| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak přežít samostatné stolování dětí

 Celkem 94 názorů.
 Ivana Procházková 


Takové rady mám moc ráda 

(3.2.2006 11:28:47)
Rady vyjmenované v posledních odstavcích tohoto článku mám fakt ráda.

By mě zajímalo, kolik má autor(ka) zkušenosti s "nežravými" dětmi typu mojí holčičky. Jednou jsem na ní zkusila taktiku "když nehceš jíst, tak nejez". Dopadlo to tak, že opravdu nevzala do pusy za celý den skoro žádné sousto, mě pořád otravovala, že chce nakojit (je jí 16 měsíců), za noc několikrát vzhůru ("chci mámu" - rozuměj chci mlíčko) a druhý den měla pěkný průjem. Tak to bylo jednou a stačilo mi to.
Teď mám před krmením vždy připraven stoh knížek, hračky na zabavenou, hulákám u toho písničky, recituju básničky.. Začínáme jíst v sedačce a většinou končíme na zemi mezi hračkami.
No dobrá, nevýchovné, ale účinné.

Máte někdo zkušenosti, jak na děti tohoto typu?

 Mikeš+ 3 holky 


Re: Takové rady mám moc ráda 

(3.2.2006 12:22:54)
No právě, taky jsem to zkoušela. A ne jen jednou. A výsledek? Dva dny jen pila, nejvíc samozřejmě mlíka, během noci se několikrát probudila a zase žádala o mlíko, i když jinak už ho v noci nedostávala. Dodnes má dny, kdy jí cokoli, jindy nechce jen něco a jindy vůbec nic.
Nestojí mi to za to, abych i sama sebe takhle trápila, celé dny poslouchala kňourání, celé noci vstávala... Takže když přijde zase odmítací den, radši budu krmit u televize a doufat, že jednou sama začne jíst normálně - mimochodem, doufám, že ve školce ji příklad ostatních dětí přesvědčí.

Jo a podle mě to u těch dětí není o sytosti - ať mi nikdo nevykládá, že když si dvouleté dítě dvakrát ukousne chleba nebo sní 3 růžičky vařené brokolice, je syté. Houby, nechce se mu už víc ztrácet čas jídlem nebo prostě jen zahnalo tu největší potřebu něco sníst.
 Sára, syn 3r. 
  • 

Re: Re: Takové rady mám moc ráda 

(3.2.2006 13:25:45)
Mám úplně stejné zkušenosti. Sice jsem byla od narození syna přesvědčená, že se u jídla žádné divadýlko odehrávat nebude, že se bude prostě pouze a jenom jíst. Opak byl pravdou. Pokud jsem chtěla, aby vůbec něco snědl, musela jsem mít v zásobě na stole neokoukané "hračky" a jednoduše ho něčím zabavit. Ve finále to vypadalo tak, že jsme např. dávali do skleničky čočku nebo fazole, ale syn se u toho najedl. S přibývajícím věkem si sice nechal vysvětlit, že u jídla se sedí a nic jiného nedělá, ale to mu vydrželo vždycky jenom chvíli. Teď mu jsou 3 roky, u oběda krásně sedí, drží se lžičky a baští sám, ale jenom do té doby, než si umane, že už jíst nebude. Někdy sní vše bez řečí, jindy si vzpomene v půlce jídla, někdy hned po pár soustech. Pak mi nezbývá nic jiného, než ho dokrmit. U ostatních jídel sedět nevydrží, kousne si, ale hned si zase utíká hrát. Tak je to po celou dobu, než sní celou svačinu nebo večeři. Prostě ještě pořád jsou pro něj důležitější a hlavně zábavnější hračky, než rohlík nebo chleba ležící na talíři. Ve školce je to ale jinak. Zřejmě mu jsou ostatní děti příkladem, sní všechno a sám a dokonce si ho i chválí, jak krásně hamá. Přiznám se, že co se týká stylu jeho jedení, jsem rezignovala. Ať si klidně hraje, jen když u toho jí...
 Soňa ,syn skoro 3 roky 
  • 

Re: Re: Re: Takové rady mám moc ráda 

(3.2.2006 13:41:29)
Tohle znám.Tomík začal jíst ze lžičky od 5.měsíce,a pokaždý jsem ho musela nějak zabavit,poslední dobou jí u televize - ale aspoň něco sní.Je poměrně vysoký,nikdy to nebylo baculatý dítě - a poznámek, že mu nedávám najíst,jsem si užila dost.Celkem dobře jedl v kočárku.Asi ve 2,5letech začal jíst aspoň polívku sám,a ani tak neprasečil.Kdežto když jsem ho krmila já,tak měl obě ruce volné a to lítalo jídlo vzduchem.Ale i teď je schopný jíst polívku rukama,jogurt taky.Manžel na to nemá nervy,je to kuchař,takže mu radši pustí televizi a krmí ho.Já se ho snažim nechat aby aspoň trošku snědl sám,pak ho dokrmím,ale někdy nechce jíst sám vůbec.Tak ho krmím,protože když jdem pak ven,kňourá že má hlad.Do školky zatím nechodí.Co s ním,to nevím,snad se to věkem zlepší.
 Markéta, syn 4 r. 
  • 

Naštěstí je tu školka 

(7.2.2006 12:11:14)
Můj čerstvě čtyřletý syn jedl pěkně asi do 1,5 roku. Pak ho jídlo začalo zdržovat od různých zajímavých aktivit, takže jsem ho krmila stejně jako vy - no prostě aby si nevšiml, že jí. Mám v paměti, když jsme seděli na zemi v kuchyni u pračky ždímající prádlo a já do prcka, který fascinovaně sledoval proces, futrovala jednu lžičku za druhou. Věkem se to vylepšilo podstatně, nicméně jeho přístup k jídlu je neuvěřitelně laxní - já ho snad v životě neslyšela říct "Já mám hlad". Někdy skutečně vydrží celý den o mléce a jednom rohlíku, jindy toho sní relativně hodně. A přesně jak vy říkáte - ve školce jí dobře, jí tam i jídla, která by doma do pusy nevzal - čočku, špenát atd. Jediné, co nejí ani doma, ani ve školce, jsou polévky - všechny jsou podle něho "Zahnislé". (Ostatně na dotaz: "Tak co jste měli k obědu?" odpovídá :"Už si to nepamatuju, bylo to hnusný, ale mě to chutnalo.")
 lenkafrej 


Re: Takové rady mám moc ráda 

(24.10.2007 12:23:10)
Taky mám takovou zkušenost. Mám dceru 13 měsíců. Byla doba kdy to bylo horší (než jsem začala vařit naši stravu i pro ni), teď se to trochu zlepšilo.
 Hana Burešová, 1 dcera 5 let 
  • 

Re: Re: Takové rady mám moc ráda 

(3.2.2006 13:39:25)
Mela jsem takovouhle sestru (o 11 let mladsi). Proste jedla hrozne malo a my z toho byli doma vsichni rozhozeni. Byla drobna, hubena v nasi slovansky stavene rodine. Ve trech letech snedla k svacine cca tretinu vyzivy, maximalne pulku. Ted kdyz je ji 18 let, vim, ze proste vic jidla nepotrebovala. Meri jen 151 cm a vahu ma vysce odpovidajici, zatimco zbytek rodiny je stredni az vyssi vysky. Ma srdecni vadu a telo se takto mensimu srdecnimu vykonu prizpusobilo. Zadne dite neumre hlady a uprimne jsem jeste v nasi zemi nevidela podvyzivene dite. Podvyzivene jsou az divky s bulimii, anorexii apod. Myslim, ze deti se naji, kdyz ma hlad.
Jako velka hloupost mi prijde bavit dite pri jidle, povede to v dusledku k tomu, ze dite pri jidle nebude vnimat, ma-li hlad ci ne, popr. chut jidla. Soustredi se na neco jineho a jeho prirozena zivocisna potreba se sytit bude prekryta prijimanim jinych signalu. Pozdeji to navic muze vest k zlozvyku jist pri cteni (moje oblibene) ci sledovani televize a odtud je opravdu jen krucek k obezite ci jinym porucham vyzivy.
 Agnes (3letá vybíravá dcera + 3měsíční mimčo) 
  • 

Nechápu... 

(4.2.2006 23:12:57)
Teda dámy, nečetla jsem všechny příspěvky, ale ty maminky, které za dětmi s jídlem běhají a dělají psí kusy jen proto, aby jejich děťátko, které má holt jiné starosti než jídlo (jako ostatně hodně dětí), neumřelo hlady, obdivuju. Moje dcera je taky dost vybíravá. Nejí maso, absolutně ŽÁDNOU zeleninu ani ovoce, marmeládu ani med, brambory v jakémkoli stavu (vařené, kaše, knedlíky ani hranolky). Extra jí ale nevyvářím - trochu se přizpůsobíme, ale sekanou (jediné pro ni přijatelné maso) dostane bez brambor nebo kaše a stačí jí to. Od počátku se řídím radami, které jsou uvedeny v článku a nemám s tím problém. Nechceš, nejez a hotovo. Vydrží mi klidně týden jen o snídaních - snídá Nesquika s mlékem, to je snad jediné 100% jídlo - když jí nechutná oběd, nemá oběd a když to nesní ani k večeři, tak jí nabídnu třeba chleba s něším. Když nechce ani to, tak má prostě smůlu. Mezi jednotlivými jídly nic nedostane a taky přežije. Vydrží to takhle klidně týden a pak začne normálně jíst - někdy i to maso. Roste "jako z vody" - ve 3 letech má 105 cm a 17 kg (teď už zase možná víc). Takže matky, oni vám ty ratolesti neumřou! Nedělejte ze sebe šašky! Přeji hodně úspěchů při krmení dětí a pevné nervy.
 Dadalinka+Miška2/04aOndra9/05 


Re: Nechápu... 

(8.2.2006 22:58:37)
Agnes, ty nechápeš nás - běhající, či jinak se snažící maminy- a já nechápu tebe. Nemáš strach, že má nedostatek minerálů a vytamínů. Jídelníček máme upravený podle toho co dcera může, ale nijak to zvlášť nepřeháním. Ale pokud by mi odmítala jíst všechno, tak bych děla třeba psí kusy, abych do ni něco dostala. Nechci soudit, neznám holčinu, ale ani ty suď.
Článek je takřka ideál, který není všude možný.
 Zuzana, Katka, 18 mes 
  • 

Re: Nechápu... 

(9.2.2006 20:44:32)
hm, ja si nemyslim, ze robim zo seba saska, ked ponuknem mojej malej nahradne jedlo, ked odmietne obed, vacsinou sa trafim a zje ho,ja vnimam moju dceru ako seba , mne tiez nechuti vzdy to, co mi daju pred nos ! Aj my si predsa vyberame zo 4 jedal v zavodnej kuchyni - ak by bolo podla Vas, tak ved naco, jedzme to , co nam daju , jedno jedno jedlo a hotovo !!
Zuzana
 markéta, Tereza 7/03 
  • 

Re: Re: Nechápu... 

(15.2.2006 14:12:50)
Ale to je rozdíl, ne?
Já to vnímám tak, že jsou jídla, která můžu, ale nemusím a pak jsou jídla, která nepozřu. Do první kategorie patří např. rizoto, do druhé hrachová kaše. Jídla, která pro mojí dceru patří do druhé kategorie, tj. nejí je vůbec, nevařím, resp. jí nedávám. Jídla z druhé kategorie jí dávám. Už proto, že těch jídel, která jsou vysloveně oblíbená je pár a musí mít stravu pestrou. Takže ona, když se "courá" s jídlem, nedělá to proto, že by jí to vysloveně nechutnalo (takové jídlo jí nedávám), ale proto, že jí nebaví jíst. A v takovém případě žádná jiná alternativa není.
Dcera nejí luštěniny. Ty jí nedávám vůbec. Problematické jsou knedlíky. Chuťově jsou pro ní přijatelné, ale strašně dlouho je v puse přežvykuje, tak jí to trvá dlouho a sní jich málo. Když máme třeba guláš s knedlíky, jí udělám nudle nebo rýži. Ale, aby mi říkala, že guláš s rýží nechce, že chce radši nudle, když už jsem tu rýži uvařila. Dostane rýži, případně jí slíbím těstoviny na druhý den.
Výběr mezi tím, co dítě jí a nejí je v pořádku. Ale myslím, že by si nemělo vybírat mezi dvěma jídly, která jí. Samozřejmě do toho nepočítám výběr typu chceš jabko nebo hrušku, chceš mléko nebo kakao, chceš chleba s lučinou nebo s eidamem.
 Zuzka, Tomíno 1rok 
  • 

Re: Nechápu... 

(5.9.2006 11:49:51)
Naprosto souhlasím,můj Tom také nechtěl jíst, a tak jsem zvolila taktiku "nechceš, neubude" vydržel to 2dny a teď jí úplně normálně. Chce to i pravidelnost,aby prcek věděl,že teď je čas na snídani,svačinku apod.
 Ivana Procházková 


Re: Re: Takové rady mám moc ráda 

(5.2.2006 23:03:08)
Díky za ohlasy. Koukám, že v tom nejsme zdaleka sami, což potěší :)).

Jídlu zdar!
 Ivana 
  • 

Re: Re: Re: Takové rady mám moc ráda 

(9.2.2006 0:37:15)
Jééé, to se mi to tady krásně čte:o)))) Vidím, že jsem nebyla zas takový blázen za jakého jsem se považovala, když jsem vyváděla všechny ty věci co se při krmení dělat nesmí a které vyvádí i někdo jiný než já:o))))
Musím Vás trošku potěšit, ten můj nejedlík, kvůli kterému jsem se opravdu málem stavěla na hlavu, jen aby něco snědl, teď ve čtyřech letech už krásně jí a nepotřebuje k tomu nic!:o))) Trvá to asi tak rok, takže vydržte a nebojte se, oni se jíst naučí, někdo dřív někdo později.
Ještě musím dodat k tomu od kdy jí děti samy lžičkou, že mám dcerku dvouletou a ta jí hezky a sama! už od roku a půl a v té době na tom byli s šikovností tak nastejno(synovi byly 3 roky).
 Iva 
  • 

Re: Takové rady mám moc ráda 

(3.2.2006 12:58:56)
Moje dcera - 17 měsíců, jí jen když jí něčím zaujmu. Nejsou to její oblíbené hračky, ale nové předměty např. krabička se zipem...atd. Jakmile jí to začne nudit, přestane jíst. Zkoušela jsem jí nechat vyhládnout, to je ovšem jen marná představa, že potom začne jíst jídlo...příkrmy apod. Místo toho je mrzutá, nechce ani pořádně spát a prosí o každou sušenku (piškot) a vše co vidí. Tak to prostě nejde. Je spokojená, když se dobře nají a k tomu jí musím přesvědčovat. Kdyby jedla jen to na co má chuť, dopadlo by to tak, že by neprospívala a spokojená by jistě moc nebyla.
 Anna 
  • 

Re: Takové rady mám moc ráda 

(3.2.2006 13:08:39)
Konecne nekdo, kdo ma deti jako ja. Vetsinou se tady na Rodine setkavam s opacnym problemem. Dceri je 11 mesicu a konecne jsme dosahly 8 kg, to ale diky "nevychovnemu" stravovani. Je treba hodne nahlas zpivat "Holka modrooka" a v ruce, ve ktere neni lzicka, trimat manaska a do rytmu delat "opicky". Od 6 mesicu nekojim, na radu lekare, mala za cely den nesnedla ani lzicku prikrmu a v noci jsme kojily i 20x.
Tak nevim, zaostala snad neni, stoji od 7 mesicu a krom vahy odpovida vsem tabulkam :o) ale o samostatne krmeni zajem neprojevuje. Jidlo a spanek je proste zbytecne, kdyz je tolik veci na poznavani...
 Motýlek+2 děti 


Ahoj 

(3.2.2006 13:30:19)
Já mám 19 měsíční dceru a žádné ubrusy jsem pod ní nikdy nedávala.
Hned první příkrm chtěla sama papat tak jsem jí to dovolila.Občas jsem jí tam něco šoupla sama aby to šlo rychleji.Ale papá sama do dnes.Já si jím svoje a ona svoje v židličce s kšírama tak nikam neuteče.Spapá co jí dám vědšinou si i přidá trvá jí to jen asi o 15 minut déle nežli mě.Umí jíst i vidličkou nikdy se jí do toho nepletu ať si to sní spůsobem jakým chce a jsme obě spokojené.Někdy to sní rukama ale hlavně že to sní.
Večer se koukáme u toho na pohádky a neruší nás to naopak se mi zdá že jí to jde rychleji.
 Martina, 2 kluci 


Re: Takové rady mám moc ráda 

(3.2.2006 13:38:27)
To já taky :-)
Možná bych radila totéž, kdyby se mi druhorozenec narodil jako provorozenec - jí sám od 1.5 roku, neušpiní, neupustí, je úžasně vzorný. Ale předtím jsme měla Honzíka - krmila ho do 2 let, pak občas jedl sám, málem jsem zapálila záclonu :-))), abych ho zabavila, aby něco snědl, teď je mu 6 a s jídlem je vše ok.
Takže každý ať si to svoje dítě krmí po svém :-)
 Jana (Kuba skoro 3r.) 
  • 

Re: Takové rady mám moc ráda 

(3.2.2006 15:12:28)
Syn je také nejedlík resp. ťuky ťuky už je to lepší. Ale krmení pro mne byly hodně horké a náročné chvilky. Odstavil se v 9. měs, nechtěl umělé mléko, ani nic moc na lžičce, hmotnostní přírůstky podprůměrné... Já teda neměla na to ho nechat hladovět.
Ani u nás rady typu - vynechte jídlo, bude hlad - nezabraly. Tak jsem povídala pohádky, on si u toho jezdil autíčkem...
Teď pro změnu nechce jíst sám - vydrží jen chvíli a ať ho maminka krmí. No chystáme se do školky, snad příklad pomůže.
Ten článek se asi lehko píše, ale realita může být jiná.
Nebo jsem tak "měkká"??? Teď čekám druhé mimčo - Kéž by bylo líp :-).

 Eva 
  • 

Re: Takové rady mám moc ráda 

(5.2.2006 22:19:34)
Mojí dceři bude 18m, už tak dva měsíce se nají sama bez problému vidličkou, lžičkou už déle. Málokdy po ní musím uklízet. Opičárny neděláme, prostě chceš-nechceš, konec. Přijde mi hloupé si přidělávat práci tím, že dítěti dělám kašpárka, aby se najedlo. Jí společně s námi, sedí ve své židličce a většinou jí to ani netrvá o moc déle než nám.
 Ivana Procházková 


Re: Re: Takové rady mám moc ráda 

(5.2.2006 23:08:00)
No problém je, že moji dceru by ani nenapadlo lžičku s něčím tak nezajímavým, jako je jídlo, strkat vůbec do pusy :).
To jsem ale už popsala výše..
 Šárka, tři děti (19, 16 a 2) 
  • 

Příklady táhnou 

(5.2.2006 23:48:00)
Ahoj,
ptáš se, jak obelstít dítko, které nejí, aby jedlo. Co kdyby jsi zkusila takový malý trik, který je založený na tom, že děti chtějí dělat to, co dospělí. Zkus nenutit tvé dítko k jídlu, ale hezky si sama sedni ke stolu a začni baštit. Dítěti nic nenabízej, vůbec si ho nevšímej jako by nebylo v místnosti. Troufám si tvrdit, že jak uslyší cinkání příboru o talíř, případně slastné pomlaskávání, samo zanechá hraní a přihrne se ke stolu. Můžeš mít připravenou malou plastovou lžičku a tu mu strčit do ruky, aby si samo nabíralo. Hlasitě dávej najevo, jak je to jídlo chutné, jak si na něm pochutnáváš a že to všechno TY SAMA spapáš. Já osobně problémy s dcerou nemám. Řeknu, že jdeme jíst, ať si vleze do židle. Vleze si do židle a jíme. Je fakt ale, že taky jíme s knížkou nebo televizí. Snažím se aspoň tu knížku odbourávat. Člověk nesmí polevit. Jak to uděláš jednou, už se to veze. Jinak výše popsaný trik mám vlastnoručně vyzkoušený. Už nevím, co to nechtěla jíst, snad jogurt ke svačině. Zabralo to. Řekla jsem jí, že mám dobrotu, že jí by to určitě nechutnalo. Měla bys vidět, jak se hrnula ke "korytu".
Tak hodně zdaru a pevné nervy.
 Ivana Procházková 


Re: Příklady táhnou 

(5.2.2006 23:54:41)
Tak toto u nás fakt nefunguje, zkoušela jsem :) Nanejvýš tak ochutná jednou sousto, ale buď (a) zjistí, že to zná a víc ji to nezajímá nebo (b) zjistí, že to nezná a tím pádem je to pro ni fuj (konzerva jedna konzervativní :), 3x si otře jazyk o rukáv a taky ji to už nezajímá..
 Sylvie 


Re: Re: Příklady táhnou 

(5.2.2006 23:56:39)
Ivule, nevím, jak staré máš dítě, ale u naší nejstarší se jídlo zlepšilo až s nástupem do školky. Nějak ji kolektiv strhnul k tomu, že jíst začala (i když, pravda, naše mladší toho stále sní víc...).

S.+++
 Ivana Procházková 


Re: Re: Re: Příklady táhnou 

(6.2.2006 0:04:59)
Je jí 16 měsíců, do školky ještě daleko :) Ale což, alespoň nějaká vidina lepších zítřků..
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Re: Příklady táhnou 

(6.2.2006 8:53:04)
Ivule a pochopila jsem dobře, že ještě kojíš? Já jsem v 18-ti měsících přestala kojit kvůli tomu, že mlaďoch nechtěl celej den (a noc) nic jinýho než MM, takže já byla vysátá jak od upíra. Když jsem ze dne na den odstavila, přesedlal na mlíko z flašky, který taky zasytí. Když ale nemá mlíko a pije jen šťávu, jí trošku víc.
 Ivana Procházková 


Re: Re: Re: Re: Re: Příklady táhnou 

(6.2.2006 23:14:25)
No taky už jsem přemýšlela o tom, jestli by se chuť k jídlu nezlepšila, kdybych odstavila.
Jenže odstavení je nevratný proces :) a tudíž se mi nechce moc na tomto poli experimentovat. Abych pak náhodou ještě nemusela vymýšlet, jak do holky vpravit navíc i ten sunar. Zatím jsme jí ho zkoušela dát jen tak na lžičku a úspěch to teda nemělo..
Každopádně jsem si všimla, že když se v noci moc nepřecpává (třeba když k ní v noci vstával manžel, zatímco jsem se potila s chřipkou), tak přes den jí jídlo jelo o něco lépe.. Nežravka jedna :)
 Marie, dcera 20 měsíců 
  • 

Re: Takové rady mám moc ráda 

(8.2.2006 15:44:43)
Ivule a ostatní se stejným názorem, ani jsem nemusela Vaše odovědi číst celé, aby mi bylo jasné, jak jste na tom. Brzy se stanete otroky Vašich ratolestí. Je ohromně pohodlné schovávat se za "nežravost" Vašich dětí apod., ale tím svým dětem moc nepomůžete, nejspíš jim vypěstujete poruchu příjmu potravy. Článek "Jak přežít samostatné stolování dětí" je perfektní. Jasný, stručný, výstižný. Měla by si ho přečíst každá maminka než začne své děťátko přikrmovat a řídit se jím. Samozřejmě je potřeba ke každému dítěti přistupovat individuálně, ale v zásadě se toho držet.
 Ivana Procházková 


Re: Re: Takové rady mám moc ráda 

(8.2.2006 21:33:57)
Milá Marie,
článek je "perfektní" až na to, že jaksi nedává radu, jak do dítětě to jídlo vpravit, když "nežere". Tedy já ji tam nenašla. Jestli sis nevšimla, tak jsem ve svém příspěvku položila maminkám podobných dětí otázku, zda tedy o nějakém takovém "grifu" nevědí.
Tak jestli nějakou máš, tak sem s ní, jinak tvoji "kritiku" mých postupů, jak do dítěte jídlo dostat, beru jenom jako blábolení.
Jestli mám mluvit za sebe, tak mně osvědčuje toto:

1. Dávat dítěti jídlo v pravidelném čase (odchylka 10 min je již špatně).

2. Upravit jídlo tak, aby vypadalo "stejně" (naše malá je "konzerva" konzervativní, jak jsem již jinde napsala). Například se mi osvědčuje jakékoli teplé jídlo, které se jí v poledne, přelít do skleničky od Hami nebo Hippu (na ty si navykla jako mimi a ty jí jedou).

3. Mezi jídly ani soustíčko čehokoli jiného, k pití jen vodu.

4. Dodržovat při jídle zažitý rituál.

A dále: zabavit dítě při jídle, jak to jde, aby se nenudilo..

Pokud něco z tohoto nedodržím, je to zoufalství.

Mohla bych tu vyjmenovat ještě víc věcí, které jsem jaksi intuitivně začala praktikovat. Jestli ti při tom připadám jako otrok svého dítěte, tak budiž. S tím jsem si ale dítě pořizovala, že asi nebude samo od sebe skákat jako hodinky podle mého.. A vzhledem k tomu, že stravu považuji za dost důležitou věc pro jeho zdraví, tak se jaksi nespokojím s tím, aby holka jedla jen to, co jí zrovna jíst baví.
A na závěr: mohla bys mi vysvětlit, proč bych při výše zmíněném postupu měla vypěstovat u dítěte poruchy v příjmu potravy, či jak jsi to nazvala? (Článek to zmiňoval taky). Já totiž nechápu, proč... Tak díky za odpověď.
 Líza 


Re: Re: Re: Takové rady mám moc ráda 

(9.2.2006 5:44:58)
Ivule, no já nechávala i svou na pátém percentilu se potácející dceru jíst jen to, co ji baví, a dělám to tak doteď. Roste. Hlady neumřela. Podvyživená není. Vše jsem dělala jako ty, jen poslední bod ne - žádné zabavování, jen prostě talíř před ni a podle věku jsem krmila nebo nekrmila, dokud neřekla, že nechce (na to jsem se jí ještě přeptala, abych si byla jistá, že to myslí vážně). Pokud se v tom jen ta šťourala, tak po dvaceti minutách šlo jídlo ze stolu pryč.

S tou poruchou příjmu potravy - není psáno, že ji dítě mít bude, ale rizikové je vypěstovat v něm pocit, že jídlo je něco, čím můžu manipulovat ve vztahu s mámou. Odměním mámu tím, že se najím, potrestám ji tím, že se najíst odmítnu. Když odmítnu tvrdošíjně, uvedu mámu do úzkosti. Tenhle model není dobrej.
Takže zpět k tomu předchozímu odstavci - udržela jsem situaci tak, aby jídlo byl JEJÍ problém, nikoli můj. Ono by to tak mělo fungovat, a u hodně malých dětí to funguje, dokud se "nezkazej". Jí se proto, abych neměla hlad, aby mě nebolelo hlady břicho. Z žádnýho jinýho důvodu (respektive někdy jíme taky proto, že to máme rádi, ale to není tenhle případ). Nejí se proto, že to chce máma - protože pak je jídlo problémem mámy a ne mým vlastním zájmem.
Doufám, že jsem to napsala srozumitelně.
A že si dvakrát kousne - no tak asi to stačí.
Problém je, že když už si dítě na to přemlouvání a nucení zvykne, je těžké ho to odnaučovat a pokud se k tomu rozhodneš, chce to hodně sebekázně v tom, že ti prostě bude jedno, kolik sní. Ale ono je to skutečně tak - v Česku děti hlady neumíraj. To je naše úzkost, co nás vede furt vymýšlet, jak to do nich dostat. Proto o tom článek nepíše, jak to do dítěte dostat - to je věc dítěte. Ty mu máš jídlo nachystat, nabídnout. Konec. Ono ví, jestli má hlad.
 Marie, dcera 20 měsíců 
  • 

Re: Re: Re: Takové rady mám moc ráda 

(9.2.2006 14:48:45)
Ivule,
já pořád nevím, proč chceš jídlo do dítěte nějak vpravovat. Když jíst nechce, tak ho nenuť. Dobře jsi napsala, že nebude samo od sebe skákat jako hodinky podle Tvého. Každé dítě má své potřeby a zrovna u jídla je to dost důležité. Poruchu příjmu potravy samozřejmě, v pozdějším věku, mít nemusí, ale může. Bude Tě skrze jídlo ovládat a nepozná, kdy má hlad. Nechci se o tomto tématu více rozepisovat, to je opravdu na dlouho, ale v literatuře (snad i na internetu) se o tom dozvíš mnoho. Myslím, že v dnešní době, je to dost aktuální téma. Co se týče nějakého toho "grifu", hned na začátek, v každém případě se to nezmění ze dne na den. Pokud je zvyklé na určité rituály při jídle, bude to vyžadovat vytrvalost. Tím pravidelným časem si nejsem moc jistá, myslím že plus mínus půl hodiny by mělo být v normálu (ale fakt nevím), mezi jídly nic nebo téměř nic a pít vodu, to sedí. Co se týče zábavy u jídla, ne! Jako zábava musí stačit jídlo samotné. Dát do ruky lžičku nebo větší kusy jídla (brokolice, mrkev, celer...) ať se živí samo. Možná i ta úprava jídla by měla být každý den trochu jiná, něco nového na talířku a je o zábavu postaráno. Když jíst nechce, ať nejí, další bude až svačina. Hlady neumře. Dítě se musí naučit, že jí, aby utišilo svůj hlad a ne proto, že si to maminka přeje! Ale jak jsem již psala, je to velice individuální. Žádné desatero, které by fungovalo na všechny děti, neexistuje.
 Ivana Procházková 


Re: Re: Re: Re: Takové rady mám moc ráda 

(11.2.2006 1:02:40)
Lízo, Marie,

dík za rady, zmiňujete vlastně podobné věci. Že by díte nemělo maminku přes jídlo ovládat, s tím určitě souhlasím a pravda, že mě nenapadalo dívat se na to z tohohle úhlu..

Dneska jsem udělal "pokus", nedala k jídlu žádnou zábavu ani hračky, a jako jediné rozptýlení nabídla tedy to jídlo. No dítěti se to moc líbilo :) Míchala si jídlo lžičkou, kydala zeleninu z mističky na stoleček případně zpátky, strkala mi ji do pusy a dělala jiné podobné krávoviny, nicméně druhou lžičkou jsem do ní to jídlo docela s úspěchem dostala.. No proč ne, když to bude fungovat.. Akorát nějak nevidím rozdíl mezi tím, když se dítě při jídle rozptýlí tím, že staví na stolku kostky a tím, když matlá jídlo. (Mě osobně tedy to matlání jídla přijde horší než kostky, páč mám pocit, že jí tím učím, že jídlo je na hraní místo k jídlu, ale to je na úvahu..) Jinak požadavek, aby moje dítě strkalo tu svoji lžičku (či kousky jídla) směrem mistička --> pusinka u nás nehrozí, ale to se asi schodneme, že v 17 měsících je ještě normální, že je dítě krmeno.

A Marie, proč chci do dítěte jídlo "vpravit"? Uvedu, jak je to s jídlem u mě. Něco jako pocit hladu pociťuju asi tak v případech, když večer zjistím, že jsem zase celý den nic nevzala do huby.. Já prostě nemám během dne "normální" hlad, který má asi většina lidí. Buď jím proto, že jdou na oběd všichni a racionální úvahou si dám jídlo taky, nebo případně žeru z nudy (ale ne z hladu). Patřím spíš k té části populace, co je pod váhovým průměrem.. (i když teď po Vánocích bych nějaké to kilečko ráda odpárala :)). Že by to byl správný stravovací návyk si zrovna nemyslím. A protože předpokládám, že dítě může mít tenhle "nepocit" hladu po mě (já to tak mám od mala - alespoň co pamatuji), tak se prostě chci snažit o to, abych u ní pravidelným jídlem alespoň vytvářela NÁVYK pravidelně přijímat stravu.

Takže proto CHCI, aby pravidelně vzala něco do pusinky. To, že mi k tomu pomůže běžící TV, zpívání písničky, knížky a kostky na stole a jiné divadlo, mi přišlo nepodstatné (a po pravdě - připadá mi to nepodstatné i teď). Že by se dítě nemělo do jídla nutit a cpát do něj jídlo přes jeho odpor, s tím jedině souhlasím - a o tom řeč nebyla, že..

Tak jídlu zdar, zítra zase zkusíme při jídle "matlačku" polívky místo kostiček :))
 Marie, dcera 20 měsíců 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Takové rady mám moc ráda 

(11.2.2006 21:52:22)
Ivule, asi nemáš tak "nežravé" dítě, jak si psala, když hned první pokus byl úspěšný :-) Jsou děti, do kterých prvně bez hraček nedostaneš ani lžičku. A jestli kostky nebo jídlo, to je dost velký rozdíl. Kostky se nedají jíst! I když zatím je pro malou lžička i jídlo zábava, nevěš hlavu, brzy zjistí, že lžička se dá dát do pusy, a že chutná mnohem líp než gumová kačenka. Teprve potom se začne snažit jídlo nabírat a cíleně ho dávat do pusinky. A že u toho nadělá binec? Některé děti po jídle končí i ve vaně.
Je pravda, že u nás mělo mnohem větší úspěch samotné jídlo než lžička. Kus celeru, petržele , brambory, dokonce i těstoviny lovila a dávala do pusy. Každý týden měla v oblibě něco jiného, co zmizelo z talířku jako první.
A s tou polívkou pozor, postupně by děti měly respektovat, že něco nemohou jíst sami, ale musí se nechat nakrmit. Jogurty, kaše... to všechno brzy bude jíst sama, namočí lžičku a jídlo na ní zůstane, i když lžičku po cestě do pusy třikrát otočí. Polívku dovolit mnohem později, až bude lžičku ovládat. Třeba to nebude ještě úplně dokonalé, ale už ji nebude otáčet. Polívkou už se jen zdokonalí a máte vyhráno.

Ještě k odstavci extra pro mne, o "nepocitu hladu" nic nevím, jen pochybuji, že by to mohlo být dědičně. I když, kdo ví...

Přeji hodně úspěchů
Marie
 manka 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Takové rady mám moc ráda 

(16.2.2006 0:10:56)
Přečetla jsem všechny příspěvky až sem a chci přispět s tím, že mám doma zarytého NEjedlíka. Všechno výše popsané jsem zkoušela minimálně 100 a víckrát a to vaše "však nejez, neubyde, hlad tě donutí".... mě "pobavilo"... můj syn to totiž ve 27 měsících řeší tím, že se v noci nejmíň tak třikrát budí, srdceryvně pláče a dožaduje se mlíka (kojila jsem do 13ti měsíců). Takže já se snažím vysvětlovat, že je noc a v noci se spinká, konejšit, ale vydržela byste to některá Xkrát za noc Xdní v týdnu :-O? Jo a ještě to znamená, že dál spí akorát se mnou v posteli... Takže když přece jen přes den do něj něco "dostanu" tak v noci spí až do rána! Mlíko snad jako jediný miluje, takže ho máme "za odměnu", když hezky jedl = rozumněj aspoň něco málo. Pravda, je to o hodně lepší než bývalo dřív, ale i tak vlastně celoročně dávám vitamíny, protože ovoce ani zeleninu "nepapá", takže se opravdu obávám, že by mu dost věcí chybělo.
Další fakt je ten, že matky jedlíků to stejně asi nikdy nepochopí, vidím to ve svém blízkém okolí, a kdo nás s Cipískem viděl u jídla tak už neplýtvá dobře mířenými radami a spíš se diví mojí trpělivosti, kterou jsem nikdy neměla, tu jsem získala.. Já i moji dva starší bratři jsme byli jako děti taky příšerní NEjedlíci, takže moje máma přesně ví jaký to je, k ní si chodím postěžovat a pro pochopení. Taky "potěší", když tady čtu, že v tom nejsem sama ;-))). Jo a já byla s jídlem příšerná snad do 18ti...
Hezký večer všem.
 hadice + 1 Kubík skoro 23 měs. 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Takové rady mám moc ráda 

(29.7.2007 23:38:16)
Jo, tak to je, jako bys mi psala z duše!
Pro našeho Kubču bylo cca do doby od roku věko do cca před 14-ti dny jídlo prostě šílená, ale šílená VOTRAVA! Protože proboha proč by měl sedět a něco si cpát do pusy, když je přece daleko zajímavější lítat všude možně a krámovat šuplíky, jezdit s autíčkama, koukat na letadla na nebi, no prostě cokoli, co není taková šílená NUDA!!!
Když mi doktorka v 18-ti měsících na kontrole položila řečnickou otázku: o jídlo a pití si říká, že jo?! zůstala jsem jak jojo! Pití jsem mu nabízela průběžně (sám si nikdy nedošel, i když věděl, kde hrneček je) a o jídlo si sám do té doby ani náhodou neřekl nikdy! A vlastně poprvé až, jak výše uvedeno, cca před 14-ti dny - tedy do cca 22 měsíců.
Jediná pro něj přijatelná a radostně očekávaná potrava bylo MM - dodnes kojím - sice tedy už jen ráno a pak ještě salátová okurka...:)
Ani nespočítám, kolikrát mi vrátil oběd, svačiny u nás v podstatě neexistovali (dodnes mi nesní cokoli namazaného - tzn. pečivo pouze suché a bez náplně), na UM a mléčné výrobky všeobecně si zvykal 3/4 roku-šílený, co mlíka jsem vylila - radši nemyslet:(-jediné pro něj nyní přijatelné z MV je UM,pudink, termix, občas tvaroh nasladko, sýry(pokud nejsou např.roztavené v rizotu)a jakékoli jogurty vč.bílých jsou pro něj nepoživatelné - bůh ví proč...
Spoustu jídel nejí ne proto, že by mu nechutnali ale proto, že se mi prostě a jednoduše nepodařilo vpravit mu je do pusinky. Nechce je, aniž by je předem ochutnal, což je pro mě naprostá záhada...Je to prostě konzerva konzervativní, jak už výše psala jiná maminka.

Zkoušela jsem cokoli - namixovat - i když komplet zuby má od 12-ti měsíců a od 18-ti měs. i všechny druhé stoličky, nebo naopak nemixovat a nevmíchávat, ale udělat hromádky podle druhů aby si vybral, na co má chuť - to mi přišlo ještě horší, jako by se nemohl rozhodnout, co vyzkouší, tak radši nejedl nic...šílený!

Zlomilo se to u něj až teď, ale bůh ví, co toho bylo příčinou. Začalo mu moc chutnat maso a zbaští i něco z přílohy - hurá hurá. Zdá se mi, že se u něj konečně dostavil pocit hladu a taky poznání, že se zahání tím, že něco sní...Když dřív občas pocit hladu měl, byl nervózní a plačtivý, ale jakýkoli pokus do něj dostat cokoli, vyjma MM byl marný.

Další věc, která se mi dost osvědčila, je stolovat nebo baštit cokoli všichni společně ve velkém kolektivu - sama maminka doma, případně táta nebo teta s kámošem je pořád málo lidí... To platí hlavně na nová jídla....takhle začal jíst hrášek i salátové listy a upečené cukroví od babičky..prostě to jedli všichni, tak proč on by ne... Ale v období "totální nežravosti", tj 3/4 rok jeho života, nepomáhalo ani to, prostě tím jídlem krmil všechny ostatní, jen sebe ne...Můj taťka mi uštěpačně říkal, že je hubený, protože mu nedám nic k jídlu, když ale viděl, jak to jeho stolování vypadá, tvrdil, že je to první dítě na světě, které dobrovolně umře hlady....

Každopádně ale zbořil veškeré moje představy o tom, jak budu vychovávat dítě co se jídla týče...taky už jsem pochopila, že jsou děti(a lidi),pro které je jídlo něco, co je až na posledním místě...a že to otázka výchovy v mnoha případech prostě není...

A všem maminkám, které tady mají normální děti, které normálně jedí a maj plnou pusu keců, že si za to můžeme sami, bych ráda poprosila o radu, jak se dá dítě naučit jíst chleba čímkoli namazaný, to že mu to dám do pusy prostě nefunguje...!

H



 Nikola, 10měsíční dcerka 
  • 

nesnáším patlání atd. 

(13.2.2006 21:42:49)
Ahoj, moc jsem se pobavila nad všemi příspěvky. Můj názor je, že každé dítě je individuální a nelze nikoho soudit. Některé děti krásně prospívají a nemusí ani moc jíst, prostě jsou pěkně stavěné, pak může být použito pravidlo: když nechceš, tak nejez, neubude, ale pak jsou děti, kterým by se mělo dát najíst, protože jsou hubeňoučké a prostě je zajímá všechno jen ne jídlo, pak chápu ty maminky, které dělají všechno, klidně i šašky, jen aby se jejich děti najedli, určitě nesouhlasím s tím, jak tu bylo psáno, že žádné dítě neumře hlady, myslím, že když sní jen snídani a trochu jídla navečer, tak to nemůže stačit, určitě by chyběly vitamíny.
Teď k Simoně, je to holka, která je dobře stavěná, má 10měsíců a váží 8,7kg, zatím ji krmím sama, i když náznak, že by to chtěla zkusit už byl, avšak ta představa, že to bude všude je pro mě nesnesitelná. Jsem totiž postižená z flíčků, jakmile mi trocha jídla ukápne (rádá si utírá omatlanou pusinku rukávem - tričko letí do pračky, či kouše stoličku - utírám plenkou, nebo si hraje s háčkem, co je u stoličky - visí hlavou dolů atd.) na bodíčko či tričko, nedej bože i na kalhoty (bryndák máme), tak ji hned po jídle svlíkám a hned namáčím do vaniše, jsem totiž úchyl na fleky, jakmile něco nepustí a nejde vyprat, tak to putuje do koše. Moc ráda bych se téhle úchylky zbavila, ale moc mi to nejde. Zatím jsem ji dala patku (tvrdší) od chleba, no byla celá zmatlaná, moc spokojená, vydržela hodinu a pak ji nosila jak pejsek v pusince po celým bytě, tak jsem ji to vzala, aby to nebylo všude (další moje úchylka je, že hned všechno utírám, uklízím, vysávám snad 5x za den, vytírám každý den min. 2x nesnášim bordel, hlavně když by v tom měla lízt, máme i psa, takže když se oklepe, hned běžím na to místo s hadrem), spustila řev, ale patku nedostala, dostala hračku a byl klid. Po přečtení vašich příspěvků se budu snažit ji něco dát, třeba kousek vařene brambory nebo mrkve do ruky, to mě ani nenapadlo. Padlo tu hodně dobrých nápadů, tak budu zkoušet..... Doufám, že to přežiju. Jinak piškoty, které jí moc chutnají, strká buď celé do pusy - mám strach aby se neudusila, tak ji musim opět krmit, že ji je alespoň rozpůlim nebo je háže psovi a má z toho děsnou psinu.
Při jídle sedí v stoličce a jediný co mi teď vklidu sní je oběd, miluje zeleninu s masem. Přesnídávky odmítá. Když jí dám kus jablka, tak si časem ukousne dost velký kus a zase dostanu paniku, že se mi udusí, tak jí to beru...opět řev..Nemáte někdo zkušenosti s tím, jak velké kusy může mít dítě v pusince a co dělat, když si strká moc velké kusy do pusy???? Neudusí se mi???
 PajaMM 


Re: nesnáším patlání atd. 

(13.2.2006 22:09:21)
NIkolo,

rada ctu tvuj prispevek. Uz jsem si pripadala jedina:-)))

Ale nenormalni jsem uplne stejne jako ty - uklizeni, fleky, prani atd. atd. ..... Moje dcera prave proto zacala jist sama asi v 1,5 roce, do te doby jsem ji krmila, pokud jsme nebyly venku nebo nejedla rukama jidlo, ktere se dalo lehce vysat :-))) Ale nijak ji to neublizilo, ji sama normalne a je moc sikovna....nikde nepatla, necinta...proste dela mamince jen a jen radost a na fleky je alergicka stejne jako ja:-)))))))

Ale je pravda, ze chleb, jablko nebo mrkev jsem ji nechavala jist rukama normalne, stejne tak mandarinky, hroznove vino, pomerance a tak podobne....

Krmila jsem ji kasemi, polevkami...proste jidlem, ktere mohla vylit, rozpatlat a tak...znas to sama :-)))

S temi velkymi kousky ti neporadim...spis ji nechat a kontrolovat...asi....jinak nevim...

Preju hodne stesti a silne nervy :-) A polev trosku, ja uz to taky tak smrtelne vazne neberu a jde to taky, i kdyz to da dost premahani :-)))))
 markéta, Tereza 7/03 
  • 

Re: nesnáším patlání atd. 

(15.2.2006 14:26:54)
Já jsem dceři dala lžičku asi v tomhle věku. Začínaly jsme kousky sušenky nebo piškotu. Normální jídlo jsem jí dávala já, neměla druhou lžičku k dispozici. Když dojedla nebo mezi jídly jsem jí dala do misky kousky piškotu. Na tom se naučila, jak se nabírá na lžičku a dává do pusy, že když se lžičkou otočí, že to spadne. Má to výhodu, že z toho máš jen drobky, žádné matlaniny. Myslím, že se to dá praktikovat i s kousky zeleniny, ovoce, brambor apod. Ale musí to být tak malé kousky, které se vejdou na lžičku a je schopna je rozkousat nebo rozžužlat. Teprve když zvládla tyhle základy se lžičkou, nechal jsem ji jíst samotnou hustý pudink, hustý jogurt, bramborou kaši apod. Upatlaná samozřejmě je, to i dneska, ale je to na plíně (pod bryndák dávám plínu) a na podložce na stole. Občas kousek na zemi. Rozhodně to není po celém stole, po zemi, nemají to na tričku ostatní strávníci a nemusíme kvůli tomu znovu malovat. :-)
 Dana, Kubík 10měs. 
  • 

"ochutná" každou hračku, jenom rohlík ne... 

(28.2.2006 12:58:58)
Náš Kubík (10měs.) baští dobře, někdy nejsem schopná poznat, kdy má dost, protože na lžičku vždycky otevře pusinku. Zatím velkou snahu chytit si lžičku do ruky nemá, pro něj je to jenom hra (všechno ze stoličky okamžitě hází na zem - lžičku, plenu, odstrkuje mou ruku a pak se kouká, kam to spadlo).
Ale nevím, jak mám začít s "pevnějším" jídlem. Má dispozice k alergii, takže máme nakázáno od alergoložky do roka bezlepkově a žádné syrové ovoce (kromě banánu) a zeleninu. S tím ovocem to tak nedodržuji, už jsme vyzkoušeli nastrouhané jablíčko a zatím dobrý.
Ale nechci mu dávat rohlík ani piškoty. Zkusili jsme kukučičné křupky (složení pouze kukuřičná mouka a voda), ale ty se mu v pusince lepí na patro, takže po prvním pokusu odmítá všechno, co bych mu chtěla dát do pusinky a nebylo to na lžičce. Normálně všechny hračky a věci, co dostane do ruky "ochutnává", ale křupku v ruce rozmačkal a rozdrobil, když jsme tedy ten rohlík zkusili, tak to samé a když jsem mu (ze zvědavosti co bude dělat) dala sušenku, dával mi ji do pusy, dokud jsem ji nesnědla sama (a byla to pro něj děsná legrace...).
Kousek křupky mi sní ze lžičky, až když mu ji dám spolu s kaší (ale tam se rozmočí, takže zase nic ke kousání). Zeleninové kaše už mu také nemixuji úplně doměkka, brambor je rozmačkaný tak, aby tam kousky byly, ale zdá se mi, že to většinou spolkne bez kousání...
Nemáte někdo podobné zkušenosti?
 Petra, roční synek, terapeut 
  • 

Re: nesnáším patlání atd. 

(23.7.2007 14:43:35)
Milá maminko, je dobře, že si uvědomuješ svoji posedlost ohledně čistoty (oblečení i podlahy), to jak ji popisuješ, je už patologické a doporučuju se obrátit na nějaké odborné pracoviště, třeba na Psychiatrické centrum Praha, které patří pod lékařskou fakultu Univerzity Karlovy a které sídlí v areálu léčebny v Bohnicích. Myslím, že by tě během terapie (individuální či skupinové) mohli úspěšně zbavit zatím nevinně vyhlížející obsese, která s postupným dospíváním dítěte bude představovat značnou zátěž - právě ve vztahu k dceři. Brát dítěti jídlo protože drobí, nenechat ho najíst protože ukápne... sama cítíš, že to už je asi za hranicí normality, nicméně se neboj, tvoje úzkost z tebe nedělá rozhodně špatnou mámu a dá se s ní poměrně úspěšně bojovat! Tak si dodej odvahy a vyhledej pomoc! Tvoje dcera si zaslouží mámu, která je v pohodě a bere věci s nadhledem, ocení to i tvoje širší okolí...

Petra
 Peggy 
  • 

Re: Takové rady mám moc ráda 

(8.3.2006 0:39:45)
Ahoj,

sice nemám radu ale budiž Ti útěchou že jsme na tom NAPROSTO stejně - malé je 13 měsíců, noční kojení přesně jak popisuješ a rovněž tak i jídlo přes den - stohy knížek, hraček, předmětů na upoutanou a otázek "kdepak je.... (cokoliv) - ve chvíli kdy se zamyslí totiž zapomene zuřivě vrtět hlavou a otevře pusu:-)) V židličce neposedí, přes dva popruhy se pořád dere ven. Všechny ty rady v knížkách mě taky dostávají - nedat jí a necpat to do ní tak zas můžu začít "plně kojit" a od prsa ji nedostanu...A nepřibere mi ani deko. Doufám, že ji to časem přejde ale občas mi tečou nervy.
 Marcela, holčička 1 rok 
  • 

Re: Takové rady mám moc ráda 

(9.10.2007 18:33:40)
Taky nesouhlasím s některými body uvedenými ve článku. Mám taky celkem živou holčičku, která nevydrží sedět u jídla. Trochu mě uráží, jak autorka píše "smutný pohled na maminku, která běhá za dítětem" nebo tak nějak. Jako kdyby to byla nějaká tragédie. Když měla dcera kolem 10 měsíců, nevydržela v klidu ani pár minut při přebalování natož u jídla. Taky jsem ji honila po kuchyni, ale ona při tom jedla. Není pravda, že když opustí místo za svým stolečkem, nechce už jíst. Prostě to ty děti asi sedět na jednom místě nebaví. Já si myslím, že dítě samo vycítí, kdy začne jíst spořádaně u stolu jako dospělý. Není to předčasné, chtít to po takto malých dětech? U nás přišel celkem velký zlom, když malá dosáhla roku a já přestala úplně kojit. Začala jíst mnohem častěji a větší porce než dříve. Teď jí 6x denně. Sní skoro vždy co jí dám k jídlu. Jak chvíli ve svém stolečku, tak např. u lednice, kde sedí na zemi a hraje si s magnetky nebo zrovna potřebuje lozit mezi židlemi :-) Prostě to neřeším a jsem šťastná, že jí chutná. Jo a taky dceru baví, když jí nakrájím chleba na pásečky. Ale to určitě znáte. No a co že udělá trochu nepořádek. Ani nepotřebujeme igelit na zem nebo igelitový bryndák přes celé tělo. Jak uvádí autorka článku, doufám, že to myslela z legrace.

Dosti o našem papání, přeji vám hodně legrace a málo stresu u krmení našich nejmilejších hladových krčků.

Marcela
 Simča 
  • 

Rodina 

(3.2.2006 14:34:03)
Ach jo, vůbec se mi nezobrazují komentáře, zase rodinka dnes blbne:-(((
 LU,2 děti 
  • 

Souhlas, ale... 

(3.2.2006 15:43:05)
...ale jen s něčím. Také jsem nedělala a nedělám dětem kašpary u jídla a když nechtějí jíst, tak nejedí. Nad plným talířem ještě nikdo hlady neumřel. Samotnou mě jako dítě nutili do jídla a dodnes si na to pamatuji- brrrr. Jen si nějak nedovedu vzpomenout, kdy jsem syna nechala jíst samotného, ale bylo to nejdříve v roce. Taky si nepamatuji, že by byl nějak zašpiněný nebo umazaná podlaha a stůl. Prostě nesnáším, nechat dítě matlat v jídle samotné. A už vůbec ne dát mu něco do ruky a nechat ho s tím běhat po bytě a všude to patlat.(nesnáším to možná i proto, že to dělá moje tchýně:-)) Jídlo je podle mě životní potřeba a dítě si to nemusí "hmatově prožívat". Syn (8let)jí od mala způsobně a poměrně dobře. Postavu má spíš hubenou. Dcera (8 měs) občas ráda žužlá kůrku chleba a jinak ji krmím sama a když jí jídlo teče po pusince, hned jí to otřu. Asi je to výchovou mojí přehnaně čistotný matky, ale nesnáším zamatlaný a unudlený děti :-)

 Dana, dcera 7mesicu 
  • 

Dobra rada nad zlato 

(3.2.2006 21:28:10)
Clanek me moc potesil. Mam sedmi mesicni dceru, ktera by se rada krmila jen sama. Mala sni vse, ale ne ze lzicky, pekne rucickama z talirku. Takze ji davam nakrajenou uverenou mrkev, toustovy chleb, banan atd.. Vse si pekne rozzvatla, i kdyz nema zadne zoubky. No a kdyz chci, aby toho vice snedla,tak ji prihazuji jidlo bokem lzickou. Mimochodem vazi 9,2 kg takze nemam strach, ze by se nenajedla, ba naopak. Obedvame a vecerime spolecne, a to byste ji meli videt, jak dulezite sedi ve svem zidlicce a zvatla si to svoje.
Je to pro ni nejenom jidlo, ale taky velika zabava, takze zadne hracky na stole nepotrebujeme.
Je pravda, ze je pod ni vzdycky pekne nastlano, potom ma mala dalsi zabavu, protoze me pozoruje jak to uklizim.
Myslim si, ze je to pro ni to nejlepsi a tenhle clanek mne to jen potvrdil.
 Sabina, kluci 4 a 2 roky 
  • 

Každé dítě je osobnost 

(3.2.2006 22:22:23)
Nedá se napsat příručka jak krmit každé dítě "správně" je nesmysl běhat za dítětem a slibovat hory doly, když něco sní, ale nutit malé živé dítě sedět déle než 20 minut spůsobně u stolu, je ještě větší nesmysl. Oba moji kluci jedí rádi a téměř všechno, ale po chvilce se prostě nudí, tak mám pro ně vždy připraveno něco zajímavého, co je udrží u stolu o trochu déle (když se dost nenajedí jsou neuvěřitelně protivní). Chvíli jedí sami, pak jim pomůžu, trochu je zabavím....jo a ve školce staršího chválí jak krásně jí...
 Boďka 


Re: Každé dítě je osobnost 

(3.2.2006 22:41:24)
Mňa zase pobavila tá rada ohľadom podbradníka. Na moju druhú dcérku by som ho nemohla dať ani omylom, okamžite by ho strhla, neznášalo to. Aj tak podľa zákona schválnosti dieťaťu vždy kvapne jedlo mimo podbradníka.
No aspoň sme ušetrili na praní. Pri prvej dcérke bolo treba prať po jedle tričko aj podbradník, pri druhej iba tričko ;-).
Aj na tých "potrebných" dvoch zuboch som sa zasmiala. Prvej dcérke vyšiel prvý zub ako ročnej, to by som sa načakala, keby som dovtedy čakala s jedením.
 marcela, eliska 9m 
  • 

Re: Dobra rada nad zlato 

(4.2.2006 10:07:37)
uz jsem si zacinala myslet, ze nase mala je jediny bezproblemovy dite, co se krmeni tyka. prikrmujeme od 5m a krome ovoce, ktery na zacatku moc nemusela, ale s postupem casu mu taky prisla na chut, jedla a ji uplne vsechno. nezavedli jsme u jidla zadny "cukrbliky" a taky se drzime zasady nechces - nemusis - neubude, a zatim nam to vychazi. je pravda, ze mala jako plne kojena mela v 5m 8300g, takze jsem nemela strach, ze by nejak dramaticky zhubla, kdyz treba jedno jidlo vynechame, ale stejne si nejsem jista, jestli bych nejaky "panackovani" u jidla snesla. Skoro mi naskakuje husi kuze, kdyz ji krmi babicka a snazi se ji "zabavit". V posledni dobe zavadime samostatne krmeni s dopomoci a i to nam docela jde. Jediny, co je mi trosku lito, je, ze opada zajem o kojeni, snazim se o to aspon jednou denne, ale uz nam to asi dlouho nevydrzi. Jinak je to pohoda, kdyz nemusime resit problem s jidlem, protoze dost cestujeme a mame tak o starost min. Prala bych vsem maminkam takovou radost z krmeni ditete, jakou zazivame my!
 Míša+Martínek,1rok 
  • 

Re: Re: Dobra rada nad zlato 

(5.2.2006 0:06:44)
Taky se podělím:
Dlouho jsem otálela se samostatným krmením našeho syna. Máme malý byt a stolujeme v obýváku. Moc se mi nechtělo riskovat a nechat zlikvidovat jedinou obyvatelnou místnost, co doma máme:-)
Jenže bez hraček a různých blbostí u jídla to opravdu nešlo:-( U jídla prostě nevydržel.
Je to týden co jsem to už nemohla dál snášet a tu lžíci jsem mu do ruky dala! S hrůzou jsem trnula, jak to dopadne. Jaké bylo však moje překvapení....Marťas nejenže u jídla celou dobu vydrží, dokonce ho jídlo začalo bavit a zajímat a navíc neudělá skoro žádnej nepořádek. Nevím jestli to je šikovností:-) nebo správným načasováním, ale každopádně jsem z toho nadšená.
Přeji všem podobně úspěšné zážitky při krmení vašich drobečků.
PS: Jen doufám, že jsem to teď nezakřikla:-)
 Dana, dcera 7mesicu 
  • 

Re: Re: Dobra rada nad zlato 

(6.2.2006 14:52:23)
Nebojte, se Eliska si vezme co potrebuje. V literature jsem se docetla (Stoppard), ze kojenni po jedom roce uz nema pro dite zadny psychicky ani fyzicky benefit. Matky koji pouze pro svoje sebeuspokojeni a dite si nato vytvari jen navyk. Eliska uz to kojeni asi moc nepotrebuje v 9 mesicich a pomalu se sama odstavuje.
 Dana, dcera 7mesicu 
  • 

Re: Re: Dobra rada nad zlato 

(6.2.2006 14:54:03)
Nebojte se, Eliska si vezme co potrebuje. V literature jsem se docetla (Stoppard), ze kojenni po jedom roce uz nema pro dite zadny psychicky ani fyzicky benefit. Matky koji pouze pro svoje sebeuspokojeni a dite si nato vytvari jen navyk. Eliska uz to kojeni asi moc nepotrebuje v 9 mesicich a pomalu se sama odstavuje.
 Naďa a Hanička 17.2.2005 


Re: Dobra rada nad zlato 

(5.2.2006 21:02:05)
Naše Haninka bude mít tento měsíc rok.Od třech měsíců byla na umělé výživš, a to jen v lahvi.Lžičkou jsem jí začala krmit okolo 9.měsíce.Nemáme problémy s tím, že bych musela dělat kašpárky u jídla a přesvědčovat jí jaká je to bašta.Jí všechno.Jen v židličce mi sedět nechce, a když jí přikšíruju tak mi věčně visí dolů z židle.Takže prostě chodí okolo stolu, nebo u mě stojí a jí.Rukama jí třeba chleba namazanej s něčím, párek, ovoce, chleba,....A když jí dám lžičku, tak to má všude jen né v pusině.Občas jí dám lžičku, ale když vidím, že to nikam nevede, tak jí nakrmím sama.Vynechávat jídlo nebudu, má snídani, oběd a večeři, mezi tím ovoce nebo zeleninu.Když nechce jedno, sní druhý.Ale abych jí celj den nedala najíst na to nemám povahu.
Takže si myslím, že každé dítě je jiné a každá maminka taky.Možná se maminky dají rozdělit na ty co mají a nemají pevnou vůli.Ale pokud se dítě nají při kašpárkách, proč ne?, vždyť jestli bude jíst lžičkou ve dvou nebo třch letech je jedno.Až půjdou do školy, tak to budou umět zaručeně.N.
 caira (Vojta1/03,Mates11/04) 


ZRAVOST 

(4.2.2006 16:55:09)
Moje obe deti maji do podvozova dost daleko. Trilety vazi skoro 16kg, mladsi 14mesicu vazi pres 11kg. Oba jedi dobre a snedi vsechno.. ale ja jsem po tech letech na materske nejlepsi loutkoherec siroko daleko.
Chvilku sedet vydrzi, ale fakt jen chvilku. Televize nepomaha - to spis radio a do toho hodne nahlas zpivat a klatit sebou, jakoze tancuju ;-).
Behat za nimi - to se mi tedy nechce. Ale holt je budu u jidla rozptylovat.
Krom toho, kde berete jistotu, ze TV vede k obezite? Ja sama se nejlepe najim u telky a pri vysce 160 nemama ani 50kg...
 Ivana Procházková 


Re: ZRAVOST 

(6.2.2006 0:01:13)
TV vede k obezitě? Já myslela, že za to může tučná strava, cukrovinky, málo pohybu. A ona zatím TV!! :))

Tak ji asi vyhodím z baráku a bude po starostech s váhou..
 10.5Libik12 


A vidlička? 

(4.2.2006 17:25:33)
Aktuálně neřeším jestli děti jí nebo ne,na to jsou moc malé a velké. Ale v článku je shrnutí, že děcko má ve třech letech zvládat lžičku. Já mám zkušenost, že je lepší dětská vidlička než to honění bramboru nebo masa lžící, nemyslím tedy půlročního kojence, ale odrostlejší batole . A taky to zakládá na hezké stravovací návyky. Bylo pro mě šokující potkat milou rodinu, kde se příborem jedlo ve svátek a "když o nic nešlo" stačila lžíce. Je fakt, že při koprovce byli neuvěřitelně zruční, ale ..no nevím.
 Hugo z hor 


Souhlasím 

(5.2.2006 15:38:07)
J8 s článkem souhlasím. Možná to je tím, že nám babička jídlo doteď nutí (je mi 26 a malé 13m), proto to nesnáším. Pokud malá nemá chuť nebo čas na jídlo, prostě nedostane. Ráno snídá jogurt sama, oběd zatím dostává lžičkou, svačí sama rukou (ovoce, rohlíky, chleba), večer to samé. Jídelní židličku má jen na jídlo, takže ví, že když ji dám do židličky, bude jídlo, a sama začne mlaskat a těšit se na jídlo. Pokud si s jídlem už jen hraje nebo ho hází na zem, prostě jí to vezmu a jde si hrát. U jídla ji nerozptyluji ani u TV, babička to dělá a malá pak nejí. Protože ještě nemáme hotovou kuchyň, malá jí v koupelně, kdyby se po ní muselo uklízet, ale moc toho není, jen občas, když je řidší jogurt. Naštěstí jí jako otesánek, ale vidět to není - v 1 roce měla 8kg.
 Martina 
  • 

Re: Souhlasím 

(5.2.2006 16:02:19)
Je mi líto milé maminky, ale já s článkem taky souhlasím. Nejez neubyde u nás platilo a platí a malá jí všechno.
V mém okolí jsou taky maminky, které mají vybíravé děti, ale můžou si za to samy. Ruku na srdce, v kolika měsících jste dali dítěti první čokoládu, a v kolika jste mu začali pokrmy přisolovat a kořenit? Pak se nedivte, že Vám dítě nejí to co má.
Když jsem v poradně slýchávala, jak maminky od šestého měsíce dávají dítěti dospělácké jídlo (přece se s tím nebudou zvlášt vyvařovat), a ted si stěžují, že dítě nechce špenát, mrkev, kapustu, květák a podobně, no nedivím se. Když si dítě zvykne na jiné chutě než má ve svém věku znát, tak se nedivte. Jedna maminka krmí své dítě téměř a pouze jen tyčinkami, protože nic jiného nechce, no prý aspon něco když už nic.
Neříkám, že jsou to Vaše případy, ale většinou to takhle dopadá. Komu se nechce vyvařovat zvlášt pro prcka, at očekává následky. Až vám ve třiceti jednou vyčte, že má v háji žlučník, tak se pak nedivte. Taky vím, že odstavení od prsa není lehká záležitost, sama jsem to zažila, ale chce to jen a jen trpělivost (místo koukání na telenovelu, kdy dítě "ruší" tak ho uklidníme prsem...) a prcek si sám zvykne.


Myslím si, že nezdravého, soleného a kořeněného jídla si děti v dopsělosti užijí až nad hlavu.

Tak a teď mě kamenujte!

Martina
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Souhlasím 

(5.2.2006 17:02:44)
Martino,
obávám se, že to zřejmě bude dost individuální záležitost... sice nevím, kdy dostal syn poprvé čokoládu, ale rozhodně to bylo před 2 rokem; neustále od někoho dostává sladkosti, ovšem vyjma želatinových bonbónů, které zbožňuje, o ně kupodivu skoro nestojí a na existenci čokolády si vzpomene max. 1 do měsíce, spíš ani to ne. :o)
Naopak miluje zeleninu všeho druhu, víc než ovoce, a to přesto, že já to třeba skoro vůbec nejím, takže "zdravý vzor" v rodině moc nemá (manžel se zase neustále krmí lacinými uzeninami). Ve třech letech váží 15 a 1/4 kg a jí VŠECHNO kromě krupicové kaše. :o) Doma, ve školce, na návštěvě... nikde s ním ohledně stravování nejsou problémy. :o)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Souhlasím 

(6.2.2006 9:17:23)
Martino, tak teď nevím... my dáváme od mala taky dospělácká jídla, ale to je právě špenát, květák atp. s bramborama, rejže se zeleninou, těstoviny s "něčím", rejžovou či krupicovou kaši, semtam nějaký pečený maso (ale ze začátku byl manžel vegetarián, tak jsme byli bez masa všichni neb nikomu nechybělo)... To jako nejsou "dospělý jídla"? :-)

Jinak ale když jdeme do restaurace, klidně koupim dětem hranolky, který doma neděláme (nemáme friťák a pečený nám nechutnají), páč ono je to taky nezabije.

Kamarádka synovi kvůli tomu, že "nechce jíst" dávala snídani, svačinu, oběd, svačinu, večeři... a někdy mezitim ještě nějakou menší svačinku :-) Jsem jí říkala, že to bych možná přestala jíst i já :-)
 Boďka 


Re: Re: Souhlasím 

(6.2.2006 11:12:21)
Martina, v zásade s tebou súhlasím a keby som mala skúsenosť iba s 1.dcérkou, tak sa pod tvoje slová kľudne podpíšem. Takisto som iba "čumela" keď sa mi známa sťažovala, že jej 7-mes.syn nechce jesť nič iné iba tekvicový prívarok s klobásou. Moja dcérka samozrejme v tomto veku (a vlastne pomaly doteraz) nevedela, že vôbec nejaká klobása existuje. Dodržiavala som pri nej všetky zásady, čo sa odporúčajú. Plné kojenie do 6.mes, lepok až od 7 mes., do roka nesladiť, nesoliť, vylúčenie alergénnych potravín (orechy, citrusy...) atď. Malá vzorne papala špenátik, brokolicu, ovocie, kaše, jopgurty, ako sladkosť mala sušené domáce ovocie a občas piškóty. Žiadne pobehovanie, krásne jedla a to pritom v ostatných veciach bola dosť živá a neposlušná.
Pri mojej 2. dcérke som postupovala presne rovnako, napriek tomu sme s príkrmami bojovali, odmietala a odmieta jesť ovocie, zeleninu. Som vďačná za každý kúsok ovocia, čo zje tak 2x týždenne, (prvá dcérka tak pol kila-kilo denne), pri jedení odmietala sedieť v stoličke, zásadne vyskakovala zo stoličky, museli sme ju odložiť. Keď sme ju chceli pripútať, vzpierala sa a už nič potom nejedla. Takže ja, bývalá "vzorná matka" teraz pobehujem za malou, 3x denne pije UM na fľašku (to jediné je ochotná vypiť vo väčšom množstve), a popritom som vďačná za každý kúsok zdravého jedla, čo je občas ochotná zjesť.
 Markéta, syn 15 měsíců 
  • 

Re: Re: Souhlasím 

(6.2.2006 11:22:21)
Martino, není důležité, jestli vaříš nadvakrát nebo jen jednou, důležité je, jestli vaříš vhodná jídla ... Já vařím jen jedno jídlo pro sebe i pro syna, a přesto jsem přesvědčená, že vařím pro syna vhodná jídla ... spoustu chuti dodáš i bez soli, i bez špatných koření (protože třeba libeček chuť dodá a škodlivý není ...) Je to tak, že někdo si automaticky dosolí a dopepří polévku, aniž by ji ochutnal, a někdo ani slánku doma pořádně nemá ... takže bych s větou :"Když se vám nechce vařit zvlášť, tak se nedivte", hodně nesouhlasila ...
A jinak k článku - souhlasím s tím, že ona doporučení jsou v zásadě dobrá, jen podle mě vychází z předpokladu, že dětem jídlo nechutná nebo že nemají hlad... nevím, můj syn zatím ze všech jídel odmítl pouze rozmixovanou brokolici, všechno ostatní jí ...Ale má jiný problém - zapomíná, že to, co dostane na lžičku utiší ten hrozný pocit v břiše, takže prvních pět měsíců příkrmů byl očistcem - on řval hlady, ale nespolupracoval, když jsem do něj "násilím" dostala alespoň tři lžičky, tak se zklidnil, uvědomil si, že lžička = lepší pocit v břiše, a jedl dobře ... až do chvíle než byl sytý ... občas se mu to, když má fakt velký hlad, stane i teď - první tři lžičky odpor a pak to zdlábne skoro celé ... Mmch - takhle už jako novorozenec řval na flašku s mlíkem, o problémech s kojením vůbec nemluvím (hysterák, jen co uviděl prso, ze kterého toho navíc teklo hodně málo)
 Peggy 
  • 

Re: Re: Souhlasím 

(8.3.2006 1:35:55)
Kamenovat Tě nebudu, jen podotknu že vyvářím z biozeleniny od 7.měsíce, sůl ani cukr jsem nepoužila doteď(malé je 13 měs.),výživu ve skle jsem koupila za celou tu dobu 2x (fuj,nechutnala jí), cukrovinky a čoko nedávám a telenovely nesnáším - a přes to všechno s jídlem bojujeme a prsíčko miluje:-)
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Re: Re: Re: Souhlasím 

(8.3.2006 7:58:31)
Mno, třeba jí neochucený jídlo nechutná :-) Víš, že MM je sladký? To moje chutnalo jako kravský mlíko s cukrem, tak se nedivim, že ho děti nechtějí měnit za něco neochucenýho.
 Ivana Procházková 


Re: A vidlička? 

(5.2.2006 23:15:44)
Bať, jako kdybys mluvila o rodině mého muže.. :)
Lžíce stačí na všechno, případně si vypomohou rukama :) (no - rukama jen občas, abych to zas nepřeháněla..)
Já proto také netleskám. Doteď mám s manželem třeba spor o tom, zda je dle etikety jíst smaženého kapra rukama (!!). U nich v rodině si totiž na Vánoce kapra (smažený řízek) bafli do ruky, obírali masíčko a kosti rukama a občas i kus té strouhanky. Fuj. A manžel si až do dospělosti myslel, že je to tak normálka, stejně jako se třeba smí jíst rukama (tedy jednou rukou + vidličkou + ubrousek poblíž) kuře.
 Sylvie 


Re: Re: A vidlička? 

(5.2.2006 23:38:55)
:o) Na druhou stranu nic se nemá přehánět. Mne můj manžel občas ničí tím, jak naprosto všechno jí příborem. OBčas si z něj dělám legraci, že on je schpný vzít si nůž a vidličku i na chleba s máslem...

S.+++
 Ivana Procházková 


Re: Re:  

(5.2.2006 23:49:01)
Pokud jsem správně informovaná (nikdy jsem si to neověřovala), kuře můžeš jít jednou rukou a v druhé máš držet vidličku, či co. Oběma rukama ne.

(Jestli tedy chceš být v souladu s pravidly stolování. Jinak můžeš jíst rukama cokoli, trestné to není.)
 Marcela, Adam(skoro 4 roky) 
  • 

Re: Re: vše kolem jídla 

(7.2.2006 10:49:45)
Milé maminky,
tak jak jsem se právě dočetla ve všech různých odpovědích této diskuze, tak si stále myslím že pravda je někde uprostřed. chci se s vámi podělit o tom, ja jí či spíše nejí náš Adámek. V dubnu mu budou čtyři roky a on na svou normální výšku 104 cm váží 13,5-14,5 kilo. Musím předeslat, že já jsem také drobnější (161cm, 49 kg)a jako dítě jsem toho taky moc nesnědla a jídlo mě začlo zajímat až tak kolem 17roku. Do té doby mně nebavilo ale nemůžu říct, že nechutnalo. Přesně jako moje dítě - sní vše, ale ta doba! Snídá např. chléb s máslem a medem+ 2 dcl čaje nejrychleji tak za 30 min, ale obvykle 45 min a víc. Stejné je to i s obědem a večeří. Svačiny (ovoce), pokud mu ho nebudeme dávat a běhat za ním, tak si nic nevezme, ale ty sní tak do 30min. Bohužel mu první zub vyrostl až v 1 1/2 roce,takže do té doby jsme u něj vypěstovali(hlavně babičky), že se musí u jídla zabavit. Buď si čte, nebo kouká na TV a sám sní tak tři sousta a zbytek ho krmím. Nechat ho jíst po jeho, ta tři sousta, tak má druhý den hned o 1/2 kila méně a to si při jeho váze déle než den netroufnu. Na závěr bych chtěla říct že není vybíravý a dle doktora má zkrátka drobnější kostru (žebra mu nekoukaj a nohy ho unesou). Zkrátka jídlo není jeho hobby :-)
 Gyta 
  • 

Přesně tak... 

(5.2.2006 18:58:53)
Já s článkem souhlasím uplně ve všem. Každé dítě je individuál, ale běhat za prcekem s jídlem a vřit podle jeho nálady, to teda ne!
 Hedvika 
  • 

Mam jen dobre zkušennosti 

(5.2.2006 22:58:25)
Mám dvouletého syna. Nejsem názoru, že jídlo je hra a má se nechat dítě v něm patlat nebo si při jídle hrát, a ani za dítětem běhat (můj bratr má tři děti a jídlo je katastrofa).Mám kamarádku, která má perfektně vychované děti, mezi jiným i co se týče stravování a od ní jsem se poučila. Snažím se dodržovat denní režim ( a ne jen v jídle, např. spaní - taky bez problémů), stolujeme společně, bez čehokoliv co by mohlo rozptylovat. Sice se náš malý nehrabal ani v půl roce ani v roce v jídle, to jsem ho striktně krmila, ale cca od roku a půl jí perfektně sám bez pomoci. Doporučuji pár měsíců počkat. Taky se mi moc osvědčil bryndák fy. Sassy s oddělovacím žlábkem. Také dodržuji aby jedl vše u stolu nebo u stolečku, včetně sušenet, ovoce,..., nedovoluji běhat s jídlem. Má to už tak vžité, že si sám usedá a nečiní mu to problémy, a já mám radost že není všude nadrobeno a napatláno. Spíš je problém pro mne a manžela nejíst u TV nebo u kuchyňské linky.
 M859 
  • 

Společné stolování a zoubky 

(5.2.2006 23:39:38)
Hm, synovi vyrostly ty první dva zoubky ve 4 měsících, kdy byl ještě plně kojen... Takže, to společné stolování by mohlo vypadat asi takto: večeře s dítětem u prsu, tzv. průtokový ohřívač :)
Také si nedokážu úplně představit pokusy o samostatné stravování u dítěte, které ještě samo nesedí bez větší spoluúčasti někoho jiného (pokud je užívána pro polosed autosedačka, dítě z ní zpravidla nedosáhne na stůl k talíři).
Jinak se mi článek ale líbil, spousta zde uvedených fakt se mi potvrzuje.
 Sylvie 


Proč 

(5.2.2006 23:44:53)
je lepší dávat dítěti špenát či vařenou mrkev bez jeho asistence? Nějak si asi sedím na vedení nebo co...

S.+++
 markéta, Tereza 7/03 
  • 

Re: Proč 

(6.2.2006 9:12:06)
To bylo určitě myšleno tak, že dávání jídla má proběhnout bez dětské asistence, protože špenát a mrkev se špatně pere :-))

U nás to probíhalo takto:
- příkrmy začly v 5 měsísích. Zcela bez problémů. Dcera jedla všechno v přiměřeném množství a v podstatě jsme ani nepotřebovali bryndák, protože neuhýbala ani nic neplyvala.
- Nejprve jedla mně na klíně, potom v lehátku v sedací poloze. Do židličky jsem ji začla dávat když uměla sedět, tj. cca v 9 měsících.
- první jídlo, který jsem jí dávala jíst samotnou lžičkou, byly sušenky a piškoty nalámané na kousky. Po těch stačilo jen zamést, nic se nemuselo umývat. A dobře se na tom naučila lžičku držet, nést do pusy, neobracet jí, když na ní něco je apod. Později jsem jí nechávala jíst věci, kde sousta byla "kompaktní" - tuhý pudink, pacholíka, bramborovou kaši apod.
- CCa do roku a čtvrt bylo pro Terezu jídlo zajímavá činnost, takže se žádní tajtrlíci kolem dělat nemusely. Pak už jí to začlo nudit. Dneska je to tak, že když se něco děje - když si povídáme spolu, nebo lidé u stolu nebo běží televize apod., jí bez problémů. Když nás je u stolu víc, je to v pohodě, ale o čem mám pořád mluvit, když jsme samy dvě! Trochu jsem slevila ze svých zásad, takže jí nechávám na stole hračku, se kterou si může hrát, ale jen když u toho jí. V žádném případě však nemíním tancovat na stole apod. :-)
- zcela bez problémů je jídlo, pokud dostane něco nového. Ovšem to už teď není moc často, protože jí to samé, co my, takže všechna jídla, která já vařím už zná. Funguje nový typ nudlí, ale těch také není nekonečně mnoho.
 PajaMM 


Re: Re: Re: Proč 

(6.2.2006 9:43:41)
Milado,

banan, to je presny, na to si taky vzpominam :-) A boruvky...ale u tech jsem pak uz vyradila jedno obleceni, ve kterem je Klarka vzdycky jedla....ona byla totiz takovy zrout, ze se vseho prejedla a pak ublinkavala...a dokud jsem ji jeste prala v Lovele (doufam, ze jsem to napsala spravne:-) ), tak to bylo neco:-)
Ale nemeli jsme problemy s jidlem, ona je docela zrout doted, ale ted uz na jidlo nema tolik casu. Jak zasyti ten prvni pocit hladu, tak uz dela kraviny, mele a jidlo ji musim pripominat. Ale je to lakomec, takze si to nechce nechat vzit, to to radejsi sni :-) Takze vetsinou obedva a veceri tak hodinku, snida rychleji a svaci prubezne...:-))))
 JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003) 


Ahoj 

(6.2.2006 8:41:09)
Nečetla jsem reakce, jen přihodím naši zkušenost. Naši kluci brzo seděli, takže jsme je mohli posazovat do dětské židličky v době, kdy teprve začínali s příkrmy. Dali jsme jim na talíř třeba brambory, do ruky lžičku a bez nároku na to, že by se museli najíst (protože jim ještě stačilo to co vypili z flašky či z prsu) jsme je nechali ať si poradí jak umí (a jak to okoukají od nás), jen jak byli čim dál úspěšnější, přidávali jsme jim toho jídla trošku víc. Takže je nikdy nikdo nekrmil, odjakživa jí sami.
Je mi jasný, že některý dítě sedí později, některý jíst nechce atd., jen píšu jak jsme to měli u nás.
Jinak náš mladší toho teda taky moc nepojí, ještě ve třech letech mu někdy stačí půl rohlíku a mlíko na celej den, ale u nás kdo jíst nechce, ten prostě nejí.
 Magdina 


Jde to 

(6.2.2006 9:29:15)
Mám dvojčata, která budou mít za týden 2 roky. Od 20 měsíců sedí u velkého stolu na velkých židlích-židličky už odmítali a jí sami. Jen polívku jim dáváme. Ráno sami snídají, odpolědne obědvají, svačí i večeří. Je pravda, že někdy udělají celkem dost binec ale to záleží jakou konzistenci má jídlo. Jedí střední lžičkou a sní toho opravdu hodně. V tomto problémy nemáme. Někdy mám spíš pocit, že nás za chvíli sní. Jsou schopni sníst každý talíř polívky, 2 knedlíky, omáčku a maso.Ale tlustí nejsou. Vyběhají to. Mají omyvatelné brandáky a stůl+zem vytřu po jídle.Někdy jí moc pěkně.Každé dítě je jiné.Kamarádčiny dvojčata ještě pořádně sami nejedli ani ve 3 letech a taky se naučili.
 Lucka, Petřík 29 měsíců 
  • 

Re: Jde to 

(10.3.2006 14:35:47)
Já jsem kojila jen 2 měsíce. Pak mi malý začal neprospívat a u kojení se začal vztekat a nechtěl už sát. Tak jsme přešli na umělou výživu pro alergiky (máme možnou dispozici po tátovi).
Malej asi nikdy neměl dost, tak nám doktor radil, tak mu zkuste dát víc. Tak jsme přidávali a malý se spravoval. Pak už nastoupili příkrmy.
Musím podotknout, že mi Petík papkal pěkně od první lžičky. Vyvařovala jsem mu vzlášť a bezlepkově do 1 roku věku.
I teď si dávám pozor na nevhodné potraviny, koření aj.
Bude nám 2,5 roku a až teď Peťku učím papkat samotného lžičkou. Neměla bych na to ty nervy,uklízet kolem poházené jídlo, tak jsem počkala.
Malýho to moc baví a jde mu to.
Článek má v něčem pravdu, v jiném je přitažený za pačesy.
Jsem ale ráda, že patřím mezi ty šťastnější maminky, které dětičky nemusí do jídla nutit a honit je po bytě.
 Luba 
  • 

Re: Re: Jde to 

(10.3.2006 15:20:20)
Lucko, promiň, ale dítěti bránit, aby se učilo jíst samo, to je trošku zvláštní. Přece nepořádek uklidíš, ne? To, aby dítě umělo jíst samo lžičkou ve 2,5 letech, mi přijde hooodně pozdě. Můj syn, díky tomu, že jsme mu v jeho rozletu nebránila (a bordel po něm trplěivě uklízela) umí jíst sám od 19 měsíců a baví ho to.
 Ola, syn 14, dcera 8 
  • 

"Dobrá rada nad zlato" 

(6.2.2006 12:55:44)
Tyhle rady jsem u svého syna poslouchala mnohokrát, ale kdo ho viděl u jídla na vlastní oči, přestal mít "rady". Od jeho 1 roku přestal pít mléko v jakékoli podobě /a opravdu jsme vyzkoušeli vše :-(/ Z jídla mu stačili 2-3 lžičky a pokud mu náhodou něco "zachutnalo" a já zajásala, za pár dní stejné jídlo zase odmítal. Nechat ho o hladu, to nebyl pro něj žádný trest, ale odměna. Klidně by vydržel i 2 dny jen s pitím. Připomínám, že nepil mléko. Snažila jsem se ho nacpat mléčnými výrobky /kvůli vápníku/, ale bez problémů jedl jen pribináček a to jen tak 1/2 kelímku a plátkový sýr /1 plátek/. Samozřejmě to odnesly zuby, které mu začaly růst až v 10 měsících a všechny co narostly po 1 roce se mu brzy kazily. A ještě podotknu, že sladká jídla nesnášel, na zákusky, bonbony apod. se až donedávna díval s nechutí a čokoládu začal jíst až tak v 8 letech a nelepší je ta "na vaření". Takové dítě můžete nechat stolovat i samo, protože jídla se dobrovolně nedotkne a nemáte žádný nepořádek.
A ještě malá perlička: kupodivu je můj syn jeden z nejzdravějších dětí u naší dětské lékařky (zuby už má dávno druhé a srovnané) a jeho osmiletá sestra jedla vždy normálně.
 Katka,kluci 3 a 7 
  • 

Olo,mám to doma také :) 

(7.2.2006 16:29:44)
Můj starší syn je asi přesnou kopií toho tvého.Nechápu,jak z toho co jí může růst a fungovat-je to úplné perpetum mobile.Ten mladší jí pěkně a sní ve třech letech zhruba dvoj až trojnásobek toho,co ten sedmiletý.
 Zuzana, Filip 04+Mandy 06 


Naše dítě si to rozhodlo samo 

(8.2.2006 23:00:28)
V jednom roce, když jsem chtěla kluka krmit, vyrval mi lžičku a trval na tom, že bude jíst sám. Moc se mi to nelíbilo, protože se trefoval do pusy vždycky tak na pátý pokus, ale když jsem ho chtěla krmit, dostal takový záchvat vzteku, že mi nezbylo nic jiného než ho nechat. Přinesla jsem si druhou lžičku a v nestřežené chvilce jsem mu něco občas šoupla do pusy.
I tak na mě pokřikoval: „pryč“! „pryč“!

Je mu 21 měsíců, jím obvykle totéž, co on, ale moc si ho nevšímám. Někdy mu ale vymyslím zábavnější způsob jídla – nedám mu lžičku a třeba napíchám na párátka malé chlebové jednohubky. Nebo když nechce jíst polívku, hážu mu do ní opečený bílý chleba a on má za úkol ho lžičkou lovit. Takhle nakonec sní i to, co mu vlastně vůbec nechutná. Ale velké problémy s jídlem nemáme.

 Daniela+Nithi 


Krmeni 

(9.2.2006 18:44:18)
No, tak presne takove nazory jako autor clanku jsem mela, nez jsem mela dite.
Vazeneho autora bych chtela videt v realite, kdy si velmi aktivni sesti mesicni dite do zidlicky nesedne a pri pohledu na lzicku dostava hystericky zachvat.
Popravde, nebyla-li by televize pred kterou jsem ho pri krmeni posadila tak bych ja nejspis zkoncila v blazinci a dite v nahradni peci.
Jen diky televizi a jeho zajmu o ni mi v 14-15 mesicich byl ochoten pozrit prvni prikrm a kolem 2,5 roku se trochu slusne najedl. Vsichni me pochopitelne odsuzovali a komentovali to slovy ze " jsem si ho tak naucila". Ano, naucila... jist jsem ho naucila..
Kdyz se situace stabilizovala a on si o jidlo zacal i rikat (???!!) tak jsme na vanoce ( 2 a 3/4 roku) zavedli krmeni dive zvere pouze u stolu. Prijal to v pohode, sam se naji, sam si rekne. Idilka.
 Jitka 
  • 

Re: Krmeni 

(10.2.2006 21:55:52)
Lidi,tak vám nevim,ale hodně z vás tu používá jako rozptylovadlo televizi.Dost by mě zajímalo,co byste dělaly,kdyby televize nebyla?:)To je fakt lepší naučit dítě na hračku,písničky apod. Samozřejmě nejlepší je,když dítko jí bez problémů.ale to je asi málokteré.:-)
Jinak mně se zdá(soudím podle mé 10-měsíční dcery),že všechno má svůj čas a že dítě dřív nebo později dospěje do stádia,kdy se bude chtít krmit samo,nebo se o to aspoň bude pokoušet.Já osobně nevidím moc velký efekt v tom,nechat mu rozpatlat celou porci jídla po stole a vlastně se nenajíst.Já jí vždycky nakrmím a ke konci jí nechám,ať se v tom trošku popatlá a nechám jí olizovat lžičku(momentálně nejoblíbenější hračka:)
Jen se děsím,až bude starší cca.3 roky a víc,jestli to bude,jak tu některé popisují,tak se máme na co těšit:))
Jinak v 10,5 měsících taky ještě nemá 8kg a problém to není,je v pohodě a doktorka taky nic neříká.
Tak hodně zdaru vám všem.
 Renca, dcera 11mesicu 
  • 

Re: Re: Krmeni 

(15.2.2006 13:50:55)
Precetla jsem vetsinu prispevku a muzu zhodnotit, ze jsem na tom asi nejhur. Moje temer 11mesicni dcera nechce vubec jist, respektive sni bez revu neco jen tak mimochodem sem tam. V 10mesicich mela 6.5kg pri 71.5cm , v 6mesicich 6.22kg, takze prirustek za 4mesice, kdy jsme zacli s prikrmy byl 280g. Ze zacatku jsem ji jidlo nenutila a jak radi knizky - nabidla a pak zakoncila kojenim, ale postupne jsme se dostali pod 3percentil (z drivejsiho asi 10.percentilu) a zacly nam krusne casy sbirani moci, stolice, odbery krve a kde co, jen aby se zjistilo proc nepribira. Zatim to vypada, ze je naprosto zdrava a vsechny vysledky jsou negativni. Ted jsem zavedla prisny rezim jidlo 4x denne a kojeni az po nem, kojeni v noci se upravilo na 2x - 3x. Ja si nemuzu dovolit nechat ji o hladu, takze pokazde do ni narvu alespon 70g prikrmu + nakojim. Uz jsme zkouseli i UM z flasky, ale to absolutne nechce.

Je mi jasne, ze clanek je psany na tak prumerne normalni deti, ale co mam delat ja, to mi nikdo neporadi. Mimochodem, byla jsem na prednasce o vyzive, jedne z autorek a kdyz jsem popisovala nas pripad (to mela dcera asi 7,5mesice) rikala, ze jsem taky hubena, tak co bych chtela a ze nekterym detem staci do 1roka ochutnat 3lzicky a dokojit. Hmmmm, to delam furt a dostali jsme se pod ten 3.percentil. Kojim ve dne v noci (cca 6x-9x), ale kolik se dcera napije neovlivnim.
 kj. 
  • 

Re: Re: Re: Krmeni 

(15.2.2006 13:54:47)
Tak nekoj tak velký děcko a dávej jí normální jídlo.
 Apolena. 


Re: Re: Re: Re: Krmeni 

(15.2.2006 14:19:37)
To je fakt, v 11 měsících už je skoro dospělá :-)))
 markéta 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Krmeni 

(15.2.2006 14:43:23)
Ale ono to možná tak nějak bude. Na výživu už jí mateřské mléko přestává stačit, ale příkrmy nechce, protože je chuťově navyklá na mm a pocit hladu takové nemá, ten jí utiší kojení. Možná, že kdyby maminka přestala kojit, dcera by dostala hlad a přijala by nové jídlo. Chápu, že odstavování by bylo náročné. Doporučení pediatrů pro odstavování je, aby dítě zůstalo několik dnů s tatínkem, protože u něj ví, že žádné mlíko není, zatímco když je matka přítomna, pořád se po ní bude sápat a bude brečet. Možná, by stálo za to, to zkusit.
 Renca, dcera 11mesicu 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Krmeni 

(15.2.2006 21:12:10)
Prestat kojit, to by se dalo zkusit, ale bojim se, co kdyz to bude jeste horsi. Byli jsme 5dnu v Alpach a tam dceru pres den hlidala babicka a kdyz jsem se ptala, kolik snedla, tak treba 12lizek zeleniny, ovoce nechtela ani videt a z flasky vypila tak 60ml odstrikaneho mlika. Odpoledne a vecer jsme ji samozrejme jeste dokrmili a taky byla nakojena. V tom mesici, kdy jsme byli i v Alpach, pribrala jen 60g, prestoze jsme si mysleli, ze se konecne rozjedla. Proste prestat kojit si nechci risknout, pokud mi to, prominte ze vam tak neverim, nerekne nejaky pediatr, odbornik pres vyzivu.
 Marcela,syn 2.5 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Krmeni 

(15.2.2006 21:41:04)
Ahoj, taky se podelim o sve zkusenosti. Nemela jsem s krmenim syna nikdy vetsi problemy.Obcas jsem ho musela necim zabavit, knizkou nebo najakymi obrazky apod.,ale jinak ji celkem vsechno. Jen mam vyzkousene, ze to chvili trvalo,nez si zvykl na nejakou novou potravinu. Hlavne co se tyka ovoce a zeleniny. Vzdy jsem mu ji nabidla kousek potom vetsi a dneska bez problemu sni cele jablko,banan a miluje mandarinky,pomerance... Kojila jsem ho do 10.mesicu,pak se odstavil sam. Napil se uz jen sem tam,tak jsem to stopla. Nikdy jsem ho do jidla nenutila,razim zasadu nechces, nejez, neubude. Obcas ma dny, kdy ji spatne a jsem z toho taky nestastna,ale vetsinou to za dva,tri dny prejde.Nekdy se holt i deti prejedi a potrebuji poradne vytravit.A taky mam vysledovane,ze kdyz se treba nemuze dva dny vykakat, tak hur ji.Proste je plny.
To kojeni bych asi zkusila aspon omezit a nabidnout misto toho jidlo,treba brambor s mrkvickou apod. A postupne odstavovat,ale pamatuj,chce to trpelivost,nepujde to ze dne na den,ale urcite se to zlepsi. Preji vam hodne uspechu a hlavne zdravicko a pribyvejte.
 Renca, dcera 11mesicu 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Krmeni 

(16.2.2006 8:31:10)
Ahoj. Zkusim to s tim nenucenim. Uz jsem zacala dneska rano. Dcera snedla jednu lzicku hruskove presnidavky a malicko si ukousla chleba s maslem. Nechala jsem ji v zidlicce sedet asi 30minut, pak jsem ji nakojila, ale ani toho moc nechtela. (V noci jsem naposledy kojila ve 3rano, snidane byla v 8). Uvidime co obed. Lepsi to asi nebude, ale zarekla jsem se, ze driv jak za 3hodiny nic nebude, tak jsem zvedava, jestli to vydrzim. S tim jidlem, nabizet misto kojeni - to delam uz dlouho, kojim az po jidle, nejen aby se dojedla, ale taky protoze nechce pit, tak aby mela nejake tekutiny.
 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Krmeni 

(16.2.2006 9:00:35)
Renato, nevím, jestli ti to pomůže, měla jsem malinko jinou situaci (dcera vážila v půl roce ne 6,5, ale 8,5kg, takže "jí neubylo"), ale příkrmy taky docela dlouho bojkotovala. Pomohlo mi: večerní zavedení kaše, do které jsem jí míchala ovoce a zeleninu (kaše jí jela, tak jsem jí dlouho maskovala jiné chuti, dostávala zejména kukuřično-pohankovou), zavedení masa (asi v 9-10 měšících, zbožňovala ožužlávat kuřecí kost a maso jí fakt jelo) a zejména ukončení nočního kojení (první dostala až v 5-6 ráno, jinak se prostě přes noc dokrmila a neměla přes den potřebu jíst). Dneska mi tyhle starosti přijdou strašně vzdálené, protože dítě se s gustem nacpává naprosto čímkoli :)
 Markéta (Lucka 7/05) 
  • 

Jak jsem odnaučovala hrát si při jídle 

(17.8.2006 12:13:51)
Ahoj holky,
mám obě zkušenosti. Lucka mi začala pořádně jíst až v 8.měsíci. Pak v 10.měsíci dostala angínu, abych do ní vpravila alespoň pár lžiček jídla, dělala jsem při krmení psí kusy. Lucka si na to rychle zvykla a vyžadovala to i po skončení nemoci. Řekla jsem jí ne, teď se papá. Dala jsem jí do ruky lžičku a když jí třikrát hodila na zem, už jsem jí nezvedla. Vrhla se na misku rukama. Tak jsem jí naučila olizovat si prsty, což jí hrozně baví. Tři dny to byl u jídla očistec, vztekala se jako divá, ale pak to ustalo. Teď jí jídlo nandavám na lžičku, kterou si sama dává do pusy. Když ji zahodí, jí rukama. Do toho jí samozřejmě ještě krmím já. Sice je po jídle zralá na sprchu a kuchyň na vytření, ale pořád je to lepší než hračky. Když jsme si u jídla hráli, pozorovala jsem na ní, jak začíná být celý den roztěkaná a nedokáže se soustředit ani na hraní. Teď si vydrží prohlížet 10min jednu knížku.
Ivule vydrž! Přeju hodně sil.
 Rominal 


nechceš,nebudeš 

(22.8.2006 14:01:55)
Má rok a půl stará dcera začala jíst sama na můj vkus dost brzy.Velmi ji to nadchlo at až do té míry ,6E pokud ji někdo jen sáhl na talířek ,okamžitě odhodila lžičku,zvedla ruce nad hlavu a křičela :sama ,sama.
 Gábina a Martínek 22 měsíců 
  • 

Jak na to 

(7.12.2006 12:13:23)
Ahoj všechny maminky,
mám docela problém. Můj syn se rozhodl, že bude živ jen z brambor. Vysvětlím, ať mu předložím k obědu cokoliv tak to odmítá, neveme to po dobrém ani po zlém, ale jakmile má v misce šťouchané brambory tak je baští až se mu dělají boule za ušima. Jnak sní téměř vše. Snídá krajíček chleba a mléko, svačí ovoce a jogurty, večeří to co snídá nebo puding či krupičnou kaši, jen ty obědy jsou u nás havárka. Tak chci jen poprosit zda tu máte někdo podobné zkušenosti.
díky Gábina
 jitka, pavlík 15 měsíců 
  • 

Re: Jak na to 

(2.1.2007 22:28:38)
tak to já se musím pochlubit - mé dítě je absolutní jedlík....naše jídlo netrvá více než 10 minut a vše sní.....na snídaní 1 rohlík a mléko, svačina (třeba jablko, pomeranč, banán atd....), oběd 240 g (cokoliv - hlavně když je tam maso - rajská s těstovinou, zelí, dušená mrkev, rizoto, filé s kaší ......obědy prostě miluje), svačina jogurt + kus rohlíku, večeře - pořádná porce kaše....je to radost ho vidět jak se futruje s chutí, někdy ho ale musím trochu zabavit....doufám, že mu ten apetit vydrží - ale to snad ano, já i manžel jsme velcí gurmáni.....všem ostatním přeji pevné nervy.

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.