| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Ať žijí duchové!

 Celkem 19 názorů.
 Jana Z. 


Ahoj Henri, 

(2.12.2003 7:35:02)
tak rikajic "vitej v klubu" ;-), zrovna nedavno jsme o tom tady debatovaly..
I nase Kace ted po setmeni hlasi "bojim"..
Mame ten pocit, ze u ni to odstartoval "nevinny" shlednuty dokument v Cechach o zviratech..jakysi krokodyl tam vyjel z vody a nafl nekoho do ruky :-((.. Kace vecer cas od casu kontroluje dotazem u rodicu, kdo uz vsechno spi..mimo jine se pta i na "kokodyla"..jestli uz spi..no jo:-)) zatim proti "bojim" bojujeme rozsvicenou lampickou v jejim pokojiku a po x tydnech vecerniho "vyti" jsme zavedli usinani v nasi posteli (pak ji prenasime do jeji)...-coz je u ni hooodne nezvykle, od 8mesicu spala ve svem pokoji a nasi postel mela jako neco, kam se rano chodi radit:-))

A to nemluvim o treba chozeni na zachod po setmeni..rozsviti svetla na chodbe, zotvira vsechny dvere, popr. si jeste vyzada doprovod..

Snad to nase ratolesti prejde..

jana
 jana 
  • 

Jak na bubáka 

(2.12.2003 7:52:53)
Jo, jo, to znám...
Kolem třetího roku si dítě začne uvědomovat nejen samo sebe, ale i to, že svět není jen bezpečné místo pro život, že jsou věci, kterých je potřeba se bát. A někdy se to zvrtne.
Dětský strach je iracionální, nelze ho zahnat racionální úvahou, že bubák neexistuje. V dětské představivosti existuje a jaký!!!
Nám se doma osvědčil systém "amuletů", tj. ochranných předmětů. Na okno jsme postavili veliký kaktus - přes kytku s tak velikými ostny se přece žádné strašidlo dovnitř nedostane, v postýlce hlídal veliký plyšový tygr, pod postelí pes (také plyšový) a na záchodě se nám usadil plakát s hodným roztomilým duchem z kresleného dětského seriálu, který tam žádné zlé strašidlo nepusí... Povlečení s obrázkem na polštářku nebo řetízek s "amuletem" na krku - to není výchova k pověrčivosti, to je ochrana křehké psychiky, která ještě není schopná přijmout racionální vysvětlení.
V alkutní fázi jsme tedy existenci strašidel nepopírali.
K blížícímu se svátku sv. Mikuláše: Já bych Mikuláše pozvala, popřípadě i s andělem (jsou hodní a nosí dárky), ale čerta bych vůbec nepouštěla do zorného pole dítěte. Nestačí podle mě nechat čerta před barákem, případně před zahradou. Tam přeci dítě také musí chodit a nebylo by asi dobré, kdyby si pamatovalo, že tam čert byl.
Uječené Lucie bych bojácnému dítěti také raději pro letošek zatajila.
Pozor na čerty ve školce. U nás chodil krásný realisticky vyvedený s velikým pytlem na zádech, ze kterého koukala dětská nožička v punčocháčkách s bačkorkou. Několik dnů z tohy byly přešlé i ty nejsrdnatější děti.

Přeji vám hezké prosincové svátky a strach na uzdě.
 Andy. 


Nestrašte dětičky... 

(2.12.2003 12:34:25)
Zvláště nyní, na Mikuláše,
Mikuláše jako kladnou postavu ještě můžou zvládnout dobře, pokud nejsou moc bojácné.
Nestrašte je čertem, takhle malé dítě to bere doopravdy vážně a může mít zaděláno na koktání nebo pořádnou neurosu, raději čerta vůbec nezminˇovat.. :-)
Samozřejmě největší hrůzou pro předškolní dítě je strašení typu :
..odejdu pryč a nechám Tě tady, nebudeš mít mámu..
..nebudu Tě mít ráda...dáme Tě čertovi...
Lepší je okamžitý trest když zlobí, tyhlety "psychologické " postupy můžou nadělat pěknou paseku.
Veselého Mikuláše všem dětičkám V.
 Martula+2 


Re: Nestrašte dětičky... 

(2.12.2003 14:59:15)
Věro, tak schválně - znáš nějaké dítě, které koktá, že se leklo čerta?:-)
Já si pamatuju, jak jsem jednou strachy zalezla do špajzu, tam se zdržela mamky a ječela jak siréna, ale všechno jsem ve zdraví přežila. Můžu tě ubezpečit, že nekoktám a ani se nepočůrávám :-)))
Přijde mi, že se to dneska strašně přehání, vždyť Mikuláš s čertem přece chodí pěknou řádku let a já opravdu neznám jediného člověka, který by z nich koktal nebo byl nějak poškozen na psychice. Naopak. Mám několik kamarádek, které si příchod Mikuláše, čerta i anděla pochvalovaly, např. že děti jim odevzdaly dudlík nebo lahvičku... A za to samozřejmě dostaly sladkou odměnu :-)
 Martina 


Re: Re: Nestrašte dětičky... 

(2.12.2003 15:33:42)
Cauky Marti:-)
A vy budete zvat Mikulase? Ja abych pravdu rekla tak z toho taky nemam zrovna dvakrat dobrej pocit, jako mala jsem z toho taky mela hruzu a vzdycky se drzela taty jako kliste a kdyz jsem slysela certa jak lita s retezem po panelakovejch chodbach, jimala me hruza. Sice nekoktam ani se nepocuravam;-) ale dodneska jsem posera.
S manzelem na to mame na stesti stejnej nazor. Jit se nekam s Matejem "z dalky podivat", OK. Ale uz vidim jak na nej cert udela "budliky budliky" a on bude jecet mamiiiiiiiiiiii a ten vydesenej vyraz v ocich...na to fakt nemam, chudak malej:-)))
 Emina 
  • 

Re: Re: Nestrašte dětičky... 

(2.12.2003 15:37:11)
Ahoj, podle vzprávění jsem já, coby batole, koktala po Mikuláši dva roky, nepamatuju se na to, resp. na to koktání. Ale myslím, že si matně pamatuju na tu mikulášskou návštěvu, bylo to na vesnici u babičky, čerti plivali a házeli asi bouchací kuličky (nebo co) na rozpálenou plotnu. Myslím, že čerti sami mi přišli akorát nechutný, ale strach, že vybouchnou kamna byl úděsný. Kamna byly tenkrát rodinným bohem hrůzy, abych k nim nechodila, nabulíkovali mi rodiče a prarodiče několik praktických historek, které by se klidně daly použít do gotického románu. Exploze a následná smrt nás všech.... dodnes mě to napadne, když vidím kamna a zvlášť dneska, co jsou jich plný letáky z Obi:)).
 Andy. 


Re: Re: Nestrašte dětičky...- Martino.. 

(2.12.2003 15:58:19)
Jejda Martino, shodou okolností v dnešních Lidovkách mluví dětská psycholožka, uvádí tam že asi polovina
dětí co koktá začala koktat po Mikuláši a úleku z čerta...
Nepíšu tyto řádky z nějakého plezíru, ale ze svých osob. i profesních zkušeností. Pa V.

p.s. když tak mrkni do dnešních Lidovek, jsou i na netu, ten článek jsem tam objevila až poté co jsem ráno psala tady , děti se doopravdy strašit nemají, není to žádna sranda.
 Martula+2 


Re: Re: Re: Nestrašte dětičky...- Martino.. 

(2.12.2003 16:40:08)
Věrko, já nejsem pro strašení dětí, to ne, a tak jsem to ani nemyslela. Prostě jen jsem pro tradici, samozřejmě všeho s mírou!!! Taky znám průvody, kdy na Mikuláše chodí příšerné masky, kostlivci a já nevím co ještě, prostě bojí se toho i dospělí a to nekecám!!!
Ty psychology neber tak vážně, no něčím se živit musí, a kdyby říkali, že je Mikuláš v pohodě, nikdo by o ně nestál a oni neměli "tržbu" :-)))) Dělám si legraci, doufám, že jsem se nedotkla žádného psychologa.
Jestli se nepletu, ty jsi lékařka, ne? Opravdu máš zkušenosti, že někdo začne koktat po Mikuláši? Já to nechci zlehčovat, spíš mi to přijde jako selhání rodičů.
 Andy. 


Re: Re: Re: Re: Nestrašte dětičky...- Martino.. 

(2.12.2003 19:25:36)
Ano, bohužel jsem to viděla a ne jednou.
Ono nejhorší pro dítě je právě strašení něčím nereálným, co v životě normálně nepotkává.
Čert, bubák - neví co od nich lze čekat a promítne si tam své strachy, obavy z neznámého.
Ty pak můžou v hlavičce vesele narůstat a vyustit třeba v pomočování, noční děsy, koktání - to je fakt časté.
Nebo v neurosu v dospělosti.

Když se dítě bojí mámy co mu třeba naplácala za zlobení, ví že mu máma odpustí a má ho přesto ráda - má jistotu, dokáže to nějak zvládnout a spracovat.
Ale co čert?? - tam je jen veliký strach- proto bubáky a čerty nebrat...
 Bobina 
  • 

Re: Re: Nestrašte dětičky... 

(2.12.2003 22:13:46)
Víš, že takové dítě neznáš ještě neznamená, že takové děti nejsou. Článek v LN jsem nečetla, ale je to tak, co s jedním ani nehne, druhé může nepřiměřeně traumatizovat. Pokud rodiče používají jako výchovný argument hrozbu čerty (kdo by neznal: "Jestli nepřestaneš, odnesou si tě čerti do pekla" nebo "Jen počkej, já to řeknu čertovi") je to spíš známkou toho, že situaci s dítětem nezvládají. Trest má skutečně přijít hned (o tom, že má být přiměřený snad není třeba se zmiňovat). Hrozby dítě jen vyčerpávají a neurotizují. A zejména pro děti, které k neurotickým reakcím sklon mají (za což nemohou) může být i mírné pokárání trest, ze kterého se div nezhroutí.
Je mnohem lepší dítěti "představit" jen Mikuláše (pokud chceme zachovat tradice). Pochválit za úspěchy a pokárat dokáže konec konců sám - i bez čerta.
Přeji všem dětem (a obrazně i nám rodičům), ať čerti odejdou s prázdnou a zůstanou po nich jen "punčochy" bez uhlí, plné dobrot :o))
 Irena, 1 Beruska 
  • 

Re: Jak na bubáka - souhlasim 

(2.12.2003 20:21:47)
U nas nastesti strach jeste neni tak veliky, ze by bubaci koukali vsude, ale do postylky bez svych plysaku nejde.

V jedne knize o vychove ditete jsem take cetla doporuceni, ze vysvetlovat, ze bubak neni, nepomuze. A doporucovali prave take ty "kouzelne" plysaky jako ochrance.
 Meta 
  • 

Protistrašidlácký čaj 

(2.12.2003 8:08:50)
Ve Strakonicích jsem před měsícem koupila dětem protistrašidlácký čaj. Třebaže jsou už odrostlé a hned tak je něco nedostane, čaj u nich vzbudil ohromné nadšení. Je ovocný, porcovaný, krásně voňavý - měli ještě další druhy - třeba proti zlobení..Zkus se kouknout v obchodech a kdyby bylo nejhůř, máme ho doma ještě dost.
Třeba zabere.
 Jířa, 2 kluci 
  • 

Domů čerta nezvem 

(3.12.2003 8:31:14)
Různé organizace - Sokol, mateřské centrum, školka, pořádají Mikulášské besídky. Děti mají opravdový zážitek, drží se mě jako klíště, zdůrazňuju: "na hodné děti čert nemůže, když se chce někdo polepšit, nic mu nesmí udělat." Loni to jen posílilo důvěru k mamince, nikomu mě nedá, ani čertovi. Tedy obráceně: ne když budeš zlobit, odnese tě čert, ale protože jsi hodný, nic ti nesmí udělat. Když jsme šli domů, potkávali jsme různé postavy, Ondra se ujišťoval, jestli k nám domů nemůžou. Domov pro nás je místo, kam můžeme před těmi čerty utéct a nic se nám nestane. Proto bych žádné domů nezvala, aby honili kluky po bytě, ale besídky se účastníme rádi. Trošku strachu u mámy na klíně bohatě vyváží balíček plný ovoce a několika sladkostí. Jířa
 Leona, 2 děti - 13 a 4 roky 


Na bubáky lampičku!!!!! 

(3.12.2003 8:54:54)
Naše beruška nočními můrami a strachem prošla asi před rokem. Neustále viděla ve tmě bubáky a nemohla usnout, když byla jan malinko pootevřená šatna, kterou máme jako součást ložnice, křičela, ať ji zavřem, že tamodtud bubáci vylézají... Když byla na naší posteli nějak divně pohozená peřina, ve tmě viděla zase bubáka..... V noci se budívala s křikem, že ji honí bubáci či jiné příšery... A přitom NIKDO doma jí nikdy o bubákovi neřekl ani slovo. Pár nocí jsme takhle protpěli, až jsem dostala nápad, pořídila jednoducho lampičku ve tvaru kocoura Garfielda, takovou tu, co se po zmáčknutí rozsvítí, touch me nebo tak nějak se jí říká. Nestála ani 2 stovky, je na baterky, ale šikovný dědeček ji přidělal sňůru do zásuvky. Malé jsem řekla, že bubáci nejsou, ale že ty její, co se jí zdají, můžeme zahnat Garfieldem, kterého se zlé sny bojí. Zabralo to!!!! Malá si dokonce zvykla sama, kdyžj i něco budilo, plácnout Garfielda a spala dál. Dnes už o bubákách ani vidu ani slechu a usíná opět bez světýlka.
Přeji brzské vyhnání bubáků z hlavinky!!!
 Jana 
  • 

Mikuláš 

(3.12.2003 10:50:23)
Zrovna včera jsme měli na cvičení rodičů s dětmi a předškoláků (1-6let) Mikuláše s malým čertíkem.Mikuláš to měl plně pod kontrolou, čert byl jen jako doprovod.
Děláme to už řadu let a za tu dobu vím jen o jednom vystrašeném dítěti, které mělo vzpomínku ne na kotrmelce, hry atd. ale: "...to je tam jak je ten čert?". Většina se těší, že něco ukážou a za to dostanou nějakou maličkost.

U nás doma také chodí Mikuláš,většinou v plné sestavě, a ikdyž vím kdo to je, stejně i já mám pocit "bázně" a oni jsou takový veliký a mocní.
Záleží na tom všem kdo to dělá a aby to bylo připravené(i děti). Dělám pro Mikuláše psaný seznam s hříšky(..jak to ten Mikuláš může vědět?) a samozdřejmě dobrými skutky za které se nadílka dostává. Seznam je pak celý rok na ledničce a dá se kontrolovat. Jako rodiče do toho nezasahujeme(nežalujeme), jen když je třeba dětí se zastáváme a prostě je "nedáme".

 Martula+2 


Re: Mikuláš 

(3.12.2003 13:20:03)
Je to přesně tak. Věrko, Bobino, myslím, že holky (Jana i Jířa) to vystihly přesně. Důležité je přece dítě připravit, že je tam nějaký čert, ale že my jej nedáme, protože ono je hodné, a když trošku zlobí, tak se hned snaží to napravit a na takové čert nemůže. Prostě úplně přesně jak se to snad po desetiletí dělá.
Myslím si, že rodiče za čerta schovávají vlastní neschopnost. Je mi ho chudáka líto :-)))) Mám několik známých, kteří se chlubí tím, že děti zásadně nebijí, ale když přijde Mikuláš, tak člověk od nich slyší jen hlášky typu - no počkej, zítra přijde čert a pamatuješ, jak jsi tehdy v létě na písečku zlobil, tak za to tě odnese do pekla. Tak k tomu asi není žádný komentář potřeba.
Jo, a nedávno jsem slyšela nějakou maminku v autobuse, jak říkala asi čtyřletému chlapečkovi - to je strašné, všechno pokazíš, nic ti nevydrží, ale počkej, až přijde Ježíšek, nic ti nedonese, žádný stromeček ani dárečky, a ještě tě odnese pryč od maminky. No chudák Ježíšek, ne??? Jak k tomu přijde?!
Bobino, nemyslím si, že když neznám žádné koktající dítě, tak že takové nejsou. Sice na empirii v životě kladu velký důraz, ale věřím tomu, že jsou. Ale znovu opakuji, že to není normální, že zřejmě selhali rodiče. Možná se mýlím, nevím, je to jen můj názor.
 Bobina 
  • 

Re: Re: Mikuláš 

(3.12.2003 23:45:00)
Já s Tebou naprosto souhlasím. Samozřejmě, že je to selhání rodičů, když dítě začne koktat po návštěvě čerta. To je právě to, o čem jsem psala: každé dítě vyžaduje zásadně individuální přístup. Kdo jiný by měl vědět, co zvládne a co ne, než vlastní rodiče? U malých dětí (předškoláci), bych se ale přesto přikláněla k tomu nechat čerty za dveřmi domova.

Moc se mi líbí řešení Jíři - podíváme se na čerty venku (nebo na besídce), ale nepozveme je domů. Proč taky... děti se mají hlavně chválit.

Dítě musí vědět, že domov je zázemí, jistota a ne místo, kam vleze napůl opilý čert, vyděsí je k smrti a rodiče si pak mnou ruce, že po srdceryvném pláči konečně nastalo pár dní, kdy ti naši rošťáci sekají dobrotu.

Myslím si ale, že píšu o věcech, které jsou pro většinu rodičů, co chodí na Rodinu (nebo podobné stránky) samozřejmostí. Ono už jen to, že se někdo zajímá o výchovu svých dětí, že o ní diskutuje a přemýšlí je výrazem určité výchovné kompetence.
 Zuzana+dcéra(04/01),syn(07/04) 


Strašenie 

(3.12.2003 14:12:12)
Naša dcéra bola od malička na mňa pomerne silno naviazaná a dosť citlivá, takže sme často museli riešiť rôzne strachy z reálnych vecí a ľudí. Nikdy sme ju nenechali sa v tom strachu „vymáčať“, netvrdili sme, že ho treba prekonať a pod. Dôsledne sme trvali na tom, aby ju nikto z rodiny nestrašil, netvrdil jej , že ju niekto odnesie. Keď chcela byť so mnou, tak bola, hoci aj v kúpeľni pri sprchovaní či na záchode. Keď jej niekto cudzí rozprával, že by chcel mať také dievčatko a zoberie si ju, okamžite som ju uisťovala, že ju nikomu nedám apod. Všetky situácie sme jej vysvetľovali primerane veku a nestrašili ju nezmyslami. Najťažšie chvíle som zažila, keď jej sádrovali nohu a sádrovák namiesto toho, aby to vystrašené a ubolené dvojročné dieťa ukľudnil, neustále opakoval, že si ju tam nechajú, že mamu pošlú preč a iné "povzbudzujúce" reči. Ja som sa zmohla len na kontrovanie, že od dcérky určite nikam neodídem.

Zatiaľ mám pocit, že sa nám tento postup vyplatil, nakoľko dcérka je čím ďalej tým odvážnejšia. Kľudne sa porozpráva s cudzími ľuďmi, vyberie sa na pódium tancovať s veľkými deťmi, presadzuje svoje požiadavky aj voči cudzím dospelým apod. Od malička spáva s nami v posteli a pri zaspávaní je vždy s ňou niekto v izbe, takže bubákov sme zatiaľ nemuseli riešiť nikdy. Trvá jedine na tom, aby v izbe nebola úplná tma. Pritom si dovolím tvrdiť, že má od malička neskutočne bujnú fantáziu – napr. v roku a pol nám nosila fiktívne hračky, ktoré neboli hmotné, v súčasnosti napr. vyžaduje, aby som jej knižky čítala inak ako sú napísané (vymýšľa do nich svoje rozprávky), v obchode predavačkám odmieta odpovedať ako sa volá a tvrdí, že je rybka, v domácnosti nám ožíva všetko počnúc hračkami až po krabice od čaju.... Napriek tomu sa v jej predstavách zatiaľ nič strašidelné, čoho by sa vážne bála, nevyskytuje. Možno to ešte príde časom, okolo tých troch rokov.

Čerta domov pozvať tento rok ešte neplánujeme, možno zavíta osamotený Mikuláš.

Henri, mňa napadlo, či tá zvláštna premena Aničky nemôže trochu súvisieť s jej prechodom do škôlky. Predsa len detičky sa medzi sebou dokážu pekne strašiť, niektoré doma pravidelne počúvajú, ako si ich odnesie čert, smetiar a iný „zberači detí“ a tak kľudne môžu vyvolať strach aj u inak otrlých kamarátov. V tomto veku sú rovesníci asi už dosť veľká autorita a možno ju niektorý z nich naľakal. Ocko je v tom možno nevinne. Negatívnu úlohu, žiaľ, niekedy zohrajú aj dospelí, od ktorých by to človek nečakal. U nás to bol napr. ten sádrovák, ale aj moja, inak veľmi milá, učiteľka v prvej triede. Tá nám prváčikom jedného dňa z neznámych dôvodov porozprávala dve príhody. Prvú o tom, ako ktosi zhltol včelu, začal sa dusiť a museli mu vyrezať do hrtana dieru a druhú o mužovi, čo chcel spáchať samovraždu, pustil si plyn a keď prišiel poštár a zazvonil, vyhodilo celý dom do vzduchu. Moja mama v tú noc veľa nenaspala a musela ma presviedčať, že z nášho domu sa určite nikto nechce zabiť, dokonca ani ten starý pán nie, čo žije osamotený o dve poschodia nižšie... Niekedy tiež žasnem, ako sa straší na detských predstaveniach v divadielkach, v televíznych rozprávkach a iných zábavách určených priamo malým deťom. Možno malá niekde niečo videla a chýbal jej tam ten dospelý, ktorý by jej hneď vysvetlil, že sa netreba báť.
 Káča, dcera 3 roky 
  • 

strachy 

(3.5.2004 14:38:26)
Když jsem tento příspěvek četla, jako bych viděla svoji dceru. Z bojácné a neohrožené dívčiny se ve 3 a 1/2 letech stal bojínek. Pozápet se nebude. Má strach aby ji NEPOKOUSAL mravenec, v postýlce se bojí, když si přilehnu, vypráví mi strašidelné sny, které se jí zdály. např.: ve školce si děti opékali špekáčky, ale pak si uřízli nohu aopékali si nohu. Se zděšením jsme přemíšleli, kde neco tak strašného viděla, ale kromě pohádek moc věcí v televizi nevidí. Tak asi to "chytla" nekde ve školce. má strach ze žížali, protože by jí mohla vlézt do prcky. Vysvětlovt jí, že když má kalhotky - není možné, aby ji něco někam vlezlo je zbytečné. Tak čekáme a doufáme ve světlé zítřky. Plavání jsme na čas přerušili a se strachy se snažíme bojovat na všech frontách. Tj. Rozsvícená lampička, žádné strašení, vysvětlování, mazlení a klid. Tak uvidíme.

Komerční sdělení

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.