| Andrea, dcera 4 roky | •
 |
(4.7.2003 8:11:58)
Váš příběh je velmi smutný a moc s Vámi cítím, i já jsem matka a před 14 dny jsem byla na očkování proti tomuto onemocnění. Jen chci dodat pár faktů, aby to nevyznělo vše tak jednoznačně proti "lékařské mafii". Lékaři jsou často v boji s touto chorobou dost bezmocní, hlavně kvůli rychlému průběhu - k většině úmrtí dochází do 24 hodin od začátku potíží, ale taky vzhledem k nespecifickým potížím, které lékař nemá šanci rozpoznat (jinak by musel nasadit antibiotika u každého "nachlazení" - a často se tak dnes děje, právě z obav z této nemoci - a v jiných zemích už meningokok začíná být na běžná antibiotika odolný...). Národní referenční laboratoř a Vámi zmíněná dr.Křížová velmi pečlivě sleduje vývoj této nemoci, spolupracuje se zahraničními experty, provedli Vámi zmíněnou studii (což nebylo zdaleka jednoduché - jen si představte vypňovat dvacetistránkový dotazník s rodiči, kterým právě zemřelo dítě...). Důvody k odmítání plošného očkování jsou mimo jiné možnost změny z invazivního typu C (proti kterému je očkování, které lze použít například v situaci, kdy se nahromadí více případů na určitém území či vznikne epidemie) na invazivní typ B (proti kterému očkovací látka asi hned tak nebude) - toto už se částečně děje a pak bychom byli v případě epidemie bezmocní (toto očkování se použilo například při zvýšeném výskytu mening.meningitidy u mládeže v Olomouci tuším v roce 1997). Udává se, že dlouholeté očkování cestovatelů do Saudské Arábie bylo příčinou vzniku nového kmene typu W. Další důvod je, že nemocnost nedosahuje zdaleka takových hodnot jako např.v Anglii.
Nedostatek informací je myslím sporný, v roce 1995, kdy bylo nejvíce onemocnění, se o této nemoci mluvilo stále a naočkovaly se tisíce lidí
(na vlastní žádost), postupně si média i společnost "uvykla" a článků ubylo - to je otázka poptávky a nabídky. Nicméně na jaře 2003 všemi médii (včetně všech televizí) proběhla zpráva o nové očkovací látce,která chrání dlouhodobě, v této tiskové zprávě byly popsány i příznaky a léčba. Ovšem v dnešní záplavě zpráv je snadné přehlédnout... Letáky, které zmiňujete (klíšťová encefalitida, hepatitida) jsou aktivity firem vyrábějících tyto očkovací látky, nikoli státu, takže je to trochu o něčem jiném. V roce 1999 byl vydán Státním zdravotním ústavem informační leták (autor dr.Křížová, včetně příznaků, léčby, možností prevence, rizikových faktorů, informace o možnosti očkování), který byl rozeslán na různá lékařská a osvětová pracoviště.
Tolik jen na vysvětlení, že ti "gauneři v klotových rukávech" musí zvažovat všechna pro a proti, například i při "propagování" očkování (možnost nástupu nového agresivního kmene, proti kterému by nebyla možnost očkování, pokud by způsobil epidemii), rozhodně si nemyslím, že by nic nedělali a osud nemocných a zemřelých jim byl lhostejný, jen také musí myslet "globálněji", jestli tím, že teď zachrání 20 lidí, nezaviní v budoucnu smrt 100 lidí.
Neberte to prosím jako útok na Vás, plně chápu Vaši bolest a zlobu, jen jsem se Vám snažila vysvětlit druhou stranu problému. Osobně jako matka věřím, že je dobře, když se o této nemoci mluví a maminky se o něm dozví. Přeji Vám hodně sil. Andrea
|
| Jarka a Patrik-andílek | 
|
(4.7.2003 9:55:48)
Milá Andreo,
z Vašeho příspěvku, jsem tedy pochopila, že stát a odpovědně osoby nemají zájem aby se o očkování moc mluvilo a mnoho lidí ho podstupovalo.
Očkování je tedy spíše jen pro vyvolené osoby, které mají možnosti a přístup k podrobnějším informacím.
Nebo proč tedy jste byla Vy na očkování, když to má negativ pro celkovou populaci?
S pozdravem Jarka
|
| Alice | •
|
(5.7.2003 23:07:55)
Tak tedˇ mám stejný názor zase já, proč byla ta paní na očkování - když.... Začínám mít pocit, že ne všichni tento dopis pochopili. Ale většina z nás ano.
|
| Alice | •
|
(5.7.2003 23:12:31)
Všimla jsem si, že je tady ještě jedna Alice, tak já jsem ta první co psala taky 1.7. - Díky a Re: Díky. 3.7. Re:Re: Kapička naděje. Aby si někdo nemyslel, že si svým tvrzením odporuji.
|
|
|
|
| MartaS. | 
|
(4.7.2003 14:04:07)
Andreo,
každý si hájí to své, takže to jako útok na svoji osobu neberu.
Pokud http://www.stripky.cz/nemoci/zdravi/meningokok.html je ten informační leták (autorky dr.Křížové), tak to je přesně to nad čím se zamýšlím a vidím jako zavádějící. Nevím zda to bylo v únoru, kdy jsem tuto lékařku viděla hovořit ve zprávách na ČT 1 a opět opakovala tyto příznaky a troufám si tvrdit, že to až bagatelizovala tvrzením, že jsou "JASNĚ ROZPOZNATELNÉ"
--------------------------------------------------------------------
Jaké jsou příznaky závažného meningokokového onemocnění
Na závažné meningokokové onemocnění upozorní mnohé příznaky: bolest hlavy, horečka, zvracení, bolest či tuhnutí šíje, bolest kloubů, ospalost až poruchy vědomí, světloplachost, červenofialové skvrnky na kůži, bolest břicha. Tyto příznaky se projevují v různých kombinacích a různé intenzitě. Není vhodné intenzitu příznaků tlumit amatérským nasazováním léků proti horečce či bolesti. Naopak, při podezření na závažné meningokokové onemocnění je vhodné urychleně navštívit lékaře, zejména při bouřlivém dynamickém rozvoji příznaků závažného celkového onemocnění. Rychlé rozpoznání nemoci a včasné zahájení léčby mnohdy rozhodují o životě pacienta i o následcích meningokokového onemocnění.
Jaké jsou rizikové faktory vzniku závažného meningokokového onemocnění
Výsledky celorepublikové studie ukazují, že pro vznik závažného meningokokového onemocnění jsou rizikové zejména ty faktory, které aktuálně oslabují celkovou odolnost lidského organismu: horečnaté onemocnění, onemocnění dýchacích cest, námaha, prochladnutí, psychická i jiná zátěž (z jiných zátěží je to zejména konzumace alkoholu). Z dlouhodobě působících faktorů má vliv na vznik závažného meningokokového onemocnění znečištěné životní prostředí a kouření (aktivní i pasivní).
Jak se dá předcházet závažnému meningokokovému onemocnění
Výsledky výše uvedené studie rovněž ukazují, že faktory, které chrání organismus proti vzniku závažného meningokokového onemocnění jsou aktivní sportování, častý pobyt v přírodě a zdravý životní styl, včetně bohatého přísunu vitamínů.
-------------------------------------------------------------------
Náš Vojta toho osudného 10/9 dne měl z uváděných příznaků POUZE horečku, jakmile se ojevila první skvrna jelo se do nemocnice.
Z rizikových faktorů, které by mohly oslabit jeho odolnost - byl studentem VŠ s jednou odloženou zkouškou na záři >>> je to psychická zátěž ???? Byl na brigádě, kde fyzicky pracoval stejně tak jako nečetněkrát předtím. Už od 17 let. Je rozdíl mezi prací a aktivním sportováním ?
Sportoval - v tělocvičně pouze stolní tenis a squash ostatní v přírodě: nohejbal, tenis, jízda na kole, lyžování ....
Vojta měl antibiotika naposledy na základní škole - od té doby nebyl nemocný. Jeho organismus nemohl být slaben
ani přemírou očkování, jak píše Majka. Naposledy to byl tetanus v roce 1996. Protože on se narodil 1982 nebyl očkován proti zarděnkám ani příušnicím. Z dětských chorob měl pouze neštovice ve svých třech letech.
Vitamíny ? Jedl rád a hodně včetně vitamínů.
A že se v roce 1995 hodně o této chorobě hovořilo v souvislosti s vyšším výskytem tohoto onemocnění ???
Zprávu o nové očkovací látce, která chrání dlouhodobě jsem zaregistrovala až tady na stránkách rodiny
(http://www.rodina.cz/scripts/detail.asp?id=3194 od 16/5) a opět se tam opakují výrazné příznaky !
Vidíte ? já si zase hájím to svoje. Já prostě nevím i kdybych tento leták našla v něteré ordinaci (vždycky když jdu já k lékaři tam prohlídnu kde co),
zda bych se rozhodla pro vakcínu. ALE UŽ BY TO BYLO MOJE ROZHODNUTÍ. Ani na té hygienické stanici, kde jsem byla vloni v létě neměli nic o meningokokovi
(kromě ceny), takže ani tam, kde by se to předpokládalo, skutečně nic nebylo
(opakuji vloni, nevím jak je to teď)
Hodně štěstí Vám i dcerce
|
| MartaS. |
|
(4.7.2003 16:46:36)
Ještě bych možná měla dodat, že ta zpráva na ČT byla zařezena v 19:30 tak těsně, že to občané nemuseli vůbec zaregistrovat (protože v tu dobu mnoho diváků přepíná na zprávy na Nově). Možná právě v tomto šotu byla ta Vámi zmiňovaná informace o nové vakcíně, ale tu jsem mohla přeslechla, protože manžel se neubránil a komentoval chybějící příznaky u Vojty.
"nevím jestli to jde dělat na menigokoka, ale mě třeba na žloutenku dělali testy na protilátky" - píše Sally. Jde to ?
|
| Iva, 21 let | •
|
(9.7.2003 19:18:41)
Mila Marto,
sedim v americe u pocitace a mam co delat abych se nerozplakala, ja s vami plne souhlasim a chapu vas - nejdulezitejsi je informovanost a moznost volby, + osveta a neustale vzdelavani lekaru...o to vam jde, a v tom vas podporuji. Kdybych mohla podporit i nejak konkretne, dejte mi prosim vedet. Ja uz jsem na ockovani zrejme stara, ale az budu mit deti budu se o ockovani informovat - jen predpokladam ze se na me bude doktorka divat jako na hypochondra, ale vuci zdravi deti je to zanedbatelna hloupost.
A jedna vec kterou nechapu - pokud se v malinke desetimilionove republice boji nasi zakonodarci naockovat ten milion deti, nebo kolik jich je, a pritom ockuji brance, kterych je dost, neni to zvlastni? A neni zvlastni, ze australie se neboji? Mysli si snad nasi zdravotnici, ze jistym "obetovanim se" pomuzeme svetu neumoznit typu B aby se rozsiril? Myslim ze ceska veda je kvalitni, ale pokud se plosne ockuje v australii, nebala bych se toho. Pozn.-i plosne ockovani lze odmitnout, ale jak rikate vy, marticko, nejdulezitejsi je moznost volby a dostatek informaci. A ten neni.
Ja o meningokovi slysim jen kdyz nekdo z okoli zemre..naposled mi babicka vypravela o vnukovi lekarky, ke ktere chodi...a ted vas vojtik...je to hruza, preju vam moc moc sil a obdivuji vas ze se snazite pomoci ostatnim...doufam ze to dotahnete do konce, nevzdavejte se!!!
|
|
| Iva, 21 let | •
|
(9.7.2003 19:18:50)
Mila Marto,
sedim v americe u pocitace a mam co delat abych se nerozplakala, ja s vami plne souhlasim a chapu vas - nejdulezitejsi je informovanost a moznost volby, + osveta a neustale vzdelavani lekaru...o to vam jde, a v tom vas podporuji. Kdybych mohla podporit i nejak konkretne, dejte mi prosim vedet. Ja uz jsem na ockovani zrejme stara, ale az budu mit deti budu se o ockovani informovat - jen predpokladam ze se na me bude doktorka divat jako na hypochondra, ale vuci zdravi deti je to zanedbatelna hloupost.
A jedna vec kterou nechapu - pokud se v malinke desetimilionove republice boji nasi zakonodarci naockovat ten milion deti, nebo kolik jich je, a pritom ockuji brance, kterych je dost, neni to zvlastni? A neni zvlastni, ze australie se neboji? Mysli si snad nasi zdravotnici, ze jistym "obetovanim se" pomuzeme svetu neumoznit typu B aby se rozsiril? Myslim ze ceska veda je kvalitni, ale pokud se plosne ockuje v australii, nebala bych se toho. Pozn.-i plosne ockovani lze odmitnout, ale jak rikate vy, marticko, nejdulezitejsi je moznost volby a dostatek informaci. A ten neni.
Ja o meningokovi slysim jen kdyz nekdo z okoli zemre..naposled mi babicka vypravela o vnukovi lekarky, ke ktere chodi...a ted vas vojtik...je to hruza, preju vam moc moc sil a obdivuji vas ze se snazite pomoci ostatnim...doufam ze to dotahnete do konce, nevzdavejte se!!!
|
|
|
|
| Pavla Křížová | •
|
(11.7.2003 9:37:16)
Děkuji Vám paní Andreo!!! Váš vstup do diskuse mi dal odhodlání a oslovuji tímto paní Martu. Povídám si s Vámi paní Marto v duchu od 11. června, kdy mi od Vás přišel e-mail plný bolesti, zoufalství, zloby a touhy zranit všechny, kdo podle Vás za Vaše neštěstí mohou. U mě jste se trefila do černého, bolestivě mě zasáhla, ale říkám si: co je nějaká zraněná doktorka proti zraněné mamince a ztracenému životu. Chápu Vaše rozhořčení a vím, že na něj máte právo. To, že se nyní pokouším s Vámi mluvit není proto, abych sebe hájila – chtěla bych se pokusit přesvědčit Vás a ostatní maminky, že je v naší republice řada odborníků, kteří s meningokokem bojují s maximálním nasazením. To, že se nám to moc nedaří (a nejen tady v Čechách, meningokok je celosvětový problém) jen potvrzuje, že meningokok je jeden z nejzákeřnějších mikrobů. Ale hlavně bych chtěla říct: vítejte na palubě bojovníků proti meningokoku a pojďte pomoci při šíření vědomostí o zákeřném onemocnění které působí. Věnuji se problematice meningokoků přes 30 let. Od roku 1993, kdy naše Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy zjistila, že se v České republice vyskytl nový virulentní klon meningokoka, se kromě odborné práce snažím o této situaci informovat jak to jen jde. Maminek (a samozřejmě nejen maminek), které se na mě obrátily o radu je za ty roky hodně. Věřte mi paní Marto, že jsem nikdy nechlácholila národ a od prvních momentů co jsem zjistila, že se v Čechách objevil meningokokový zabiják jsem o něm informovala zcela otevřeně. Kdyby jste se dívala na poslední pořad v TV Prima (5. 6.), tak jste mohla slyšet, že jsem meningokoka označila za nebezpečnějšího než je SARS. Já ale nechci sklouznout do prezentování, co všechno jsem v boji proti meningokoku udělala. Dovedu si představit paní Marto, jak Vám tohle může být jedno.
Chci navázat na to, co je ve Vaší akci pozitivní a obdivuhodné = snaha zvýšit informovanost o meningokokokovém onemocnění a možnostech jeho prevence a včasného rozpoznání. Na tom včasném rozpoznání mnohdy visí život nemocného. Už celých deset let říkám rodičům kudy chodím: všímejte si svých dětí, zejména –náctiletých, vnímejte, že se s nimi něco závažného děje, netlumte to Paralenem, jděte raději HODNĚ RYCHLE a třeba zbytečně k doktorovi a trvejte na tom, že se vám jeví dítě závažně nemocné. Věřím paní Marto, že kdyby Vy jste byla nablízku Vašeho syna v ten „nultý“ den, tak byste nejspíš poznala, či vycítila, že se něco děje. Ten promeškaný den byla ukrutná smůla a pro mě o to nestravitelnější, že Vojtovi byl nablízku kamarád skoro-doktor a ex-primářka. Ale chraňbůh, že bych jim cokoli chtěla vyčítat (myslím že si oba prošli také svým peklem), vždyť i o tom si tady celou dobu povídáte a já naprosto souhlasím, že počáteční příznaky invazivního meningokokového onemocnění jsou nespecifické. Jedna z těch věcí, co se v poslední době (koncem roku 2002) podařily, je vypracování standardního postupu pro posádky vozů rychlé lékařské pomoci, které při vyslovení podezření na meningokokové onemocnění mají za povinnost (kromě řady složitých postupů zajišťujících životně důležité funkce pacienta) aplikovat injekčně antibiotikum ještě před přivezením do nemocnice. Tento postup snižuje dvojnásobně smrtnost meningokokového onemocnění a pokud vím, tak se takhle postupuje jen v Anglii. Zase: k tomuto doporučení jsme se dopracovali po provedení studie, která to dvojnásobné snížení smrtnosti prokázala. Protože to nikdy nejde něco „jen tak“ doporučit, že si někdo myslí, že by to mohlo být dobré. Je zase řada odpůrců, kteří jsou přesvědčeni, že to dobré není a je nutné mít důkazy že to dobré je. Jak už tady někdo poznamenal: každé A má i svoje B… V současné době se snažíme toto doporučení „dát do povědomí“ odborné veřejnosti a na to, abychom informovali širokou veřejnost už prostě nezbývá čas a někdy i síla. Myslím, že naše práce se dá přirovnat k péči maminek o děti: starají se o ně pečlivě a někdy pro samou práci nemají ani pořádně čas jim říkat co všechno pro ně dělají a proč to dělají.
Osvěta MUSÍ být, takže vítám Vaši akci paní Marto: je obdivuhodná a moc nám přeju, aby se Vám co nejvíc povedla a pomohla v informovanosti veřejnosti o meningokokovém onemocnění. Samozřejmě, že osvěta nemůže „viset“ na jednom člověku – asi byste měla kolem sebe mít tým nadšenců. A myslím, že to bude dost práce, rozhodně víc než jen diskuse na internetu, i když ta je taky skvělá. Celé roky cítím, že v Čechách chybí spojující článek mezi odborníky (kteří se většinou vyjadřují dost nesrozumitelně - pokud jste ochotna připustit, že to nejsou všichni „gauneři v klotových rukávech“) a širokou veřejností, která by měla být velmi odborně poučena o problému. Nedávno jsem v Anglii na odborném streptokokovém symposiu zažila úžasnou věc: mezi přednáškami odborníků zazněly tři přednášky „normálních“ lidí a ukázalo se, že jsou to buď pozůstalí po obětech streptokokového onemocnění nebo ti, co to onemocnění přežili. Ten zážitek byl pro ty lidi tak vyjímečný, že po této zkušenosti se smyslem jejich života stalo, informovat o tomto onemocnění co nejvíc lidí a informovat je „vlastním jazykem“ . Utvořili nějakou neziskovou nadaci a já jsem si říkala: proč něco takového není možné u nás, proč u nás lidi pořád čekají, že informace „k nim přijdou“. Já vím, paní Marto, vy už se možná asi zase zlobíte, že jste ty letáky o meningokokovém onemocnění skutečně nikde neviděla. Ale právě v tomhle by mohla skupina nadšenců pomoci = aby se informace odborníků dostaly na správné místo určení. Byla bych nesmírně ráda paní Marto, kdyby se Vám něco takového povedlo.
Pavla Křížová
P.S. V dosavadní diskusi probleskovala řada názorů, ke kterým bych ráda něco řekla z odborného hlediska. Ale nevím, jestli „na to mám“, abych pak stíhala „udiskutovat“ řadu dalších názorů které se rozpoutají. A taky nevím, jestli mě vůbec do své diskuse chcete.
|
| MartaS. |
|
(16.7.2003 14:10:12)
Dobrý den paní Pavlo,
předně musím přiznat, že jsem překvapená (a to mile), že jste vstoupila do diskuse. A zda Vás chci nebo chceme ? No samosebou ! Jen mě mrzí, že jsem tu teď nebyla, abych zareagovala rychleji.
Ten můj e-mail toho 11.června, byl na základě té šokující mapky o výskytu meningokokového onemocnění, kterou mají naši slovenští sousedé k dispozici. Nevěřím že je zas až tak zavádějící (jak se ohrazuje Váš kolega), předpokládám pouze, že Slováci mají jiná hlediska pro určování nebezpečnosti jednotlivých oblastí. Uznejte, že po shlédnutí takové mapky to musí otřást každým českým člověkem, natož pak takovým který se pídí po informacích bohužel už pozdě.
Ano hodně mě mrzí, že pořad "k věci" na Primě ve čtvrtek 5.června jsem propásla, jak jsem se již zmiňovala ve svém e-mailu. Ale obávám se, že jej mnoho lidí nevidělo - vzhledem k pozdní hodině všedního/pracovního dne. Ve zpravodajství byla upoutávka na 23:40 - ANO čekala jsem na něj, ale nakonec jsem usnula. Počítám, že pořad nakonec začínal až těsně před půlnocí.
Hned druhý den jsem na Primu psala, zda není možnost pořad buď shlédnout někde u nich, či zda by nebyl k dispozici na kazetě. Asi po 10 dnech jsem dostala zamítavou odpověď.
Víte paní Pavlo, je škoda, že jste svůj dlouholetý pocit "že v Čechách chybí spojující článek mezi odborníky a širokou veřejností" někde neventilovala (nevím - na poradě, na vedení ... ? ), nebylo by od věci zřídit alternativu odd.marketingu a akvizice, právě pro zjišťování zda a jak dětské obvodní lékařky nakládají s informacemi vůbec. Když jsem se ptala "maminek v zahraničí" tady v jedné diskusi, ozvala se pouze jedna z Německa, která má pro svá děcka mezinárodní očkovací průkaz, kde je zmínka o různých i nepovinných vakcínách. Nevedla by tudy cesta ? Ale pokud by se to prosadilo do nových očkovacích průkazů, pořád budou děcka, která mohou zůstat v nevědomosti - což takhle VÝMĚNA očkovacích průkazů pro již narozené děti a dorost, kde by tyto informace byly.
Ano paní Pavlo, Vaše poznámka "proč u nás lidi pořád čekají, že informace "k nim prijdou"" mě skutečně nadzvedává ! Zrušte "bezplatné" zdravotnictví a jsem přesvědčena, že se lékaři budou víc snažit udržet si pacienty/klienty, byť "pouhými" informacemi - když to za stávajících podmínek nelze.
On když člověk (rodič) vykonává svoji profesi, kterou považuje za smysluplnou, často se jí věnuje víc, než je jeho povinností (to bývával i můj případ) a to nemluvím o podnikatelích (kterých to je existenční nutnost), takže občas uteče i ten nejjednodušší zdroj informací a zpráv v televizi. Možná že ti co čtou senzacechtivé plátky jsou "v obraze" díky různým tragédiím daleko více než ti co čtou ve volných chvílích seriózní tisk a literaturu.
|
| Jana Z. | 
|
(16.7.2003 15:13:50)
Musim jeste dat na pravou miru informaci o ockovacim prukaze v Nemecku.
Jak mne upozornily dalsi holky z Nemecka - i ony maji mezinarodni ockovaci prukaz pro sve deti zcela automaticky od svych detskych lekaru a pravdepodobne se jedna o doporuceni organizace WHO (na predni strane je logo a nazev WHO)..
Tudiz mne napada, ze by se dalo mozna nejakym zpusobem pres WHO otazku mezinarodnich "ockovaku" v CR resit...
A jeste pridam dotaz na pani doktorku Krizovou (zrejme by stalo za to uverejnit zde na toto tema clanek, malokdo z nas ma dostatecne informace a prehled)..
V kolika letech je vhodne/doporucene delat ockovani na meningokok C (tedy tou novou vakcinou?) Nedavno mi pri ockovani dcerky doktorka rekla, ze mi ockovani zatim nedoporucuje pro vek dcerky (jsou ji 3 roky).
Jaka dalsi ockovani (nepovinna v CR) byste doporucila a proc? (clovek fakt nema prehled - zatim jsem nechala doockovat u starsi Hepatitis B a mladsi dostala uz v 4.5mesicich 6-vakcinu Hexaval(?snad je nazev spravne), ktera zahrnuje Hepatitis B i Haem.infl.b)..
dekuji,
jana
|
|
| MartaS. |
|
(29.7.2003 14:52:30)
Dobrý den paní doktorko,
tady je jeden, ne příliš jistý názor jednoho z přispívajících (z branže) a moje otázka: dělá se i nějaký průzkum, aby se eliminovali ohrožení?
"má se za to, že je snad na vině vrozený defekt proteinu, který má co dělat se srážlivostí krevní a s regulací zánětlivé reakce v těle. Ale nejsem si stopro jist"
Také mě zaráží to co opět vymyslela ministrině zdravotnictví, protože mám za to, že dosud nebyla žádná pravidla dána: "v budoucnu na tom budou líp ti co chodí na preventivní prohlídky". U malých děcek je situace jasná, tam se sjednává termín přístí návštěvy rovnou a až do 15-ti jsou děti pod kontrolou. Pak je dopručováno chodit na preventivní prohlídky nejdéle po dvou letech po 40-tém roce života. A mezitím ? Zase jsem prošvihla nějaký čálánek v novinách? (Termíny návštěv u stomatologa a u žen u gynegologa jsou dány také, ale to ostatní netuším). Co všechno vlastně patří k preventivní prohlídce ?
|
|
| Pavla Křížová | •
|
(22.8.2003 18:33:32)
Dobrý den paní Marto,
Doufám, že se na mě nezlobíte, že se ozývám až po dlouhé době. Právě ode dne, co jste se mi ozvala jsem byla mimo Prahu a pak po návratu jsem nevěděla, co hasit v práci dřív, takže do Vaší diskuse jsem se podívala až včera. Mrzí mě to. Pokusím se odpovědět na „svou parketu“:
Ta mapa je hodně zavádějící. Skutečně u nás není tak vysoká nemocnost invazivním meningokokovým onemocněním jako v Africe, což podle té jejich mapy tak vypadá. Navíc, nemají tam údaje z řady zemí Evropy. Takže pro Vaši informaci, zde je několik údajů o výskytu invazivního meningokokového onemocnění a očkování konjugovanou vakcínou proti meningokoku C v Evropě v roce 2001 (data za rok 2002 se v této studii EU, které se účastníme, teprve zpracovávají): V zemích, kde se plošně očkuje (Anglie, Belgie, Island, Irsko, Holandsko) se nemocnost na 100000 obyvatel pohybovala v rozmezí 2,6 – 6,4. V ostatních zemích se plošně neočkuje a nemocnost na 100000 obyvatel se pohybovala v rozmezí 0,2 – 3,5. V České republice byla v tomto roce celková nemocnost 0,9 a nemocnost způsobená meningokokem C byla 0,3.
Zda se dělá nějaký průzkum, aby se eliminovali ohrožení? Ano, všude po světě se moří spousty odborníků s tím, proč někdo překoná setkání s meningokokem jako bezpříznakový nosič a někdo těžce onemocní a někdo nepřežije. Už to tady v té diskusi zaznělo: meningokok dokáže způsobit závažné onemocnění z plného zdraví během několika hodin. Zatím nikde na světě nepřišli na marker, který by předem upozornil, že ten člověk je v nebezpečí. Před mnoha lety se předpokládalo, že na vině může být porucha komplementu (= složka imunitního systému), ale nepotvrdilo se to. To, co zmínil jeden z přispívajících (z branže) – defekt proteinu, srážlivost krve – to není příčina, ale spíš důsledek ničivého působení meningokoka. Celosvětově je zastáván názor, že vznik a vývoj invazivního meningokokového onemocnění je ovlivněn balancí „výbavy“ člověka a meningokoka. Meningokok dokáže zvyšovat svoji virulenci a dokonce nové výzkumy ukazují, že dokáže měnit svoje antigenní vlastnosti (což může limitovat efekt vakcinace). U člověka ukazují výsledky řady studií, že rizikové faktory pro vznik a vývoj invazivního meningokokového onemocnění nejsou zdravotní zátěže, ale spíše cosi jako rizikové chování: fyzická zátěž, psychická zátěž, prochladnutí, alkohol, kouření. V naší studii to kouření vyšlo jednoznačně jako nejrizikovější.
Váš nápad, aby spojujícím článkem mezi odborníky a širokou veřejností byla alternativa odd. marketingu je zajímavý, nicméně se domnívám, že pouze toto by situaci také nevyřešilo. Jsem přesvědčena, že nejdůležitější je informovanost všech – odborníků i široké veřejnosti. V některých letech jsem mívala dojem (podložený řadou konkrétních situací), že naše široká veřejnost je úžasně dobře vzdělatelná i v hodně specializovaných otázkách. Ale rovněž jsem měla zkušenosti, že paměť široké veřejnosti je krátkodobá. Myslím, že Vaše aktivita je skvělou ukázkou, jak se dá v té informovanosti pomoci. Díky Vám jsem došla k závěru, že bude užitečné na webových stránkách Centra epidemiologie a mikrobiologie našeho ústavu zřídit přihrádku „informace pro veřejnost“. Mluvila jsem o tom na poradě našeho centra, i jsem zmínila co mou úvahu vyprovokovalo, a nápad se setkal s příznivou odezvou kolegů. Takže snad této diskusní skupině budu moci po nějakém čase říci, že už tam pár informací pro veřejnost máme a dát sem adresu.
Pavla
|
| MartaS. |
|
(29.8.2003 16:31:42)
Dobrý den paní Pavlo,
já jsem trochu citlivá i na ta pojemnování ať už tomu říkáte rizikové faktory nebo hůř rizikové chování. Cožpak fyzická zátěž ať již sport, práce je rizikové "chování" ? Psychické zátěži se taky málo kdo vyhne. Jak se však toto všechno ať už tomu budeme říkat jakkoli, slučuje s tím, že umírají i malá děcka ? To ti "špunti" kouřili nebo pili alkohol ? Ty africké oběti (kde je výskyt největší) také buď flámují, sportují nebo snad těžce pracují ? A porovnávají ta správná čísla ? Mám na mysli, zda se třeba u nás nevezme celá poplulace a jinde třeba pouze ryziková skupina ?
K té vzdělatelnosti a krátké paměti. Nevím jestli to má souvislost a zda je diskutující paní Andrea Vaší kolegyní, ale ta zmiňovala velkou publicitu v roce 1995. Skutečně nevím jakou to má souvislost s osvětou nebo informovaností. Mě to tenkrát nějak minulo. Navíc lidé cestují (pracovně, studijní pobyty, turistika ...) takže se může stát, že i větší "publicita" u určitém období se může minout účinkem, pokud by byla myšlená jako informovanost, ale jak znám média, ti šli pouze po senzaci ! Pak také - děti se rodí a dorůstají, takže pokud to někdo třeba i zaregistroval, tak mohl pozapomenout do doby kdy by to mohlo být pro něj důležité nebo spíš mohl předpokládat, že pokud je ta choroba tak záludná a byla u nás zaregistrovaná už v roce 1993, tak předpokládal, že se k tomu odpovědné instituce brzy "postaví" zodpovědně s ohledem na všechny (nejen na brance v roce 1995) byť k určitým skupinám různě.
Na Vaše: "V současné době se snažíme toto doporučení „dát do povědomí“ dborné veřejnosti a na to, abychom informovali širokou veřejnost už prostě nezbývá čas a někdy i síla." - 10 let poté (?) ... vidím nejschůdnější dělbu "práce": vy SZU všem obvodním ordinacím (jak pediatrickým tak pro dospělé), kde by měl být každý registrován (nevím jak jsou podchycené soukromoé praxe) a ty tak nejspíš informativním letákem (ne přednáškou ! - i když by asi byla účinnější) dál
Jsem asi monotonní, ale mě se to všecho stále honí hlavou do kolečka a pak už nevím kdy a co jsem kam napsala. Pardon.
|
|
|
|
| Leona, 2 děti - 13 a 4 roky | 
|
(15.8.2003 14:13:14)
Milá paní Křížová,
ráda bych se informovala na vakcínu NeisVac-c. Dnes jsem se na ni ptala pediatra svých dětí. Nepodařilo se mu ale v počítači v nějakém tom seznamu očkovacích látek tuto vakcínu vůbec najít, telefonoval tedy do lékárny a ani tam o této vakcíně nic nevědí. Zapůjčil mi alespoň 2 listy informací od firmy Baxter, která tuto vakcínu vyrábí či distribuuje (zatím jsem neměla čas informace pročíst) a slíbil mi, že zjistí, zda je tato vakcína u nás povolena - registrována. Můžete mi tedy říct i vy, zda je tato vakcína u nás registovaná a zda je vhodné, abych nechala naočkovat mé 2 děti - 4 roky a 13 let? Musí se pak v nějakém intervalu přeočkovávat nebo je to ochrana na celý život???? A dále by mne zajímalo, zda byste doporučila naočkovat i dospělé osoby nad 30 let. Děkuji moc.
|
|
|
| Pavla Křížová | •
|
(11.7.2003 9:37:33)
Děkuji Vám paní Andreo!!! Váš vstup do diskuse mi dal odhodlání a oslovuji tímto paní Martu. Povídám si s Vámi paní Marto v duchu od 11. června, kdy mi od Vás přišel e-mail plný bolesti, zoufalství, zloby a touhy zranit všechny, kdo podle Vás za Vaše neštěstí mohou. U mě jste se trefila do černého, bolestivě mě zasáhla, ale říkám si: co je nějaká zraněná doktorka proti zraněné mamince a ztracenému životu. Chápu Vaše rozhořčení a vím, že na něj máte právo. To, že se nyní pokouším s Vámi mluvit není proto, abych sebe hájila – chtěla bych se pokusit přesvědčit Vás a ostatní maminky, že je v naší republice řada odborníků, kteří s meningokokem bojují s maximálním nasazením. To, že se nám to moc nedaří (a nejen tady v Čechách, meningokok je celosvětový problém) jen potvrzuje, že meningokok je jeden z nejzákeřnějších mikrobů. Ale hlavně bych chtěla říct: vítejte na palubě bojovníků proti meningokoku a pojďte pomoci při šíření vědomostí o zákeřném onemocnění které působí. Věnuji se problematice meningokoků přes 30 let. Od roku 1993, kdy naše Národní referenční laboratoř pro meningokokové nákazy zjistila, že se v České republice vyskytl nový virulentní klon meningokoka, se kromě odborné práce snažím o této situaci informovat jak to jen jde. Maminek (a samozřejmě nejen maminek), které se na mě obrátily o radu je za ty roky hodně. Věřte mi paní Marto, že jsem nikdy nechlácholila národ a od prvních momentů co jsem zjistila, že se v Čechách objevil meningokokový zabiják jsem o něm informovala zcela otevřeně. Kdyby jste se dívala na poslední pořad v TV Prima (5. 6.), tak jste mohla slyšet, že jsem meningokoka označila za nebezpečnějšího než je SARS. Já ale nechci sklouznout do prezentování, co všechno jsem v boji proti meningokoku udělala. Dovedu si představit paní Marto, jak Vám tohle může být jedno.
Chci navázat na to, co je ve Vaší akci pozitivní a obdivuhodné = snaha zvýšit informovanost o meningokokokovém onemocnění a možnostech jeho prevence a včasného rozpoznání. Na tom včasném rozpoznání mnohdy visí život nemocného. Už celých deset let říkám rodičům kudy chodím: všímejte si svých dětí, zejména –náctiletých, vnímejte, že se s nimi něco závažného děje, netlumte to Paralenem, jděte raději HODNĚ RYCHLE a třeba zbytečně k doktorovi a trvejte na tom, že se vám jeví dítě závažně nemocné. Věřím paní Marto, že kdyby Vy jste byla nablízku Vašeho syna v ten „nultý“ den, tak byste nejspíš poznala, či vycítila, že se něco děje. Ten promeškaný den byla ukrutná smůla a pro mě o to nestravitelnější, že Vojtovi byl nablízku kamarád skoro-doktor a ex-primářka. Ale chraňbůh, že bych jim cokoli chtěla vyčítat (myslím že si oba prošli také svým peklem), vždyť i o tom si tady celou dobu povídáte a já naprosto souhlasím, že počáteční příznaky invazivního meningokokového onemocnění jsou nespecifické. Jedna z těch věcí, co se v poslední době (koncem roku 2002) podařily, je vypracování standardního postupu pro posádky vozů rychlé lékařské pomoci, které při vyslovení podezření na meningokokové onemocnění mají za povinnost (kromě řady složitých postupů zajišťujících životně důležité funkce pacienta) aplikovat injekčně antibiotikum ještě před přivezením do nemocnice. Tento postup snižuje dvojnásobně smrtnost meningokokového onemocnění a pokud vím, tak se takhle postupuje jen v Anglii. Zase: k tomuto doporučení jsme se dopracovali po provedení studie, která to dvojnásobné snížení smrtnosti prokázala. Protože to nikdy nejde něco „jen tak“ doporučit, že si někdo myslí, že by to mohlo být dobré. Je zase řada odpůrců, kteří jsou přesvědčeni, že to dobré není a je nutné mít důkazy že to dobré je. Jak už tady někdo poznamenal: každé A má i svoje B… V současné době se snažíme toto doporučení „dát do povědomí“ odborné veřejnosti a na to, abychom informovali širokou veřejnost už prostě nezbývá čas a někdy i síla. Myslím, že naše práce se dá přirovnat k péči maminek o děti: starají se o ně pečlivě a někdy pro samou práci nemají ani pořádně čas jim říkat co všechno pro ně dělají a proč to dělají.
Osvěta MUSÍ být, takže vítám Vaši akci paní Marto: je obdivuhodná a moc nám přeju, aby se Vám co nejvíc povedla a pomohla v informovanosti veřejnosti o meningokokovém onemocnění. Samozřejmě, že osvěta nemůže „viset“ na jednom člověku – asi byste měla kolem sebe mít tým nadšenců. A myslím, že to bude dost práce, rozhodně víc než jen diskuse na internetu, i když ta je taky skvělá. Celé roky cítím, že v Čechách chybí spojující článek mezi odborníky (kteří se většinou vyjadřují dost nesrozumitelně - pokud jste ochotna připustit, že to nejsou všichni „gauneři v klotových rukávech“) a širokou veřejností, která by měla být velmi odborně poučena o problému. Nedávno jsem v Anglii na odborném streptokokovém symposiu zažila úžasnou věc: mezi přednáškami odborníků zazněly tři přednášky „normálních“ lidí a ukázalo se, že jsou to buď pozůstalí po obětech streptokokového onemocnění nebo ti, co to onemocnění přežili. Ten zážitek byl pro ty lidi tak vyjímečný, že po této zkušenosti se smyslem jejich života stalo, informovat o tomto onemocnění co nejvíc lidí a informovat je „vlastním jazykem“ . Utvořili nějakou neziskovou nadaci a já jsem si říkala: proč něco takového není možné u nás, proč u nás lidi pořád čekají, že informace „k nim přijdou“. Já vím, paní Marto, vy už se možná asi zase zlobíte, že jste ty letáky o meningokokovém onemocnění skutečně nikde neviděla. Ale právě v tomhle by mohla skupina nadšenců pomoci = aby se informace odborníků dostaly na správné místo určení. Byla bych nesmírně ráda paní Marto, kdyby se Vám něco takového povedlo.
Pavla Křížová
P.S. V dosavadní diskusi probleskovala řada názorů, ke kterým bych ráda něco řekla z odborného hlediska. Ale nevím, jestli „na to mám“, abych pak stíhala „udiskutovat“ řadu dalších názorů které se rozpoutají. A taky nevím, jestli mě vůbec do své diskuse chcete.
|
| Pavla Křížová | •
|
(11.7.2003 9:41:24)
Pardon, omylem jsem to poslala dvakrát. P.K.
|
| Jarka a Patrik-andílek |
|
(11.7.2003 10:03:26)
Milá paní doktorko Křížová,
předem velmi děkuji za Váš vstup do diskuze a omlouvám se, že trošku odbočím. Jelikož cítím, že jste odborník v této oblasti, dovolím si Vám položit otázku, na kterou možná bude těžké odpovědět, ale mě trápí už 5 měsíců.
V únoru mi zemřel 13ti letý jediný syn, doposud zdravý a silný chlapec. Bohužel v kritické době nebyl doma, ale se školou na horách, tam se mu nedostalo žádné péče ani zájmu, přesto, že mě 3 dny akutní příznaky jako horečka, zvracení, silné vodnaté průjmy, dusil se a naprosto ztratil hlas a byl apatický. Po příjezdu jsme ho hned odvezli na pohotovost a posléze byl převezen na ARO. Na příjmu vyloučili meningokoka, pouze našli zánětlivé ložisko na průdušnici a mimořádně vysoké množství bakterií v krvi, jednalo se o invazivní bakterie. Ještě tu noc po přijetí dostal syn multiorgánové selhání, septický šok, sice ho ještě znovu stabilizovali, ale 13. den v nemocnici zemřel - smrt mozku.
Sami lékaři na ARO, před kterými se skláním, neboť to byli úžasní odborníci s lidským přístupem, se podivovali nad zákeřností a rychlostí tohoto zdravotního stavu. Já si to neumím vysvětlit a moc mě to trápí, když vyloučili meningokoka, jak mohl zdravý syn po 3 dnech v podstatě zemřít. První příznaky bolesti v krku začli ve středu a v sobotu v noci multiorgánové selhání.
Je možné, že se jednalo o meningokokové onemocnění aniž by to při příjmu poznali? Když ne, tak co je to za svinstvo, které zabije zdravé silné dítě za tři dny?
Budu Vám velmi vděčna za Váš názor.
Předem děkuji
Jarka
|
| Pavla Křížová | •
|
(15.7.2003 18:31:25)
Milá paní Jarko,
Myslím, že svou otázkou vůbec neodbočujete od tématu, kvůli kterému paní Marta tuto stránku otevřela: smrt dítěte z plného zdraví během velmi krátké doby. Neznám pro rodiče nic horšího.
Na Vaši otázku je skutečně těžké odpovědět, zejména když neznám detaily vyšetření, která byla provedena. Průběh, který jste vylíčila je charakteristický pro invazivní meningokokové onemocnění. Nicméně, jak uvádíte, toto onemocnění vyloučili a nemám důvod tomu nevěřit, zvláště když sama říkáte, že lékaři byli úžasní odborníci. Věřím, že udělali všechna dostupná vyšetření. Průběh onemocnění, který jste popsala je typický pro toxický šok, který může způsobit bakterie produkující velké množství toxinu. Toxin může produkovat celá řada bakterií. Zmínila jste, že bylo nalezeno mimořádně vysoké množství bakterií v krvi, dokonce invazivních bakterií. Myslím, že odpověď na Vaši otázku by měla být dostupná: snažte se dozvědět co to bylo za bakterie.
S pozdravem a přáním, ať tohle těžké období překonáte, i když se to NIKDY nezahojí,
Pavla K.
|
| Jarka a Patrik-andílek |
|
(16.7.2003 11:59:42)
Děkuji paní doktorko Křížová za odpověď,
samozřejmě mohu nahlédnout do lékařských zpráv, které mám k dispozici a zjistit o jaké bakterie se jednalo. I když nemám moc odvahy, znovu tu hrůzu pročítat. Mě spíše zarazilo, že když ten průběh odpovídal meningokokové nákaze a ta byla vyloučena, jak je možné, že takhle zákeřně se chovají i další bakterie, to jsem netušila. Přece není tak jednoduché, aby zdravý chlapec dostal jen tak lehce septický šok. A kde se vzalo proboha tolik bakterií, tomu vážně nerozumím. A proč to nepodržela imunita, nikdy nebýval nemocný, takže neměl ani sníženou imunitu. Já chápu, že se Vás ptám na otázky, které lze na dálku stěží zodpovědět, ale to nepochopení je prostě k nevydržení. Byla bych asi klidnější kdyby mi potvrdili toho meningokoka. Sami lékaři na ARO se divili tomu těžkému průběhu, který vlastně začal jako zánět průdušnice a posléze hrtanu. Je to hrůza, prostě nic nechápu!!!
|
| Jana | •
|
(17.7.2003 23:22:31)
Milá Jarko, musí to být dost těžké...myslím, že váš případ byl i v televizi? Jak to nakonec dopadlo? Žalovali jste toho lékaře?Je to pro mě nepředstavitelné...Hodně odvahy a síly...
|
|
| Jana | •
|
(17.7.2003 23:22:52)
Milá Jarko, musí to být dost těžké...myslím, že váš případ byl i v televizi? Jak to nakonec dopadlo? Žalovali jste toho lékaře?Je to pro mě nepředstavitelné...Hodně odvahy a síly...
|
|
|
|
|
|
| Andrea, dcera 4 roky | •
|
(15.7.2003 7:54:51)
Paní doktorko, moc Vám děkuji za Váš statečný a citlivý vstup do této diskuze. Myslím, že není dobré, když lidé mají pocit, že "ti nahoře" nemají zájem o obyčejné lidi a "ti nahoře" se zase nechtějí snížit k diskuzi s obyčejnými lidmi, kteří by tomu stejně nerozuměli (což je, myslím, i problém nynější konfrontace odpůrců očkování se zástupci státu). I já jsem dlouho přemýšlela, zda vstoupit do diskuze, protože jsem si uvědomovala, jakých reakcí se můžu dočkat, tím více je to odvážné od Vás, která vstupujete pod svým jménem. Děkuji, vrací mi to víru v lidskost!
Prosím Vás, paní doktorko, o vysvětlení přístupu státu k očkování proti meningokoku, případným mutacím a zda se při očkování v jiných státech podobné problémy objevily. Jistě je tady mnoho maminek, které to zajímá a které pochopí i případné složitější vysvětlení (na diskuzním fóru o očkování na těchto stránkách jsou často debaty téměř na úrovni imunologů a alergologů).
Dále mě napadlo, že na různých webových stránkách by mohl být prostor pro "levné a rychlé" šíření informací - myslím, že různé servery by mohly mít zájem o Váš případný článek (případně v kombinaci s příběhem paní Marty či jiné maminky) - určitě by Vám poradili i správci tohoto webu, pokud jde o tak dobrou věc.
Děkuji. Andrea
|
| Sandra2 | 
|
(15.7.2003 11:04:18)
Paní doktorka mi doporučila naočkovat tříletého syna novou vakcínou NeisVac-C místo vakcíny pro skupinu A+C. Prý je celoživotní a meningokok skupiny A se nevyskutuje tak často a není tak nebezpečný. Doufám tedy, že jsem neudělala hloupost, když jsem syna nechala očkovaj je na skupinu C. Můžete mi někdo poradit co způsobuje a jak je nebezpečný menin. skupiny A. Předem moc děkuji.
|
| Pavla Křížová | •
|
(15.7.2003 18:33:15)
Milá paní Sandro,
Udělala jste dobře, když jste nechala naočkovat svého synka novou vakcínou NeisVac-C místo vakcínou proti skupině A+C. Meningokok skupiny A se v České republice vyskytuje velice zřídka (1 onemocnění za několik let) a úmrtí prakticky nezpůsobuje. Pozor však, není to hodný meningokok, v Africe působí opakovaně rozsáhlé epidemie s vysokou smrtností!
Další příspěvky do diskuse ukazují, že bude užitečné popovídat si o dostupných vakcínách a vakcinačních strategiích v různých zemích. Teď mi odpusťte, že to udělám bleskově, protože od zítřka budu 10 dnů mimo Prahu = mimo internet. Po svém návratu připravím povídání trochu detailnější.
Takže stručně o meningokokových vakcínách:
Polysacharidová vakcína
Byla vyvinuta proti skupinám A, C, Y, W135, nejčastěji je dostupná A+C a ta je u nás od 70. let registrovaná. Její nevýhoda je, že nefunguje u dětí do dvou let věku a její ochrana je krátkodobá: proti meningokoku C chrání pouze 3 roky, pak je nutno přeočkovávat. Nově bylo zjištěno, že po opakovaných přeočkováních dochází k „imunotoleranci“ = člověk už si dál protilátky nevytvoří, ani když byl znovu očkován. Takže celoživotní imunitu neposkytne. Proti meningokoku A chrání 5 let, ale jinak je ta historie stejná. Jak už jsem ale zmínila, meningokok A u nás žádné problémy nepůsobí.
Konjugovaná vakcína
Na konci 90. let byla vyvinuta pouze proti meningokoku C. Má ohromnou výhodu proti polysacharidové, že funguje už i u malých miminek a poskytuje dlouhodobou imunitu (snad celoživotní, ale na zodpovědné konstatování je ta vakcína ještě moc mladá). Tato kojugovaná vakcína proti meningokoku C byla prvně registrována a použita v Anglii v listopadu 1999. V Anglii byla také poprvé použita k masové vakcinační kampani, v průběhu téměř 1 roku byla proočkována populace do 19 let věku a od té doby tam pokračují s vakcinací malých dětí. V době před započetím vakcinace byla v Anglii celková nemocnost meningokokem C 4 na 100000 obyvatel, nyní v roce 2001/2002 je tam celková nemocnost meningokokem C 1,3 na 100000 obyvatel. Jen pro srovnání: v roce 1995, kdy situace způsobená virulentním klonem meningokoka C v České republice kulminovala byla u nás celková nemocnost meningokokem C 1,3 na 100000. V roce 2002 je celková nemocnost meningokokem C v České republice 0,4 na 100000. A mohu zodpovědně říci, že nám v datech prakticky neunikají žádná meningokoková onemocnění díky programu aktivní surveillance, který Národní referenční laboratoř pro meningokoky zavedla v roce 1993 ihned po zjištění nového virulentního klonu u nás. Tento program surveilance provádíme ve spolupráci s mikrobiology, epidemiology a klinickými lékaři celé České republiky (to pořadí jsem zvolila náhodně, protože všechny tyto profese si zaspouží být na prvním místě při vyjádření díků za poskytování informací o meningokokovém onemocnění). V roce 1995, kdy situace u nás byla nejhorší, nebyla konjugovaná vakcína dostupná nikde na světě. Ve svém slíbeném detailnějším povídání o vakcíně podám informaci, jaký systém různých vakcinačních strategií jsme tady měli, abychom se mohli bránit alespoň s tou krátkodobě fungující vakcínou. Ale zpátky ke strategiím v jiných zemích: polysacharodovou vakcínu žádná země nepoužila k plošné vakcinaci. Teprve konjugovaná vakcína přináší přelom a postupně ji zavádějí v dalších zemích. Ale všechny ty země co ji zatím zavádějí mají několikanásobně vyšší nemocnost meningokokem C, než jsme my kdy měli a nikde není ta kampaň tak masivní, jako byla v Anglii. V České republice byla konjugovaná vakcína proti meningokoku C registrována v prosinci 2002. A myslím, že tady nikdo čas neztrácel, hned v lednu 2003 byla k její propagaci uspořádána tisková konference, jsou již distribuovány letáky a jsou podnikány další kroky k popularizaci tohoto očkování.
Pavla K.
|
| Sandra2 |
|
(16.7.2003 9:17:09)
Paní Křížová, moc vám děkuji za odpověď.S.
|
| MartaS. |
|
(30.7.2003 10:36:52)
Možná měkomu přijde vhod následující informace (více na http://www.zpmvcr.cz/index.php?id=95)
Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR jako první zdravotní pojišťovna přispívá svým pojištěncům od 15 do 19 let od 1. srpna 2003 na očkování proti meningokokovému onemocnění typ C ve výši 700 Kč.
|
|
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)