| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Benjo, já ti neustoupím!

 Celkem 117 názorů.
 LUcie,2 děti 
  • 

ušlapaná cestička 

(13.10.2005 10:18:12)
Taky jsem to tak zpočátku se synem dělala. Zapoměl úkol- tak honem honem ráno napsat. Neměl nový sešit- honem, honem v noci do hypermarketu koupit ...Pak jsem si uvědomila, že mu to příliš ulehčuji a dělám jeho povinnosti. Od té doby po osmé večer mě jeho věci do školy přestávají zajímat a musí si poradit sám- druhý den se musí ve škole omluvit, že na něco zapoměl a přijmout případný následek. Od té doby zapomíná podstatně méně. Pro upřesnění - synovi je 8 let a je ve 3. třídě.
 Blanka, syn 


Re: ušlapaná cestička 

(13.10.2005 11:21:11)
Tím si asi musí projít většina rodičů - taky jsem to tak dělala, dokonce jsem se jednou dost pozdě večer vydala "na lov" spadaného listí, protože drahoušek je měl mít nalepené a popsané v přírodovědě a samozřejmě na to zapomněl...Teď razím heslo - je to tvůj úkol - nemáš ho, tak ho nemáš - vyříď si to ve škole...Chodí do 5.třídy, bude mu 11.
 Federika 


Re: Re: ušlapaná cestička 

(13.10.2005 11:34:21)
jsem dost ctižádostivá a trochu jsem měla obavy, že jakmile nastoupí syn do první třídy, budu se mu snažit ve vidině " lepších výsledků" taky takhle pomáhat a řešit za něj jeho úkoly....Hurá, překonala jsem se a od začátku ho nutím nést odpovědnost za svoje úkoly a výkony...Včera měl vystříhat písmenka a založit do desek, písmenka ale bohužel někam založil, vzpomněl si na to až večer a ne a ne je najít....Je strašnej bordelář...Tak jsem mu třekla, že má smůlu, měl si na to myslet včas, neměl je někam zabordelit nebo to měl říct dřív a dalo by se s tím ještě něco dělat...Dneska ráno šel bez písmenek a bude to p. učitelce vysvětlovat sám...
Na úkoly se ho neptám, udělá, neudělá, když udělá, podepíšu, ale nic za něj nedělám....
Musím říct, že začal bejt daleko samostatnější..
 Anna, dva kluci 
  • 

Re: ušlapaná cestička 

(13.10.2005 19:14:01)
Hm, tak ač nejsem příznivcem ušlapaných cestiček, připadá mi přehnané nechat prvňáka nebo druháka, ba i třeťáka :-) samotného s jeho vlastní zodpovědností za úkoly, prostě proto, že vím, že u takto starých dětí je to občas nad jejich síly. A že je na rodičích, aby je v tom nenechali samotné. Docela mě zaráží, že to některé z vás vydávají za svoji přednost.
Je hezké a potřebné učit děti samostatnosti, ale že by ta cesta vedla zrovna tudy? Mám dojem, že dítě plus minus osmileté vůbec neumí posoudit, jak závažný je jeho prohřešek typu zapomenutý úkol či sešit a může se obávat trestu zcela neadekvátního. Anebo narazí na učitelku, která si zvykne, že tenhle žák na úkoly tak trochu kašle, nebude je urgovat a on to vezme za své. Díky, nechci.
 Líza 


Re: Re: ušlapaná cestička 

(13.10.2005 19:18:17)
Já si to teda nemyslím.
Mám dceru v první třídě, úkoly mají denně, samozřejmě lehké a krátké. Programově ji nechávám, ať je dělá ona, obvykle spolu projdem sešity, kde má co zaškrtnuto. Al ekdyž ten úkol vypadá jako by ho psalo prasátko - neřeším to já. Ať to řeší učitelka. Ona dcera to taky od ní vezme jinak než ode mě - když jí já vytknu chybu v úkolu (což taky nedělám, úkoly zůstanou opravdu tak, jak je napsala), budu za prudičku jako obvykle, zatímco paní učitelka prostě na to má patent.
nenechávám to komplet na ní, ale abych jela na šestou ráno do školy kvůli zapomenutým sešitům, to pro ni skutečně neudělám. Ono ji mnohem líp naučí nezapomínat, když to bude mít dopad přímo na ni.
 Míša, Junior *97, Beruška*2006 


Re: Re: ušlapaná cestička 

(13.10.2005 19:44:32)
Taky si myslím, že i vedení k samostatnosti má své meze. Si nedovedu představit, že bych veškerou odpovědnost za školní přípravu nechala na prvňákovi (ale ani druhákovi nebo třeťákovi). A ani moc nechápu, proč bych to měla dělat. Takhle staré děti mají na nějakou tu občasnou roztržitost nárok. A ještě nejsou úplně schopné posoudit její dopady. Když nic jiného, tak bych tím vlastní dítě znevýhodnila proti ostatním, na jejichž školní přípravu rodiče dohlížejí.
Ostatně, když si vzpomenu na sebe, co jsem toho v prvních letech zapomněla nebo ztratila... Kdyby mě v tom tehdy máti nechala plácat, tak jsem dneska maximálně obráběčem kovů:-))
 Stáňa+Ondra (* r. 94) 


Re: Re: Re: ušlapaná cestička 

(13.10.2005 20:19:59)
Tak já tu budu vyloženě za měkkotu ;-). Moje drahá polovice se s Ondrou (prima osmiletého gymplu) právě učí - resp. ho zkouší... A já za něj včera uklidila nádobí z myčky, protože kdyby býval musel dělat i to, tak si buď nestihl udělat referát nebo šel spát v jedenáct ... Ovšem s upozorněním, že příště si to časově musí naplánovat líp a že si tu myčku odpracuje jinak.

Nemyslím si, že bych byla velký umetač cestiček, ale i dneska považuju za běžné, že se poptám, co bylo ve škole, co mají za úkol a tak. A že ho jeden z nás vyzkouší z toho, co mají na další den. Úkoly přehlédnu, pokud uvidím chybu, tak na ni upozorním a případně vysvětlím, v čem je problém(přijde mi lepší ho vyvést z omylu pokud možno co nejdřív, aby "vidět" nenapsal s Y ještě xkrát, než jim třeba píučka opraví úkol, a zafixuje si to). Jestli si to opraví - to už je jeho starost. Přepisovat úkol jsem dala jen párkrát - když jsme jasně viděla, že to odflákl - z principu, aby věděl, že věci se mají dělat pořádně. na druhou stranu jsem ho nikdy nenechávala dělat věci na nečisto - v domácích úkolech podle mne nejde o perfektnost, ale o procvičení.

Myslím, že v tomhle je třeba najít rozumný kompromis. A některé věci - včetně toho se doma připravovat se myslím musí dítě naučit. A je i na nás, abychom mu v tom pomohli...
Tím nemyslím, že bych obvolávala jeho spolužáky, abych zjistila jaký mají úkol, když si to zapomene poznamenat.
 Kateřina, dítě 8 let 
  • 

Re: Re: ušlapaná cestička 

(13.10.2005 20:24:41)
Jak znám svoje dítě, to by se málem zhroutilo ze samotného zjištění, že na něco zapomnělo :-) A kdybych si ještě přisadila tím, že bych na to reagovala "tvůj problém", asi by celou noc nespalo. Kdepak, úplně stačí to leknutí, když si na něco vzpomene na poslední chvíli. Pomůžu, jak můžu, ale v klidu řeknu, že příště si radši všechny úkoly a povinnosti probereme v klidu dvakrát.
 Federika 


Re: Re: ušlapaná cestička 

(13.10.2005 20:40:01)
Anno a Míšo, já to za svou přednost považuju....Jsem navíc moc ráda, že jsem našla p. učitelku, která mě v tom podporuje, navíc to víceméně vyžaduje....A já tu samostatnost vyžaduju po svém prvňáčkovi, kterej má navíc LMD, a není to s ním zrovna jednoduchý...O výkony mi nejde, v jeho třídě se neznámkuje, ani nepíšou poznámky, i kdyby ale známky byly, nebyly by pro mě tak důležitý, ty vůbec o jeho uplatnění v životě nic nevypovídají...Jde mi právě o tu samostatnost, o přebírání odpovědnosti za sebe sama, je mi fuk, že ti, kteřím rodiče pomáhají, jsou v ten moment zvýhodněni, oni narazí později a sice mnohem tvrdějš...Vím to, chodila jsem do školy prakticky 19 let a za tu dobu jsem fakt mohla vidět vývoj těch dětiček, kterým to rodiče usnadňovali, spoustu věcí za ně řešili...A v první třídě to začíná, nošením tašky a ořezáváním tužek, skládáním písmenek...Já nic takovýho dělat nechci, můj syn je přesto ve škole spokojený, všechno začal dělat sám, když něco zapomene, příště si na to většinou vzpomene..Dneska zapomněl pití, no a co, měl žízeň, na zítřek už má láhev připravenou...
Jakýsi dohled " zdálky" je samozřejmě nutný, jen taklehce, kdybybylopravdu problém...Zapomenutý sešit nebo písmenka za problém nepovažuju, nesamostatné dítě považuju bohužel za problém velký...
 Veronika 
  • 

Re: Re: Re: ušlapaná cestička 

(14.10.2005 10:05:40)
Fakt dobrýýýý, až si v zimě zapomene bundu a zmrzne, tak to bude taky jeho problém:))) Nebo budeš z dálky dohlížet a včas mu ji doneseš, aby jen dostal zápal plic a při 40° horečkách měl čas přemýšlet, kde udělal chybu? Nemyslím si, že dítě v první třídě je potřeba nechat napospas, aby se stalo samostatným. Tím se teprve učí. Mluvíme o 6-8 letých dětech. Jsou samostatné jinak než dospělý a podle mého názoru potřebují naši pomoc (a to není známka jejich nesamostatnosti).
Hodně zdaru při výchově dětiček a holky bacha po 3 dnech bez vody člověk umírá:)))
 Blanka, syn 


Re: Re: Re: Re: ušlapaná cestička 

(14.10.2005 10:36:09)
Když si zapomene syn doma bundu, to bude fakt jeho problém, protože se vypravuje sám už 2.rok. Můžu mu ji připravit, což taky dělám, ale jestli si ji vezme, už fakt neřeším...To samé je, že by mohl jít bez bot, že...No, to se mu naštěstí nestalo ...Bundu si asi párkrát nevzal (je přece frajer, ne), jenže když mu byla zima, pro příště si to pamatoval...Přišla jsem na to, že pokud se mu projeví důvěra, že to zvládne, tak to spíš opravdu zvládne sám, než když ho budu donekonečna kontrolovat.Stejně vím, že když jdu s ním, je schopný vlítnout pod auto, ale když jde sám, je na sebe opatrnější...
Samozřejmě že neodmítnu pomoc, pokud je nějaký problém včas zjištěný - ale jet pro úkoly ráno do školy - to tedy neee...
 kaMyš 


Re: Re: ušlapaná cestička 

(18.10.2005 9:48:58)
Zajímavá debata, nedá mi to, abych nereagovala. Zrovna včera jsem se znovu začetla do knihy "Děti a hranice", konkrétně do kapitoly "Zákon setby a žně", který říká v zásadě totéž, co píše LUcie, Blanka i Federika - mám pocit, že nějakou podobnou knížku taky četly :-)
K Anniným výtkám - myslím si, že dítě nemusí okusit následky svého prvního zapomenutí, ale problém nastává, když si začíná zvykat, že když něco do školy (nebo jinam) zapomene, maminka to za něj vyřeší. V tom případěje třeba, aby zjistilo, že to, co zasije, taky sklidí, že jeho zapomínání je jeho problém. Autoři knihy (Cloud,Townsend) tvrdí, že pokud se člověk nenaučí, jaké následky má jeho chování v reálném světě v dětství, může pak se svými špatnými vzorci chování mít problémy v dospělosti (a v práci za něj zapomenuté úkoly už maminka neudělá). Přirovnávají to k situaci, kdy matka 14letého syna uklízí jeho pokoj - "Je mi líto jeho budoucí ženy."

Předpokládám, že ve škole jsou na děti kladeny přiměřené nároky k jejich věku a zároveň že tresty jsou přiměřené. Také si z dětství nevzpomínám na žádnou učitelku, která by si "zvykla, že žák nedělá úkoly a neurgovala je", jak píše Anna. Pokud totiž tomu tak je, považuju to za problém učitele a školy.
 Vačice + 3 kluci 


Re: ušlapaná cestička 

(14.10.2005 8:01:25)
Já si nemyslím, že autorka článku dělá něco špatně, když své dítě učí pracovitosti a poctivosti a dělá to důsledně i za cenu svého pohodlí a času, což si teda rodičovství vyžaduje. Ona mu ty úkoly nepíše.
Naučit dítě těmto základním dovednostem je snad úkolem rodičů a není možné, aby rodič tuto odpovědnost přehazoval na učitele. Hlavním vychovatelem je rodič a také nese hlavní odpovědnost, učitel mu jen pomáhá.
Je známo, že dítě přebírá chování rodičů. Pokud je rodičům lhostejné lajdáctví dítěte, dítěti to bude také lhostejné.
A učitel, místo aby vzdělával ostatní děti, musí řešit tyto rodičovské resty.
Dítě zatěžuje a zdržuje pak nejen učitele, ale celou třídu, později pracovní kolektiv, případně při úplné neschopnosti sociální systém.
To, že rodič podepisuje dětem úkoly, není proto, aby si procvičil podpis, ale proto, že vyjadřuje ochotu spolupracovat se školou na vzdělávání svého dítěte.
 Federika 


Re: Re: ušlapaná cestička 

(14.10.2005 8:05:42)
Věrko, co je základní dovednost? A tím, že dítě vedeš k samostatnosti a přebírání odpovědnosti ho nevedeš k lajdáctví, naopak, navíc je to mnohem těžší, než mu sedět za zády při úkolech, pětkrát se ho ptát, jestli nějaký úkol mají a pak ho to nutit opravovat...
Svým podpisem pod úkolem stvrzuji pouze to, že dom. úkol vypracoval doma a že jsem ho viděla...čili mám představu, jak na tom je...
 Monika 
  • 

Re: Re: Re: ušlapaná cestička 

(14.10.2005 8:26:31)
Nás ve škole na třídních schůzkách učitelky nabádají, ať všechno za děti neděláme, že si musí domácí úkol psát sami (a pokud tomu nerozumí, pak se mají zeptat rodičů) a i sami přinést rodičům podepsat. Často se prý setkávají s tím, že dítě ve škole řekne: "Ona ti to tam maminka nedala" a ony odpovídají: "Chodíš do školy ty nebo maminka".
Já mám přehled co mají děti mít za úkoly a jen cvrnkám: "Máš napsaný úkol, kouknul ses do rozvrhu, co máte zítra za předměty, máš podepsané všechno, co máš mít?", atd. Když mi to všechno odkývá a přesto vím, že mu něco chybí, tak to nechám být nebo se ještě akorát zeptám: "Opravdu?".
 Stáňa+Ondra (* r. 94) 


Re: Re: Re: ušlapaná cestička 

(14.10.2005 10:38:24)
Federiko,
v zásadě s tebou souhlasím, že není dobré umetat cestičku příliš a dítě bychom měli vést k samostatnosti. Jen se asi možná neshodneme ve způsobech a rozsahu ...;-). Nebo je možná jen problém v určité zkratce, kterou člověk volí, aby jeho příspěvky nebyly jak román (moje stejně zhusta jsou;-) a kdybychom si o tom povídaly někde u kafe, tak bychom nakonec možná dospěly v podstatě ke shodě ;-).
Jen pár myšlenek
Já si myslím, že samostatnost je věc, která musí přicházet postupně a ne ze dne na den, a to i pokud jde o školní povinnosti. Proto jsem třeba tu aktovku chystala s ním (NE ZA NĚJ) - už třeba proto, abych ho postupně naučila nějakému systému.
Když vidím, že Ondra udělal v úkolu chybu, tak považuju za samozřejmé, že ho na to upozorním. Většinou konstatováním, že ji tam má - ať si ji najde. Pokud se na to vykašle - jeho problém a dál to neřeším, pokud ji hledá a neví, tak mu po chvíli řeknu, v čem spočívá a jak je to správně. Ve chvíli, kdy se něco učí (a o to podle mého při psaní úkolů jde) mi přijde přirozené mu v tom pomáhat a ne říkat "je to jeho věc".
A myslím si, že by dítě mělo vědět, že mu jeho problémy v rámci možností pomůžeme řešit (zase NE, že je vyřešíme ZA něj!). A myslím, že tohle vědomí začíná už u těch malých problémů spočívajících v tom, že si na nějaký úkol vzpomene pozdě (říkám si zaplaťbůh, že to jako problém cítí a není mu šumák, že něco nesplní;-).

(Asi jsem nenapsala všechno, co jsem chtěla, ale nakukuju z práce a musím jít tvořit nějaké hodnoty ;-)
 Federika 


Re: Re: Re: Re: ušlapaná cestička 

(14.10.2005 10:48:49)
Stáňo,
shodly bychom se...
Samostatnost ze dne na den je blbost, já ji u Davida pěstovala a pěstuju dlouho, na chyby ho samozřejmě taky upozorňuju...Bez bundy do školy by neodešel, příp. by se pro ni vrátil...Tašku mu nepřipravuju, jen ho upozorňuju, že to má udělat, doufám, že to brzy půjde i bez toho...Tužky neřežu, když si je neořeže, má ve škole řezátko a sám brzy pochopí, že ho to pak zdržuje...učím ho-a někdy to dá fakt práci-že je za svý výkony zodpovědnej, jsou to jeho výkony, jeho úspěchy a neúspěchy...Za neúspěchy nekárám, nenadávám, aspoň teda ne jemu a ne před ním...Hodně chválím za sebemenší úspěch...
David je případ,hodně jsem si s ním užila...V době od 6-7 let udělal neuvěřitelnej skok a konečně se mi všechno úsilí, který jsem někdy považovala skoroza marný, začíná trochu vracet...Často ještě vypění a nekontroluje se , ale už se s ním dá dokonce i mluvit a spoustu věcí chápe...Dokonce i to, proč si přeju, aby byl samostatnej...Nenenchávám svý dítě napospas, to je blbost, jen se ho systematicky a někdy pro něj i bolestivě snažím vést k samostatnosti a odpovědnosti za sebe samého..
 Blanka, syn 


Re: Re: Re: Re: Re: ušlapaná cestička 

(14.10.2005 10:59:02)
Federiko, mluvíš mi z duše, tak nějak to taky cítím a snažím se i dělat...U nás velký skok nastal taky 6-7 let a další mi přijde, že je teď - i když mívá syn někdy záchvat vzteku, tak už si ho umí uregulovat, protože ví, že tím nic nezmůže a po zlém s námi nehne...
 Federika 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: ušlapaná cestička 

(14.10.2005 11:05:14)
Blanko, líbilo se mi, co jsi psala o tý důvěře ...S tím naprosto souhlasím, já bych o tom diskutovala dlouho, ale na to tady nějak prostor není...No, možná že se někdy rozepíšu....O tu bundu fakt nejde a těžko by dostal zápal plic, šel by někam do tepla, v tomhle věku dobrovolněne zůstane v zimě , v mrazu bez bundy...
 Federika 


Re: Re: ušlapaná cestička 

(14.10.2005 8:09:16)
Včera mi řekl David, že Maruška neměla penál....p.učitelka se ptala: Maruško, proč nemáš penál? Maruška odpověděla," já nevím, máma mi ho tam asi zapomněla dát, řezala mi tužky..."
David mi to vypravoval a nesouhlasně při tom kroutil hlavou...Jsem ráda, že chápe, co na tom bylo špatně...
 Federika 


Re: Re: ušlapaná cestička 

(14.10.2005 8:13:08)
a ještě něco: já nesu odpovědnost za výchovu svýho dítěte a jsem hlavním vychovatelem, ano...Proto požaduju po škole, aby se mnou spolupracovala a pomáhala mně vychovávat samostatného,sebevědomého člověka, který se v životě neztratí, taková je moje představa...A s tím souvisí vše, co po mém synovi vyžaduju, lhostejná k jeho vzdělání a výchove nejsem ani náhodou...
 Stáňa+Ondra (* r. 94) 


Re: Re: Re: ušlapaná cestička 

(14.10.2005 9:27:38)
Když ono v případě těch úkolů dělání o přestávkách spočívá v tom, že to dítě obšlehne od kamaráda. Loni od mladýho úkoly ze zemáku opisovala půlka třídy - takže zatímco Ondra si věci vyhledával v atlasu, v encyklopediích a zabralo mu to minimálně 20 minut, tak soused v lavici to od něj obšlehl za 5 minut. Že se efekt obou způsobů nená srovnat, je jasné ...
Takže sice pro podepisování úkolů nijak nehoruji, ale přiznám se, že mne nijak nepobuřovalo ...
 Xantipa. 


Re: Re: Re: ušlapaná cestička 

(14.10.2005 9:37:47)
V tomhle souhlasím s Federikou. Nejsem ochotna v noci běžet do supermarketu pro sešit či lítat po parku a shánět listy. Ale co např. udělám - prohlídnu odpoledně sešity, knihy a notýsek, abych zjistila úkoly a počkám, zda si vzpomene sám. Pokud ne, připomenu mu to. Připomenu mu, že si má ořezat pastelky a srovnat písmenka. Pokud i já přehlédnu jeho úkol a on si na něj vzpomene v 9 hodin večer, jediné, co jsem ochotna, tak to mu řeknu, že pokud si ho chce napsat, tak ho vzbudím ráno o půl hodiny dřív a po ranní hygieně /až se trochu probere/ si úkol může napsat. Ale z postele ho netahám, jen ho vzbudím. Sám si dal do tašky náhradní pastelky a tužku. Když jsem se ptala proč, tak prý proto, že často zapomíná penál.
Jen pro upřesnění - syn je v první třídě. A myslím si, že takové děti mají právo občas zapomenout /zapomíná každý, i dospělý/, ale jde o to, aby měly učitelku chápavou a aby děti věděly, že zapomínat není správné, ale zase na druhou stranu, aby z toho učitelka nedělala tragédii dne. Taky se na rodič. schůzce řešilo, že jeden chlapec běžně chodil do školy bez ponožek, bez slipů, bez mikiny apod. Zjistilo se, že je to proto, že on má vždy všechno připraveno a od mala na to byl zvyklý, jenže maminka začala chodit do práce a občas z roztržitosti mu něco zapomněla připravit a jejího syna ani nenapadlo si např. ty ponožky vzít sám. Tak takhle bych skončit teda nechtěla.
 Federika 


Re: Re: Re: Re: ušlapaná cestička 

(14.10.2005 10:00:10)
Xantipo,
souhlas...U nás je to tak, že David přijde s celou taškou sám-vzhledem k tomu, že mám ještě ročního syna, musí si taky najít vhodný okamžik,ale to jsme si předem vysvětlili- a ukazuje mi, co dneska dělali, co mu třebanešlo, co se mu líbilo a co mají za DÚ.Když vidím, že mu něco nejde, snažím se vymyslet si něco, aby pokud možno sám přišel na to, že je třeba to procvičit...)u nás bohužel neexistuje něco takovýho jako" sedni si a napiš mi dvě řádky "m", moc ti to nešlo, navíc si myslím, že tenhle způsob je moc nemotivuje, spíš otráví...).Taky se ho zeptám, jestli už má všechno připraveno a pokud vidím, že i penál je tipťop, pochválím ho...Nepřipravuju, neořezávám, nehledám tužky....
Písmenka nakonec dopadla tak, že je fakt neměl, p. učitelce sám šel vysvětlit, že má ve stolku bordel, že je nenašel, že si tam uklidí , písmenka najde a příště je bude mít...P. učitelka zná můj názor na věc a vychází mi vstříc, navíc prvňáčkům toleruje sem tam nějaké " nehody" v podobě zapomenutí toho či onoho, tvrdí, že je jí to milejší, než když dětem všechno připravují rodiče...
Písmenka se nenašla, David vybral něco ze svý kasičky a dojeli jsme do papírnictví koupit písmenka nová. Zbytek nerozstříhaných teď leží pěkně v šuplíku a myslím, že už je neztratí..
 Federika 


Re: Re: Re: Re: Re: ušlapaná cestička 

(14.10.2005 10:17:12)
Veroniko, to mě mrzí, že tvoje dítě 6-8 leté ještě nechápe, že v mrazu nějakou bundu musí mít, jinak mu bude zima, já to svý dítě už dávno naučila....A když má žízeň, taky ví, že je třeba se napít...Máš to holt trápení...
 Stáňa+Ondra (* r. 94) 


Re: Re: Re: Re: ušlapaná cestička 

(14.10.2005 10:55:26)
Tak to já ho nechám ten úkol napsat radši hned večer, třeba v těch půl desáté. Moje dítě je nespavec obecně, takže je mi jasné, že s myšlenkou na to, že něco nemá, by neusnul tím spíš ...
 ZuziP 


Re: Re: Re: ušlapaná cestička 

(14.10.2005 10:48:49)
Milado, musim suhlasit.
V nasej skole sa ulohy nepodpisuju.
 Míša, Junior *97, Beruška*2006 


Re: Re: Re: Re: Re: ušlapaná cestička 

(14.10.2005 19:26:32)
Pokud jde o podepisování, resp. nepodepisování úkolů, tak naprosto souhlasím. Junior je taky ve třetí a dosud nedonesl do školy jediný úkol, který bych podepsala. S paní učitelkou jsme si na prvních třídních schůzkách vysvětlily, proč úkoly podepisovat nehodlám, ona poznamenala, že jsem první, kdo to takto staví, ale přijala to. Mám z dětství několik podobný zážitků jako Ty, kdy nepodepsaný úkol byl braný jako úkol, který jsem neudělala, a nehodlám vystavovat dítě témuž. Beztak to vedlo jen k tomu, že jsem se naučila falšovat otcův podpis tak, že to nepozná ani on sám:-)) To ať si radši škola zvykne, že náš Junior podepsané úkoly prostě nenosí:-))
 Blanka, syn 


Podepisování úkolů 

(18.10.2005 9:56:33)
Hned v 1.třídě jsme na jedné z prvních třídních schůzek debatovaly s paní uč. o podepisování úkolů - byla docela vstřícná tomu, že tahle mrňata většinou dělají úkol doma nebo to pozná, že je to obšlehlé někde na schodech. Jenže byla tam jedna ambiciózní maminka a ta prohlásila, že podepisovat úkoly se musí, když "chceme, aby z našich dětí něco bylo!!!" Já si tedy nemyslím, že by v tomhle byla nějaká souvislost, ale proti gustu...:-))) Paní učitelka kapitulovala(ta maminka byla velmi vtíravá a a paní uč.byla těsně po škole ještě v tomto směru asi nezkušená) a úkoly jsme podepisovali, ale nijak děti za nepodepsání netrestala - i za zapomenutý úkol byla 2.šance, pak teprve příp. pětka (to se synkovi snad nikdy nestalo...). Ve 3. třídě se změnila učitelka, mám k ní spoustu výhrad, (to by bylo na román), ale jedno velké plus u mě má - nevyžaduje podpisy pod úkoly - prý pozná, jestli je to maštěné ve škole, nebo psané doma.Jo a taky nedostávají psací úkol přes víkend - i když teď, když mají víc učitelek, tak tomu tak většinou už není (minimálně angličtina to jistí)...
 Gábi, 2 děti 


Česká škola 

(14.10.2005 11:36:14)
Ještě k příběhu: nemyslím si, že dítě naučím "zodpovědnosti", když ho nechám ve všem "vymáchat čumáček". Malé dítě si často neví rady, problémy mu připadají obrovské a neřešitelné a pokud se to na ně valí, nakonec rezignují. Je fajn ukázat mu cestu nápravy a podat pomocnou ruku.

Jo, taky jsem měla iluze o tom, jak to bude vypadat ve škole třicet let poté, co jsem tam, chodila já. A bilance za 1. třídu u nás: denně člověk namastil x podpisů - do notýsku, do žákajdy, pod úkoly, do čítanek atd. U prvńáka přece každá učitelka naprosto jasně pozná, jestli dítě psalo úkol doma. Poznámky a komentáře úplně stejné jako ty, které si pamatuju ze svého dětství. Hlášky učitelů typu: "na to já tady nemám čas, je vás ve třídě moc (= 20, nás bylo 35), já tady nejsem od toho, to ať si vyřeší rodiče. (MMCH na můj vkus mají děti příliš mnoho domácích úkolů - rodiče suplují školu a děti mají "druhou směnu".)
Učit dítě odpovědnosti je sice hezké, ale chvíli některým trvá, než dozraje a než mu některé věci dojdou. A proč si všichni myslíme, že děti mají být dokonalé, nezapomínat, být pořádné a kdovíjaké, když my dospělí takoví nejsme.
Ale jak se má dítě naučit pořádku a zodpovědnosti, když ve třídě (škole) vládne chaos a naprosto neefektivní systém. Musím se přiznat, že porovnat si průměrnou základní školu se soukromou firmou, tak zkrachuje do týdne. Kde je ta změna slibovaná řediteli škol? Kde alespoň náznak individuálního přístupu k dětem?
 Federika 


Re: Česká škola 

(14.10.2005 11:40:40)
Gábi, to já zase metodu " vymáchání si čumáčku" vážně považuju za nejúčinnější...Nenechávám svý dítě ale psychicky ani fyzicky strádat....
Jinak já právě školu dlouho vybírala, aby mým požadavkům v tomhle smyslu vyhovovala...S tím, co uvádíš, problémy nemáme, podpisy jen pod úkol, když není, nic se neděje, žádná druhá směna, DÚ tak na dvě minutky...Po dětech se nechce nic závratnýho, je jich ve třídě málo....
 Federika 


Re: Česká škola 

(14.10.2005 11:44:03)
takže se ani žádný "obrovský a neřešitelný problémy" nevrší....Kromě toho můj syn ví, že s každým problémem za námi může přijít a že ho neodmítneme...Pokud tedy nebude zrovna chtít, abych mu řezala pastelky nabo stříhala písmenka....To jsou vážně jeho povinnosti...
 Xantipa. 


Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 12:08:32)
Syn má ve třídě 27 spolužáků, což je docela síla. Jsem ráda, že jejich učitelka zvolila na čtení rozdělené hodiny - takže cca polovina má od 9 hodin ráno a jsou na vyučování o hodinu déle. Podpisy nemusí být nikde a nikdy. Občas podepisuji.
Jednou jsem nechala syna i přijít na vyučování pozdě - ráno nebyl schopen se obléknout a vypravit, jednoduše to nestihl. Žádné trauma z toho neměl, ale příjemné mu to nebylo. S učitelkou jsem o tom mluvila, prý, žádný problém. Musí si zvyknout, že má do školy odcházet sám a včas.
Kdyby měl mít z něčeho trauma a nevěděl si rady, taky bych ho v tom nenechala plácat. Ale když ví, že do školy musí odejít v 7,30 hod, musí vědět, že nemůže jen tak sedět a koukat nepřítomně 15 minut. Taky si nemyslím, že by měl trauma z toho, že si má ořezat pastelky a tužku. A když to neudělá doma, řekla jsem mu, že se nic neděje, o přestávce si to může ořezat, má přece ořezávátko. Zapomněl i pracovní sešit, to je jeho problém. Učitelka je na to připravená a dítě pracuje na ofocený volný list a celou školní práci si musí dodělat dítě samo doma.
Pokud nenecháme dítěti občas vymáchat nosík v nepříjemných věcech, protože je malé, kdy pochopí, že už je velké na samostatnost. Pokaždé to pro něj bude těžké. Raději začnu hned. Ale určitě to chce rozumnou učitelku, protože u některých učitelek by tento přístup nešel.
 Federika 


Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 12:20:17)
a Xantipo,
tohle bych zarámovala:
"Pokud nenecháme dítěti občas vymáchat nosík v nepříjemných věcech, protože je malé, kdy pochopí, že už je velké na samostatnost. Pokaždé to pro něj bude těžké. Raději začnu hned"

Fakt.
 Stáňa+Ondra (* r. 94) 


Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 12:32:22)
Federiko,
vidíš - já pastelky občas řežu ještě primánovi :-) :-). On to dělá vyloženě nerad, mně to neva, takže když mne poprosí ... Zrovna tuším v pondělí jsem seděla u něj v pokojíčku na koberci, krouhala pastelky do koše, Ondra si chystal věci do školy a plkali jsme u toho o všem možném. Pohodička ... Pravda - kontrolovat, jestli je má ty pastelky ořezané, fakt nechodím.

 Xantipa. 


Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 12:39:10)
Jejej, Stáňo, víš co všechno já dělám nerada a jednoduše musím, protože maminka/ani nikdo jiný/ to za mě neudělá?
Myslím, že ani moje děti nejsou z toho odvázané, ale je to jejich povinnost.
Promiň, ale co když bude nerad ve škole? To bys tam šla Ty?
Děti mají své povinnosti, nechci, aby u toho dělaly z radosti kotrmelce a chápu, že se jim nechce, ale musí to udělat. Teď to jsou drobnosti a v dospělosti to mohou být zásadní věci.
To ale neříkám, že to děláš špatně, to je jen můj osobní názor.
 Federika 


Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 12:43:03)
no, Xantipo, já předpokládám, že Stáni syn zase třeba udělá za svou mámu věci, který ona nerada...Tak Stáňo, jak to je, haha? Ne, jestliže ji poprosí, tak dobrá, je línej řezat pastelky, ale uvědomuje si, že je to jeho problém...
 Stáňa+Ondra (* r. 94) 


Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 14:57:13)
Xantipo, Federiko,
ke kauze "řezání pastelek" ...
Neřežu pokaždé, když si řekne - někdy se mi nechce, někdy zrovna dělám něco jiného ... K tomu, abych dělala něco za mladýho, musí být splněno několik podmínek
- musí to být činnost, o které vím, že ji ovládá a nepotřebuje ji procvičit (v primě tuhle podmínku u používání ořezáváka fakt splňuje ;-), ale jen ho prostě nebaví
- musí si o to přiměřeným způsobem říci
- musí to být činnost, která nevadí mně a na kterou mám v té chvíli chuť a čas
- musím vidět, že on je občas ochoten udělat něco pro mne (včera došel do zeleniny pro maliny, které jsem si tam zamluvila, ale přímý výměnný obchod to nebyl - jen jsme ho ve středu večer poprosila, jestli by tam nedošel, že mně už se po návratu z práce asi nebude chtít)
Takže třeba tašku z tréninku mu nevyklízím, protože mne to nebaví stejně jako jeho ...
No a do školy bych místo něj nešla, protože musím jít do práce ...
 Meta 
  • 

Re: Česká škola 

(14.10.2005 11:59:51)
Souhlas, mám dítě s poruchou soustředění, kdybych ho vždy nechala "vymáchat čumáček", dávno by se v našem školství utopil. Takovou metodu bych mohla praktikovat leda u staršího, ten má ovšem "vrozenou" zodpovědnost, takže nemám moc příležitostí. Od toho jsme matky, abychom se uměly vcítit do kůže svých potomků, takže můžeme volit metody, které jsou na naše potomky nejúčinější. Můžeme rozlišit, kdy se jedná o lajdáctví a kdy za to dítě vlastně nemůže. Zastánkyním striktní metody "vyžer si to sám" se jednou může stát, že ve chvíli, kdy sami budou "v louži", se jim výchovná metoda vrátí jak bumerang. Děti je třeba učit empatii a zájmu o své nejbližší a je třeba jim ukázat, jak na to. Mimochodem, "čumáček" u nás nemácháme ani štěněti...
 Federika 


Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 12:06:23)
Meto, no, já mu doslova čumáček taky nemáchám, neboj..Můj syn má LMD, poruchy soustředění, nevyzrálou CNS, je to dost problémový dítě...Ale právě proto potřebuje takový přístup....A nevím, jak dlouho mám opakovat, že to přece vůbec neznamená, že ho v tom " nechám máchat", že mu nepomůžu, že na něj kašlu, že ho vedu k lajdáctví...Je to přesně naopak, já ho učím, jak na to, nic za něj nedělám, musí na to přijít sám, ale nasměrovávám ho, vysvětluju a určuju mu řád...Jenže právě proto, že byl vždycky problémový, nastolila jsem tenhle přístup už dávno, ještě+ ve školce, jinak bych s ním nevydržela...
A právě děti s LMD, s poruchou soustředení potřebují vést k samostatnosti nejvíce, důsledně a neustále...
 Líza 


Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 12:25:23)
Já ale nemám pocit, že by někdo z přispívajících byl vyznavačem striktního "vyžer si to".
Jen si myslím, že je dobré nastavit pravidla tak, aby škola byla především záležitostí dítěte, a ne problémem rodičů, které dítě pobaveně sleduje, když se oni snaží řešit následky jeho opomenutí.
Moje dcera třeba na začátku školního roku strašně zapomínala věci. Denně. oblečení, pomůcky, všecko. Já jsem jí to vysvětlovala horem dolem, prosila, naléhala, posléze i hrozila. Nic mi to nebylo platné. Pak jsem zavedla motivační systém, ze kterého vyplývá, že to ne/zapomínání pro ni bude mít jasné a čitelné následky, a pokud nebude nechávat věci, kde nemá, bude za to odměňována. V tu ránu problém zmizel. Co se vlastně změnilo? Jen to, že do té chvíle jsem její zapomínání řešila já a nervovala se taky já. Od chvíle té změny to řeší ona, protože má důvod. Najednou se ukázalo, že něco někde nechá maximálně jednou za týden.

Proč to píšu - protože nejde o to nechat dítě topit se s tím, že se učí plavat. Ale jde o to, aby pochopilo příčinu a následek. Jestli následkem toho, že ve škole něco zanedbá, je pouze matčina úzkost a matčino lítání a zařizování, tak to asi není to pravé ořechové.
 Lidka 
  • 

Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 14:23:03)
No,já tu psala včera román a kde nic tu nic...tak znova.
Fed-trošku ti musím oponovat.třeba s tou zapomenutou vodou.Záleží jaký máš dítě-já mám šíleného flegmatika.Takže včera si taky zapoměl vodu,a to byl ve škole do půl šesté večer.Takže celý den bez pití!A myslíš,že dneska si ho nachystal?Kdeže!Je mu to šum a fuk.Ale mě ne,protože měl potíže s ledvinama,takže je v mém zájmu,aby dost pil-takže tu vodu mu do tašky už dávám já!
A jak tu u někoho píšeš,že dítě ví,že má mít bundu-tak to můj si někdy neuvědomí ani teď-a to je v šesté třídě!Je prostě duchem stále mimo.../to má asi po tatínkovi/...V první třídě mi kolikrát došel ze sousední vesnice,protože zapoměl vystoupit/vystupovalo asi 20dětí!/...tenkrát ještě mobil neměl,takže si situaci musel vyřešit sám-a myslíš,že se tím jako naučil pozornosti?Klidně zajel i víckrát!!!
Kolikrát dojel ze školy v papučích-ani nepočítám!U něho je to spíš v tom,že si to zautomatizuje-takže v druhé třídě už míval boty:-)))
Souhlas se StáŇou-ohledně ořezávání....taky máme směnný obchod-on hlídá malýho,a já mu naoplátku ostrouhám tužky...a to si pište,že je strouhám pěkně dlouho!Aby si to chlapec s prckem užil!
 Meta 
  • 

Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 14:30:36)
Lidko, to samé mám doma! Holt kdo nezažil, neuvěří!
 Lidka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 14:32:28)
Meto-tak to tě lituju!Vím,co máš!I když si myslím,že takové jako já určitě nemáš!

Jinak k té škole-já kdybych to nechala vyloženě na něm,s tou jeho flegmatickou povahou a leností,tak je z něho nanejvýš popelář...a co je lepší?Samostatný popelář,nebo nesamostatný inženýr?
 Meta 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 14:34:21)
Přesně. Jsme na jedné lodi.
 Federika 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 15:22:38)
Meto, ale já s tímhle vpodstatě souhlasím, nikdy jsem napsala, že byh neměla sloužit jako záchranná síť, jen ta síť nesmí sloužit zároveň jako služka a dozorčí....
Psala jsem, že jsem měla s Davidem děsný problémy, ale lepší se to a přiznám se, že velkou část přičítám tomu, že jsem u něj začala dodržovat tuhle metodu..Přičemž ale mám pořád přehled o tom, co dělá a jak dělá, zajímám se o to možná až moc...
No a voda...David tam byl do čtyřech hodin, ale bez pití nebyl, protože si došel do vedlejší školky, jestli by mu mohli nalít trochu čaje...pak dostal pití při obědě a pak si došel do školky ještě jednou...On je sice bordelář , ale nějak si vždycky poradí....
Tyhle věci bych rozhodně řešila individuálně, určitě bych to víc hlídala, kdyby neměl v pořádku ledviny, ale třeba s tou bundou by mě to tak štvalo, že bych se snažila ho nějak donutit k tomu, aby si na to myslel...Já nevím, zase když se to nechá plavat, tak ho to nějak dopředu neposune nebo jo? Davidovi kdysi předepsali Piracetam, na dozrávání nervový soustavy, pak mi doporučili dávat pravidelně zklidňovadla, nic z toho jsem po delší úvaze nedávala a časem se to prostě zlepšilopoužívala jsem pořád stejný metody, někdy jsem byla nešťastná, že nevidím výsledek a ejhle, je to lepší a lepší...
Když já fakt nemyslím, že máte dítě nechat v něčem se nešťastně plácat, valit před sebou problémy..David vlastně žádný problémy nemá, ve škole vůbec ne-jo, psaní, ale to není problém-a se vším za mnou přijde, takže to vždycky nějak zlikvidujeme...Jen ho nechám nějakým způsobem pocítit následky toho, co neudělal dobře, případně neudělal vůbec, ať už z lenosti nebo jinak....
 Federika 


Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 12:12:27)
a jak souvisí empatie a zájem o nejbližší s výchovou k samostatnosti a pocítěním následků za nesplněné úkoly? Chceš říct, že já nemám zájem o svého nejbližšího, protože mu nechci pomáhat s úkolama, řezáním tužek, skládáním písmenek, zapomenutým sešitem? Já mu tím ale pomáhám mnohem víc, v životě totiž bude mnohem hůř...A co myslíš, statisticky, kdo se v životě asi líp uplatní, člověk, kterýmu ty cestičky zametaný byly, není schopen nést následky svých činů nebo nečinů nebo ten, kdo si svý úspěchy musel vybojovávat a od malička se spoléhal sám na sebe? Hmm, to možná teď není úplně nejlepší příklad, ale souvisí to s tím...
 Meta 
  • 

Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 14:28:27)
Promiň, ale já nikoho nenapadám, ani tebe. Já se, možná trochu drsně, snažím upozornit, že každé dítě je jiné a co platí na jednoho, může u druhého nevhodné.
Prvňáček a často i druháček velmi často nedokáží domyslet důsledky svého jednání. Nechme děti dělat co nejvíce samostatně, ale pořád jim "dávejme záchranu". Jinak by taky dítě své problémy a průšvihy ze strachu před důsledností mohlo začít tajit.
Nemusíme přece každého házet do vody, aby se naučil plavat, třebaže tato metoda u některých jedinců slaví úspěchy. A u dětí s LMD to platí mnohonásobně.
 Daja** 


Ještě k české škole 

(17.10.2005 7:24:40)
Souhlasím s tím,co v jednom z předchozích příspěvků napsala Gabi, že průměrná česká škola ve srovnání s průměrnou soukromou firmou by zkrachovala do týdne. Taky mám často tento dojem. Žákům každou chvíli odpadají hodiny, protože některý z učitelů není přítomen a nikdo ho pořádně nezastoupí (lze si toto dovolit ve firmě?) anebo např. proto, že učitelé mají zrovna poradu (a proč ji musejí mít v jednu a ne např. ve tři?), někteří učitelé chodí do hodiny skoro vždycky pozdě a nikdo s nima nehne, třídní schůzky začínají v 15.30 (jak to asi mají rodiče stihnout z práce?). Atd., atd.
 Blanka, syn 


Re: Ještě k české škole 

(18.10.2005 10:17:37)
S tím můžu než slouhlasit - od začátku roku měl syn včera už minimálně 4. den celý prosuplovaný - vesměs otrávenými učitelkami, které někdo "donutil" suplovat, a tak to dají sežrat dětem...Jak vypadají hodiny, si umím živě představit...Děti samozřejmě nestojí za to, aby jim někdo řekl, jestli je paní uč. nemocná, nebo se jí jen nechtělo, nebo je u doktora...
Děti se musí učit se omlouvat (to je v pořádku), ale myslím, že mají právo dozvědět se, co je s jejich učitelkou - zvlášť, když je to dost často...
K tomu známkování - u nás je 1 chyba - půl stupně dolů, přesto se dost často stává, že písemka dopadne: 1 jednička, 1 trojka, 15 čtyřek a 10 pětek - to myslím vypovídá o kvalitě výkladu než o prospěchu žáků, ne?
 Líza 


Re: Re: Ještě k české škole 

(18.10.2005 10:21:55)
Blanko, tak to teda fakt nesouhlasím.
Opravdu si myslíš, že se má celá škola dozvědě´t, že paní učitelka Novotná má chřipku, zatímco paní učitelka Švarcová nechodí do práce, protože jí umírá tatínek a paní učitelka Hovorková byla včera odvézt svou dceru do protidrogové komunity?
Já myslím, že tak by to být nemělo.
 Blanka, syn 


Re: Re: Re: Ještě k české škole 

(19.10.2005 10:59:24)
Lízo, takhle hrotit se to samozřejmě nemusí, ale mohly by děti vědět, že je učitelka nemocná, nebo aspoň kdy asi(za týden, měsíc, rok) přijde.Pak se i líp snáší hysterické suplující učitelky, které obtěžuje, že mají hodiny navíc (které mají zaplacené samozřejmě navíc), když děti vědí, kdy to asi skončí...
 ZuziP 


Re: Česká škola 

(14.10.2005 12:21:36)
Gabi, suhlasim a navyse, zabudlivost malych deti je prirodzena. A mozno by bolo fajn nechat ich, nech sa to naucia same. Ale vtedy aj skola by mala byt tolerantnejsia a chapat, ze 7-rocne dieta ma pravo zabudnut. Ak za par zabudnutych uloh dostane par patiek a je frustrovane, to v poriadku nie je. Cize nielen my, ale aj ucitelia by mali mysliet na to, ze deti nie su stroje a mali by hlavne ocenit, ak napr. po par zabudnutych ulohach dieta pride s dalsou krasne vypracovanou. Pozitivna motivacia by tu mozno zafungovala lepsie.
 Federika 


Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 12:38:02)
Zuzi, Lízo, souhlas...S těmi učiteli to je taky pravda, já si myslím, že ta výchova dítěte ve škole by neměla být jen o známkách, já bychje teda úplně zrušila, my je nemáme jen první dvě třídy...A pětka za zapomínání, navíc u prvňáka, fakt nic neřeší....
Stáňo,ale to je něco jinýho, my se třeba taky s Davidem dohodneme, že on umeje koupelnu a já mu zase při pohádce ořežu pastelky, o to nejde, tam si už jasně ale uvědomuje, že je to jeho povinnost...A nečeká automaticky, že pastelky budou v tašce ořezanzýý, vždyť to přece dělá máma....
 LUcie,2 děti 
  • 

Re: Česká škola 

(14.10.2005 13:10:04)
To jaká je škola, závisí především na lidech. Také jsem před třemi roky přemýšlela, zda dát syna do školy s programem Začít spolu. Nakonec jsem se rozhodla pro Základní školu, kam chodí většina dětí z okolí. A měli jsme obrovské štěstí: 15 dětí ve třídě, učitelka, která učí, protože ji to baví.Žádná buzerace - děti prokládaly hodiny hrou na koberci, učitelka flexibilně upravovala rozvrh (když bylo hezky byla prvouka venku, když byly děti nepozorné, tak si zazpívali/zacvičili, nebo deváťáci připravili pro prcky sportovní dopoledne,...)Podpisy byly důležité hlavně v žákovské (např aktivy).
Teď je syn ve 3.třídě a bohužel škola spojila dvě třídy dohromady, takže jich je 28. (Ministerstvo školství navýšilo počet žáků na třídu) Nová paní učitelka je sice přísnější, ale dá se s ní na spoustě věcí domluvit, je s ní legrace, děti ji mají rádi a myslím, že k ní mají důvěru. Úkoly dostávají, ale pouze pokud jim daná látka nejde a pokud zlobí. Takže od začátku roku měl syn jen pár úloh a nějaké opravy diktátů. Podepisovat musím jen horší známky, poznámky a další sdělení (typu aktiv.)
Považuji také za důležitou věc, blíže se kontaktovat s učitelkou a ne ji vídat třikrát do roka na třídních schůzkách.
Další věc: vymáchání čumáčku. Už i malé dítě by se podle mě mělo setkat s běžnými nepříjemnostmi. I my občas na něco zapomeneme a dítě přece vidí, že se to dá vyřešit různými způsoby. Musí se naučit přiměřeným způsobem omluvit a snažím se mu nastínit, jaké to může mít následky ("rozhodně nedostaneš poznámku nebo pětku; kdyby byly problémy domluvím se s paní učitelkou"). Zatím máme štěstí na učitelky, která z toho nedělají vědu- "dopíšeš to doma, Péťa ti půjčí, okopíruji ti to,...Ale nezvykej si na to".
Po mém prvním příspěvku tady vypadám jako bych se nezajímala o syna a jeho školu. Když přijde ze školy, vždycky si povídáme co se dělo. Já mu nastíním odpolední program, aby si mohl rozplánovat úkoly (teď už to zvládá v pohodě, loni jsem mu to spíše plánovala já). Když vím, že má mít úkol, tak mu to během dne samozřejmě připomenu. A má časovou hranici, do kdy musí mít hotové věci. A je samozřejmě rozdíl mezi první a třetí třídou- dítě se vyvíjí a proto by měl rodič vyžadovat každý rok o chloupek víc. Vždycky žasnu, jak se děti po prázdninách změní:-)
 Gábina syn 5 let 
  • 

Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 15:24:25)
Já sice nemám ještě dítě školou povinné, ale čeká nás to za 2 roky. Ale myslím si, že každé dítě je individuální, každá rodina je specifická, každá úča je jiná. Taky si každý neseme vzor ve svojí výchově. takže, to jak budeme přistupovat k plnění školních povinností, záleží na všech těchto okolnostech. Kdyby výchova a všechny děti byli stejné, tak je nacpeme do formy a v 18 letech vypadnout dospělé vychované osoby,ale o tom život není. Život je různorodý a každý si myslí, že svoje dítě vychovává nejlépe. A ještě nejlépe se vychovávají cizí děti. Vždyť přece každá z nás dělá pro své dítě to nejlepší!!!!!!!!!!!
P.S. Včera jsem byla s klukem na sídlištním hrišti a to co jsem tam zažila byli naprosto sebevědomé a samostatné děti ve věku 8 a 10 let. Ale hrůza mě jímala co z nich vyroste.
Schodili syna z prolézačky v zápalu hry, a když jsem za nima slušně šla, že musí dávat pozor, že je o 2 hlavy menší, tak mě doslova a do písmene vyštěkaly, napřet tvrdily, že tam nebyl, co je vám paní do toho, tak jsem je upozornila, že jsem jeho matka a sedím tam. No a závěrem mě řekly, že to je sídlištní hřiště, tak co tam lezem. Jak říkám sebevědomé a zcela samostatné děti. Možná kdybych začala ječet jak pavlačová drbna, tak by tomu rozuměly, protože ta 10letá holčička takto jednala.
 Federika 


Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 15:29:25)
Gábino, tak zhruba z tohohle důvodu jsme se z podobnýho sídliště odstěhovali...Hehe, nebyli jste náhodou na " našem" sídlišti??? Sebevědomé děti tam jsou, to jo, ale z čeho soudíš, že samostatné? Jako že si tam hrajou samy? To jo, na sídlištích si většinou hrajou samy děti tak od tří let, ale to nemá se samostatností nic moc společnýho nebo jo?
 Gábina syn 5 let 
  • 

Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 15:38:13)
No samastatné-klíč měli na krku, nikde žádná dospělá osoba, tak se nějak o sebe postarali. Jinak blízko je škola Bronzová-Praha, podle netu se mi líbila a říkala jsem si, že bych tam kluka dala. Dneska už vím, že ne. Kluk je neprůbojný, tichý, dětské spory nevyhledává a nezačíná, ale už se umí ozvat ( to vím od učitelek z MŠ),takový typický knihomol-nejraději si "čte" a hraje v malém kolektivu. No a v té škole by byl asi šikanován a mezi místními dětmi by asi neobstál, ale říkám si, jestli bych ho neměla na to hřiště strkat častěji. Jestli mu tu cestičku moc neušlapávám, když vyhledávám slušnější prostředí a nemáchám mu čumák.
 Federika 


Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 15:46:37)
tak to nebylo "naše" sídliště...A Gábino, o tom to namáčení čumáku fakt není, ani ta samostatnost...A do sídlištní školy bych já nejspíš Davida nikdy nedala, možná jsou výjimky,ale ve většině takových školách mi tamější způsob výchovy a vzdělávání nevyhovuje....A k samostatnosti většinou děti taky nevychovává, naopak,na děti tam není čas...
A můjsyn sice klíč na krku nemá, ale za mě takhle vyrostla celá generace...
 Federika 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 15:52:53)
a ještě Gábino, na sídlištích to fakt je holt tak, že pětileté, ale třeba i čyřleteé dítě je na dětském hřišti s maminkou za zády spíš výjimkou, něco, z čeho si ostatní děti dělají legraci...Tím tuto skutečnost nechci hodnotit, jen konstatuju...Já tam byl trochu za blázna, že jsem nepouštěla tříletý dítě samotný před barák...
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 15:59:55)
Federiko,

souhlasim. Taky bydlime na sidlisti a ja Klarku nepustim samotnou nikam, vusde chodime s ni, je jeste mala.
Ale kdyz jsme na hristi, tak malych deti jako ona nebo jen o malo starsich - bez maminek nebo jineho dohledu - je tam spousta. Maji tam nekdy jen starsi sourozence - ale tem je tak 6-10 let. A to mi taky neprijde zrovna nejlepsi...

Takze jsme tady - jak rikas - za exoty :-)

A nevim, kdy sve dite pustim ven samotne, vazne nevim...

 Federika 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 16:10:34)
Danielo, asi někdy pustíš....Ale možná budeš z výsledku nešťastná, já to neskousla....Třebaže se to Davidovi líbilo...
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 16:12:42)
Federiko,

vim, ze jednou ji ven samotnou pustim, ale nevim, jestli to psychicky zvladnu:-))) Budu muset, to je jasny, nemuzu ji porad hlidat. Ale stejne...

Ja vyrustala na vesnici a to bylo neco jineho...
 Federika 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 16:14:42)
jo, taky jsem vyrůstala na vesnici a je to rozdíl....psychicky to, že budevenku sama, zvládneš v pohodě, horší to bude s tím, že se těžko budeš smiřovat s chováním, který tam pochytí, mě to štvalo tak, že jsem pospíchala na odstěhování, který by stejně přišlo,jen asi o něco později....
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 16:18:55)
Federiko,

taky to porad zvazujeme, ale asi zustaneme ve meste. Museli bychom se (z fin. duvodu) odtehovat z mesta dal a nevim, jestli by to vzdy slo tak, abych mohla deti do skoly vozit a vubec vsude. A taky zamestnani...Ale jeste to neni definitivne rozhodnute. Treba ted zustaneme ve meste a za par let se odstehujeme. Ono dum ve meste nebo blizko mesta je dost financne narocne. Ale to vis jiste sama.

A s tim chovanim - Klarka byla vcera poprve ve skolce a uz tam byla zmena. Byla nadsena a strasne se ji tam libilo, ja z toho mela hruzu, ale bylo to uplne v pohode - od rana a az do obeda. Ale pak ji celkem dlouho trvalo, nez se zase hodila do normalu, byla neskutecne vyplasena:-)
 Lidka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 16:33:14)
No ty známky u těch příjmaček jsou fakt blbý...Záleží na škole a učiteli,některé děcko má jedničku,a některé s těma samýma znalostma má třeba trojku.U nás na škole byla nejhorší známka čtverka-a u mojí neteře-ta měla čtyři chyby v diktátu a už měla pětku!Prostě co chyba to stupeň dolů-a jestli má čtyři chyby nebo dvacet-žádný rozdíl-prostě pětka!Taky pěkně blbý!Dosti demotivující...
 Jana 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 16:36:26)
Tak já mám sousedku,a její kluk /pátá třída/ si lítá po venku a ona sedí doma a dělá mu okraje!Ořezává mu tužky...atd.
Když dostane úkol,kde je zapotřebí namáhat ručičky-jakože cosi měl motat na tužku,tak vletí na učitelku,že to její dítě nezvládne,že ono má poruchu motoriky!!!PRávě proto by to mělo panebože dělat,aby si tu motoriku zlepšilo!!!No nic-to je ten styl-moje dětičky můžou všechno a jsou ve všem nevinně....když chodili k mudr a čekali v čekárně /to byli menší/,tak děcka tam mlátili odpadkovým košem-tím kovovým...a jejich maminka a tatínek?Jenom si mlaťte,mají nás vzít napřed s tak malýma děckama!!Takže asi tak...tak to je zas opačný extrem.
 Federika 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 16:43:14)
Jano, no tak to je právě to, k čemu bych se dostat nechtěla....
Lidko, no jo, tak mu tam radši tu flašku dej...David si vyřídí naštěstí celkem všechno, aspoˇn v tomhle má výhodu...Někdy toho právě poví až moc...
 Lidka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 16:44:36)
Fed-to jsou ty hyperaktivní děti-většinou jsou i ukecany...my máme zase pravý opak.Děsný líný,a nemluva.Tělocvik nesnáší-má dvojku.Jsem ráda,že mám povolení k té flašce:-)))
 Lidka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 16:39:27)
Jo-ještě něco...Fed- k tomu pití.NO náš mladý je právě introvert,takže i pozdrav je pro něho překonávání sebe samého-a aby si někde řekl o pití,to ani náhodou.Dneska jel do šachů-busem,poprvé sám do tohoto kroužku-předtím ho měli jinde.Jednou jsem jela s ním aby věděl kama má jít,dneska jel sám.Sic kňoural,ale proboha má 11let.Tak jsem mu řekla,mobil máš-kdybys zajel až do další vesnice,tak zavolej tatovi,ať tě vyzvedne tam...a kdybys to nemohl najít,tak se zeptej lidí...A dál ať už si dělá co chce:-))
 Xantipa. 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 16:51:16)
Lidko a jak bys to chtěla jinak? Už si vážně nevzpomínám, od které třídy to tak bylo, ale za každou chybu v ČJ byl stupeň dolů - a bylo to za mých školních let, tak i teď, kdy chodí dcera do školy. Jenže takový diktát není to jediné, podle kterého se přece hodnotí znalost ČJ. Ale jak by se to mělo hodnotit - asi podle tabulky, např. 4 chyby /za 1/, 8 chyb /za 2/ apod.? Jenže jak by se pak hodnotilo, kolik chyb je za jakou známku? Ještě by se muselo vzít v úvahu délka diktátu.
 Lidka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 16:56:35)
No třeba jak to píšeš...Tom je teda dys...ale pětku nikdy nedostal,buď to nechala na čtverce,nebo mu to neznámkovala..Vím,že to tak je-co chyba to stupeŇ dolů-ale vidíš-u nás ty pětky nebyli-u neteře ano-takže teoreticky ona ovládá češtinu hůř než on-což je blbost.a taky je to demotivuje,alespoň u něho to tak bylo-proč by se učil,když stejně míN chyb jak ty čtyři nikdy nedá-tak má pětku tak nebo tak...není to tak?
A třeba vlastivěda-Tom měli malou stránku v sešitu-vypsané jen to podstatné...u neteře-stranka a půl velkého sešitu-kde měli i hudební skladatele a jejich díla?Což se Tom třeba vůbec neučil....a každou hodinu prověrka-z těch osobností....Takže jde o to,že každá učitelka to dělá jinak a stejná známka znamená u každýho něco jiného...
 Xantipa. 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 17:29:55)
Lidko, souhlasím s Tebou, že někteří učitelé jdou v učivu zbytečně příliš do hloubky. Také jsme to s dcerou řešily a ze školy poté odešla. Má dcera je dyslektik, prý slabý, ale přece. Pravopis je její noční můra. Ještě že mají tu literaturu. Já osobně bych byla pro, aby rodič mohl žádat vysvětlení např. toho, proč učitel jde zbytečně příliš do podrobností v učivu. Žák má potom mít téměř encyklopedické znalosti, což je dle mého názoru zbytečné. Jenže chtít toto rodič může, ovšem ještě jsem se nesetkala s tím, že by vznikla nějaká diskuze. Šlo spíš o můj monolog a poté mi bylo sděleno, že dotyčný učitel to takhle dělá pořád a ještě si nikdo nestěžoval. Ono to asi ideální nebude nikdy, protože i učitel je člověk a má své chyby. Ovšem někteří učitelé si myslí, že jsou něco jako bohové a že nad ně není. A zatím jim to prochází a to je ke škodě těch dobrých učitelů.
 Petra, Dominik (3/04) 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(15.10.2005 17:29:00)
A charakter chyby. Např. čárka nad písmenem nebo v souvětí versus hrubka ve vyjmenovaném slově nebo na konci slova........
 Federika 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 16:21:37)
Ve školce toho taky dost pochytí, ale to je celkem normální, patří to k tomu....Určitě se jí tam bude líbit....My jsme se právě přestěhovali kus za Prahu, taxikářku dělám...Ale počítala jsem s tím a práce mi to dovoluje, tak nějak....
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 16:24:16)
No a to je to, co resime - jit z Brna nebo ne...Ale Brno je dost jine nez Praha, alespon myslim...ziju tu s prestavkou skoro 6 let...
A ja jsem zatim doma, ale nevim, jak by to pak slo...pracujeme na dalsim mimcu, tak kdyz se to povede, jeste nejaky cas doma budu, ale nevim, jak bych to pak mela s praci...Ale uvidime, nic neni ddefinitivni...

A s tou skolkou vim, ze je to normalni, jen jsem se na to neumela prïpravit:-) Priste uz me to neprekvapi. Jsem rada, ze se ji tam libi, ja sama skolku nesnasela...
 Xantipa. 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 16:43:29)
Federiko, Danielo, to žasnu. I když jsem dost benevolentní, tříleté, ani čtyřleté dítě bych nepustila na sídlišti ven samotné. A obávám se, že ani na vesnici bych takové dítě nepustila za plot - takové děti jsou velmi malé. Je ale pravda, že nejmladší syn /3 roky/ chodí ven se starším synem /7let/ a ten ho má hlídat. Ale chodí na hřiště, kde je taková parta dětí a hrají si společně a znají se a i já znám tyto děti.
Zahrada a dům jim nestačí, chtějí jiné děti a já nemám čas sedět 4 hodiny na hřišti.
 Lidka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 16:46:15)
Tak já bych své tříleté dítě nepustila samotné ven ani s 11ti letým bráškou!
KDyž vidím na hřišti taky tříletou holku se ségrou,která chodí do druhé třídy-tak trnu strachy.Jak ta malá lozí na těch průlezkách a co tam provádí-tak se divím,že ještě žijë:-((
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 16:48:50)
Xantipo,

ja bych sve dite taky nepustila nikam ven samotne a souhlasim s Lidkou - ani se starsim sourozencem, pokud by mu nebylo aspon tak 15-16 let. Ale pochybuju, ze by pak chodil s triletym ven:-)

A ja sice na vesnici vyrustala, ale ven jsem smela sama asi od prvni tridy (aspon tak si to pamatuju), driv teda urco ne.
Ale Klarku asi tady nepustim ven samotnou ani v te prvni tride, kdyz to tady tak vidim. A to je to tu hodne klidne...
 Xantipa. 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 16:56:27)
No vidíte a jde to. Já sama si taky pamatuji, že jsem chodila ven a hlídala u toho ségru a bráchu. Lezli jsme po těch dnes zakázaných železných prolejzkách upevněných betonem do země a s námi tak lezli i mladší sourozenci /já nebyla jediná, kdo hlídal/ a nic se nestalo. Nejhorší byla občas zlomenina /co si vzpomínám, tak jedna/ a jednou si jedno dítě vyrazilo zub na kolotoči. A má nejstarší dcera měla dost úrazů, ale kupodivu se jí nikdy nestaly, když byla někde sama, ale vždy tehdy, když byla pod přímým dozorem. To taky nechápu.
 AndreaH. 3roky,22tt 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 17:22:12)
Ahoj. Také bydlíme na sídlišti a také bych tříleté dítě ven samotné nepustila. V kolika už jo budu muset také řešit - uvidíme.
Hlídání staršími sourozenci je velice individuální, záleží na samotných dětech. Na hřišti potkávám dvě asi 12ti leté holky a ty své tříleté perfektně zvládají. Já ve druhé třídě doprováděla do školy mojí o rok mladší sestřenici bez problémů. Spolužák v sedmé třídě vyzvedával ze školky setru také v pohodě. Ale pokud se Lidky 11-ti letý syn sám zapomíná v autobuse, kde by asi zapomněl mladšího sourozence? :-)
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 17:28:00)
Ja vidim u nas na sidlisti, ze sve mladsi sourozence hlidaji vetsinou kluci - holcicek je tu nejak malo...a nebo nejsou nuceny hlidat:-)

Ale u tech kluku to probiha tak, ze si jdou hrat se svymi kamarady, o mladsi sourozence se nijak nestaraji a ti prcci za nimi litaji, protoze chteji byt jako oni...popr. si nekde hraji sami a ti starsi je pak shaneji, aby mohli jit domu...Tak takhle bych to neudelala ...
 AndreaH. 3roky,22tt 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 17:33:40)
No právě. Chce to znát své děti a vědět co od nich můžu očekávat a co už ne. Ono tahat všude svého mladšího sourozence protože je to pro rodiče pohodlnější je otrava.
 Xantipa. 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 17:49:44)
Danielo, kdybych si nechala malého doma a nesměl by jít s bráchou ven, to by teprve byl řev. Je jasné, že s nimi běhá a nesedí na písku, to ho vážně nezajímá. A neboj, vím, jak se k němu chovají a také dobře vím, že on se rozhodně odstrčit nenechá. Nikdy neříkej nikdy. Když jsem měla dceru malou, tak také nechodila sama ven a když pak byla venku, i když mrzlo, měla jsem otevřené okno, aby mi náhodou něco neuniklo a abych se mohla kdykoli podívat ven. Ono se to časem všechno mění. Znám spoustu kamarádů a děti ve věku mých starších dětí a ty zase znají našeho nejmladšího. Spousta z nich ho chodila vozit a hrát si s ním k nám na dvůr. Kolikrát, když jdu na nimi na hřiště, mě potká pro mě úplní cizí dítě a hlásí - paní, vaši kluci nejsou na hřišti, jsou na louce a pouštějí draky. To proto, abych je na hřišti zbytečně nehledala. A když na hřišti nejsou, stačí se zeptat jakéhokoli dítěte /i takového, kterého neznám a jakéhokoli věku/ a hned vím, s kým šli a kde asi jsou.
Toto se mi u mé dcery v jejich věku nestávalo, jednoduše proto, že jsem vlastně moc dětí neznala. Odkud taky.
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 17:51:38)
Xantipo,

ja ti to neberu:-)

Jen rikam, co bych nechtela delat...a nerekla jsem nikdy...Treba to tak jednou bude, ale nerada bych...Ale je to ciste muj nazor:-)
 Xantipa. 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 18:11:58)
Danielo, to je v pohodě. Já taky píšu jen své názory. A připadá mi zajímavé číst názory druhých, i když jsou třeba úplně odlišné.
Kolikrát se nad něčím pozastavím a uvědomím si, že tohle mě vůbec nenapadlo a poučím se. A proto tady asi Rodina je, kvůli názorům a vyměňování zkušeností, krom jiného.
 PajaMM 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(14.10.2005 18:28:33)
Xantipo,

nemuzu nez souhlasit...:-)
 markéta 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Česká škola 

(1.11.2005 15:51:24)
to, že tam byly samy, neznamená, že byly samostatné. To je přeci rozdíl! Kdyby byly samostatné a tudíž zodpovědné, dávaly by při hře pozor na menší dítě a pokud už by se stala nehoda, omluvily by se, popř. by hledaly, kde je maminka dotyčného. To je samostatnost.

A moje heslo je zasahovat mezi děti když si ubližují, ohrožují se nebo si nadávají. Také zasáhnu, když nějaké dítě zablokuje jednu hračku - třeba skuzavku, prolejzačku apod. tak ho pobídnu, ať leze nebo ať to uvolní pro ostatní. To se tedy týká mého dvouletého dítěte. U staršího dítěte bych řešila jen to ubližování nebo ohrožování.
 Iva 
  • 

Vymáchání čumáčku ano, nechat utopit ne! 

(14.10.2005 15:55:38)
Tohle téma mi připadá dost zajímavé, zvláště když se zamýšlím nad studijními výsledky svého syna (letos maturuje).

Přiznávám se, že jsem vyznávala beze zbytku teorii co tu razí Frederica, a od malinka (k velké nelibosti a časté kritice mé matky - naštěstí na 300 km vzdálené) ho nechávala si vymáchat čumáček, aby se stal zodpovědným a hrozně mě štvaly matky, co se chovaly ke svým dětem jako by byly neschopné čehokoliv (a jakoby ony chodily do školy a byly za vše zodpovědné jen ony a dítě nic...). Sice jsem s ním v první třídě úkoly psala, to ano, ale když si zapomněl pomůcky koupit, "měl smůlu", od druhé třídy se vypravoval sám a já ho úmyslně nepopoháněla, znal hodiny a věděl, v kolik má jít z domu aby přišel včas, úkoly byla jeho starost ak dy si je dělá a jak bylo na něm.. atd. O tom, co probírali ve škole jsem téměř nevěděla, a jen když přišel že něčemu nerozumí, pomohla jsem mu s tím. Ráda jsem říkala To je tvůj úkol, tvoje starost, já do školy nechodím, ty ano, tak se starej. Myslela jsem si, že je to pro něj to nejlepší, a na rozdíl od jeho vrstvníků, kteří čekali až "si je mámy donutí" psát úkol on byl velmi šikovný a samostaný, a věděl, že to je jeho práce...
Bylo mi jedno jestli dostane jedničku nebo dvojku, (kdybych z sním (za něj ) úkoly dělala jak jiné matky, dostal by určitě aspoň občas lepší známku...Ale jeho samostatnost byla pro mě důležitější. Horší známky než dvojka, trojka výjimečně, ale nikdy neměl.

Poprvé jsme narazili u přijímaček na gympl v páté třídě. Na ně jsem se tedy s ním učila, a test napsal na výbornou, téměř plný počet bodů. Bohužel systém byl nastaven tak, že ani toto nestačilo, aby to nahradilo jeho tři dvojky na vysvědčení v půlce páté a na konci čtvrté třídy, za které dostal naopak bodů tak málo, že skončil asi pátý pod čarou...nad ní byly děti, které měly testy o hodně horší, zato však na konci čtvrté a v pololetí páté třídy samé jedničky.Zkrátka ukázalo se, že známky, o kterých jsem si myslela, že nejsou důležité, důležité byly...

To by ale nebylo to nejhorší. Prostě pokračoval na základce.Časem jsem ve vyšších ročnících ale zjistila, že se začíná zaplétat do problémů. Že zodpovědnost by tady jaksi byla, ale chybí know-how. Prostě v nižších třídách, kdy úkoly celkově byly snazší a já ho v tom nechala se plácat v domnění, že když si "vymáchá ten čumáček" je mu to k dobru, tak to nějak zvládl, ale co nezvládl, bylo vytvořit si nějaký systém. Byl naučený, že si s úkoly musí poradit sám, pak to ale už nešlo, on to bral jako své selhání, cítil se v té situaci bezmocně a problémy tím pádem tím spíš neřešil, ty se hromadily, prostě průšvih, tutlal to a časem i jeho proslavená spolehlivost začínala mít trhliny...
Když jsem si tohle všechno uvědomila, museli jsem pracně budovat vše znovu, systém přípravy, jak se učit, jak řešit problémy...Šlo to na střední škole o moc hůř než by to šlo na prvním stupni základky, špatné návyky, neochota se podřizovat, žádný systém,(na základku to jak to dělal dřív, tedy improvizace a k tomu přirozená inteligence stačilo, měl vždy vyznamenání, ale na střední už to bylo neúnosné.)

Ono to vypadá banálně, ale je to vlastně základ. To, že víte JAK NA TO. Takže si myslím, že rodiče, kteří v dobrém úmyslu nechávají své malé děti napospas větší zodpovědnosti než ti malí zvládnou, by se nad tímto měli zamyslet. Rozhodně v první, druhé i třetí třídě je velmi brzo nechat se je v tom plácat samotné. Nemyslím si že je správně dělat za děti vše, ale ukázat jim postupně jak se věci dělají, vést je zpočátku přitom, počítat že budou zapomínat a chybovat a chyby jim nevyčítat, ale ukazovat jim jak je odstranit, jak je nedělat, zavést jim nějaký režim přípravy do školy a chystání věcí, aby se měly čeho chytit a nenechat to jen na nich, postupně, v klidu, a teprve až si to zajedou ustupovat do pozadí, to je ta správná cesta. Aspoň mě se to tak jeví. Já jsem z toho svého zjištění, jak velkou jsem dělala chybu a jak jsem se vlastně na synovi provinila, byla dost nešťastná, to mi věřte, protože to roky vypadalo jako správné řešení. U dalších dětí se snažím tuto chybu neudělat. Ono to opravdu zpočátku někdy vypadá že to dítě+ zvládá a je na to samo i třeba pyšné, ale co se děje v jeho dušičce, to třeba hned vidět není.

Proto o své zkušenosti píšu sem, abych varovala jiné matky, aby to s výchovou k samostatnosti nepřehnaly, aby dětem občas (poté co je varovaly) nechaly vymáchat si ten čumáček, ale aby své děti v dobré víře že pro ně dělají to nejlepší nenechaly utopit.

 ZuziP 


Re: Vymáchání čumáčku ano, nechat utopit ne! 

(14.10.2005 15:59:18)
Iva, tvoj prispevok sa mi paci. A pripada mi to ako vhodne riesenie.
 Federika 


Re: Vymáchání čumáčku ano, nechat utopit ne! 

(14.10.2005 16:08:04)
Ivo, přemýšlela jsem nad tím....Co jsi tedy konkrétně dělala špatně? přehlídla jsi ve vyšších třídách kupící se problémy?Nebo myslíš, že celkově to, že jsi vedla syna ke zodpovědnosti nebylo správný?
Systém je nutný vytvořit, já mám za to, že ho máme, zatím nejsme tak daleko, aby nějaké problémy vznikaly....Zatím se mi se vším svěřuje, já mu důvěřuju a věnuju se mu víc než dostatečně, aspoň si myslím...Jde mi fakt jen o to, aby si uvědomoval, že začaly nějaký povinnosti, jsou to jeho povinnosti, ne moje a on se k nim musí nějak postavit...Zatím se po nich toho moc nechce a on se postupně na věcech, kde ještě o nic moc nejde, učí, že škola a vzdělání vůbec je něco, co jsem si nevymyslela já nebo p. učitelka jen tak pro jeho trápení, ale že je to něco, co pro svůj život nutně potřebuje, stejně jako fůra dalších věcí...Jednou od rodičů odejde, povede svůj vlastní život a to sakra není pohádka....
Jinak co se týče známek...Já sama mám s tímhle problémy, budu se snažit najít školu, kde jsou třeba místo známek psychotesty, přijde mi to nějak spravedlnější, když si jen vzpomenu na spoustu jedničkářů u nás....
 Xantipa. 


Re: Re: Vymáchání čumáčku ano, nechat utopit ne! 

(14.10.2005 16:32:45)
Já mám také zkušenosti se starším dítětem - dcera v 2. ročníku SŠ. Tam jsem postupovala stejně jako nyní u syna a je to v poho. Taky přesně nechápu, v čem jsi udělala chybu. Jelikož chodila dcera do školy, kde se úplně normálně známkuje, byla podstatná známka. Jaké má známky, mi jedno není. Chtít pro dítě na ZŠ odpovědnost v tom, že musí vědět, že je potřeba mít dobré známky pro budoucnost, není přiměřené jeho věku, protože to neumí domyslet.
Tady šlo o přístup v tom, co domyslet může - např. pomůcky do školy, včasný příchod apod. Možná že v tom byla ta chyba - bylo Ti jedno, jaké má známky.
 Federika 


Re: Re: Re: Vymáchání čumáčku ano, nechat utopit ne! 

(14.10.2005 16:39:49)
A možná jsi neudělala chybu nikde, možná by to dopadlo stejně i bez tebe...Nevím..A s těma známkama, já jsem fakt moc ráda, že známky nemáme, mně by naopak bohužel špatný známky asi hodně deptaly...A nevím, jestli bych se uměla natolik ovládat, že bych prakticky uplatňovala jen motivující systém pochval, když by mi nosil domů trojky, ne-li hůř..
 Iva 
  • 

Re: Re: Re: Vymáchání čumáčku ano, nechat utopit ne! 

(14.10.2005 17:13:01)
Xantypo, asi jsem se špatně vyjádřila. Nebylo mi jedno, jaké má známky. Ale pokud na něčem pracoval sám a dostal dvojku, považovala jsem to za cennějšší než jedničku za úkol, který vypracují rodiče. Pro známky se učí jinak, než když něco chceš opravdu umět, bohužel.

A ještě jestli jsem udělala chybu nebo ne. To se těžko odhaduje, u jiného dítěte vše probíhá zas jinak, a těžko říct co by bylo kdyby nebylo. Já myslím že ano, a že to bylo v tom, že jsem na něj naložila víc zodpovědnosti, než mohl zvládnout. Že mi nedošlo, že je to dítě, a měla jsem očekávání, jako by to byl dospělý, a to ještě málokterý. A něco podobného jsem vyčetla právě z řádků některých rodičů tady. Ono je správné vést dítě k zodpovědnosti, ale postupně a pomalu. Já to uspěchala, bohužel.
 Xantipa. 


Re: Re: Re: Re: Vymáchání čumáčku ano, nechat utopit ne! 

(14.10.2005 17:39:51)
Ivo, samozřejmě s Tebou souhlasím v tom, že zodpovědnost ano, ale úměrná vůči věku dítěte. Napadá mě příklad s mým synem. V době, kdy je vhodný čas, ho pošlu do pokoje s tím, ať si jde připravit učení na druhý den, ořezat pastelky a zjistit, zda má úkol. Cca po 10 minutách jdu za ním zjistit, zda má psát úkol a co dělali ve škole. Potom spolu čteme, procvičujeme písmenka a číslice. Pak se podívám, co má za úkol /pokud mi ho ukáže/, odcházím a on si ten úkol píše. Potom si úkol prohlédnu a nechám ho, ať si připraví věci do školy na druhý den. Už nekontroluji, že si do batohu dal penál, písmenka nebo něco jiného.
Tak zhruba se snažím mu vštípit nějaký systém ovšem s tím, že již má určitou zodpovědnost. Časem bude učení přibývat, i povinností bude víc.
Myslím si, že když bych s ním dělala všechno a za všechno přebírala odpovědnost, zvykne si, že nemusí přemýšlet a až by časem musel něco zvládat sám, i málo povinností by ho rozhodilo a nebyl by schopen je plnit.
Myslím si, že i Federika měla na mysli něco podobného.
 Federika 


Re: Re: Re: Re: Re: Vymáchání čumáčku ano, nechat utopit ne! 

(14.10.2005 17:50:59)
Xantipo,
dělám to vlastně podobně..Jen ten úkol mi on zvěstuje okamžitě mezi dveřma, vychrlí na mě spoustu věcí...Okamžitě mi všechno ukazuje...ÚKol si taky píše sám, ani mě u toho nechce....Má to většinou tak do dvou minut, někdy i sekund..Nic moc k tomu neříkám, většinou ho pochválím...Když vidím, že je to spíš průšvih, chvíli ho nechám,ale po večerníčku si něco vymyslím formou hry...On by třeba běsnil, kdybych mu řekla, tady si sedni, nejdou ti dvojky, napiš mi dvě řádky...Tak si třeba začnu já sama malovat různý dvojky, tlustý, tenký, šišatý..On se ptá, co dělám,tak mu řeknu, že kreslím dvojky, který se přecpaly svíčkovou, dortem, jiný, který už tejden nejedly, nebo takový, který tancujou a jsou zkroucený....Většinou se chytne a začne se mnou, takže pak třeba 15 minut procvičuje a ani mu to nepřijde...
Já tady tohle radši moc nedoporučuje, je to dost pracná metoda, ale já s ním nikdy moc věcí " normálně" nezmohla....
Chci tím jenom říct, že to nenechávám jen na něm, věnuju se mu fakt dost, jen jeho základní povinnosti za něj dělat nebudu a ta samostatnost je pro mě hodně důležitá...
 Lidka 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vymáchání čumáčku ano, nechat utopit ne! 

(14.10.2005 19:00:32)
Federiko-to je dobrý nápad s těma dvojkama...Škoda,že už mám šesŤáka-tomu by to asi bylo fuk:-))Ale budu si to pamatovat pro toho druhýho-ten je ještě k tomu narozen ve znamení Býka,takže tvrdá hlava jako poleno!
 Federika 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Vymáchání čumáčku ano, nechat utopit ne! 

(14.10.2005 19:04:17)
Lidko, dvojky je jen malej případ, já si takhle musela vždycky na úplně všechno vymejšlet nějakou hru, na spaní, čištění zubů, cvičení čehokoli, oblíkání, poslouchání....Někdy jsem z toho byla na dně, že nemůže fungovat jako každý jiný dítě....Ale cíl byl většinou splněn...
 Iva 
  • 

Re: Re: Vymáchání čumáčku ano, nechat utopit ne! 

(14.10.2005 16:53:53)
Má chyba byla v tom, že jsem na něj navalila větší zodpovědnost než mohl unést, a protože zdánlivě to fungovalo, vypadal jako samostatný žák s dobrými výsledky, přehlídla jsem, že potřebuje přesto nějaké vedení a pomoc.
On to navenek zvládal, ale uvnitř byl nejistý, ale protože to bylo nastavené tak, že on to má zvládat sám, je to jeho záležitost (i on sám to tak bral), nemohl najednou říct já nevím jak to mám dělat.

My dospělí spoustu věcí umíme, víme jak se dělají, pomáhá nám rutina, a ani nás nenapadne že je to pro malé dítě neřeitelný problém. A on to problém může být, a nejde jen o zodpovědnost nebo nezodpovědnost.

Třeba v páté třídě se řešil problém mohutného zapomínání věcí ve třídě. Žáci dostávali poznámky, důtky, byly třídní schůzky atd., učitelka jim stále mluvila do duše, a pak se ukázalo, že ty děti vlastně potřebujou, aby je někdo pár dní nebo týdnů nutil si vzít rozvrh hodin, přečíst si jaké předměty mají například v úterý a v pondělí po napsání úkolů si postupně nachystat na hromádku věci do jednotlivých předmětů, otevřít si sešit a vzpomenout si co minule bylo, co učitel říkal, jestli si nemají přínést něco navíc atd, přečíst si zapsané poznámky o úkolech, to udělat předmět po předmětu, a pak to dát všechno do tašky. Rodiče říkali, no přece si nebudu s páťákem chystat věci, to je jeho starost, už je dost velký.(tedy důraz na zodpovědnost) Jenže on často nevěděl jak to správně udělat, dělal to chaoticky, bez nějakého řádu, takže si na polovinu věcí vzpomněl a na druhou už ne. Potřeboval si vytvořit a zažít nějakou rutinu, a teprve po nějaké době dohledu už si mohl věci chystat sám a dokonce si ten systém upravit jak mu to vyhovuje. Bez toho ale se neměl o co opřít. Nadáváním nebo necháním napospas (už jsi páťák tak se starej, co je mi do toho) se to nevyřeší, děti jsou navíc ve stresu a pak si neví rady ještě víc, v tomto případě zapomínají o to víc a učitelka si rve vlasy že je to házení hrachu na stěnu. Děcko pak třeba rezignuje, zjistí, že "je lajdák", a protože to je nad jeho síly, už se nesnaží vůbec.

U nás se to projevilo až na střední kole, protože syn je hodně inteligentní, a já prostě netušila že má problém, ale umí ho dovedně maskovat.(výsledky měl dobré, ale cesta k nim byla trnitější než muselo být)


Tvůj syn je, jestli jsem to pochopila, teprve prvňáček, takže říkat že systém máte mi přijde v půlce října možná trochu předčasné. Navíc v prvních ročnících se systém práce často mění. Tyto děti školu navíc berou hodně vážně, takže problém "nezodpovědnosti" tady snad vůbec nehrozí. Na školu "kašlou" až starší děti, ty malé si s tím prostě jen zatím neumí poradit.

Jinak v první nebo druhé třídě tento problém podle mě tak nehrozí jak třeba v té páté nebo šesté, kdy ty děti jsou zdánlivě už velcí a oni zas tak nejsou, jak to vypadá.


 Federika 


Re: Re: Re: Vymáchání čumáčku ano, nechat utopit ne! 

(14.10.2005 17:01:24)
Ivo, já nemyslela jen systém ve škole, jak už jsem psala, David byl )a relativne asi pořád je) hodně náročný dítě, je hyperaktivní, má LMD a nezralou CNS...Od dvou let chodíme na EEG, k psychologům....Podařilo se mi udělat nám ten život s ním snesitelným jen díky naprostýmu režimu a každodenním rutinám, když vybočíme, většinou se to hned projeví...Takže i ve škole on přesně ví, co má dělat, co si vzít s sebou, kam se obrátit, kdy to mádělat..To jsem s ním všechno na začátku probrala a dohlížím na to...Jen to za něj nedělám a nechávám ho řešit případný následky, když to neudělá..Já moc z režimu a každodenního programu vybočovat nemůžu...
 Federika 


Re: Re: Re: Re: Vymáchání čumáčku ano, nechat utopit ne! 

(14.10.2005 17:06:26)
a s tím zapomínáním...to asi bylo špatně pochopeno, já ho v tom nechci nechat plácat....Já chci, aby si uvědomil, proč nesmí zapomínat, aby našel způsob, jak nezapomínat, a postupně ten problém, zmizel....Jo, je možný, že jsou i tací, kteří budou zapomínat vždycky, asi....A aby to pochopil, musí na tom pracovat a stím mu pomáhám...jen za něj ty věci nenosím, nesháním mu je na poslední chvíli, v noci apod...Navíc vím, že tahle škola podobný věci akceptuje, s pokáráním, bez poznámek a s ochotou spolupracovat s rodiči na odstranění problému...
 Líza 


Re: Vymáchání čumáčku ano, nechat utopit ne! 

(14.10.2005 18:16:11)
Ivo, k tvému příspěvku mám dvě poznámky.
První: sice to tu nebylo vysloveno nikým z nás "zlých" - tím myslím sebe, Xantipu, Federiku apod., ale jaksi předpokládám automaticky, že než od dítěte něco začnu očekávat, tak se přesvědčím, že na to má. Nikoli že ho šoupnu do vody a plav. Když budu chtít po holce, aby se učila sama, musím jí nejdřív pomoct se naučit učit. To je logický a nic divnýho na tom není.
Druhý: to, co popisuješ, se sopustě dětí stává bez ohledu na to, jestli s nima maminka v první třídě vysedávala u úkolů. obvykle se to začne dít ve chvíli, kdy nadanějšímu dítěti přestane stačit jen poslouchat ve škole, popřípadě na to doma kouknout jedním okem - tedy ve chvíli, kdy učivo pro něj subjektivně začne být náročné. V tomhle to mají průměrné děti jiné - jsou zvyklé se učit od začátku. Ty, které to zvládaly levou zadní, se učit nemusely a tak to nemusí umět. Ale to souvisí s pohodlností dětí, které se dosud nemusely moc učit. Takže nevidím, kde jsi udělala chybu. Prostě vaše chvíle pro naučení učení přišla později než u jiných. U někoho to přichází až v prvním roce na střední škole. A někdo se šrotí od první třídy. To není vina matek.
 Boďka 


Re: Re: Vymáchání čumáčku ano, nechat utopit ne! 

(14.10.2005 19:36:36)
Líza, tak v tomto s tebou úplne súhlasím. Ja som presne ten prvý prípad, čiže učiť som sa nemusela, stačilo mi počúvať učiteľa a poprípade 5 minút prelistovanie učebnice cez prestávku. Mňa aj moju sestru dvojičku nechávali rodičia od 1. ročníka "bez dozoru", veľmi skoro sme si zvykli na NDÚ (nočné domáce úlohy) pri svetle pouličných lámp. Ale postupne na strednej a neskôr na výške učiva pribúdalo a tento systém už nestačil. Problémy sa hromadili a tiež sme to pred rodičmi tajili. Občas to skončilo aj štvorkou, ale vzhľadom na to, že učitelia vedeli, na čo máme, vždy sme to nejako upravili na tú výslednú jednotku, dvojku.
Moja sestra sa poučila, na výške si našla nejaký systém v učení, skončila vysokú s červeným diplomom. Ja som pokračovala na inej výške v pôvodnom lajdáctve, bifľoši zo mňa niekedy penili, že oni sa na skúšku učia celý týždeň a ja som si len požičala skriptá pár hodín pred skúškou a výsledná známka rovnaká. Lenže po čase sa mi to predsa len vypomstilo. Výsledok, nedobrovoľné prerušenie v 4. ročníka, nakoniec nedokončená škola. Dodnes ma to mrzí.
Takže asi nebude chyba len vo výchove matky. Rodičia mali na nás rovnaký meter, rovnako nás viedli k zodpovednosti, ale každá sme skončili niekde inde.
 fiďa 
  • 

Re: Re: Re: Vymáchání čumáčku ano, nechat utopit ne! 

(15.10.2005 22:45:55)
Tak to je skoro jako můj případ, akorád já si opravdu myslím, že kdyby mi mamka věnovala alespoň půl hoďky denně, tak to mohlo všechno dopadnout jinak. Je pravda, že jsem velice samostatná osoba a že jsem zvyklá si všechny problémy řešit sama, ale vztah k mamce už je tím poznamenaný. Já za ní nepřijdu v případě nouze, já si vše řeším sama. A nechci tu samou chybu udělat u svých dětí. Já budu ráda, když se moje děti na mne budou spoléhat a budou vědět, že nemusí vše sami, že jim v případě nouze pomohu.
 Líza 


Re: Vymáchání čumáčku ano, nechat utopit ne! 

(14.10.2005 18:16:28)
Ivo, k tvému příspěvku mám dvě poznámky.
První: sice to tu nebylo vysloveno nikým z nás "zlých" - tím myslím sebe, Xantipu, Federiku apod., ale jaksi předpokládám automaticky, že než od dítěte něco začnu očekávat, tak se přesvědčím, že na to má. Nikoli že ho šoupnu do vody a plav. Když budu chtít po holce, aby se učila sama, musím jí nejdřív pomoct se naučit učit. To je logický a nic divnýho na tom není.
Druhý: to, co popisuješ, se sopustě dětí stává bez ohledu na to, jestli s nima maminka v první třídě vysedávala u úkolů. obvykle se to začne dít ve chvíli, kdy nadanějšímu dítěti přestane stačit jen poslouchat ve škole, popřípadě na to doma kouknout jedním okem - tedy ve chvíli, kdy učivo pro něj subjektivně začne být náročné. V tomhle to mají průměrné děti jiné - jsou zvyklé se učit od začátku. Ty, které to zvládaly levou zadní, se učit nemusely a tak to nemusí umět. Ale to souvisí s pohodlností dětí, které se dosud nemusely moc učit. Takže nevidím, kde jsi udělala chybu. Prostě vaše chvíle pro naučení učení přišla později než u jiných. U někoho to přichází až v prvním roce na střední škole. A někdo se šrotí od první třídy. To není vina matek.
 Xantipa. 


Re: Re: Vymáchání čumáčku ano, nechat utopit ne! 

(14.10.2005 18:24:22)
Ajaj, já jsem tady za "zlou"? To jsem si neuvědomila. Ono se to takhle dělí?
U sebe jsem to mohla přehlédnout, ale Federika ani Líza mi jako "zlé" nepřipadají. Asi jsem vážně divná.
 Líza 


Re: Re: Re: Vymáchání čumáčku ano, nechat utopit ne! 

(14.10.2005 18:31:30)
No ten termín jsem použila já :-) jestli tě urazil, tak promiň. Ale být zlá v uvozovkách snad není zas taková hrůza ;-)
 Xantipa. 


Re: Re: Re: Re: Vymáchání čumáčku ano, nechat utopit ne! 

(14.10.2005 18:34:59)
Lízo, neurazilo mě to, vím, že to bylo v uvozovkách. A i kdyby nebylo. Já jen jaksi nepředpokládám, že když budu tzv. v opozici, tak na mě může být někdo naštvaný. Když jsi to napsala, tak jsem si uvědomila, že možná ano /nemyslím Tebe/.
A navíc, nejsem vztahovačná a pokud se tady napíše nesouhlas, myslela jsem, že se to obecně nemá brát osobně.
To jen na vysvětlenou.
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Varujte školu - moje dítě přichází :o))))) 

(17.10.2005 20:14:13)
IVO - tak jsem vůbec nehodlala do této debaty zasahovat. Bylo tu řečeno v podstatě vše, co si myslím, že je důležité:
nedělat vše za děti, ukázat jim systém "jak na to" a vést je k čím dál větší samostatnosti, i to, že je v této rovnici mnoho proměnných (jaké je dítě, jaká je konstelace v rodině, jaká je škola a příslušná "pančelka" :-D ).
Ale tvoje věta (cituji) "Tyto (myšleno malé) děti školu navíc berou hodně vážně, takže problém "nezodpovědnosti" tady snad vůbec nehrozí. Na školu "kašlou" až starší děti...." mně fakt pobavila. Moje mladší dcera totiž byla asi ta vyjímka (co potvrzuje pravidlo :-D ). Jejími výrazy z první třídy (nad příšerně načmáraným úkolem mi na dotaz, zda to myslí vážně, že tuto hrůzu chce přinést paní učitelce místo úkolu mi sdělila "Ale mami to je dobrý, to neřeš!" nebo když po 6 týdnech školy pronesla že "...nevím, co s tou školou všichni máte, vždyť je to vopruz" a pod) se baví celá naše rodina dodnes.

Podotýkám, že od nás doma takový slovník nepochytila..... :o))))

XANTIPO - myslím si, to "zlá" nebylo myšleno že jsme zlé na děti, ale že narozdíl od "něžné" péče o dítko jako např. Stáňa s Ondrou (zdravím Stáni!!!!) zastáváme my krkavčí matky trochu jiné - přísnější - výchovné metody...

Jo, koncem letošních prázdnin viděl někde manžel "školní horoskop" aneb podle znamení popsáno, jak se děti budou schopné adaptovat na změnu s nástupem do školy po prázdninách. Co jim asi bude dělat největší problém a pod. Ačkoliv na horoskopy nevěřím, tento byl v případě naší malé přesný: "Lvi nemívají s nástupem do školy výraznější potíže. V jejich případě by snad bylo vhodnější varovat příslušnou školu...."
S.

 MirkaEyrová 


Re: Varujte školu - moje dítě přichází :o))))) 

(17.10.2005 20:24:34)
Simčo, a co tam mají psaní vodnáři?:-) Mám dojem, že něco ve smyslu "přežije-li váš byt i vaše nervová soustava nástup vašeho malého vodnáře do školy, zajděte si koncem října do pořádné hospody a zpijte se do němoty":o)))
M.
 Stáňa+Ondra (* r. 94) 


Re: Varujte školu - moje dítě přichází :o))))) 

(18.10.2005 8:58:27)
Simčo,
to musím říct Ondrovi, že moje péče je něžná :-)... On by mne myslím zařadil mezi matky krkavčí ... ;-). Ale je fakt, že jemu jako doklad mé krkavčí nátury stačí to, že trvám na tom, že tu myčku skutečně vyklidí a že obal od čokopiškotů, které zbaštil u televize fakt nebude na gauči týden. A považ to - nechci mu k sváče dávat tři koblihy, ale nutím mu bagetu se šunkou a ovoce ;-)
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Re: Re: Varujte školu - moje dítě přichází :o))))) 

(18.10.2005 10:24:30)
MIRKO E - já to bohužel nemám, jen to bylo počátkem září nebo koncem prázdnin v nějakém časopise, který nám prošel rukama. Takže ti nepřečtu, co tam má vodnář :-(

JANO - když ta naše má tu školu fakt na háku a pokud má na stránce v žákovské čtyřku, dvě trojky, pět dvojek a 10 jedniček, tak se chlubí, jaké má pěkné známky - protože jedniček je nejvíce :-) . Ale že ty jsou ze zpěvu, básničky a kreslení, kdežto čtyřka z máti, to neřeší :o))).

DAJO - naše Áža není hodná, klidná a výborně se učící holčička ani na pohled :-)

STÁŇO - na toto téma jsem nedávno svedla valkou debatu na Doktorce - holky se tam na mně koukaly jako na Herodese, protože razím heslo, že běžnou sebeobsluhu (odnést po sobě talíř do dřezu, hodit okusek do koše či strčit špinavé prádlo na místo pro ně určené) nepovažuji za "pomoc v domácnosti" ale samozřejmost. A to tak od 2 - 3 let dítěte..... Ale s těmi koblihami by jsi se fakt měla nad sebou zamyslet, ty KRKAVČICE!!!!! :o))))))))))))))

METO - tak naše paní učitelka nám to naštěstí věřila. A říkala, že nejhorší kombinace je dítě lev a opičí rodiče.....
(opičí rodiče = takoví, kteří za dítko vše udělají, před vším je chrání, když paní učitelka upozorní na neukázněnost dítěte rodiče ho obhajují ve smyslu "to naše holčička ne, ta nezlobí, to ji ostatní navádějí, vy ji nemáte ráda" a pod.)
Zatím
S.
 Meta 
  • 

Re: Re: Re: Varujte školu - moje dítě přichází :o))))) 

(18.10.2005 10:50:10)
Simčo, to musí být opravdu hrozná kombinace. Já si někdy připadám jak krotitel lvů. Nicméně už jsme ve čtvrté třídě a výsledky to má - dokonce ten náš "postrach školy" přinesl letos pochvalu za vzorné chování. Jsem tomu nemohla uvěřit:))))) jsem se raději byla paní učitelky přeptat, jestli je to pravda...hlavně, aby mu to vydrželo do prázdnin!
 Stáňa+Ondra (* r. 94) 


Re: Re: Re: Varujte školu - moje dítě přichází :o))))) 

(18.10.2005 12:58:19)
Simčo,
já to tam před časem četla - občas nakouknu (přiznávám, že hlavně ze zvědavosti, co je u tebe nového ;-) a když jsem narazila na nějaký dozvuk, tak jsem si to dohledala ... A víceméně souhlasím s tebou. Musím říci, že to někdy stojí i trochu sebezapření - někdy by bylo jednodušší to po něm uklidit, než ho nahánět. Jenže vím, že bych si tím kopala hrobeček ...
 Meta 
  • 

Re: Varujte školu - moje dítě přichází :o))))) 

(18.10.2005 9:50:13)
"Lvi nemívají s nástupem do školy výraznější potíže. V jejich případě by snad bylo vhodnější varovat příslušnou školu...."
Náš mladší je dvojitý Lev (i ascendent má ve Lvu), školu jsem varovala, paní učitelka mi nevěřila, neboť předtím učila našeho staršího - tichého nekonfliktního a pracovitého Kozoroha. No, přesvědčila se velmi rychle...
 Boďka 


Jááj, tie znamenia, 

(18.10.2005 22:07:43)
moje deti síce ešte nie sú "školou povinné" ale už teraz mi rastú rohy z toho ako ja mierna nekonfliktná Váha zvládnem svoju tvrdohlavú Strelkyňu a cholerickú Škorpiónku :))).
 markéta, Tereza 7/03 
  • 

důsledná výchova 

(1.11.2005 15:20:49)
No a osvědčilo se to, udělal si příště úkol dřív, nebo aspoň "nezapomněl" učebnice ve škole?

MMCH, když už píšeš takový "oficiální" článek, správně je "abychom, abyste", nikoliv "aby jsme, aby jste", ač to ví málokdo :-))

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2022 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.