| Gerberka | 
 |
(30.11.2005 9:50:13)
Ahoj Ajo + všichni diskutující,
článek se mi velice líbí a je to krásné číst o školce, která je takovým kouzelným domem nebo místem přesně pro děti.
Chtěla bych však napsat mou dosavadní zkušenost s výběrem té "nejvhodnější" školky (třeba to bude některé z vás zajímat): v místě mého bydliště se nacházely v roce 2003 dvě školky - jedna soukromá Montessorri (školné samozřejmě vyšší) a druhá státní, obě mám zhruba ve stejné vzdálenosti od domu. Neváhala jsem a přihlásila jsem syna do školky Montessorri (nabízeli individuální přístup, málo dětí apod.) Co já jsem si však musela vyslechnout od učitelek, to by snad vystačilo na román. Téměř vždy to začínalo slovy: "Víte, on je sice velice hodný, ale: (a nyní následovalo v různém pořadí podle momentální nálady učitelky) "není zvyklý na děti, děti ho spíše ruší a on je okřikuje, nezapojuje se do našich her, spíše si něco sám skládá, vůbec nic nejí, neumí se oblékat, neumí jezdit tramvají atakdále". No, byly to nervy. Já už jsem se kolikrát přistihla, když jsem si ho šla vyzvednout, jak si říkám: "Co zase bude? Co zase dneska neudělal a měl udělat?" Hlavně, že vždycky začínali tím: "No, je velice hodný, ale víte, ono ve třech letech by měl to nebo ono." Já jsem si vždycky říkala, co asi ty učitelky mohou říkat maminkám "zlobivých" nebo "normálnějších" dětí, protože každé dítě má přece jiný temperament.
Časem jsme zjistili, že největší slabinou bylo personální zajištění - ty učitelky neměly klasickou SPgŠ, nýbrž jenom nějaké kurzy, jedna byla povoláním vyučená prodavačka a druhá kuchařka. Takže: neměly profesionální přístup k dětem, dalo by se říci, že nevěděly, co s nimi dělat, jak je něco naučit, jak je motivovat. Prostě je jenom tak hlídaly, aby se jim nic nestalo. První rok to ještě šlo jakž takž, až v dubnu 2004 propustila ředitelka jednu učitelku a ta druhá táhla všecho včetně úklidu.
Ale druhý rok (tedy 2004/2005) to bylo daleko horší a stále jsme čekali, kdy školku zavřou. Ráno mi chodila otevírat jedna maminka se dvěma malými dětmi (protože my jsme chodili jako první v 6.45 hodin), která měla zároveň i uklízet, ale ředitelka neměla na její plat, takže tahle paní střídavě chodila uklízet a zase nechodila uklízet, ale otevírala mi naštěstí až do dubna 2005. Posléze mi chodily otevírat různé učitelky - jedna paní v důchodu apod., přičemž úklid zastávaly opět učitelky. Aby ředitelka co nejvíce ušetřila, tak na noc a na víkendy (již v pátek v 13 hodin) vypínala kompletně topení, takže ráno jsme tam syna nechávala oblečeného. Na začátku května 2005 ředitelka oznámila, že školku zavírá (kontrola z hygieny - nevyhovující hygienické podmínky, provlhlé zdi, nutná rekonstrukce objektu apod. - jednalo se o bývalý rodinný dům). Přitom v podmínkách nájemní smlouvy uzavřené s městem bylo, že nájemce (tj. školka) bude objekt udržovat a opravovat (ředitelka se na to samozřejmě vykašlala - proč by peníze rvala do cizího, že).
Ihned jsem si pro letošní školní rok zajistila přihlášku do oné státní školky (ještě mi syna naštěstí přijali), kam chodíme od letošního září.
Ale ještě perlička na závěr: vyvrcholením činnosti oné školky Montessorri bylo, že v polovině května 2005 došlo k odpojení objektu od dodávky elektřiny, protože ředitelka neplatila faktury a až do konce června (víceméně všichni jsme to už vydrželi) byla školka bez elektřiny a tudíž bez teplé vody!! - tuhle skutečnost jsme zjistili úplně náhodou, když ředitelka odjela na školku v přírodě a zaskakující učitelka se nás rodičů ptala (my jsme pochopitelně nic nevěděli), jestli nevíme, kdy zase půjde elektřina - no, a dům byl již odpojený.
Takže shrnutí soukromé školky: sice dobré zacházení (až na ty "stížnosti", celkem pěkná zahrada, i méně dětí, ale nevyřešené personální obsazení a činnost v objektu, který nesplňoval hygienické požadavky (to všechno jsme zjistili až následně). Ale říkám - všechno jsme to vydrželi až do úplného konce, protože synek tam byl zvyklý a nevěděli jsme, jak by zvládl přesun do jiného prostředí.
Nyní od září chodí do té státní školky a zatím spokojenost :-)) - všechno funguje jak má včetně učitelek :-)). Tak uvidíme. Když se na to ale někdy dívám zpětně, tak se divím, jak jsme to tam v té soukromé mohli přežít - hlavně ta zima a nevyřešené učitelky! K mojí spokojenosti stačí, že ráno je současná státní školka otevřena a je tam přítomna profesionální paní učitelka, které se dětem může věnovat. Veškeré další věci jako výtvarný kroužek, malování a krásná výzdoba beru jako nadstandard!
Takže takové jsou moje dosavadní zkušenosti - my jsme hlavně váhali (i přes ty problémy) s přesunem někam jinam, jak by to synek zvládl.
Tak ahoj, Irena - Afrikánka
|
| Federika | 
|
(30.11.2005 10:11:01)
Ireno,
někde jsem o téhle Montessori školce už něco četla, nepsala jsi o tom už někde? Nebo možná někdo jiný...
Já měla známou, obě děti chodily do Montessori školky v Praze a byly spokojený...Mně bylo ale rvnou řečeno, že jaksi pro hyperaktivní děti tento program není a že bych se měla raději poohlédnout po školce s individuálním přístupem...
|
| Gerberka |
|
(30.11.2005 10:23:10)
Ahoj Federiko,
jojo, psala jsem něco podobného již někde jinde. Ale když se nyní vyrojilo celkem dost hlavních článků na téma školek, tak jsem si to troufla prezentovat znovu :-)).
Nechápu, jak Ti mohli říct, že pro hyperaktivní děti tenhle přístup není a že by ses měla podívat po školce s individuálním přístupem? Vždyť jejich hlavním krédem je individuální přístup ke všem dětem bez rozdílu! Říkám: za hlavní problém považuju, když učitelky nemají profesionální vzdělání, ať jsou již jakékoliv. To můžou hlásat a inzerovat bůhvíjaké metody, ale když NEVÍ, co s dětmi, a navíc když ředitelka nemá (nebo to aspoň tvrdí, že nemá) peníze ani na uklízečku, tak jí budou všechny metody na houby. Aspoň v našem případě se to potvrdilo.
Irena
|
| Federika |
|
(30.11.2005 11:20:38)
Myslím, že prostě o něj v Montessori, nestáli, naboural by jim tam asi program...Ale řekla bych, že to prostě bude ne programem Montessori, ale jen učitelkama...Ten program sám o sobě je moc zajímavej , jen u nás nemá takovou tradici jako v Americe a rychlý" vyškolení" učitelek tomu taky nepomůže...Škoda, jinak by se mi ten program pro moje děti zamlouval....
|
|
|
| Gerberka |
|
(30.11.2005 10:24:19)
Ahoj Federiko,
jojo, psala jsem něco podobného již někde jinde. Ale když se nyní vyrojilo celkem dost hlavních článků na téma školek, tak jsem si to troufla prezentovat znovu :-)).
Nechápu, jak Ti mohli říct, že pro hyperaktivní děti tenhle přístup není a že by ses měla podívat po školce s individuálním přístupem? Vždyť jejich hlavním krédem je individuální přístup ke všem dětem bez rozdílu! Říkám: za hlavní problém považuju, když učitelky nemají profesionální vzdělání, ať jsou již jakékoliv. To můžou hlásat a inzerovat bůhvíjaké metody, ale když NEVÍ, co s dětmi, a navíc když ředitelka nemá (nebo to aspoň tvrdí, že nemá) peníze ani na uklízečku, tak jí budou všechny metody na houby. Aspoň v našem případě se to potvrdilo.
Irena
|
| Kreli+Madlenka7 | 
|
(30.11.2005 11:20:58)
Moje nejvýraznější zkušenost ze školky: je to o učitelce! Loňský rok chodila Majda do školky někdy ráda, někdy míň, nikdy bohudík s řevem (samozřejmě kromě úplných začátků). Od září je v jiné třídě s jinou paní učitelkou - a už mnohokrát se v našem tradičním ranním chaosu místo "Madlenko, dělej, nestíháme..." ozvalo "mami, přidej, já už chci jít ať nic nezmeškám..." Skoro ideál,že? Samozřejmě, že ne všechno je v naší školce nej, někdy mne jako každého dovede vytočit jídelníček (nedávno stála přepravka s chlebama na chodníku před vchodem!!! myslela jsem, že mne trefí!), jindy paní pomocnice jaksi nestihne dohlédnout, jak se děti obléknou na ven, takže bylo na nule a naše slečna byla venku v kaťatech bez punčocháčů. Něco se vždycky najde, ale nová paní učitelka je VÝHRA!
|
|
| Tulačka(Bety 9/96+Anička 4/98) | 
|
(30.11.2005 11:29:06)
Já bych chtěla jen dodat, že je vždycky lepší přesvědčit se o kvalitách školky osobně. Omlouvám se, ale přijde mi toršku naivní myslet si, že školka soukromá musí být automaticky lepší, než státní. A za výše popsaných podmínek bych tam ¨dítě nenechala. Už po zjištění, že je v péči nikoliv kvalifikovaných osob bych hledala náhradní alternativu. Auto si taky nenechám opravit v cukrárně a léčit se v autodílně mě ani nenapadne, A děti jsou snad míň?
U nás bývají pravidlem otevřené dny, takže rodiče zjistí, jaké je prostředí školky, jaký je jídelníček, jak se učitelky k dětem chovají. Navíc jsme využili možnost chodit do naší budoucí školky jednou týdně do "Klubíčka", kde si holky zvykly na prostředí a personál školky v mé přítomnosit a já všechny důkladně poznala, navíc mohly navštěvovat akce MŠ.
|
| Gerberka |
|
(30.11.2005 11:42:21)
Ahoj Tulačko,
uznávám, že na začátku jsme byli tak trochu naivní - vážně jsme si mysleli, že ta soukromá školka je jaksi "lepší". Nás tenkrát nalákalo, že je to bývalý rodinný dům s velkou zahradou = méně dětí, malý byl citlivý = "třeba si lépe zvykne". Malý tam předtím chodil i párkrát "na zkoušku" a za chození jednou týdně (myslím to bylo pětkrát) a navíc jenom na dopoledne jsme přece nemohli všechno prošmejdit a odtahovat nábytek od zdí, který tam byl schválně proto, aby nebylo vidět, jak jsou zdi vlhké atd... to by Tě přece taky nenapadlo, že?
To, že učitelky nejsou kvalifikované, jsme se dozvěděli z jiných zdrojů a "kanálů" až skoro ke konci fungování školky - o to větší to byl šok. Samozřejmě oni nebudou o sobě navenek prohlašovat, že nemají vzdělání a jak to jinak chceš zjistit? :-)) Vůbec mě nenapadlo zeptat se: "A jaké máte vzdělání?" Pokládala jsem za naprostou samozřejmost, že to jsou profesionálky.
Irena
|
| Tulačka(Bety 9/96+Anička 4/98) |
|
(30.11.2005 12:36:39)
Omlouvám se, jestli jsem byla příliš drsná. Myslela jsem, že jste o "nekvalifikaci" věděli už dříve. On se člověk snaží zjistit maximum a ne vždycky to je k něčemu platný. Takže ještě jednou omluva.
Myslím, že do budoucna bude situace pravděpodobně ještě horší. Pokud vím, tak už letos spoustu dětí do MŠ nemohli přijmout (nevím, jak konkkrétně u nás v Brně, já už mám školačky), takže pokud bude maminka potřebovat nastoupit do práce, bude asi muset vzít tak říkajíc to, co je k mání. Já jsem měla v roce 2001 oborvskou výhodu - 3 školky v blízkém okolí do 10 minut pěší chůze. Tak jsem se vyptávala, zjišťovala, atd. Pak jsme byli moc spokojení, holky nikdy neplakaly (maximálně tehdy, když do školky nemohly), strava byla bezchybná, program takový, jaký bych nikdy nemohla dětem realizovat, dvakrát jsme byly ze školkou u moře...Dodnes vzpomínáme ze slzou v oku. A to pominu, že jsem se až v průběhu chození dozvěděla, že MŠ byla i nejlevnější (te´d mám na mysli různě příspěvky na divadýlka apod).
|
| Gerberka |
|
(30.11.2005 13:35:40)
Ahoj Tulačko,
to je v pohodě - ono nastínit něco tak komplikovaného jako zkušenosti s tou školkou byla pro mě stejně dost fuška :-)).
Taky si myslím, že situace se stejně obrátí, protože dětí se rodí čím dál víc (což je samozřejmě dobře :-)), ale člověk asi bude rád, že dítě umístí do NĚJAKÉ školky.
Ještě k těm mým zkušenostem: my jsme prostě byli nuceni všechno postupně "odhalovat" na vlastní pěst a o nábytku u vlhkých stěn jsem se například dozvěděla až úplně v posledním týdnu, jak jsme odcházeli :-((. Přitom jsme neustále řešili, že malý v jednom kuse kašle a kašle a nevěděli jsme si s tím už rady - teď vím, že to bylo z toho vlhka, protože za celou dobu, co tam teď není, ani jednou nezakašlal.
Ale stejně mi to teď s odstupem času přijde dost na hlavu - jako zjišťovat si situaci v té školce. Klást třeba otázky typu: "Pracují zde učitelky, které mají SPgŠ? Nemáte náhodou provlhlé zdi? Jak zde topíte? Máte zajištěn úklid?" To jsou přece naprosté samozřejmosti, tak proč se na tohle třeba vyptávat, že?
Každý máme jiné zkušenosti. Já - po těch svých zkušenostech - bych prostě dítě do soukromé školky už nikdy nedala, ani kdyby to tam bylo "zlaté svaté".
Ale nejdůležitější poznatek je, že všechno záleží na lidech. Jestli ředitelka soukromé školky je pěkná "lakota", škudlí pro sebe, dětem ani nezatopí a není ani schopna zajistit takovou základní věc jako je úklid a pak "chudinka" nemá na výplaty, ale místo toho postavenou velikou soukromou vilu a dvě auta v garáží, tak to je přinejmenším smutné, neřku-li vulgárně sprosté. Ale věřím tomu, že existují vynikající soukromé školky s dobrým zázemím a s tím, že ředitelka má zájem na jejich dobrém fungování. V našem případě to dopadlo opačně.
Irena
|
| kamca | •
|
(30.11.2005 13:51:09)
Chci se podělit o mou zkušenost se školkou. Ze školky, do které chodí můj tříletý syn mám trauma já a ne on. Zní to divně, že? Syn je velmi živé dítě, ale ne hyperaktivní, je velmi hodný k lidem a dětem, ale paní učitelka po jeho ani ne deseti návštěvách ve školce usoudila, že je hyperkativní a že ho nezvládá. Přitom nikomu prý nic nedělá, jen běhá a nehraje si s ostatními dětmi a oni jsou na něj proto zlí! Už jsem psala i na toto téma dotaz do poradny. Malému to ale vůbec nevadí a ve školce je moc spokojený a má tam všechny rád. Uznávám, že je opravdu trochu jiný než ostatní děti, ale rozhodně není horší. Ale ty řeči té učitelky, to prostě nezvládám. Když má jít do školky, mám z toho opravdu trauma! Nevím, co mám dělat. Nechci ho zbytečně ze školky brát, protože i dle odborníků hyperaktivní není, ale učitelka mne dost ubíjí, tak fakt nevím....
|
| Federika |
|
(30.11.2005 13:56:30)
Kamčo, já bych asi hledala jinou školku...Zřejmě je syn přizpůsobivý, proto se mu tam i tak líbí, ale mě by taková učitelka taky deptala.....
|
| Ivana | •
|
(7.12.2005 22:33:22)
Ahojky proc nenapisete jake to byly skolky kde jste mely ty problemy aby si mohly ostatni maminy dat na ne pozor?
|
| Učitelka v MŠ | •
|
(7.12.2005 23:50:02)
Ivano a nemyslíš, že jmenovat v tomto případě opravdu namá smysl? Nemyslíš, že by si každý měl utvořit svůj úsudek a co je dobré rto jednoho, z toho jiný nadšený třeba být nemusí...a naopak.
|
|
|
|
| Gerberka |
|
(30.11.2005 14:31:59)
Ahoj Kamčo,
stejné trauma jsme prožívali my. Fakt se přiznávám, že jsem z toho doma i dost brečela a opravdu, když jsem pro něho měla jít já, tak jsem už dopředu očekávala, co všechno na něho uslyším. A vážně jsem si toho vyslechla dost.
Naprosto Tě chápu v tom, když říkáš, že víš, že Tvůj synek je "trochu jiný než ostatní děti". Můj synek byl (a je) taký jiný, ale zase v tom smyslu, že je víc "do sebe", uzavřený, trvalo mu dlouho, než zapadl, než pochopil, co po něm chtějí. Byla jsem z toho dost mimo, vždycky začínali: "Víte, on se dneska neoblékal, on dneska nejedl, on nám řval v tramvaji apod." Pořád se člověku honilo hlavou: co jako mám na to té učitelce říct? (pokud ji rovnou nechci poslat někam...). Většinou jsem jí to odkývala v naději, že to bylo naposled a ono další den třeba zas.
Oni v té školce si s tou jeho uzavřeností a "hodností" nevěděli rady do té míry, že nás poslali do psychologické poradny, že synek je autista! Vyšetření jsme tenkrát poctivě absolvovali, psycholožka shledala, že synek je naprosto v pořádku a mám pocit, že si myslela své o učitelkách, které nás za ní poslali ...
Souhlasím s Federikou: NEBOJ SE ZMĚNIT ŠKOLKU!! Vím, že to bude pro Tebe těžké (zvlášť jestli jsi taky taková citlivka jako já :-)). Ale věř mi, poté, co jsem se dozvěděla, že školku musíme změnit, jsem zase prožívala trauma z toho, jak si malý zvykne na jiné prostředí, jiné děti atd., protože je takový klidný, citlivka, vnímavý - a bylo to v pohodě a jsme nesmírně spokojení! Kdybys věděla, co já jsem se nabrečela kvůli těm krávám v té pitomé soukromé školce - úplně toho lituju a teď je to OK! Ta učitelka Ti nestojí za to, aby ses kvůli ní trápila!
Irena
|
| Tulačka(Bety 9/96+Anička 4/98) |
|
(30.11.2005 16:57:00)
Ještě bych měla malinkou pounámku k Afrikáně: nevím, jak to chodí u soukromých školek, kdo je oprávněn je kontroleovat (určo hygiena, ale kdo a jestli ověři kvalifikovanost učitelek nevím). MŠ státní má svýho zřizovatele - nejčastěji obec, ta vypisuje výběrové řízení na jednotlivá místa včetně kvalifikačních předpokladů. Ale ani všechny státní školky nejsou určitě ideální...
|
|
|
| učitelka v MŠ | •
|
(7.12.2005 23:45:58)
Kamčo, já nějak nechápu tuto větu: "Přitom nikomu prý nic nedělá, jen běhá a nehraje si s ostatními dětmi a oni jsou na něj proto zlí!"...prý?...odkud toto víš?...on nic a ostatní jsou zlí?
Myslím, že by maminky měly mít jednou za čas tu schopnost být mouchou a nahlídnout do třídy... Možná by bylo po traumatech a začal by konečně brát trochu vážně poznámky učitelek, které se fakt snaží - nemají tam jen to jedno Tvoje dítě, ale kolem dvaceti. Zkuste s námi trochu spolupracovat.
|
| Gerberka |
|
(8.12.2005 8:29:16)
Paní učitelko v MŠ,
velice by mě zajímalo, co byste mi poradila v případě, kdy jsem skoro denodenně poslouchala nářky od paní učitelek:
"On se nezapojuje."
"On si nehraje."
"On se bojí projít okolo radiátoru, protože škrčí."
"On se neobléká."
"On se dnes oblékl, ale je to pomalé."
"Jak doma jí chleba s máslem? - To neumí vzít do ruky?"
"On si hraje stále se stejnými hračkami."
"On nechce zpívat, když cvičíme na besídku."
"My se musíme více starat o menší děti a ne o něho."
"On neumí jezdit tramvají."
Měla jsem sto chutí vždy říct: "A co jako mám dělat?"
A tak bych mohla pokračovat ještě dále, kdybych zapátrala v paměti. O čem tyto stížnosti hovoří? Vypovídají o tom, že nemám normální dítě?
Vím, že je dobré s vámi jako učitelkami spolupracovat (teď v té jiné školce je to už dobré), ale ta ochota spolupráce musí být oboustranná - takovéhle nářky spíše každého odradí. My jsme to vydrželi dva roky, protože jsme měli strach, jak by synek zvládl přestup do jiné školky (= do jiného prostředí). Naštěstí to zvládl dobře - tím beze zbytku zmizely moje pochyby o tom, že mám divné nebo (jak se ony učitelky rády vyjadřovaly) "autistické" dítě, které vyžaduje zvláštní péči. Všechno bylo jenom zbytečným nervováním nás, rodinných příslušníků.
Přeji hodně zdaru ve vaší práci (uznávám, že zabavit a věnovat se tolika dětem je náročné a ne každý by takovou práci zvládl), ale zajímal by mě Váš názor.
Afrikánka
|
|
| MirkaEyrová | 
|
(8.12.2005 10:21:20)
Učitelko MŠ, ono to totiž chce, aby Vy učitelky jste byly trošku tolerantnější a nechtěly jste všecky děti zapasovat do jedné šablonky. Moje dítě by ve věku docházky do MŠ skutečně ani mouše neublížilo (a naštěstí ani jemu děti neubližovaly), ale taky byl podle slov učitelek MŠ "divný", protože... protože si např. nehrál se stavebnicemi a nekreslil jako jiné děti, ale hrál si na vlak, rázoval po hernách a hlásil stanice. Já jako rodič na tom nevidím nic špatného - dospělému by se asi taky nelíbilo, kdyby mu někdo diktoval, jaký koníček si má vybrat (viz boj feministek za to, aby ženy nebyly stále viděny jako ty, které patří k plotně a rejžáku, ale že taky mohou chodit na koncerty a ve svém volnu třeba dělat digitální fotografie). Ale podle mínění synových učitelek byl špatný, protože byl jiný než ostatní děti. Náš problém nebyl o špatné spolupráci mě jako rodiče, ale o netoleranci druhé strany!
M.
|
| Šárka | •
|
(9.12.2005 14:03:33)
Souhlasím.
Taková učitelka,když řekne,že se nazapojuje..,to přece není problém toho dítěte,ale její! Měla by mít tolik vědomostí,zkušeností a trpělivosti,aby se to dítě po čase zapojilo a rádo,bez toho,aby ho ještě nervovala.
Na co pak studovala? Omluva není,že tam má 20,nebo 30dětí!
Pokud to nezvládne,neměla by tuto práci asi dělat.
Prostě když se chce,tak to jde a když se nechce,tak ...
Š
|
| Kamča | •
|
(13.12.2005 13:50:15)
Nevím, jestli tady ještě někdo je, ale ráda bych paní učitelce MŠ odpověděla na její otázku, jak vím, že můj syn nikomu nic nedělá, jen běhá a nezapojuje se. Jsou to slova paní ředitelky! A naše paní učitelka nemá na starosti 20 až 30 dětí, jak píšete, ale maximilně 10 a k ruce má jetště praktikantku. DNes měla dětí 5 plus praktikantku a stěžovala si, že musí syna hlídat! Tak k čemu tam panebože je!!!! Já pracuji ve školství a mám 300 studentů, ne všichni jsou milí a spolupracují a nikdy bych si nestěžovala. Je to holt má práce!!!!
|
|
| Kamča | •
|
(13.12.2005 13:51:34)
Nevím, jestli tady ještě někdo je, ale ráda bych paní učitelce MŠ odpověděla na její otázku, jak vím, že můj syn nikomu nic nedělá, jen běhá a nezapojuje se. Jsou to slova paní ředitelky! A naše paní učitelka nemá na starosti 20 až 30 dětí, jak píšete, ale maximilně 10 a k ruce má jetště praktikantku. DNes měla dětí 5 plus praktikantku a stěžovala si, že musí syna hlídat! Tak k čemu tam panebože je!!!! Já pracuji ve školství a mám 300 studentů, ne všichni jsou milí a spolupracují a nikdy bych si nestěžovala. Je to holt má práce!!!!
|
|
|
| Gromit | •
|
(17.12.2005 0:52:52)
Stretli ste sa v tomto case s telesnymi trestami v skolkach? Pytam sa lebo z MS si najviac spominam na ranne nastupy v cervenych trenirkach, rozcvicky a telesne tresty vo forme klacania alebo statia v kute, telocviku a vypraskov. Zmenilo sa nieco?
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| ZuziP | 
|
(30.11.2005 17:42:57)
Afrikanko, vzdelanie v profesii je samozrejme potrebne, ale mnohym ucitelkam ani to nepomoze. Stretla som sa s niekolkymi, ktore ono profesionalne vzdelanie mali, ale vztah k svojej praci a k detom bol mizerny. O vplyve takejto ucitelky a skolky na dieta pochybujem.
Skolka a kolektiv je skvela skusenost. Ak sa vsak dieta ocitne v rukach ucitelky, ktora dieta doslova depta (par postrehov z nedavnych dob v nasom okoli.. ide o profesionalky, podotykam), tato skusenost narobi vela zla.
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)