Názory k článku Jak matkám chutná život aneb hledám práci a mám děti

Dobrý den mílé kolegině.
Jsem na tom podobně jako vy jen s malím rozdílem a tak jsem se rozhodla přidat do diskuze a možná se mi i tímto povede sehnat to co potřebuji což je paní na hlídání za rozumné peníze. Tak abych začala, jsem taky matka dvou dětí 7 let syn, 2 roky dcera, ale k tomu rozvedená samoživitelka. Z přídavků na děti a sociálních příplatků co pobírám sotva zaplatím byt a jídlo na půl měsíce a tak si musím různě půjčovat a tok jak známo nikam nevede. Tak jsem si začala hledat práci a i ta by se našla na směný provoz raní a odpolední. Ale teď mi někdo poradte kam mám dát děti. Dceru, když dám do jeslí( a tam mě jí navíc ani nevezmou mají plno), ale i tak bude stále nemocná a já stejně budu doma. A dál kam jí dám, když budu na odpolední a kam dám syna nechám ho samotného, až příje ze školy, až do 9 hodin, ptám se kdo sním udělá úkoly. Babičky pochopitelně nemám jsou ještě v produktivním věku a nemůžou si dovolit přijít o práci. Rozvedená jsem proto, že z mého inteligentního a pohledného muže se vyklubal podvodník který si oblíbil život na hraně zákona a když mi přišel exekutor vystěhovat byt, nic jiného než rozvod mi nezbil, alimenty si zkuste dostat z člověka, který dluží kam se podívá a stále nepracuje. Tak a teď se ptám co má taková ženská dělat. Našel by se někdo kdo by mi pomohl?

Jsi stejný případ jako já... Mám dvě děti 9 a 5let Když tomu mladšímu bylo 2,5 roku, zacala jsem hledat uz dopředu práci na zkrácený úvazek.... no, a hledám dál...
jestli to takhle půjde dál, neco najdu až v době, kdy budu moci na plný úvazek a děti se budou schopny samy o sebe postarat.
Hlídání je pro mne utopie... dvě babičky- obě 60 km daleko- jedna zamestnaná, druhá invalidní důchodkyne... A paní na hlídání??? :-)) to je věc taky docela k zasmání, nebot když jí zaplatím - nula od nuly- to můžu být rovnou doma a deti nebudou s někým cizím. Manžel jezdí z práce jen na víkendy... takže nic moc....

A já zase děkuju Bohu za to, že moje maminka zvládala vykonávat náročnou práci a přitom se dobře starat o mě i o sestru, že mi ukázala, že s dětmi nemusí ženská házet flintu do žita, zapomenout na tvrdých pět let studia na vysoké škole a zbytek života strávit u plotny a žehličky.

Nevím, zda jsme šla brzo do práce anebo ne, z pohledu ČR určitě ano, ale z pohledu země, kde bydlím jsme byla doma hodně dlouho (8 měsíců). Když bude na mateřské manžel, tak bych se Petro vůbec nebála, spíše jde o to, aby Ty sama jsi se vyrovnala s tím, že odcházíš od dítěte a že nebudeš mít část dne na něj vliv a hlavně se budeš muset vypořádat s narážkami okolí stejně jako Tvůj manžel.

Jak jsme psala. mám dvě kamarádky, které šly do práce, když bylo dítěti 5 měsíců a na MD zůstali partneři. Ani jedna si nestěžovala, byly spokojené, je jedno, jestli se stará máma anebo táta, ne? Navíc tady je to normální, takže okolí tě nedeprimuje.

Já jsme měla au-pair, což je z hlediska osobního pocitu složitější, ale taky to bylo v pohodě. Bála jsem se toho, jak to bude a bylo to v pohodě - v práci si dodnes odpočívám od dítěte a pak se na něj hodně těším a mám na něj odpoledne pevnější nervy:)

A to já zase znám chlápka, se kterým maminka byla doma až do začátku školní docházky, věnovala se mu, jak mohla, myslela si, že je to tak nejlepší, a teď je mu skoro 40, na matku jenom nadává a navštívit ji jde jenom za předpokladu, že mu uvaří oběd.

Jiný kamarád byl zase od svého jednoho roku v jeslích, dodnes má s rodiči velmi hezký vztah a nedá na ně dopustit, pomáhá jim, jak může.

Tím chci říct, že nelze nic zevšeobecňovat a tvrdit, že čím dřív dám dítě na hlídání do nějakého zařízení, tím bude jeho vztah s rodiči v budoucnu horší. To je blbost.