romy | •
 |
(6.8.2004 23:17:56) Asi také nejsem dost žena - alespoň tak soudím podle tohoto článku. Když jsem ho četla, přemýšlela jsem, jestli to autorka myslela ironicky nebo vážně. K horskému kolu mě před pár lety přivedl můj muž. Jezdíme spolu sami dva, s kamarády a někdy také sama. Jezdím hlavně kvůli radosti z pohybu, který je na čerstvém vzduchu nejlepší. Oblékám se tak, jak je to na kolo (nejen horské)nejpraktičtější - cyklistické kalhoty, dres, rukavice, cyklistické boty, klimatixové tričko (když je chladněji) a samozřejmě přilba. Z jízdy v plavkách si akorát tak uženete úpal a spálená záda. Sebou vozím minimum věcí - kolo není pojízdný kufr - každé deko navíc se při delší jízdě projeví. Z článku jsem měla spíš pocit, že autorka neradí, jak si užít cykloturistiku, ale spíš procházku po pláži. Je mnoho mužů, kterým se líbí sportovně vypadající ženy - to ale neznamená, že mám na mysli nějaké mužatky. Chci jen říct, že jim rozhodně nevadí cyklistické oblečení na ženě, nenamalovaný obličej a nevadí jim ani nepravidelné opálení těla. Toto ženám ženskost opravdu neubírá.
|
Valkýra | 
 |
(9.8.2004 10:12:26) Souhlasím s Romy, na kole taky jezdím ve sportovním a s přilbou. Asi taky nejsem dost ženská, akorát v tom, že jezdím s manželem a neumím si na kole téměř nic sama opravit. Myslím si, že za to, že nás chlapi mají za slepice, si můžeme hodně samy. Myslet na to, že mi přilba pomačká účes, táhnout s sebou spostu zbytečností a ugrilovat se v plavkách, abych měla stejnoměrné opálení, to je fakt myšlení hodné pipky a zaručeně mě už nikdo příště na výlet na kole nevezme. To bych taky mohla při plavání myslet na to, že vypadám mokrá a v plaveckých brýlích jako blbec. A je mi to jedno.
|
Honza + 2kluci + cca 1/2 manželky | •
 |
(9.8.2004 16:42:18) Teda, holky, vy jste se rozjely :-)
Právě jsme se vrátili z "týdne na kolech", parta lidí mezi 6 a 41 lety. A užili jsme si to, byť jsme bydleli v kempu ve stanech, některé holky měly šaty či sukni, jezdíme v tom, co kompromisem mezi pohodlným (někdo třeba plavky nesnese, jinému neva), chtěným a dostupným (tolik za to dám/nedám a mám/nemám).
A můžete si být jisté, že pohledy nejen na cizí, ale i vlastní šikovné ženy funící do kopců rozhodně byly obdivné nezávisle na tom, zda měla trikot Author či vytahané a vyrudlé tričko. V tom to není.
Myslím, že tak nějak to Irena myslela. Ale mohu se mýlit. V každém případě jí dík za článek s trochou šmrncu.
|
|
|
|