| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Dopis mrtvému synovi

 Celkem 120 názorů.
 Jarka a Patrik-andílek 


Marti, děkuji 

(1.7.2003 12:43:51)
Milá Marto,
přečetla jsem Tvůj článek, Tvůj dopis Vojtíškovi a sedím a bulím a bulet dlouho nepřestanu!
Je to strašlivě smutný a plný bolesti, ale zároveň jsi udělala obrovsky důležitou věc. Po přečtení Tvého dopisu Vojtíškovi si určitě spousta maminek uvědomí moc a moc důležitých věcí. A třeba se Tvůj dopis dostane až na kompetentní místa a konečně se začne něco dít. Určitě má Tvá snaha, která Tě stála moc sil a spousty slz, velký význam.
 Monika,jeden syn 


Re: Marti, děkuji 

(9.4.2007 20:37:44)
ahoj
 Gabča;2 kluci 


Díky 

(1.7.2003 12:52:20)
Marto,
moc děkuji za to, že jsi našla v sobě sílu a tento článek spatřil světlo světa. Vím, že to muselo být těžké, ale určitě to stálo za to!!!!
Ještě jednou DĚKUJI!!!
 Alice 
  • 

Re: Díky 

(1.7.2003 13:48:06)
Taky moc děkuji za tento dopis, je ohromující co člověk musí snést. Určitě má velký význam a jsem dojatá, snad pochopí i ti, co by něco dělat mohli. Moc dík Alice
 Marta  
  • 

Re: Re: Díky 

(1.7.2003 14:17:11)
Gabčo, Alice,
bojím se bojím, že zodpovědné orgány nereagují záměrně. Toto je vlastně "pouze" aktualizovaná verze mého e-mailu, který jsem pred Vánocemi
posílala na 15 adres ! Naprosto bez odezvy ! Takže nejspíš takto napřímo
lidem by to mohlo být "k něčemu" (ale vlastně i proto jsem do diskuze na Budulíncích vstoupila). To že je to na titulní straně, je díky Gabče - já musím přiznat, že mě samotnou to nenapadlo a tahle aktualizace byla nejrychlejší forma. Tu puvodní jsem psala postupně skoro 2 měsíce.
 Ajka Kuba 89, Maki 96, Adi 09 


Člověk ani neví před vším se má chránit.... 

(1.7.2003 14:18:30)
Milá Marto,
je třeba psát i takových věcech, aby všichni věděli, že tato nemoc existuje...Vím, že Ti muselo být hodně smutno, když jsi psala tyto řádky...
Já jsem meningokovou infekci prodělala v osmi letech a následky naštěstí nemám žádné, ale představa, že by to měla dostat moje 6-tiletá dcera nebo 14-tiletý syn je děsivá.
Mám spolužačku, která je sestřičkou na infekčním oddělení a vím, kolik lidí ročně na tuto nemoc umře jen u nás ve městě. Máš pravdu, že osvěta neexistuje, ale myslím, že když bacil meningokok napadne organismu je člověk osvěta na nic, myslím, že je velmi rychlá záležitost a někdy antibiotika nestačí účinkovat a člověk umírá...

Moje nynější problémy, které mám momentálně mi připádají malicherné, když se podívám, kolik je horších hrůz na světě. Ajka
 Marta  
  • 

Re: Člověk ani neví před vším se má chránit.... 

(1.7.2003 14:58:34)
To je prave to!
jak se od sebe lisi A,B,C,W,Z .... proč jednou jako zánět mozkových blan a jindy rovnou septicky šok. Já osobně se domnívám, že pokud by zodpovědní udělali "seriózní" studii, dali by se vyeliminovat jedinci, kteří k "tomu"
inklinují nebo právě naopak. Jejich nové a novější vakcíny v trezorech jsou
jinak populaci na dvě věci.
 Kačenka, 37 let, 2 puboši 


Očkovat ano nebo ne? 

(1.7.2003 16:15:50)
Marti, to, co píšeš, je samozřejmě hrozné a dokážu si představit, jak strašně ti muselo být a je, protože mám doma jen o málo mladšího kluka a pak ještě o kousek mladší holku. Jsem taková matka pluku a snažila jsem se vždycky zjistit o všem všechno a napumpovat do dětí maximum vakcín proti všemu, co existovalo. Takže meningokoka, toho dostupného, už měli někdy před 5 lety. Doporučená doba přeočkování do 3 let. A ejhle... když jsem napochodovala k lékaři, že chci koupit nové vakcíny na přeočkování, řekl mi, že to je nesmysl, protože to není nutné. Prý jsou doby účinnosti farmaceutickými firmami záměrně podhodnocené minimálně na polovinu, prý není dobré očkovat úplně proti všemu, aby se tím organismus nepřetěžoval, atd. atd. Podotýkám, že náš doktor není žádný vesnický břídil, nýbrž uznávaná lékařská kapacita. Ale já z toho mám přesto v hlavě zmatek. Tak jako asi každá máma bych ráda udělala všechno pro to, abych jednou nemusela litovat, že jsem něco nestihla. Našemu lékaři nemám důvod nevěřit. Nicméně jak to teda potom je?
 Marta  
  • 

Re: Očkovat ano nebo ne? 

(1.7.2003 16:32:09)
Kačenko,
to je klasika, co doktor - to názor. Mně dokonce moje obvodní lékařka řekla, že když se tady to "svinstvo" objevilo, zakoupila okamžitě vakcínu, protože její syn byl v "rizikovém" věku, ale než ji aplikovala, zjišťovala o tom kde co a nakonec se rozhodla neočkovat, protože riziko neurologické reakce bylo vyšší než pravděpodobnost "potkat" meningokoka >>> NUTNO PODOTKNOUT, ŽE TO BYLO PŘED 10 ROKAMA !!!! (a jak je vidět i vakcíny se vyvíjejí, že teď se dájí očovat i roční děcka) tak předpokládám, že mě pouze utěšovala ! Jestli
bys chtěla koukni na http://rodina.cz/nejsmutnejsi jakého "chlapáka" to "porazilo".
Preju Tobě i tvým "pubišům" všechno DOBRÉ
 sally 


Re: Očkovat ano nebo ne? 

(2.7.2003 0:14:22)
Kačenko,
nevím jestli to jde dělat na menigokoka, ale mě třeba na žloutenku dělali testy na protilátky. Doporučila mi to moje doktorka, právě z toho důvodu, že mě nechtěla zbytečně "nacpávat" dalšíma vakcínama. Ty testy skutečně ukázaly že přeočkování nepotřebuji. Dohady co kdo proč a jak napsal do letáku jsou k ničemu - důležité jsou výsledky z laborky u konkrétního človíčka.
 Berush 


Děkuji 

(1.7.2003 19:37:42)
Marti, děkuji Tvému synovi za své děti - už jsem si s naší lékařkou dohodla očkování.
Je hrozné, že práve pro ty "klotové rukávy" se našlo pár milionů na bydlení, protože se jim nechce dojíždět pár kilometrů /tolik diskutované poslanecké byty/. Pokud je toto priorita naší vládnoucí garnitury...tak asi nebudou mít brzy komu vládnout.
 Alice 
  • 

Re: Děkuji 

(2.7.2003 16:26:11)
Stále sleduji tuto diskuzi a jsem opravdu ráda, že jsi tu sílu napsat měla. Já vím, muselo to být náročné, nás taky v rodině potkaly v loni 3 neštěstí, tak si to umím představit, jak je člověku když zemře tak náhle nejmilejší bytost. Je to fakt strašné, těžko se pak dá naučit žít bez... Doktorka mi řekla - "jo vidíte, někdo se narodí, jiný zemře." Ještě více jsem byla naštvaná a v naší republice jsou zákony úplně ...
 Petra N. (dcera 5 let, syn 16 měsíců) 
  • 

Popřejme Vám hodně síly ...... 

(1.7.2003 20:48:08)
Vážená paní Marto,

ráda bych Vám popřála hodně síly a vůle,které potřebujete zcela určitě ke zvládnutí této složité životní situace.Jen rodič pochopí,jaké to je přijít o své dítě.Ta beznaděj se prohlubuje ještě víc,když víte,že se to nemuselo stát.....

Petra N.
 Moňa,Domča 8m, Dany 3roky 
  • 

děkuji 

(1.7.2003 21:11:02)
Ahojky Marti,děkuji moc za tento dopis a hned zitra se půjdu domluvit s naši pani doktorkou na očkováni.Držim všem maminkam palečky,aby tento dopis měl tak velikou silu i u všech lidi,kteři jsou zodpovědni za povinne a nepovinne očkovani,tak jako u mne,ještě jednou moc děkuji a kloubouk dolů před tebou, že máš v sobě tolik sily.
 Zora, 2 kloučci 
  • 

Re: Jsem v šoku. 

(1.7.2003 23:31:43)
Mám dvě malé děti, za které bych dýchala,asi jako každý rodič.Je to strašné, co se Vašemu synkovi stalo.Děkuji Vám, že jste nám napsala tento článek.
 Iva 
  • 

Re: hodne sil..... 

(2.7.2003 0:03:35)
Mila Marto,

jsem take v soku. Mate pravdu, ze o teto problematice se moc nepise........obcas clovek neco zaslechne nebo precte, ale to je dost malo a info co muzeme jiz preventivne podniknout pro nas a nase deti zadne......TAKE DEKUJI ZA CLANEK, i ja se budu informovat o ockovani.

Preji hodne sil!!!!
Iva
 Klara,syn 15 měs. 
  • 

Re: Re: Jsem v šoku. 

(3.7.2003 6:41:49)
Paní Marto,
taky brečím a nedokážu si představit, že by se to stalo mě. Nevím teď ani co napsat, je to hrozné... Myslím na Vás!
Klára
 Martina,2deti 
  • 

Dotahni to do konce! 

(2.7.2003 6:53:31)
Mila Marto!
Rovnez se pripojuji k ostatnim. Je mi velmi lito, co se Vasi rodine stalo. Naprosto s Vami souhlasim, ze by se o nemoci melo vice vedet. Nevim presne co vsechno jste pro to podnikala, ale rozhodne se nevzdavejte a podnikejte dalsi kroky! Myslim ze Vam to hodne pomuze, nemluve o tom, kolikati lidem a rodinam by ev.uspesna kampan mohla zachranit jejich deti. Netusim stejne asi jako vy kde zacit a mozna bych to zkousela stejne jako Vy, proste stale posilat nove a nove clanky. Nechci Vam ani moc radit, ale zkuste ministra zdravotnictvi osobne(samozrejmne pres sekretarky), stejne tak jako prezidenta. Zkuste vse!Pokud byste potrebovala poradit, nebo pomoct, obratte se na me. Diky za clanek Martina, Jizni Korea.
 Jarka, 1 dítě 
  • 

Potrestejte viníky! 

(2.7.2003 7:27:16)
Připojuji se k názoru, který požaduje dotáhnout vše do konce - za ten případ Vašeho syna přece musí být někdo zodpovědný! Někdo přece musel rozhodnout o zahájení léčby (nebo spíš o nezahájení?), někdo konkrétní by se měl zodpovídat. Určitě je to běh na dlouhou trať (zvlášť při rychlosti našich soudů), ale viník by měl být povolán k zodpovědnosti a potrestán.
Jen k dokreslení, že nejsou všichni lékaři stejní - naší dětskou lékařkou jsem byla informována jak o nebezpečí, tak o možnosti očkování a dcera je proti nákaze očkovaná. Také jsem zažila, když onemocněl touto záhadnou nemocí syn kamarádky, ten ale díky skvělé práci lékařů přežil (a to přestože neměl ty příznaky, které uvádíte, dokonce měl teplotu jen slabě zvýšenou) - jeho lékař po zjištění nákazy zalarmoval dokonce i Policii a chlapce okamžitě léčil (v době nemoci mu bylo 15 let). Myslím, že celý problém je hlavně v přístupu lékařů - ti o něm určitě vědí a záleží jen na nich, jak a zda vůbec nás rodiče informují.
Přeji Vám hodně síly...
 Věra 30 
  • 

Pro Martu 

(2.7.2003 8:40:36)
Paní Marto,
i já jsem jednou z těch kteří meningokoka přežili a naštěstí jen s pocuchanou imunitou a diabetem 1.typu.Onemocněla jsem ve 20.letech prakticky během pár hodin.Nikdy jsem nepatřila do rizikové skupiny,holka z vesnice zdravá jako řípa.Doktor z pohotovosti jen mávl rukou-těžká chřipka!Až telefon kamarádce zdrav.sestře,která k nám poslala svého doktora byl pro mě záchranou.V bezvědomí mě odvezli do nemocnice.Vím,že jsem se podruhé narodila.Loni jsem prodělala boreliózu,půl roku jsem navštěvovala lékaře s tím,že nejsem schopná existence-bolesti kloubů,teploty.Jen ten flíček od štípance klíštěte mi chyběl-BOHUŽEL.V nemocnici jsem skončila až po kolapsu v práci,kde mi konečně udělali testy na borelii-s výsledkem POZITIVNÍ.Ve svých 30. letech mám poškozené klouby.Takové jsem to byla zdravé dítě!
Snažím se dávat max. pozor na své zdraví,ale bohužel jsem měla asi vystudovat medicínu,protože jinka lékařům do řemesla fušovat nemůžu.Jako jedna z mnoha patřím do skupiny lidí,kteří nemají v rodině lékaře -známého.Naštěstí moje neteř nyní medicínu studuje-že by záchrana naší rodiny :-)
Přeji pevné nervy a mnoho sil !!!Věra
 Jana, dva synové 
  • 

kousek toho štěstíčka 

(2.7.2003 8:50:24)
Ono hodně záleží na štěstí. Moje kamarádka má kluka, který onemocněl touto nemocí. Měl štěstí, že rodiče byli informovaní a nedali se vyhnat z nemocnice.Lékař, který měl službu nasadil rychle antibiotika(naslepo a na nátlak rodičů) aniž by měl potvrzenou diagnozu a kluka tím zachránil.
Je mi líto, toho, co se Vám stalo.
Já však nejsem zastáncem plošného povinného očkování. Moje sestra zemřela právě po podání očkovací látky, bylo jí půl roku. Jsem pro svobodnou volbu.
 MartaS. 


Re: kousek toho štěstíčka 

(2.7.2003 11:55:45)
Ahoj Jano,
já přece nevolám po plošné vakcinaci (to jsem si jen povzdechla, že pokud bychom byli občané UK...). Já se zlobím na systém tady u nás, že se laická veřejnost neinformuje a pak tedy ani nemá šanci se "svobodně" rozhodnout, zda očkovat či ne.
Vždyť i ty sama píšeš o kamarádce, která odhadla správně u syna, že se "něco" děje PROTOŽE RODIČE BYLI INFORMOVANÍ a navíc se nenechali v nemocnici odbýt !

AŤ TAK (očkovat) ČI TAK (vědět, ale nezatěžovat organismus vakcínou) JE SNAD DOBŘE BÝT "V OBRAZE".
 Jana, dva synové 
  • 

Re: Re: kousek toho štěstíčka 

(4.7.2003 10:13:01)
Ahoj Marto,
s tím s Tebou naprosto souhlasím. Bohužel to většinou je tak, že se začně člověk zajímat, až když se mu něco stane. Do té doby si většina lidí myslí, že problémy těch druhých se mu nemůžou stát(dokonce část z nich si myslí, že si je lidé přivolávají samy). Já sama jsem se přesvědčila, že není dobré slepě věřit lékařům a než jdu k lékařovi, tak si o věci, které s ním chci řešit, něco zjistím. Od lékaře, který se se mnou nechce bavit, raději odcházím. Už jsem to udělala několikrát.
 Míša Frantová, zatím bezdětná 
  • 

Pochopení 

(2.7.2003 11:41:54)
Rozumím vašemu smutku a zlobě. Člověk ve smutku hledá dovolání, ale často se stává, že jej nikde nenachází. V naší zemi se závažné věci řeší až "po" katastrofě, takže smrt několika lidí téměř nikoho nezajímá. Přála bych si aby se tento fakt změnil a začali bychom přemýšlet o každém malém neštěstí, které se lidem prostě stávají. Vidím potřebu ve zkvalitnění lékařské péče, vždyť doktor nemusí být jen osoba v bílem plášti, musím nám, našim potřebám rozumět! Musí být nejen lékař, ale i preventista. Tak by jste možná zachránili život Vašeho syna, i když meningokové bakterie jsou velmi velmi zrádné.
Přeji Vám mnoho sil do dalšího života, nevzdávejte se, život je krásný, i když někdy krutý. Buďte silná.
S pozdravem Michaela Frantová
 MartaS. 


Díky všem  

(2.7.2003 12:04:12)
Gabčo, Alice, Ajko, Kačenko, Petro, Moňo, Zorko, Ivo, Martino, Věro ...
kdo jste pochopili, proč jsem to napsala a dali mi to vědět
Marta
 Nanyna, dcera 9let 


Re: Smutné... 

(2.7.2003 14:24:16)
Mila Marto,
budu se uz jen opakovat, ale take bych Vam chtela poprat hodne moc sily a podekovat za ten clanek.
Jsem zvedava, co mi rekne ma detska lekarka az se ji optam /jsem s ni moc spokojena/.
Zdravim!
 Katka 
  • 

ockovani 

(2.7.2003 14:14:28)
Mila Marto, to co se stalo vasemu synovi je jiste hrozne. Obdivuji Vasi odvahu a silu k napsani tohoto clanecku.
Zarazila me jen jedna vec...pisete o ockovani, ktere je mozne, ale neprovadi se plosne...myslim ale ze prece neni takovy problem nechat sve deti naockovat mimo plosne ockovani, ne ? Nechci aby to vyznelo, ze mate jakykoliv podil na smrti sveho syna...jen bych chtela, aby rodice deti vedeli, ze ockovani je mozne a pokud citi, ze jejich deti jsou z jakehokoliv duvodu ohrozeni, meli by je nechat naockovat. Pravda ovsem je, ze se o tehle nemoci asi moc nevi a ani starostlivy rodic proste nema sanci vedet o vsech potencialnich nebezpecich :-(
 Marta 
  • 

Re: ockovani 

(2.7.2003 15:53:02)
Milá Katko,
můj problém JE (nebo lépe řečeno byl) právě ten, že nás nikdo nikdo neinformoval a to ani o téhle hrozbě, natož pak o obraně proti ní. Jak píše Jana
(kousek toho štěstíčka), její známí SI syna zachránili, právě protože informace měli. Je otázkou kdy meningokok svoji "oběť" napadne - může být ve škole, na výletě .... Paradoxně náš Vojtík byl na chatě se svým otcem. Jeho kamarád (mimochodem všechny ty černobýlé fotky na http://rodina.cz/nejsmutnejsi
dělal právě on) má za sebou 4 roky studia na medicíně a další, kdo ho ten den několikrát šel zkontrolovat, byla penzionovaná primářka pediatrie. Oni ty informace jistě měli, ale možná právě protože Vojta byl takovej jakej byl "udělanej" charakteristické příznaky k rozpoznání choroby chyběly. Přiznala jsem se, že pokud bych o chorobě věděla víc z toho mála, co se dá na internetu najít, netuším jestli bychom volili vakcínu. Možná takovýhle příběh by mě vyburcoval. TAK PROTO !
Nebojte se, svůj "podíl" si uvědomuji sama, ale tento to následkem špatného informačního systému - tam já vidím hlavního viníka. Chápu, že tento zabijácký typ "C" je poměrně mladý (prvně u nás zaznamenaný v roce 1993), ale jak jsem "nastudovala" už od roku 1995 se "stát" jistí a začíná očkovat brance. Tak proč nepustil alespoň informace "obyčejným" lidem ?
Marta
 Korytnačka :)2 dcerky a 1 kluk 


Re: Re: ockovani 

(2.7.2003 18:54:06)
Milá Marto, jste statečná žena, že ve svém smutku bojujete za zdraví našich dětí.
Je to bohužel cesta na dlouho trať. Já sama pAtřím mezi ty štastnější, které informace ve svém okolí mají - a to nejen k melingikovi. Je bohužel težké a velmi zodpovědné ze všech nebezpečí, co dětem hrozí a dají se očkovat vybrat které , v jakém pořadí a kdy. Některá očkování, která jsem pro pětiletou dcerku kupovala, jsou dnes pro ty mladší již zahrnuta v očkovacím kalendáři nebo jsou nabízena a osvěta o nich je na dobré úrovni. Bohužel je asi ještě mnoho dalších.
Cítím ve vašem dopise nejen velkou bolest, ale i vaši zoufalost, PROSÍM VÁS, OBRAĎTE SVOJI BOLEST, TŘEBA DO BOJE O OSVĚTU O TÉTO NEMOCI. Pomůžete mnohým a sama snad najdete útěchu aspoň maličkou.

DĚKUJI VÁM a přeji mnoho sil do vašeho i manželova života
 Sona,syn 1,5 roku 
  • 

Re: Re: Re: ockovani 

(2.7.2003 19:20:40)
Mila Marto,i ja s Vami soucitim.Pri cteni clanku mi nejen vyhrkly slzicky,ale zaroven se mi udelal „knedlik v krku“.A to proto,ze i ja jsem si uvedomila co me-nas muze potkat.Priznam se,ze slovo meningokok jsem uz slysela,ale ze je tak zakerny tedy ne.Sama mam v rodine lekare,ale jsou to spise specialiste na neco jineho,takze si myslim,ze by to nejaka pomoc nebyla,kdyby NECO.Nicmene fakt je,ze ze samotni „obvodaci“ vsechno svadi na chripky.A TO ME VAZNE STVE.Proto asi vim,jaky vztek mate.Smutek a vztek jde ruku v ruce.Vim,ze se mozna budete zlobit,ale smrt Vaseho syna muze byt seminko nadeje pro jine maminky,neboli nadeje pro dalsi vyvoj „zviditelneni“ informaci o teto choroby.Ostatne nejzarnejsi pripad je Vendula Svobodova,ktere tez dite zemrelo na zakernou chorobu.Co treba se s ni spojit?Jiste by vam mohla dat par uzitecnych rad a kdo vi...
 LiTo 
  • 

Diky 

(3.7.2003 1:31:47)
Mila Marto,
jsi velmi statecna. Varovala jsi nas ostatni. Hned jak bude Tomaskovi rok ho dam ockovat. Dekuji a preji HODNE SIL Lida
 Paja 
  • 

hezky clanek 

(3.7.2003 9:08:52)
Mila Marto,
Vas clanek me silne oslovil, dekuji ze jste umela svoji bolest alepson vypsat a varovat tak ostatni rodice pred zavaznou chorobou.
Presto se chci trochu zastat i lekaru a politiku. Samozrejme znam lekare dobre a znam lekare spatne - stejne tak dobre a spatne pekare, autobusaky ci prodavace. Kazdy z nich vykonava svou praci s nejakou mirou nasazeni a myslim, ze se asi nenajde povolani, kde by se nasli pracovitejsi ci linejsi lide. PResto nikdy nikoho nenapadne soudit pekare za pripaleny chleba (neuspech) ale hodne lidi napada soudit lekare za neuspech pri leceni. Urcite jsou pripady, kdy je to namiste (stejne jako kdyby pekar dal do chleba cyankali), ale asi to neni pripad kazde smrti pod dohledem lekare. Mluvim z vlastni zkusenosti - za poslednich nekolik let mi tak zemreli tri lide z rodiny, prvni z nich trilety usmevavy andilek prave na memingitidu. A prestoze u nej nemoc objevili brzy a opravdu se snazili udelat vse pro jeho zachranu zachranit se jej nepovedlo. Na vine byla nemoc a ne lekari. Mozna to tak podobne bylo i u Vaseho syna. Mozna by se nedalo nic delat ani kdyby se lecba zahajila okamzite.
Take se chci zastat politiku a vsech zodpovednych za osvetu - myslim, ze zakladni osveta je v Cechach na docela dobre urovni a pokud nekdo informovany byt chce, tedy sam informace hleda, vetsinou k dosazeni jsou. Je bohuzel velka zatez z minule doby, ze jsme zvykli cekat s otevrenou dlani az nam nekdo neco da a ne se o to starat sami.
Kazdopadne Vam preji, aby vas boj za zachranu ostatnich deti a za vetsi osvetu zahojil Vas zarmutek (vim, ze uplne zahojit nejde nikdy, ale zmirnit urcite). Pridam jeste jeden pribeh, ktery mi vytanul na mysli - Jedne zene zemrelo dite pri nehode. Byla z toho velmi nestastna a stale chodila po okoli a po vsech koho potkala chtela, aby ji dite vratiii. Nikdo ji neumel pomoci, ani poradit. Az jeden stary mudrc si vzpomel a rekl - tam na obzoru, na hore te a te zije buddha, ten Ti muze pomoci. Zena se za nim vydala a po dlouhe a tezke ceste dosla k jeho obydli. Rekla mu o svem zalu a poprosila ho o navraceni jejiho ditete. Buddha rekl - bez zpet a najdi dum, kde nikdo nezemrel. Az takovy dum najdes, zasad pred nim toto seminko - az vyroste prijd si sem pro sve dite. Zena odesla se seminkem v ruce a obrovskou nadeji. Hned po ceste do sveho mesta zacala navstevovat vsechny domy a ptala se po domu, kde nikdo nezemrel. Obesla vsechny domy, az zpatky ve svem meste zbyl jen jediny dum kde by se mohla zeptat - jeji vlastni. V ten okamzik pochopila radu od Buddhy a zacala znovu zit se zbytkem sve rodiny.

Me tenhle pribeh pomohl, treba prinese kapku ulevy i Tobe.
 Sandra2 


Milá paní Martičko 

(3.7.2003 11:50:09)
jsem vám moc vděčná za tento článek. Dosud jsem o této nemoci nic nevěděla a jsem proto velmi ráda, že jste napsala tento článek. Mám malé dítě, které půjde do školky a určitě se doktorky přeptám na možnost očkování. Přeji vám hodně sil a štěstíčka a ještě jednou dík.
 Veronika 
  • 

Boj jsem přežila 

(3.7.2003 13:51:17)
Bolí mne u srdce, když čtu Vaše řádky, hrůza. Já mám boj s meningokokem úspěšně za sebou. Je tomu již 11 let (je mi 27 let). Tenkrát se o nemoci nevědělo skoro nic a já jsem si ani neuvědomovala, jak těžký boj to byl. Ale moji rodiče byli úplně zdrcení a maminka mi kolikrát řekla, mohli jsme Tě ztratit. Nevím přesně jaký druh mě napadl a spíš je zázrak, že tu jsem a nemám žádné následky. Zkusím Vám vylíčit můj příběh, abyste věděli jak to probíhá v praxi.
Probudila jsem se ráno s strašnou bolestí po celém těle, změřila jsem si teplotu - 38 stupňu. Absolvovala jsem tedy cestu autobusem do okresního města a lékařka to ohodnotila na začínající virózu a nasadila Biseptol. Po poledni jsem tedy ulehla do postele a věřila, že to brzy vyležím, teplota klesne a uleví se mi.Ale teplota pořád stoupala a bylo mi stále hůř a hůř. Maminka se to zdálo být divné a proto zavolala pohotovost. Když doktorka uviděla červené flíčky po těle, ohodnotila to na alergii na přášky, nasadila jiná antibiotika a odjela. Jelikož jsem měla teplotu už okolo 40 stupňů, nemohla přijímat potravu, zvracela a přestávala vnímat, mamka zavolala pohotovost znovu. Doktorka byla zděšená, navíc když mamka upozornila, že nemohu ohnout hlavu - způsobovalo to příšernou bolest. Tak mě konečně okolo 22 hodiny poslali do nemocnice. Vím, že doktor na mne pořád mluvil, ale já nechtěla odpovídat, vdyť se mi chtělo tak strašně spát ........ Týden jsem měla kapačky a byla na izolovaném pokoji. Prakticky jsem pořád spala a stěží otevřela oči abych pozdravila rodiče při návštěvě. V nemocnici jsem strávila 14 dnů a pomalu se vracela ztracená síla. Vystřídalo se u mne několik lékařů a mediků, každý chtěl vědět o nemoci co nejvíce, měli šanci se na mne přiučit a této zákeřné nemoci něco nového. Naštěstí se to událo koncem května, takže učitelé mi uzavřeli známky a já nemusela opakovat ročník a přes prázdniny se dala do kupy. Pamatuji si, že jsem delší dobu hůř slyšela a bacil se mi dal do kloubu palce u nohy, který jsem měla úplně černofialový. Ve škole si mi zdálo, že mi dá učení větší práci, hlavně si něco zapamatovat. Ale všechny tyto maličkosti se upravili a já si uvědomuji jaké to bylo obrovské štěstí. Případů, kdy to nedopadne tak jako u mne je velká spousta a já tyto informace sleduji dost pečlivě, neboť jsem mohla být mezi nimi.
 Marta 
  • 

Re: Boj jsem přežila 

(3.7.2003 15:46:31)
Paní Veroniko,
jsem upřímně ráda, že jsou i takové případy. Ty příznaky, které jste měla jsou
přesně ty, které jsou všude popisovány. Ty však náš Vojtík BOHUŽEL neměl !
Proto to ti, co s ním byli odhadli na úpal a podali Paralen na snížení teploty. (Večer pobolívání v krku - ráno už ne, ale teplota 39, NIC VÍC, tedy ještě po poledni se přidal průjem). Pak se dočtete: "Paralen v takové situaci je naopak špatně. Jen utlumí příznaky, a to pro stanovení diagnózy není vždy šťastné," uvedla Křížová. MĚ PRÁVĚ DĚSÍ, ŽE TA CHOROBA JE TAK ZÁLUDNÁ.

Když tuto problematiku sledujete, mohla byste se podívat na http://www.medicus.sk/vyskyty/men_big.jpg (takto nás vidí sousedé ze Slovnska). Když jsem to přeposlala panu Benešovi (MUDr Čestmír Beneš
vedoucí Národního referenčního centra pro analýzu epidemiologických dat
Centrum epidemiologie a mikrobiologie, Státní zdravotní ústav v Praze)
tak žádal kolegy na Slovenku, aby to přehodnotili (mě nechal v kopii)

Přeji hodně štěstí i do budoucna
 Ivo, 2 děti 
  • 

příznaky 

(6.7.2003 18:23:37)
Milá paní Marto,

s velkou účastí jsem si přečetl Váš příběh a velmi s Vámi cítím.
Reaguji na tento příspěvek, protože z vaší reakce je vidět, že si po čase, který jste věnovala studiu této nemoci, začínáte uvědomovat některé záludnosti medicíny - jako např. to, že zvláště toto onemocnění jede s bleskovou rychlostí a stav tedy rozdílně hodnotí 1. lékař ( velmi často má zpočátku prakticky totožný začátek, jako "běžná" onemocnění - tudíž není možné ani účelné každému dát vysoké dávky ATB a hospitalisovat jej = ten hloupý lékař z příspěvků)
2. lékař ( v očích korespondentů =ten "pravý" ( u těch, kteří měli to štěstí) může podstatu onemocnění odhalit (i po destíce minut !!)) To, zdali se tak stane či nikoli závisí zejména na jeho erudici, specialisaci a již na výše popisovaném průběhu. Jsem lékař, pracující v jiném oboru, ale několik těchto pac. jsem viděl. Bohužel se setkávám s tím, že jsou pacienti, jimž se nepodaří pomoci. Je to vždy rána pro blízké, ale věřte, že i pro lékaře. Jsou nemoci nevyléčitelné - u nichž se s tím člověk nějak "vyrovná". Ale jistě člověka a rodiče více trápí, když jejich dítě zemře na něco "známého, představitelného, léčitelného". I v dnešní době je ale možno umřít na zápal plic, alergickou reakci, slepé střevo atp.- akorát to nikdo z "normálních "lidí neviděl a statistické pravděpodobnost je velmi nízká. Často jsou to stavy s výrazně odlišným, atypickým průběhem, kteří se "pozdě" (vzhdedem k rychlosti on.) dostanou tam, kam patří a jistě, existuje i jisté pravděpodobnost chyby.
U Vašeho syna patrně žádná chyba nenastala, šlo o to, že průběh mening. infekce byl velmi rychlý a (jak sama píšete) atypický. Udělala jse jistě pro syna maximum, co jste v dané chvíli a s danými informacemi mohla. Totéž asi i ošteřující lékař.

V otázce postuje stát. úřadů k očkování Vám dávám zapravdu, pokud vím, malé děti(mladší ročníky, než mám já) již jsou plošně očkovány, starší - jen vybraná populace.
Je chybou, jak již bylo zmíněno, že tato možnost není obecně nabízena ( i když někdo z přispěvovatelů si také již povšimnul skutečnosti, že u každého očkování jde o to převážit komplikace očkování reálným statistickým rizikem. Jistě je také tragedie, když má zcela zdravý člověk komplikace po očkování. To je v kompetenci SZÚ , MZdr a doufám, že i Váš dopis pomůže.

 Marta 
  • 

Re: příznaky 

(8.7.2003 10:17:28)
Diky
 Marta  
  • 

Re: hezky clanek 

(3.7.2003 15:05:12)

Pájo,
já přece neviním lékaře (i když nevím, kdy jej sanitka do nemocnice dovezla
a jak dlouho čekal než jej převzali lékaři do péče - a bojím se po tom pátrat. Moc bych chtěla věřit, že šlo všechno podobně jako v am.filmech, protože "rozhodují minuty" !)
O osvetě na dobré úrovni osvěty bohužel nic nevím a jak jsem již zmiňovala,
pokud bych věřila tomu co se píše na www.stripky.cz, www.ereferaty.cz,
www.cbmi.cvut.cz/zivotni_styl/infekcni_choroby/menigokokove_infekce.htm
(prevence, příznaky ...) nevím, nevím jak bych se rozhodovala - je to neobjektivní (tedy když bych to chtěla aplikovat na Vojtíka). Já nechci nic na stříbrném talíři, ale alespoň podnět - na základě kterého bych bývala byla mohla informace shánět. Něco podobného jako se žloutenkou a klíšťovou encefalitidou - to byť roky nemáte potřebu jít k lékaři, tak vás buť obešlou (nám se to tedy stalo), plakátů je spousta a dokonce televize vysílá šoty. Ti kteří jsou svými doktory informování, těm (a tato vlastnost mi bývala cizí, ale ...) závidím !
V příběhu s Budhou mi chybí "detail", domy kde zemřelo "dítě" či "mladý člověk" určitě stojí. ALE DĚKUJI TI ZA NĚJ.

Tvého usměvavého tříletého andílka je mi je moc, moc líto !!!

 Jarka a Patrik-andílek 


Pro Paju 

(3.7.2003 18:15:01)
Bohužel Pajo, Budha ve Tvém jinak pěkném příběhu asi neměl na mysli domy, kde nezemřelo dítě či mladý člověk, který měl život před sebou. Bohudík takových domů moc není!!!
 Marta  
  • 

Kaptička naděje 

(3.7.2003 12:12:05)
Milá Soňo,
ano napadlo mi již dříve kontaktovat Kapku naděje Venduly Svobodové, odkud mi odepsali:
Vážená paní S.,
děkujeme za váš email, který je smutný.
naš nadační fond pomáhá dětem s poruchou krvetvorby a nevím jak¨bychom mohli
s varováním a osvětou , která se týká tohot problemu pomoci.
Snad jen z me profesni praxe by bylo možne spojit s epidemiologicko
hygienickou stanici Hl. mesta Prahy, dále určitě s oddělením osvěty a
propagace na Ministerstvu zdravotnictví, kde je dostatek uředníků. Stejně
tak je možné publikovat informaci v nějakem periodiku , jež se dostane teměř
do všech rodin/ časopis Jistota , jež je vydáván VZP apod.
Vím , že jsem Vám asi moc nepomohl,přeji Vám hodně síly v následujícím
období.
MUDr. Pavel B.
ředitel NF Kapka naděje

Já nadaci zakládat nemůžu, nemám takové zázemí a přestože tato činnost pravděpodobně
dokáže dobře uživit - nejsem ..., prostě na to "nemám". A proto se snažím (v rámci svých
možností) a snad to někomu ukáže cestu ...
 Jarka a Patrik-andílek 


Re: Kapička naděje 

(3.7.2003 12:24:53)
Marti,
děláš určitě moc a řekla bych že ještě víc.
Zaznělo tady v jednom příspěvku, že osvěta je u nás na dobré úrovni. S tím absolutně nesouhlasím. Já jsem vždycky věděla, že něco jako meningokok sice existuje, ale NIKDY jsem neslyšela, že existuje možnost očkování. Proč mě na to neupozornila třeba aspoň dětská lékařka, kam jsme chodili s Patričkem od narození? Nejde o nějaké plošné očkování, ale o upozornění, že tady ta možnost je a ať se každý rozhodne, jak uzná za vhodné!
Hlavně, že pořád mleli dokola SARS a SARS!!!
 Alice 
  • 

Re: Re: Kapička naděje 

(3.7.2003 13:44:00)
Souhlasím, osvěta není, doktorům se nedá věřit, mám takovou bolavou zkušenost, že když se řekne doktor je mi špatně. Jasně, jsou to také jen lidé, kteří chybují... Co doktor to jiný názor, o očkování jsem také neměla ani ponětí a dnes mi řekla navíc doktorka, že jsem ho prošvihla. Není to "skvělé" ??? Smutné je to, že když k něčemu tak strašnému dojde, tak ti co by měli slyšet, neslyší, nevidí, raději, každý má strach poradit, vysvětlit, každý se brání, a když není doktor v rodině, tak je člověk za laika. Když jsem v nemocnici chtěla vysvětlení ohledně léčby a pak i smrti člena rodiny, byla jsem laik - "vy by jste tomu stejně nerozuměla,.. Je mi z toho smutno
 Jarka a Patrik-andílek 


Pro Alici 

(3.7.2003 14:03:05)
Napsala jsi to naprosto přesně. Úplně s Tebou souhlasím. A doktorka Ti řekla, že jsi očkování už prošvihla, no to je výborný a upozornila Tě na to očkování dřív? Houby, že? No to mluví za všechno o co bojuje Marta.
 Katka 
  • 

je to smutné.. 

(3.7.2003 14:56:33)
Váš dopis synovi je velmi smutný...je mi líto, co se Vám stalo.
Co se týče očkování...bohužel je tu smutná skutečnost, že čím víc se lidé budou očkovat proti různým nemocem, tím více nových a zákeřnějších nemocí vznikne, kde nás viry či bakterie budou zabíjet ještě větší rychlostí než současný meningokok.
Problém je v tom, že tyto nemoci mají jaksi testovat imunitu lidstva, my si vytvoříme umělou imunitu vůči nemoci, ale vir časem zmutuje a vytvoří se nový typ nemoci.Je to jako s antibiotiky, čím více je lidé budou zneužívat na chřipky apod., tím lidtsvo vystavují situaci, že nebude účinné antibiotikum! nebude antibiotikum, které Vás zbaví zápalu plic,v některých ranných případech meningitidy,boreliozy atd. čili nemocí, které člověka vysoce ohrožují na životě.
Co budem dělat potom? Plakat nad rozlitým mlékem?
To, že bakterie se stávají imunní vůči antibiotikům můžeme pozorovat již nyní a vědci upozorňují na zneužívání antibiotik!!! Až 80% antibiotik je nasazeno úplně zbytečně...každým zbytečně předepsaným antibiotikem si uřezáváme kus pomyslné větve, na které lidstvo sedí...
Kde myslíte, že se vzal SARS? Jen tak? Najednou?
Jeden vědec řekl, že s každou protilátkou na nějakou nemoc, zanedlouho vznikne nemoc či typ nemoci jiná, protože příroda to tak má zařízeno. Upozornil, že pokud vše bude pokračovat, jak pokračuje, AIDS bude banalita proti nemocem, které přijdou...
Např. tolik doporučované očkování proti chřipce...četla jsem článek jedné paní, která psala, že je nyní v invalidním důchodu díky této vakcíně. Chřipku stejně dostala, ale takovou, že to snad její praktická lékařka ještě neviděla, těžce jí to poškodilo kloubní systém. Kdyby na tom chatu byla jediná s takovým problémem...reagovali tam lidé, kteří také po této vakcíně měli chřipku, že mysleli, že jsou to poslední hodiny v jejich životě...
Vašeho syna zabil meningokok, což je velice vážná nemoc. Lékaři, dle vašeho názoru, pravděpodobně něco zanedbali,o to je to smutnější....
Rozhodně je třeba upozornit na tuto nemoc, to s Vámi souhlasím....
Nicméně lidi děsí takové nemoci,ale v daleko větší míře se umírá na "obyčejnou" chřipku, ale tu vysoké procento lidí s klidem přechází. Tak jako všechny děsí rakovina, ale že nejčastějším důvodem úmrtím v ČR jsou srdečně-cévní nemoci to lidi neděsí.
Je to velmi složité....
Nechci aby můj příspěvek vyzněl tak, že Váš syn měl prostě smůlu a hotovo. Je to tragédie, mladý člověk, který měl život před sebou. Chtěla jsem jen upozornit, že A má i B...
 Jarka a Patrik-andílek 


Re: je to smutné.. 

(3.7.2003 17:56:25)
No to je pěkná zpráva, takže 80% nasazení antibiotik je zbytečné a můj syn zemřel ve 13ti letech, protože mu je nenasadili.
 Katka 
  • 

Re: Re: je to smutné.. 

(4.7.2003 6:38:35)
Ano, je to tak. Třeba nasadit na nekomplikovanou chřipku, tzn. když není na plicích žádná infekce apod. antibiotikum, je největší, dosud velice hojně praktikovanou blbostí. Antibiotika jsou účinná pouze proti bakteriím, neúčinkují na viry a chřipka je virového původu. Ale znatelně to oslabený imunitní systém člověka, zlikviduje to přirozenou mikrofloru v těle atd....dalším následkem je to, co jsem napsala v prvním příspěvku - bakterie se stávají odolnými.
 Lionka 


Re: Re: Re: je to smutné.. 

(4.7.2003 18:20:40)
Katko a kdo těch 80% ATB pacientům na slepo předepisuje???? A na jakém základě???? Já tedy nevím,ale neznám ŽÁDNÉ ATB,které by bylo volně prodejné :o(((
I dnes, v době velmi snadné ( a snad už i levné?!?) a velmi rychlé diagnostiky (dá se provést přímo v ordinaci) na CRP by to nemuselo být na slepo-co ty na to? A propo,zajímalo by mne,kolika z nás doktor ATB předepsal na přímo (ne na slepo) a pacient nebyl v ohrožení života?
 Lída 
  • 

Re: Re: Re: Re: je to smutné.. 

(4.7.2003 20:30:58)
Tak na to není tak těžké odpovědět. Přece někteří (možná mnozí) pediatři. Teď se to možná díky novému přístroji zlepší, ale co říkáš těmto zkušenostem.
Příklad 1:
Když byl mému synovi rok, dostal rýmu a teplotu a lékařka okamžitě předepsala antibiotika. Nedala jsem je a při další kontrole jsem to lékařce řekla a také jsem jí řekla, že u mě skončila. Zeptala jsem se jiných rodičů a s tímto výsledkem: Cituji: "Ona je paní doktorka pečlivá, nechce nic zanedbat, jen v nemocnici jsou divní lékaři. Když nás tam naposled poslala, tak byli nevrlí a říkali, že když dostane dítě rýmu, máme si koupit kapky do nosu a ne otravovat v nemocnici."
Příklad 2: Byli jsme u švagra a malá neteř dostala teplotu. Matka s ní byla u pediatričky. přišla s tím, že je to jen chřipka a dostali amoclen. Moje upřímné dítko tehdy zkonstatovalo "antibiotika na chřipku, to je nějaký divný ne?"

 Lionka 


Re: Re: Re: Re: Re: je to smutné.. ...a CRP 

(6.7.2003 21:50:27)
Lído, když teda neměl tvůj pediatr k dispozici přístroj na jednoduché zjištění C-reaktivního proteinu v kapičce krvi,tak má další (starší) možnost-přesně jako popsala Alice:odběr vzorku krve otestovaný v laboratoři + výtěry z krku a nosu!Je to sice zdlouhavější,ale pořád lepší než dávat ATB na slepo.

P.S.Jinak mne rozesmál Kamilin příspěvek o pojídání koček (=SARS)a transfúzích opičí krve(=AIDS)v Africe.Kdyby to bylo tak jednoduché,tak lidé,přinejmenším řezníci,již dávno vyhynuli.
 Alice 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: je to smutné.. ...a CRP 

(6.7.2003 21:59:26)
Lionko, ale já jsem psala o vysetrení CRP v ordinaci lékarky s vysledkem do 15min a ne zádny "stary" zpusob :o)
 Lionka 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: je to smutné.. ...a CRP 

(6.7.2003 22:10:01)
Tak jo:Alice psala právě o tom testování CRP.
A pak je ještě další způsob-starší-viz biochemka (výše) :o)
 Alice 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: je to smutné.. ...a CRP 

(6.7.2003 22:32:00)
Lionko, biochemka je myslím odber krve na sedimentaci, krevní obraz a jeste neconevímco?
Tak sedimentace je proti CRP stary zpusob, to tedy jo, hlavne v tomto ohledu (presná Atb lécba) celkem nanic.
Jenze zdaleka ne vsichni pediatri mají v ordinaci prístroj k tomuto vysetrení nebo "ochotu" vás s dítetem poslat na odber do laborky, v této praxi bud nejedou vubec nebo zvazují prípad od prípadu, roli tady hrají "body a limity" zdravotní pojistovny a smlouvy s laboratorí.
Ale zase máme moznost volby.
 Alice 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: je to smutné.. ...a CRP 

(6.7.2003 22:06:32)
A jeste dodatek: Vysetrení na CRP pouze poukáze na prítomnost bakteriální infekce, vytery z krku a nosu (pravda - zdlouhavejsí) urcí puvodce této infekce!
Tady vzniká prostor pro rozhodnutí lékare, jestli Atb nasadit co nejdrív (vetsinou sirokospektrá Atb), nebo pockat - popr. CRP zopakovat, podle potreby a treba uz zjistenych vysledku vyteru predepsat Atb "na míru".
 Sona 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: je to smutné.. ...a CRP 

(6.7.2003 22:34:23)
Ja jsem asi blba,ale muzete mi nekdo vysvetlit,co se zjisti v te kapicce krve? ;o) C-reaktivni protein, je pro me neco jako spanelska vesnice... resp. kdyz by mel muj syn nejaky problem,tak co mam doktorce vlastne rict,co chci? Diky.
 Alice 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: je to smutné.. ...a CRP 

(6.7.2003 22:43:26)
Hodnota C-reaktivní prodeinu v krvi stoupá s prítomností bakteriální infekce a pomáhá tak rozlisit bakteriální infekci od virové a ucinne ordinovat antibiotickou lécbu. Jeho hodnota pri uzdravování pomerne rychle klesá a tak je mozné lécbu ukoncit v potrebném case, narozdíl od sedimentace, která klesá zvolna.
Ale paní doktorka to vsechno ví, takze jí urcite nemusís nic vysvetlovat, otázkou je, jak má zavedenou praxi.
 Tvoje horší já 


Re: je to smutné.. ...a CRP 

(21.3.2008 17:31:51)
Ale pozor, četla jsem, že až u poloviny případů meningitidy zvýšení CRP vůbec nenastává!
 Alice 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: je to smutné.. 

(5.7.2003 17:20:19)
Zmenili jsme detského doktora a nase nová paní doktorka provádí toto vysetrení úplne automaticky ve své ordinaci (krome toho v prípade potreby i vytery z krku, nosu apod.). Stací díte píchnout do prstu, jako kdyz se delá glykemicky profil, do 15min má vysledek. Podle toho zvazuje, jestli antibiotika ano nebo ne. Jsem s tím moc spokojená, protoze predeslá praxe, kdy lékar pri vyssí teplote a zahlenení automaticky vytahoval predpis na Atb, to se mi moc nelíbilo. Sousedovic dcera se po takovém více nez rocním lécení (Atb 10x do roka a "od oka") dopracovala k astmatu a polynoze IIIst. (nevím, jestli proto a jestli to písu správne).
 Melinda 


Re: je to smutné.. 

(3.7.2003 21:59:48)
Marto,

jako všichni jsem dočetla Váš článek se slzami v očích.. Neexistují slova útěchy pro mámu, která ztratila to nejcennější....

Jen se chci zeptat, jestli jste ten "případ" ze Strašnic, od dr. Kudyma, o kterém se tam tolik mluví? Nejsem si jistá, jestli se nejednalo o dítko okolo 3 let...

Každopádně -mnoho sil.. Bára
 MartaS. 


Re: Re: je to smutné.. 

(4.7.2003 9:42:03)
Báro,
o případu ze Strašnic jsem nic neslyšela. Náš Vojta byl 20-tiletý "chlapák".
(už to bude téměř rok, ale nějak mi pořád ten minulý čas dělá problém).

http://rodina.cz/nejsmutnejsi - tam je pár jeho obrázků
 kamila 
  • 

Re: je to smutné.. 

(5.7.2003 11:39:59)
SARS je z Čínských koček a AIDS je z opic. To, že lidi jedí, to co nemají způsobilo tyhle nemoci. Z opic si ve válkách v Africe dělali transfuze, proto AIDS.
 Sona 
  • 

Re: Re: je to smutné.. 

(6.7.2003 22:29:47)
Z kocek? Ja v televizi slysela,ze to vzniklo z kachen, kdesi v nejakem tom jejich kantonu.
 Marta 
  • 

Re: je to smutné.. 

(21.3.2008 12:28:44)
Katko Váš příspěvek mi mluví z duše, díky. Měli bychom si uvědomit že nemůžeme všechno na někoho nebo něco svádět. I já jsem matka které zemřelo dítě takže vím o čem mluvím, bolest je ukrutná. Teď mám kromě 8mi letého syna ještě roční dceru a když koukám na nabídku očkovacích látek tak na rovinu říkám že jsem vybrala jen opravdu to nejnutnější a to přesto že jsem dětská zdravotní sestra a jsem informovaná o všech těchto nebezpečných nemocech. I to očkování má rizika a i u očkovaných jedinců může nemoc propuknout. A opravdu se víc umírá na chřipku než meningitidu...
 Majka a Matýsek 


Jen ne očkování!! 

(4.7.2003 1:44:55)
Milá Marto,
když čtu váš článek, tak z něj cítím velkou lítost, ale také nenávist ke všemu a ke všem. Chcete, aby se proti této nemoci očkovalo. Proč? Asi to teď bude znít krutě, ale protože za rok zemře cca 30 lidí, mají ostatní děti podstupovat riziko očkování a oslabení svého organismu. Už teď jsou děti v ČR povinně očkovány největším počtem vakcín v zemích EU. Když mě lékařka nabídla další očkování, tak jsem rezolutně odmítla. I s vědomím toho, že můj syn může zemřít. Když už se musí očkovat proti tak banálním chorobám, jako jsou zarděnky, příušnice a spalničky, které jsou navíc pro zdravé dítě spíše přínosem, protože jejich překonáním získává imunitu pro celý život, což se o očkování říct rozhodně nedá, tak přeci nebudu zatěžovat tělo dalšími chemikáliemi. Pokud bude KAŽDÉ očkování závislé na tom, zda ho chci, nebo ne, tak ať se očkuje třeba proti komárům. Ale pokud je něco povinné, tak ať je toho proboha co nejmíň.

Majka
 Katka 
  • 

Re: Jen ne očkování!! 

(4.7.2003 6:32:19)
Naprostý souhlas... není co dodat.
 Jarka a Patrik-andílek 


Re: Jen ne očkování!! 

(4.7.2003 9:41:53)
Milá Majko,
to je Vaše rozhodnutí, že nechcete očkování. Ale Martě celou dobu přece nejde o povinné očkování, ale o možnost volby! A hlavně o informovanost!
 MartaS. 


Re: Re: Jen ne očkování!! 

(4.7.2003 12:05:25)
Děkuju Jaruško

 gabina 


Pomozme také my 

(4.7.2003 1:54:14)
Milá Marto,

stejně jako všechny čtenářky, i mě Vás článek hluboce zasáhl. Jsem matkou šestnáctiměsíčního synka a hrozím se jakékoliv myšlenky, že by se mu stalo něco sebemenšího. Mám sice to štěstí, že žijeme v Austrálii, kde je očkování proti meningokokovi typu C povinné, a to v jednom roce, takže ho už máme za sebou. Protože ale v Čechách žije moje rodina a spousta mých přátel, určitě Váš článek všem přepošlu, aby o této nemoci věděli trochu víc a měli tak šanci se rozhodnout, zda chtějí o očkování také požádat.

A to je vlastně věc, která mě napadla, jak bychom my všichni této věci mohli trochu pomoci, i když Vašemu synovi tím život bohužel nevrátíme. Myslím, že když každá(-ý) čtenářka(čtenář) zkopíruje Váš článek do e-mailu a rozešlete ho s krátkým vzkazem (a prosbou o odeslání dál) všem svým známým a kolegům, bude část osvěty, byť menší udělána. Myslím, že když tímto způsobem můžeme dostávat denně reklamní články do našich e-mailových schránek, jedno upozornění, jak zachránit lidské životy, bude jedině přínosem.

Moc Vás paní Marto zdravím a děkuji za tento příspěvek. Věřím, že v těžkých chvílích, které teď prožíváte, Vám může pomoci myšlenka, že jste spoustě lidem otevřela oči. A za to díky všem lidem v Čechách, kteří si Váš článek přečtou, děkuji.

Gábina
 Jarka a Patrik-andílek 


Re: Pomozme také my 

(4.7.2003 9:43:33)
Gábi, výborný nápad! Děkuji Ti za něj, hned jdu článek posílat.

Měj se, Jarka
 Kajda 
  • 

Díky 

(12.7.2003 14:42:48)
Díky moc za článek, nechám se očkovat, i když pochybuju, že mi to nakonec máma schválí (zbytečně plaším...).
 Andrea, dcera 4 roky 
  • 

Vysvětlení 

(4.7.2003 8:11:58)
Váš příběh je velmi smutný a moc s Vámi cítím, i já jsem matka a před 14 dny jsem byla na očkování proti tomuto onemocnění. Jen chci dodat pár faktů, aby to nevyznělo vše tak jednoznačně proti "lékařské mafii". Lékaři jsou často v boji s touto chorobou dost bezmocní, hlavně kvůli rychlému průběhu - k většině úmrtí dochází do 24 hodin od začátku potíží, ale taky vzhledem k nespecifickým potížím, které lékař nemá šanci rozpoznat (jinak by musel nasadit antibiotika u každého "nachlazení" - a často se tak dnes děje, právě z obav z této nemoci - a v jiných zemích už meningokok začíná být na běžná antibiotika odolný...). Národní referenční laboratoř a Vámi zmíněná dr.Křížová velmi pečlivě sleduje vývoj této nemoci, spolupracuje se zahraničními experty, provedli Vámi zmíněnou studii (což nebylo zdaleka jednoduché - jen si představte vypňovat dvacetistránkový dotazník s rodiči, kterým právě zemřelo dítě...). Důvody k odmítání plošného očkování jsou mimo jiné možnost změny z invazivního typu C (proti kterému je očkování, které lze použít například v situaci, kdy se nahromadí více případů na určitém území či vznikne epidemie) na invazivní typ B (proti kterému očkovací látka asi hned tak nebude) - toto už se částečně děje a pak bychom byli v případě epidemie bezmocní (toto očkování se použilo například při zvýšeném výskytu mening.meningitidy u mládeže v Olomouci tuším v roce 1997). Udává se, že dlouholeté očkování cestovatelů do Saudské Arábie bylo příčinou vzniku nového kmene typu W. Další důvod je, že nemocnost nedosahuje zdaleka takových hodnot jako např.v Anglii.
Nedostatek informací je myslím sporný, v roce 1995, kdy bylo nejvíce onemocnění, se o této nemoci mluvilo stále a naočkovaly se tisíce lidí
(na vlastní žádost), postupně si média i společnost "uvykla" a článků ubylo - to je otázka poptávky a nabídky. Nicméně na jaře 2003 všemi médii (včetně všech televizí) proběhla zpráva o nové očkovací látce,která chrání dlouhodobě, v této tiskové zprávě byly popsány i příznaky a léčba. Ovšem v dnešní záplavě zpráv je snadné přehlédnout... Letáky, které zmiňujete (klíšťová encefalitida, hepatitida) jsou aktivity firem vyrábějících tyto očkovací látky, nikoli státu, takže je to trochu o něčem jiném. V roce 1999 byl vydán Státním zdravotním ústavem informační leták (autor dr.Křížová, včetně příznaků, léčby, možností prevence, rizikových faktorů, informace o možnosti očkování), který byl rozeslán na různá lékařská a osvětová pracoviště.
Tolik jen na vysvětlení, že ti "gauneři v klotových rukávech" musí zvažovat všechna pro a proti, například i při "propagování" očkování (možnost nástupu nového agresivního kmene, proti kterému by nebyla možnost očkování, pokud by způsobil epidemii), rozhodně si nemyslím, že by nic nedělali a osud nemocných a zemřelých jim byl lhostejný, jen také musí myslet "globálněji", jestli tím, že teď zachrání 20 lidí, nezaviní v budoucnu smrt 100 lidí.
Neberte to prosím jako útok na Vás, plně chápu Vaši bolest a zlobu, jen jsem se Vám snažila vysvětlit druhou stranu problému. Osobně jako matka věřím, že je dobře, když se o této nemoci mluví a maminky se o něm dozví. Přeji Vám hodně sil. Andrea
 Jarka a Patrik-andílek 


Re: Vysvětlení 

(4.7.2003 9:55:48)
Milá Andreo,
z Vašeho příspěvku, jsem tedy pochopila, že stát a odpovědně osoby nemají zájem aby se o očkování moc mluvilo a mnoho lidí ho podstupovalo.
Očkování je tedy spíše jen pro vyvolené osoby, které mají možnosti a přístup k podrobnějším informacím.
Nebo proč tedy jste byla Vy na očkování, když to má negativ pro celkovou populaci?

S pozdravem Jarka
 Alice 
  • 

Re: Re: Vysvětlení 

(5.7.2003 23:07:55)
Tak tedˇ mám stejný názor zase já, proč byla ta paní na očkování - když.... Začínám mít pocit, že ne všichni tento dopis pochopili. Ale většina z nás ano.
 Alice 
  • 

Re: Re: Re: Vysvětlení 

(5.7.2003 23:12:31)
Všimla jsem si, že je tady ještě jedna Alice, tak já jsem ta první co psala taky 1.7. - Díky a Re: Díky. 3.7. Re:Re: Kapička naděje. Aby si někdo nemyslel, že si svým tvrzením odporuji.
 MartaS. 


Re: Vysvětlení 

(4.7.2003 14:04:07)
Andreo,
každý si hájí to své, takže to jako útok na svoji osobu neberu.
Pokud http://www.stripky.cz/nemoci/zdravi/meningokok.html je ten informační leták (autorky dr.Křížové), tak to je přesně to nad čím se zamýšlím a vidím jako zavádějící. Nevím zda to bylo v únoru, kdy jsem tuto lékařku viděla hovořit ve zprávách na ČT 1 a opět opakovala tyto příznaky a troufám si tvrdit, že to až bagatelizovala tvrzením, že jsou "JASNĚ ROZPOZNATELNÉ"
--------------------------------------------------------------------
Jaké jsou příznaky závažného meningokokového onemocnění
Na závažné meningokokové onemocnění upozorní mnohé příznaky: bolest hlavy, horečka, zvracení, bolest či tuhnutí šíje, bolest kloubů, ospalost až poruchy vědomí, světloplachost, červenofialové skvrnky na kůži, bolest břicha. Tyto příznaky se projevují v různých kombinacích a různé intenzitě. Není vhodné intenzitu příznaků tlumit amatérským nasazováním léků proti horečce či bolesti. Naopak, při podezření na závažné meningokokové onemocnění je vhodné urychleně navštívit lékaře, zejména při bouřlivém dynamickém rozvoji příznaků závažného celkového onemocnění. Rychlé rozpoznání nemoci a včasné zahájení léčby mnohdy rozhodují o životě pacienta i o následcích meningokokového onemocnění.

Jaké jsou rizikové faktory vzniku závažného meningokokového onemocnění
Výsledky celorepublikové studie ukazují, že pro vznik závažného meningokokového onemocnění jsou rizikové zejména ty faktory, které aktuálně oslabují celkovou odolnost lidského organismu: horečnaté onemocnění, onemocnění dýchacích cest, námaha, prochladnutí, psychická i jiná zátěž (z jiných zátěží je to zejména konzumace alkoholu). Z dlouhodobě působících faktorů má vliv na vznik závažného meningokokového onemocnění znečištěné životní prostředí a kouření (aktivní i pasivní).

Jak se dá předcházet závažnému meningokokovému onemocnění
Výsledky výše uvedené studie rovněž ukazují, že faktory, které chrání organismus proti vzniku závažného meningokokového onemocnění jsou aktivní sportování, častý pobyt v přírodě a zdravý životní styl, včetně bohatého přísunu vitamínů.
-------------------------------------------------------------------
Náš Vojta toho osudného 10/9 dne měl z uváděných příznaků POUZE horečku, jakmile se ojevila první skvrna jelo se do nemocnice.
Z rizikových faktorů, které by mohly oslabit jeho odolnost - byl studentem VŠ s jednou odloženou zkouškou na záři >>> je to psychická zátěž ???? Byl na brigádě, kde fyzicky pracoval stejně tak jako nečetněkrát předtím. Už od 17 let. Je rozdíl mezi prací a aktivním sportováním ?
Sportoval - v tělocvičně pouze stolní tenis a squash ostatní v přírodě: nohejbal, tenis, jízda na kole, lyžování ....
Vojta měl antibiotika naposledy na základní škole - od té doby nebyl nemocný. Jeho organismus nemohl být slaben
ani přemírou očkování, jak píše Majka. Naposledy to byl tetanus v roce 1996. Protože on se narodil 1982 nebyl očkován proti zarděnkám ani příušnicím. Z dětských chorob měl pouze neštovice ve svých třech letech.
Vitamíny ? Jedl rád a hodně včetně vitamínů.

A že se v roce 1995 hodně o této chorobě hovořilo v souvislosti s vyšším výskytem tohoto onemocnění ???

Zprávu o nové očkovací látce, která chrání dlouhodobě jsem zaregistrovala až tady na stránkách rodiny
(http://www.rodina.cz/scripts/detail.asp?id=3194 od 16/5) a opět se tam opakují výrazné příznaky !

Vidíte ? já si zase hájím to svoje. Já prostě nevím i kdybych tento leták našla v něteré ordinaci (vždycky když jdu já k lékaři tam prohlídnu kde co),
zda bych se rozhodla pro vakcínu. ALE UŽ BY TO BYLO MOJE ROZHODNUTÍ. Ani na té hygienické stanici, kde jsem byla vloni v létě neměli nic o meningokokovi
(kromě ceny), takže ani tam, kde by se to předpokládalo, skutečně nic nebylo
(opakuji vloni, nevím jak je to teď)

Hodně štěstí Vám i dcerce

 MartaS. 


Re: Re: Vysvětlení 

(4.7.2003 16:46:36)
Ještě bych možná měla dodat, že ta zpráva na ČT byla zařezena v 19:30 tak těsně, že to občané nemuseli vůbec zaregistrovat (protože v tu dobu mnoho diváků přepíná na zprávy na Nově). Možná právě v tomto šotu byla ta Vámi zmiňovaná informace o nové vakcíně, ale tu jsem mohla přeslechla, protože manžel se neubránil a komentoval chybějící příznaky u Vojty.

"nevím jestli to jde dělat na menigokoka, ale mě třeba na žloutenku dělali testy na protilátky" - píše Sally. Jde to ?
 Iva, 21 let 
  • 

Re: Re: Re: Vysvětlení 

(9.7.2003 19:18:41)
Mila Marto,
sedim v americe u pocitace a mam co delat abych se nerozplakala, ja s vami plne souhlasim a chapu vas - nejdulezitejsi je informovanost a moznost volby, + osveta a neustale vzdelavani lekaru...o to vam jde, a v tom vas podporuji. Kdybych mohla podporit i nejak konkretne, dejte mi prosim vedet. Ja uz jsem na ockovani zrejme stara, ale az budu mit deti budu se o ockovani informovat - jen predpokladam ze se na me bude doktorka divat jako na hypochondra, ale vuci zdravi deti je to zanedbatelna hloupost.
A jedna vec kterou nechapu - pokud se v malinke desetimilionove republice boji nasi zakonodarci naockovat ten milion deti, nebo kolik jich je, a pritom ockuji brance, kterych je dost, neni to zvlastni? A neni zvlastni, ze australie se neboji? Mysli si snad nasi zdravotnici, ze jistym "obetovanim se" pomuzeme svetu neumoznit typu B aby se rozsiril? Myslim ze ceska veda je kvalitni, ale pokud se plosne ockuje v australii, nebala bych se toho. Pozn.-i plosne ockovani lze odmitnout, ale jak rikate vy, marticko, nejdulezitejsi je moznost volby a dostatek informaci. A ten neni.
Ja o meningokovi slysim jen kdyz nekdo z okoli zemre..naposled mi babicka vypravela o vnukovi lekarky, ke ktere chodi...a ted vas vojtik...je to hruza, preju vam moc moc sil a obdivuji vas ze se snazite pomoci ostatnim...doufam ze to dotahnete do konce, nevzdavejte se!!!
 Iva, 21 let 
  • 

pro pani martu... 

(9.7.2003 19:18:50)
Mila Marto,
sedim v americe u pocitace a mam co delat abych se nerozplakala, ja s vami plne souhlasim a chapu vas - nejdulezitejsi je informovanost a moznost volby, + osveta a neustale vzdelavani lekaru...o to vam jde, a v tom vas podporuji. Kdybych mohla podporit i nejak konkretne, dejte mi prosim vedet. Ja uz jsem na ockovani zrejme stara, ale az budu mit deti budu se o ockovani informovat - jen predpokladam ze se na me bude doktorka divat jako na hypochondra, ale vuci zdravi deti je to zanedbatelna hloupost.
A jedna vec kterou nechapu - pokud se v malinke desetimilionove republice boji nasi zakonodarci naockovat ten milion deti, nebo kolik jich je, a pritom ockuji brance, kterych je dost, neni to zvlastni? A neni zvlastni, ze australie se neboji? Mysli si snad nasi zdravotnici, ze jistym "obetovanim se" pomuzeme svetu neumoznit typu B aby se rozsiril? Myslim ze ceska veda je kvalitni, ale pokud se plosne ockuje v australii, nebala bych se toho. Pozn.-i plosne ockovani lze odmitnout, ale jak rikate vy, marticko, nejdulezitejsi je moznost volby a dostatek informaci. A ten neni.
Ja o meningokovi slysim jen kdyz nekdo z okoli zemre..naposled mi babicka vypravela o vnukovi lekarky, ke ktere chodi...a ted vas vojtik...je to hruza, preju vam moc moc sil a obdivuji vas ze se snazite pomoci ostatnim...doufam ze to dotahnete do konce, nevzdavejte se!!!
 Pavla Křížová 
  • 

informovanost 

(11.7.2003 9:37:16)
Děkuji Vám paní Andreo!!! Váš vstup do diskuse mi dal odhodlání a oslovuji tímto paní Martu. Povídám si s Vámi paní Marto v duchu od 11. června, kdy mi od Vás přišel e-mail plný bolesti, zoufalství, zloby a touhy zranit všechny, kdo podle Vás za Vaše neštěstí mohou. U mě jste se trefila do černého, bolestivě mě zasáhla, ale říkám si: co je nějaká zraněná doktorka proti zraněné mamince a ztracenému životu. Chápu Vaše rozhořčení a vím, že na něj máte právo. To, že se nyní pokouším s Vámi mluvit není proto, abych sebe hájila – chtěla bych se pokusit přesvědčit Vás a ostatní maminky, že je v naší republice řada odborníků, kteří s meningokokem bojují s maximálním nasazením. To, že se nám to moc nedaří (a nejen tady v Čechách, meningokok je celosvětový problém) jen potvrzuje, že meningokok je jeden z nejzákeřnějších mikrobů. Ale hlavně bych chtěla říct: vítejte na palubě bojovníků proti meningokoku a pojďte pomoci při šíření vědomostí o zákeřném onemocnění které působí. Věnuji se problematice meningokoků přes 30 let. Od roku 1993, kdy naše Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy zjistila, že se v České republice vyskytl nový virulentní klon meningokoka, se kromě odborné práce snažím o této situaci informovat jak to jen jde. Maminek (a samozřejmě nejen maminek), které se na mě obrátily o radu je za ty roky hodně. Věřte mi paní Marto, že jsem nikdy nechlácholila národ a od prvních momentů co jsem zjistila, že se v Čechách objevil meningokokový zabiják jsem o něm informovala zcela otevřeně. Kdyby jste se dívala na poslední pořad v TV Prima (5. 6.), tak jste mohla slyšet, že jsem meningokoka označila za nebezpečnějšího než je SARS. Já ale nechci sklouznout do prezentování, co všechno jsem v boji proti meningokoku udělala. Dovedu si představit paní Marto, jak Vám tohle může být jedno.

Chci navázat na to, co je ve Vaší akci pozitivní a obdivuhodné = snaha zvýšit informovanost o meningokokokovém onemocnění a možnostech jeho prevence a včasného rozpoznání. Na tom včasném rozpoznání mnohdy visí život nemocného. Už celých deset let říkám rodičům kudy chodím: všímejte si svých dětí, zejména –náctiletých, vnímejte, že se s nimi něco závažného děje, netlumte to Paralenem, jděte raději HODNĚ RYCHLE a třeba zbytečně k doktorovi a trvejte na tom, že se vám jeví dítě závažně nemocné. Věřím paní Marto, že kdyby Vy jste byla nablízku Vašeho syna v ten „nultý“ den, tak byste nejspíš poznala, či vycítila, že se něco děje. Ten promeškaný den byla ukrutná smůla a pro mě o to nestravitelnější, že Vojtovi byl nablízku kamarád skoro-doktor a ex-primářka. Ale chraňbůh, že bych jim cokoli chtěla vyčítat (myslím že si oba prošli také svým peklem), vždyť i o tom si tady celou dobu povídáte a já naprosto souhlasím, že počáteční příznaky invazivního meningokokového onemocnění jsou nespecifické. Jedna z těch věcí, co se v poslední době (koncem roku 2002) podařily, je vypracování standardního postupu pro posádky vozů rychlé lékařské pomoci, které při vyslovení podezření na meningokokové onemocnění mají za povinnost (kromě řady složitých postupů zajišťujících životně důležité funkce pacienta) aplikovat injekčně antibiotikum ještě před přivezením do nemocnice. Tento postup snižuje dvojnásobně smrtnost meningokokového onemocnění a pokud vím, tak se takhle postupuje jen v Anglii. Zase: k tomuto doporučení jsme se dopracovali po provedení studie, která to dvojnásobné snížení smrtnosti prokázala. Protože to nikdy nejde něco „jen tak“ doporučit, že si někdo myslí, že by to mohlo být dobré. Je zase řada odpůrců, kteří jsou přesvědčeni, že to dobré není a je nutné mít důkazy že to dobré je. Jak už tady někdo poznamenal: každé A má i svoje B… V současné době se snažíme toto doporučení „dát do povědomí“ odborné veřejnosti a na to, abychom informovali širokou veřejnost už prostě nezbývá čas a někdy i síla. Myslím, že naše práce se dá přirovnat k péči maminek o děti: starají se o ně pečlivě a někdy pro samou práci nemají ani pořádně čas jim říkat co všechno pro ně dělají a proč to dělají.

Osvěta MUSÍ být, takže vítám Vaši akci paní Marto: je obdivuhodná a moc nám přeju, aby se Vám co nejvíc povedla a pomohla v informovanosti veřejnosti o meningokokovém onemocnění. Samozřejmě, že osvěta nemůže „viset“ na jednom člověku – asi byste měla kolem sebe mít tým nadšenců. A myslím, že to bude dost práce, rozhodně víc než jen diskuse na internetu, i když ta je taky skvělá. Celé roky cítím, že v Čechách chybí spojující článek mezi odborníky (kteří se většinou vyjadřují dost nesrozumitelně - pokud jste ochotna připustit, že to nejsou všichni „gauneři v klotových rukávech“) a širokou veřejností, která by měla být velmi odborně poučena o problému. Nedávno jsem v Anglii na odborném streptokokovém symposiu zažila úžasnou věc: mezi přednáškami odborníků zazněly tři přednášky „normálních“ lidí a ukázalo se, že jsou to buď pozůstalí po obětech streptokokového onemocnění nebo ti, co to onemocnění přežili. Ten zážitek byl pro ty lidi tak vyjímečný, že po této zkušenosti se smyslem jejich života stalo, informovat o tomto onemocnění co nejvíc lidí a informovat je „vlastním jazykem“ . Utvořili nějakou neziskovou nadaci a já jsem si říkala: proč něco takového není možné u nás, proč u nás lidi pořád čekají, že informace „k nim přijdou“. Já vím, paní Marto, vy už se možná asi zase zlobíte, že jste ty letáky o meningokokovém onemocnění skutečně nikde neviděla. Ale právě v tomhle by mohla skupina nadšenců pomoci = aby se informace odborníků dostaly na správné místo určení. Byla bych nesmírně ráda paní Marto, kdyby se Vám něco takového povedlo.
Pavla Křížová

P.S. V dosavadní diskusi probleskovala řada názorů, ke kterým bych ráda něco řekla z odborného hlediska. Ale nevím, jestli „na to mám“, abych pak stíhala „udiskutovat“ řadu dalších názorů které se rozpoutají. A taky nevím, jestli mě vůbec do své diskuse chcete.
 MartaS. 


Re: informovanost 

(16.7.2003 14:10:12)
Dobrý den paní Pavlo,
předně musím přiznat, že jsem překvapená (a to mile), že jste vstoupila do diskuse. A zda Vás chci nebo chceme ? No samosebou ! Jen mě mrzí, že jsem tu teď nebyla, abych zareagovala rychleji.

Ten můj e-mail toho 11.června, byl na základě té šokující mapky o výskytu meningokokového onemocnění, kterou mají naši slovenští sousedé k dispozici. Nevěřím že je zas až tak zavádějící (jak se ohrazuje Váš kolega), předpokládám pouze, že Slováci mají jiná hlediska pro určování nebezpečnosti jednotlivých oblastí. Uznejte, že po shlédnutí takové mapky to musí otřást každým českým člověkem, natož pak takovým který se pídí po informacích bohužel už pozdě.

Ano hodně mě mrzí, že pořad "k věci" na Primě ve čtvrtek 5.června jsem propásla, jak jsem se již zmiňovala ve svém e-mailu. Ale obávám se, že jej mnoho lidí nevidělo - vzhledem k pozdní hodině všedního/pracovního dne. Ve zpravodajství byla upoutávka na 23:40 - ANO čekala jsem na něj, ale nakonec jsem usnula. Počítám, že pořad nakonec začínal až těsně před půlnocí.
Hned druhý den jsem na Primu psala, zda není možnost pořad buď shlédnout někde u nich, či zda by nebyl k dispozici na kazetě. Asi po 10 dnech jsem dostala zamítavou odpověď.

Víte paní Pavlo, je škoda, že jste svůj dlouholetý pocit "že v Čechách chybí spojující článek mezi odborníky a širokou veřejností" někde neventilovala (nevím - na poradě, na vedení ... ? ), nebylo by od věci zřídit alternativu odd.marketingu a akvizice, právě pro zjišťování zda a jak dětské obvodní lékařky nakládají s informacemi vůbec. Když jsem se ptala "maminek v zahraničí" tady v jedné diskusi, ozvala se pouze jedna z Německa, která má pro svá děcka mezinárodní očkovací průkaz, kde je zmínka o různých i nepovinných vakcínách. Nevedla by tudy cesta ? Ale pokud by se to prosadilo do nových očkovacích průkazů, pořád budou děcka, která mohou zůstat v nevědomosti - což takhle VÝMĚNA očkovacích průkazů pro již narozené děti a dorost, kde by tyto informace byly.

Ano paní Pavlo, Vaše poznámka "proč u nás lidi pořád čekají, že informace "k nim prijdou"" mě skutečně nadzvedává ! Zrušte "bezplatné" zdravotnictví a jsem přesvědčena, že se lékaři budou víc snažit udržet si pacienty/klienty, byť "pouhými" informacemi - když to za stávajících podmínek nelze.
On když člověk (rodič) vykonává svoji profesi, kterou považuje za smysluplnou, často se jí věnuje víc, než je jeho povinností (to bývával i můj případ) a to nemluvím o podnikatelích (kterých to je existenční nutnost), takže občas uteče i ten nejjednodušší zdroj informací a zpráv v televizi. Možná že ti co čtou senzacechtivé plátky jsou "v obraze" díky různým tragédiím daleko více než ti co čtou ve volných chvílích seriózní tisk a literaturu.
 Jana Z. 


Re: Re: informovanost a dotaz 

(16.7.2003 15:13:50)
Musim jeste dat na pravou miru informaci o ockovacim prukaze v Nemecku.

Jak mne upozornily dalsi holky z Nemecka - i ony maji mezinarodni ockovaci prukaz pro sve deti zcela automaticky od svych detskych lekaru a pravdepodobne se jedna o doporuceni organizace WHO (na predni strane je logo a nazev WHO)..

Tudiz mne napada, ze by se dalo mozna nejakym zpusobem pres WHO otazku mezinarodnich "ockovaku" v CR resit...

A jeste pridam dotaz na pani doktorku Krizovou (zrejme by stalo za to uverejnit zde na toto tema clanek, malokdo z nas ma dostatecne informace a prehled)..

V kolika letech je vhodne/doporucene delat ockovani na meningokok C (tedy tou novou vakcinou?) Nedavno mi pri ockovani dcerky doktorka rekla, ze mi ockovani zatim nedoporucuje pro vek dcerky (jsou ji 3 roky).

Jaka dalsi ockovani (nepovinna v CR) byste doporucila a proc? (clovek fakt nema prehled - zatim jsem nechala doockovat u starsi Hepatitis B a mladsi dostala uz v 4.5mesicich 6-vakcinu Hexaval(?snad je nazev spravne), ktera zahrnuje Hepatitis B i Haem.infl.b)..

dekuji,

jana
 MartaS. 


Re: Re: informovanost - pro MUDr.Křížovou 

(29.7.2003 14:52:30)
Dobrý den paní doktorko,

tady je jeden, ne příliš jistý názor jednoho z přispívajících (z branže) a moje otázka: dělá se i nějaký průzkum, aby se eliminovali ohrožení?
"má se za to, že je snad na vině vrozený defekt proteinu, který má co dělat se srážlivostí krevní a s regulací zánětlivé reakce v těle. Ale nejsem si stopro jist"

Také mě zaráží to co opět vymyslela ministrině zdravotnictví, protože mám za to, že dosud nebyla žádná pravidla dána: "v budoucnu na tom budou líp ti co chodí na preventivní prohlídky". U malých děcek je situace jasná, tam se sjednává termín přístí návštěvy rovnou a až do 15-ti jsou děti pod kontrolou. Pak je dopručováno chodit na preventivní prohlídky nejdéle po dvou letech po 40-tém roce života. A mezitím ? Zase jsem prošvihla nějaký čálánek v novinách? (Termíny návštěv u stomatologa a u žen u gynegologa jsou dány také, ale to ostatní netuším). Co všechno vlastně patří k preventivní prohlídce ?
 Pavla Křížová 
  • 

Re: Re: informovanost 

(22.8.2003 18:33:32)
Dobrý den paní Marto,

Doufám, že se na mě nezlobíte, že se ozývám až po dlouhé době. Právě ode dne, co jste se mi ozvala jsem byla mimo Prahu a pak po návratu jsem nevěděla, co hasit v práci dřív, takže do Vaší diskuse jsem se podívala až včera. Mrzí mě to. Pokusím se odpovědět na „svou parketu“:

Ta mapa je hodně zavádějící. Skutečně u nás není tak vysoká nemocnost invazivním meningokokovým onemocněním jako v Africe, což podle té jejich mapy tak vypadá. Navíc, nemají tam údaje z řady zemí Evropy. Takže pro Vaši informaci, zde je několik údajů o výskytu invazivního meningokokového onemocnění a očkování konjugovanou vakcínou proti meningokoku C v Evropě v roce 2001 (data za rok 2002 se v této studii EU, které se účastníme, teprve zpracovávají): V zemích, kde se plošně očkuje (Anglie, Belgie, Island, Irsko, Holandsko) se nemocnost na 100000 obyvatel pohybovala v rozmezí 2,6 – 6,4. V ostatních zemích se plošně neočkuje a nemocnost na 100000 obyvatel se pohybovala v rozmezí 0,2 – 3,5. V České republice byla v tomto roce celková nemocnost 0,9 a nemocnost způsobená meningokokem C byla 0,3.

Zda se dělá nějaký průzkum, aby se eliminovali ohrožení? Ano, všude po světě se moří spousty odborníků s tím, proč někdo překoná setkání s meningokokem jako bezpříznakový nosič a někdo těžce onemocní a někdo nepřežije. Už to tady v té diskusi zaznělo: meningokok dokáže způsobit závažné onemocnění z plného zdraví během několika hodin. Zatím nikde na světě nepřišli na marker, který by předem upozornil, že ten člověk je v nebezpečí. Před mnoha lety se předpokládalo, že na vině může být porucha komplementu (= složka imunitního systému), ale nepotvrdilo se to. To, co zmínil jeden z přispívajících (z branže) – defekt proteinu, srážlivost krve – to není příčina, ale spíš důsledek ničivého působení meningokoka. Celosvětově je zastáván názor, že vznik a vývoj invazivního meningokokového onemocnění je ovlivněn balancí „výbavy“ člověka a meningokoka. Meningokok dokáže zvyšovat svoji virulenci a dokonce nové výzkumy ukazují, že dokáže měnit svoje antigenní vlastnosti (což může limitovat efekt vakcinace). U člověka ukazují výsledky řady studií, že rizikové faktory pro vznik a vývoj invazivního meningokokového onemocnění nejsou zdravotní zátěže, ale spíše cosi jako rizikové chování: fyzická zátěž, psychická zátěž, prochladnutí, alkohol, kouření. V naší studii to kouření vyšlo jednoznačně jako nejrizikovější.

Váš nápad, aby spojujícím článkem mezi odborníky a širokou veřejností byla alternativa odd. marketingu je zajímavý, nicméně se domnívám, že pouze toto by situaci také nevyřešilo. Jsem přesvědčena, že nejdůležitější je informovanost všech – odborníků i široké veřejnosti. V některých letech jsem mívala dojem (podložený řadou konkrétních situací), že naše široká veřejnost je úžasně dobře vzdělatelná i v hodně specializovaných otázkách. Ale rovněž jsem měla zkušenosti, že paměť široké veřejnosti je krátkodobá. Myslím, že Vaše aktivita je skvělou ukázkou, jak se dá v té informovanosti pomoci. Díky Vám jsem došla k závěru, že bude užitečné na webových stránkách Centra epidemiologie a mikrobiologie našeho ústavu zřídit přihrádku „informace pro veřejnost“. Mluvila jsem o tom na poradě našeho centra, i jsem zmínila co mou úvahu vyprovokovalo, a nápad se setkal s příznivou odezvou kolegů. Takže snad této diskusní skupině budu moci po nějakém čase říci, že už tam pár informací pro veřejnost máme a dát sem adresu.

Pavla
 MartaS. 


Re: Re: Re: informovanost 

(29.8.2003 16:31:42)
Dobrý den paní Pavlo,
já jsem trochu citlivá i na ta pojemnování ať už tomu říkáte rizikové faktory nebo hůř rizikové chování. Cožpak fyzická zátěž ať již sport, práce je rizikové "chování" ? Psychické zátěži se taky málo kdo vyhne. Jak se však toto všechno ať už tomu budeme říkat jakkoli, slučuje s tím, že umírají i malá děcka ? To ti "špunti" kouřili nebo pili alkohol ? Ty africké oběti (kde je výskyt největší) také buď flámují, sportují nebo snad těžce pracují ? A porovnávají ta správná čísla ? Mám na mysli, zda se třeba u nás nevezme celá poplulace a jinde třeba pouze ryziková skupina ?

K té vzdělatelnosti a krátké paměti. Nevím jestli to má souvislost a zda je diskutující paní Andrea Vaší kolegyní, ale ta zmiňovala velkou publicitu v roce 1995. Skutečně nevím jakou to má souvislost s osvětou nebo informovaností. Mě to tenkrát nějak minulo. Navíc lidé cestují (pracovně, studijní pobyty, turistika ...) takže se může stát, že i větší "publicita" u určitém období se může minout účinkem, pokud by byla myšlená jako informovanost, ale jak znám média, ti šli pouze po senzaci ! Pak také - děti se rodí a dorůstají, takže pokud to někdo třeba i zaregistroval, tak mohl pozapomenout do doby kdy by to mohlo být pro něj důležité nebo spíš mohl předpokládat, že pokud je ta choroba tak záludná a byla u nás zaregistrovaná už v roce 1993, tak předpokládal, že se k tomu odpovědné instituce brzy "postaví" zodpovědně s ohledem na všechny (nejen na brance v roce 1995) byť k určitým skupinám různě.

Na Vaše: "V současné době se snažíme toto doporučení „dát do povědomí“ dborné veřejnosti a na to, abychom informovali širokou veřejnost už prostě nezbývá čas a někdy i síla." - 10 let poté (?) ... vidím nejschůdnější dělbu "práce": vy SZU všem obvodním ordinacím (jak pediatrickým tak pro dospělé), kde by měl být každý registrován (nevím jak jsou podchycené soukromoé praxe) a ty tak nejspíš informativním letákem (ne přednáškou ! - i když by asi byla účinnější) dál

Jsem asi monotonní, ale mě se to všecho stále honí hlavou do kolečka a pak už nevím kdy a co jsem kam napsala. Pardon.
 Leona, 2 děti - 13 a 4 roky 


NeisVac-c 

(15.8.2003 14:13:14)
Milá paní Křížová,
ráda bych se informovala na vakcínu NeisVac-c. Dnes jsem se na ni ptala pediatra svých dětí. Nepodařilo se mu ale v počítači v nějakém tom seznamu očkovacích látek tuto vakcínu vůbec najít, telefonoval tedy do lékárny a ani tam o této vakcíně nic nevědí. Zapůjčil mi alespoň 2 listy informací od firmy Baxter, která tuto vakcínu vyrábí či distribuuje (zatím jsem neměla čas informace pročíst) a slíbil mi, že zjistí, zda je tato vakcína u nás povolena - registrována. Můžete mi tedy říct i vy, zda je tato vakcína u nás registovaná a zda je vhodné, abych nechala naočkovat mé 2 děti - 4 roky a 13 let? Musí se pak v nějakém intervalu přeočkovávat nebo je to ochrana na celý život???? A dále by mne zajímalo, zda byste doporučila naočkovat i dospělé osoby nad 30 let. Děkuji moc.
 Pavla Křížová 
  • 

informovanost 

(11.7.2003 9:37:33)
Děkuji Vám paní Andreo!!! Váš vstup do diskuse mi dal odhodlání a oslovuji tímto paní Martu. Povídám si s Vámi paní Marto v duchu od 11. června, kdy mi od Vás přišel e-mail plný bolesti, zoufalství, zloby a touhy zranit všechny, kdo podle Vás za Vaše neštěstí mohou. U mě jste se trefila do černého, bolestivě mě zasáhla, ale říkám si: co je nějaká zraněná doktorka proti zraněné mamince a ztracenému životu. Chápu Vaše rozhořčení a vím, že na něj máte právo. To, že se nyní pokouším s Vámi mluvit není proto, abych sebe hájila – chtěla bych se pokusit přesvědčit Vás a ostatní maminky, že je v naší republice řada odborníků, kteří s meningokokem bojují s maximálním nasazením. To, že se nám to moc nedaří (a nejen tady v Čechách, meningokok je celosvětový problém) jen potvrzuje, že meningokok je jeden z nejzákeřnějších mikrobů. Ale hlavně bych chtěla říct: vítejte na palubě bojovníků proti meningokoku a pojďte pomoci při šíření vědomostí o zákeřném onemocnění které působí. Věnuji se problematice meningokoků přes 30 let. Od roku 1993, kdy naše Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy zjistila, že se v České republice vyskytl nový virulentní klon meningokoka, se kromě odborné práce snažím o této situaci informovat jak to jen jde. Maminek (a samozřejmě nejen maminek), které se na mě obrátily o radu je za ty roky hodně. Věřte mi paní Marto, že jsem nikdy nechlácholila národ a od prvních momentů co jsem zjistila, že se v Čechách objevil meningokokový zabiják jsem o něm informovala zcela otevřeně. Kdyby jste se dívala na poslední pořad v TV Prima (5. 6.), tak jste mohla slyšet, že jsem meningokoka označila za nebezpečnějšího než je SARS. Já ale nechci sklouznout do prezentování, co všechno jsem v boji proti meningokoku udělala. Dovedu si představit paní Marto, jak Vám tohle může být jedno.

Chci navázat na to, co je ve Vaší akci pozitivní a obdivuhodné = snaha zvýšit informovanost o meningokokokovém onemocnění a možnostech jeho prevence a včasného rozpoznání. Na tom včasném rozpoznání mnohdy visí život nemocného. Už celých deset let říkám rodičům kudy chodím: všímejte si svých dětí, zejména –náctiletých, vnímejte, že se s nimi něco závažného děje, netlumte to Paralenem, jděte raději HODNĚ RYCHLE a třeba zbytečně k doktorovi a trvejte na tom, že se vám jeví dítě závažně nemocné. Věřím paní Marto, že kdyby Vy jste byla nablízku Vašeho syna v ten „nultý“ den, tak byste nejspíš poznala, či vycítila, že se něco děje. Ten promeškaný den byla ukrutná smůla a pro mě o to nestravitelnější, že Vojtovi byl nablízku kamarád skoro-doktor a ex-primářka. Ale chraňbůh, že bych jim cokoli chtěla vyčítat (myslím že si oba prošli také svým peklem), vždyť i o tom si tady celou dobu povídáte a já naprosto souhlasím, že počáteční příznaky invazivního meningokokového onemocnění jsou nespecifické. Jedna z těch věcí, co se v poslední době (koncem roku 2002) podařily, je vypracování standardního postupu pro posádky vozů rychlé lékařské pomoci, které při vyslovení podezření na meningokokové onemocnění mají za povinnost (kromě řady složitých postupů zajišťujících životně důležité funkce pacienta) aplikovat injekčně antibiotikum ještě před přivezením do nemocnice. Tento postup snižuje dvojnásobně smrtnost meningokokového onemocnění a pokud vím, tak se takhle postupuje jen v Anglii. Zase: k tomuto doporučení jsme se dopracovali po provedení studie, která to dvojnásobné snížení smrtnosti prokázala. Protože to nikdy nejde něco „jen tak“ doporučit, že si někdo myslí, že by to mohlo být dobré. Je zase řada odpůrců, kteří jsou přesvědčeni, že to dobré není a je nutné mít důkazy že to dobré je. Jak už tady někdo poznamenal: každé A má i svoje B… V současné době se snažíme toto doporučení „dát do povědomí“ odborné veřejnosti a na to, abychom informovali širokou veřejnost už prostě nezbývá čas a někdy i síla. Myslím, že naše práce se dá přirovnat k péči maminek o děti: starají se o ně pečlivě a někdy pro samou práci nemají ani pořádně čas jim říkat co všechno pro ně dělají a proč to dělají.

Osvěta MUSÍ být, takže vítám Vaši akci paní Marto: je obdivuhodná a moc nám přeju, aby se Vám co nejvíc povedla a pomohla v informovanosti veřejnosti o meningokokovém onemocnění. Samozřejmě, že osvěta nemůže „viset“ na jednom člověku – asi byste měla kolem sebe mít tým nadšenců. A myslím, že to bude dost práce, rozhodně víc než jen diskuse na internetu, i když ta je taky skvělá. Celé roky cítím, že v Čechách chybí spojující článek mezi odborníky (kteří se většinou vyjadřují dost nesrozumitelně - pokud jste ochotna připustit, že to nejsou všichni „gauneři v klotových rukávech“) a širokou veřejností, která by měla být velmi odborně poučena o problému. Nedávno jsem v Anglii na odborném streptokokovém symposiu zažila úžasnou věc: mezi přednáškami odborníků zazněly tři přednášky „normálních“ lidí a ukázalo se, že jsou to buď pozůstalí po obětech streptokokového onemocnění nebo ti, co to onemocnění přežili. Ten zážitek byl pro ty lidi tak vyjímečný, že po této zkušenosti se smyslem jejich života stalo, informovat o tomto onemocnění co nejvíc lidí a informovat je „vlastním jazykem“ . Utvořili nějakou neziskovou nadaci a já jsem si říkala: proč něco takového není možné u nás, proč u nás lidi pořád čekají, že informace „k nim přijdou“. Já vím, paní Marto, vy už se možná asi zase zlobíte, že jste ty letáky o meningokokovém onemocnění skutečně nikde neviděla. Ale právě v tomhle by mohla skupina nadšenců pomoci = aby se informace odborníků dostaly na správné místo určení. Byla bych nesmírně ráda paní Marto, kdyby se Vám něco takového povedlo.
Pavla Křížová

P.S. V dosavadní diskusi probleskovala řada názorů, ke kterým bych ráda něco řekla z odborného hlediska. Ale nevím, jestli „na to mám“, abych pak stíhala „udiskutovat“ řadu dalších názorů které se rozpoutají. A taky nevím, jestli mě vůbec do své diskuse chcete.
 Pavla Křížová 
  • 

Re: informovanost 

(11.7.2003 9:41:24)
Pardon, omylem jsem to poslala dvakrát. P.K.
 Jarka a Patrik-andílek 


Re: Re: informovanost 

(11.7.2003 10:03:26)
Milá paní doktorko Křížová,
předem velmi děkuji za Váš vstup do diskuze a omlouvám se, že trošku odbočím. Jelikož cítím, že jste odborník v této oblasti, dovolím si Vám položit otázku, na kterou možná bude těžké odpovědět, ale mě trápí už 5 měsíců.
V únoru mi zemřel 13ti letý jediný syn, doposud zdravý a silný chlapec. Bohužel v kritické době nebyl doma, ale se školou na horách, tam se mu nedostalo žádné péče ani zájmu, přesto, že mě 3 dny akutní příznaky jako horečka, zvracení, silné vodnaté průjmy, dusil se a naprosto ztratil hlas a byl apatický. Po příjezdu jsme ho hned odvezli na pohotovost a posléze byl převezen na ARO. Na příjmu vyloučili meningokoka, pouze našli zánětlivé ložisko na průdušnici a mimořádně vysoké množství bakterií v krvi, jednalo se o invazivní bakterie. Ještě tu noc po přijetí dostal syn multiorgánové selhání, septický šok, sice ho ještě znovu stabilizovali, ale 13. den v nemocnici zemřel - smrt mozku.
Sami lékaři na ARO, před kterými se skláním, neboť to byli úžasní odborníci s lidským přístupem, se podivovali nad zákeřností a rychlostí tohoto zdravotního stavu. Já si to neumím vysvětlit a moc mě to trápí, když vyloučili meningokoka, jak mohl zdravý syn po 3 dnech v podstatě zemřít. První příznaky bolesti v krku začli ve středu a v sobotu v noci multiorgánové selhání.
Je možné, že se jednalo o meningokokové onemocnění aniž by to při příjmu poznali? Když ne, tak co je to za svinstvo, které zabije zdravé silné dítě za tři dny?

Budu Vám velmi vděčna za Váš názor.
Předem děkuji

Jarka
 Pavla Křížová 
  • 

Re: Re: Re: informovanost 

(15.7.2003 18:31:25)
Milá paní Jarko,
Myslím, že svou otázkou vůbec neodbočujete od tématu, kvůli kterému paní Marta tuto stránku otevřela: smrt dítěte z plného zdraví během velmi krátké doby. Neznám pro rodiče nic horšího.
Na Vaši otázku je skutečně těžké odpovědět, zejména když neznám detaily vyšetření, která byla provedena. Průběh, který jste vylíčila je charakteristický pro invazivní meningokokové onemocnění. Nicméně, jak uvádíte, toto onemocnění vyloučili a nemám důvod tomu nevěřit, zvláště když sama říkáte, že lékaři byli úžasní odborníci. Věřím, že udělali všechna dostupná vyšetření. Průběh onemocnění, který jste popsala je typický pro toxický šok, který může způsobit bakterie produkující velké množství toxinu. Toxin může produkovat celá řada bakterií. Zmínila jste, že bylo nalezeno mimořádně vysoké množství bakterií v krvi, dokonce invazivních bakterií. Myslím, že odpověď na Vaši otázku by měla být dostupná: snažte se dozvědět co to bylo za bakterie.
S pozdravem a přáním, ať tohle těžké období překonáte, i když se to NIKDY nezahojí,
Pavla K.
 Jarka a Patrik-andílek 


Re: Re: Re: Re: informovanost 

(16.7.2003 11:59:42)
Děkuji paní doktorko Křížová za odpověď,
samozřejmě mohu nahlédnout do lékařských zpráv, které mám k dispozici a zjistit o jaké bakterie se jednalo. I když nemám moc odvahy, znovu tu hrůzu pročítat. Mě spíše zarazilo, že když ten průběh odpovídal meningokokové nákaze a ta byla vyloučena, jak je možné, že takhle zákeřně se chovají i další bakterie, to jsem netušila. Přece není tak jednoduché, aby zdravý chlapec dostal jen tak lehce septický šok. A kde se vzalo proboha tolik bakterií, tomu vážně nerozumím. A proč to nepodržela imunita, nikdy nebýval nemocný, takže neměl ani sníženou imunitu. Já chápu, že se Vás ptám na otázky, které lze na dálku stěží zodpovědět, ale to nepochopení je prostě k nevydržení. Byla bych asi klidnější kdyby mi potvrdili toho meningokoka. Sami lékaři na ARO se divili tomu těžkému průběhu, který vlastně začal jako zánět průdušnice a posléze hrtanu. Je to hrůza, prostě nic nechápu!!!
 Jana 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: informovanost 

(17.7.2003 23:22:31)
Milá Jarko, musí to být dost těžké...myslím, že váš případ byl i v televizi? Jak to nakonec dopadlo? Žalovali jste toho lékaře?Je to pro mě nepředstavitelné...Hodně odvahy a síly...
 Jana 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: informovanost 

(17.7.2003 23:22:52)
Milá Jarko, musí to být dost těžké...myslím, že váš případ byl i v televizi? Jak to nakonec dopadlo? Žalovali jste toho lékaře?Je to pro mě nepředstavitelné...Hodně odvahy a síly...
 Andrea, dcera 4 roky 
  • 

Re: informovanost 

(15.7.2003 7:54:51)
Paní doktorko, moc Vám děkuji za Váš statečný a citlivý vstup do této diskuze. Myslím, že není dobré, když lidé mají pocit, že "ti nahoře" nemají zájem o obyčejné lidi a "ti nahoře" se zase nechtějí snížit k diskuzi s obyčejnými lidmi, kteří by tomu stejně nerozuměli (což je, myslím, i problém nynější konfrontace odpůrců očkování se zástupci státu). I já jsem dlouho přemýšlela, zda vstoupit do diskuze, protože jsem si uvědomovala, jakých reakcí se můžu dočkat, tím více je to odvážné od Vás, která vstupujete pod svým jménem. Děkuji, vrací mi to víru v lidskost!
Prosím Vás, paní doktorko, o vysvětlení přístupu státu k očkování proti meningokoku, případným mutacím a zda se při očkování v jiných státech podobné problémy objevily. Jistě je tady mnoho maminek, které to zajímá a které pochopí i případné složitější vysvětlení (na diskuzním fóru o očkování na těchto stránkách jsou často debaty téměř na úrovni imunologů a alergologů).
Dále mě napadlo, že na různých webových stránkách by mohl být prostor pro "levné a rychlé" šíření informací - myslím, že různé servery by mohly mít zájem o Váš případný článek (případně v kombinaci s příběhem paní Marty či jiné maminky) - určitě by Vám poradili i správci tohoto webu, pokud jde o tak dobrou věc.
Děkuji. Andrea
 Sandra2 


Prosím o radu 

(15.7.2003 11:04:18)
Paní doktorka mi doporučila naočkovat tříletého syna novou vakcínou NeisVac-C místo vakcíny pro skupinu A+C. Prý je celoživotní a meningokok skupiny A se nevyskutuje tak často a není tak nebezpečný. Doufám tedy, že jsem neudělala hloupost, když jsem syna nechala očkovaj je na skupinu C. Můžete mi někdo poradit co způsobuje a jak je nebezpečný menin. skupiny A. Předem moc děkuji.
 Pavla Křížová 
  • 

Re: Prosím o radu 

(15.7.2003 18:33:15)
Milá paní Sandro,

Udělala jste dobře, když jste nechala naočkovat svého synka novou vakcínou NeisVac-C místo vakcínou proti skupině A+C. Meningokok skupiny A se v České republice vyskytuje velice zřídka (1 onemocnění za několik let) a úmrtí prakticky nezpůsobuje. Pozor však, není to hodný meningokok, v Africe působí opakovaně rozsáhlé epidemie s vysokou smrtností!

Další příspěvky do diskuse ukazují, že bude užitečné popovídat si o dostupných vakcínách a vakcinačních strategiích v různých zemích. Teď mi odpusťte, že to udělám bleskově, protože od zítřka budu 10 dnů mimo Prahu = mimo internet. Po svém návratu připravím povídání trochu detailnější.

Takže stručně o meningokokových vakcínách:

Polysacharidová vakcína
Byla vyvinuta proti skupinám A, C, Y, W135, nejčastěji je dostupná A+C a ta je u nás od 70. let registrovaná. Její nevýhoda je, že nefunguje u dětí do dvou let věku a její ochrana je krátkodobá: proti meningokoku C chrání pouze 3 roky, pak je nutno přeočkovávat. Nově bylo zjištěno, že po opakovaných přeočkováních dochází k „imunotoleranci“ = člověk už si dál protilátky nevytvoří, ani když byl znovu očkován. Takže celoživotní imunitu neposkytne. Proti meningokoku A chrání 5 let, ale jinak je ta historie stejná. Jak už jsem ale zmínila, meningokok A u nás žádné problémy nepůsobí.

Konjugovaná vakcína
Na konci 90. let byla vyvinuta pouze proti meningokoku C. Má ohromnou výhodu proti polysacharidové, že funguje už i u malých miminek a poskytuje dlouhodobou imunitu (snad celoživotní, ale na zodpovědné konstatování je ta vakcína ještě moc mladá). Tato kojugovaná vakcína proti meningokoku C byla prvně registrována a použita v Anglii v listopadu 1999. V Anglii byla také poprvé použita k masové vakcinační kampani, v průběhu téměř 1 roku byla proočkována populace do 19 let věku a od té doby tam pokračují s vakcinací malých dětí. V době před započetím vakcinace byla v Anglii celková nemocnost meningokokem C 4 na 100000 obyvatel, nyní v roce 2001/2002 je tam celková nemocnost meningokokem C 1,3 na 100000 obyvatel. Jen pro srovnání: v roce 1995, kdy situace způsobená virulentním klonem meningokoka C v České republice kulminovala byla u nás celková nemocnost meningokokem C 1,3 na 100000. V roce 2002 je celková nemocnost meningokokem C v České republice 0,4 na 100000. A mohu zodpovědně říci, že nám v datech prakticky neunikají žádná meningokoková onemocnění díky programu aktivní surveillance, který Národní referenční laboratoř pro meningokoky zavedla v roce 1993 ihned po zjištění nového virulentního klonu u nás. Tento program surveilance provádíme ve spolupráci s mikrobiology, epidemiology a klinickými lékaři celé České republiky (to pořadí jsem zvolila náhodně, protože všechny tyto profese si zaspouží být na prvním místě při vyjádření díků za poskytování informací o meningokokovém onemocnění). V roce 1995, kdy situace u nás byla nejhorší, nebyla konjugovaná vakcína dostupná nikde na světě. Ve svém slíbeném detailnějším povídání o vakcíně podám informaci, jaký systém různých vakcinačních strategií jsme tady měli, abychom se mohli bránit alespoň s tou krátkodobě fungující vakcínou. Ale zpátky ke strategiím v jiných zemích: polysacharodovou vakcínu žádná země nepoužila k plošné vakcinaci. Teprve konjugovaná vakcína přináší přelom a postupně ji zavádějí v dalších zemích. Ale všechny ty země co ji zatím zavádějí mají několikanásobně vyšší nemocnost meningokokem C, než jsme my kdy měli a nikde není ta kampaň tak masivní, jako byla v Anglii. V České republice byla konjugovaná vakcína proti meningokoku C registrována v prosinci 2002. A myslím, že tady nikdo čas neztrácel, hned v lednu 2003 byla k její propagaci uspořádána tisková konference, jsou již distribuovány letáky a jsou podnikány další kroky k popularizaci tohoto očkování.
Pavla K.


 Sandra2 


Re: Re: Prosím o radu 

(16.7.2003 9:17:09)
Paní Křížová, moc vám děkuji za odpověď.S.
 MartaS. 


ZP ministerstva vnitra 

(30.7.2003 10:36:52)
Možná měkomu přijde vhod následující informace (více na http://www.zpmvcr.cz/index.php?id=95)

Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR jako první zdravotní pojišťovna přispívá svým pojištěncům od 15 do 19 let od 1. srpna 2003 na očkování proti meningokokovému onemocnění typ C ve výši 700 Kč.
 stepka 2 děti  
  • 

vzkaz Martě 

(14.7.2003 9:00:35)
Marto, mám Tě moc ráda. A dík za tvůj dopis Vojtíškovi.
 MartaS. 


Re: vzkaz Martě 

(16.7.2003 14:21:34)
Štěpinko!
jsi ta kterou myslím ? >>>>>>>> DIKY
 Misa3 


Re: vzkaz Martě 

(3.8.2003 20:08:56)
Marti, je to tak zle, ze clovek nevi co napsat, a vse podstatne uz bylo receno. Jen prosim, vsichni lekari nejsou stejni, me skutecne take ublizili nekolika spatnymi diagnozami nebo lecebnymi postupy, udelat to nekomu blizkemu, tak se skutecne bez zavahani soudim. Ale prece jen, setkala jsem se tak s lidskym jednanim a se skutecnou pomoci a kvalitou odbornou i lidskou. Takze jak uz jsem jednou psala jsou "lekari" a LEKARI, ti prvni arogantni cynicti a lhostejni a ti druzi, kteri se snazi plnit sve poslani, kteri casto nastavuji svuj cas i energii. No uprimne myslim, ze prevazuji spis"lekari" ale kvuli tem nekolika dobry a skutecnym odborniku, je nejde odsoudit vsechny. A pokud se tyka zakonodarcu, mam z toho podivny pocit, jsou vybrani, aby dokazali, ze jsou nejlepsi z nas a ze nejlepe budou zastupovat nase zajmy a nejvice nam pomahat, jenze jak jsou zvoleni, tak vse co prislibili, zapominaji a berou to jako prazdne predvolebni sliby, mozna jsou vyjimky, ale ja nemela to stesti, abych jich nejak moc potkala. A tak si rikam, ze s tim, ze jsme vztoupili do EU by se alespon mohli zlepsit nektere zakony a zastat se tech slabsich, zabezpecit mladym pravo na vzdelani a zdravi, starym bezpeci a domov, ktery by byli schopni zaplatit a nemocnym leky a lecbu, ktera by nebyla nad jejich financni moznosti. Jsme totiz vsichni lide a nikdo neni chranen od nestesti, nemoci ci chudoby. Ani ti nejbohatsi a nejvlivnejsi a to by meli mit pri navrhovani vsech zakonu na mysli, pokud jim uz prosta lidskost chybi.
 MartaS. 


Re: Re: vzkaz Martě 

(5.8.2003 12:49:24)
Míšo, tys taková "dobrá duše". Sama sis asi dost užila a přitom se snažíš pomáhat alespoň radou, dobrým slovem...
Ten systém tady je skutečně zoufalý. "TY občane máš takový a takový povinnosti, platby .... Á nezaplatils, provinil ses - TUMÁŠ penále, postihy ..." - pravda penále a postihy "pouze" pro řadového občana, ale (slušně řečeno) kdejaký "štikáč" si najde skulinu zejména však v zákonech.

Včera mi opět bylo do pláče. Šla jsem do laboratoře na polikliniku v Urajinské ulici na Praze 10. Otevřeno mají od 7:00. A co nevidím, když přicházím 10 minut před ordinačními hodinami - FRONTU ! Řadu lidí stojících na ulici, mnoho z nich s berlemi, holemi a dokonce 2 vozíčkáři čekající na sedmou hodinu až se otevře "brána" ! No kde to žiju ? Což ti lidé nemohou počkat v čekárně ? Od čeho tam tedy jsou ? Tady to není o LÉKAŘÍCH ani o "lékařích" ale o systému. Už vůbec nerozumím tomu, že ministerstvo uvažuje
o tom, že i tyto úkony zpoplatní ?!?!?
No možná by to bylo akceptovatelné, pokud by si pak člověk připadal u lékaře jako ČLOVĚK a ne obtížný hmyz.

To je dlouhé téma a obávám se, že se to těžko změní, neboť ti co o tom rozhodují, navševují zcela jistě jiná zařízení, takže je otázkou zda vůbec vědí, jaké to je >> jít k "lékaři" <<

Míšo, přeji ti abys LÉKAŘE potřebovala co nejméně a vůbec všechno DOBRÉ
 Misa3 


Re: Re: Re: vzkaz Martě 

(13.8.2003 13:21:15)
Marti jsi mila, ze o mne pises jako o "dobre dusi" nemam pocit, ze bych k tomu spela, ale je to rozhodne lichotive:-)))Nicmene mam pocit, ze zpoplatneni "lekarskych sluzeb": vysetreni a jeste vyssi ceny leku, by bylo nerealizovatelne, protoze mnoho lidi zije jako ja z invalidniho duchodu (5020KC) a proste by si lekare nemohli dovolit vubec. A zda se mi velice tvrde, vuci starym lidem,lidem s ID a mladym rodinam, nechat nekoho umrit, jen proto, ze by si lekarskou peci nemohl dovolit. Tento dotaz jsem vznesla na ministrini zdrav. ktera mi odpovedela( no spis nekdo, kdo to ma za uklol) ze tyto veci budou prozkoumavany individualne a podle toho bude priznan lidem se social. minimem priadvek. No to bude skutecne skvele: takze jeste vic uredniku, jeste vic narizeni a jeste vic pisemnych ci osobnich zadosti na socialnich odborech nebo kde ze to. Je to proste nerealizovatelne a tecka, protoze zavedeni tohoto systemu by se prodrazilo mnohem vic nez to, ze na nas "socíky"(socialne podradne) stat doplaci.
Mimochedem tenhle pocitac neni muj, ale mohu na nem psat diky knihovne, ktera to umoznuje za celorocni neprilis vysoky kredit. Ja jen pokud by se nekdo ozval, jakto, ze ja socialka, si to pisu na písíčku.
 LaD 2002 


Úvaha o informacích,o bolesti a pravděpodobnosti 

(14.7.2003 15:42:48)
Příběh paní Marty je moc a moc smutný,protože je o ztrátě a o velké bolesti. Věřím tomu,že být v její situaci,cítila bych stejný vzdor a také bych to chtěla vykřičet do celého světa,potrestat viníka a varovat druhé. Přesto se musím připojit k názoru paní Andrey a paní doktorky Křížové. Článek i debata ve mně vyvolávají další a další otázky vlastně i principu fungování světa. Např. přístup Američanů,kteří shodí bombu a zasáhnou omylem desítky civilistů.A myslí si-je nám to líto,ale bylo to potřeba pro vyšší cíle. Podobný princip zafungoval při útoku teroristů v Rusku. Je to smutné,když o jednotlivce nejde při snaze ochránit mnohem větší množství lidí a vůbec mi to nejde pod kůži. Asi o tom to je- 3O lidí z 10.000.000 je statisticky velmi málo na to,aby lidé museli mít panickou hrůzu a bylo nutné hromadné očkování,které může způsobit ještě závažnější problém-riziko mutace viru.A kdo nám kdy vysvětlil proč viry mutují? Všichni nemůžou mít všechny informace. Chorob existují stovky,lékaři je studují několik let,takže lze pochopit,že se o všech nedá dělat osvěta,jen o těch nebezpečných a nejčastějších současně. No a na závěr jsem ještě chtěla napsat,že i taková informace někdy může škodit,třeba způsobit bezdůvodnou paniku a chaos. Pro příklad odbočím: Proběhne v televizi informace jak zkrachovala nějaká jedna jediná cestovka z tisíců velmi dobře fungujících cestovek a ony pak zcela zbytečně zaznamenají prudký pokles tržeb,protože si lidi v panice nepřipouštějí pravděpodobnost.
 Jarka a Patrik-andílek 


Re: Úvaha o informacích,o bolesti a pravděpodobnosti 

(14.7.2003 18:23:27)
Víš co milá Lenko,
běž se vycpat se svou pravděpodobností a přirovnáváním informovanosti o viru, který zabije dítě za 24 hod. a krachujících cestovkách.
Myslím, že kdyby jsi se do té pravděpodobnosti trefila Ty stejně jako Marta asi by Tě žádná panika nezajímala a spíš by Ti rvalo srdce, že jsi nevěděla o možnosti jedné pitomé injekce, která by zachránila život Tvého dítěte.
A Marta je o to úžasnější, že se o této možnosti snaží říct co nejvíce maminkám, i když by jí to mohlo být už jedno.
 LaD 2002 


Re: Re: Úvaha o informacích,o bolesti a pravděpodobnosti 

(15.7.2003 16:16:26)
Máte úplnou pravdu v tom,jak bych se cítila být v kůži Marty a co by mě v tu chvíli vůbec nezajímalo. Vím moc dobře jak bolí ztráta milované osoby během několika minut v jednom dni... Nepřirovnávala jsem dítě k cestovce,to by bylo cynické a počínání paní Marty naprosto chápu,rozumím a soucítím s ní. I přesto však nesouhlasím s pohrdavým označováním doktorů,ale dá se to v takové situaci chápat. Taky si nedokáži tu osvětu představit. Osvěta má smysl tehdy,když svým zodpovědným chováním může obyčejný člověk nemoci předejít. Např. když chce člověk jet do tropických krajů,nechá se očkovat před hodně častou tropickou nemocí,protože odjíždí do míst,kde je pravděpodobná. Kdybych takovou nemocí onemocněla tady(třeba by ji náhodou nějaký cizinec na mě jakkoliv přenesl),také nebudu obviňovat lékaře z toho,že mě automaticky v dětství neočkoval,když vakcína je k dispozici a choroba mě může zabít za pouhých 24hodin. V uvedeném příběhu bylo řečeno,že chlapec neměl mimo teploty žádný z uvedených příznaků,že nemoc vlastně nemusí poznat ani lékař a že nákazu můžeme získat úplně kdekoli a při jakékoli činnosti. Co tedy zasvěcený člověk může s takovými beznadějnými informacemi dělat,aby nemoci zabránil?
 LaD 2002 


Re: Re: Re: Re: Úvaha o informacích,o bolesti a pravděpodobnosti 

(15.7.2003 23:35:02)
Takhle jednoduchou odpověď jsem čekala. Ale tento problém nemá takové snadné řešení pro všechny lidi,i když bych si to taky přála,je natolik komplikovaný,jak se tady napsalo,že hromadná očkování nejsou přijatelným řešením a může způsobit ještě více obětí.
 Jarka a Patrik-andílek 


Re: Re: Re: Re: Re: Úvaha o informacích,o bolesti a pravděpodobnosti 

(16.7.2003 0:20:16)
A jak teda máme chápat, že v jiných zemích hromadně očkují?
 LaD 2002 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Úvaha o informacích,o bolesti a pravděpodobnosti 

(16.7.2003 15:12:17)
Na tuhle otázku vlastně odpověděla paní doktorka svými statistikami. Uvedla,že v Anglii v době,kdy se začalo očkovat tam byla 10x horší situace, tzn. procentuelně 10x více obětí než u nás za minulý rok.
 Misa3 


Re: Re: Re: Re: Re: Úvaha o informacích,o bolesti a pravděpodobnosti 

(19.8.2003 14:51:22)
Souhlasim, ani lekari nemaji na ockovani jednoznacny pohled, treba mnozi imunologove se divaji na nektere typy ockovani s pochybnostmi a s tim, ze nasledky ockovani mohou casto celou zalezitost jen ztizit. Na druhe strane pokud lekari priznaky choroby od pocatku bagatelizovali a jestli se nekdo z nich choval vuci rodicum necitelne, neni divu, ze to budi dojem, ze neco zanedbal. Je to velice tezke takto z venci posoudit. Snad by trochu mohlo pomoci vyhradit si cas u nektereho ze spickovych odborniku a i treba ve forme nadstandartu( tj. jeho cas mu uhradit), si v tom udelat vetsi jasno. Pochopitelne, ze neco takoveho, jako lhostejnost kolegy nepripusti i kdyby k ni doslo, ale mohl by vysvetlit situaci kolem ockovani, proc se nedela plosne, kdo o tom rozhodl atd. Je pravda, ze ted se na zdravotnictvi velice setri, na druhe strane pokud se lekarum bez ohledu na tuto skutecnost nejevi ockovani jako nutne, nebo naopak prinasi nektere nevyhody, mohli od nej ustoupit z racionalnich duvodu. Je to velice zle, prijmout fakt, ze kdyby byl Vojta ockovany, nebylo by se nic stalo, ale je nesmirne tezke, se nejak vyjadrit k proockovani cele polulace. Velmi citim se vsemi, kteri at uz z jakychkoli duvodu ztratili sve blizke a vzdy jsem velmi nestastna z vlastni bezmoci, jim jakkoliv pomoci. Je to hrozna fraze, ale bohuzel pravdiva:"Trochu zmirnit bolest muze jen cas".
 Misa3 


Re: Re: Re: Re: Úvaha o informacích,o bolesti a pravděpodobnosti 

(20.8.2003 14:41:57)
Pokud se opravdu v jinych zemich ockuje a u nas, ne souhlasim, ze by to vypadalo spis na to, ze od ockovani bylo ustoupeno z uspornych duvodu a naprosto chapu ze matka jejiz chlapec na "usporna opatreni" doplatil zivotem se nemuze se situaci jen tak smirit.
 Lenka, 30 let 
  • 

Vím o čem píšete 

(15.4.2004 13:11:45)
Nevím, asi reaguji pozdě na tento článek. O víkendu mi na meningokokovou sepsi umřela maminka. Přesně vím, o čem v tom dopise píšete. Moje maminka byla taky naprosto zdravá, chodila na všemožná vyšetření. Ráno ji malinko pobolívala hlava, pak svaly, pak žaludek, horečku měla ale fleky ne. Fleky se objevili až ve chvíli, kdy nebylo pomoci. Ani přivolaný lékař nepoznal, o jakou chorobu jde. Až zdravotníci ze záchranné služby, ale ti už nám jen sdělili, že vůbec neví, jestli maminka přežije převoz do nemocnice. Přežila, ale stejně to ničemu nepomohlo. Nikdo z doktorů nemůže pochopit, že tento vir postihl i 54 letou zdravou ženu, která nejezdila na tábory, nechodila na brigády ani diskotéky. Jen trochu pracovala na zahrádce. Je to neskutečná ztráta, neskutečná bolest a hlavně je to neskutečné pochopit, jak se to mohlo stát, proč se to stalo, proč mamince. Myslím, že s těmito otázkami se nikdy nevyrovnám. Stejně tak jako s tím, jestli kdybychom jeli k doktorovi dřív, nebo k jinému, nebo.............. prostě strašně moc otázek.
BOhužel až teprve teď si hledám informace o meningokokovi.
 Marta 
  • 

Re: Vím o čem píšete 

(17.5.2004 16:29:47)
Minulý týden si TO vzalo další dvě holčičky. 14-tiletou a 13-timěsíční. Nějak mi to zase ubralo síly. Ta čtrnáctiletá byla spolužačkou mé neteřinky a tu třináctiměsíční zase zná jedna kolegyně a tady se do toho musela bohužel vložit police, neboť to nebohé dítě poslala lékařka z motolské pohotovosti pryč s tím, ať si rodiče pořídí jiný teploměr. BR
 Mirka 
  • 

Re: Re: Vím o čem píšete 

(17.5.2004 21:24:22)
Ahoj Marti, zistila som že to VEĽMI závisí od lekára. Pred dvoma týždňami ležala moja 20 ročná sestra v Prahe v nemocnici 6 dní na infekčnom. Prišla na pohotovosť s neklesajúcou horúčkou 40oC, tŕpli jej ruky, bolela ju hlava. Lekár z pohotovosti ju vyšetril a poslal sanitkou do nemocnice na infekčné, pretože sa mu to nepozdávalo. Neviem či v tom zohral rolu fakt, že sestra je medička (možno mal obavu či na praxi niečo nechytila). Vyšetrenia nepreukázali nič závažné, záver: viróza. Lenže mohlo to byť aj niečo iné, horšie, zákernejšie... Som vďačná lekárovi, že mal taký prístup, aj keď to bola len tá chrípka. Len keby takých lekárov bolo viac a ako tak sledujem tak v čechách by si niektorí lekári mali poriadne hlboko vstúpiť do svedomia.
 Simona,37 let 
  • 

Re:Jiný teploměr?!?!?! 

(31.7.2004 18:39:20)
Marto,

před cca 5 minutami jsem dočetla Váš dopis pro Vašeho syna. Slzy,slzy, slzy !!!Skoro nevidím na klávesnici a monitor!!! Je to hrůza a přeji Vám moc sil, nemám sice děti, ale před 2 lety mi zemřela maminka a vím, že rána a pocit prázdnoty zůstává, je fuk, kolik uplyne času. Milovaný člověk chybí pořád.
Je nádherné, že jste dokázala ten dopis napsat a ještě navíc nalezla sílu o tom dál komunikovat s ostatními a rvát se, aby se i ostatní dozvěděli.... Neznám (ted, díky Vám vím trochu víc) meningokoka, ale znám bolest ze ztráty blízkých(tatínek rakovina, maminka infarkt).Ale to jsou nemoci naší doby, o těch se ví, píše, mluví....varuje.O tom, co postihlo Vašeho syna a spoustu dalších mladých lidí se, jak vidím, bohužel mlčí....Jsem učitelka na střední škole a SLIBUJI Vám, že hned, jak zase vstoupím před tabuli, budu o tom se svými studenty mluvit. Po přečtení Vašeho dopisu mám vztek na ty "pány" nahoře a prostředky, které umím a znám, se pokusím i já bojovat proti jejim nafoukaným pupkům a za více infa.
Ještě jednou děkuji a hodně lidí kolem Vás, ať na to nejste sama.

Simona, 37 let

P.S. Ten jiný teploměr, který doporučila Mudr. z Motola Vaší známé......soudit se asi nemá smysl, všichni ti "Mudrové" táhnou za jeden provaz....ale já vědět, o koho jde, tak jí udělám takovou reklamu, že by snad sama dobrovolně odešla. A vzkázala bych jí, že když jí její profese(která je posláním, jak sami o sobě Mudři často říkají), že když jí to její "poslání" nebaví, tak ať jde čistit ulice. Určitě by tam byla více prospěšná, než té malé kalupince, kterou její lhostejnost stála život a jejím rodičům, kteří mají život jednou pro vždy poznamenaný
 Lucie z dokrtorské rodiny 
  • 

Proč je obviňovat? 

(29.1.2007 14:01:02)
Dobré odpoledne.
Nechci, aby byl tento článek jakkoli urážející, ale docela mě pobouřil váš názor na lékaře ,,polobozi v bílém", proč? Můj otec pracoval na pohotovosti 15 let. Myslím, že to je dobrý lékař, i když teď již neordinuje. Moje matka i babička jsou lékařky také. Vím, aspoň trochu, jak to chodí, proč se všichni jen díváte na to kolik lidí zemřelo? Nedovedete si představit kolika lidem už můj otec zachránil život. A tom se nezmíníte. Vím je to smutné, že zemřel. Je mi líto, každý se setká se smrtí někoho blízkého. Ale spousta dalších přežila. Díky lékařům. Díky jim je procento umírajících stále menší. Ale vy nedokážete nic jiného, než si na ně stěžovat. Věřte, lékaři mají těžký život, proto taky ani lékařem být nechci. Tohle zaměstnání ohromně působí na psychiku. Lékař, ač se to nezdá, se svými pacienty soucítí, tedy aspoň můj otec takový lékař byl. Problémy pacienta se snažil řešit a byl své praci zcela oddaný. Pokud už někomu nebylo pomoci, hodně ho to vzalo. Myslíte si, že jsou lékaři bezcitní? Naopak, lékaři cítí i vaši bolest. A snaží se pomoct, ale nejsou všemohoucí. Někdy to prostě nejde, prosím nedávejte vinu za smrt vašeho syna lékařům. Myslím, že většina z nich si to nezaslouží. Obětovali své práci život a zachránili tisíce lidí. A vy se na ně zlobíte... Třeba by váš syn zemřel mnohem dřív.. Třeba už mu lékaři ten život několikrát zachránili. Ale neomezenou moc nemají. Bohužel. Díky, Lucie
 simona 
  • 

Re: Proč je obviňovat? 

(17.3.2009 18:13:40)
Máš úplnou pravdu. Ale, kdo za to všechno může?? Docela bych řekla, že politici a takovýhle vysoce postavený lidičky. Nechtěj o nemoci nic zveřejňovat a to je CHYBA. Veřejnost by měla bejt co nejvíc informovaná. A ještě by to očkování měli zavést plošně!!!!!
 Jana 1syn 
  • 

Re: Proč je obviňovat? 

(17.1.2010 17:28:00)
Jana: UF!! Jsem také z lékařské rodiny,ale také matka!!!!A děvče, ženo či mladá paní, zde není místo ani prostor na obhajobu lékařů!!!! Pokorně vyslovte lítost a kecičky o lékařích si nechte do jiných článků. Zkrátka to projeli a BASTA!!!!
 Lenka  
  • 

zivot je nespravedlivy  

(19.6.2008 18:42:56)
Dobry den,precetla jsem si vas krasny a velmi smutny clanek,sice uz je rok 2008,ale ani po sesti letech se v tomto state vubec nic nezmenilo,myslim co se tyce teto nemoci,protoze by mi jinak nemohl zemrit trilety syn na meningokoka B.Presne jak pisete,prakticti lekari o teto nemoci a popripadne vakcine(jen na typ A a C)prilis nemluvi a pokud se to cloveka nezacne tykat,tak si myslim,ze ho nenapadne se na ockovani ptat,teda mluvim spis ze sve vlastni zkusenosti.Nechapu co je to za osklivou nemoc,kdyz muze zabijet a proc uz v dnesni tak "vyspele dobe" neexistuje ockovani proti vsem typum.stale se vymysli leky na vsechny ruzne nemoci,ale meningokok se prehlizi,ale vzdyt je toho vic a vic,ale asi jim nezalezi na par detech a dospivajicich lidi,kteri na tuto nemoc zemrou,vzdycky,kdyz se neco provali je toho v¨sude plno,ale pak ticho po pesine,takze na co se vlastne ceka,az na to vymreme?Je mi z toho vseho tak na nic,nikdy se nesmirim s tim,ze muj take zdravy chlapecek uz tu nikdy nebude.Citim s vami jak vam asi musi byt a myslim si,ze ani po tech letech ta bolest neni mirnejsi,vzdyt to bylo kus naseho srdicka a ted nic.Preji Vam v zivote mnoho uspechu.A budeme doufat,ze konecne nekdo se zamysli a bude se neco dit,i kdyz nam to ty nase milacky nevrati.
 Zdenka 
  • 

meningokok 

(12.9.2008 21:25:13)
Na přelomu července a srpna letošního roku,nám také onemocněl náš patnáctiletý nejmladší syn.Po přečtení článku (dopis mrtvému synovi)sem se rozhodla zveřejnit příběh náš.Před polednem v 11.hod.sem odešla do práce a můžu s čistým svědomím říct,že byl syn naprosto zdravý.Hodinu na to,přišel za mnou .že ho bolí na prstu na ruce kloub.Během krátké chvile se začal třást zimou a nebyl schopen samostatné chůze.Naše dcera ho proto odvedla domu,aby si lehl do postele.Večer o půl 5,měl 40 horečku,tak jsem zahájila léčbu léky a zábaly.Podotýkám,že jsem již během odpoledne vyhledala na internetu několik závažných onemocnění,provázející vysoké horečky a NĚCO mě vnitřně nabádalo,že si mám všechno zapisovat.Po podání léku Ibalgin,klesla horečka na 38,5 a tak sem si pomyslela,že to bude asi nějaká silná chřipka.Na internetu totiž písou,že u této nemoci horečky neklesají.Není to pravda!! V noci 3 krát slabě zvracel,silně ho bolela hlava a (vlastně až když jsem se vzpomínkama později vracela)byl dezorientovaný v čase.Podle mně velmi varovný signál nastal v noci,když odmítal pít a zrychlilo se mu dýchání.Během noci jsem stejnak nespala a tak jsem měla možnost kontrolovat mu kůži po těle.Nic na ní neměl ještě ve 3.hod.ráno.Pak nastal zlom.V 6.hod.už na moje volání nereagoval a začly se mu tvořit po těle malé jakoby modřinky.Naprosto jsem si byla jista diagnozou.Možná si někdo může říct,proč jsme čekali tak dlouho? Po příjezdu rychlé záchranky (během 7.minut)ani sám doktor si na prvni podled nebyl jistý co je to za nemoc!!!Jen díky našemu naléhání o urychlenou léčbu,byl během 15 min.převezen i s mojim lístečkem,na který sem si všechno zapisovala do nemocnice ve Zlíně. Manžel tam jel hned za ním.Nejenom že manžela na dětské oddělení ARA pustili,ale byl svědkem naprosto profesionálního přístupu celého personálu.Syn po lumbální punkci dostal okamžitě léčbu a slíbili nám,že pokud se jim podaří ho stabilizovat,tak ho vrtulníkem převezou do Brna.Po deváté hodině už byl v Brně v Černém Poli na dětském ARU.Po vší hrůze,kterou jsme prožili,nastalo každodenní dojíždění do Brna a čekání jestli a v jakém stavu se po pětidenním umělém spánku probere.Lékaři byli velmi skoupí na povzbudivé slovo.Ale chápali jsme s manželem,proč nám nemůžou dávat přílišné naděje.Po rozhovoru s ošetřujícím lékařem na ARU jsme došli k závěru,že ani lékaři nemůžou vždy tuto nemoc rozpoznat včas.Bezpečně jde totiž zjistit z lumbální punkce (a ta se přeci nemůže provádět při každé zvýšené teplotě)a nebo až jsou zřetelně vidět po těle petechie,což už může být velmi pozdě.Také si myslíme,že k dobrému uzdravování přispěla prý synova dobrá genetika.Bezpochyby však patří velký dík všem lékařům a sestrám na dětském oddělení ve Zlínské Baťově nemocnici,všem,kteří syna připravovali a převáželi helikoptérou.Další velký dík patří lékařům a sestrám na dětském ARU v Černém Poli a taktéž lékařům a velmi příjemným sestřičkám na infekčním oddělení JIP pavilon 52. Jsme šťastní,že syn tak závažnou nemoc přežil a že už je s nami zase doma.Víme,že domácí léčba ještě nějaký čas potrvá,ale myslím,že v našem případě se stal zázrak.Je zdravý.Ještě když jsme za ním jezdili,slíbila jsem mu,že vše co o této nemoci dnes vím,napíšu na internet,aby další rodiče naztráceli naděj a věřili,že se vše v dobré obrátí. Rodiče syna,který byl postižen meningokovou sepsí typu B.
 Rakytník 
  • 

Pít či něpít při obědě??? 

(21.11.2008 15:17:29)
Promiňte mi jestli zde budu mluvit trochu o něčem zdánlivě nesouvisejícím s výše zmíněným onemocněním. ( úmyslně necituji jméno onoho muribundusu )
Zvyk je totiš železná košile. Jestliže si člověk, a je jedno starý nebo mladý, pít do jídla, je připravena cesta pro rozvoj infekce, a to jakékoliv.
Pivo údajně podporuje trávení.
Já totéž vyjádřím trochu jinak:"Pivo je tak obdivuhodně namícháno, že se žaludek ani nebouří, že trávení je mu znesnadňováno. Nenastane žádná bouřlivá reakce jak by tomu bylo, kdyby místo piva vypil stejné množství vody.
Ale to že je v žaludku klid, to ještě neznamená, že je podporováno trávení, jak se to všeobecně tvrdí. Pouze se žaludek nevzbouřil, jak by to udělal, kdyby se vypila voda.
Udám zde adresu na níž se o tom píše obšírněji.
http://www.mujweb.cz/zdravi/kneippnet/101-150.htm
Citát:
Máte-li žízeň, napijte se před jídlem; píti za jídla nebo hned po něm, ztěžuje zažívání.
V lidech jsou názory dvojí: Jedni praví, že máme pít zcela málo, zvláště ničehož mezi jídlem i jiní proti tomu tvrdí, že máme zapít každé jídlo vodou, pivem nebo vínem. Co asi bude správné?...
TADY BYCH VIDĚL ODPOVĚĎ NA TYTO OTÁZKY
 Katka+Jáchymek 9/08 


Re: Pít či něpít při obědě??? 

(10.2.2009 20:24:01)
Ty seš asi trochu magor, že?!

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2022 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.