15.2.2006 14:12:50 markéta, Tereza 7/03
Re: Nechápu...
Ale to je rozdíl, ne?
Já to vnímám tak, že jsou jídla, která můžu, ale nemusím a pak jsou jídla, která nepozřu. Do první kategorie patří např. rizoto, do druhé hrachová kaše. Jídla, která pro mojí dceru patří do druhé kategorie, tj. nejí je vůbec, nevařím, resp. jí nedávám. Jídla z druhé kategorie jí dávám. Už proto, že těch jídel, která jsou vysloveně oblíbená je pár a musí mít stravu pestrou. Takže ona, když se "courá" s jídlem, nedělá to proto, že by jí to vysloveně nechutnalo (takové jídlo jí nedávám), ale proto, že jí nebaví jíst. A v takovém případě žádná jiná alternativa není.
Dcera nejí luštěniny. Ty jí nedávám vůbec. Problematické jsou knedlíky. Chuťově jsou pro ní přijatelné, ale strašně dlouho je v puse přežvykuje, tak jí to trvá dlouho a sní jich málo. Když máme třeba guláš s knedlíky, jí udělám nudle nebo rýži. Ale, aby mi říkala, že guláš s rýží nechce, že chce radši nudle, když už jsem tu rýži uvařila. Dostane rýži, případně jí slíbím těstoviny na druhý den.
Výběr mezi tím, co dítě jí a nejí je v pořádku. Ale myslím, že by si nemělo vybírat mezi dvěma jídly, která jí. Samozřejmě do toho nepočítám výběr typu chceš jabko nebo hrušku, chceš mléko nebo kakao, chceš chleba s lučinou nebo s eidamem.
Odpovědět