho užila dost. :o))) A že ona sama, kdyby věděla, co to obnáší mít děti, tak by nikdy žádné neměla. Přitom se ani o mne ani o sestru nikdy nijak extra nestarala, měla pořád k ruce babičku, u sestry ještě dejme tomu, ta byla chtěný a rozmazlovaný dítě, ale i tak s ní měla jen to hezčí, tu práci kolem odřel obvykle někdo jinej. Já třeba byla s mámou JEDNOU sama na dovolený a jednou společně se sestrou. Myslím v dětství. :o) Nepamatuju, že by se mi věnovala, zajímalo jí akorát, jaký mám známky ve škole, protože se chtěla chlubit, že má chytrý dítě. :o))) Opakuju - to je KONSTATOVÁNÍ.
Tchýně je sice oproti mámě vzorná matka, ale obě její děti byly od 6 měsíců v jeslích a ona chodila do práce. A normálně mi řekla, když byly synovi asi dva, že přicházím o to nejkrásnější, protože pracuju a nejsem s ním doma! Jako kdyby ona sama byla...
Prostě je to nějak v lidech, nevím proč, nevím kde se to bere, ale ten názor ohledně sebeobětování je skutečně velice rozšířenej...
 Rania 
  • 

Re: Re: Re: Proč je Monty taková...? 

(30.8.2006 13:09:23)
Jo, tím, že žiju "venku" mi některé názory přijdou trošku jako z jiného světa...Proč by proboha matka čtyřletého dítěte nejela na dovču jen s přítelem/manželem. Moje kamarádky tohle třeba na rozdíl ode mne neřešily. Já pracuji a každou volnouo chvilku se snažím využít s malým, sním o dovolené jen s manželem (je třeba posilovat vztah, ne?), akorát tím, že jsme strašně daleko od babičky, si malého (má dva roky) zatím netroufnu nechat samotného - není na mé rodiče zvyklý, vidí je jen cca 3x v roce. Kámošky, co jsou s dítětem doma, podotýkám Češky a Slovenky, které si potřebovaly odpočinout od dítěte, tohle vůbec neřešily a prostě své roční děti nechaly na týden a jedna na 14 dnů o svých rodičů - děti i prarodiče to přežily a ani jedna z nich to neřešila, prostě si chtěly odpočinout a užít dovču jen s manželem. Akorát že podle příspěvků tady by v ČR byly označeny za krkavčí matky, které si dovolily neobětovat se:)

Monty, drřím palce v boji proti zakořeněným tradicím! Užívej si života s dítětem i bez něj. Synovi neubližuješ. nevím, co by řekly na českou diskusi moje evropské kolegyně, které dávají děti do jeslí od cca 4 měsíců a přijde jim to úplně normální. Když jim říkám, že u nás by byly doma 3 roky, protože jen tak je to správné podle české tradice, tak se na mne dívají jak na blázna...Ale to je asi tím, že to jsou všechno kariéristky:)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Proč je Monty taková...? 

(30.8.2006 13:20:42)
Ranio,
docela často si říkám, že jsem udělala chybu, když jsem kvůli synovi neodešla "ven". My to plánovali s kamarádem už dlouho, jenže pak jsem nečekaně otěhotněla a nešlo to. Když byly synovi dva, znova jsme to otevřeli, ale já mu řekla, že to nejde, protože bych nezvládala současně práci, přechod na jiný podmínky v zahraničí a ještě dítě. Teď už jsem se rozhodla, že pokud znova dojde na lámání chleba a kamarád (my společně podnikáme, takže i kolega) bude chtít přenést firmu do zahraničí, tak půjdu. Ale zatím to neřešíme, zkoušíme to zvenčí, ono bude asi lepší nejít do toho rovnýma nohama a připravit se na to předem... myslím na podmínky na trhu a tak.
Tady když někomu řeknu, že bych si hrozně přála, aby šel syn ve 12ti letech na internátní školu do Anglie, tak si všichni ťukaj na čelo a říkají mi, že jsem cvok, protože ve dvanácti je to vlastně ještě "mimi" a nemůže být bez mámy. Jenže já to opravdu chci a pokud syn nebude proti, tak prostě pojede. Nevím, co lepšího do života bych mu mohla dát. Sama bych takovej start chtěla a mrzí mne, že se mi ho nedostalo.
 tryskasa 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Proč je Monty taková...? 

(30.8.2006 20:09:50)
Monty,
nikdo ti tvé názory nebere, ale te´d, po přečtení posledního příspěvku, jsem zjistila, že si opravdu protiřečíš.
Prý jsi neplánovaně otěhotněla..??
Vždyť jsi psala, že manžel chtěl dítě a proto jste si ho pořídili, ty jsi ho asi nechtěla..nějak vtom mám zmatek...

A že bys nikdy nechtěla harmonickou rodinu?
To slyším po 1.!
Podle mě se Ti nedostávalo tolik citu, kolik by mělo dítě mít a proto si to léčíš tak jak tu píšeš..

nechci tě tu rozebírat, nejsem nějaká zatvrzelá matka stojící dětem pořád u zadnice, taky souhlasím, že i dítě potřebuje svobodu-bez mámy, klidně bych taky odjela třeba na týden pryč, není dobré, aby matka nebo rodiče učili fixovali dítě jen na sebe( viz já, byla jsem jen s našema a pak když mě šoupli ve 13 na tábor tak jsem to tam celýý probulela).
To právě nechci, snažím se, dávat děti hodně k babičce a dědovi, chodíme za kamarádkama, na pokec s různýma lidičkama a tak...
Přehnaná péče škodí, dítě je pak nesamostatné..

Toť vše.nechi tu nikoho urážet, každý jsem jiný, každý jsme vychovaný jinačím stylem, ovlivnění okolím, prostě vším.
Ale některé příspěvky, Monty, mně přijdou jako to volání o pomoc..

Nejhorší lidé jsou ti, ketří se obětují pro druhé, pak si to najednou uvědomí a dávají to všem patřičně najevo!jenže je už pak nikdo většinou neposlouchá..

 Trouble(+kojenec) 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Proč je Monty taková...? 

(30.8.2006 20:56:12)
Monty,se zajmem jsem si precetla prubeh cele diskuze a musim rict ze s tebou souhlasim do puntiku (nejvic me dostala ta internatni skola v anglii,ja planuju uz zakladku v anglii,myslim ze nic lepsiho mu doprat nemuzu).Jsem s ditetem sama,studuju a pracuju(sama na sebe,takze jsem si mohla dovolit vzit prvni zakazku kdyz diteti byly 3 tydny).
Mohu rict jen jedno-svoje dite miluju,coz mi ovsem nebrani zit si svuj zivot.Platim pani na hlidani i na uklid, NO A CO.Cas straveny s prckem si oba uzivame,vim ze to nektere matky nepochopi,ale radsi s nim budu 6 hodin denne plne se mu venovat,nez aby me mel na ocich cely den jak totalne otravena a nestastna varim,meju schody a pleju mrkev...
Drzim se hesla stastna matka-stastne dite.Ja bych doma byt nemohla....
 10.5Libik12 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Proč je Monty taková...? 

(30.8.2006 21:11:16)
Jasný, všechny matky co plejou mrkev a věnujou se dítěti jsou nešťastné megamatky a starat se o potomky, kteří se ve svém(nízkém) věku oriejentují především dle matčina těla a obličeje je trapná česká tradice, na hony vzdálená evropanství zosobněnému internátní školou v Anglii(nechť žijí kadeti), nikoliv základní podmínka pro přežití lidstva v lidské podobě.
Odcházím do jiné dimenze.
 Trouble 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Proč je Monty taková...? 

(30.8.2006 23:21:14)
Libiku,proc vyskakujes jak čertík z krabičky?Já jsem nevyjádřila pohrdání nad matkami plejícími mrkev,jen sem se snažila říct že já bych u toho byla nešťastná.Stejně tak s tou Anglií,internátní školu jsem vůbec nezminovala,měla jsem na mysli normální základku!
Vím že moje názory(stejně tak jako názory Monty)nejsou úplně běžné,ale opravdu to neznamena že bych svoje dítě nemilovala.Peníze jsou peníze,jsou potřeba(jak říkám,jsem s prckem sama),ale to nejcennější co mám mi teď spinká v postýlce.
 Alice 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Proč je Monty taková...? 

(31.8.2006 0:15:24)
A co takhle do jiný dimenze?
 Trouble(+kojenec) 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Proč je Monty taková...? 

(30.8.2006 20:57:15)
Monty,se zajmem jsem si precetla prubeh cele diskuze a musim rict ze s tebou souhlasim do puntiku (nejvic me dostala ta internatni skola v anglii,ja planuju uz zakladku v anglii,myslim ze nic lepsiho mu doprat nemuzu).Jsem s ditetem sama,studuju a pracuju(sama na sebe,takze jsem si mohla dovolit vzit prvni zakazku kdyz diteti byly 3 tydny).
Mohu rict jen jedno-svoje dite miluju,coz mi ovsem nebrani zit si svuj zivot.Platim pani na hlidani i na uklid, NO A CO.Cas straveny s prckem si oba uzivame,vim ze to nektere matky nepochopi,ale radsi s nim budu 6 hodin denne plne se mu venovat,nez aby me mel na ocich cely den jak totalne otravena a nestastna varim,meju schody a pleju mrkev...
Drzim se hesla stastna matka-stastne dite.Ja bych doma byt nemohla....
 Alice 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Proč je Monty taková...? 

(31.8.2006 0:10:25)
Monty,
nevím jestli opravdu víš, co taková internátní škola obnáší. Souhlasím s tím, že více než vdělání synovi dát do vínku nemůžeš. Je to fajn, že máš tu snahu. Nicméně doporučuji si podrobně zjistit, co to obnáší a jak to reálně probíhá. Není to žádný med a ze zkušeností kamaráda (kterej by nekecal :-)) vím, že to je dost síla. Jeho otec je pravý nefalšovný "sir", takže chodil i na dost dobrou školu, ale vzpomínky dobré nemá....spíše otřesné. Šikana a jiné hnusy na denním pořádku. To jen tak na okraj.
 Jana 
  • 

Re: Re: Re: Re: Proč je Monty taková...? 

(30.8.2006 13:20:43)
Rannie,
neřekla bych, že je to "česká tradice", je to spíš módní trend. Možná je to reakce na to, že české matky s dětmi nikdy moc doma nebyly.
 žinča 


14 dní 

(30.8.2006 17:02:32)
No mě taky dostala jedna reakce, že PROBOHA nechala Monty čtyřleté dítě u babičky a jela dovolenkovat. To jako proč ne? Já jsem trávila u své babičky od čtyř celé prázdniny, vždycky jsem se moc těšila a nevidím na tom nic závadného. Já teda své dítě fakt těžce zbožňuju , ale právě teď je už čtvrtý den u babičky na chalupě, je mu tam fajn a zítra za ním jedu.Pracuju totiž a to ne proto, že je práce smysl mého života. Představte si to, čtyři dny bez matky, jak jsem jen mohla, a to mu ještě nejsou dva?!!!!!! No neukamenovaly by jste mě?
 žinča 


Re: Proč je Monty taková...? 

(30.8.2006 17:05:35)
Dagmarjano, jsem ráda, že si k tomu názoru taky přišla. Většinou , když si tvé příspěvky čtu, tak s nimi souhlasím, připadáš mi jako rozumná bytost a teď mě překvapilo, že jsi zpočátku na Monty taky útočila. Já vím, když on ten názor s plyšákem nadzvedává, ale myslím, že to byla jen nadsázka, která se nepovedla.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Monty 

(30.8.2006 8:56:25)
Mulderko,
proč bych se tu jinak vyskytovala? :o)
Nebyla jsem tu snad 3/4 roku, tudíž moje situace jistě není tak zoufalá, když jsem po takovou dobu nikoho o pomoc prosit nepotřebovala. :o)
Fakt ti nechci a nemůžu brát tvoje rozhodnutí, jak mne vidět, jen si dovolím připomenout, že při své práci zkrátka tak různě sbírám zkušenosti, názory, někdy i slovní obraty... a řekněme kontroverzní příspěvek samozřejmě vzbudí větší pozornost. :o)
Tím neříkám, že lžu; jen často záměrně formuluji tak, aby to či ono vyznělo/mohlo vyznít jinak, volím jiná slova, než když budu mluvit s kamarádkou u kafe, podvědomě, protože to mám tak naučený. :o)
Každý máme svá trápení a bolístky, ale že bych si je chodila léčit ausgerechnet zrovna sem... takový masochista přece jen nejsem.

Je mi vcelku jasné, že tě to nepřesvědčí, nicméně nedalo mi to. :o)
 Mulderka+ufounci /05,08,11/ 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Monty 

(30.8.2006 16:24:01)
No, tak tím se hodně věcí vysvětluje:-)
Pokud si z nás děláš něco jako pokusné králíky a testuješ, jak zareagujeme na tvé nekonvenční názory, je to úplně o něčem jiném. V tom případě budu příště vědět, že se nemusím namáhat s odepisováním, protože jsem něco myslela upřímně a jak se ukázalo, nechala jsem ze sebe udělat vola.
Čau:-)
 macy,4dcery 


Re: Re: Re: Re: Re: Monty 

(30.8.2006 17:37:23)
ahoj monty, držím ti palce. čím víc to čtu, tím víc si myslím, že prostě děláš co můžeš. nikdo ti přece nemůže diktovat, jak máš žít tvůj život. vycházíš možná z jiné startovací čáry, ale žiješ svůj život naplno, možná víc, než ti, co se tě snaží kritizovat.
 verca 2 deti 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Monty 

(2.9.2006 22:44:33)
Ahoj Monty,vykasli se na holky co Te kritizují,protože každá žijeme svůj život,máme jiné podmínky v začátku,jiné později,zkrátka -každý jsme originál.Jednou budeš účtovat sama se sebou,nebo,jestli věříš na něco,co je nad námi,tak tedy s tím,ale ne s ostatníma.
Bud sama sebou,přeji Ti hodně štěstí a dobra.
 Vážný 
  • 

Žaloba 

(29.8.2006 19:07:52)
Myslím, že řešení je žaloba na diskriminaci a požadovat řekněme odškodné ve výši 12-24 měsíčního platu.
Nediskriminaci musí prokázat v pracovně-právních sporech žalovaný !!!
Pokud má žalující nějaký důkaz (třeba dotazník, svědectví podobně postiženého, předchozí sestry apod., bude to mít žalovaný velmi těžké.)

A prodloužil bych si za takto získané peníze mateřskou
 Alice 
  • 

Pokud to má být hon na Monty - OK 

(31.8.2006 0:27:49)
Ale musím uznat, že jsem konsternovaná zdejšími názory. Proč proboha musí být každé dítě kojeno do 15let, matka musí být 100% času přítomna, pracovat nesmí, eboť největší zábavou a zdá se, že i povinností je obětovat svůj život potomkovi. Do škol ho dávat nebudem, natož zahraničních, naučíme ho doma všechno sami. Do toho upečeme chleba z ekologického obilí a budeme se rvát mrkvovou šťávou. Běda nám, jak se budeme vzpěčovat. Pokud přece jen polevíme a dítě do školky dáme, budeme nárokovat nemožné, integrovat co se dá...atd. Zní to jako zlý sen, ale už delší dobu mám pocit, že sem píšou jen zarputilé megamatky a aktivistky ve zbrani. Dříve to býval fajn web, ale teď je to leckdy fakt síla. Za poslední 1/2 rok jsem zde našla jednu dobrou radu ohledně logopedie. Nechcete dámy ubrat a být zase normálnější :-)
 Rania 
  • 

Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(31.8.2006 9:45:08)
Alice, super příspěvek, taky mám ten dojem. Včera jsem se o této diskusi bavila s kamarádkou, co bojuje za práva žen, a shodli jsme se, že sem asi skutečně přispívají jen jak píšeš megamatky, neb ostatní zaměstnané maminky na to nemají čas. Taky mne vždy zaráží, že některé supermatky přispívají do x diskusí a přitom se stihnou plně věnovat 4 dětem, jak tvrdí.

Žinčo - ten názor mne taky úplně nadzvednul, já bych také dala malého na týden dva k babičce, ale jak jsme psala, není zvyklý a tak se mi to nezdá ve dvou letech úplně vhodné. Třeba příští rok to zkusíme.

Trouble - nevím nevím jestli Tě tady některé nesežerou:) Taky říkám, že všechno jde když se chce. taky pracuji, jsem těhotná a díky skvělému manželovi stíhám vše, chce to jen trochu organizace, akorát teď, když budeme mít dvě malé děti si říkám, že to bude taky chtít paní na úklid, nemíním šmátrat hadrami po nocích.

Jednou tady už taková debata zaměstnané vs matky na MD proběhla a jedna holka to vyjádřila jednoduše tím, že má pocit, že některé maminky na MD závidí těm zaměstnaným, že stíhají oboje a že si navíc můžou dovolit trendy boty:)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(31.8.2006 10:11:14)
Ranio,
víš, co mi na tom přijde nejzajímavější? Že v reálu žádné megamatky neznám, a to mám kamarádky i se třemi dětmi, které jsou na MD desátý rok a ani jedna z nich mi nikdy neřekla, že bych byla odporná stvůra, protože si dovolím pracovat a bavit se, když mám dítě. Naopak mi říkají, jak to mám dobrý, že mám práci, která se dá dělat i s dítětem a možnosti, který ony nemají.
A tyhle holky, i když jsou to podle mého názoru starostlivé a vzorné matky, vůbec neřeší nějaký ekologický zrní nebo nošení v šátku, nevymýšlí svým dětem neustále nějakou podnětnou a inspirující zábavu, nekojí do deseti let; jsou šťastný jako blechy, když můžou děti vypustit na hřiště nebo na dvoreček u domu, dát si s někým kafe a pokecat si. Stane se mi třeba, že mi kamarádka se třemi kluky volá a říká: "Člověče, to je ti taková pohoda, když je nejstarší ve škole, mladší ve školce a mám doma jen mimino!" Sakra, že bych se stýkala se samými defektními ženskými? :o)
Letos jsem měla s kamarádkou naplánovaný čtyřdenní výlet do Holandska, 10 dní před odjezdem dostal syn planý neštovice. Představ si, že jsem odjela, kluka hlídala babička, a nikdo z reálných lidí kolem mne mi ani nenaznačil, že bych měla zůstat doma a mazat ho tekutým pudrem, protože jinak budu krkavčí matka.
Mám obě babičky v důchodu, jednu v předčasném, takže je ještě mladá - 56 let, druhou ve starobním (69 let), ale zase je zdravá a aktivní. Manžel dělá na směny, 12 hodin denní, 12 hodin noční, dva dny volno. Mám k dispozici x hlídacích kamarádek/kamarádů a v krajním případě můžu zavolat hlídací slečnu. Proč bych za takových podmínek měla dřepět doma na zadku, to opravdu nechápu. OK, je mi jasný, že tu možnost každý nemá, ale skutečně by mne zajímalo, co by taková megamatka dělala, kdyby ji měla. Stejně by se neodloučila od dítěte ani na jedno odpoledne? Fakt ji to tak cele naplňuje? No dejme tomu, ale proč by to sakra měl být jediný možný a správný model? Není to náhodou celé jen o toleranci k ostatním lidem? Proč bych já měla mít patent na rozum, proč by ho měla mít megamatka? Ať si každý dělá to, co mu vyhovuje, a nenaváží se do těch, kteří to mají "hozené" maličko jinak...
 Apolena. 


Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(31.8.2006 10:37:31)
No, Monty, že by zrovna z tohohle tvého příspěvku dýchala tolerance...to se říct nedá.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(31.8.2006 10:42:51)
Sylvo,
tak znáš to, na hrubý pytel hrubá záplata. :o)
Ale minimálně se snažím, ne? :o)))
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(31.8.2006 10:43:35)
Sylvo,
tak znáš to, na hrubý pytel hrubá záplata. :o)
Ale minimálně se snažím, ne? :o)))
 Apolena. 


Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(31.8.2006 10:50:41)
Monty,
mě jsi spíš překvapila, že jsi použila zde velmi oblíbené škatulkování.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(31.8.2006 10:55:28)
Sylvo,
to byla nadsázka, "megamatku" jsem použila v reakci na příspěvek, který ji zmiňoval. Mně je skutečně srdečně jedno, pro co se kdo rozhodne, jen nesnáším, když někdo vydává své názory a stanoviska za jediný správný. Asi jsem na to alergická, protože mám takovou tchýni. Ta to má jasně rozdělený, kdo je "kvalitní" a kdo "nekvalitní" člověk a nehneš s tím ani párem volů. :o)
Já "megamatky" ani neodsuzuju, ani neobdivuju, možná je nejsem schopná pochopit, protože můj přístup k životu je diametrálně odlišnej, ale to ještě neznamená, že bych je pokládala za horší nebo "porouchaný". A očekávám, že by bylo tak nějak vyrovnaný, kdyby ten přístup byl oboustranný. :o)
 Apolena. 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(31.8.2006 11:09:57)
Monty,
taky to nesnáším a taky mi to vadí, proto občas neodolám a něco sem napíšu. Megamatka rozhodně nejsem, šátkování neřeším, ačkoli jsem Aničku nosila v šátku, kojila do tří let a dodnes se mnou spí v postel - přiznávám, že kvůli jejímu, ale i svému pohodlí.
Prostě jsem možná měla smůlu na zaměstnání nebo zaměstnavatele, nikdy mi nic nepřirostlo k srdci tolik, abych se k tomu chtěla vrátit. Ve svých 40 letech jsem pochopila, že nemá cenu lámat to přes koleno, a že se možná (kéž by to vyšlo!) uživím tím, co jsem zatím považovala za své koníčky. Je fakt, že to asi nikdy nebude žádnej extra vejvar. Ovšem na rozdíl od tebe mám chlapa, který též něco vydělá, takže celá domácnost nevisí jen na mně.
No a taky jsem domácí puťa, prostě je mi doma dobře, což mi ovšem nijak nebrání v tom, abych čas od času odeslala dítě na pár dní k dědečkům a babičkám :-).
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(31.8.2006 12:58:55)
Ahoj Sylvo!!!

Nechci se zapojovat do diskuse (ale jsem na tom obdobne jako ty, jen ja uz do prace chodim, ale tak spis pro radost:-), doma by mi ale bylo lepe, jenze to nejde). Jen jsem te chtela pozdravit, kdyz te tu vidim!!!

Tak te zdravim:-))) a doufam, ze jste v poradku!!!!!
 Apolena. 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(31.8.2006 13:35:21)
Ahoj Danielo,
v pořádku jsme, až na to, že se hroutím ze stěhování, zvlášť z toho našeho dvojfázového. Taky zdravím, od zítřka jsme dočasně bez internetu, ozvu se, až zakotvíme a seženeme připojení, které zvládne i náš prapočítač.
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(31.8.2006 13:50:32)
Sylvo,

ja si prave rikala, jak na tom se stehovanim asi jste...

Tak moc drzim palce a budu se tesit, az napises!!!!
 Alice 
  • 

Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(31.8.2006 23:22:09)
A PROČ BY PROBOHA MĚLA????? Musím říct, že tolerance dávno dodýchala v tý "tuně sraček" (promiňte ten expresivní výraz), co jsem se jí včera na téma "Monty - krkavec a psychicky narušený jedinec aneb hurá pojdme jí pomoci" musela prokousat. To musí uznat každý logicky uvažující jedinec, jež jen mrkne na všechny příspěvky jedním okem :-)
 Apolena. 


Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(31.8.2006 10:33:07)
Ufff, to je zase CHITRÁ debata.
Věnovat se čtyřem dětem je mnohem jednodušší, než se věnovat jednomu - zabaví se samy. Nemám nic proti odkládání dětí, ale už začínám být alergická na příspěvky typu "dítě hrozně řve, ale ať si zvyká". Každé dítě je jiné, je třeba to respektovat, ne dupat nohou "já chci a chci a chci", mně připadá normální, že dítě odkládám k prarodičům postupně a na týdenní nebo delší dovolenou odjedu teprve tehdy, když budu vědět, že jsou všichni v pohodě - bez ohledu na věk dítěte, některé to v pohodě zvládne v roce, jiné má problém ještě v pěti letech.
Jsem na mateřské čtvrtý rok a v ideálním případě bych ráda přešla z mateřské rovnou do důchodu, nejsem ani trošičku ambiciózní, prostě a jednoduše mě práce okolo domácnosti baví (kromě žehlení a mytí oken), taky mám fůru svých aktivit. Ale že bych někdy někomu záviděla trendy boty...ani nevím, jaké to jsou :-). Pokud jsou pro někoho natolik důležité, že kvůli nim odloží dítě do jeslí a jde si na ně vydělat, proč ne. Pokud jde někdo pracovat proto, že ho práce (na rozdíl od domácnosti) baví a naplňuje, proč ne. A pokud někoho naplňuje péče o dítě nebo úklid domácnosti, PROČ NE???
Kdo stanoví, co je lepší?
 Rania 
  • 

Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(31.8.2006 16:52:42)
Sylvo, jak píše MOnty, je to přesně každého věc, ale taky nemám ráda stejně jako Ty škatulkování. každému vyhovuje něco jiného, vadí mi, že se tady na rodině.cz má za to, že jediná správná cesta je být s dítětem doma..Každá jsme jiná, přesně jak píšeš. Já jsme zase ambiciozní, mám ráda svou práci, mé dítě chodí do jeslí, ale nemám ráda, když nekdo píše, že ho "odkládám". Taky bych byla šťastnější, kdybych měla na blízku babičku, která se postará, ale nemám, tak prostě dvouleté dítě chodí do jeslí, naštěstí v zemi, kde žiju je to zcela normální a nikdo se nad tím nepozastavuje.

Monty - taky neznám žádné megamatky ve svém okolí:)Akorát se snimi setkávám na rodině.cz:)
 Apolena. 


Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(31.8.2006 23:38:47)
Ranio,
vidíš, to je zvláštní, já zase mám dojem, že tady převažují zaměstnané matky. A že tady poměrně dost často píšou, jak jsou skvělé, protože všechno zvládají, chodí do práce, věnují se dětem, uvaří, upečou a ještě k tomu mají doma vzorně uklizeno (na rozdíl od nás, které se poflakujeme doma).
No jo, tak mají. Já jsem spokojená, protože zatím ještě do práce NEMUSÍM. Tedy měla bych, naše finanční situace není nic moc, ale tak nějak vyjdeme. Trendy boty mě nikdy v životě naštěstí nebraly :-).

"Odložit" je docela hezké české slovo. Co je na něm špatného? Je lepší používat nějaký konkrétní eufemismus? A proč?
 Lenka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(1.9.2006 9:35:02)
Sylvo,

pokud trváš na tom, aby se věci nazývaly pravými jmény, když například o ženské, která dá své dítě do jeslí ve 2 letech tvrdíš, že ho tam „odložila“, budu i já jízlivá a o někom, kdo je doma i po 4. roku věku dítěte budu tvrdit, že se „poflakuje“ doma.
 Apolena. 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(1.9.2006 13:27:19)
Lenko,
proč ne, já si myslím, že máš jen trochu problém pochopit význam některých českých slov. Na slově "odložit" neshledávám vůbec nic špatného, doma ho používáme celkem běžně, např. odkládáme kabát na věšák nebo dítě k prarodičům. Velký rozdíl ovšem vidím mezi dítětem odloženým trvale nebo dočasně.
Kdežto "poflakovat se" není totéž, jako být doma, starat se o dítě, domácnost, zahradu, domácí zvířata a kromě toho ještě vydělávat peníze (byť ne moc) několik hodin denně, ALE z domova.
Neměřím dobré a špatné matky podle toho, jestli jejich dítě chodí do jeslí nebo do školky, ale podle toho, jak se svým dětem věnují. Do téhle diskuze jsem napsala proto, že NEMÁM RÁDA, když kdokoli vydává svůj způsob života za jediný správný a o lidech, kteří žijí jinak, se vyjadřuje...přezíravě, dejme tomu.

Omlouvám se, ale už v téhle přínosné debatě nemůžu pokračovat, stěhujeme se a já budu za pár hodin bez připojení.
 Lenka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(1.9.2006 13:41:01)
Sylvo, promiň, jenom bych ještě chtěla poznamenat, že pokud odložím kabát, nemá slovo „odložit“ citové zabarvení, jeho význam je neutrální. Když ovšem „odložím“ dítě, význam se mění a je citově zabarvený, v tomto případě negativně. Takže jedno a totéž slovo může mít v různých kontextech jiný význam. Například když na někoho „vypláznu“ jazyk, je význam neutrální. Když ale z peněženky „vypláznu“ 1000 korun, je význam zcela jiný.
 Slečna Marplová 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(1.9.2006 14:49:06)
Zajimalo by me, zda ty, ktere rikaji, ze dat dite na pohlidani, ci poslat ho na prazdniny nebo vikend je synonymem pro odlozit, tak zda te ktere babicce nebo tete reknou do oci "poslouchej, mami, potrebuji si k tobe odlozit dite" a pokud ano, co tomu ty babicky rikaji? Me to pripada jako neomalenost a nevdecnost a nedivila bych se, kdyby se ta babicka urazila, kdyby ji jeji dcera nebo snacha toto rekla.
 Apolena. 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(1.9.2006 15:57:09)
Ufff, slovíčkaření miluju :-(.
Nejsem si jistá, jestli o hlídání vždycky žádám slovy "smím si k vám odložit dítě?". Pravděpodobně někdy ano, někdy ne, rozhodně jsem s žádnou babičkou neřešila, jestli používám vhodnou formulaci - obě mají smysl pro humor, takže možná taky proto, navíc obě chápou, že každá normální máma se občas dítěte ráda na čas zbaví, tj. odloží ho.
Pro jistotu to vysvětlím - "zbaví se" v tomto případě neznamená, že ho zabije nebo zavře např. do sklepa, ačkoli někdy v nějakém okamžiku za určitých okolností "zbavit se někoho" znamená zabít ho.
Používám úplně stejné výrazy, jako v normální řeči třeba s kamarádkou. Občas říkám svému dítěti "ježidítě" a ono mi říká "ježibabko". Je to v pořádku? Neměla bych to nějak řešit? Jsou to vhodné výrazy? Nezní to divně?
Jak SPRÁVNĚ by to mělo být?
Ach jóóó....
 Slečna Marplová 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(1.9.2006 16:46:33)
Sylvie,
i ja se o sobe domnivam, ze mam smysl pro humor :-) a ani ja nesnasim slovickareni a uz vubec nevim, jak SPRAVNE by to melo byt, neb nemam patent na rozum. Ale je proste rozdil mezi tim, kdy s babickou zertujeme na tema, hlidani meho ditete o vikendu a kdy nektera z nas muze pouzit obratu "odlozit dite" a je rozdil, kdyz nekdo strha matku "karieristku", pripadne "mamonarku", ktera, bestie jedna, ODLOZILA dite (odlozit - to je jako polozit v proutenem kosiku na zaprazi cizich lidi) a radsi si sla do prace ... Me se nelibi jak kritika te matky, tak mi formulace odlozeni ditete zavani nevdekem k te laskave babicce, ktera namisto toho, aby si uz uzila sveho zaslouzeneho klidu, hlida dite. A verim, ze to dela rada a s laskou. Pak to "odlozeni" vychazi negativne dvojnasob.
 Lída,3 kluci a holka 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(1.9.2006 19:00:54)
Slečno Marplová, své mámě klidně můžu říct, že k ní potřebuju děti odložit, a nikterak jí to nevadí :-))). No co bys čekala od někoho, kdo své milované děti běžně oslovuje "příšerky", ne? :-DDD
 Slečna Marplová 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(1.9.2006 19:07:24)
Lido, vzdyt pisu, ze mam smysl pro humor, alespon si to myslim :-))) a nejen ja, zaplat buh. Ja pisu o te nevrazivosti Megamatek vs. Matek karieristek a verim, ze tys pochopila o cem pisi, ne?
Ad Prisery ... ehm, ja hojne uzivam hadata, kriklouni a pokadenci :-)
 Alice 
  • 

Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(31.8.2006 23:41:09)
To je přesně ono. Mám pocit, že jsem ještě nikde nezaznamenala byť jen nának toho, že by se holky=matky, které pracují nebo se věnují i sobě a svým aktivitám navážely do těch, co jsou doma a plně se věnují domácnosti a dětem. Opačný případ není ovšem výjimkou. Právě ty, co jsou doma (a tvrdí, že rády a že je to to pravé a jediné správné) tak ty jsou aktivní v potírání nešvarů a odpadlých žen, jež se svým dětem věnují (dle svého názoru maximáně) méně než ony. Každý máme právo na svoji volbu a není fér, když tě někdo odsuzuje jen proto, že přesně nezapadáš do jeho obrázku. Nikoho by asi nepotěšilo, kdyby ho ostatní kritizovali - byť bezdůvodně. A hlavně, kdo je ten neomylný? Každý máme před sebou každý den mnoho různých voleb, kompromisů....jste si jisté, že jste vždy zvolily správně?
 Apolena. 


Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(31.8.2006 23:56:54)
Alice,
jak už jsem psala, já ten pocit nemám, jinak bych do téhle prapodivné debaty vůbec nevstupovala. Taky jsem nikdy netvrdila, že být doma je jediné správné. MNĚ to vyhovuje, ovšem věnuju se i svým aktivitám. Rovněž nemám nic proti odkládání dětí, tedy pokud jim to nějak neubližuje, sama to ráda občas dělám :-).
Ale z některých příspěvků trochu dýchá takové to "já něco chci (a chci a chci!), tak se všichni včetně dítěte přizpůsobí". Já (JÁ) si například myslím, že je dobré občas se přizpůsobit dítěti, zvlášť, když je maličké a nemá možnost se bránit. A že je určitě dobré postupně učit dítě, že i maminka má své zájmy, ale začínat s tím pár dní po narození mi připadá...brutální.

Jo, a jsem si jistá, že jsem si zvolila správně. Už jsem to tu vysvětlovala. Opravdu nejsem ambiciózní. Nestydím se za to :-).
 Alice 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(1.9.2006 0:17:20)
Milá Sylvo,
ctím tvůj názor, jelikož je to to, co jsi chtěla a tak to máš. Připadalo ti a připadá, že to je tak správné a je to tvůj život (a tvých dětí, manžela...). Mě nijak nepohoršuje, že nejsi ambiciozní, je to přece tvoje věc. Navíc i kdyby nebyla, nemám pocit, že je za co se stydět. Nemáme být všichni stejní. Mě zase naopak z některých příspěvků vychází, že osoba chovající se a smýšlející jako já je odsouzení hodná a v podstatě je na pováženou, že jí ty děti ještě nesebrali :-). Možná moje výrazy jsou příliš expresivní, jsem prostě impulsivnější. Nicméně vycházím z předpokladu, že ti, kdo se diskuse účastní (na jedné i druhé straně) jsou především ženy, jež mají své děti velice rády a chtějí pro ně to nejlepší (když budu čúza, co si jen lakuje nehty, chlastá po barech, tahá se pokaždé s někým jiným, dětem jíst nedává a mlátí je...atd. patrně do této diskuse asi nikdy nezabloudím) Proto mě zášť na "druhé straně barikády" dost vytáčí. Je pravda, že je nutné filtrovat, že někteří v zápalu "boje", píšou věci, za kterými asi ne úplně stojí nebo o kterých by byli ochotni diskutovat.....
Nechme si každý svou volbu a prosím, nesnažte se v nás odpadlicích vzbudit pocit viny. Je to patrně marné :-))
 Rania 
  • 

Alice 

(1.9.2006 9:29:02)
Alice, myslím si, že v našem okolí nejsou žádné megamatky, neb člověk má tendenci si vybírat známé a kamarády tak trošku podle sebe...Já mám kolem sebe samé ambiciózní holky, které si zakládají na své práci a byly tak strašně krkavčí, že jedna šla do práce po 2 měsících, další po 4, další žádné děti raději vůlbec nechce (nechce se obětovat a navíc nemá k dětem absolutně vztah), další dvě nastoupili do práce po 5 měsících s tím, že na RD šli tatínci, kteří pak vozili děti do práce na kojení; pak mám kolem sebe holky, které sjou sice na MD už dva roky, ale jen kvůli tomu, že nemají jinou možnost - doprovodily manžela za prací a samy práci najít nemohou atd.

Alice, jinak se mi moc líbí Tvůj lehce provokativní styl, to je pro některé něco:)

zatím ahoj, letím s břichem na pracovní pohovor:)
 Erika a Peťko 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(1.9.2006 11:26:48)
no tak neviem, Rodinu navštevujem takmer dva roky a za ten čas som mala možnosť zistiť, že je lepšie byť zamestnanou matkou ako matkou od rána do večera visiacou na Internete s tým, že mi dieťa vidí iba chrbát (a boli také časy)...
ak už mám mať doma neporiadok a upratovať v noci, tak to budem robiť za cenu toho, že do domácnosti donesiem aspoň nejakú tú korunu...
aj keď je Peťko nedonosený, je zdravý a šikovný chlapec, ktorý vo svojich 21 mesiacoch má slovnú zásobu ako dva a pol ročné dieťa a okrem "nesestouplých" varlátek sme zatiaľ žiadny vážny problém neriešili...
momentálne pracujem na polovičný úväzok, za polovičný plat, čo som mala doteraz, ale robím z domu (ak je potrebné) a v utorok a vo štvrtok chodím na 4 hodiny do práce v čase od 11:00-15:00 h, keď Peťko spí... kompromisy sa dajú vždy robiť, keď sa chce... ale sú matky a mamičky... Matky so svojimi deťmi komunikujú, prihovárajú sa im, berú svoje deti do nákupných centier, kupujú im nové hračky a hľadajú pre svoje deti to najlepšie oblečenie... Mamičky sa so svojimi deťmi hrajú, čítajú im knižky, za cenu bordelu v byte idú radšej na prechádzky, hľadajú v okolí tie najlepšie detské ihriská, v nákupných centrách im kupujú hviezdičky a postavičky a ozdobujú im detskú izbičku... Mamičkám nezáleží na tom, v akej značke kočíku sa bude ich dieťa voziť alebo ako krásne bude oblečené, ale snažia sa urobiť svojmu dieťatku taký krásny deň, aby sa mu v noci malo o čom snívať...
a hlavne by ma zaujímalo, ako v Západnej Europe alebo v USA matky vychovávajú svoje deti bez toho, aby citovo "strádali", keďže materskú majú nepomerne kratšiu ako v ČR alebo v SR? Sama nemám moc v láske západné kapitalistické kultúry, ale za zamyslenie to stojí, ako to zvládajú ony a rastú z ich detí horší ľudia ako z našich???
 Erika a Peťko 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(1.9.2006 11:38:14)
chcela som este povedat, že je jedno, či je matka zamestnaná alebo nie je, skôr ide o to, či je matkou alebo mamičkou - ale to už si každá z vás s radosťou určite vstúpi do svedomia... :o)
 10.5Libik12 


Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(31.8.2006 18:17:54)
To je opravdu legrační příspěvek, divím se, že ale Monty podporuje své přitakače, neb ona by tak strašně ráda byla naprostý solitér:)

Také nevím co má společného péče o dítě s ekologií, ovšem je pravda, že stání u kopírek, mejlování a děsně důležité telefonování na různá místa s vědomím, že na mně stojí firma, potažmo hospodářství EU, příliš ekologické není. Ale úspěch je hybou silou každého, včetně matek, jakože megamatek:),Ty ho ovšem o dokážou vidět v tom, že se kolem nich batolej děcka.Jelikož správná osvobozená evropská žena (možná malinko zamindrákovaná) vidí úspěch v jiných věcech, tak prosím všechny blbé megamatky, co jsou tak úchylné a jí zdravě, jezdí na kole nebo nedejbože kojej vlastní děti, aby to nedělaly veřejně a už vůbec o tom nemluvily.
 Alice 
  • 

Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(1.9.2006 0:05:23)
To jsem ráda, že příspěvek byl legrační a pobavil tě. Mě bohužel moc nepobavil fanatismus, s nímž je názor zde prezentovaný (že i 15leté dítě přisáté k mateřskému prsu je normální jev a je nutno projevovat úctu těm, které se rozhodly spasit svět řádně nakojenými, psychicky vyrovnanými (tato vyrovnanost se samozřejmě a jedině dosahuje péčí matky o dítě, rozuměj stát mu za prdelí min. 18let po dobu 24h denně) dětmi. Zatímco je nutné pořádat hon na ty odporné čarodejnice, jež své děti odkládají do zařízení k tomu určených a odchází od nich za účelem výdělku nebo nedej bože za účelem vlastní seberealizace. Věř, že to nemusí být svobodomyslné zamindrákované evropské ženy. I ženy nezamindrákované chodí občas do práce (pokud zrovna tajně netrpí mindrákem z toho, že potomka už od 2 let nekojí na ulici místo mekáče)
Je mi dost jedno, pro kterou variantu se kdo rozhodne, ale ta zášť, s níž lpíte na své jediné pravdě, je až zarážející. Navíc stejně nevěřím, že pokud byste (teď mluvím k celé škatulce megamatka)tu šanci dostaly, že byste ji nevyužily. Zkontrolovat se to nedá, tak proč neproklamovat nesmysly, že? Je přece jedno proč se někdo rozhodne jít do práce, jezdit sám na dovolenou apod. - může to být finanční hledisko (to bývá tolerováno, když si dotyčná stýská, jak by ráda s tím svým broučkem byla a rve jí to srdce když ho dává do jeslí....to megamatka odpustí celkem blahosklonně). Ale běda, jak se člověk přizná, že do práce nechodí kvůli penězům, ale kvůli vlastním pocitům.....to už megamatka větří a je nutno odsoudit, poradit samozřejmě nezištně, že to fakt dělá blbě a že se jí to vrátí na dětech....
Jsem ráda, že mám krásné a chytré děti, které netrpí tím, že jejich matka často cestuje bez nich. A když jsem s nimi, užívám si to po jejich.... Ale upřímně, když se např. chcete něco nového naučit. Jak na to? Libíku, prosím poraď s následující situací. " Jako už obstarožní matka jsem se rozhodla naučit se jezdit a surfu v rámci dovolené bez dětí...bylo to super a celé 3 týdny jsem se tomu věnovala dost intenzivně, další měsíc jsem odjela s dětmi na dovolenou do Itálie, kde mají kamarády a baví to zase je. I tam byla možnost surfování, což jsem pocítila jako svou velkou šanci nezapomenout, co jsem se nadřela. Ale ouha s dětmi to jaksi nejde. Po dobu 1 měsíce, co jsme tam byly se mi to nepovedlo ani jednou. Jaké je řešení? Jet příště zase na chvíli bez dětí? Nebo čekat až dětem bude tolik. že obě surf zvládnou taky? Ale to mě už zase bude tolik, že budu ráda, když zvládnu jim ten surf objednat :-). Neberu řešení, že mám rezignovat a dřepět doma, když mám děti.....nejde o surf, dosaď si tam, to, co baví tebe.....

PS: pro Monty a Raniu - je fakt, že ani já se nesetkávám s osobami v kategorii megamatka v reálnm životě. Možná jsou to přvlečení chlapi :-))
 10.5Libik12 


Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(1.9.2006 0:58:20)
Ale Alice, nenechávej se unášet svojí verbální vybaveností bez souvislosti s texty na něž odpovídáš, vzhledem k tomu, že nezkopčíš ani nick, nedělám si iluze, že bys chtěla diskutovat o surfování bez dětí či s nimi. Já jsem, předpokládám, daleko obstarožnější matka než ty a můj život se dlouhá léta skládal z mateřství a také z nikoliv nudných profesních i zájmových, případně společenských akcí, kde děti nebyly (páč by čuměly:) Přesto bych nikdy nenapsala, že pokud se někdo stará o dítě, tak dřepí doma a rezignuje. Ženská, která, "dřepí doma a rezignuje", může "lítat" daleko nejvíc.

Diskusi vyvolala Monty šikovnou větou, že děcko si utvoří citovou vazbu i k medvědovi, v této souvislosti si myslím, že dostala málo.:)))))))))))) A moc ji zdravím :)
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(1.9.2006 1:20:39)
Kristovy rány, ale to je prokázanej fakt, že dlouhodobě citově deprivovaný děti, třeba v ústavech, si vytvořej citovou vazbu třeba i k polštáři, kvůli tomu snad nemusíte nikoho kamenovat. :o))) To je jako kdybyste se snažily popírat, že Tarzan vychovávanej gorilama v džungli by měl v reálném životě sakra velký problémy se svojí... řekněme resocializací. :o)
 10.5Libik12 


Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(1.9.2006 15:50:56)
Opravuji, Monty uvedla prokázaný vědecký fakt jako příspěvek k otázce vzájemné potřeby matky a dítěte.

 Alice 
  • 

Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(2.9.2006 23:39:48)
Nemám pocit, že jsem se nechala "unést...blablabla". Když dojdou argumenty a přijde na věcnou diskusi nad kokretnim problemem, tak je lepsi zacit zvanit, co? Nemam tuseni jak souvisi ma neschopnost "zkopcit nick" s nadnesenym tematem. Na druhou stranu je pravda, ze o "rady" ze strany demagogu moc zajem nemam. Takze pa a radsi na me zapomen.
 10.5Libik12 


Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(2.9.2006 23:54:27)
Neschopností opsat zvolený nick jsem poukázala na fakt, že se nejsi schopna soustředit na text s nímž bys chtěla polemizovat. A dál diskutovat nechci, protože mě už tvé texty nebaví, nikam se nevyvíjí.Nerada to říkám, ale nejsou chytré.
 Alice 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(3.9.2006 20:39:41)
Nediskutuj. Nemyslím, že na to máš. Urážkami nic nezmůžeš. Mě naopak nepřipadá chytré se do někoho navážet co to dá, a to jen proto, že jeho názory nesdílím. Ovšem proti tebou projevené ignoranci se toho moc dělat nedá. Když nemáš protiargumenty je nejlepší začít křičet, že nejsou mé reakce moc chytré, nikam se nevyvíjí apod. Mě debata s tebou též moc nebaví ale mám alespoň tolik slušnosti, že si to nechávám pro sebe :-).
Nevím co za vývoj bys chtěla pociťovat, když si celou diskusi přečteš znovu. Je dost radikální zejména ze strany matek, co jsou na "pravé MD a užívají si ji pískovištěm a jinými lahůdkami". Navíc mě je to dost jedno, já jsem zvolila svou cestu - jiné neodsuzuji, jen moc nechápu. Nechci tudíž být posuzována a odsuzována jimi. Kdybys četla pořádně již na počátku jsem napsala, že jsem diskusi nesledovala celou, jen se napojila a zareagovala na nějaký "obrhlod", jež obsahovala a vůči Monty byla dosti vyhraněná včetně nabídek psychiatrické či psychologické pomoci.....Takže se s tebou loučím, chybět mi nebudeš, nicméně kvůli tomu, že jsem se s tebou velmi pomíjivě "setkala" ještě nepociťuji potřebu ti sdělovat "kruté pravdy a své názory o tvém IQ, společenské důležitosti apod.

s úctou Alice
 abcd 
  • 

Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(4.9.2006 2:53:53)
Nejsem věřící, ale děkuji Bohu za to, že maje maminka byla asi také megamatka a byla s námi dlouho doma, trávila s námi celé prázdniny na chatě, věnovala se nám a tím jsme měli se sourozenci krásné dětství, taky děkuji Bohu za to, že mne baví starat se o svoje děti, trávit s nima dovolené a nemít trauma z toho, že si dostatečně neužívám a úspěšně se nerealizuju ve světě úspěšných a výkonných. A do třetice děkuji předem za to že snad moje děti budou jednou stejné a půjdou ve stopách mé maminky a mých a společný život s jejich dětmi pro ně nebude nuda a utrpení, ale láska a radost ze společně prožitých dní. abcd
 Dana 
  • 

Re: Re: Re: Re: Pokud to má být hon na Monty - OK 

(4.9.2006 15:22:14)
A já zase děkuju Bohu za to, že moje maminka zvládala vykonávat náročnou práci a přitom se dobře starat o mě i o sestru, že mi ukázala, že s dětmi nemusí ženská házet flintu do žita, zapomenout na tvrdých pět let studia na vysoké škole a zbytek života strávit u plotny a žehličky.
 Markéta 
  • 

Můžete mi někdo poradit? 

(31.8.2006 1:48:37)
Ráda bych požádala o radu, protože některé z vás mají určitě přehled a tuhle situaci už řešily.
Mému dítěti budou brzy tři a já bych si chtěla rodičovskou dovolenou prodloužit do čtyř let věku dítěte. Pokud vím, tak zaměstnavatel mi musí místo držet jen tři roky, takže teď mě čeká co? On mi dá výpověď? Musí ji nějak odůvodnit? Mám nárok v tomhle případě na odstupné - nějaký dvouměsíční plat se tu asi nevede, že? Pokud mi výpověď nedá a já budu i ten čvrtý rok jeho zaměstnancem na rodičovské dovolené - pokud v tom roce porodím další dítě, tak jsem v jaké situaci a jeho zaměstnancem budu do kdy?
Díky za rady...
 Jana a Petra 


Re: Můžete mi někdo poradit? 

(31.8.2006 8:18:14)
Markéto,
po třech letech musíte buď nastoupit do práce nebo se se zaměstnavatelem dohodnout. Můžete dát sama výpověď nebo odejít dohodou nebo se dohodnout, že dostanete rok neplaceného volna. Pokud to neuděláte budete mít neplacené absence a můžete být vyhozena. Ve vlastním zájmu je třeba se se zaměstnavatelem dohodnout.
 Sylvie 


Re: Můžete mi někdo poradit? 

(31.8.2006 8:19:57)
Rodičovská dovolená je ze zákona pouze do tří let, tu ti zaměstnavatel poskytnout musí. Pokud chceš zůstat doma delší dobu, tak už je to jenom na dohodě se zaměstnavatelem. Můžeš si s ním domluvit neplacené volno - pokud se na něm domluvíte, tak zůstáváš dál zaměstnancem, pokud znova otěhotníš a porodíš, budeš mít znova nárok na mateřskou + další tříletou rodičovskou dovolenou.

Pokud zaměstnavatel na neplacené volno nepřistoupí, tak buď musíš nastoupit zpátky do práce, nebo musíš dát výpověď nebo se můžete domluvit na ukončení pracovního poměru dohodou. Rozdíl mezi výpovědí a ukončením dohodou je ten, že u dohody si dohodnete nějaké konkrétní datum, ke kterému skončíš, mezitím co výpověď má dvouměsíční výpovědní dobu, tedy je na ni potřeba myslet včas. Pokud dáš výpověď ty nebo pokud se dohodnete na ukončení pracovního poměru dohodou, tak ti odstupné samozřejmě nenáleží.

Další možnost je, že prostě nebudeš chodit do práce - v takovém případě ti bude zaměstnavatel evidovat neomluvené absence a pravděpodobně tě vyhodí za hrubé porušení pracovní kázně. Ani v tomto případě ti odstupné nenáleží, navíc čistě teoreticky po tobě může zaměstnavatel soudně vymáhat úhradu nákladů, které mu vznikly tím, žes nenastoupila (ale popravdě - neumím si představit, že by to někdo použil u matek po rodičovský).

Pokud dojde k ukončení pracovního poměru (ať už jakýmkoli způsobem), tak pokud odcházíš jako těhotná, máš půlroční ochrannou lhůtu, během které můžeš nastoupit na mateřskou. Později už nárok na mateřskou ze zaměstnání nemáš. Tady v tom ještě záleží, kdy ti rodičovská dovolená skončí, od příštího roku by měly být nové podmínky, snad by měla být i kratší ochranná lhůta. Ale přesně jsem to zatím nezjišťovala, ono stejně vláda se zákonama stále ještě "kouzlí" a včera jsem četla, že v některých bodech chce pozdržet platnost zrovna zákona o nemocenském pojištění... takže předem těžko říct.

S.+++

 Irena, 2 deti 
  • 

problem 

(1.9.2006 23:30:59)
Vazeni,
predesilam, ze pres dosazenou pozici na jedne strane, a dvou deti, zvladnutych celkem bez pomoci pribuznych na strane druhe, jsem vzdy povazovala jak pracovni, tak domaci aktivity za soucast celku, se kterym je treba se dynamicky srovnat. Zila jsem dlouhodobe v USA (pracovala na univerzite v doktorandske pozici) a zakladni vyhoda v organizaci pracovniho a rodinneho zivota Americanek je prosta- penize. Za prumerny plat si tam totiz zalatite dobre hlidani i slusnou zivotni uroven. Jsou zvykli stehovat se podle momentalni lokalizace pracovniho mista. Pojem jesle prakticky neznaji, skolky jsou vetsinou soukrome a drahe, takze vetsina deti nastupuje az do skoly. Relativni chudoba Cech pak ma za nasledek tlak na pozice, nutnost predskolnich "hromadnych" zarizeni a v mnoha pripadech nizsi kvalitu rodinneho zivota. Nechci hodnotit jednotlive prispevky teto diskuse, ale z mnohych je velmi dobre patrna obtiznost situace, v nekterych pripadech i neschopnost nahlednout prirozene a v case se menici roviny sloziteho zivota zen soucasnosti a neschopost nebo neochotu premyslet komplexneji - strucne receno "neomilat v mnoha pispevcich jedno a totez". Drzim Vam palce, aby bylo lepe nam vsem a se vzrustajici zivotni urovni obtiznost mnoha situaci pominula...
 Pavlína a Brečoun 


dotaz 

(5.9.2006 13:04:57)
Dobrý den,
po přečtení příspěvků viz výše mám 2 dotazy:
1.Pro monty:jak byste řešila situaci, kdyby se (vámi nechtěné) dítě narodilo těžce postižené, s minimální možností hlídání cizí osobou, či možností využívat běžných jeslí, školek apod.Skončilo by v ústavu, jen proto že jste skoncovala s tzv. sebeobětováním?
2.Pro matky obhajující "věnování se" dětem: jak se mám věnovet cca od 6 do 20.00 4m synovi, který je hodně neklidný(větry apod), přes den nespí, v kočáře nechce být, pokud chci někam jít, musím ho nejlépe kojením uspat doma, přenést a rychle si věc vyřídit.
Podotýkám, že je mi 30,od základky jsem studovala nebo pracovala, většinou obojí, teď jsem doma, hlídání(mimo manžela)nemám, jesle v našem městě nejsou, takže pokud si pořídíme ještě jedno dítě, dítě mi ve všední den pohlídá nejdřív paní uč. v MŠ. To ho mám celý den nosit v náručí, zpívat mu a chrastit chrastítkem? To vydržíte tak týden...Ještě loni jsem si dodělávala doktorát,dneska mám pocit že se motám v bludném kruhu, zlomí se to?
 Marie,dvě děti a jedno v bříšku 
  • 

diskriminace 

(17.9.2006 8:18:37)
Sama jsem po mateřské dovolené nemohla dlouho najít zaměstnání,také jsem sestra,ale dětská,také mám bakalářské vzdělání.Na jaké otázky jsem musela odpovídat při pohovorech,jsem jen žasla.Vyloženě diskriminační otázky-kolik máte dětí,jak s hlídáním,chcete další?....Může si to vůbec někdo v dnešní době dovolit???
 Hedvika Doležalová 
  • 

Jsem na tom nějak podobně 

(26.1.2007 12:48:55)
Dobrý den mílé kolegině.
Jsem na tom podobně jako vy jen s malím rozdílem a tak jsem se rozhodla přidat do diskuze a možná se mi i tímto povede sehnat to co potřebuji což je paní na hlídání za rozumné peníze. Tak abych začala, jsem taky matka dvou dětí 7 let syn, 2 roky dcera, ale k tomu rozvedená samoživitelka. Z přídavků na děti a sociálních příplatků co pobírám sotva zaplatím byt a jídlo na půl měsíce a tak si musím různě půjčovat a tok jak známo nikam nevede. Tak jsem si začala hledat práci a i ta by se našla na směný provoz raní a odpolední. Ale teď mi někdo poradte kam mám dát děti. Dceru, když dám do jeslí( a tam mě jí navíc ani nevezmou mají plno), ale i tak bude stále nemocná a já stejně budu doma. A dál kam jí dám, když budu na odpolední a kam dám syna nechám ho samotného, až příje ze školy, až do 9 hodin, ptám se kdo sním udělá úkoly. Babičky pochopitelně nemám jsou ještě v produktivním věku a nemůžou si dovolit přijít o práci. Rozvedená jsem proto, že z mého inteligentního a pohledného muže se vyklubal podvodník který si oblíbil život na hraně zákona a když mi přišel exekutor vystěhovat byt, nic jiného než rozvod mi nezbil, alimenty si zkuste dostat z člověka, který dluží kam se podívá a stále nepracuje. Tak a teď se ptám co má taková ženská dělat. Našel by se někdo kdo by mi pomohl?
 Malcher01 


Práce bez poplatku!Nabízím! 

(24.5.2008 11:27:55)
Tak už nemusíte! Je to jednoduché. Platíme Vám za to, že akceptujete reklamní SMS/MMS a emaily, které Vám budeme zasílat.
Za každou SMS Vám zaplatíme 2 Kč a za každý email 0,75 Kč. Dostanete od nás maximálně 3 SMS/MMS a 3 emaily denně.
Pokud doporučíte svému známému registraci v naší databázi, pak jako poděkování obdržíte 0,50 Kč za každou SMS/MMS a 0,25 Kč za každý email, který této osobě zašleme.

Kolik si můžete vydělat měsíčně?

Pokud dostanete max. 3 SMS/MMS denně, bude to cca 90 SMS/MMS měsíčně. Za každou SMS/MMS Vám zaplatíme 2 Kč. K tomu za cca 90 emailu obdržíte 67,50 Kč (0,75x90)... Takže za měsíc získáte cca 247,50 Kč!

To však není všechno, můžete vydělat ještě více!
Pokud doporučíte 5 známým registraci do naší databáze, dostanou tyto osoby, stejně jako Vy, max. 90 SMS/MMS a 90 emailů měsíčně. Získáte tak navíc 225 Kč (90 SMS x 5 osob x 0,50 Kč = 225 Kč) + 337,50 Kč (90 emailů x 5 osob x 0,25 Kč). Celkem tedy obdržíte 247,50 + 337,50 = 585 Kč měsíčně …To se vyplatí!!! Veškeré informace i registraci naleznete na http://prace-bezpoplatku.blog.cz

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.