| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Dvoujazyčná výchova

 Celkem 79 názorů.
 KACI 


Diky 

(24.5.2005 11:13:26)
za super clanek, ja mam jednu dvojjazycnou vychovu uz za sebou (syn 5,5), druhou v procesu (dcera 1 rok).
Myslim, ze se vam povedlo zahrnout vsechny mozne dulezite faktory pri dvojjazycne vychove.
Mam jen malou poznamku - vas model vychazi ze situace, ze oba rodice rozumi obema jazykum "otec s matkou mluvi doma cesky i nemecky" coz neni vzdy realita.
Muj manzel cesky neumi, takze nas domaci jazyk je anglictina. Anglicke je i prostredi a skola. Anglicky mluvim i kdyz tu syn ma kamarady, protoze kdyz jsem mluvila v cestine, tak porad chteli vedet, co rikam ;-) (kdyz byl syn mensi, tak jsem za pritomnosti anglicanu opakovala vsechno 2x cesky a anglicky).
Navic kazde dite je individualni, syn je naprosto dvojjazycny, samozrejme zalezi na prostredi, v Anglii prevlada anglictina, ale kdyz jsme v Praze, okamzite mluvi se vsemi cesky a po tydnu je schopen si v cestine i sam povidat pri hrani. Velky prinos pripisuji i babicce, ktera za nami casto jezdi a pri nasich navstevach Prahy se nam venuje. Timto chci rict, ze samozrejme je lepsi, pokud rodic mluvi jednim rodnym jazykem, ale pokud to nejde a je nutno mluvit v pritomnosti ditete i jazykem "nerodnym",v nasem pripade to zameru neuskodilo. Syn vi, ze mluvim obema jazyky a presto ma cestinu vybornou. Myslim, ze to jednoho dne velice oceni ;-).
 Pusinka 
  • 

Re: Diky 

(24.5.2005 11:51:59)
Sama jsem vyrůstala dvojjazyčně a naše dcera je ve stejné situaci. Probémy zatím nejsou žádné. Ve věku 2roky a 3 měsíce automaticky rozlišuje s kterým z rodičů má mluvit kterým jazykem. Horší je to v kolektivu dětí - mluví jazykem matky a okolí mluví česky (tedy jazykem otce). Děti ji tedy automaticky nerozumějí.
 ZuziP 
  • 

Re: Re: Diky 

(24.5.2005 12:18:56)
Pridam sa aj ja. Clanok je peknym zhrnutim a nasa rodina je prave taky pripad. A dvojjazycnost krasne nabieha aj u mladsieho syna, ktory ma poruchu reci. Napriek nej obidva jazyky rozlisuje bez problemov a rovnako bez problemov medzi nimi "prepina", je to pre neho jednoducho prirodzene.
 Liaa 


česko-slovenská rodina 

(24.5.2005 13:33:23)
Moc zajímavý článek! Ráda bych se zeptala, zda má někdo zkušenosti s dvoujazyčnou výchovou v rodině, kde je jeden partner Čech/Češka a druhý Slovák/Slovenka. Z jednoho rozhlasového pořadu jsem se před delší dobou dozvěděla, že odborníci prý v takovém případě dvoujazyčnou výchovu nedoporučují, neboť tyto dva jazyky jsou si příliš blízké a malé dítě se nemůže naučit je rozlišovat a přepínat mezi nimi. Prý je lepší zvolit si pouze jeden a druhý dítě učit, až když je starší, jinak je bude "patlat" a mluvit "českoslovenštinou". Je otmu podle vás opravdu tak?
 Líza 


Re: česko-slovenská rodina 

(24.5.2005 13:45:46)
Znám normálně z jazyka do jazyka přecházející česko-slovenské děti. Je fakt, že nevím, zda doma mluví dvěma jazyky, nebo spíš doma jen jedním a o prázdninách u babičky druhým...
 Dede, 2 synové 
  • 

Re: Re: česko-slovenská rodina -- pozor na "dys" poruchy 

(25.5.2005 8:31:17)
Česko-slovenská rodina funguje jako dvoujazyčná vcelku bez problémů, pokud si partneři udrží každy svůj jazyk a nemluví československy. V případě silnějšího zmatení jazyků (a to podle mě platí i v jiných jazykových kombinacích) u dítěte blížícího se školnímu věku bych zbystřila pozornost -- důvodem může být zatím nerozpoznaná dyslexie a podobné problémy. Tak to bylo u nás -- starší syn komunikuje odmala bezvadně v obou jazycích, mladší měl problémy. Ve škole se zjistilo, že je silný dyslexik, dysgrafik a dysothografik (neschopnost naučit se pravopis). Nyní je mu 15, dostal se na gymnázium, dyslexie je odeznívající a konečně mluví "pořádně" slovensky. Jinak žijeme v Čechách, otec mluví doma slovensky, na Slovensko děti pravidelně jezdí. Takže pozor na tuto eventualitu...
 Lenka 
  • 

Re: Re: Re: česko-slovenská rodina -- pozor na "dys" poruchy 

(25.5.2005 13:07:56)
dys-otho-grafik (neschopnost naučit se pravopis) :))))))))))
ortho !!! - ..... to mate v rodine???
 ZuziP 
  • 

Re: česko-slovenská rodina 

(24.5.2005 15:00:33)
Lia, my sme slovensko-spanielsky hovoriaca rodina. Ale v case, kedy mal starsi syn 4 roky, sme asi 7 mesiacov zili v Prahe. Syn tam chodil do skolky a my sme na konci pobytu s prekvapenim zistili, ze syn hovori plynulou cestinou - v skolke. Akonahle zo skolky vysiel, prepol na slovencinu. V rozhovore s cesky hovoriacou osobou znovu zapol cestinu - a ze je jeho cestina spravna, dokonca so spravnym prizvukom, spravnym ř atd, to nam potvrdila aj nasa prazska logopedka. Takze nas syn bol v tomto obdobi trojjazycny: slovensko-spanielsko-cesky.
Takze sice neviem, ci toto mozem zovseobecnit, ale mne by to tak pripadalo, ze by dvojjazycnost mohla fungovat aj v cesko-slovenskych rodinach.
 Liaa 


Re: Re: česko-slovenská rodina 

(24.5.2005 15:22:32)
Zuzi, díky za odpověď! Já znám dvě česko-slovenské respektive slovensko-české rodiny, v jedné mluví jen česky a slovensky jen na prázdninách u babičky, v druhé mluví každý rodič svým jazykem, syn (tříletý) oba jazyky neodděluje, ale směšuje. Když jsem hledala informace v literatuře, dočetla jsem se, že "přepínání" jde tím lépe, čím jsou od sebe jazyky rodičů vzdálenější (uváděli příklad matky Němky a otce Číňana) a je naopak tím složitější, čím jsou si bližší (dva slovanské jazyky). Tak vážně nevím, jak na to.
 ZuziP 
  • 

Re: Re: Re: česko-slovenská rodina 

(24.5.2005 15:35:08)
Lia, tazko povedat. Zalezi aj na tom, ako dodrziava ta rodina zasady dvojjazycnosti, teda napr. ci naozaj kazdy z rodicov hovori striktne len jednym jazykom. Co sa tyka miesania, nas starsi syn mal obdobie, kedy jazyky miesal... a preslo to. Ale bol myslim mensi ako 3-rocny.
Ja myslim, ze sa nie je coho bat.
 Líza 


Re: Re: Re: česko-slovenská rodina 

(24.5.2005 15:45:16)
Lio, možná to souvisí s tím, co psala Zuzi. Ta rodina, co znám já, mám dojem mluví česky doma a slovenksy na Slovensku. A je to proto, že ten slovenský člen mluví v česku taky česky. Osobně znám poměrně málo Slováků, kteří po několika letech v Česku mluví třeba s Čechy slovensky, i když by nebyl problém s porozuměním. Tak je otázka, zda není primárně problém v tom, zda se slovenskému rodiči do jeho slovenštiny neplete čeština, pokud žijí v čechách a mluví převážně s Čechy.
My to máme trochu vzdálenější, ale přesto když je teď u nás přes měsíc tchýně, která se nikdy česky neučila, ale mluví slovanským jazykem (srbsky), tak jí samé do řeči lezou poločeské výrazy.
Nevím, jestli je to srozumitelné, připadá mi prostě, že ty děti si to nebudou plést, pokud is to nebudou plést jejich rodiče :-))))))
 Liaa 


Re: Re: Re: Re: Re: česko-slovenská rodina 

(24.5.2005 16:08:41)
Holky, díky, myslím, že jste uhodily hřebíček na hlavičku. I já občas začnu větu česky a dokončím slovensky, o dalších "prohřešcích" ani nemluvě :) Budu si na to muset začít dávat pozor.
 Míša, Junior *97, Beruška*2006 


Re: Re: Re: Re: Re: česko-slovenská rodina 

(24.5.2005 20:23:38)
Česko-slovenské dítě máme v rodině a musím říct, že jazyk, kterým v pěti letech mluví, je českoslovenština typu prezidenta Husáka blahé paměti (slovenština převládá). Na to, že ho za rok čeká česká škola, nic moc. Maminka mluví s dítětem výhradně slovensky, tatínek výhradně česky, první čtyři roky mu často měnili širší prostředí, tak zhruba 14 dní na Slovensku, 14 dní v Čechách. Teď chodí do školky v Čechách, takže přece jen se situace lepší. Do nedávna ovšem dítko češtinu používalo pouze ve vztahu k dětem, k dospělým se obracelo slovensky, protože mu (narozdíl od dětí) rozuměli.
Mimoto známe slovenskou rodinu usedlou v Čechách, kde se doma mluví kompletně slovensky, a jejich děti důsledně oddělovaly oba jazyky už v nějakých třech - čtyřech letech.
 dejavu 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: česko-slovenská rodina 

(27.5.2005 23:02:58)
Do této diskuze se nedá nezapojit :)Jsem Slovenka žijící v Praze 10 let, muž je Čech a naše dítě má něco přes rok,zatím toho moc nenamluví.
Abych předešla "husákovštině" (sejdeme se v apříli apod:)), rozdělila jsem si používání jazyků - v práci, obchodech, restauracích, prostě na oficiálních místech mluvím česky a naopak s přátely a rodinou mého muže slovensky.
Neumím si představit, že bych na svoje děti mluvila jiným než mým mateřským jazykem - slovenštinou, vychovávání v češtině by mi přišlo být hodně kostrbaté. Můj muž na dítko mluví samozřejmě česky. Na výsledky tohoto přístupu si ale budu muset počkat :)
Kamarádka je na tom podobně, má 3 děti a všechny úplně v pohodě přepínají z jednoho jazyka na druhý, podle toho, zda mluví s matkou a jejími slovenskými kamarády, nebo otcem a jeho českými kamarády. V úplném dětství si samozřejmě jazyky trochu pletly, ale zhruba od jejich 5 let se to ustálilo.
Jeden můj švýcarský kamarád pochází z bulharsko- brazilského manžeství. Od dětství tedy mluví plynně bulharsky, portugalsky a protože vyrůstal ve francouzské části Švýcarska, tak také francouzsky.
Plyne mi z toho jen jedno - nic zbytečně nehrotit a všemu nechat přirozený průběh :)
dej.
 walluska 


Slovenska rodina zijuca v Cechach  

(28.5.2005 11:57:29)
Misa, zaujimalo by ma, ako to fungovalo s jazykovou vychovou v tej slovenskej rodine, o ktorej pises. My totiz mame obdobny problem, sme 2 Slovaci zijuci dlhodobo v Cechach, doma hovorime slovensky, v praci s kolegami slovensky, v ostatnych situaciach - v obchode, na uradoch, v restauraciach a pod., s neznamymi ludmi cesky (aspon sa snazime, aj ked priznavam, ze niekedy to trochu znie ako cesko-slovensky galimatias). Mame doma 9-mesacneho chlapceka, s ktorym rozpravame, samozrejme, slovensky, ale neviem, ako v tomto pripade pristupovat k 2-jazycnej vychove tak, aby sa naucil rozlisovat oba jazyky. Poznam 2 pripady slovenskych rodin v Cechach, kde deti miesaju oba dokopy a znie to hrozne, brekeke, chcem sa tomu vyhnut.
 Míša, Junior *97, Beruška*2006 


Re: Slovenska rodina zijuca v Cechach  

(1.6.2005 22:19:40)
Ahojky,
v té slovenské rodině usedlé v Čechách opravdu doma mluví důsledně všichni slovensky. Protože jsou oba docela pracovně vytížení a nemají tu žádnou babičku, měli zhruba od té doby, co byl staršímu dítku rok, hlídací tetu, která zase na děti mluvila výhradně česky. Navíc češtinu byly děti zvyklé poslouchat všude kolem na ulici, na hřišti, z televizních pohádek atd., takže jí bez potíží rozuměly a po nástupu do školky se v ní i rychle rozmluvily. Jako čtyřletý ten starší perfektně přepínal mezi češtinou a slovenštinou. Mladšímu to trvalo trochu déle, řekla bych i kvůli tomu, že s ním byla maminka víc doma a tím pádem měl menší kontakt s češtinou.
 Daniela 
  • 

Re: Diky 

(30.5.2005 11:14:58)
U nás je situace taková, že já jsem Češka, manžel je Švéd a máme 2,5 letou holčičku. Já s ní mluvím česky a manžel švédsky. Společně mluvíme švédsky. Slovní zásoba u dcery je zhruba stejná v obou jazycích, ale všimla jsem si, že česky mluví trochu hůř než většina dětí v jejím věku. Říká maximálně jenom jednoduché krátké věty. Chtěla jsem se zeptat, zda tohle určité zpoždění je ve vývoji dvojjazyčných dětí běžné. Jaká je tvoje zkušenost?
 KACI 


Re: Re: Diky 

(30.5.2005 20:59:18)
To zhruba odpovida, rekla bych, ze se syn dostal s cestinou na stejnou uroven jako ceske deti mezi 3-4 rokem. Ze zacatku jsem mela take problemy, napr.mluvil jako zenska "Tomik namalovala"(protoze slysel cesky mluvit jen mne), obcas se mu taky stalo, ze spatne sklonuje, napr. rekne "mamince a tatince" nebo nebo podobneho, taky si obcas zasklonuje anglicke slovicko, kdyz mu chybi ceske. A taky ma anglicke "r", takze porad je co zlepsovat, ale to si myslim, ze je i u deti, co mluvi jen cesky ;-))). Ted je mu 5,5 a mluvi sam od sebe na mne cesky, coz mi dela velkou radost!
 Kotrunka 


Dotaz 

(24.5.2005 12:44:08)
Jak uz tady bylo napsano, clanek je moc pekny. Diky za nej.

Jen jsem se chtela zeptat jestli ma nekdo zkusenost se tremi jazyky. Ja jsem Ceska, muj partner Peruanec, mluvi spanelsky a bydlime v Anglii a bohuzel ani jeden znas neumi jazyk toho druheho, takze doma na sebe mluvime anglicky? Cekame ted mimco, koncem tohoto tydne :o)
Oba na nej/ni chceme mluvit svym rodnym jazykem, jen nevim jak potom resit situace kdy budemem chtit mluvit vsichni dohromady. Moc se mi anglictina pouzivat nechce, ditko se ji nauci ve skolce, skole atd., a uslysi ji zrejme i od nas, protoze tak mezi sebou komunikujeme a asi i nadala budeme, dokud se jeden z nas nebo oba nenaucime jazyk toho druheho.
Takze jak z toho ven?

Diky Hanka
 Lenk@@@ 


Take dotaz 

(24.5.2005 13:46:44)
Diky moc - hodne informaci v jednom clanku!
Zajimalo by me, zda autorka je psycholozka, nebo zda se jedna o vyber z literatury (a ktere).
A jeste by me zajimalo, proc nevadi zpivani a rikani basnicek v "nematerskem" jazyce?
 ZuziP 
  • 

Re: Dotaz 

(24.5.2005 15:04:27)
Kotrunka, ak si precitas moj predchadzajuci odkaz, tak zistis, ze nas syn bol v jednom obdobi v trojjazycnom prostredi a fungovalo to uplne bez problemov. Takze myslim, ze sa to da zvladnut, ak sa dodrziavaju vsetky zasady viacjazycnej vychovy...
 Marysha 
  • 

Re: Re: Dotaz 

(29.5.2005 21:22:05)
Kotrunko, souhlas se ZuziP. U nas se pouzivaji dokonce 4 jazyky (cestina, baskictina, anglictina a spanelstina) a neni problem. Dcera suverenne "prepina" podle prostredi.
 KACI 


Re: Dotaz 

(24.5.2005 16:34:07)
Hanko,
myslim, ze mate idealni podminky na to, aby se dite krasne naucilo 3 jazyky. Kazdy na nej mluvte tim svym, ze svych zkusenosti vim, ze anglictina je pro deti velmi lehky jazyk, takze i kdyby vase dite slo do skolky a anglicky neumelo ani slovo (coz nepredpokladam, protoze za prve mluvite anglicky doma a za druhe budete mluvit anglicky s okolim), tak se rec behem 3 mesicu velmi obstojne nauci. Myslim, ze mate daleko lepsi vychozi pozici, nez kdyz se dite chce ucit 3 jazyk v cizim prostredi (treba francouzstinu v anglii). Mimochodem to je nas pripad a mam pocit, ze synova dvoujjazycnost je mu vyhodou, protoze mu francouzstina jde take vyborne. Ma ji ve skolce od 3 let.

Jenom pocitejte s tim, ze dite asi zacne mluvit pozdeji. U nas to bylo az tak kolem 2 roku, nejdrive mluvil zejmena cesky, pak nastal obrovsky pokrok v anglictine a okolo 2,5 uz krasne rozeznaval oba jazyky.
 Eda + dvě děti 
  • 

Re: Dotaz 

(26.5.2005 10:34:46)
Moje děti mluví obě třemi jazyky. Doma mluvíme výlučně slovensky. Syn mluví slovensky, česky a německy. Matka Slovenka, otec Čech a syn se narodil se v Německu. Do školky chodil v Německu. Do první a druhé třídy chodil v Čechach. Když přišel do školy, neuměl ani slovo česky. Za tři měsíce už neměl ve škole žádné problémy.

 Tereza, Anna 4,5r, Madeline 1r 


Re: Dotaz 

(26.5.2005 21:12:03)
Ahoj Kotrunko,

urcite oba mluvte na sve mimco od zacatku ve sve materstine, jak uz tu holky psaly. Anglictinu od vas uslysi a brzy ji pochyti na hristi a ve skolce. My zijeme momentalne ve Finsku, manzel je Brit. Anicce byl rok, kdyz jsme sem prijeli. Od zacatku jsem na ni mluvila pouze cesky a je to stale jeji nejsilnejsi jazyk. S finstinou to slo nejprve dost pomalu, do skolky zacala chodit ve 2 a tak do 3,5 toho moc nenamluvila, ackoli rozumela pomerne dobre. Meli jsme trochu obavy, ale chce to jen trochu trpelivosti.Ted jiz zadny problem nema, finsky mluvi lepe nez ja.

Kdyz byla hodne mala a jeste nechapala rozdil mezi jazyky, rikala proste: tak tomu rika maminka a tak tomu rika tatinek a jinak tety ve skolce.

Jsem si jista, ze Madlenka bude taky v pohode. Jen jsem zvedava, v jakem jazyce si budou spolu hrat : )

Zdravim

Tereza
 Pavla (dcera 2,5) 
  • 

Re: Dotaz od Kotrunky / trojjazycne ditko ? 

(28.5.2005 6:46:53)
Ahoja,

tak me clanek a reakce na nej vyburcovaly taky k prispevku.

Jsme jazykove ve stejne situaci jako Hanka, jen dcerka uz je dvaapulleta, tak se podelim i s mymi zkusenostmi, treba se to taky hodi..

Jsem Ceska, od narozeni mluvim na dcerku cesky, manzel na ni od narozeni mluvi spanelsky, zijeme v USA a mezi sebou mluvime anglicky.

Nejsilnejsi jazyk dcerky je cestina, samozrejme to souvisi s tim, ze tak na ni mluvim ja (mama), ale i s tim, ze jsme pomerne dlouhou dobu (6 mesicu) taky travily v Cechach v dobe, kdy se vic zacala vyjadrovat (1,5-2 roky) a s moji rodinou se vzajemne hodne navstevujeme. Nicmene manzelovi vsechno rozumi, jen mu dosud odpovidala temer bezvyhradne v cestine (jeste ze trochu rozumi ;-), posledni dobou se vic a vic snazi po nem opakovat a odpovidat i vyzadovat veci ve spanelstine. Mame taky zname, kteri maji dvojjazycne deti (nekteri cj/aj, nekteri sp/aj), se kterymi se navstevujeme. Uz docela bezne preklada ze spanelstiny do cestiny - manzel (i nasi znami) ji neco rekne ve spanelstine a ona prijde a rekne mi to v cestine. Zatim ji porad kontroluju, jestli to preklada dobre, a ono jo. Ale kdyz mluvi mala na manzela cesky a on ji nekdy nerozumi, tak se otoci na me a ceka, az to manzelovi (v aj) prelozim. Tak se ted vic snazime podporit ji v aktivnim pouzivanim spanelstiny.

Anglictina mi zatim pripada nejslabsi, aktivne, pravidelne a intenzivne (pani na hlidani) ji byla vystavovana jen do roku a pul; pak jsme se stehovali (docela me zarazila, kdyz nekdy v roce zacala pocitat "one two three" :-O )
Ted se mi jeji znalost anglictiny dost spatne hodnoti, rozhodne umi nekolik slovicek, ktere spravne pouziva, kdyz je v dobrem rozmaru, tak kazdeho zdravi "Hi" :-), taky posledni dobou hodne pochytava i z nasi mluvy s manzelem (najednou po nas zopakuje nejake slovicko, takze rozeznava jednotliva slova), umi nekolik pisnicek a basnicek, pocitat do deseti, nicmene kdyz na ni nekdo promluvi, tak se culi, a pripadne schovava, jako ze se stydi... myslim, ze je to tim, ze na ni ted nikdo pravidelne a aktivne tim jazykem nemluvi. Nicmene strasne rychle v aj pochytava slova/rikanky/pisnicky - jak ode mne, tak i od znamych, deti, z televize/videa. Programove jsme nechavali vyuku anglictiny na skolku, ted jsem v tom obdobi, kdy ji shanim. Tak se pak zas podelim o zkusenosti. Ted spis resim to, ze nechce byt bez nas (skolka/hlidani). Myslim, ze to taky musi byt zaber, najednou v cizim prostredi, jazyk, ke kteremu si asi az tolik vztah zatim nevytvorila a bez rodicu, se kterymi je ted zvykla byt skoro porad, plus nase stehovani a cestovani, to je taky zabiracka.

Jinak v pripade Hanky - neresila bych to a mluvila s manzelem tretim jazykem, dite si to eventuelne prebere, pripada mi nejdulezitejsi (hlavne takhle ze zacatku), jak se mluvi na dite samo, to jak mluvite mezi sebou si myslim, ze dite neplete.

Kazdopadne doporucuju mluvit na dite svym rodnym jazykem! Taky jsem potkala rodiny, ktere prestaly pouzivat svuj rodny jazyk a prevzaly v rodine jazyk okoli, kde bydli a musim rici, ze mi to nesedne. Proc ucit a mluvit na dite jazykem, ktery mi neni vlastni, s prizvukem a za 5-6 let nechat dite opravovat mou gramatiku/ vyslovnost anebo i nespravne pouziti slova??? (Videla jsem takove pripady na vlastni oci a pripada mi to veeelka skoda.) Hodne dulezite je nenechat se zvyklat okolim. S manzelem jsme byli v tomto ohledu vychovy zajedno, od zacatku jsme byli dusledni, meli a mame velkou podporu v rodinach a nastesti kolem sebe mame lidi, kteri to berou a chapou, vetsina z tech stalych znamych je stejne casto dvojjazycna a maji podobny pristup. Z doslechu ale vim o lidech, kteri se zvyklat nechali, takze pak je to o te podpore ze strany manzela/rodiny..

Na zaver pripojim jeste jeden odkaz na internetovou skupinu na yahoo, pokud to nekoho bude zajimat. Pisou tam lidi/rodiny z celeho sveta, "oficialni" jazyk je anglictina a je to o dvojjazycne/vicejazycne vychove deti. Byvaji tam take zajimave prispevky. Tohle je jedina aktivni diskuzni skupina na internetu, kterou jsem s danou problematikou objevila. Treba se vam nekomu taky hodi.

Tak tady je: http://groups.yahoo.com/group/multilingualmunchkin/

To jsem se rozepsala... :-) Tak drzim vsem palce!
Pavla
 Radka 
  • 

Re: Re: Dotaz od Kotrunky / trojjazycne ditko ? 

(28.5.2005 15:04:23)
Pani Pavlo,
vas clanek ve me vyvolal usmev. Ja jsem a budu v podobne situaci a tak me to vse velmi zajima. Jsem puvoem z Ceska a nyni ziji jiz pres sest roku v U.S.A. Jsem v 8 tydnu tehotenstvi a tatinek je Columbia/Mecxico mix. takze i u nas nastal problem, se kterym jazykem budeme komunikovat s nasim baby-boy. Uz jen zvolit jmeno, ktere bude sound good in all 3 languages byl spojen s urcitymi nejasnostmi. Nakonec jsme se dohodli na Dominikovi. Ja jako nastavajici maminka budu samozrejme mluvit s Dominikem cesky a tatinek chce Spanelsky, a vychovat ho budeme asi tady v Americe a tak nevim jak se to da casove vse zvladnout. Kazdopadne to bude legrace. Vase odpoved na clanek me hodne poucila a ja doufam ze vse zvladnu bez obtizi.
Radka, Washington D. C.
 Jana Černá 
  • 

Re: Re: Dotaz od Kotrunky / trojjazycne ditko ? 

(22.5.2007 19:47:09)
Dobrý den, máte nějakou zkušenost s výukou jazyka dítěte předškolního věku? Slyšela jsem,že děti,které si přirozenou cestou osvojují cizí jazyk s ním nemají problémy i když jejich jazykové nadaní nemusí být výjimečné. Máte někdo zkušenosti s metodou Wattsemglish (http://www.wattsenglish.com/)? Jaké máte zkušenosti s výukou angličtiny u dětí ve školce?
 Kotrunka 


Pro ZuziP a KACI 

(24.5.2005 17:13:52)
Diky vam obema za odpoved. Je to velke povzbuzeni. Mi mame spoustu pratel z Latinske Am tady v UK, takze spanelstinu mimco uslysi i od nich. Jen na tu cestinu budu vicemene sama :o)

Diky jeste jendou Hanka
 ZuziP 
  • 

Re: Pro ZuziP a KACI 

(25.5.2005 15:23:03)
Nemas za co a drzim palce.
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Není to trochu složité? 

(24.5.2005 17:15:15)
Milá Susann, ale i ostatní maminky, které se přikláníte k systému "oddělování" obou jazyků (tedy matka např. německy, otec česky atd.):
Věřím, že zmíněný systém může fungovat, jen mi to připadá velice překombinované (tj. po příchodu do místnosti vyhodnotit, kdo je přítomen, jakým jazykem tedy hovořit.....).
Já sama jsem "dítě" dvoujazyčné, ale protože trochu starší ročník (v dotaznících se řadím do kategorie 40+ :-D ), tak v době mého a bratrova (ten už je skoro 50) dětství rodiče k výchovným otázkám přistupovali asi více intuitivně, neměli vše tak do podrobna naštudováno, (leccos se také moc študovat nedalo, neb nebyla Rodina a net vůbec, a literatura v tomto oboru značně omezená). Tudíž to u nás vypadalo takto: mamka Češka (Brňačka), otec Bulhar. Před svatbou tu táta studoval, po svatbě žili 4 roky v Bulharsku, takže oba uměli a umí oba jazyky. Žili jsme v Čechách (tedy v tom Brně - jsou to Čechy? Podle jazyka tak úplně ne :-D ) a dovolené jsme trávili v Bulharsku. Ale v Brně táta založil bulharský klub, kde se scházela bulharská menšina, takže o víkendech jsme byli často s nimi - výlety, návštěvy a tak. Doma se mluvilo česky, (někdy rodiče nechtěli, abychom my děti rozuměli, tak mluvili bulharsky, ale záhy zjistili, že nemají šanci...). S Bulhary při klubových akcích ale mluvili bulharsky, na dovolené s příbuznými bulharsky. Bratr začal mluvil dříve bulharsky než česky, já do 7 let jen česky, potom jsem začala i bulharsky. Dodnes umím obě řeči, v obou řečech čtu, píšu (i když bulharskou gramatiku jsem se neučila, takže asi dělám chyby. Českou jsem se učila, ale chyby občas dělám taky :-D ). Podle výše uvedeného článku je mou "silnou" řečí" čeština - česky jsem studovala, česky myslím, česky se nemodlím, ale např. počítám. Pokud jsem v bulharském prostředí - Bulharsko či nějaká bulharská komunita v Čechách - začnu okamžitě myslet i počítat bulharsky. Při déle trvajícím vlivu bulharštiny (třeba týdenní tlumočení skupině Bulharů) se mi už zdají i bulharské sny.... Takže přesto, že sama cítím bulharštinu jako "slabší" jazyk, je jeho znalost dost silná a trvalá a to i přes naprosto nekoncepční výchovu mých rodičů. (Mimochodem - nejsem výrazně jazykově nadaná, kromě bulharštiny mám v hlavě pozůstatky školní ruštiny, domluvím se německy - ale o správné gramatice hooooodně pochybuji - a teď se 2. rok učím anglicky, neb to v práci potřebuji. Ale není to žádná sláva...).
Jsem přesvědčena, že láskyplné vícejazyčné prostředí se spontánním učením říkanek, básniček a pod. udělá pro budoucí vztah dítěte k jinému jazyku více, než striktní dělení rodičů na "jazykové sféry". Asi by mi jako dítěti přišlo divné, kdybych věděla, že táta umí česky, ale baví se tak jen s mamkou, babičkou či cizími lidmi na ulici, ale se mnou tak komunikovat odmítá.... Jak jsem psala - asi 7 let jsem bulharsky nepromluvila (ale pamatuji se, že jsem rozuměla). Nevím, proč jsem nemluvila, snad jsem se styděla. Vzhledem k tomu, že vím, že v 8 letech jsem tlumočila na mezinárodním táboře, tak jsem asi nemluvila nejhůř.... Bratr začal mluvit ve 14 měsících bulharsky, říkal slova, brzy věty, znal plno říkanek.... a dnes skoro nedokoktá ani pozdrav. akže je to hodně individuální.

Ahoj, zdravím a prosím - nechejte ve výchově více prostoru spontaneitě a pokud mají děti možnost vnímat oba (či všechny tři) jazyky, věřím, že je budou i ovládat. Vždyť svoje mozky údajně využíváme jen asi z 20%, takže je tam plno nevyužitého "prostoru".

Ahoj Simča
 Líza 


Re: Není to trochu složité? 

(24.5.2005 17:25:25)
Simčo, tak jak to říkáš, je to fajn, a příjemně mě překvapuje, že se považuješ za dvojjazyčnou (příjemně proto, že my to doma máme taky tak - manžel svou mateřštinu nepoužívá, jedině když je u nás někdo na návštěvě, a děti mluví srbsky jen s prarodiči nebo kamarády tam). Mně je občas torhcu líto, že ty naše holky nebudou symetričtěji dvojjazyčné...obě (6 a půl a 3) v současnoti rozumí všemu, starší mluví - ale slovní zásobu má omezenou, samozřejmě. Ale třeba ve školce,kam ji tchýně vodí, překládá v pohodě.
Dokud byla maličká, srbsky jsem ji víc učila já než manžel - básničky, písničky. Pak tcháni a příbuzní. Tak jestli je možné, aby si jednou řekla, že je dvojjazyčná, jsem ráda :-)
 Pippilotta 


Re: Re: Není to trochu složité? 

(24.5.2005 18:18:54)
Ahoj, mam stejny problem. V rijnu cekame s pritelem miminko. Pritel je Sved a zijeme ve Svedsku. Mezi sebou komunikujeme anglicky, protoze pritel cesky nerozumi a ja se svedstinou stale bojuji. Az se mimco narodi tak na nej budu mluvit samozrejme cesky, ale nejsem si jista jak bude vypadat komunikace s partnerem. Zdali s nim mam mluvit spatnou svedstinou, nebo anglicky. V tomto pripade by v tom mohlo mit dite gulas.
 ZuziP 
  • 

Re: Re: Re: Není to trochu složité? 

(25.5.2005 9:03:11)
My komunikujeme doma takto: slovensky ja s detmi a my s manzelom navzajom. Manzel s detmi spanielsky. To neznamena, ze odmieta slovensku komunikaciu, ak deti polozia slovensku otazku, on odpovie spanielsky a oni sa pri tom rozhovore na tu spanielcinu prepnu.
Vacsinou rozpravame slovensky, ale mame par kamaratov z Latinskej Ameriky a Spanielska, s nimi komunikujeme vsetci spanielsky.
Cize nase deti su zvyknute, ze nas pocuju hovorit obidvomi jazykmi, ale v rozhovore s nimi kazdy z nas vzdy pouziva len jeden.
Vsimla som si, ze nase deti su dost pruzne a prepnu na ten jazyk, ktorym hovori ta druha osoba. Uplne prirodzene.
A to ako som pisala, ma mladsi syn naruseny vyvin reci a hrozia nam dys-poruchami.
 Simča, dcery *1988 a 1997 


Re: Re: Není to trochu složité? 

(24.5.2005 20:44:30)
Lízo - jak vidíš na mém příkladu mohou děti tomu "druhému jazyku" přijít na chuť i ve vyšším věku. Já si myslím, že je důležité, zda dítě získá vztah k té "druhé" zemi. Já si hodně uvědomuji tu druhou zemi mého původu, mám k ní dost silný vztah a docela mne mrzí, že se mi třeba nepovedlo v určitém úseku života tam žít. A ten kladný vztah k zemi se přenesl asi i na tu řeč.
Držím palce, ať vám to s dvojjazyčnou výchovou vyjde
Simča
 Lenka 
  • 

Re: dotaz  

(25.5.2005 3:42:04)
Chtela jsem podekovat za krasny clanek. Ja mam trosicku obavy u meho syna. Ja jsem ceska, manzel je polak a zijeme v USA. Malemu je zatim pul roku je se mnou doma, ja na nej mluvim cesky, manzel polsky s anglictinou se setkava zatim jenom u pani doktorky a na prochazkach. Pani doktorka nas ujistuje, ze anglicky se nauci sam! zajimalo by me spise, jak se bude ucit psat a cist! ja mluvim docela dobre polsky, mam na neho mluvit tak jako manzel at toho na neho neni hodne a neplete se mu to, psat polsky neumim! Nebo si mam promluvit z manzelem at on mluvi cesky ( celkem mu to jde) a ucit maleho v budoucnu cesky cist a psat a hlavne neco malo k pravidlum ceskeho jazyka ja bych na to mela cas a bavilo by me to! ja vim jeste mame hodne casu, ale chtela bych od nekoho poradit, mam to opravdu nechat jenom na nem co si sam vybere a jak mu to pujde!!! jeste k anglictine manzel umi dobre i pravopis, ja se domluvim, ale psani nic moc! predem dekuji
 Gabča;2 kluci 


Re: Re: dotaz  

(25.5.2005 9:07:47)
U nás taky probíhá dvojjazyčná výchova: česko-maďarská a starší syn (mladší zatím nemluví)s tím nemá žádné problémy. Manžel na ně od narození mluví jen maďarsky a syn nemá problém při mluvení s přechodem z jedné řeči na druhou.
A když si kluci hrají tak jsem párkrát zaslechla, že starší tomu mladšímu vysvětloval něco v maďarštině.


Vlastně to má jednu nevýhodu....syn mi zakazuje mluvit maďarsky, protože takhle MLUVÍ tatínek :o). Já musím hezky česky :o)
 Mirka 
  • 

Re: Re: dotaz  

(25.5.2005 10:21:02)
Ahoj Lenko,
moje kamarádka si vzala Angličana a mají 3 děti, žijí v Čechách. Každý z rodičů mluví na děti svým jazykem, roiče spolu mluví anglicky, neb taťka česky moc neuměl. Ale doma mají anglické dětské knížky a pohádky na videu a taťka se oběma holčinám (chlapeček je malý) hodně věnuje a ještě před nástupem do školy obě psaly a četly anglicky. Bez toho, aby ses dítěti věnovala, se číst a hlavně správně psát nenaučí a protože ty máš do toho chuť, tak bych se na tvém místě věnovala u syna české výchově a nechala na taťkovi, jestli naučí syna pořádně polsky. Myslím si, že se z toho dělá trošku umělý problém. Tady u nás v pohraničí dřív bývaly děti přirozeně dvoujazyčné i v českých rodinách, protože měly německé kamarády a mohly chodit i do německé školy (např. moje babička). Záleželo na tom, jak to komu šlo a jak kdo měl chuť. Dodnes to takhle funguje na česko-polském pomezí a slovensko-maďarském. Dítě je velmi vnímavé a myslím, že obzvlášť v tomhle směru toho hodně zvládne
Mirka
 KACI 


Re: Re: dotaz  

(25.5.2005 12:18:51)
Ahoj, ja souhlasim s mirkou, ty se zamer na cestinu a tatinkovi nech polstinu, uz jen proto, ze dite by se od tebe mohlo naucit treba i nejake chyby. Navic mi prijde opravdu velmi divne, pokud matka na deti nemluvi svym rodnym jazykem.
Co se tyka cteni a psani, anglictinu se ti nauci ve skole. Ctenim a psanim v cestine ho budes muset naucit ty a polsky manzel. Muj syn ted zacal chodit do anglicke skoly a uz umi cist a psat, zkousela jsem cteni a psani v cestine, ale je to trochu problem, protoze se pismenka jinak vyslovovuji, Vzhledem k tomu, ze tohle je prvni rok a cteni, chvili to necham abych ho nepletla, a az bude mit tu anglictinu zazitou (pocitam pristi rok) zacnu s cestinou.
 Marti+Maty+Niki+Teri+Vojta 


Re: Re: Re: dotaz  

(28.5.2005 16:40:09)
Hlavním principem je neučit dítě chyby a naopak mu umožnit jasně rozlišit oba (všechny) jazyky. Např. v Kanadě pokud vím všem imigrantům "zakazují" mluvit na děti anglicky. Jednou naučené chyby nebo přízvuk ve výslovnosti se totiž hrozně těžko přeučují. Školství "na západ" od ČR je totiž naštěstí připravené na děti, které v majoritním jazyce neumějí ani pípnout a bez větších problémů jim pomůže jazyk dobře zvládnout.
 Alicee 


Re: Re: Re: Re: dotaz  

(28.5.2005 17:27:18)
No, MartiV...nevím nakolik máš pravdu.
Jsem imigrant v Kanadě, pár let jsem tu učila ESL (English as a second language) a nikde jsem nenarazila na to, že by někdo "zakazoval" rodičům imigrantům mluvit na dítě anglicky .
V rámci své praxe jsem prostudovala i pár příruček pro učitele vydané imigračními a jazykovými vládními organizacemi. Ano, ve většině tyto publikace doporučují používání mateřského jazyka v rodině, ale hlavním důvodem (pokud se správně pamatuji:)) bylo hlavně prosazování multikulturality a pozitivní efekt na celkový rozvoj učebních schopností, které dvojjazyčnost přináší.

Navíc mám dítě v jeslích, kde kromě ředitelky není nikdo ze zaměstanců rodilý kanaďan, takže jejich angličtina je občas mírně řečeno "zajímavá". Nikterak mě to ale netrápí...věřím že dětský mozeček má velké kapacity a schopnosti korekce.
 Dana s Bryankou (4 roky) 
  • 

Re: Re: Re: Re: dotaz  

(30.5.2005 6:54:02)
Marti V
nevim, odkud mas informaci, ze se v Canade zakazuje emigrantskym rodicum mluvit na dite anglicky ? ? Ja ziju v Canade 20 let a muzu te ubezpecit, ze tak absurdni narizeni tady neexistuje.
 Kristyna (Luka, skoro 3 roky) 
  • 

Jak doplnit treti jazyk?  

(25.5.2005 12:21:50)
Ahoj,
clanek se mi moc libil - ackoliv to nemam nejak extra nastudovane, tak jsem si overila, ze tak jak je to popsane v clanku, to v zasade funguje i u nas doma.
Syn zatim mluvi obouma jazyky, ale je videt, ze se snazi prizpusobit okoli a mluvit tim "spravnym" jazykem.
Chtela jsem se ale zeptat na radu. Ja sama se povazuji za dvojjazycnou - vyrustala jsem v anglicky-mluvicim prostredi. Ja na syna mluvim cesky, neb je to moje materstina, pritel na nej mluvi srbsky. Nicmene, chtela bych aby se syn naucil i anglictinu, jen nevim jak to udelat, aby v tom nemel moc zmatek. S pritelem doma mluvime vice mene cesky, nekdy srbsky. I on (pritel) zvlada anglictinu v pohode - mame tedy mezi sebou mluvit anglicky, aby syn neco pochytil? Nebo radsi pockat az bude trosku starsi a pak ho ucit klasicky, pripadne treba ho dat do anglicky-mluvici skolky?
Diky za rady a dvoj(troj)jazycnosti zdar! :)
Kristyna
 Pavli, dcery 11 a 3 
  • 

Re: Jak doplnit treti jazyk?  

(25.5.2005 13:38:47)
Ahoj,
mam dcery 11 a 3 roky.8 let jsme zili v CR, děti mluvi s tatinkem anglicky, se mnou cesky. Dalsi 2 roky jsme zili v Anglii, starší dcera se během 3 měsíců zcela aklimatizovala na tamní prostředí, žádný problém mezi přepínáním z jednoho do druhého jazyka. Po příjezdu z Anglie nastoupila zpět do české školy, společně s učitelkou jsme vybraly místo anglického německý jazyk. Ačkoliv děti ve třídě byly o 1 rok v němčině předstihu, moje dcera je ve znalosti jazyka během 1 školního roku bez větších problémů dohonila, zčásti proto, že se němčina podobá angličtině, ale větší důraz kladu na strukturu gramatiky, která se v obou jazycích podobá. S přechodem na gymnázium bohužel přišla o možnost pokračování studia němčiny (celá třída má angličtinu). Protože se na tyto hodiny vlastně nemusí připravovat, domluvily jsme se na výběru soukromé výuky italštiny. Nemá problémy, chápe význam slovních druhů, používání časů atd.
Ještě k problému "rozdělení jazyků v rodině". Vždycky jsem ke svým dětem hovořila ve své mateřštině, jednak z důvodu zvládnutí jazyka, ale hlavně proto, že v mateřštině dětem vysvětlím všechny nyance a podrobnosti.Mimochodem, při pobytu v Anglii jsem se setkala se 2 Ruskama, hovořící ke svým dětem v angličtině. Jímala se mě hrůza, když se mi svěřily, že jejich děti rusky neumí a že se stávají situace, kdy ony se svou limitovanou angličtinou nejsou schopny dětem cosi vysvětlit. Další důvod, ačkoliv je má znalost anglického jazyka na velmi dobré úrovni, nemám ten "správný" anglický přízvuk, což je rozeznatelné u všech cizinců. Dcera dokonale zkopírovala otcův přízvuk, Angličani nechápou, že chvilku mluví dokonale anglicky, kdy není postřehnutelné, že je "cizinka" a najednou se obrátí na mamku a mluví v jiném jazyce.Můj závěr zní, kdyby na dítě mluvilo 5 strýčků z 5 různých zemí, dítě si postupem času osvojí 5 jazyků a nebude v nich mít chaos. Tak jen do toho a není se třeba bát.
Pavlína.
 Pusinka 
  • 

Re: Re: Jak doplnit treti jazyk?  

(25.5.2005 15:11:04)
Skvělé. Perfektní příspěvek a hodně poučný.
 Líza 


Re: Jak doplnit treti jazyk?  

(25.5.2005 18:01:25)
Kristyno, a kde žijete? (Nebo jsi psala už dřív a já si jen nevšimla?) Pokud v neanglickém prostředí, nechala bych angličtinu jako klasický třetí jazyk, třeba kroužek nebo anglikcou školku v předškolním věku, jako všechny ostatní děti, které mají angličtinu jako cizí.
Pokud žijete v anglicky mluvícím prostředí, neměl by btý problém pochytit jazyk od kamarádů a vrstevníků, třeba v té školce.

Jinak my máme taky druhý jazyk srbštinu, ale máme ji skutečně až jako druhou (manžel mluví doma česky), takže jsem ve školkovém věku další jazyk neřešila a nechávám to na později.
 Kristyna (Luka, skoro 3 roky)  
  • 

Re: Re: Jak doplnit treti jazyk?  

(26.5.2005 11:42:06)
Ahoj Lizo,
zijeme v Praze, takze timto "pochyceni" anglictiny od okoli pada. Asi to fakt necham na pozdeji a bude se to resit prave nejakym krouzkem, skolkou, nebo tak. Doufam, a bylo to uvedeno i v clanku a v jednom z prispevku, ze aspon tim, ze je prirozene dvoujazycny bude mit pro jazyky cit a s ucenim nebude mit velke problemy :)
Jinak, pritel se mnou mluvi cesky, ale se synem jen srbsky, a i kdyz vim, ze cestina asi bude prevladajici jazyk, tak ze se srbsky nauci. Uz se tesim az mne bude opravovat - srbsky totiz mluvim, ale dost hrozne :) - stejne jako ja moji mamu v anglictine. Ta z toho chudinka byla cela nesva, kdyz v USA zila uz 7 let a ja asi jen rok a uz jsem ji vesele poucovala :)
Ahoj a diky za rady a nazory,
Kristyna
 Radka,syn 2 roky 
  • 

Co kdyz jsou oba Cesi?  

(26.5.2005 18:12:11)
Ahojky,strasne bysme chteli aby nase dite se taky naucilo anglicky,ale jsme oba Cesi,ja mam sice z AJ statnici a manzel se tez AJ domluvi,ale nemluvime bez chyb a mame samozrejme mame ten cesky prizvuk.
To je asi blby mluvit na dite anglicky co?Kdybysme meli zajistenou praci na nejakou dobu v zemi kde se mluvi AJ,tak bysme nevahali,ale jet nekam na blint s malym prckem mi prijde dost riskantni.Na druhou stranu si ale rikam jestli to nebude pozde,kdyz se zacne ucit anglicky az ve skole,nekde jsem cetla,ze do 8 let dite pochyti cizi jazyk nejjednoduseji.
 Pusinka 
  • 

Re: Co kdyz jsou oba Cesi?  

(30.5.2005 17:35:15)
Ahoj,
měla jsem kolegyni, která odjela za manželem do VB. Měli v té době 3 děti - 10 let dcera a 8 let dvojčata. Jak fungovala ta starší nevím, dvojčata prvního půl roku prý ve škole nepromluvila. Maminka nepracovala, tak s něma chodila do školy jako dobrovolná asistentka. Po půlroce prý dvojčata začala mluvit plynule a gramaticky správně. žili tam celkem 3 roky. Po návratu do rodné země se už anglicky učili pouze ve škole, doma dbali na přísun anglické literatury a TV. Děti jsou te%d v pubertě a mluví jako rodilí mluvčí.
 Monika, roční chlapeček 
  • 

Re: Co kdyz jsou oba Cesi?  

(4.6.2005 16:30:38)
Milá Radko! Určitě existují mateřské školky, kde učí dětičky cizímu jazyku. 3 nebo 4 roky nejsou na výuku přece pozdě, informuj se. Čau
 P. 
  • 

Re: Co kdyz jsou oba Cesi?  

(9.6.2005 20:25:26)
Učím v anglické školce. Předškolní děti jsou jako houba. Nasávají vědomosti, ani si toho někdy nevšimnou. Pro dospělé je fascinující sledovat, jak někdo mluví anglicky na malé dítě a ono na otázky reaguje. Většinou česky (silnější jazyk). Pokud nemáte dobrou, výslovnost a gramatiku, byla bych opatrná. Chyby se tězko napravují. Jestli se teď chystáte vyjet do zahraničí, nevidím to jako problém. Vašemu synovi jsou dva roky. Teprve se dostává do období, kdy potřebuje ke hře vrstevníky. Děti se také přizpůsobují daleko rychleji, než dospělí.
Hodně zdaru. :-)
P.
 Jana zatím bezdětná 
  • 

Re: Co kdyz jsou oba Cesi?  

(14.6.2005 9:54:02)
Ja jsem zatim bezdetna, ale moc rada bych jednou i sveho prcka ucila nejakemu cizimu jazyku. Byla jsem au-pair v Anglii a USA a prestoze v anglictine premyslim i snim, tak samozrejme moje znalosti nejsou stejne jako u rodile mluvci. Vycestovani do zahranici pro nas na delsi dobu nepripada v uvahu, takze se nemuzu spolehnout na to, ze to ditko nekde pochyti. Navzdory vsemu bych chtela zkusit na dite mluvit anglicky (partner anglicky rozumi, ale moc nemluvi) a necekat az na nejakou anglickou skolku.
 Jana Z. 


Re: Re: Co kdyz jsou oba Cesi?  

(14.6.2005 10:26:40)
Jano,

dite ale pochyti spatny prizvuk, skladbu vety, chyby..
Lepe je vyuzit ruzne VHS i DVD, pohadky,PC programy, pisnicky ci i "porady" zamerene pro malinke deti v Aj.. pak muzes pridat nejakou skolku se zamerenim na Aj (nejlepe s rodilym mluvcim)..
Deti dokazi jako male nasat velice rychle a prirozene dalsi jazyk, prizvuk vse(i ty chyby)...

Jana
(jsme oba Cesi, zijeme v zahranici)
 Líza 


Re: Re: Re: Jak doplnit treti jazyk?  

(26.5.2005 19:51:14)
kristyno, my jsme taky v praze, nechceš mi napsat? jocka zavinac centrum.cz
 jitka 
  • 

italie 

(27.5.2005 14:22:24)
taky se mi moc libil clanek, hezky dopodrobna popsane, jeste ze mame ten internet :), jinak bych si nevedla rady. Ziju uz 7 let v Italii, jsem vdana za Itala a mame skoro rocni holcicku. Ja mluvim na ni pouze cesky, nastesti chlapy jsou tolerantni ;), no a muj manzel italsky. Vsechno bez problemu, zatim nemluvi, ale kdyz byla jeste mensi nebo kdyz jsem byla jeste tehotna tak jsem slysela od me jinak super tchyne docela negativni nazory, ktere se mi vryli pod kuzi, ona je ucitelka, takze kdyz jsme pospolu jsem docela zamlkla a na moje dite moc nemluvim, moc me to stve, ale nejak se nedokazu odblokovat, i kdyz tchyne uz nic nerika. Ty jeji nazory byli jako ze u nas deti ve skole jsou taky dvoujazycne, ale s italstinou maji problemy, mluv na ni i trosku italsky apod. , no jo, jenomze ty deti co maji problem s italstinou ziji v bulharske komunite a nemeli moznosta jak se naucit. Ale vysvetlujte ji to. Tak pa, budu se snazit to nejak vsechno ignorovat ;)
 Dana 
  • 

Nemecko 

(31.5.2005 21:14:32)
Take jsem se chtela podelit se svou zkusenosti,muj syn 4,5roku je take vychovavan dvoujazycne ,je pravda ze v cestine ve srovnani s jinymi detmi trochu pokulhava.Nez zacal chodit do skolky neznal jedinou nemeckou pisnicku a ted uz je uci i me.Jsem moc rada ,ze mluvi mym materskym jazykem,vzhledem k tomu ze take jezdime casto do cech a vim ze se domluvi i beze me.Vsem to vrele doporucuji a preji hodne stesti
 Lenka (dve deti 4 a 1,5) 
  • 

Re: Nemecko 

(31.5.2005 23:18:07)
Taky bydlim v Nemecku, jsem ceska, manzel nemec. Doma mluvime prevazne nemecky, jelikoz jinak by nam tatinek nerozumel. Se synem(4 roky) jsem se do jeho 3 let snazila mluvit dopoledne jen cesky, ale bylo to a je opravdu slozite, zvlaste pak jdeme.li k doktorovi, nakupovat, prijdeme-li do kontaktu s nemecky mluvicimi, okamzite prepiname do nemciny. Navrat do cestiny je pak slozity.Nyni chodi do skolky, takze cestina tim trpi. Syn sice rozumi slusne cesky, po tydennim pobytu v CR prepina na cestinu. Pri cteni pohadek mu ale musim casto prekladat.Jeho silnym jazykem je a asi zustane nemcina. Dcdra (1,5) teprve zacina mluvit, snazim se byt dusledna a cele dopoledne, co jsme samy doma s ni mluvit vyhradne cesky. Bohuzel se casto sama pristihnu, ze s ni najednou mluvim nemecky. Rada bych,aby oba dva umeli plynule a bez problemu cesky, doufam, ze se mi podari, jim cestinu priblizit.
 Hanina 


Re: Re: Nemecko 

(2.6.2005 22:30:08)
Ahoj Lenko,
take ziji v česko-německém manželství a mám stejně staré děti, dcera 4,5, syn 1,5. Žili jsme nejdříve s manželem v Německu, kde jsem před tím i studovala, takže jsme spolu od začátku komunikovali pouze v němčině. První dítě se narodilo až v době, co jsme se zatím na neurčito přestěhovali do Prahy. Doma neustále vládne němčina, venku čeština - školka, kamarádi. Když jsem s dětmi sama, mluvím pouze česky. Je-li doma manžel a jinak nikdo jiný česky mluvící, většinou německy. Děti mě tedy slyší používat oba jazyky.Dcera perfektně ovládá oba jazyky a bez problémů přepíná.nepřizpusobuje se ale prostředí,nýbrž striktně rozlišuje osoby, které v té chvíli oslovuje.Mě má pevně spojenou s češtinou, přesto že já před ní oba jazyky střídám.
Na příklad když jsme u manželovy rodiny v Německu, připadá mi přirozené před babičkou mluvit s dcerou německy,považuji za nezdvořilé kdyby nerozuměla. Nehledě na to, že vše řečené musíte druhé straně neustále překládat.Dcera mi ale zásadně odpovídá česky. I kdyby těsně před tím vychrlila na babičku 10 německých vět.
Zpočátku jsme se snažili dceru upozorňovat,že jí nikdo z přítomných nerozumí,ale nechtělo se jí. Pokud jsme na tom trvali,řekla jednu větu německy, ale v další větě se opět vrátí do češtiny.Mě je ale přirozenější mluvit na dítě v německém prostředí německy, většinou se daná informace přítomných týká nebo navazuje na rozhovor. Dalším příkladem je situace v obchodě, kdy před prodavačkou např.zkouším dítěti boty, mluvím německy a dítě odpovídá česky.
Je chyba chtít po dítěti, aby se přizpůsobilo prostředí,když samo oba jazyky ovládá? Dceru jsme nikdy nijak nenutili a v poslední době už ani moc neupozorňujeme, že babička nerozumí. Stejně to nikam nevede a babička se tudíž po každé větě zeptá "Co řikala?"pořád do kola...Kocourkov.
Zajímalo by mě jestli je to normální u dvoujazyčných dětí.
 Sarka 
  • 

Re: Re: Re: Nemecko-dvoj- a vicejazycnost 

(6.6.2005 15:13:18)
Ahoj Hanino,

Zijeme take v Nemecku, s mym synem Alexem(2,5) mluvim vyhradne cesky (i v obchode, u lekare ap.) s vyjimkou situaci, kdy jsou do hovoru zahrnuty i jine osoby, vetsinou jine deti, vychovatelka ve skolce ap. Alex ODMITA mluvit nemecky v me pritomnosti, az jsem zacala pochybovat, zda nemecky vubec mluvi. Urcitou dobu dokonce napr. u jidla chtel, abych prekladala do nemciny pro meho manzela (nemec), co on mu chtel rict!
Od manzela a ze skolky ale vim, ze pokud nejsem nekde v okoli, komunikuje nemecky bez potizi.

Zajimala by mne zkusenost ohledne tretiho jazyka pro nasledujici situaci.
Nas syn zacne s nejvetsi pravdepodobnosti chodit do skoly v necesky a nenemecky mluvici zemi (kde jeste nevime) a z toho duvodu premyslime o dvojjaz. skolce(od 3 let, nem./angl.), pro pripad, ze by zacal chodit do mezinarodni skoly. Mame vsak obavy, zda zvladne behem 3 let anglictinu natolik, aby se mohl plne soustredit na vyuku ve skole.
Ma nekdo zkusenost s podobnou situaci?

Vsechny zdravi

Sarka
 Lenka (dve deti 4,5 a 1,5) 
  • 

Re: Re: Re: Re: Nemecko-dvoj- a vicejazycnost 

(6.6.2005 21:49:45)
Ahojky holky, muj syn na mne tezce mluvi nemecky, obcas se stane, ze odpovi i cesky. Dcera zatim patla oboji dohromady. Uz se moc tesime, za mesic pojedeme na mesic do CR, tam se to s tou cestinou pohne trochu dopredu. Podle zkusenosti se za tyden bude mluvit i odpovidat jen cesky. Tak jsem zvedava. Obdivuji vas, ale ja tady sama automaticky prepinym do nemciny, tak se ani nemuzu divit, ze mi kluk odppovida nemecky. Ale snazim se s nim mluvit casto cesky a vecer mu predcitam vetsinou z ceskych knizek.
Co se tyce toho tretiho jazyka. Osobne s tim nemam zkusenost,ale slysela jsem,ze by to nemel byt zadny problem. Dokonce ctyri jazyky by mohly deti zvladnout, dulezite je nepretezovat je a nenutit, kdyz nemaji chut.Tez jsem uvazovala, jestli dat maleho do danske skolky(zijeme na hranici s Danskem), ale neni to nutne,hlavne at umi nemecky a cesky.Dansky se muze naucit pozdeji, jestli bude chtit.
Myslim, ze si nemusis delst velke starosti,doktorka rikala, ze dite si vzdy vybere tu rec, kterou prave potrebuje a je normalni, kdyz v predskolnim veku preskakuje z jedne reci do druhe ( v ramci jedne vety). A pokud budete zit v anglicky mluvici zemi, tak to se asi vyresi brzy samo. Hodne uspechu Lenka
 Stana 
  • 

Re: Nemecko 

(14.12.2007 18:38:25)
Ahoj,
mam take takovy problem, ale s Anglictinou. Dcere je 6 let a otec Anglican s nami nebydli. Doporucuje se, aby jeden rodic mluvil Cesky a druhy ve Vasem pripade Nemecky. Souhlasim s Vami ze to je velice tezke. Ja se snazim na Jessiku mluvit Cesky, ale po chvilce se pristihnu mluvit Angicky, jelikoz tu uz jsem 9 let. Nejtezsi je pri delani ukolu. Nemohu preci s ni mluvit Cesky, kdyz se ucime jak cist v Anglictine, to je nemozne. Nejlepsi na to jsou dlouhodobe pobyty v Cechach, pokud je to mozne.
 Monika, roční chlapeček 
  • 

Dotaz:jaky jazyk upřednostnit 

(4.6.2005 18:43:12)
Članek se mi líbil, i kdyz me to trochu zmátlo. Já jsem Češka, manžel Holanďan, žijeme v Belgii. Když jsem se svým ročním synem sama, mluvím česky(i když se mi do toho někdy plete francouzština), když jsme všichni tři spolu, tak mluvíme francouzsky. Manžel na něho svým rodným jazykem mluví jen zřídka. Jelikož v Belgii neplánujeme zůstat déle, než do synova školního věku, nepřikládáme na holandštinu důraz, protože si myslíme, že francouzštinu v Česku více uplatní. Ostatně, já ovládám holandštinu jen základně.
Jak jsem se dočetla, měl by každý rodič mluvit na dítko svým rodným jazykem, tak nevím, jestli děláme dobře. Myslím si ale, že určitě pochytí něco z té holandštiny při občasných návštěvách příbuzných, kteří ale bohužel také nejsou po ruce.
Díky za případné názory a rady.
Monika, Harry a Raphaël
 Ivona 
  • 

Rakousko 

(6.6.2005 13:25:50)
Ahojky,ziji uz devet let v Rakousku.Mam jiz sedm mesicu stareho syna a chci,aby umel oba jazyky.Hned v porodnici jsem s malym Marcem mluvila cesky a jak uz jsem v jednom prispevku cetla,tak i ja se snazim v dopolednich a odpolednich hodinach s malym mluvit cesky.Manzel chodi az vecer z prace domu,tak potom se mluvi jen nemecky nebo,kdyz jsme u babicky a dedy,tak se tez mluvi jenom nemecky.Ale jakmile jsme v Cechych,tak tam se mluvi zase jen cesky.Neni to casto,ale asi tak kazde tri mesice navstevuji moji rodnou vlast.Strasne bych si prala,aby mne to tez vyslo a syn umel perfektne oba jazyky,abych me vlastni mamince a tatinkovi nemusela prekladat,co jim vlastne jejich vnoucek chce rict.Ne, tak jak manzelovi,kteremu musim vse prekladat.Mejte se hezky ahoj Ivona
 susann 


Doplnění 

(9.6.2005 21:11:26)
Ahoj holky,

jsem moc vděčná za Vaše pozitivní reakce na článek. Ráda bych pouze doplnila a zdůraznila, že pokud chcete, aby Vaše dítě mluvilo Vaší rodnou řečí, musíte na něj tímto jazykem mluvit. A nesmíte se za něj stydět před svým manželem (manželkou), babičkou, ale ani v obchodech nebo u lékaře. Všechny chyby, které v jazyce děláte, bude dělat i Vaše dítě. Včetně výslovnosti a přízvuku.
Své zkušenosti jsem čerpala nejen ve své rodině, ale také ve svém okolí (jako učitelka jazyků v Německu i v ČR), protože jako smíšená rodina automaticky přitahujeme podobné rodiny.
Přeji hodně trpělivosti a pochopení Vašeho okolí.
 Vanda Bostikova 
  • 

Dvojjazycna vychova 

(24.6.2005 20:45:49)
Nase nyni devitileta dcera se sice narodila v USA, ale od pocatku na ni oba mluvime pouze cesky. V jejim pripade ale skutecne nelze rozeznat, ktery jazyk je "silnejsi", a ktery je "slabsi". Mistni neveri, ze nepochazi z "jizanske americke rodiny"; a cesky mluvi zcela bez ciziho prizvuku. Zrejme k tomu prispiva a zpusob skolni dochazky. Tady v Atlante v kvetnu ukoncila treti tridu a pristi tyden se chysta ke slozeni zkousky z ceskeho jazyka v Praze a ukonceni tamni druhe tridy. Samozrejme, ze krome velmi striktniho nepouzivani anglictiny doma v ramci rodiny, nam pomahaji dceriny kazdorocni letni pobyty doma; odleta skutecne s uderem posledni hodiny v americke skole a vraci se vecer pred zacatkem dalsiho skolniho roku,zde. Vse odpocatku doplnujeme ceskymi knihami, pohadkami a filmy, a ceskym rozhlasem.
 A.R. dvojcata 6 let 
  • 

Dvoujazycnost a dvojcata 

(18.11.2005 21:45:52)
Diky za dobry clanek. Souhlasim s oddelenim jazyku (jednota jazyk-osoba). Dale velice doporucuji, aby kazdy rodic umel aspon pasivne jazyk druheho. Je naprosto prirozene, aby kazdy promluvil na svoje dite ve sve materstine. Zabyvam se cizimi jazyky profesionalne, a umely bilingualismus neni podle meho nazoru nic dobreho. Nemejte komplexy z cestiny, neni zadny podrazeny ci nedulezity jazyk. Je materstina jako kazda jina. Rikam to velice vedome, prestoze (a mozna prave proto) cestina mou materstinou neni. Nebudte prilis ambiciozni se svymi detmi. Dnes je ve vzdelavacim systemu hodne moznosti, aby se deti ucili cizi jazyky. Dite, ktere je aspon trochu nadane, nauci se jazyky rychle a skvele, a o zadne sance v zivote neprijde.

Chci ale mluvit o necem jinem. Nase zkusenost totiz ukaze, ze dvoujazycnost za urcitych podminek fungovat nemusi. Mluvim o dvojcatech. Situace dvojcat je velice odlisna od jednotlive narozenych deti. Nase dvojcata mela 4,5 let bilingualni vychovu (nemecko-ceskou). Vysledek je, ze kluci utekli do tretiho, dvojcatovskeho jazyka - to je nesrozumitelna, agramaticka smes prvku z obou jazyku a vlastnich neologismu. Ve skolce uz rok a pul zaryte mlci. Rozumi bezpecne, reaguji neverbalne, spolupracuji, ale verbalne nekomunikuji. Snazime je z toho dostat, a to je velmi tezke. Ani odbornici si s tim nevedi rady. Nenasla jsem zatim odbornika, ktery by opravdu vedel, o cem mluvim, odbornika, jez by se v situaci bezpecne orientoval a mohl nas vest. U nekterych jsem mela pocit, ze nejen nevedi nic moc o dvojcatech, ale zneuznavaji i specificnost dvojcatovskeho sveta. V podstate tapame a vyzkousime ruzne veci. Ridime se radami, ktere nam pripadaji rozumne, uskutecnitelne, a v souladu s povahou nasich deti. Po dlouhem uvazovani a diskuzich jsem souhlasila s tim, ze prejdeme na 1 rodinny jazyk. Ponevadz muj manzel neumi dost dobre nemecky, aby s detmi mluvil zasadne jen nemecky, prisla v uvahu jen cestina. To znamena, ze mluvim s detmi v cestine - v cizim jazyce. Situace nema s umelou, chtenou dvoujazycnosti nic spolecneho. Jedna se o pomocnou ruku, kterou nasim detem nabizime. Rozhodnuti nebylo samozrejme vubec lehke pro me. Dlouho predtim jsem odmitla veskere pochybnosti o dvoujazycnosti, nebot jak autorka dobre pise - jazyk je velmi dulezitou soucasti nasi identity. Vzdavat se sveho jazyka je jako vzdavat se sve identity. Nekteri pratele nasemu rozhodnuti nerozumi. Kdyby byli v nasi situaci, mozna by pochopili, ze jsem to udelala jen a jen, abych detem pomohla. Mam pravidelne pocit, ze delam neco absolutne neprirozeneho - mluvit na sve deti kazdodenne v cizim jazyce. Obcas nevim, jak se rika to a to. Musim se divat do slovniku. Delam gramaticke a jine chyby. Nemluvim idiomaticky (to je prave jeden z hlavnich problemu umeleho bilingualismu).

Presto sveho kroku nelituji. Zaznamename pokroky od te doby, co mluvime jen jednim jazykem. Dvojcatovsky jazyk se stale obohacuje o ceska slova, pomalu, velmi pomalu se priblizuje necemu srozumitelnemu. Pro treti osoby, ktere deti neznaji je a priori stale nesrozumitelny. Na verejnosti ci ve skolce deti stale mlci, nebot se stydi za svou neschopnost mluvit normalne. Verim, ze to je ten duvod. Pristi rok bude klukum 6 let. Kazdy den s nimi logopedicky pracujeme. Snazime se je oddelovat, abychom prolomili izolaci dvojcatovskeho sveta. Pro deti i pro rodice je to psychicka zatez. Pritom nepouzivame zadne nasili. Potrebujeme nekonecnou trpelivost, musim se stale znovu sami motivovat pokracovat na ceste s nejistym vysledkem. Hlavne mi chybi vymena s lidmi, kteri maji stejnou ci podobnou zkusenost. Ani na internetu jsem zatim nikoho nenasla.

Mame velikansky kus cesty pred sebou. Den, kdy budu moci se svymi detmi vest normalni, uvolnenou konverzaci, bude dnem velke radosti pro me. Je jedno, v jakem jazyce.






 MarkétaP + 4 dcerky 


Re: Dvoujazycnost a dvojcata 

(18.11.2005 22:30:15)
A.R., musím tě obdivovat, nejen za tvou krásnou češtinu, ale hlavně za ten úžasný krok, který jsi kvůli svým dětem udělala. Věřím, že se ti to mnohonásobně vrátí a že společně tu nemluvnost úspěšně překonáte.

Koneckonců, trochu základů němčiny děti už mají a myslím, že se na to dá velmi dobře navázat třeba i v deseti letech, až budou v čestině dobře ukotvení (já měla základy francouzštiny z 6-8 let, kdy mě učil doma tatínek, a snadno jsem ve 13 navázala, jazyk pro cit a dobrá výslovnost mi z raného věku zůstala, slovíčka už moc ne :).
 Renata, dvojcata Nadine a Nathalie 
  • 

Re: Dvoujazycnost a dvojcata 

(30.3.2006 10:52:37)
Ahoj A.R.
velice me zaujal Tvuj clanek o problemech s "dvojcatovskou" reci. Jsem Ceska, manzel je Nizozemec a zijeme v Nizozemi. Zpocatku jsme spolu mluvili anglicky, ale uz jsem se trochu naucila holandsky, tak ted spolu mluvime holandsky /byt s mnoha chybami na me strane/. Ted mame petimesicni dvojcata a brzy prijde obdobi, kdy zacnou pochytavat jazyk. Az doted jsem mela jasno - budu na ne mluvit vyhradne cesky a manzel holandsky. Ale po tvem emailu nevim. Mam strach, aby si nase holcicky take nevytvorily umely neexistujici jazyk a nemely tak problemy. Zaroven bych vsak rada, aby umely i cesky, protoze babicka by asi velice tezko nesla pres srdce, kdyby si se svymi vnoucaty nemohla popovidat. Jsou to jeji prvni vnoucata, velice je miluje a tesi se, ze vsechny prazdniny budou travit u ni /je to jejich jedina babicka/. Jaka je tvoje rada?
Velice dekuji a preji mnoho zdaru ve Tvem prukopnickem jednani. Doufam, ze jednou budu moci s Tvou pomoci davat rady podobne "obdarenym" dvoujazycnym rodinam.
Renata
 Víla 
  • 

Re: Re: Dvoujazycnost a dvojcata 

(30.3.2006 13:28:20)
Neměj strach, to není dvojjazyčností, ale tím, že jde o dvojčata. Kámoška má dvojčata - kluky, oba začali mluvit později, protože měli svůj jazyk a vystačili si sami, a to jsou v českém prostředí a mají české rodiče.
Pokud jde o dva jazyky, děti se postupem času naučí rozeznávat jazyky. Četla jsme, že u dvojjazyčných manželství by každý z manželů měl mluvit s dětmi svým rodným jazykem. Naši známí - Němka a Angličan mají 2,5 letou holčičku a ona mluví s mámou německy, s tátou anglicky. Dokonce někdy, když táta s ní mluví anglicky a malá to chce říct mamince, tak tatínkovi odpoví anglicky a mamince to přeloží do němčiny:o))
 lkla 
  • 

Diky za clanek a prispevky!!! 

(8.12.2005 22:21:15)
Ahoj, jsem moc rada za informace. Ja jsem Ceska, manzel Nemec, zijeme ve Svycarsku a ani jedem poradne neumime jazykem toho druheho. Ja se snazim naucit nemecky, ale zatim spolecne mluvime anglicky.Ke vsemu se svycarska nemcina dost lisi od normalni, ze ze zacatku se tady ani muz skoro nedomluvil. Mame pul roku starou dcerku a doted jsem mela veliky strach, aby se nam vubec rozpovidala, jelikoz i z me rodiny prichazeji velike hrozby a obavy. Mluvime tedy na ni oba svou materstinou a zaroven se sama snazim mezi nami anglictinu pozvolna vypoustet.
Doted jsem mela velike obavy, ale diky clanku a vasim prispevkum se mi hned ulevilo, a ted verim, ze to snad tak hrozne nebude.Takze jeste jednou moc dekuji!!!
 lkla 
  • 

Diky za clanek a prispevky!!! 

(8.12.2005 22:21:18)
Ahoj, jsem moc rada za informace. Ja jsem Ceska, manzel Nemec, zijeme ve Svycarsku a ani jedem poradne neumime jazykem toho druheho. Ja se snazim naucit nemecky, ale zatim spolecne mluvime anglicky.Ke vsemu se svycarska nemcina dost lisi od normalni, ze ze zacatku se tady ani muz skoro nedomluvil. Mame pul roku starou dcerku a doted jsem mela veliky strach, aby se nam vubec rozpovidala, jelikoz i z me rodiny prichazeji velike hrozby a obavy. Mluvime tedy na ni oba svou materstinou a zaroven se sama snazim mezi nami anglictinu pozvolna vypoustet.
Doted jsem mela velike obavy, ale diky clanku a vasim prispevkum se mi hned ulevilo, a ted verim, ze to snad tak hrozne nebude.Takze jeste jednou moc dekuji!!!
 lkla 
  • 

Re: Diky za clanek a prispevky!!! 

(9.12.2005 11:22:59)
Nejak se mi to odeslalo dvakrat, nevim co jsem tady zase blbla, tak se omlouvam.
 Alice,Anglie,4mesicni dcera PetraDobre 
  • 

Dvoujazycna vychova 

(9.12.2006 1:47:29)
Moc uzitecne rady.Mnohokrat dekuji.
 Alice,Anglie,4mesicni dcera PetraDobre 
  • 

Dvoujazycna vychova 

(9.12.2006 1:47:29)
Moc uzitecne rady.Mnohokrat dekuji.
 Nik 
  • 

Re: Dvoujazycna vychova 

(30.10.2007 10:39:51)
Dekuji za clanek, prijde mi prave vhod, dcera bude mit rok a zijeme v Belgii. Obcas si rikam, jestli nebude z obou jazyku zmatena (otec mluvi francouzsky, ja cesky, ale spolu doma obcas jeste mluvime anglicky..) Nebyla jsem si jista, jak na ni mluvit pred ostatnimi belgickymi detmi nebo belgickymi pribuznymi ? Francouzky tedy ? Znam pripad, ze deti odmitaji odpovidat matce v jejim jazyku (danstina) a odpovidaji pouze v jazyku otce (francouzstina) a tento stav neni vyjimka, ale jiz nekolik let, tedy od veku kdyz zacali mluvit. Matka se dal snazi , ale zatim zadna zmena u deti nenastala, vse rozumi v danstine, ale vzdy odpovidaji ve francouzstine. Doufam, ze se u nas cestina stane "materskym" jazkyem.
 Alice,Anglie,4mesicni dcera PetraDobre 
  • 

Dvoujazycna vychova 

(9.12.2006 1:47:44)
Moc uzitecne rady.Mnohokrat dekuji.
 a 
  • 

a 

(30.12.2006 23:13:40)
a
 mimi 
  • 

Jazyky 

(30.12.2006 23:45:41)
Clanek dodava inspiraci a chut se nevzdavat, ale v kazdodennim zivote je to nekdy nepouzitelne. Ja Ceska,mluvim s nasi dcerkou - za mesic dva roky - vyhradne cesky, manzel vyhradne nemecky. Zpocatku mu to vadilo, a to kdyz mala jeste nic nerikala a on mi pak nerozumnel co rikam. Nyni m.ala uz povida na stejne urovni obouma jazyky, se mnou automaticky cesky a na manzela mluvi nemecky. Kdyz mi mala rekne neco nemecky, delam, ze tomu nerozumim, nebo to zopakuji cesky. To se stava ale vetsinou jenom v pripadech, kdy urcite slovicko v jinem jazyce nezna, tak ho vyjadri jen tak jak se ho naucila. Kdyz manzel ceskemu slovicku nerozumi, prelozim mu to. Takze jazyky oddelujeme, ale tezsi je to napr. pri hovoru se sousedy ci okolim. Kdyz neco male rikaji, ona se stydi, neodpovida, tak ji to napovim vetsinou nemecky, aby ti sousedi ci okoli rozumneli. Tak nevim, jak to jinak resit. To jsou tedy spise vyjimecne situace a nestavaji se denne. Anebo v nasi skupince deti, co se pravidelne stykame s jinymi nemeckymi maminami s detmi. Kdyz si deti hraji, mala mi neco rika cesky, mam ji odpovedet take cesky, nebo nemecky, aby i ostatni deti rozumneli?
U nas pripada jeste treti jazyk - arabstina - manzeluv rodny jazyk- on ma dva - nemcinu a arabstinu. Manzel to ale chce nechat na pozdeji, nechce ji v tom delat gulas.

Mate nejake rady?
 Nelie 


Re: Jazyky 

(31.12.2006 1:27:16)
Mimi - kdyz jsem s dcerou mezi anglickymi detmi, mluvim na ni anglicky, jinak cesky. Od 5 let ma francouzstinu jako treti jazyk a problem nema...spis naopak, ve 4 tride meli par hodin spanelstiny ve skole a ona chytala dalsi, ctvrty, jazyk bez problemu...A znam hodne trojjazycnych deti - vetsinou rodice maji kazdy vlastni jazyk plus ve skole je jazyk treti a problem neni. Hlavne se nesmi plest jazyky dohromady, pokud dodrzis situace/clovek/jazyk, tak to bude fajn.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.