hezky clanek

Mila Marto,
Vas clanek me silne oslovil, dekuji ze jste umela svoji bolest alepson vypsat a varovat tak ostatni rodice pred zavaznou chorobou.
Presto se chci trochu zastat i lekaru a politiku. Samozrejme znam lekare dobre a znam lekare spatne - stejne tak dobre a spatne pekare, autobusaky ci prodavace. Kazdy z nich vykonava svou praci s nejakou mirou nasazeni a myslim, ze se asi nenajde povolani, kde by se nasli pracovitejsi ci linejsi lide. PResto nikdy nikoho nenapadne soudit pekare za pripaleny chleba (neuspech) ale hodne lidi napada soudit lekare za neuspech pri leceni. Urcite jsou pripady, kdy je to namiste (stejne jako kdyby pekar dal do chleba cyankali), ale asi to neni pripad kazde smrti pod dohledem lekare. Mluvim z vlastni zkusenosti - za poslednich nekolik let mi tak zemreli tri lide z rodiny, prvni z nich trilety usmevavy andilek prave na memingitidu. A prestoze u nej nemoc objevili brzy a opravdu se snazili udelat vse pro jeho zachranu zachranit se jej nepovedlo. Na vine byla nemoc a ne lekari. Mozna to tak podobne bylo i u Vaseho syna. Mozna by se nedalo nic delat ani kdyby se lecba zahajila okamzite.
Take se chci zastat politiku a vsech zodpovednych za osvetu - myslim, ze zakladni osveta je v Cechach na docela dobre urovni a pokud nekdo informovany byt chce, tedy sam informace hleda, vetsinou k dosazeni jsou. Je bohuzel velka zatez z minule doby, ze jsme zvykli cekat s otevrenou dlani az nam nekdo neco da a ne se o to starat sami.
Kazdopadne Vam preji, aby vas boj za zachranu ostatnich deti a za vetsi osvetu zahojil Vas zarmutek (vim, ze uplne zahojit nejde nikdy, ale zmirnit urcite). Pridam jeste jeden pribeh, ktery mi vytanul na mysli - Jedne zene zemrelo dite pri nehode. Byla z toho velmi nestastna a stale chodila po okoli a po vsech koho potkala chtela, aby ji dite vratiii. Nikdo ji neumel pomoci, ani poradit. Az jeden stary mudrc si vzpomel a rekl - tam na obzoru, na hore te a te zije buddha, ten Ti muze pomoci. Zena se za nim vydala a po dlouhe a tezke ceste dosla k jeho obydli. Rekla mu o svem zalu a poprosila ho o navraceni jejiho ditete. Buddha rekl - bez zpet a najdi dum, kde nikdo nezemrel. Az takovy dum najdes, zasad pred nim toto seminko - az vyroste prijd si sem pro sve dite. Zena odesla se seminkem v ruce a obrovskou nadeji. Hned po ceste do sveho mesta zacala navstevovat vsechny domy a ptala se po domu, kde nikdo nezemrel. Obesla vsechny domy, az zpatky ve svem meste zbyl jen jediny dum kde by se mohla zeptat - jeji vlastni. V ten okamzik pochopila radu od Buddhy a zacala znovu zit se zbytkem sve rodiny.

Me tenhle pribeh pomohl, treba prinese kapku ulevy i Tobe.