| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Podruhé těhotná - šestinedělí

 Celkem 197 názorů.
 16.5Salám&Lajka14 


Uf, no teda... 

(13.5.2003 10:56:22)
Můj manžel je náladový, často mrzutý, nepříliš pracovitý a hodně sám sebe adorující člověk, ale v tomhle mne zaplať pánbůh "drží". Malému je 18 týdnů, mám pořád o 17 kg víc než před těhotenstvím, z čehož jsem vzteklá jako starý pes, nepříjemná, ironická... ale manžel mi pořád opakuje, že se mu líbím... asi to nemyslí tak úplně vážně, chce mi jenom udělat radost... ale kdyby mi řekl něco takového jako ten tvůj, Sylvie, asi bych se neudržela a kopla ho někam...
 Maki 
  • 

Re: Uf, no teda... 

(13.5.2003 11:00:46)
A co takhle navrhnout manželovi, aby se také zapojil, jsou to přece i jeho děťátka a Ty máš nárok na trochu klidu.
Na druhou stranu, chlapi občas neví co mluví a větsina z nich taktem zrovna neoplývá. Myslíš, že je to definitivní, co když má jen taky opožděnou "sestinedělní krizi "
 Janča, 21tt. 
  • 

Re: Re: Uf, no teda... 

(13.5.2003 11:28:42)
Nezbývá mi než opakovat: Uf, no teda....
Držím ti palečky, abys překlenula tento nečekaný "problém" (problém je poněkud slabé slovo) a zároveň si zachovala duševní zdraví. Drž se - už kvůli holčinkám. Manžel by potřeboval nakopnout - to už tady taky padlo - nebo praštit do hlavičky, aby se vzpamatoval. Hovořila jsi o špatném načasování - myslím, že by se asi nenašla příležitost kam (časově) umístit jeho proslov, aby vyzněl vhodně. Jsem momentálně v polovině svého prvního těhotenství a protože už mi dávno není dvacet mám trošku strach jak nabraná kila půjdou dolů. Sice jsem - zatím - nabrala cca 1,5kg, ale myslím, že už to začne skákat. Zatím pevně věřím, že se od svého manžela podobných slov nedočkám, ale člověk nikdy neví, viď?
Držím ti palce.

Janča
 Vladan 


Zasloužil by skutečně nakopnout...někam 

(13.5.2003 11:35:02)
Tak tohle je teda vážně síla. Za tuto větu bych Tvého manžela asi přes tu nevymáchanou hubu přetáhl. A to jsem celkem kliďas. Něco takového říct ženě po porodu...to je nevychovanost, nehoráznost...já fakt nevím, jak to nazvat. Ale obávám se, že tohle byla pouze záminka k vyhrožování rozchodem. S Vaším vztahem se asi něco stalo. Bude potřebovat léčbu. Vztah a možná i manžel
 irena (Míša5/00+Maruš3/03) 


Re: Zasloužil by skutečně nakopnout...někam 

(20.5.2003 0:13:28)
Vladane, hezky stručně a jasně řečeno!
 Lucia 
  • 

??? 

(13.5.2003 12:33:19)
Ahoj, Sylvie,
no tak toto som nečakala... vyzerá to, že žiarli, že už nie je stredobodom tvojho vesmíru a svoj čas venuješ deťom. Jasné, že ťa potrebujú viac ako on a mal by sa zapojiť do starostlivosti o ne a nie kritizovať tvoj vzhľad tesne po pôrode. Chcela by som vidieť jeho ako by sa cítil a tváril po nejakej operácii. Môj manžel za 7 rokov manželstva pribral asi 20 kg, má veľké brucho, bolia ho kĺby, chrbát a vôbec nevyzerá ako manekýn, ale ja ho ľúbim z celého srdca a snažím sa ho motivovať k pohybu (rotoped, prechádzky, ľahké cvičenie), trošku mu ovplyvniť stravu (je zarytý "klobásotarián") a keď trošku kritizujem, vždy poriadne vážim slová, aby sa ho to nedotklo. Aj tak má pocit, že sa mi nepáči. Ja by som ho ľúbila aj keby mal o ďalších 20 kg viac, ale bojím sa o jeho zdravotný stav. Aj keby bol po nejakej autonehode, keby sa jeho telo zmenilo, kým to bude vo vnútri stále on, ten ktorého ľúbim, na vonkajšom vzhľade mi nezáleží. Takže u tvojho manžela to bude asi len zámienka alebo žiarlivosť. Skúste sa poriadne porozprávať, bola by škoda, keby ste sa rozišli.
 Klára 
  • 

Sylvo, drž se! 

(13.5.2003 12:34:00)
Tvůj manžel dle mého názoru předvedl vrchol hulvátství. Něco jiného by bylo, kdyby se začal o holčiny trošku víc starat, pohlídal je, nakoupil, uklidil byt a pronesl při tom malou poznámku, že budeš mít konečně čas na sebe a na cvičení. I to by sice naštvalo, ale byl by v tom vidět jeho zájem na tom ti co nejvíc pomoct. Asi žádná žena není spokojená s kily navíc a snaží se je zase shodit.
Nicméně už tvoje poznámka o tom, že byl k tobě citově chladnější už ke konci těhotenství podle mě zavání spíš tím, že se teď jen vymlouvá. Vždyť přece už je to vaše druhé dítko, už jednou si s tebou prošel těhotenstvím a následnými pár kily navíc, tak nějak nechápu, proč by mu to zrovna teď začalo vadit.
Být na tvém místě, asi bych ho večer, až holčiny usnou, posadila hezky do křesla a pořádně bych to s ním probrala. Nevím jak ty, ale já na své drahé polovičce poznám, kdy mi říká pravdu a kdy se jen vymlouvá, ale asi ne každý muž je na tom jak ten můj, který prostě neumí lhát a když se o to pokusí, poznám to hned.
Máte spolu dvě krásné děti, proto bych nesoudila ukvapeně a napřed bych se pokusila z něj dostat skutečný důvod, proč se k tobě tak chová. A pokud bude trvat na tom tvém "nehubnutí", rovnou se ho zeptej, když mu to tak vadí, jestli ti s tím hodlá pomoct, ale něco za něco. On musí chodit domů dřív než "večer" nebo třeba o víkendu se holčinám víc věnovat, aby jsi prostě měla dostatek času pro sebe.
Ovšem pokud neprojeví vůbec zájem na tom ti pomáhat a skutečně se mu zdá jako nejlepší rozhodnutí opustit tě jen pár týdnu po porodu, nehádej se s ním a nech ho jít. Protože člověk s takovým přístupem si skutečně nezaslouží, aby jsi mu vychovávala dvě krásné dcerky. Rozhodně ho nikterak nepřemlouvej - nikdy by jsi se už na něj asi nemohla spolehnout, že s něčím podobným zase nepřijde.
Přeju ti hodně štěstí a na každý pád hodně pevné nervy.
 Zuzana27 


Re: Sylvo, drž se! 

(13.5.2003 12:50:18)
Kláro,
ještě bych to viděla trošku jinak. Nechápu, jak může manžel chtít po své ženě, která KOJÍ JEJICH DVOUMĚSÍČNÍ miminko aby byla krásná a hubená ?!! Tím by mě asi tak naštval, že bych ztratila zájem. Vím, je to hloupé, s dvěma malýma dětma, ale chlapa, který není schopen si vážit toho, že mají zdravé děti a načas nekomentovat změněnou postavu manželky bych si asi vůbec nevážila.
Claudi
 alka, 3 děti 


je to smutné..... 

(13.5.2003 13:21:44)
Milá Sylvie,
mám za sebou tři těhotenství, tři porody a tedy i troje šestinedělí a něco podobného jsem naštěstí nezažila. Z tvého příspěvku jsem získala dojem, že tvůj manžel si plete lásku se sexuální přitažlivostí, a že vlastně neví, co skutečná láska je. Možná, že zná zamilovanost, ale lásku ne. Ta přece nemůže vycházet jen z tělesné krásy, kterou on rozhodně nemá právo po tobě dva měsíce po porodu vyžadovat. Zvlášť, pokud jsem z příspěvku dobře pochopila, doma ti moc s dcerkami ani s domácností nepomáhá.
Držím ti palečky, ať to vše zvládneš! Zdraví Alka
 Zuzana+dcéra(04/01),syn(07/04) 


Snáď to dobre dopadne 

(13.5.2003 13:50:13)
Ahoj Sylvie!

Tak som sa začítala do ďalšej časti denníčku a musím priznať, že taký záver som nečakala. Celkom by ma zaujímalo, v akej situácii tie manželove vety padli – pri hádke alebo len tak ako konštatovanie? Nechcem ich nijako zľahčovať, pretože sú veľmi zraňujúce, ale ak to bol „len“ útok pri hádke, tak by som to ešte tak tragicky nebrala. Sama som párkrát v hádke použila aj obdržala od druhého podpásovku, ktorej cieľom bolo ublížiť a hoci to dlhšie bolelo, nakoniec sa všetko urovnalo.

Ak je však pravda to, čo píšeš o postupnom odcudzovaní sa, tak súhlasím s Vladanom, že tie vety v skutočnosti nevyjadruje problém, ktorý medzi vami nastal. Buď je v tom bohužiaľ niekto tretí alebo máte klasickú manželskú krízu. Z toho, čo si o sebe poprezrádzala na Rodine, je zrejmé, že sa skutočne máte čo obracať: dve detičky pomerne skoro po sebe, bývanie v nedostatočne veľkom byte (sama žijem v podobne veľkom a to len s jedným dieťaťom, takže viem, čo to je), plánovaná rekonštrukcia a prevádzkovanie penziónu v Krkonošiach, manželova firma, ktorá vzhľadom na ročné obdobie má asi momentálne najviac práce, celá účtovná agenda vykonávaná v Tvojej réžii atď. Nečudo, že ste asi obaja preťažení. Nechcem nijako obhajovať Tvojho manžela, ale nemôžem ho hneď ani odsúdiť, pretože poznám len pohľad z Tvojej strany. Asi som veľký optimista, ale ja osobne si myslím, že ak v tom nie je manželova nová „osudová“ láska, tak je to naozaj len kríza, ktorú nakoniec prekonáte. Nechce sa mi veriť, že ľudia, ktorí spolu toľko zažili, dobrodružne precestovali, dobrovoľne splodili dve deti, spolu sa zúčastnili na ich narodení, žartovali o treťom dieťati atď., sa len tak zrazu rozídu. Asi ste sa postupom času odcudzili, pretože ste mali málo času len sami na seba a teraz budete musieť znovu nájsť to, čo si na sebe vážite a obdivujete. Myslím, že tvoj muž si má čo vážiť.
Čudujem sa, že ako veriaci človek dokáže tak ľahko uvažovať o rozchode. My tu asi len ťažko vypátrame, čo je skutočná príčina jeho správania, takže to budeš musieť skúsiť z neho vytiahnuť Ty. Mňa napadla len taká úplne bláznivá myšlienka, preto ju ber s rezervou – nemá on nejakú krízu z toho, že aj druhé dieťa, ktoré si porodila, je dievčatko? Viem, že to znie bláznivo, ale niektorí muži sú tak fixovaní na to, aby mali syna, že dokážu byť poriadne nepríjemní. Berú to ako svoje a manželkino zlyhanie. No, to zrejme nebude ten pravý dôvod, lebo to by sa jeho správanie skôr prenášalo na deti.

Prajem ti veľa síl a drž sa.

Z.
 Katka,dcera 5 let 
  • 

Re:  

(13.5.2003 14:06:10)
A co se takhle hodit marod?
Treba v sobotu rano, kdy se manzel nemuze vymlouvat na odchod do prace Te jako silene bude bolet hlava a budes mit zavrate. Cely den nevylezes z postele a on se bude muset sam postarat o deticky. Ty muzes jen kojit a udilet instrukce lezmo.
Tvuj milovany chot pak bude muset aspon na jeden den za Tebe vsechno prevzit. Uvidime, jak se bude tvarit vecer. Snad si uvedomi, jak zijes.
 Mirka 
  • 

Re: Re: Tak, tak... 

(13.5.2003 15:19:11)
... a potom ho ešte večer vyžeň na dve hoďky do posilovne. Grobian, jeden!!! Muži by mali aspoň kojiť keď už nerodia!!! Viac nebudem písať lebo slová čo ma napadajú nepatria na tieto stránky.
 sally 


Re: Snáď to dobre dopadne 

(13.5.2003 16:01:08)
Ahojky Sylvie,
taky jsem překvapená, že to u vás vzalo takový obrat, ale asi bych tomu (zatím) nepřikládala takovou váhu. Myslím, že narození dítěte je tak strašný zásah do rodiny, vztahu a zaběhnutých pořádků, že ne vždy to oba partneři dokáží "ustát" bez ztráty desítky. Prostě nevěřím, že hned po porodu se dojatí manželé chytnou za ruku a s miminkem v náručí už navždy kráčejí růžovým sadem vstříc světlým zítřkům.
Světlé zítřky (a nakonec i ty růžové sady) dají spoustu práce. Nemyslím, že potřebuješ nějakou konkrétní radu - doufám, že se dokážete na chvíli zastavit, spočítat, co všechno už jste spolu prožili a - začít znovu. Moc ti držím palce.
 Gréta 


Únava celé rodiny 

(13.5.2003 17:31:04)
Taky doufám, že všechno dobře dopadne - mohl to být od manžela nějaký úlet, plácl, co ho napadlo, aniž by přemýšlel. Nebo je unavený. Já jsem teda unavená byla, když jsem to tvé povídání jen četla - nepovídáš mu jen a jen o dětech?
 Ori, 3 děti 


Držím palečky 

(13.5.2003 18:28:33)
Já jsem si prodělala s manželem 3 měsíce po narození Davida něco podobného, ale i s tím, že už mě nemiluje a podobné věci. Nechci být příliš velký optimista, protože to co mi řekl v návalu jeho "nezralosti a nepřipravenosti na dítě" doteď bolí, ale doufám, že už jsme to překonali a že naše první a (snad) poslední manželská krize je pryč. Takže i vám, Sylvie, držím palečky, aby to byla taky jen taková přeháňka a aby jste byli zase šťastná rodina. Mimochodem to o zapojení manžela fakt neškodí...já si doteď užívám jeho únavu když jsem třeba jednou za čas nemocná a potřebuju odpočívat:-)).
 Klára, 2 raubíři 


Re: Únava celé rodiny 

(13.5.2003 19:34:03)
Gréto, promiň, nechci být rýpalka, ale o čem jiném by mu, proboha, měla Sylva vykládat než o dětech! O atomový fyzice? O dovolené na Bermudech? To on by měl přinášet domů rozptýlení a občas Sylvu vystřídat, aby měla kde najít energii na něco jiného než na děti. Kolik máš dětí? Když celý den lítáš od nočníku k plínám, od kojení ke koupání, od krmení na procházky a to věčné převlíkání a oblíkání a utěšování a stříhání nehtíků a zasypávání zadečku a léčení větříků a foukání kolínek.......... opravdu nemáš kde získat inspiraci k vědeckým, uměleckým, politickým, ekonomickým či sexuálním projevům pro oblažení manžela.
K.
 Gréta 


Re: Re: Únava celé rodiny 

(13.5.2003 20:28:55)
Ahoj Kláro,
já to chápu. Mně jen připadal Sylviin článek jako neustávající proud sdělovaných zkušeností s dětmi. Kdyby takto na mě někdo mluvil, byla bych unavená. Těžko říct, jestli Sylva vše, o čem v článku píše a o čem přemýšlí (srovnávání obou dětí, atd.), vypráví manželovi, ale celkem bych jí to nedoporučila. Někdy je mlčení nebo legrace a zejména naslouchání druhému lepší než říct úplně všechno, co mám v hlavě.
 Jana 


Re: Re: Re: Únava celé rodiny 

(13.5.2003 20:38:10)
Gréto,
článek o šestinedělí a o rozdílech mezi dvěma dětmi bývá nepřetržitý proud zkušeností s dětmi :o)
Z tvé reakce předpokládám, že děti nemáš. Souhlasím s Klárou, když člověk celý den kmitá kolem dítěte a s dítětem, tak jen těžko bude večer s manželem jiskřivě diskutovat o kvantove mechanice. Vzhledem k tomu, že domácnost a děti visí na Sylvii, má toho určitě plné kecky. Já ji obdivuju, jak skvěle to zvládá. A mimochodem, dá se s ní mluvit o spoustě věcí, které nemají s dětmi nic společného :o)
J.
 Gréta 


Re: Re: Re: Re: Únava celé rodiny 

(14.5.2003 9:17:45)
Kupodivu, mám děti dvě. A světe div se, tatínek prvního dítěte tohleto taky nezvládl. Proto si myslím, že i pro ženu na mateřské, které vyplňují celý den děti, je potřeba rozlišit, co její partner rád uslyší, a co ho zničí poslouchat. Potvrzují mi to i reakce, vždyť mnoho přispěvatelek tu napsalo, že měli po šestinedělí nebo pár měsících krizi.
No a težko se mi věří tomu, že by to opravdu bylo kvůli postavě, tedy možná ano, ale zdá se mi to jako zástupný problém.
 Jana 


Re: Re: Re: Re: Re: Únava celé rodiny 

(14.5.2003 11:19:24)
Greto,
to ze chlap nezvladne sestinedeli sve zeny, nesvedci o chybe manzelky, ale o jeho naproste nezralosti. Myslim si, ze zena v tak stresove situaci, jako je Sylvie (dve male deti, sestinedeli, domacnost a jeste k tomu nejaka prace), ma narok na ohledy a mimoradne zachazeni ze strany muze. Zenska toho v danou chvili musi prekousnout vic, nez dost. A ma proto u sebe chlapa, aby ji pomohl. A ne aby ocekaval, ze ho doma bude vecer cekat etericka bytost, pripravena na duchaplnou konverzaci.
J.
 Karo 


Re: Re: Re: Únava celé rodiny 

(13.5.2003 21:28:28)
Rekla bych, ze tady maji kousek pravdy jak Greta tak ostatni. Mam taky pekny zaprah doma, a to mam jen jednoho maleho misacka, klobouk dolu pred temi co maji dva, a zaroven vim, ze chlapi podrobnosti kolem deti nejsou schopni prozivat nebo sdilet treba i jen ze slusnosti :o), jsou jako dalsi dospele dite, ktere potrebuje pozornost.
 Gábi, 2 děti 


Re: Únava celé rodiny 

(14.5.2003 13:08:19)
Gréto, nevím, proč by Sylvie neměla mluvit hlavně o dětech? Vždyť je s nimi celý den! Manžel jí přece také může vyprávět historky z práce ... A nevím, proč by otce nezajímalo, co dělají jeho děti. Unavená má být právo Sylvie!
 Klára, 2 raubíři 


moc na vás myslíme 

(13.5.2003 19:28:55)
Sylvi, drž se, my ženský jsme silný a nic moc nás nemůže rozházet. Většina mých zkušeností je moc podobná těm tvým - kluci jsou oba loupežníci, a přesto jsou každý úplně jiný. A zaplať pánbůh za to, že Sebastianek je klidnější než to straší čertisko, opravdu si neumím představit, jak bych zvládala dva takové divochy - přesně jak píšeš. Druhé miminko prostě brzy pochopí, že mamča nemá čas pořád a mamina už zase ví, že při prvním nádechu k pláči se ještě nehroutí svět a dítě přežije dokonce i pláč minutový (Kryštofa jsem tak dlouho nikdy plakat nenechala, Sebastíka ano a dokonce se za chvíli sám uklidnil).
Jinak k těm chlapům - my měli největší krizi po Vánocích, Sebastíkovi byly čtyři měsíce a Kryštofovi táhlo na druhý rok. Kdybych nebyla tak strašně unavená, šla bych podat žádost o rozvod. Teď si říkám, že je dobře, že jsem k tomu nenašla sílu, už je zase všechno OK (docela).
MOC držíme palečky, ať holky moc nezlobí, buď silná.
Klára
 Karo 


Diky za pekny clanek. 

(13.5.2003 19:53:50)
Moc krasny clanek Sylvie! Je tak hezky a "ze zivota", ze ani nevadi, ze je dlouhy. Chlapi jsou nekdy hodne protivni, ale kdo rika, ze zensky ne? Doufam, ze to byla jen jeho blba nalada. Cas zahoji vsechny rany at je to tak nebo tak ;o))). Drzim moc palce!
 Kristýna+Robík 


To jsou věci 

(14.5.2003 0:19:54)
Ahoj Sylvie,
článek mě potěšil, ale ten závěr mě mrzí. Doufám, že se nechceš přidat do klubu osamělých matek? Velmi se divím, co ti manžel řekl, protože zrovna v Chuchli jsem si říkala, že ti to už zase sluší - nevypadala jsi tak unaveně jako v ZOO, kdy jsi MATKA PO PORODU měla takříkajíc napsané na čele. A potvrdila mi to i máma, když si večer prohlížela fotky. A jestli se mu nepozdává třeba tvoje bříško či co, vysvětli mu, že když něco roste 9 měsíců, tak to za 2 nemůže zmizet. Jestli se vám, ale opravdu rýsuje nějaká manželská krize, vyhledej odborníka na rodinnou terapii a poraď se s ním, dokud to má cenu. Pracují (zdarma) v Poradnách pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy, kterých je v Praze několik. Jsou tam od toho, my na rodině si můžem zanadávat, poplakat a utěšovat se, ale prakticky ti asi moc nepomůžeme. Statisticky přichází krize mezi 3-5 rokem manželství, a pokud v tom není něco závažného (závislosti, násilí atd.) většinou se to upraví, ale chce to komunikovat, komunikovat, komunikovat.
Držím palce K.
 bramama+3 


pevne nervy 

(14.5.2003 10:00:19)
caf silvi,
ci uz ho nakopnes abo si s nim vazne pohovoris, drzim ti palce a prajem pevne nervy.
tfuj tfuj tfuj (3 krat pre stastie) a vela krasnych chvil s vercou a ladou.
pa
b
 Lionka 


Nejsi v tom sama 

(14.5.2003 10:14:28)
Ahoj Sylvie,
se zájmem jsem si přečetla Tvůj článek a nejvíce mne šokovalo to,co tebe.Já prožila něco podobného,sice ve slabším odvaru,ale i tak to bolelo.Sice to nebylo v šestinedělí(v něm by mne to asi moc hodně vykolejilo),ale několik měsíců po 2.porodu a i tak mne to šokovalo hodně.Bylo léto,já v opalovačkách na naší, cizím očím skryté zahradě,(bohužel v dvojdílných,které se zrovna nevyjímaly na mém "poporodním" těle).Manžel,když mne v tomto oblečení shlédl,tak utrousil:převleč se nebo se mi zhnusíš!(jo vadila mu nevzhlednost náprsenky).Podotýkám,že nepadlo ani slovo o rozchodu,ale byla jsem jeho slovy hodně šokovaná a zaštípne to i teď,po několika letech.Já si myslela,jak může někdo milující toto říct milovanému člověku?!?!No,vydejchala jsem to (a spadalo to i do období prvních "krizových" let manželství).Asi je to fakt v "cimbálovitosti" mužů,že jejich cit pro takt není moc vyvinutý.A mají tu smůlu,že volí ta nejblbější slova v nejnevhodnější dobu.Jejich škoda-ztrácejí tak desítky v postupu do dalšího kola ;o)
S tou ochladlostí po porodu to taky znám a jsem přesvědčena ,že to zažívá hodně žen (ty si toho buď všimnou nebo ne,někdo to přechází mávnutím ruky,někdo to omlouvá oboustrannou únavou,jiné-citlivější to trápí atp.).Vím,že jsme to s manželem probírali a on mi sdělil,že je v tom období pro něj moje tělo jaksi "zapovězené",že má pocit,že přednostně musí patřit dítěti - k výživě,konejšení a tak.Ale upravilo se to :o)
Věřím,že u tvého manžela (stejně jako u mého)to byl jen hloupý úlet slov z nevymáchaných úst.Možná si po nějaké době uvědomí (já v to doufám),že to teda přepískl.Rozhodně to chce,jak už tady někdo přede mnou napsal - mluvit,mluvit,mluvit - o pocitech negativních,o strachu,trápení,ale taky o pozitivních (těšení se na něco společného),radostných a veselých, i kdyby to mělo být o letním počasí.Přeji hodně sil!Věřím,že to zvládneš,působíš ,jako silná osobnost.Sebevědomí po porodu je hodně otřeseno únavou a neatraktivností těla,ale je jen otázkou času,kdy zase začneme "sbírat body".
Přeji všem maminkám,aby ten čas byl co nejkratší!
 Jitka 
  • 

Re: Nejsi v tom sama 

(14.5.2003 10:53:17)
Sylvie,
ikdyž v mnoha diskusích jsme se neshodly, pod tenhle článek se ti podepíšu, otisknu palec... co chceš- na znamení, že mi mluví z duše.
Taky mám dvě děti a to tvoje líčení jejich rozdílnosti je popsáno naprosto skvěle - u nás to bylo hodně podobně. I s tím, že ten mladší je taky takový stoik, pomalý, rozvážný, mnohem klidnější.
Moc hezky jsi to napsala, díky.

Ještě k tomu šrámu na tvém šestinedělí - tak i tohle souhlasí, bohužel. Můj muž mě posílal cvičit asi 2 týdny po návratu z porodnice 8-o! Mám takový pocit, že po 2.dítěti je ta změna postavy ještě markantnější, svaly jsou ochablejší a do vrátit je do normálu asi potrvá déle, než po prvním dítěti, kdy jsme byly mladší, bohužel. Jinak Sylvie, nežijeme s ideály, ale jenom s chlapy :-)) - vpodstatě všechny kamarádky, které jsou po porodu, se mi ve slabé chvilce svěřili, že jejich muži mají nějaké výhrady k jejich tělu a taky k nim samotným. Myslím si, že to není jen o tom ochaplém pupíku s pneumatikou, oni taky hůř snáší, že se všechno motá kolem mrněte a oni jsou na druhé koleji, sex je jim odpírán, v noci je občas probudí řev, zvýší se náklady na domácnost a muže, myslím, občas přepadne myšlenka, jestli tohle fakt měli zapotřebí...

Sylvie, vážně, nejsi v tom sama, u nás taky po každém porodu přišla krize, která časem naštěstí vyšuměla, ani snad ne tak v závislosti na velikosti mého pupíku a přilehlé pneumatiky, jako v závislosti na jakés takés normalizaci rodinných stavů, obyčejů a tak.

Sylvie, ničemu neuškodíš, když Ladu necháš večer hlídat panu manželovi, zaskočíš ke kadeřníkovi, na kosmetiku a vybereš si pěkné kalhoty, které ti zatím v pase pěkně šponují, nicméně za 2 měsíce ti určitě budou dobře sedět.
Držím palce.
 Jana z MT (a spoza hranic ;o) 
  • 

DRZIM TI PALCE, SYLVIE!!! 

(14.5.2003 11:03:22)
Ahoj Sylvie,
s napatim som sledovala Tvoju put za TVOJIM porodom a drzala Ti prsty. Som velmi rada, ze Lada sa narodila nielen v podmienkach, kde by sa o nu postarali, keby sa nieco prihodilo, ale aj za podmienok, ze mamicka bola spokojna. A spokojna som bola aj ja, kedze Ti to vyslo.

Tento clanok ma ku koncu velmi zarmutil. ;o( Drzim Ti palce, aby si aj tento "boj" vybojovala uspesne, aby ste nasli opat k sebe cestu, aby ste sa znova zacali divat na to, co vas dalo dokopy, aby ste sa lubili cela rodinka. Myslim, ze v tych prispevkoch predo mnou, je toho popisaneho dost na uvodnu inspiraciu, myslim, ze ani navsteva poradne nie je zla myslienka, podla mna je treba urobit vsetko na zachranu vasho vztahu a rodiny.
Velmi, velmi vam obom aj dievcatam drzim palce.
J.
 Eva 
  • 

Přechytřelí chlapi. 

(14.5.2003 11:11:28)
Souhlasím (tuším) s Grétou, že být chlap, tak by mě každodenní příval informací o dětech asi ničil. Na druhou stranu, když si člověk pořizuje děti musí počítat i (a především) s tím. (Speciálně když si někdo pořizuje druhé dítě, měl by už jakž takž vědět do čeho jde.)
Každý ví, že žádná žena nevypadá po porodu jako modelka (těhotenství opravdu není jedna ze "zaručených" metod jak zhubnout). Ale vrcholem křupanství je, něco takového ženě vyčítat a předhazovat. Neomlouvala bych to žádnou "nepřipraveností na dítě". Když někoho miluju, tak snad se vším všudy, ne? A nebo jenom když je ten druhý zdravý, krásný, hubený, opálený, mladý a spokojený?
 Martina 


Re: Přechytřelí chlapi. 

(14.5.2003 13:37:58)
U nas to vubec tak neni, muj manzel se pta, jen prijde domu, co jsme celi den delali a zajima ho vsechno co jeho milacek zase provedl a co delal. A to ma narok na to byt hodne uneveny (taky ze je), jezdi kazdy den rano do Prahy do prace
 Martina 


Re: Přechytřelí chlapi. 

(14.5.2003 13:41:22)
U nas to vubec tak neni, muj manzel se pta, jen prijde domu, co jsme celi den delali a zajima ho vsechno co jeho milacek zase provedl a co delal. A to ma narok na to byt hodne uneveny (taky ze je), jezdi kazdy den rano do Prahy do prace (120km) a vecer zase spatky, prijizdi tak kolem 19:30 i dele. Unava je na nem znat a nekdy je i nemluvny a tak ale tohel je v pohode. Nikdy mi nerekl ze vypadam hrozne, v poslednim mesici tehotenstvi jsem pro neho byla krasna a stejne tak i po porodu. Spis slicham poznamky o tom, ze bych mela trochu pribrat. Ne vsichni chlapi jsou stejni.
 Kahlan+4 


Re: Re: Přechytřelí chlapi. 

(14.5.2003 13:59:15)
Souhlasim s Martinou, u nas je to take tak. Kdyz manzel prijde, hned se pta, jak jsme se meli, co delali, co je u Simona noveho a v tomhle veku je to kazdy den neco. Spis se tak snazim manzelovi vynahradit, ze se Simonem nemuze pres den byt.
 Jana z MT 
  • 

Re: Přechytřelí chlapi. 

(14.5.2003 13:55:20)
Mne skor prijde cudne, ak muza otravuje pocuvat o SVOJICH VLASTNYCH detoch, o tom, co cely den robili, co vlastne zmeskal... ;o( Ano, mozno slobodne bezdetne kamaratky siahodlhe litanie o deckach otravuju, ale vlastneho otca??? To je dost silne kafe!
 Petra, Kryštof 01, Kubík 08 


Re: ... nejen chlapi... 

(16.5.2003 22:36:21)
Narážky na figuru poslouchám od svojí partnerky často. Napůl v legraci nebo i vážně. Např. "To je dobře, že dělaj´ ty leginy už s ledvinkou, co?" - myslí tím moji pneu kolem pasu. Stěžuje si, že si VYbrala hubenou křehkou dívku 52 kg/169 cm. Před těhotenstvím jsem měla 56 kg, přibrala jsem 20 kg a teď mám 64. Máma mi řekla, ať koukám 4 kg shodit a babička, že mám ruce jako válce. Mám toho plný zuby a spíš inklinuju ke vzdoru: a just ne! Takže nadále jím svoje oblíbené čokoládky (a vůbec jím hrozně ráda, je to můj velký požitek a bohužel jsem si až do 26 let nemusela odpírat fakt nic, nebylo na mě vidět jakékoliv množství jídla, dortů a čokolády...). Takže chodím plavat jen proto, že se mi chce (uplavu 35 bazenů - velkých /50m/ za 45 min. a tenhle přirozený pohyb mě těší), občas na aquaerobic a chystám se zas na svoje milované brusle. Cvičit na břicho jsem vydržela jen 2 měsíce po Novém roce (předsevzetí). Bolí mě z toho vždycky hlava (od páteře) - asi to dělám nějak blbě - a štve mě, že je to takový nepřirozený, nezadýchám se u toho pořádně. Posilovnu nemůžu právě kvůli té páteři.
Jo, jo, Sylvie, nejsi v tom sama. My jsme spolu letos 10 let a pěkných pár krizí už proběhlo... Snad se z té vaší vyhrabete!
 Sylvie 


Re: Re: ... nejen chlapi... 

(16.5.2003 23:04:59)
:o) No jo, Petro, ale u vás je to přeci jenom jednodušší, než u nás - holt si odepřeš druhý porod a přenecháš slasti a strasti těhotenství partnerce. Nechť se předvede, dívčina :o) Ale já dost dobře manžela nepřesvědčím, aby byl těhotný on...

Ty bolesti hlavy po cvičení - jak jsi na tom s šíjovým svalstvem? Nepotřebovaly by náhodou trošku posílit? :o) Jestli chceš, cvičím podle knížky, kde jsou asi tři nenáročné cviky i na krk, můžu ti je napsat. Fakt to pomáhá, jeden čas jsem chodila na RHB cvičení a bolesti hlavy mě přešly :o)

S.
 Jana CAM 


Re: Re: Re: ... nejen chlapi... 

(16.5.2003 23:25:37)
Ahoj Sylvie,
dnes jsem si přečetla tvůj smutný příběh a je mi to moc líto, že vám to s manželem neklape. Přesto bych ti moc přála, aby jste společně vaši krizi zvládli a dokázali ten stav otočit. Myslím si, že nikdy není pozdě škoda, že tvůj manžel nevidí, že místo jedné krásné holky kterou si bral má teď hned tři holky a i když někdy mámě trochu krásy ubude, není to nic na závadu, protože tu svou krásu má každá v sobě a tu vizuální určitě předá svým dcerám, na které může být každý táta, který od rodiny zbaběle neuteče, pyšný. Zdraví tě Jana
 Petra, Kryštof 01, Kubík 08 


Re: Re: Re: ... nejen chlapi... 

(16.5.2003 23:38:35)
Jenže na tom je Sylvie blbý, že já bych druhé mimčo děsně chtěla, i kdybych měla přibrat další kila. A Zdena ho tak jako chce a nechce... rozhoduje se, ale nějak jsme se už dříve dohodly, že ho mít bude ona... No, takže já teď jen tiše závidím a těším se na NAŠE miminko, ale je mi líto, že už nebudu těhotná, hrozně se mi to líbilo.
Tudíž Tobě přijde naše situaci jednodušší a mně složitější. Protože si říkám: No, kdybych měla manžela, tak budu mít druhý raz dva. Ovšem taky bych mohla mít manžela, co by druhé nechtěl, jako kamarádka. Máme často pocit, že ty druhý to maj´ jednodušší a oni si myslí totéž...
 Žaba (Darek, Alan a Dora) 


Re: Re: Re: Re: ... nejen chlapi... 

(17.5.2003 22:45:36)
A tak Petro, nemohla bys Ty mít to třetí :-)? Nám se to taky po prvním tak zalíbilo, že jsme původní plán (dvě děti) přepracovali a upgradovali (tři děti) :-). A třeba by se o to Zdena nijak nedrala.
Ale musím Ti dát za pravdu v tom, že člověku často připadá, že to má děsně těžký a druzí to mají snazší, a pak s úžasem zjistí, že ti druzí to vidí přesně naopak. Kolikrát mě tyhle rozdíly dokážou zaskočit.

Ahoj

Žaba
 Gábi, 2 děti 


Drž se! 

(14.5.2003 13:04:04)
Mám za sebou dvě těhotenství i dvě šestinedělí a naštěští jsem něco takového od manžela nezažila. Naopak si dělíme vše kolem dětí a domácností na půl (samožejmě, že něco dělám víc já a něco zase on).
Neměla jsem po porodech s postavou problém (spíš teď vypadám líp než před deseti lety).
Strašně mě zarazila ta "podpásovost" té větičky. Manžel dvě děti nechtěl? Co očekával od role otce? Dřív jste o povinnosti v domácnosti nedělili? Jak ti pomáhá o víkendu (když je jinak upracovaný)? Doporučuju ti hodit mu na 2 hoďky děti na hlavu a jít třeba jenom ven nebo plavat či na kafe s kámoškou. (Určitě se nemusíš hnát do posilovny - jsi krátce po porodu a kojíš!!!)
 Pett* (děti 2004, 2006, 2010) 


To snad není pravda !!! 

(14.5.2003 20:11:21)
Proboha, Sylvie, co to máš doma za debila? Obdivuji tvůj nadhled a přeji zdravý rozum a sílu. Hovado, který místo spokojenosti své ženy a svých vlastních dvou zdravých a spokojených dětí vidí jen lehce povolené svaly tak krátko po porodu, by potřebovalo řádně přes hubu. Fakt by mě zajímalo jak vypadá a jaký je to atlet, když má takhle přiblblý poznámky. Ten zřejmě ve škole na biologii člověka dost chyběl, co?
 Kočka 
  • 

Re: To snad není pravda !!! 

(15.5.2003 0:51:09)
Nechyběl, ale ve škole se učí o porodu,ženách rodině...samé nepotřebné nesmysly.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Re: To snad není pravda !!! 

(15.5.2003 9:10:00)
Ahoj Sylvie,
ráda čtu tvoje články, deníčky i příspěvky, i když Tě neznám, seš mi moc sympatická.
Mrzí mě, co se u Vás děje, ale myslím, že v postavě problém nebude. Buď byl manžel nějak neskutečně naštvaný, unavený, neměl svůj den a takhle to ventiloval, nebo za tím bude něco jiného, co mu vadí, ale nechce o tom mluvit.
Doufám, že už to máte vyřešené a jste v pohodě. Přeju hodně zdraví hlčičkám a Tobě pevné nervy.
E.
 Karo 


Re: Re: Re: To snad není pravda !!! 

(15.5.2003 9:50:22)
Sylvie neboj, ted jsem si vzpomnela, ze mi manzel pred porodem rekl taky jednu silenost, ze ktere jsem byla spatna a dlouho jsem premyslela co to ma vlastne kruci znamenat a jestli bych si nemela radeji zavcas "zbalit kufry" ha, ha....;o)Myslim, ze se kazdemu obcas stane, ze slovne ublizi, protoze nekdy zlobu ventilujeme tam, kde se to absolutne nehodi. Mame se spolu nadherne, je zamilovan az po usi. Takze to co se u vas stalo nemusi znamenat vubec nic.
 Sylvie 


Holky a Vladane, díky :o) 

(15.5.2003 11:20:46)
S pomocí manžela je to těžký, on má opravdu hodně práce, takže od něj těžko můžu něco požadovat. Kolikrát se divím, kdy vůbec spí :o( Jiná věc je ta, že jsem přesvědčená, že když vydržel týden v Krkonoších, aniž se mu firma rozpadla (a průšvihů nebylo víc než jindy a zvládly se stejně dobře), tak by bylo možné práci zorganizovat tak, aby si jeden v týdnu (třeba o víkendu) mohl vyhradit pro děti. Verunka je do něho blázen, ale přitom třeba na společné vycházce jsme naposledy byli... když nepočítám ty Krkonoše... no, to bylo... jó, už vím - šli jsme společně volit do pražského zastupitelstva, či kam. Takže už aby bylo referendum o EU, Verunka si zas z táty užije víc než večerní házení ke stropu... První souvislá věta, kterou uměla říct, bylo "Táta není." :o(

Jenže co bych moc ocenila - Lada chce být večer "ve společnosti" - manžel dělá na počítači, tak je pro mne nepochopitelné, že si nemůže sednout na balon a Ladu pohupovat. Pro mne je takový posez u počítače naprosto běžný a problém v něm nevidím. Já bych pak měla čas v klidu vytřít, umýt nádobí, připravit si oběd... prostě všechno, co mi druhý den ušetří čas. Pravda je, že s Verunkou jsem tohle dělala v šátku, ta nechtěla být ani v postýlce, ani u manžela. Ale pravda je i to, že teď na mne dolehla jakási "únava", připadá mi zbytečné dítě při práci neustále vláčet, když manžel jenom sedí u počítače a píše. Ale to už je jedno, Ladu už se mi čím dál tím častěji daří odkládat do postýlky už kolem desáté :o)

Orionko, jsem ráda, že to u vás dobře dopadlo. Právě na tebe jsem totiž vzpomínala. Kdysi jsem sledovala tvůj problém, ale nepostřehla jsem, jak skončil. No, a tehdy jsem si říkala, že mně by se to teda stát nemohlo... (Ať žije ženská naivita :o) )

Mluvit, mluvit, mluvit... je hezká zásada, ale u nás se nějak nedaří. Já sama jsem výbušná, což diskuzi rozhodně nepřispívá, ale ani manžel tomu moc nedá - ten zas pro změnu nasadí výraz "celý svět mi ubližuje" a s takovým postojem se taky dá těžko cokoli rozumně domluvit. Předevčírem jsme měli debatu, ze které vůbec nejsem moudrá. Prý proč vůbec nic nedělám proto, abych se mu líbila :o( A já si myslela, jak se snažím :o( TAk jsem se zeptala, co si pod tím představuje... a dozvěděla, že když to nevím, tak je to těžký, holt nejsem ženská... čímž "diskuze" skončila a už jsem z manžela nevytáhla ani slovo. Ale já fakt netuším, co mám dělat.
1) Cvičit - cvičím, i když doma to jde ztuha a výsledky nejsou zrovna oslnivé. Taky máte děti, které krásně spinkají, ale jen potřebujete volno na něco pro vás opravdu důležitého, tak se budí a zásadně se chtějí tahat? Pokud si doma odcvičím víc jak deset minut v kuse, je to pomalu zázrak. Ale i když je klid, tak jsem při cvičení nervozní - zrovna minulý týden ten klid znamenal, že se Verča dostala do skříňky s potravinami a vyndala si pikslu se strouhankou, kterou roztahala po celé kuchyni (a následně i po celém bytě) s radostí, jaký má i doma krásný píseček...
2) Kadeřnice - to ono nebude. Předevčírem mi rodiče pohlídali děti a já u ní byla. Vlasy už mi divoce nerostou do půli zad, ale jsou krásně sestřižené u ramen, navíc změnily barvu, no zkrátka jsem kočka :o) , ale manžel si toho dodneška tak nějak nevšimnul...
3) Kosmetika - ??? Nemaluju se a nikdy jsem se nemalovala. Máma si tak vypěstovala alergii, a i když vím, že dneska už jsou ty přípravky kvalitnější, nechci to zbytečně pokoušet. Konečně, když jsem před svatbou přemýšlela, jak si zorganizovat čas, abych se ještě před obřadem dostala do péče kadeřnice a kosmetičky, tak se hned manžel čertil, proč bych na sebe měla něco patlat... Že by změnil názor?
4) Oblékání - v tom přiznávám rezervy, co by se líbilo manželovi, to bych na sebe nevzala, protože bych si připadala... no, na můj vkus moc nahatá :o) Ale myslíte, že by se něco takového mohlo manželovi na mne líbit, když se mu v současné době moje postava nelíbí, takže by oblečení jenom ukázalo "to ošklivé"?

Napadá vás něco dalšího? Ve mně manžel spíš vzbudil pocit, že z lásky k němu bych se měla jít někam zahrabat, aby se na mne nemusel dívat... ale jak se zdá, ani to není ono... Každopádně zhruba za dva týdny odjíždím přibližně na měsíc s děckama ke tchyni na chatu, tak snad přestanu být tak podrážděná a třeba nám to setkávání v neutrálním prostředí prospěje... Uvidím. Jenže jak psala Claudie - tak nějak už jsem pomalu ztratila zájem. Spíš bych překousla, kdyby si hezky potichu chodil do bordelu za hezkejma holkama, dokud se nedám dohormady, než že vyhrožuje rozchodem. Teď si připadám nejistě, začíná mi lízt na nervy, že manžel vydělává peníze na barák (= zajišťuje si SVOJI budoucnost... ze které mi možná něco ukápne, anebo taky ne), zajde si do posilovny a kdovíco ještě... mezitím co já trčím doma, starám se o naše děti a byt, nakupuju, vařím, uklizím - což mě sice všechno zaměstná, ale rozhodně mě to nezajistí na budoucnost až (třeba možná) zůstanu sama se dvěma dětma... Dokud jsme byli rodina, tak mě něco takového ani nenapadlo, prostě manžel vydělával peníze a já se starala o domácnost. Teď už jak magor počítám i takové věci, že rodičovský příspěvek + plat od manžela za účetnictví (z daňových důvodů jsem v jeho firmě oficiálně zaměstnaná) plně pokryje moji polovinu nájmu i jídlo (a jiné osobní výdaje nemám), takže NA MNE manžel rozhodně pracovat nemusí, zato já se O NĚHO i nadále starám... Už si fakt připadám jak blb a už abych byla na tý chatě :o) Ty poslední týdny se mnou dost zamávaly. Ale pozor, třeba včera jsem vařila večeři, Lada začala brečet, tak manžel ji šel sám od sebe pochovat, aniž by hudral, jak strašně ho to zdržuje od práce a aniž by se mi ji pokoušel narvat do náruče :o) Asi ho ta atmosféra nanic taky skřípla.

Gréto, doma se samozřejmě bavíme o dětech. Jsou přeci součástí naší rodiny, bylo by nelogické, kdybych o nich mlčela. Jenže samozřejmě to není tak intenzivní jako v článku, který byl úmyslně psán o dětech. Zuzano, to je to - manžel tvrdí, že si mě váží... "akorát" se mu nelíbím. JItko, Kláro - v té záplavě reakcí mě fakt potěšilo, že se najdou holčiny, které na článku zaujalo něco víc, než manželská krize :o)) Kristýno :o))) Díky :o) Od chlapa by to sice potěšilo víc, ale těch se momentálně v mém okolí moc nenachází... Přesně to jsem teď potřebovala slyšet :o)

Pett, nezlob se, ale nelíbí se mi, jak o mém manželovi mluvíš. On opravdu není zlý nebo tak, jenom po mně chce víc, než jsem schopná zvládnout. Ty "přiblbý poznámky" ti klidně podepíšu :o), ale ten zbytek je dost hustý. JInak co jsem měla možnost vidět fotky, tak manžel byl v dětství takový, s prominutím, chcípáček a teprve posilovna z něj udělala "normálního chlapa". Už dřív jsem si všimla, že v tomhle je snad horší, jak ženská: jen nemá čas chodit do posilovny, tak hned fňuká, jak už zase zhubnul a jak vypadá... V tom je mezi náma rozdíl - já sama miluju pohyb. A tím pohybem nemyslím jenom nějaké hopsání v tělocvičně, ale především ten "přirozený" pohyb. Třeba v práci jsem radši vyšlápla deset pater pěšky, než bych se zdržovala čekáním na výtah, pokud mám čas, tak i po Praze chodím radši pěšky než MHD a tak podobně. Prostě proto, že mě to baví. Pro manžela pohyb = posilovna = krásné tělo. Dokonce mi teď dával za vzor jakousi kulturistku, která půl či třičtvrtě roku (nebo tak nějak) po porodu vyhrála jakési mistrovství. Biologie - netuším, ale kdysi jsem přebírala nějaké úřední dokumenty a v jednom z nich mu učitelka do posudku napsala, že "přímo projevuje hlad" po biologii :o))

Holky, ještě jednou díky :o)

S.
 Lucie 
  • 

Re: Holky a Vladane, díky :o) 

(15.5.2003 12:16:26)
No, zda se, ze se "zamiloval" do sveho tela. Znam par lidicek, ktere to potkalo taky a ted je jejich jedinym cilem cvicit a posuzuji vzhled vsech kolem a "nuti" je cvicit taky. Doufam, ze to nebude mit dlouhe trvani. I kdyz mozna v posilovne potkava mlade nezadane holky se skvelou postavou a pak srovnava nesrovnatelne a nevidi ty deti a vsechno kolem. Mozna taky ma pocit, ze to nezvlada a pak se ventiluje na tobe... Trpelivost a asi na chvilku od sebe, at si to v hlave muze srovnat. Mooc vam preju, at je zas dobry... Ladenka je na fotce sladka, povedla se vam :-)))
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Holky a Vladane, díky :o) 

(15.5.2003 12:23:19)
Ahoj Sylvie,
tvůj příspěvek vypovídá o tom, čemu já říkám "daň z přepychu civilizace". Budu se snažit být co nejstručnější. Současná společnost je postavena na tržních základech a v tomto zájmu se snaží lidem - čili potenciálním zákazníkům - vnutit myšlenku, že je životně důležité být KRÁSNÝ, NAVONĚNÝ, DEPILOVANÝ, BEZCELLULITIDNÍ atd. A ten, kdo tyto požadavky nesplňuje, je prostě ubohá směšná figurka, kterou přece nikdo nemůže brát vážně. Muži vidí v reklamách a v časopisech neustále samé plastickou chirurgií doupravované krasavice, takže logicky předpokládají, že takové ženy normálně existují a chtějí ji mít. Pokud možno doma. Před nějakými 100, 150ti lety by tvůj manžel byl rád, že jste ty i dítě porod přežili a na nějaké blbé kecy o pevném svalstvu by neměl ani pomyšlení, zum Beispiel. :o)
Když jsem byla malá holčička, měla jsem hodně velký komplex z toho, že nejsem hezká. Dodnes si pamatuji slova mých nejbližších, která mi to dost neomaleně dávala najevo. Ale zároveň jsem zjišťovala, že ty hezé holčičky bývají mnohdy namyšlené, rozmazlené, protože je každý miluje a obdivuje... a že jim to zůstane často i v dospělosti. A tak mi už tehdy začalo mnohem víc záležet na tom, jaký kdo je, než jak kdo vypadá.
Uvědomuje si tvůj manžel, že jednou budete staří, vrásčití, třeba i nemocní a "nemožní"? Co bude dělat PAK, když teď má námitky proti tvé postavě dva měsíce po porodu??? Najde si nějakou mladší a "pevnější"??? Příroda je v tomhle dost nespravedlivá, takže celkem dost 60ti letých mužů vypadá k světu, zatímco zdaleka ne každá 60ti letá žena vypadá jako Helenka Vondráčková. Asi bych nad tím zauvažovala... nebyl by první ani poslední, kdo odejde od ženy, s níž vychoval děti, za holkou, která by mu mohla dělat dceru. A nemyslím si, že by v těchto "odchodech od stolu a lože" bylo něco jiného než to, že ta mladší vypadá líp...
Zkus se ho třeba zeptat, co podle jeho názoru budeš muset dělat v těch šedesáti, aby ses mu líbila... mne by to na tvém místě docela zajímalo.

Přeju ti pevné nervy, hodné holčičky a nějak se s tím poper... věřím, že to zvládneš!
 Vladan 


Re: Holky a Vladane, díky :o) 

(15.5.2003 14:51:56)
Na tohle mám jednu jedinou odpověď - Tvůj manžel neví, co doma má! A platí, co jsem napsal na začátku - zasloužil by přes hubu. Aby se vzpamatoval. Možná mu ten "oddech" od vás vráti rozum.
 Vladan 


Re: Holky a Vladane, díky :o) 

(15.5.2003 14:52:12)
Na tohle mám jednu jedinou odpověď - Tvůj manžel neví, co doma má! A platí, co jsem napsal na začátku - zasloužil by přes hubu. Aby se vzpamatoval. Možná mu ten "oddech" od vás vráti rozum.
 Karo 


Re: Holky a Vladane, díky :o) 

(15.5.2003 17:09:23)
Sylvie, co k tomu rict?! Je to moc smutne. Doufam, ze to prekonas, myslim si, ze to neni ve tvem vzhledu. Jsi moc sympaticka tim jak hezky pises. On asi chce uplne jiny zivotni styl nez ten rodiny, ktery prozivate. No jeste by jses mohla misto ucetnictvi v jeho firme a starosti o rodinu stat instruktorkou aerobiku, (s tim, ze deti si mezitim pohraji ve vedlejsim sale nebo na recepci fitka),tim splachnout vsechny jeho pozadavky :o)))), ale obavam se , ze na to uz nemas ani chut...ne delam si trochu srandu. Vis, mel by vedet, ze jednou to muze byt on, kdo napr. nahle onemocni nebo bude mit nejaky fysicky problem a to pak zustane sam, a bez kondice. Ty mas naopak tu vyhodu, ze budes na rozdil od nej mit dve krasne zdrave deti, o ktere jsi pecovala, a ktere ti tvori rodinu. To za to stoji. Mozna prilezitost k tomu potkat cloveka, ktery opravdu oceni tve kvality!?
 Zuzana+dcéra(04/01),syn(07/04) 


Re: Holky a Vladane, díky :o) 

(16.5.2003 0:00:50)
Ahoj Sylvie,

z tohto Tvojho príspevku mám ešte horší pocit, ako z článku. Na mňa to pôsobí, tak, ako keby Tvojho muža chytala nejaká „druhá mladosť“ a dospel k záveru, že si nezaslúži „len“ to, čo doma má.

Ale o inom som chcela písať: Kedysi dávno som si pozrela Tvoju stránku tu na Rodine aj Verunkine stránky, lebo som bola zvedavá na Verunku. Dnes som si ich pozrela ešte raz, ale teraz som chcela vidieť vás dvoch s manželom. Môj názor je taký, že ste výzorovo absolútne vyrovnaná dvojica a ani jeden z vás nemusí mať pocit, že sa s tým druhým zahadzuje.

Čo ma ale veľmi prekvapilo, sú fotky z Verunkinho plávania. Čakala som, že budeš vyzerať ako štandardná matka po jedom pôrode. Tvoju postavu v plavkách by však určite chcelo mať veľa slobodných bezdetných puberťáčok, nieto ešte žien 8 mesiacov po pôrode! Si tam štíhla, pevná...
Neviem, ako sa na Tebe podpísalo druhé tehotenstvo, ale na jedinej fotke, čo som našla (tá s obidvoma deťmi v šatkách), vyzeráš stále štíhlo. Možno sa ešte nevrátilo všetko do normálu a máš pár ovisnutých svalov, ale ja fakt nechápem, čo tak Tvojmu mužovi vadí. Asi je problém inde. Obávam sa, že aj keby z Teba zrazu bola Pamela Anderson, vaše momentálne dusno by to nevyriešilo..

Neviem, čo by som robila na Tvojom mieste. Asi by som nedokázala robiť zo seba cvičenú opičku v snahe za každú cenu sa zapáčiť. Zrejme by som bola najprv zúfalá, cítila sa využitá a bála sa o budúcnosť, postupne by som ale asi zatúžila nájsť si to ocenenie svojho výzoru u niekoho druhého. Možno potom by to „docvaklo“ aj manželovi, keď by zistil, že mu hrozí konkurencia. No, zostáva len veriť, že Tvoja neprítomnosť doma ho zase znormalizuje.
 Dadyska,31tt 


Velké miminko 

(16.5.2003 9:46:57)
Ahojky!
Jsem ve dvacátém týdnu těhotenství a mé miminko měří již 28 cm. Připadá mi, že to není normální, protože plod by měl mít v tomto týdnu rozměr jen 25 cm. Nevíte, jak jsou na tom jiná miminka v tomto období?
 ALENA,DVĚ DĚTI 
  • 

Re: Velké miminko 

(17.5.2003 1:17:58)
Markéto to jsi ale nějak mimo,ne?Tady se vede diskuse na jiné téma než je velikost plodu,předpokládám že tvoje otázka měla směřovat spíše do jedné z poraden.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Holky a Vladane, díky :o) 

(16.5.2003 14:25:50)
Sylvie,
já si pořád myslím, že ten vzhled je jenom "zástupný" problém. Nechce se mi věřit, že taková skvělá holka jako Ty, by si vzala takového (pardon) blba, který se diví, že nejsi 2 měsíce po porodu jako modelka a dokonce by se kvůli tomu rozváděl. Třeba má jen nějakou momentální depku, cítí velkou zodpovědnost, připadá mu, že ty děti jsou malé už nějak dlouho, má moc práce,(tyhle problémy znám od manžela, ale my spolu o všem mluvíme) ale vidí, že Ty všechno zvládáš v pohodě, tak si nechce stěžovat a vybral si takovou blbost.
Viděla jsem Tě na fotkách, co bych dala za tvou postavu. Já mám opravdu nadváhu a abych se líbila manželovi:o), každý pátek v podvečer mu předám děti + instrukce a odcházím na aquaerobic. Pěšky tam i zpět a hodina cvičení v bazénu, domů se vracím, když jsou děti v postelích a skoro spí. Zkus něco podobného taky, aby neměl pocit, že o sebe nedbáš, bude to přece kvůli němu, ne?
Moc Tě obdivuju, jak zvládáš dvě takhle malé děti, já bych se toho bála. Tak ať holčičky pěkně rostou a jsou zdravé, těším se na další články. Užijte si tu dovolenou na chalupě. A hodně štěstí.
E.
 Any 
  • 

Re: Holky a Vladane, díky :o) 

(17.5.2003 14:44:04)
Ahoj Silvie,
přečetla jsem si tvůj příběh a moc ráda bych ti podle svého svědomí a vědomí ráda pomohla svojí radou , neboť jsem ve věku 50 le¨t , ale také znám příběh z doby , kdy jsem byla mladší a můj manžel se také mimo jiné oddával kulturistice po vzoru svých kamarádů.Musím ti říct , že to byla věc šlechetná neboť mužům (propracovává postavu)sama Ti můžu říct to je tak asi všechno , kteří abnormálně pozorují svojí fyzickou schránku a jsou abnormálně kritičtí k ostatním, myslim si podle toho co píšeš , jsi žena ve formě s malými dětmi, zajisté je to doba nedaleká , kdy jste se brali a měl a má tě hodně rád , tím je k tobě abnormálně kritický , možná že tě srovnává s nějakou koleginí z práce.Moje rada zní celkovou "imič" se fyzické schránky, dopln kvalitnim rafinovanym oblečenima zkus dělat jako , že se nic neděje.Snaž se manžela svést dej si záležet na spodním prádle a dej si na tom záležet.Přeju hodně štěstí a napiš jakou to mělo odezvu.Nebut konzervativní v oblékání, to co tobě připadá , že jsi nahá to se mužům tvého typu velmi líbi,i když ti to přímo neřekne měla by jsi zaznamenat změnu chováni k tobě.Nezoufej a bojuj.Zdraví Any
 Sylvie 


Re: Re: Holky a Vladane, díky :o) 

(17.5.2003 22:10:22)
Any,

to je určitě dobrá rada a věřím tomu, že by i zabrala (dočasně určitě). Patřičné prádýlko bych taky doma našla :o), jenže já ho na sebe NEDOKÁŽU obléknout v okamžiku, kdy bych jím jenom zdůraznila všechno to, o čem manžel prohlásil, že vypadá příšerně :o( Uvidím, jak se vyvine situace, na čem se dohodneme, a potom třeba možná... :o)

S.
 Míša 
  • 

Re: Holky a Vladane, díky :o) 

(17.5.2003 15:02:44)
Ahoj silvie,
zajisté jsi prima máma a dobrá manželka.Já vím jak je to těžké když máš dvě děti , aby ti zbyl čas na sebe.Zakopanej pes bude asi v tom , že manžel v tobě má sice prima matku svých dětí , ale scházímu v tobě ta druhá osoba a to je milenka.Chlapi jsou od přírody lovci a stále chtějí něco dobývat.Jsem také po porodu a jsem stále při těle , ale i tak se mému muži líbí když mám trochu sexy prádlo(zkus třeba červenou, zrovna vždy to nemusí byt tanga, ale pěkný tvar kalhotek).Zkus nemluvit jen o dětech a jejich potřebách, ale mluv i oněm co by se mu libilo a nelibilo.Kup třeba víno , udělej dobrou véču ,oblékni sexy odvážný obleček(nestyd se , vždyt budeš doma jen s manželem)vím , že odsuzuješ líčení , ale přesto to zkus něco slabšího, třeba jen řasenku a lesk na rty, n ejlépe když budeš mít upravené vonavé vlasy, všemu dodá korunu tvůj jemný parfém.Když by to šlo děti dej na ten večer někam na hlídání.nic nevýčitej si , že je hlídat nebudeš.Vždyt to děláš pro blaho rodiny.Nezapomen jeste pred tim zhlédnou pár erotických filmu at mu muzes také predbvist neco noveho v sexu.Myslim , ze s tvé promeny bude dost mile prekvapen.Jen davej pozor at z toho neni treti mimi.Držim pěsti Napis jak to dopadlo .Kdyz to nezvladnes ty , musis se smirit s tim , ze to za zebe udela jina .Moje rada zni odvaz se jako nikdy.Zdravi Míša
 Martina 


Re: Re: Holky a Vladane, díky :o) 

(18.5.2003 13:56:33)
Jen malickost, ne kazdej chlap je na cerveny krajkovy pradlo. Muj manzel ma nejraci byly bez krajek, tanga nesnasi. Jinak to neni "v posteli" (mozna trosku vulgarne receno ale nenapadlo me lepsi spojeni:-) zadna babovka, ale barevny pradlo proste nesnasi. I takovy pradlo ale muze bejt sexy a kazda zenska musi vedet co ma zrovna ten jeji rad. Takze i Sylvie to urcite vi:-) Jinak ten erotickej film a trosku "divocina" myslim neni k zahozeni. To jen tak na okraj:-)
 Matýsek 
  • 

Pro Silvu 

(17.5.2003 15:05:35)
Určitě si přečti příspěvek od Míši.Myslim že by to mohlo klapnout.
 ALinka 
  • 

Re: Holky a Vladane, díky :o) 

(22.5.2003 13:33:35)
ahoj Silvia,
tak som teda zostala v šoku, čo sa to udialo vo vašej rodine. A poviem ti, dosť som z toho smutná. Niečo podobné sa stalo mojej kamarátke. Má druhé bábätko, manžel celé dni v práci, ešte aj víkendy chodieval vraj na týždňovky a jedného dňa ho nachytala u svojej najlepšej kamarátky... Proste ju to strašne zlomilo, vraj to trvá skoro rok. Vieš si predstaviť ten šok. A poviem ti, hneď dala žiadosť o rozvod, i keď ho neodoslala, lebo po rozhovore s psychiatričkou jej kázala počkať, ako sa situácia vysvetlí. Manžel jej potom pri rozhovoroch povedal, že ako sa mu vzďalovala, nestarala sa o seba tak ako predtým ako otehotnela, stále mala na starosti len deti, dokonca spávali pri nej v posteli a manžel bol odstavený na vedľajšiu koľaj. A samozrejme ako chlap, nie aby sa s ňou o tom rozpával, hneď našiel príležitosť a ulapil si jej najlepšiu kamošku. Nechcem ho teraz obhajovať, ani tvojho manžela, ale čo ak má v niečom pravdu a nebojuješ o to manželstvo tak, ako by si mala. Ja viem, je to dosť dve deti, ale nedá sa dohodnúť s manželom , aby proste o 7-mej večer skončil s prácou a venoval sa len vám, pomohol ti uložiť deti, upratať a potom by ste mohli byť už len vy dvaja, rozprávať sa . Takisto v nedeľu stráviť v kruhu rodiny, nemyslieť vôbec na prácu. Veď píšeš že už ani nepamätáš, kedy ste boli naposledy spolu niekde na prechádzke. Myslíš, že mu to nechýba? Možno sa ti to bojí navrhnúť, aby si povedala že nemáš čas, nemôžeš kvôli niečomu atď.
 Ditt 
  • 

Re: Holky a Vladane, díky :o) 

(28.3.2004 16:11:19)
Ahoj,

kdyz jsem videl, jak se manzelka smeje u pocitace, take jsem si to chtel precist a docela mne to zaujalo, protoze asi mam podobnou zkusenost jako Tvuj manzel, snad jen s tim rozdilem, ze za sebou mame pouze jedno dite a proto to u nas bylo v mnohem mensi intenzite.
Predne: chlap je svym zalozenim stvoreni, ktere zije s pocitem, ze je pan sveta a ocekava, ze se tak k nemu budou ostatni chovat, manzelka predevsim. Potrebuje od ni obdiv, uznani a pochvalit i kdyz podezirave zkouma, je-li to mysleno uprimne, a to mu take dodava sebevedomi a pocit dulezitosti.
Pises, ze sestinedeli uz mate za sebou, tak to je skvele, protoze nedostatek sexu rozhodne kladnemu vztahu z muzovy strany take neprispiva. Svadis ho? Zkus to. A jestli si myslis, ze na to nemas postavu, tak hlavu vzhuru - zenske telo je tak udelane, ze chlapa svadi tim, co ma. Mozna na to nemas povahu, ale to se da naucit :) Kazdy jsme jiny a v tomhle bych uz do detailu nezachazel.
Dalsi vec - chlapi jsou hrozne zarlivi a tim padem tezce nesou, kdyz se pozornost jejich zen upira na deti a oni jsou ve stinu. Jasne, misto hastereni se a vyvolavani konfilktnich situaci by meli radeji pridat ruku k dilu, ale kdo vi, proc to tak funguje. Miluj sveho muze a davej mu to najevo.
Jedna z veci, na kterou do smrti nezapomenu bylo prekvapeni od manzelky, kterym mne vybavila na ctrnactidenni cestu - obalka s prekvapenim na kazdy den. Trivialni a proste, ale fantasticke. Nekdy byla v obalce cokolada, nekdy jen par versu, ale zkus neco takoveho taky vymyslet.
Je mi Te lito, kdyz vidim, jak uz resis samostatnou budoucnost, to je fakt strasne, ale zkus najit dratky, za ktere muzes sveho muze "tahat". Nakonec, treba uz nemas co ztratit.
Ditt
 Mina 
  • 

Re: Re: Holky a Vladane, díky :o) 

(1.4.2004 22:54:05)
Ditt,

tve rady jsou sice nesmirne krasne, ale co takhle aby myslel chlap chvili na to, jak uspokojit manzelku. Nezejime ve veku raz dva, tak snad jde o partnertsvi, kde oba dva chteji byt stastni.
Ja nejsem typ, ktery dokaze chlapa vychovalovat (navic si myslim, ze zensky maji navrch, tak mi to ani nejde) a presto mam skvele manzelstvi. Mela jsem holt to stesti najit cloveka, ktery sam sobe veri a nepotrebuje opecovavani a krmeni sveho ega. Vzdyt to ani moc nejde, v dnesni dobe kdy na nic neni cas. A deti by mely byt na prvnim miste. To je muj nazor.

Mina
 Jitka 
  • 

Milá Sylvie, 

(16.5.2003 14:29:50)
já bych se té kosmetiky tak neodříkala. Pokud není těžká alergie nebo výrazné přesvědčení, že je to zhůvěřilost... :-)))
Já nemám na mysli nanesení nebo válečné barvy šošonů nebo vizáž dámy od kolotoče.
Jen málo ženských vypadá dobře od přírody, mají báječnou pleť a výrazné oči, nepotřebují žádné vylepšení. Mluvím o vcelku nenápadném nalíčení, které podtrhne to hezké a potlačí to nežádoucí. Současná kosmetika má i pečující složky a vhodná značka neškodí.Pokud si člověk trochu natónuje bledý obličej, korektorem zamázne kruhy pod očima, použije řasenku a jemnou rtěnku, vypadá upraveně. Dělaly to ženské od nepaměti, zdobí se i přírodní kmeny (na to bys mohla slyšet, ne?).
Já tě k ničemu nepřemlouvám, chraň bůh, já jsem zase druhý extrém, že i na procházku vyrazím lehce nalíčená, navoněná, učesaná ...:-))
Myslím si totiž, že kdyby tvůj muž viděl, že o sebe pečuješ i v tomhle směru, nezaškodilo by to.
 sally 


Re: Milá Sylvie, 

(16.5.2003 19:51:44)
Jitko,
na jednu stranu chápu, že někdo se bez kosmetiky neobejde, na druhou stranu mi rady typu "když se chce s tebou rozvést, tak se namaluj a pořiď si krajkové prádlo" přijdou trochu zcestné. Nemyslím si, že je Sylvie typ ženy, která by s manželstvím natáhla tepláky s vytahanými koleny a rozšmachťané papuče a doma se promenovala zásadne s mastným rozcuchem na hlavě (takové ženě bych pak opravdu doporučila, aby na sebe trochu dbala). Myslím, že jejich problém je v něčem jiném a že ho nejde zamáznout maskarou.

Ledaže by Sylviin manžel by ten typ primitiva, kterého dostane každá "kozatá blondýna", a který si partnerku pořizuje na "reprezentaci". O čemž dost silně pochybuji :-))
 Jitka 
  • 

Re: Re: Milá Sylvie, 

(17.5.2003 5:29:53)
Sally,
neudílím zcestné rady typu namaluj se a kup si krajkové prádlo, zachrání ti to manželství. Taky si myslím, že ten manželem zmíněný problém je pouze problém zástupný (viz můj první příspěvek do téhle diskuse pod Sylviiným článkem). Nicméně říct si, že můj muž má ocenit moje dobré srdce a co by ještě nechtěl, to je podle mě taky hloupost. Myslím si, že povinností ženy je celý život pečovat o svůj vzhled - nejen kvůli svému muži, hlavně a především kvůli sobě, kvůli svému dobrému pocitu a seběvědomí. Sylvie sama píše, že má v současnosti pocit jisté rezervy. O líčení jsem jí psala jako o jedné z možností k vylepšení zevnějšku a to spíš ve smyslu korekce než upoutání pozornosti.
Jistě, taky nemusí dělat nic a stát se pro svého muže skutečně neatraktivní, to určitě přidá každému vztahu. Z vlastní zkušenosti vím, že hodně žen po narození dítěte skutečně dočasně trochu poleví v péči sama o sebe.
A závěrem: vliv kozatých blondýn, které o sebe pečují, jsou chápající, zábavné, odpočaté a jsou připravené pohovořit na různá témata s vyjímkou péče o děti, bych taky tak docela nepodceňovala...:-))
 Sylvie 


Re: Re: Re: Milá Sylvie, 

(17.5.2003 22:09:50)
Jitko :o),

pobavilas mě :o) Teda s těmi přírodními kmeny :o) Přirozený porod preferuji, protože mi pro zdravou ženu přijde nejbezpečnější (a nejpříjemnější - a rozhodně si pod tím pojmem nepředstavuji porod v pralese na větvi :o) ), děti v šátku nosím, protože mi to připadá nejpraktičtější (a velice příjemné - pokud kromě dětí nemusím táhnout další těžký náklad), kojím, protože je to nejpohodlnější (a prý i pro mimčo zdravé)... Přírodní kmeny s mým přesvědčením nemají nic společného :o) Naopak, sice se o ně nijak nezajímám, ale z času na čas na mne z různých naučných filmů a knih vykoukne fakt, který se mi u nich ani trochu nelíbí - často je tam matka vzhledem k výchově dětí naprostá nula, hlavní slovo mívají tchyně či nejstraší ženy z rodiny a tak podobně. Brrr, fuj :o)

Jinak k líčení - určitě bych ho uvítala při různých slavnostnějších příležitostech, to mi bývá líto, že to neumím a ani netuším, co by mi slušelo. Jenže v posledních dvouapůl letech by se takové příležitosti klidně daly spočítat na ruce (viz příspěvek, který jsem vložila před tímto). Běžně bych ho nenosila, mám "odstrašující příklad" z práce. Já, když zaspím a přiletím do práce na poslední chvíli, nic se neděje. Když zaspí a přiletí na poslední chvíli někdo, kdo se běžně maluje (a tentokrát to nestihnul), hned vzbuzuje soucitné pohledy a pokaždé se najde dobrá duše, která se zeptá: "Jak se cítíš? Není ti špatně? Jsi nějaká zelená..." :o) Nerada bych, aby si manžel zvyknul, že žije s krááásnou ženou... akorát že každé ráno utrpí šok při pohledu na tu osobu, co leží vedle něj na posteli :o)

Zhruba před dvěma lety jsem zvažovala možnost zaplatit si návštěvu u vizážisty a nechat si poradit, jaký "imidž" by mi nejlépe sednul. Tehdy na takové zbytečnosti nezbyly peníze (nejde jenom o zaplacení vizážisty, ale o dokoupení doporučených věcí do šatníku a tak), ale teď by možná by nebylo od věci znovu o tomto nápadu pouvažovat. Beztak jsem chtěla počkat zruba do půl roku po porodu (tou dobou už by váha měla být ustálená) a kompletně obnovit šatník... Teda, jak to tu píšu, začíná mě to lákat :o) , hned mi ta myšlenka zvedla po předchozím příspěvku náladu :o)

S.
 Zuzana.. 


liceni 

(17.5.2003 3:17:13)
Jitko, ja ti mam dojem, ze kazdemu to zkratka nejde. Ja jsem napr velmi svetly typ a i sebejemnejsi liceni mi prijde uz prilis napadne,
a ke svetlym ocim i vlasum takove tvrde. Zkousela jsem ruzne veci,
nechat se licit od profesionalu, ale jedine, co se mi na mne libi, jsou bile-stribrbe stiny na oci, ktere jdou dobre k opalene pleti. Ale nic tmaveho.
pred lety, kdyz jsme se seznamili, tak se muj manzel ptal, proc se nelicim...ted, kdyz nekam jdeme a ja se nalicim jen trochu, nelibi se mu to vubec. Uz si na mne tak zvykl a take si mysli, ze mi to vlastne neslusi.
Takze si dovedu predstavit, kdyby se Sylvie najednou objevila rano doma u snidane na licena, ze by to urcite pusobilo prinejmensim podivne a ze sama asi taky vi, jaky je typ a co k ni sedi.
 Miška, 3 děti 


Sylvi, posílám Ti štěstíčko......... 

(17.5.2003 8:01:17)
Taky mě jsi šokovala, ale tohle je život a asi může potkat každého....
Nějak si ale nemyslím, že váš problém vyřeší to, že odjedeš tak dlouho s dětmi pryč. Bylo by lepší, kdybys odjela sama na nějakou dovolenou, kde by sis odpočinula, nabrala síly, shodila kila :-) a vrátila se úplně jiná. Jenže tohle je nereálné. Odjet na tak dlouhou dobu od manžela, je trošku riskantní. Může se mu to taky zalíbit. A může toho taky trošku zneužít. A můžete se pěkně odcizit. No víš sama, co děláš, ale spíš bych se zaměřila na to, abys s ním strávila trošku víc času bez dětí. Asi je to s kojícím dítětem dost nereálné, ale určitě by se to dalo zařídit. Zkus si vzpomenout, co jste dělali, když jste byli jen sami, bez dětí - o čem jste si povídali atd...
Vím, že nemáš myšlenky na to, abys někomu něco dokazovala, ale každá žena musí dokázat hlavně sama sobě, že za něco stojí.
No, držím ti palečky a posílám hodně štěstíčka, abyste tohle spolu vyřešili...
 Míša 
  • 

Re: Sylvi, posílám Ti štěstíčko......... 

(17.5.2003 15:10:08)
Ahoj Miško naprosto s tebou souhlasim i já jsem k tomu něco napsala.I já posílám Silvě hodně štěstíčka a odvahy do toho jít.Zdraví Míša
 Sylvie 


Re: Sylvi, posílám Ti štěstíčko......... 

(17.5.2003 22:09:11)
No vida, jak se nám to vybarvuje :o( Takže naše bezdětná minulost:
- o víkendech jsme jezdívali na vandry, na to teď manžel nemá čas, takže jsem si navykla jezdit sama nebo s mým tátou, abych občas "provětrala" Verunku
- po večerech jsme buĎ hráli hry, nebo chodili do kina, divadla, restaurace... Na to teď manžel nemá čas, takže si akorát občas zajdeme do restaurace (kdy stejně manžel má neustále mobil u ucha, čímž mi docela leze na nervy)
- ve volných chvílích jsem chodila pomáhat manželovi do práce, to už teď s dětma není možné

A k tomu všemu jsme se spolu pomalu přestali bavit (hádejte proč - manžela to ruší u práce...) a já se ho pomalu přestala dotýkat ("počkej, já tohle musím dodělat..."). Tohle je záležitost zhruba posledního půlroku. Navíc i sex už je jiný, když je Verunka doma, dělá mi problémy se pořádně uvolnit, když je u babiček, je otázkou, zda zrovna bude mít manžel čas...

Vlastně až doteď mi to všechno přišlo naprosto normální: manžel je pracovně naprosto vytížený, tak mu jdu z cesty, abych ho zbytečně nerušila, jednou toho času bude mít víc a všechno si to vynahradíme. Jestli mi něco vadilo, bylo to to, že manžel nemá čas na Verunku, která je do něho fakt blázen. Hmmm, jenže když si tak všechno hezky přehledně sepíšu a zamyslím se nad tím, už mi to tak normální nepřijde, naopak mi přijde logické, že jsme dopadli, jak jsme dopadli.

Ale že by mě tohle zjištění potěšilo, to se říct nedá :o( Kdyby celý problém byl ve mně a já si mermomocí chtěla manžela udržet, stačilo by, abych se vykašlala na děti a zabrala a určitě by se mi to povedlo. Jenže když jsem po manželovi chtěla, aby si tedy udělal čas a postaral se mi o holky, abych mohla naklusat do posilovny, tak mi dost jasně vysvětlil, že na to nemá čas a kdybych opravdu chtěla, tak si to dokážu zatřídit i bez něj :o( Čili i kdybych si manžela udržela, zůstalo by jinak všechno při starém a bylo by jen otázkou času, kdy by se náš vztah vyhrotil znova. A je docela možné, že tentokrát bych to byla já, kdo by zdrhal.

Ach jo, budu mít na chatě o čem přemýšlet... :o(

S.
 Miška, 3 děti 


Re: Re: Sylvi, posílám Ti štěstíčko......... 

(18.5.2003 9:00:15)
Vypadá to, že se vám toho za tu dobu pěkně narojilo...:-(
Možná by ti pomohlo dát všechno na papír. Všechno. Jak a co se změnilo, jak jsi na tom ty, co se ti nelíbí na něm.... Ještě, než odjedeš na chatu, ať má také o čem přemýšlet.
 Evelyn1968,2děti 


Re: Re: Sylvi, posílám Ti štěstíčko......... 

(18.5.2003 23:21:59)
Sylvie, tenhle tvůj příspěvek mi připadá jako anamnéza workoholika (myslím Tvého manžela), doufám, že se vzpamatuje.

Ještě jednou hodně štěstí.

E.
 Tina, 2 deti 
  • 

Re: Re: Sylvi, posílám Ti štěstíčko......... 

(19.5.2003 16:00:21)
Jsem v podobne zivotni situaci jako ty, Sylvi, tim myslim, 2 holcicky po sobe, hodne zamestnany manzel a do toho stavime dum = zadny cas na sebe, hodne casu s detmi a manzel "musim tohle dodelat a pak mozna". Nemam cas temer na nic, obe deti jsou narocne a do skolky jeste ta starsi nemuze( navic mi ji nikde nechteji vzit, protoze jsem prece na materske dovolene s tou mladsi). S rezimem prochazek, kojeni, prani, vareni, hrani si s jednou a nebo druhou, vubec nestiham domacnost a hlavne SEBE a NAS, coz mi vadi nejvice. S manzelem spolu take "nespime", uz od tehotenstvi, za prvnich 6 mesicu po porodu jsme zvladli jednu "rychlovku". Jak uz tady nekdo psal, tak manzelovi take v obou tehotenstvich a kojenich pripada, ze "telo" je nejak "zapovezeno a ted patri miminku". Navic ten rezim denniho a nocniho kojeni, kdy me mimco ozuzlava kazdou chvili atd. vzdyt to asi vsechno znas, ne vzdy je ten spravny cas a take nalada.

Nevim, jak dalece jste dosli v te debate o rozchodu a jestli je jedinym duvodem tvoje "poporodni postava" nebo ten vecny nedostatek kontaktu a casu na alespon "probrani veci a rychlou pusu a pomazleni". Jde spise o to, jak se sama citis ty? Tady na diskuzi si nekdo dal tu praci a shlednul vsechny fotky a pry jsi kocka. Ale citis se ji sama byt? Jsi se svym telem spokojena? Ja sama vim, ze me sice povzbuzeni od druhych dodaji energii, ale kdyz se sama necitim dobre, tak se to jen tak nezmeni (momentalne s 8Kg navic a jeste porad "rozbredlou postavou" se jako modelka necitim, prestoze ani podle "oficialnich tabulek" zadnou nadvahou netrpim, ale uplne normalni postavou. Nicmene pri pohledu do zrcadla nevypadam "JAKO PRED TIM"). Rady se sexy pradelkem - namalovanim, kdyz se nikdy nemalujes - oblecenim, ktere nikdy nenosis- me vzdycky rozesmeji, ja nevim mozna mam nedostatek fantazie, ale pripada mi to jako totalni KONZUM. Nejde o to, aby si se zalibila svemu manzelovi, ale ABY SI SE LIBILA SOBE. (Znam holky, ktere vzdyky meli 10-15 Kg opravdove nadvahy, pneumatiku, zadek jak stodolu, ale sebevedomi vyssi nez cele Krkonose a vzdycky se libily a mely spoustu kluku-muzu. Take je znam v rolich "milenek". Manzelky vetsinou prekvapi, kdyz jejich muz - ktery porad nadaval na to, jak vypadaji - si pak najde uplne stejnou a ne-li "postavou horsi" milenku a nebo novou manzelku, ale s 10x vetsim sebevedomim.)

Pri svem premysleni se nesnaz ale zjistit, co chce on (to by ti mel rici), ale co TY vlastne CHCES a jestli to, jak je to u vas zarizeno ti vyhovouje a nebo nevyhovuje (prestoze jsi s tim byla smirena, ze on "chudacek mala" vydelava a ty se "JEN"staras o domacnost a deti). Take uz davno nejde jen o tebe a neho, ale take o VASE DETI. O tech nemluvil, kdyz se chtel rozchazet? Nebudou mu chybet?? Je neco jineho memit cas na ne a manzelku, ALE OPUSTIT JE (?!), kdyz si je clovek tak moc pral. Mozna ze to cele trochu nedomyslel. Jenom chce z te situace, v ktere je, nejak VEN tj.ma spoustu prace, starosti s firmou, ma manzelku, kterou uz zas tak moc rad nema (diky velmi ridkym kontaktum), po tehotenstvi a porodu se mu uz tak moc nelibi (malo sexu). Navic se JENOM JEMU vubec nevenuje, ale jenom detem a ON se citi izolovan.

Kdyz se das sama do poradku a nebo pred nim priznas, ze tobe se take tvoje postava po porodu nelibi (ano jako 17-tky uz nevypadame, 50Kg take nevazime), ale lepsi uz to nebude ( a nebo bude, ale bude to trvat trochu dele), ale jsou tady deti a mozna kvuli nim by jste se meli snazit to mezi Vami napravit a zase zit jako rodina. A ne jako maminka se dvemi detmi a "sponzorem", ktereho vsichni vidate jen obcasne a navic jeste v mizerne nalade a spoustou dalsi prace. Preji pevne nervy a at se Vam podari odhalit, cim VAS VZTAH STUNE a UZDRAVIT HO.
 Helena 
  • 

Re: Re: Sylvi, posílám Ti štěstíčko......... 

(21.5.2003 14:30:14)
Sylvie, jak to tak popisuješ, napadá mne, že zádrhel může být tam, kde bys ho nehledala. Píšeš, že manžel v poslední době hodně pracuje, kromě posilovny prakticky vynechal veškeré volnočasové aktivity, dokonce někdy "nemá čas" na milování, když už vám dítě zrovna hlídá babička.....
A pak z něj padají perly typu "proč se sebou něco neděláš, abys mě přitahovala, jako dřív?". Nemá on ze svého workoholismu problémy ... no, jak bych to - "s mužskými funkcemi"? Tohle se může stát i mladému, když se nervově příliš štve, jak je u workoholiků zvykem. A málokdo by přiznal, že má takový problém, raději hledá chybu jinde..

Jestli jseš si jistá, že je to nesmysl, tak se omlouvám :o)
 Iva, Zuzana a chlapák 
  • 

držím palečky 

(18.5.2003 9:49:42)

Při čtení Tvých článků mě až mrazilo, jak mi mluvíš z duše. Měla jsem pocit, že jsi u nás doma. Mám zcela stejné zkušenosti z kojením, novinami na hřišti, s chováním mimíska při práci na počítači (účetnictví pro firmu), s pusinkou na dobrou noc od starší sestřičky. Také koketuji s šátkem a chodila jsem na vandry. Nejvíce se těším, jak si obměním šatník. Jen mám trochu větší štěstí na partnera, ne že bych se mu teď po šestinedělí nějak zvlášť líbila, ale dává mi to najevo s láskou a pochopením a má se mnou trpělivost. A přesto, že je od rána do večera v práci tak aspoň o víkendu si najde trochu času a vezme malou někam na výlet. Přeji Ti trochu více pochopení od manžela a držím palečky aby to všechno dobře dopadlo.
 Indianka 


Držím pěsti 

(19.5.2003 1:04:30)
Čau Sylvi,
čtu všechno, co píšeš, sleduju oboje stránky o Tvých princeznách a musím říct, že jseš sakra správná holka a OBDIVUJU Tě, jak to všecko zvládáš a myslím si, že ať to s Tebou a Tvým mužem dopadne jak chce, ty to stejně zvládneš a budeš se těšit na vše příští. Myslím si, že ten tvůj workoholik fakt neví co má doma a pokud si to neuvědomí, tak tě není hoden!
Alena
 Fantastická 
  • 

Re: Držím pěsti 

(24.5.2003 0:18:24)
Sylvie, tak mi ukáplo pár slz. Jsem podruhé těhotná, snad ve třetím, kojila jsem a tak nevím. Milovaný
Hráškový Holčičce je 10 měsíců já mám strach. Jenže
ten je vstupem do Černýho vigvamu, a tak věřím.
Věřím, že to zvládnu, protože jak je vidět u Tebe,
tys toho příkladem. Věřím, že moje tělo
se dá do pořádku, (časem), po 1. porodu mi zůstalo
14 kilo, věřím, že manžel vyzraje a zvládne to taky,
věřím prostě a jedině, že Bůh při nás stojí a že nás
miluje, a tak mě při té víře ten strach opouští.
Dokážu si ¨představit, co tvůj muž dělá a nedělá,
mám doma taky chlapa, ale věř, že všechno zlý je pro
něco dobrý, i když někdy nevidíme pro co by to asi tak mohlo bejt, ale prostě je to tak. Kouzelná věta -
"I to přejde". V každém případě je nám naloženo pouze
tolik, kolik unesem. A máš holt "nevýhodu", že si silná, tak máš naloženo víc. HOlky ať jsou zdravý,
ty buď krásná uvnitř, ono to pak ven vyjde samo. A předpokládám, že už to venku je ;-). A moje
čistě soukromá rada - víš sama dobře, jestli s pánem
ztrácet svůj drahocenný čas či ne. Já sama jsem zastáncem toho, že můj čas je skutečně drahý.
S přáním "Ať jsou šťastny všechny bytosti" se loučím
a mám P.S. - "Jsem krásná." Každý ráno před zrcadlem to pravidelně od sebe slýchávám, už nějaký měsíc a světe div se, oni se už připojili i ostatní ;-).
 irena (Míša5/00+Maruš3/03) 


Sylvie!! 

(20.5.2003 0:10:28)
Měla jsem teď s Rodinou docela pauzu a divím se, divím. Taky si říkám, jako ostatní, že to snad není možný!!! – zasloužil by nakopnout někam...:-( A že to snad u vás dobře dopadne. Jak už to chodí, často se stane to, co člověk nejmíň čeká... achjo!!!
Už to tady u nás usnulo, tak ještě rychle Ti to musím poslat... Ačkoliv to, co se k tomu dá říct, už určitě řekli jiní... Ne, že by se mi nikdy nic podobnýho nestalo (např. po návratu z Ukrajiny v r.93, kde jsme všichni docela vyhubli - neplánovaně :-), jsem si jen tak ve srandě svému „budoucímu muži“ stěžovala, že zase nějak tloustnu, a on mi na to řekl „tak zkus míň jíst!“... V tý době jsem měla ze své postavy, ač celkem normální, trošku mindráčky, snažila jsem se fakt jíst málo a tohle tehdy ťalo do živýho... No, teď se na tyhle své post.pubertální sklony dívám s úsměvem a s patra :-) Udělat mi to ovšem muž někdy během těhotenství či teď, se zlou by se potázal!!! Asi by došlo k tvrdé inzultaci. Takže raděj drží ústa :-))) Je fakt, že jsem sama asi ve 30.týdnu řekla cosi jako „to je děsný jak tloustnu, nejen bříško, ale všude!!“ a on na to: „co chceš, dyť jsi těhotná!“ – Nemá tak asi cenu komentovat, co si myslím o výroku někoho, kdo nevidí, že celý den pečuješ o dvě malinké děti --- a máš při tom najít čas na péči o skvělý vzhled a postavu!!
Taky mám stále váhu zhruba stejnou jako po příchodu z porodnice (asi o 5kg víc než normálně, tj. tak 55-57 – přesně nevím; o pevných svalech nelze hovořiti :-))
Jen doufám, že to Tvůj mužík nemyslel moc vážně. A jestli jo, že najdeš sílu se s tím vyrovnat.. Moc na Tebe myslím a taky držím všechny palce... Dík za všechny Tvé články a příspěvky. I za to, že dokážeš cítit štěstí z toho jarního deštíku :o)
Est.
 Tereza 
  • 

Re: Sylvie!! 

(20.5.2003 10:45:48)
Ahoj Sylvie,
moc se mi libi, jak pises sve prispevky a drzim Ti palce, aby vse dobre dopadlo. Chlapi jsou vsichni stejni troubove a nam bohuzel nezbyva nez se s tim smirit...jim to proste nedochazi, jak hodne mohou ublizit.
Uz nekdo psal, ze se dival na Tve fotky do alba, bohuzel ho nemuzu najit....mohla by jsi me nasmerovat ? Dekuji a preji hezky den
Tereza
 irena (Míša5/00+Maruš3/03) 


Pro Sylvii - ještě jednou od Ester 

(20.5.2003 16:07:12)
Milá Sylvi,
Tak Ti ještě jednou musím napsat, se spící Maruš na kolenou :-), ačkoliv vím, že Ti už psalo (a radilo :o)) spousta lidí a asi i účelněji. Opravdu to bylo poprvé, co mi z Tvého článku bylo smutno :-( Vždycky jsem strašně obdivovala, jak v pohodě, klidu a s přehledem zvládáš Verunku, domácnost, účetnictví a ještě sleduješ porodnickou praxi, máš vlastní stránky a ještě spoustu tipů a nápadů ohledně dětí a zdraví pro ostatní rodiče...! O svém manželovi jsi toho nikdy moc nepsala, snad jen to, že je doma málo, neb podniká... – tak nějak automaticky jsem předpokládala, že je stejně pohodový jako ty – chyba lávky. Už ve článku o porodu jsi psala, žes ho v počátcích porodu „nechtěla zbytečně budit“ /což já při tomto druhém porodu taky, pak jsme to málem nestihli :o)))) Jinak ho ale moc nešetřím:-)/ - ale celkově teď mám dojem, žes na něj byla PŘÍLIŠ HODNÁ A TOLERANTNÍ, že jsi ho prostě moc šetřila! Tak nějak mě trošku i zaráželo, že Ti nevadí, jak málo je doma... Já vím, musí to tak asi být kvůli firmě, a Ty vždycky dokážeš vidět hlavně to pozitivní, což je dar :-) Jenže když má člověk (tedy v tomto případě chlap) malé děti, tak není přece možný, aby celou rodinu táhla jen jeho žena a on „jen“ vydělával a užíval si? Aby se teda staral „jen“ o svou práci a o sebe?
Neměla jsem bohužel čas projít všechny příspěvky. A asi není vůbec vhodný, abych Ti tohle psala, protože mám sama (i se sebou:-) problémů dost, a jsem v jiný situaci a vůbec, ale je mi to líto a přemýšlím, co by vám mohlo pomoct. Taky náš (asi 12tiletý) vztah prodělal už nějaké ty krize (bydlíme spolu cca 6let a vzatí jsme 3,5roku) a ani nepředpokládám, že by se nám to vyhýbalo do budoucna :-)) Jen prostě zatím vždy silněji převážila tendence být spolu a nějak se s tím poprat, než se rozejít. Jsi chytrá holka, po čertech(!) chytrá, tak to určitě vyřešíš a zvládneš, i když teď to chvíli bude pěkně drsný :-(
Napadlo mě, i když jsem možná úplně vedle, že pokud se rozhodnete se nerozejít a vztah zachránit /za pokus to rozhodně vždy stojí – je-li oboustranný zájem/, že by třeba nebylo od věci předat účetnictví někomu jinýmu – mimorodinné síle, a Ty bys pak měla víc času na sebe – s tím, že manžel se bude taky víc věnovat dětem... Moc se mi líbilo, co psala Monty o tý konzumní společnosti (teď je otázka, jestli je tohoto náhledu schopen i Tvůj muž.... Jestli je vůbec pro Tebe dost dobrej (to myslím bohužel vážně).
A abych se nevěnovala jen tý krizi. Taky něco o holčičkách :o))) Taky furt srovnávám, v čem se Maruška s Miškou liší, co dělaj jinak, co stejně, je to dost zábavný ... :-) V něčem jsou stejný – třeba mají ve stejném věku (zatím) stejnou váhu, ač Maruška je spíš širší než delší :-), tak počáteční skoro 40dekový handicap oproti sestřičce bystře dohnala. Spí taky docela dobře, i když se v noci budí víc než kdysi Miška, tak ale zase výborně usíná a i mě vyhovuje, že spí v naší posteli. Je fakt, že když vstanu, často se vzbudí, ale nemyslím, že bude jednou problém ji přestěhovat k Mišce do pokojíčku. Ačkoli, to ještě uvidíme :-))
Marušku nosím skoro pořád v šátku, ale je dost obtížný při tom „obhospodařit“ Míšu, tak si někdy vůči ní připadám jako krkavčí matka... No snad se to srovná. Ona má sestřičku zatím dost ráda, pořád by jí hladila a hrála si s ní jako s hračkou, což někdy není zrovna bezpečný. Už se těším, co bude, až Maruš víc povyroste! Ale na druhou stranu, teď se snažím užít to malé mimčo, to už se nikdy opakovat nebude, to je mi jasný...
No nic, musím končit, drž se!!!!!!!! A průběžně nás informuj!
Ester
P.S: Taky mi přišel dobrý ten nápad (nevím už koho) vše manželovi před odjezdem sepsat, ať má o čem přemýšlet... Ale třeba už budete mít do té doby jasněji :o)

 Eva 
  • 

Tak na tohle pozor... 

(21.5.2003 9:17:38)
Právě jsem si vzpomněla, že už něco podobného zažila moje známá... Taky byla na mateřské, krátce po porodu a manžel dostal ten "výborný" nápad, začít se vyjadřovat k tomu, jak vypadá. Přesně jako ten tvůj i tenhle chodil od rána do večera sportovat a najednou mu asi přišlo, že doma nechce mít matku svého syna, ale jednu z těch náctiletých koček, které mají celý den na starost jenom to, aby dobře vypadaly.
Ta moje známá se trápila a snažila se čím dál víc, aby byla jak skvělá máma, tak neodolatelná ženská. Jenže jak se může ženská s dítětem a se starostí o domácnost rovnat výše popsaným princeznám? Dost těžko.
Pointa příběhu je, že ať se známá snažila jak chtěla, za pár týdnů moje máma jejího muže potkala v sousedním městě, jak se vede za ručičku s nějakou zmalovanou slečnou...

Těžko soudit tvého muže, nejlíp ho znáš ty (nebo bys měla znát), ale z rad typu "kup si něco hezkého" a "namaluj se" mi běhá mráz po zádech a nemůžu se zbavit pocitu, že v tomhle případě to opravdu nejsi ty, kdo měl se sebou něco dělat... Samozřejmě, že neříkám, abys na sebe přestala dbát!
Možná je to opravdu přepracovanost a únava. Když je člověk unavený, řekne kolikrát takové věci, že by se jeden divil a nikdy jindy by je neřekl a ani si to vlastně nemyslí. Těžko říct. Znám to a dá se to odpustit (to znám taky), i když to trvá dlouho.
Nebo je tvůj můž úžasný, bezchybný, dokonalý krasavec a narcis, kterému už nikdy nebudeš dost dobrá, protože už prostě nejsi ta kráska, kterou si vzal, ale především máma. Pokud tohle nedokáže ocenit a uvědomit si, je to vůl. Ale to víš nejlíp ty sama...
A jak už tady bylo řečeno: Teď si třeba ještě postavu upravíš v posilovně, ale co budeš dělat za deset, dvacet let? Nebo po přechodu? To jsou změny se kterýma se moc bojovat nedá. A láska přece není jenom o počtu svalů, ne?
 jedna mamina 
  • 

Re: Tak na tohle pozor... 

(22.5.2003 17:19:55)
Po přečtení příspěvku je mi dost smutno. Mám podobnou zkušenost. Velmi zaměstnaný chlap, co dobře vypadá (a on si čas na sport vždycky našel, na víkend s rodinou už naopak skoro nikdy)a druhé dítě, které jsme (jak jsem si myslela oba) plánovali a chtěli...a pak poznámky o mé figuře a tak...já hloupá jsem se sama tak snažila, že jsem se asi 14 dní po porodu(!) přihlásila do cvičení, a to jsem dávala bedlivě pozor, aby to bylo v úterý a čtvrtek, protože v pondělky, středy a pátky má muž trénink, tak aby ho to neomezovalo.
Přitom už z porodnice jsem šla prakticky s lavórem místo břicha, a sestřička,co mě přišla prohlédnout po porodu domů, se smála, že hledala jinou maminu, že ani jak po porodu nevypadám...ale poznámky přesně stejné, jako má muž SYlvie - že kdy se dám do pořádku, kdy budu vypadat jako člověk...pak ještě hrozná hádka o to, že zápasy jim přesunuli na ty moje úterky a čtvrtky (takže on sportoval každý den, já jsem si to měla "nějak zařídit" - vměstě bez babiček a jiných příbuzných, a k tomu poslouchat poznámky že jsem tlustá, nebo spíš neforemná, protože tlustá jsem nebyla , ale ty svaly fakt byly povolené...)Snažilajsem se seč to šlo, cvičila jsem tedy doma, zato usilovně, hájila se, že přece nemůžu mít postavu ve třiceti a po dvou dětech jako v šestnácti (prý : proč by ne?) a výsledek - samozřejmě to nebylo mou postavou a nic jsem nezmohla, ale, jak asi už tušíte - byla v tom milenka. Protože jsem měla rizikové těhotenství, zakázal mi doktor po celou dobu jakékoli milostné aktivity. Muž napřed naříkal, pak jsem si myslela že si zvykl, a - vidíte-nezvykl. Po porodu hrozilo, že by se měl ke mě vrátit, pro odpírání si sexu už nebyl důvod, a on nevěděl, jak z toho ven, tak se vymlouval na mou postavu...Protože to, co mi říkal i jak se choval je s mužem Sylvie jak přes kopírák, dost se bojím, že by to mohlo být něco takového.

Sylvie, promluv s ním, co se děje, protože něco se určitě děje, a tvoje chyba to není, ani tvá snaha dělat ze sebe něco, co nejsi, nic zezachrání. Musí se k tomu nějak postavit, nejde jen o vás dva, ale ty děti mají právo na rodinu, a když už jste je přivedli na svět, tak nezbývá, než se chovat zodpovědně. Jsi na něj, jako jsem byla já, moc hodná a tolerantní, a je čas přestat. Držím ti palce. U nás z toho byla obrovská krize, která trval mnoho měsíců, nakonec jsme spolu zůstali, ale bolí to pořád. Přeju moc štěstíčka.
 Gréta 


Re: Re: Tak na tohle pozor... 

(23.5.2003 9:44:31)
Ježíškote, to je hrozné, kolik z nás má tu samou zkušenost. U mě to nebyla postava (bylo mi 23 a že existují nějaké špeky jsem snad ani nevěděla :-))), na rozdíl od současnosti, kdy jsem po druhém porodu :-))), ani nedostatek sexu, ale prostě šíleně důležitý a zaměstnaný manžel, který měl čím dál míň času. Nejdřív byl samozřejmě nadšený z dítěte, ale postupně považoval svou rodinu za čím dál míň důležitou oproti své práci a vůbec sobě, že se asi za dva roky začal považovat za zcela svobodného a nabalil si kolegyni.
Tak jsem se odsunula, začala samostatný život, kupodivu přišel i nový táta pro dcerku a teď máme druhé mimi. Hlavně ale teď považuju svoje starosti a pohodlíčko za stejně důležité jako starosti mého muže. Asi jsem míň hodná a obětavá, ale je nám to ku prospěchu všem. Taky jsem vybírala druhého muže i podle toho, jak po práci odpočívá.
 Sylvie 


:o( 

(25.5.2003 10:44:04)



Myslím, že smajlíci dost jasně naznačily, jak to u nás vypadá . Včera v noci, nebo vlastně spíš už dneska, jsme si spolu popovídali. Pod vlivem posledního článku od Henri jsem začala být smířlivější, chtěla se pokusit to nějak splácat a chtěla jsem manžela postavit před požadavek: aby jednou týdně hlídal děti - to abych mohla m.j. do posilovny, kdyby chtěl jít taky, neviděla bych problém pojmout to jako rodinou akci a střídat se ve cvičení a hlídání dětí; jednou měsíčně navíc celodenní mimopražský výlet; až bude Lada přikrmovaná, tak jednou za čtvrt roku večer jen pro nás dva. Nakonec jsem ty požadavky ani nevytáhla, protože hovor tak nějak nabral jiné obrátky.

Nechce nic řešit a chce od nás pryč. Teda, na tenhle můj překlad jeho slov reagoval nesouhlasně, podle něj "jenom konstatuje, že naše manželství je v krizi a on je donucen jít pryč". Vyčítá mi, že už v minulosti mi říkal, co mám dělat jinak a já vždycky provedla pravý opak - přesněji nebyl schopen říct, co tím myslí. Celý zbytek noci jsem nad tím přemýšlela, ale napadaly mě samý příhodičky, které jsem považovala jako blbosti a jako takové jsem je pouštěla z hlavy. Třeba ta posilovna - není to mé nejoblíbenější místo, ale dle svých časových možností jsem do ní chodila jak před tím, než jsem se znala s manželem, tak i za manželství. Nechala jsem toho v prvním těhotenství. Když byl Verče asi rok, tak manžel přišel s tím, že bych zase měla začít a ať se nevymlouvám na dítě, že není problém tam chodit i s ním, i jiné maminy to tak dělají. A tady přiznávám, že jsem udělala pravý opak toho, co chtěl: zaradovala se, že to je fajn, tak ať si tam Verunku bere, aspoň budu mít chvíli času pro sebe. Odpověděl něco v tom smyslu, že ona je to vlastně ještě malá, že tam bývají až děti starší. Tak jsem to tím považovala za vyřízené a pustila z hlavy. POkud mě něco napadá, jsou to opravdu právě jenom takovéhle příhody, které by mě ani nenapadlo brát vážně. Pro vysvětlení - ne, že bych se na cvičení úplně vykašlala. Nějakou dobu mi i Verču hlídala tchyně, abych mohla chodit na cvičení pro ženy (takový hybrid všech možných cvičebních stylů - kalanetika, aerobik, body-styling atd.), ale časem jí to přestalo bavit, respektive začala mít jiné zájmy, což jí samozřejmě nemůžu mít za zlý. Obyčejné protahování se doma holt není cvičení, aspoň pro manžela, a se zátěží sama doma bez dohledu si cvičit netroufnu.

NO a protože on už se obětoval dost a život už dál se mnou ztrácet nechce, okamžitě jsem přehodnotila i své požadavky na další vztah. Po mateřský (tedy v Ladiným cca půl roce) bych nastoupila do práce a od manžela požaduji poloviční péči o děti. O tu péči se samozřejmě podělíme HNED. :o) I když se mi chtělo hóóódně brečet, protože přesto všechno mám manžela ráda, měla jsem co dělat, abych se nerozchechtala nad jeho reakcí: "To jako myslíš, že bych se o ně staral čtyři hodiny denně?" Z toho dalšího mi už do smíchu nebylo - když jsem mu vysvětlila, že poloviční péčí myslím opravdu poloviční péči a jestli mu bude vyhovat týden on, týden já nebo 3 dny on - 4 já - 4 on - 3 já nechám na něm, jenom bych to potřebovala vědět předem, abych si podle toho mohla domluvit práci. Jo :o( On prý není od toho, aby NAHRAZOVAL JESLE.

Ách jo. Čím dýl jsme se bavili, tím větší jsem měla pocit, že se bavím s někým cizím, s někým, koho vůbec neznám. Mám plnou hlavu toho, jak Verunce vysvětlit, že tatínek tentokrát už opravdu není (i dneska prakticky každý den po ránu projde celý byt a smutně mi ohlásí: "Tatínek není, tatínek pačuje. Půjdeme ven za tatínkem...") a teď se ještě mám vyrovnávat s tím, že žiju s naprosto cizím člověkem. A nejhorší je, že Lada do těch jeslí bude muset a já si budu muset hledat jiné zaměstnání, protože s třísměnným provozem a ranní službou od půl sedmý a bydlištěm tak hodinku od zaměstnání žádné přijatelné jesle neseženu :o( A vydělávat musím, protože fakt netuším, co bude dál. Byt je manžela (respektive teď ho kupujeme od obce za symbolický peníze - symbolický na Prahu, samozřejmě) a já nevím, jak dlouho v něm ještě budu moct být. On sice tvrdí, že mi ho nechá a až bude hotový ten penzion v Krkonoších, odstěhuje se tam, ale já už teď nevěřím ničemu. Navíc nejradši bych mu ten byt omlátila o hlavu, sbalila kufry a odešla hned, jenže to si těžko můžu dovolit se dvěma malýma dětma. Aspoň že jsem ten byt z části financovala i já, jinak by se mi hodně příčilo se o něj nějak dělit, když je opravdu manželům. Jenže jak mi řekl, hodlá si najít partnerku (pochopitelné), a pokud ta nebude mít vlastní byt, vezme ji k nám a já se budu muset s dětma sbalit a vypadnout, abych jim nepřekážela, protože financovat opravu pensionu a ještě si najít drahý pražský podnájem, tak na to opravdu mít nebude...

Což mi připománá, jak jsme se "dohodli" o dětech: má je rád, vídat je chce, ale jinak o ně nemá zájem - jestli se o ně bude starat, to mi řekne, až si najde tu přítelkyni. Když bude ochotná se o děti postarat, tak se samozřejmě starat budou, jinak na ně nemá čas a matka jsem já, tak ať si to zařídím, jak chci - nebo je můžu dát do jeslí, případně je ochotný platit paní na hlídání :o(((( Upřímně řečeno z jeho jednání se mi zvedá žaludek a jsem moc ráda, že včera si vzali moji rodiče Verču na víkend k sobě, protože si aspoň můžu v klidu pobrečet. Já v podstatě nemůžu ani na procházku do parku, protože poslední měsíc mám pocit, že o víkendech tam vídám jenom samé tatínky s kočárky, prípadně celé rodiny a hned mi to vhání slzy do očí...

NO nic. Všem vám děkuju za podporu.
S.
 Miška, 3 děti 


Re: :o( 

(25.5.2003 11:02:06)
Sylvi, teď jsi rozbrečela i mě....
Víš, zajímalo by mě, co vlastně tvůj manžel cítí k vašim dětem. Někdy s nimi nemusí být pořád, ale podle maličkostí člověk pozná, jak je na tom. Já s partnerem nebydlím, ale když jde do tuhého, nikdy mě nezradil. A když jsou ti dva spolu, je vidět, že má mrně strašně moc rád a udělá pro ni cokoliv. Taky jsem nikdy nepoznala to, co ty - že mi chlap řekne, ať zhubnu atd. Je to ale tím, že žiju jinak - postavu mám pořád stejnou a hlavně se snažím o to, aby k nám nepřišel nějaký stereotyp a abych vypadala pořád "normálně". Je to samozřejmě jinak, než kdybychom spolu měli denně bydlet. Ale i když jsem byla vdaná, s touto částí ve vztahu jsem problémy neměla.
Tvůj manžel je nejspíš už rozhodnutý a tobě asi nezbývá nic jiného, než jeho rozhodnutí akceptovat s tím, že se budeš snažit, aby to pro obě strany, ale hlavně pro děti, dopadlo tak, aby nikdo příliš netrpěl. Tato situace je hrozná, už jen proto, že máte malé miminko. Tvůj muž podle mě je arogantní a sobecký a tebe si vůbec nezaslouží. Nemůžu ti nijak pomoct, je mi to líto. Přeji alespoň sílu, štěstí a zdraví.

A nenech se jen tak z bytu vystrnadit! Ani se nenech jinak ošidit.
 Sylvie 


Re: Re: :o( 

(25.5.2003 11:11:38)
On má Verunku rád a ona má moc ráda jeho. Tím víc jemi všechno líto. Jenomže "hrát si" pro něho znamená deset minut házet ke stropu, "postarat se" pustit televizi :o( Když nepočítám Krkonoše, tak na procházku ven jsem je za ty dvaapůlroku doslova vyštvala dvakrát... Určitě jí má rád, ale nesmí ho otravovat a zdržovat...

S.
 Miška, 3 děti 


Re: Re: Re: :o( 

(25.5.2003 11:19:40)
Sylvi, rád ano, ale už ten postoj - hlavně nesmí otravovat, to se mi moc nezdá.
 Jana 


Re: Re: Re: :o( 

(25.5.2003 11:23:59)
Sylvie :o(
Ach joooo..... zenska musi vydrzet vic, nez si umi predstavit. Psala jsem Ti majlik.
J.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: :o( 

(25.5.2003 11:13:15)
Sylvie, to snad není možný!!! Nechce se mi věřit, že bys za celou tu dobu předtím nepoznala, s jakým sobcem žiješ!
No, každopádně doufám, že se mu to jednou vrátí, a že s ním třeba jednou podobně zamete ta jeho "přítelkyně".
Teda, tohle je fakt jako ze špatnýho filmu... odejít od dvou dětí, navíc od takhle malých... a kvůli blbosti, aspoň tak mi to z tvých článků vyplývá. Co čekal, že bude, až se vám narodí děti? Že jsou na klíček a když se nenatáhnou, tak se dají odložit někam do kouta a ty budeš zatím poskakovat někde po tělocvičně?
Tvůj manžel mi, nezlob se na mě, připadá jako omezenec, kterého zajímá jenom vnější slupka a hlavně své vlastní (naivní) představy povyšuje na nějaké dogma.
Je mi to opravdu líto, jak to u vás dopadlo... ale na druhé straně, když teď víš jaký je... chtěla bys s ním ještě žít?
Držím ti palce, vím že jsi silná ženská a nějak to zvládneš, i když to určitě nebude lehké. Drž se.
 Sylvie 


Re: Re: :o( 

(25.5.2003 11:39:48)
Monty, když on tvrdí, jak se kvůli mně obětoval... Já jsem fakt pitomá, ale já opravdu netuším... Snažila jsem se mu jít z cesty, když chtěl, abych mu nepřekážela, asi jsem nedokázala odhadnout tu správnou míru. Hrozně si vyčítám, že jsem nedokázala moje holčičky aspoň v těch prvních letech uchránit od zklamání... Fakt si neumím představit, co to s Verunkou udělá, když se rozejdeme, ona na tátu vždycky večer tak čeká a i když je na ní vidět, jak je ospalá, tak ji nikdy nedokážu dostat do postele, dokud táta nepřijde... A Lada je ještě moc malá, ale než než k tomu fyzickému odstěhování dojde, tak to taky nějakou dobu potrvá. Víš, když si vzpomenu, jakou jsem měla hroznou radost, že Verunka má ráda tátu, i když ho vidí tak málo... a teď mi zrovna tohle dělá tak těžkou hlavu...

S.
 Miška, 3 děti 


Re: Re: Re: :o( 

(25.5.2003 11:51:06)
Věř, že je to asi lepší. Čím menší děti, tím lépe si zvyknou. Když by se to stalo za pár let, bylo by to pro ně větší zklamání.
Vypadá to, že jsi dělala to, co manžel chtěl. Ale on ve svém sobectví chtěl věci, které jsi neměla akceptovat. Nebo jsi po něm měla chtít také víc, než jsi žádala.
Možná by u tohoto člověka došlo k takovému rozhodnutí i kdybys byla hubená, namalovaná, odpočatá.... Hlavně si nevyčítej, že za to můžeš ty, že jsi měla udělat věci jinak. Určitě najdeš někoho, kdo tě bude brát takovou, jaká jsi.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: :o( 

(25.5.2003 11:57:01)
Sylvie, vždyť ale podle toho, co píšeš, on neobětoval nic, on má stále svůj život, svou práci, s dětmi se zaobírá "jen když ho neotravují", ty mu, pokud se nepletu, ještě pomáháš s účetnictvím... no nevím nevím, kde je nějaká oběť. Spíš mám dojem, že ses pro něj a pro rodinu obětovala ty. On teď odejde "hrdě středem" s nějakou manekýnkou a co ty? Uvědomuje si vůbec, do jaké situace tě postaví jako osamělou matku dvou malých dětí??? Jaké budou tvoje šance pracovní i - dejme tomu - na nový vztah???
Víš, já sama neměla tátu a zrovna včera jsem si uvědomila, když jsem říkala Stáníkovi "podívej se na tatínka", že to slovo říkám snad prvně v životě. A nikdy bych žádnému dítěti nepřála některé zážitky, které si z dětství odnáším já. To, že tvůj muž bez jakýchkoli výčitek opouští rodinu a ještě to hází na tebe, je hnusné sobectví a nedá se to NIČÍM omluvit, ani tím, kdybys vážila jako tank a o povolenou kůži zakopávala v chůzi. Prostě NIČÍM. On zkazil život třem lidem. Tobě a holčičkám. Jemu se nestane nic. Už ho vidím, jak někde v báru u posilovny se smutnýma očima popisuje osmnáctileté křehuli, jak ho žena nechápala a jaký s ní měl hrozný život.
Promiň, jsem asi moc drsná, ale takové chlapy bych nejradši kastrovala...
 Evelyn1968,2děti 


Re: Re: Re: :o( 

(25.5.2003 11:57:16)
Sylvie,
brečím s Tebou:o(, já jsem Ti tak držela palce, aby se to všechno srovnalo.
K takovýmu chlapovi hlavně neměj žádné ohledy, ať platí třeba i tu paní na hlídání, když to budou děti potřebovat, musíš myslet hlavně na ně. Když se o ně nechce starat, ať jim aspoň zajistí finančeně všechno, co potřebujou.
Te´d tomu asi nevěříš, ale určitě na Tebe někde čeká nějaký bezva chlap, který Ti všechno vynahradí.

Držím Ti palce ať to všechno zvládneš, a holčičky ať Ti dělají jen radost:o). Přeju hodně sil.
E.
 Míša 
  • 

Re: Re: Re: Re: :o( 

(25.5.2003 12:12:24)
Milá Sylvo,

takový "blb" ať raději rychle jde. A můžeš si být jistá,že z bytu tě nedostane, i když je jeho / jak říkáš/. Co to znamená jeho ? Že ho platí, nebo že je napsaný na něj ? Pokud nemáte právně rozdělený majetek, tak je úplně jedno na koho je byt napsaný. Máš v bytě trvalý pobyt ? Tak je váš společný. On, pokud tě bude chtít dostat pryč, tak ti musí zajistit náhradní bydlení. Tak se prosím tě nenech od něj vystrašit. U soudu by chlapec neměl žádnou šanci. Přeju ti pevné nervy.
 Karca 1 


Re: Re: Re: :o( 

(25.5.2003 12:18:15)
Sylvie!!!!
1) neni to tva vina!
2) zachovej chladnou hlavu!
3) vyborny napad delit se o vychovu

nepripoustej si ted tolik citu, jinak to bude pro vsechny bolestnejsi, hlavne pro tebe a deti.
Radila bych utni to, protze on nestoji za to abys to nejak rozmazavala. Pobrec si, ale deti postav pred hotovou vec, bude to mene bolestive, nez "rezat bolavou nohu pomalu". Trvej na jeho zodpovednosti a peci napul (i kdyby mel mit na svou pulku operku, kterou bude platit). Vez, ze tady v Norsku jsou rozvedeni snad vsichni kolem me, maji spoustu ruznych deti s ex a novymi partnery zaroven, o ktere je ruzne postarano - hlidani, skolky, ruzni novi partneri...atd. nejdrive jsem byla v soku ale ted nestacim se divit jak to tady deti prijmaji uplne v pohode. Naopak se mi zda, ze je to pro ne "cool", kdyz maji vice lidi kolem sebe a nevisi jen na mamince.
Moc a moc ti preju abys byla silna. Mnoho lidi je s tebou, bude to chtit cas, a az to preboli, prijde clovek, ktery je mnohokrat lepsi nez tvuj ubohy manzel!
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: :o( 

(25.5.2003 14:07:24)
Karo, s tím hlídáním je to problém. V druhé polovině těhotenství manžel platil slečnu, abych měla chvíli klidu na účetnictví (fakt jsem byla tak ztahaná, že po večerech jsem to nezvládala) a připadalo mi to v pohodě. Byla jsem strašně ráad, že mám někoho, kdo ji vezme pořádně vyvenčit na prolejzačky, protože na to už jsem si opravdu netroufala. Jenže když důvod k hlídání pominul, najednou mi došlo, že Verunka ztratí svoji "tetu". Byla s ní ráda, dokonce ty první dny po porodu, když už jsem se zase dala dohromady a byla schopná brát Verunku i na dětská hřiště, tak stačilo říct: "Pojď, půjdeme na klouzačku." a Verunka už se radovala: "Teta psíde, teta, pudeme ven...". Víš, já teď najednou mám strach nechat děti hlídat "tetama", aby nakonec jejich život nebyl samé odchody a opuštění těmi, které mají rády. Navíc o Verunku nejde, ta už je velká a je kolektivní typ, takže tu bych do jeslí/školky frkla bez obav, ale Lada mi na to připadá maličká. Nehledě k jedné věci, která manželovi nedošla - teď jsme za hlídání platili tak tři tisíce měsíčně, spíš míň. Opravdu šlo o to jenom 2-3x týdně Verču vyvenčit. Kdyby si ji nechal hlídat tři dny v týdnu po dvanácti hodinách, okamžitě se cena vyšplhá k patnáctitisícům :o) Mít zajištěný takový příjem, kašlu na práci a hlídám děti manželovi za úplatu :o)))

Teda, s těma penězma - manžel mi samozřejmě nezakazuje nic koupit a mám přístup jak k firemním, tak soukromým účtům. Problém je, že když něco chci, tak zrovna "nejsou peníze". Což není výmluva, ale fakt. Vždycky se najde něco, co je potřeba zaplatit - například každý měsíc odvody za zaměstnance a výplaty zaměstnancům, vždycky když vidím celkovou sumu, tak se jenom "modlím", aby se někdo uráčil zaplatit, jinak naskakuje docela hustý penále :o(

S.
 Ja a zase ja 


Re: Re: Re: Re: Re: :o( 

(25.5.2003 14:16:00)
Sylvie posílala jsem ti majlík.
 Zuzava* 


Re: Re: Re: :o( 

(25.5.2003 12:20:09)
Sylvie, tady je každá rada drahá, co ti říct...snad jen to, že je možné, že tvůj muž s věkem dozraje a uvědomí si, co jsou ty pravé hodnoty...jen jestli ale budeš ty chtít na to čekat. Možná je dobře, že se to stalo, když jsou děti ještě malé, máš trochu větší šanci najít si někoho, kdo si tě bude vážit jak si zasloužíš a vytvořit s ním normální rodinu...to s dětmi v pubertě už je horší, hůř si zvykají na naového partnera. Představ si, že spolu žijete takto nerovnoměrně (mě to tak připadá - ty obstaráváš domácnost, dvě děti, rodíš, děláš účetnictví, a on - má v hlavě jen posilovnu a svou práci)třeba ještě deset let, a on ti pak řekne to samé - tak to raději hned.
Jsem z toho dost smutná a překvapená - z těch tvých povídání to vypadalo, že vám to klape, i když samozřejmě nic není ideální... Ale o posilovně se toho u vás už napovídalo hodně, hned jsem si všimla, že tyto hodnoty vyznáváte, nebo teda spíš on...U nás to bylo podobné, a já jsme dělal tu chybu co ty, že i když mi to moc nesedlo, taky jsem se občas nutila do aktivit, co i zas tak moc neseděly...a to se pak vymstí.

Promiň, že se zeptám - vy jste to druhé dítě neplánovali? A jak reagoval na to, že jsi těhotná? Jedno jste přece už měli, tak mohl vědět, že mít dítě je nepohodlné, že je okolo toho spousta páce a něco si občas člověk musí odpustit? Jak se ti vlastně obětoval? Mám kamarádku, co má pět dětí, měla 3 a pak si našla druhého muže, a doslova ho ukecala na další dítě. Byly z toho dvojčata, navíc jedno je trochu opožděné, ve čtyřech letech nemluví a má epilepsii. Protože její muž je vlasně nechtěl, tak jí s ničím nepomáhá, a ona sama se snaží to zvládnout vlastníma silama, protože mu to prý, když ho přemlovala, slíbila. Mě je to divné, podle mě jak na to mít dítě jednou přistoupil, měl by to mít i s chlupama, no ale mužští jsou, jak vidět, takoví.

Zatím se snaž být v klidu, vím, že to nejde, ale třeba se situace vyvine líp, je to přece jenom dost nové a žádný z vás asi ještě nemá jasno. Lidi dělají hlouposti, a pak se je třeba snaží napravit. Já a můj muž jsme tři roky žili od sebe, a pak jsme se k sobě vrátili. On se změnil, poznal, že mu rodina chybí, a že ty jeho koníčky taky nebude moct dělat do důchodu, a je to o moc lepší. Taky se to může znova kdykoliv zvrtnout, ale už jsme se oba poučili (snad) a když máme ty děti a navzájem se máme rádi, tak se problémy snažíme řešit jinak než odchodem jednoho z nás. Uvidíš, jak to bude u vás, říká se, že žádná kaše se nejí tak horká, jak se uvařila, a i když u vás se z ní zatím dost kouří, ještě to nevidím jako úplně ztracené.

A ještě mi promiň otázku na závěr - k nové partnerce se veřejně nepřiznal, ale už vyhlašoval, že si ji najde...já bych spíš myslela, že už ji má,protože jinak by neměl důvod tyto věci zatím doma u tebe ventilovat...však brzo uvidíš. Drž se, moc na tebe myslím, uvidíš, že se všechno časem zlepší.
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: :o( 

(25.5.2003 13:51:27)
Zuzavo, plánovali. Já chtěla děti co nejdřív po sobě, manžel ne, tak jsem to nechala na něm. Přišel s tím sám a já se ho ptala, jestli ho OPRAVDU chce.

S.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Re: :o( 

(25.5.2003 14:07:12)
Tím spíš to nechápu. Schválně jsem si přečetla ještě jednou část "deníčku" o tom, jak se vám narodila Laděnka. Připadá mi zvláštní, že tak najednou...
U prvního porodu byl manžel také? To si nějak nevybavuji.
Ale abych nezapomněla, proč vlastně píšu. Moje matka se nedávno bavila se svojí advokátkou kvůli alimentům - sestra chce dostudovat poslední rok školy a tak po ní zas bude chtít výživné. A dozvěděla se, že dítě má nárok na TŘETINU příjmu rodiče, který na něj přispívá. Tvůj manžel není žádný chudák, takže možná ty horrorové scénáře s prací a jeslemi nebudou muset být realizovány. Přála bych ti to. Pracuju při jednom dítěti a nedá se to takřka zvládnout, vlastně jen za cenu, že všechno doma dělá manžel. Při dvou, a SAMA, to by mi asi brzo hráblo.
 Lucie, Adamek 5m 
  • 

Re: Pro Monty 

(25.5.2003 14:16:12)
Ahoj Monty, nezlob se ze jsem tak zvedava, ale jak to zvladas s mrnouskem kdyz pracujes? To je nejaka prace na doma? (Take bych nejakou potrebovala) Nebo chodis do zamestnani mimo domov. A co mimi? Beres je ssebou?Pa L.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Pro Lucii 

(25.5.2003 14:23:42)
Ahoj Lucie,
mám naštěstí práci doma, dělám na počítači... ale když se chci v noci aspoň trochu vyspat, tak mi musí přes den aspoň na tři hodinky hlídat babička. Jinak bych musela dělat jen po nocích, naštěstí malej spí docela dobře, tak devět deset hodin. V noci. Přes den už skoro vůbec, leda venku - no a venku toho zas moc neudělám. Asi si budu muset pořídit notebook. :o)
Zvládnout se to dá, pokud nemáš extrémně "zlobivé" mimi, ale počítej s tím, že toho zas moc neuděláš v domácnosti. Mám pracovně vcelku "nevytíženýho" manžela, takže to přebral na sebe, ale jestli tvůj muž chodí domů v osm a zničenej jako mezek, tak toho asi moc udělat nezvládneš. Leda bys obětovala ty noci. Což se mně osobně nechce, já si ráda pospím. :o)
 Lucie, Adamek 5m 
  • 

Re: Re: Re: Pro Monty 

(25.5.2003 15:24:58)
Monty, diky za objasneni a koukam, mas toho dost. Ja bych take potrebovala nejakej solich na doma, ale casu moc nemam. Manzel dela doma na pocitaci, ale asi dvacet hodin denne, takze domacnost je na me i s varenim obedu. Jsem ale rada, ze me pomuze s kocarem, obcas doveze po lekarich a nekdy pomuze vytrit nebo okna. To je tak vse. V noci mi malej sice spi, ale cca 3-6x se budi a pak zase nemuzu zabrat ja, takze spani moc nemam. A bohuzel mi schazi ta hodna babicka, co by obacas zaskocila. Maminka mi umrela a tchyne je dost divna osoba.Pa L.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Re: Re: Re: Pro Monty 

(25.5.2003 15:35:30)
Lucie, nám hlídá tchýně... teda ne vždycky, ona je přes léto dost často na chalupě, ale když je v Praze, tak chodí prakticky denně. Má to ale taky své nevýhody, zase nám do spousty věcí mluví, i když vím, že to myslí dobře, tak mi to občas leze krkem. Naštěstí jsem splachovací. :o)
Můj manžel zase naopak chodí do práce jen na těch osm hodin, a nedělá nic fyzicky nebo duševně namáhavého (i když teď je to u nich v práci o nervy, uznávám, protože si musí zvykat na nového "představeného" s jeho novými "požadavky" tak si umím představit, že toho má taky někdy plné kecky - a to ani nevíme, jestli bude moct vůbec v kanceláři zůstat, jestli nedostane padáka). Takže mi docela pomáhá... když teda zrovna nespí. :o)
 Lucie, Adamek 5m 
  • 

Re: Re: Re: Re: Re: Pro Monty 

(25.5.2003 15:51:32)
Jo Monty, s tchynema by to bylo skoro do jine rubriky. Ta moje asi neni zla, ale uz ji zkoumam deset let a jeste jsem ji nepochopila. Naprosto si ale uvedomuju co pises. Cim vic toho od ni prijmu za pomoc, tim vic budu muset resit jeji invazi. Na tohle jsem naprosto hakliva. To si radeji vsechno udelam sama, ale nechci slyset od ni ani pipnuti. Je dost necitliva, netaktvni, kolikrat jako slon v porcelanu. Snazim se byt velkorysa, ale v posledni dobe uz me nekolikrat dozrala. Ale v zajmu rodiny zatim mlcim.L.
 Zuzava* 


Plánovali? 

(25.5.2003 14:12:30)
Tak na to nemám pro něj slušnou odpověď....to je prostě sprostý podraz...a tak brzo...to zůstává rozum stát.

Nemusí ti ho být líto, není to člověk, na kterého by se dalo spolehnout, a najde se brzo jiný, o moc lepší, uvidíš....
 Zuzava* 


Práce 

(25.5.2003 14:26:42)
Sylvie, záleží na tobě, ale já bych si možnost být s dětmi v prvních letech života jen tak vzít nenechala, proto jsi je přece měla, aby ses o ně starala. Předpokládám, že takové byly vaše plány, a když muž jednostranně vypověděl závazek, co k vám má, tak bych po něm chtěla, aby se postaral o vás aspoň finančně tak, abys mohla být v pohodě doma. Ať pracuje víc, ať si vezme půjčku, jeho věc - on tu změnu chce, tak ať si ji vychutná. Proč bys měla měnit svoje plány ty,(a odskákat ot vaše děti)jen že on něco nedodržel? Zatím má k vám všem vyživovací povinnost, a nemůže od tebe chtít, abys kvůli jeho sobectví dávala půlroční dítě do jeslí. To je surovost, a i když už nechce být tvůj partner, otec bude až do smrti, toho ho nikdo nezbaví. Zatím mu to, jak vidět, nedošlo.

Jinak si myslím, že prostě zblbnul, a že až se trochu vzpamatuje, bude se tlouct do hlavy, co ti říkal a udělal...a bude brečet jak želva...ježe ne všechno se dá dodatečně napravit...
 Sylvie 


Re: Práce 

(25.5.2003 14:45:26)
Zuzavo, on mě nenutí chodit do práce, to do ní chci já. Mám strach z toho, co bude a chci si pro jistotu našetřit nějaké peníze. Manžel vydělává, aby dal dohromady ten barák v Krkonoších - v pořádku. Jenže já chci to samé. Ono je moc hezký poslouchat, že mi nechá byt (pokud si do něj nepřivede přítelkyni, jak sám řekl) nebo že se o nás postará, ale na to nechci spoléhat. Teď už mu nevěřím. Navíc v práci je celkem dost rozvedených holek a všimla jsem si jedné věci - i ten sebevstřícnější chlap může začít dělat problémy ve chvíli, kdy si najde novou přítelkyni, která s "podporou" bývalé rodiny nesouhlasí. Veškeré peníze, které jsem měla ze svobodna našetřené, se tak nějak postupně rozplynuly v domácnosti. V současné době moje mateřská (je to zázrak, ale v maximální možné výši - měla jsem štěstí na odměny v rozhodném období pro výpočet mateřské :o) ) jde plně na účet na byt, takže z ní si taky nic nenašetřím. :o( Přijde mi nespravedlivé, aby si manžel zajišťoval budoucnost (a neměl čas na děti) a já mezitím u dětí čekala, jak to se mnou dopadne a jestli po rozvodu budu schopná zaplatit nájem...

S.

S.
 Miška, 3 děti 


Re: Re: Práce 

(25.5.2003 14:50:43)
Sylvi, ty bys měla sebrat všechny síly a být na něj tvrdá a vyžadovat tvrdě svoje nároky a požadavky. On je zvyklý, že se mu ve všem podvolíš.
 Jana 


Re: Re: Re: Práce 

(25.5.2003 15:06:55)
Naprosto souhlasím s Miškou, každé další dohadování bude jen těžší a těžší. Jak emoce a domácí dusno postupují, člověk ztrácí rozumný pohled na věc...

Na tvém místě bych se pokusila co nejdřív vyřešit, jak budete prozatím fungovat. Jak a z čeho se bude platit byt, kolik a kdy dostaneš na domácnost a na děti. A na papír s tím.
Kdy a na jak dlouho si bude manžel brát děti na hlídání - a je jeho problém, jestli je (nebo vlastně ji, hlavně Verunku) bude "přehazovat" na hlídací tetu, nebo jestli se postará sám. Verunka má právo vídat svého otce a ty máš právo mít chvíli klid.
Jsi rozumná ženská a myslím, že to zvládneš. Hlavně klid, nezabij ho (i když by zasloužil).
J.
 Zuzava* 


Re: Re: Práce 

(25.5.2003 14:56:51)
To máš taky pravdu, je to složité...jenže myslíš, že seženeš takovou práci, aby se ti to vyplatilo, a ještě jsi z toho něco ušetřila? Nebudeš jen lítat jak hadr na holi a ani si neužiješ svých dětí, a pak zaplatíš účty a nic z toho ?
Tohle je ta nejzapeklitější věc co existuje, že vlastně mateřstvím se žena dostane do závislosti na mužským, on dělá kariéru, a ona "dřepí" u dětí, a jak to nedopadne, tak co pak....Jednou jsem byla v diskusi, kde se povídalo o tom, že by žena i po rozvodu měla aspoň tak pět let dostávat jakýsi podíl na tom, jaký plat měl manžel i bez ohledu na to, jaký má teď ona. Vysvětlovalo se to tam tím, že ona v domácnosti mu vlastně zajišťovala podmínky pro to vypracovat se, a měla by mít nárok z toho taky něco mít než se vypracuje zas ona. Nejvíc to tam napadaly druhé manželky (často současně příčiny rozvodu). Já si taky myslím, že by to tak mělo být, protože když jsem se ocitla v situaci podobné té tvojí, tak jsem zpočátku měla plat směšný (co chcete, po mateřské a s krátkou praxí) a teprve tak za dva roky se to začlo zlepšovat.
 Zuzava* 


Re: Re: Re: Práce 

(25.5.2003 15:02:15)
Takhle totiž on má povinnost živit tě, ale jak bys šla do práce, tak se může stát, žej eště budeš živit ty jeho...kdyby třeba zkachoval nebo tak...a rozhodně počítej s tím, že to o to bude dávat míň peněz...s velkorysostí radši moc nepočítej...
A on si za manželství nemůže šetřit na SVŮJ baráček, jedině s tvým svolením....
 Sylvie 


Re: Re: Re: Práce 

(25.5.2003 15:03:44)
No, manžel zrovna dvakrát velký plat nebere, prioritou je ten barák, takže jakožto majitel firmy si vyplácí jenom jakési minimum, aby finančák neměl kecy, že nemá z čeho žít, a zbytek jde do baráku, který nekoupil on jako fyzická osoba, ale on jako firma - právnická osoba. Slasti podnikání...

S.
 Zuzava* 


Re: Re: Re: Re: Práce 

(25.5.2003 15:08:13)
A s tou firmou to máte jak? Nejsem odborník, ale ty to víš - ten domek, to je majetek firmy a tu firmu vlastní kdo - jen on?
 Zuzava* 


Re: Re: Re: Re: Re: Práce 

(25.5.2003 15:13:28)
Jestliže on si sám vyplácí minimální plat ale firma má zisk, a on je majitel, je možné při žádosti o výživné toto prokázat a pak se mu nestanoví výživné z platu, ale rozhodnutím soudu...zkrátka ta firma opravuje ten dům pomaleji....jedna známá to tak měla, a nic mu nepomohlo, dokonce mu hrozili jakousi finanční kontrolou...

A nebo by jsi možná mohla chtít vyplatit...takže se neboj, je z čeho brát...
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Práce 

(25.5.2003 15:24:32)
Firma je 100%-ně manžela. Ale finanční kontrolu néééé! S účtováním se snažím, seč můžu, ale ruku do ohně za správnost nedám. Tím spíš že máme tak báječné zákony, že kolikrát se ani daňoví poradci mezi sebou nemůžou dohodnout, co je v nich vlastně napsané :o)

S.
 Jana 


Re: Re: Re: :o( 

(25.5.2003 12:25:43)
Sylvie,
za tohle nemuzes...hlavně si nevyčítej, co všechno si zkazila, za co můžeš, jak vypadáš. Není to pravda, pokud tvého muže "obtěžují" jeho vlastni děti a chce odejít, je problém hlavně na jeho straně.
Vyčitky, že špatně vypadáš, že se o sebe nestaráš, to jsou všechno jen zástupné problémy. Tvůj muž si to musí zdůvodnit i sám před sebou, a mnohem líp mu zní, když řekne "žena je hnusná a nestará se o sebe", než když po pravdě řekne "selhal jsem a zakoukal jsem se do prsaté osmnáctky".

Po právní stránce (bydlení, peníze..) máš na své straně silné argumenty, jsi bez příjmu a máš dvě děti. Tvé šance na solidní vyrovnání s manželem jsou velmi vysoké, máš nárok na výživné pro sebe i pro děti. Takže úvahy o tvém zaměstnání a jeslích pro holky zatím hoď za hlavu.
J.
 Karca 1 


Re: Re: Re: Re: :o( 

(25.5.2003 12:39:34)
A hlavne Sylvie, nekteri chlapi maji tu ILUZI, ze nekde najdou vetsi stesti. Ja bych rekla, ze ma taky nejakou novou kocku, ale proboha copak ona nebude chtit taky deti, rodinny zivot, jeho pritomnost, nebude vypadat nekdy normalne a nenalicena ...atd.az spolu budou zit, bude citit uplne stejne veci, ktere ho ted obtezuji, on nechape, ze to je zivot, to je to pekne, podle me on neumi zit skutecny zivot! slaboch, neni to zadny chlap, to co dela nema pater a charakter. Co si budem povidat.
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re: :o( 

(25.5.2003 14:20:52)
Karo, říkal, že si najde nějakou maminku s dítětem, aby se už nespálil jako se mnou. Víš, nejhorší je, že se nechce konkrétně vyžvejknout. Jestli jsem opravdu tak pitomá, že nevidím zjevné věci, nebo jestli on sám netuší co chce... ale to už je jedno.

Teda, ale už začínám mít zase smysl pro humor - teď mě pobavila představa, jak to s ním švihne, až nám přijde účet za telefon :o))) Využívám své momentální téměřbezdětnosti, kašlu na úklid (a to jsem si původně chtěla aspoň odmrazit a vydrbat ledničku) a kdykoli Ladu odložím do postýlky, jdu se napojit na drát :o)

S.
 Miška, 3 děti 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: :o( 

(25.5.2003 14:22:26)
Sylvi a v čem se konkrétně spálil, to ti nedokáže říct?
Ten je teda ukecanej :-(
 Jana 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: :o( 

(25.5.2003 14:26:47)
Sylvie,
tipla bych, ze se zakoukal nekde jinde. No a samozrejme ONA je uzasna, urcite se o dite stara maximalne hodinu denne a mezitim stale cvici a domacnost ma bezudrzbovou... Jestli ma manzel problemy s tim, aby se vyzvejknul, co mu opravdu vadi, bude problem tady. Chlapi jsou nekdy hrozitansky blbi.

Btw, kdybys mela chut na podvecerni rande nekde kolem Vysehradu, jsem k dispozici.
J.
 Miška, 3 děti 


Úlet ? 

(25.5.2003 14:35:25)
No mě se moc nezdá, že by měl někoho jiného. Většinou v této pozici si chlapi užívají a doma všechno tají. Málokterý dostane odvahu a chce od rodiny odejít. Doma mají klídek, rodinné zázemí a pohodu a semtam si odskočí za milenkou. Myslím, že si on spíš myslí, že potká někoho lepšího a doufá v to.
 Miška, 3 děti 


Re: Úlet ? 

(25.5.2003 14:38:30)
Chlapi většinou řeší tyto situace odchodů, až jim manželka na nějakou nevěru přijde a spíš to řeší ona.
 Zuzava* 


Re: Re: Úlet ? 

(25.5.2003 14:40:53)
Myško, třeba na něj tlačí ta druhá, a proto se začal vymlouvat na figuru a svaly, protože vybalit to jen tak je dost silný kafe...je zbabělec, neví teď, jak to udělat, kličkuje...
 Zuzava* 


Re: Re: Re: Úlet ? 

(25.5.2003 14:44:06)
Opravuji: Miško

Jsou totiž chlapi, co si myslí, že nemůžou opousti těhotnou ženu. Teď už ale porodila a je po šestnedělí, tak milenka naléhá, a on neví, jak z ničeho nic začít, proto začne se stížnostmi na postavu a tak...to je snazší, než jen tak přiznat, jaký je pitomec a podrazák. (promiň Sylvi, jestli ti to připadá moc silné)
 Miška, 3 děti 


Re: Re: Re: Re: Úlet ? 

(25.5.2003 14:46:05)
No je to taky varianta. Ale asi Sylvie nejlíp pozná, když se zamyslí nad tím, co bylo a je, jestli je to možné.
 Miška, 3 děti 


Re: Re: Re: Re: Re: Úlet ? 

(25.5.2003 14:48:49)
Když se totiž chlap zamiluje, tak nadělá spoustu chyb, ze kterých to lze vytušit.
 Zuzava* 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Úlet ? 

(25.5.2003 15:06:30)
Ale já myslím, že tam ty signály byly, přece Sylvie psala že byl odtažitý už i před porodem a choval se jinak, jen že to přičítala svým hormonům...kdyby tak člověk věděl, co je lepší - jestli je to syčák, co si v těhotenství své ženy našel milenku, nebo trouba, co mu OPRAVDU tak vadí její povolené svalstvo dva měsíce po porodu, že musí opustit ji i své dvě malé děti....
 Sylvie 


Re: Úlet ? 

(25.5.2003 14:51:47)
Miško, mně to taky tak připadá, nějak si neumím představit KDY by za milenkou chodil - a hlavně i když by si chvíli našel, tak CO by spolu dělali, když kdykoli ho kvůli něčemu volám, tak mi jeho mobil hlásí jiný hovor na lince. A pokud opravdu milenku má a jí opravdu nevadí, že když jsou spolu, tak má furt mobil u ucha, tak potom je o hodně tolerantnější než já a jestli nějakou ženskou chce, měl by se jí pevně držet.

S.
 Alice 
  • 

Re: Re: Úlet ? 

(25.5.2003 19:24:37)
Sylvie, já jsem taky myslela spís nejakou vyhlédnutou "ideální" nez prímo "uz" milenku.
Ale co by jí probuh mohl nabídnout? Co by to bylo za zenskou?
 ecilA 


Re: Re: Re: Úlet ? 

(26.5.2003 10:36:18)
Mila Alice, bohuzel i takove se najdou, ktere vidi dobrou partii a neohlizi se na nic. Klidne rozvrati rodinu, protoze ony nechteji zustat samy.. Tomu ver.
Sylvie, ja si bohuzel myslim, ze tahle rypavost je jen zastiraci manevrt. Proste Tvuj manzel neco kryje uz ma neco rozjednaneho. Jeste prosim, pokud to jde kontaktuj jeho rodinu, pokud jste v normalnim kontaktu, zadej pomoc u jeho rodicu, rekni co se deje, abys nevysla z tohoto nerovneho boje jako ta, co nepochopila jejich syna. Uvidis, pokud jsou to normalni lide a vidi, ze ses slusna holka pro rodinu , tak se do toho musi vlozit. Nedovedu si predstavit nikoho, kdo by se drzel zpet, kdyby se jednalo o jeho vnucky. Vim, ze je to tezke, ale bohuzel dobe neni jednoducha. Tvuj manzel se asi zalekl zodpovednosti a ted nevi co dal. Je mi Te strasne lito, protoze Tvuj manzel se strefuje do cloveka, kteremu ma byt oporou a je to smutne, kdyz jsi mu privedla na svet krasne dve deti a on na Tobe hleda mouchy. Bohuzel vidim to tak, ze ma Tebe a holky a na druhe strane trebas na nej tlaci nekdo jiny a on nevi, jak se rozhodnout...
Budes muset trochu zapojit celou rodinu...
 Sylvie 


Re: Úlet ? 

(25.5.2003 16:39:59)
Ahá, tak s tou novou přítelkyní je mi to už jasné. Teď jsem vzala do rukou jeho kufřík, abych pod ním mohla zamést, a jak už je chatrný a zámky nedrží u sebe, tak se mi celý rozssypal. Kromě oznámení o narození Lady, které chtěl po porodu předat svým rodičům :o) v něm byl taky zbytek Anonnce s vystřihnutým kuponem, téměř dva týdny starý, takže buĎ má první odpovědi, nebo se pro ně chystá. Takže tak.

S.
 Miška, 3 děti 


Re: Re: Úlet ? 

(25.5.2003 16:45:02)
Takže hledá....:-(

Ještě tě může potkat varianta, že nakonec zjistí, že lepší ženskou nenajde a vrátí se se svěšeným ocasem :-) /to jen tak pro usmání/
 Sylvie 


Re: Re: Re: Úlet ? 

(25.5.2003 16:54:19)
No, mně teď napadla zajímavá myšlenka. Vzhedem k načasování (30.5. máme výročí svatby) mi možná seznámení s tou přítelkyni chystá jako milé překvápko :o) A možná se ani nebudu muset stěhovat, protože už v noci říkal cosi o tom, že se rozcházet nechce, nicméně partnerku s dítětem si najít chce. Když jsem ho upozornila na fakt, že mnohoženství u nás stále ještě není schválené, tak cudně mlčel... Kdo ví :o)

S.

PS: Holky moje, kdyby by ráno někdo řekl, že se večer uz zase budu smát :o) Možná bych pomalu znova mohla vyměnit ubrečeného smajlíka za veselého čertíka, ne? :o)
 Miška, 3 děti 


Re: Re: Re: Re: Úlet ? 

(25.5.2003 17:01:35)

Sylvi, mě čím dál víc připadá, že tvůj muž se prostě pomátl! :-))
Jak se bude starat o to cizí dítě? A jak do toho budou zapadat vaše děti? Nějak mi připadá, že o nich moc nemluví a že je bere tak nějak bokem.
MMCH, připomíná mi to situaci, kterou jsem prožívala pod vlivem mateřských hormonů a chtěla jsem mermomocí řešit svou situaci, ať to stojí, co to stojí. Naštěstí mě ty hormony zase po třech měsících opustily:-) Ale není náhodou tvůj muž v zajetí nějakých hormonálních změn? Třeba se od tebe nakazil těch těhotenských nálad :-)
Když on netrvá na rozvodu, já bych na něm asi trvala. A to hlavně kvůli pořádku kolem dětí, vyrovnání majetkovém a možnosti najít si někoho jiného. Mu rozvod moc nevoní, komu by voněl, kdyby se musel dělit o majetek :-)
 Miška, 3 děti 


Re: Re: Re: Re: Re: Úlet ? 

(25.5.2003 17:04:57)
Ještě mě napadlo, že takhle se chová muž, který si připadá nepochopený, nemilovaný, nevyužitý....
 Karca 1 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Úlet ? 

(25.5.2003 17:28:08)
nepochopeny, nemilovany, neuvyuzity...ze by to bylo nedostatkem sexu? Nebo zarli na deti, protoze maji vice tve pozornosti nez on?
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Úlet ? 

(25.5.2003 17:48:36)
Miško, to je to jediné na čem se momentálně shodneme: připadáme si tak oba :o(

S.
 Miška, 3 děti 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Úlet ? 

(25.5.2003 18:00:55)
No ale tohle se přece dá změnit...! Ale museli byste chtít oba. On to nechce ještě zkusit? Už úplně na vše zanevřel?
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Úlet ? 

(25.5.2003 18:05:15)
Nechce.

Ale ta sbírka smajlíků, cos na ni upozornila ve Snažilkách, je super, už se mi čtvrt hodiny načítá a počítač na mne výhružně pípá, takže se budu muset odpojit :o)

S.
 Miška, 3 děti 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Úlet ? 

(25.5.2003 18:06:36)
No, to je ta nevýhoda připojení přes telefon. Kabelovka je lepší :-)
 Sylvie 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Úlet ? 

(25.5.2003 18:08:46)
Kabel končí na druhé straně náměstí... Musel by překonat kopeček, tramvaje, parčík, nájezd na dálnici... Přemýšlím o ADSL, ale ne dřív jak po prázdninách...

S.
 Ja a zase ja 


Re: Re: Re: Re: Úlet ? 

(25.5.2003 17:08:49)
To by mě teda zajímalo,co by řekl na to,kdyby ty jsi měla přítele?že by jsi mu na den výročí dotáhla někoho ukázat?Nějakýho kamaráda co bys vydávala za svého přítele?haha!to by asi koukal,nebo ne?
 Karca 1 


Re: Re: Úlet ? 

(25.5.2003 16:49:56)
Inzerat? To snad ne... To je snad uplne posledni vychodisko z toho nejhorsiho ne? Tys ho Sylvie doma bila nebo tak neco? ;o)
 Karca 1 


Re: Re: Re: Úlet ? 

(25.5.2003 16:52:40)
Sorry, ale opet nechapu - to je jako byt majitelem cukrarny a chodit si kupovat zakusek do vedlejsi ulice ke konkurenci.
 Sylvie 


Re: Re: Re: Úlet ? 

(25.5.2003 16:55:34)
My jsme se taky seznámili na inzerát, pokud vím, i před tím se tak seznamoval. Forma seznámení pro příliš zaměstnané lidi :o)

S.
 16.5Salám&Lajka14 


"Spálení" 

(25.5.2003 14:29:07)
No, mě tedy zatím z celé situace vyplývá, že se tvůj manžel "spálil" v jediné věci: ve své naivitě a sobeckosti si představoval, že bude mít doma vzornou matku, perfektní společnici, s postavou jako Eva Herzigová, věčně usměvavou, schopnou diskutovat o všem včetně kvantové fyziky, navíc pracovní sílu, uklízečku, hospodyni, a světe div se, ono to se dvěma malými dětmi, dva měsíce po porodu toho druhého NEJDE.
Jeho neustálé zdůrazňování "chození do posilovny" bych mu omlátila o hlavu, sám by potřeboval posílit, ale mozek.
Proboha, co od tebe ještě chce??? Co by za takovou ženu jiní - chytřejší - muži dali???
 Zuzava* 


Re: "Spálení" 

(25.5.2003 14:35:18)
No prostě smiř se Sylvie s tím, že nejseš tak perfektní jako on - vidíš,taky má dvě děti, a postavu i svaly má prfektní, v těhotenství nekňoural jako ty a při porodu taky vyváděl o moc míň. Navíc má zodpovědnost, každou volnou chvilku věnuje budování svých pevných a okouzlujících svalů, zatímco ty přízemně pucuješ domácnost a obskakuješ děti, keré jsi taky neuměla porodit tak, aby neotravovaly každé tři hodiny, že chtějí mlíčko...Tos ho teda zklamala, a já se mu ani nedivím, že na to tak reaguje. Prostě jdi do sebe, a sama musíš přiznat, že takového supermana si rozhodně nezasloužíš.
 Zuzava* 


Re: Re: "Spálení" 

(25.5.2003 14:38:53)
A na konci měl být smajlíček, tak ho dodávám:


:0)))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))))
 Sylvie 


Re: Re: "Spálení" 

(25.5.2003 14:55:21)
 Sylvie 


Ještě mě napadlo... 

(25.5.2003 15:19:27)
...jestli já tu osudovou chybu neudělala na Silvestra/Nový rok. Verunka byla u rodičů, my s manželem měli noc pro sebe... a já bych spala až bych brečela. Což mi manžel zazlíval, že nechci počkat do půlnoci, já snad možná dokonce únavou opravdu brečela a do toho manžel začal sex, který díky mně byl jednak nevydařený, ale hlavně nedokončený... Nějak jsem to všechno zaspala, napadlo mě to až teď, ale je možné, že manžel ne. Protože pak jsme spolu spali až o porodu, kdy jsem si začala já. A v tom posledním trimestru jsem měla pocit "odcizení v loži", ale jak už jsem psala - přičítala jsem to spíš svý momentální těhotenstký přecitlivělosti, mojí vyčerpanosti a manželový přepracovanosti :o( Asi chyba, co? No vida, k čemu je pokec, člověk si uvědomí i skutečnosti, na které dávno zepomněl...

S.
 Miška, 3 děti 


Re: Ještě mě napadlo... 

(25.5.2003 15:24:51)
Sylvi, když nechce manželka spát s manželem, neznamená to hned, že manžel se chce rozvádět a najde si milenku. Většinou to bývá tím, že se manželé odcizí už dávno předtím a tohle bývá ta poslední kapka.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Ještě mě napadlo... 

(25.5.2003 15:30:48)
To mi moc osudové nepřijde... vždyť jsi byla v sedmém měsíci, to by mohl pochopit, že jsi unavená, přecitlivělá a nemáš chuť na milování... mohlo se ho to dotknout, mohlo ho to mrzet - ale že by byl až tak malicherný? Tohle by mohlo být osudové, kdyby to byla ta "poslední kapka". Tvému manželovi přece není dvacet, navíc už jedno dítě máte, tak by snad s určitými eventualitami mohl počítat.
A kromě toho, lidé se podle mne neberou proto, aby ten jeden neustále vyhovoval a ustupoval tomu druhému, oba partneři mají právo na to být někdy unavení, rozmrzelí, naštvaní... tys tu správně napsala, že jste se brali "v dobrém i ve zlém". Mě taky kolikrát manžel naštve, protože přijde domů, nají se a usne a já bych potřebovala hlídání, abych mohla dělat, ale překousnu to, protože je mi milejší, když je vyspaný a v pohodě, než nevyspalý a mrzutý. Konec konců už jsem si ho brala s tím, že spí déle a častěji než jezevec. :o)
Prostě mi to celé připadá nějak moc "hrr"... to, co ty píšeš, pořád ještě nejsou důvody k tomu, aby dospělý a myslící chlap opustil rodinu s dvouměsíčním miminkem!
Mimochodem, jak dlouho jste už spolu?
 Sylvie 


Re: Re: Ještě mě napadlo... 

(25.5.2003 16:15:11)
Ježíšmarjá, teďs mě zaskočila. Já a datumy... Teď budeme mít čtvrté výročí svatby a předtím jsme spolu mohli chodit tak rok a půl. Plus mínus :o)

S.
 Hanka, dcera 3 roky 
  • 

Re: Re: Re: Ještě mě napadlo... 

(27.5.2003 7:52:54)
Ahoj Sylvie, ve tvé situaci bych udělal přesně to, co radí sally, t.j. zajistila bych bydlení a finance pro sebe a své děti. Nemyslím si, že by majitel firmy a penzionu v Krkonoších byl nějaký chudáček, z bytu navíc nemůže jen tak vyhodit maminku se dvěma dětmi. Našla bych si právníka, když tě manžel takhle podrazil /jinak se to nazvat nedá/, ať se o vás alespoň postará finančně. Jeho poznámky o tom, že nemíní nahrazovat jesle apod. radši nekomentuju, pokud se někdo odmítá starat o své vlastní děti a radši je dá na hlídání někomu cizímu - škoda slov. Co se týče Verunky, tím se zkus netrápit, ty přece za nic nemůžeš, ať jí to jednou vysvětlí tatínek. Tobě zůstane v každém případě to nejcennější - dvě krásné holčičky a uvidíš, že se z vás stane bezva trojka a že spolu všechno zvládnete. H.
 Jana 


Re: Ještě mě napadlo... 

(25.5.2003 15:44:12)
Sylvie, kdyby ode me odchazel manzel pokazde, kdyz jsem ho ted v tehotenství "odmítla", asi bych uz byla rozvedená :o)
Odmítání sexu a vzájemná nepřitažlivost je jenom důsledek problémů, zvlášť jestli u vás bylo předtím vše v pořádku.

Nehledej ted chybu v sobe, tezko ji najdes.
J.
 Henri Ani/Toni/Šíša/Miki 


Re: Ještě mě napadlo... 

(25.5.2003 16:16:57)
Ahoj Sylvie,

tak jsem to všechno dočetla a je mi z toho strašně smutno. Nějak jsem měla pocit, že to přece jenom všechno jaksi "vyšumí", přestane tě vidět "jinak" než tě viděl kdysi, možná to bylo důsledkem pocitů, které mám já, už se tak moc nehádáme i když nikdy to nebylo tak zlé, abysme uvažovali nad rozchodem, natož o něm mluvili.
Nevím vůbec co poradit, ostatně praktických rad padlo už hodně, snad jen poslat pohlazení a popřát hodně moc síly. Hlavně piš, když budeš potřebovat :-(((.

Myslím na tebe.

Henri
 Žaba (Darek, Alan a Dora) 


Re: Ještě mě napadlo... 

(25.5.2003 21:38:44)
Ahoj Sylvie,
sleduju Tvůj příběh a diskusi k němu a teď mně to teda nedá, abych něco nenapsala.
Opravdu to NEBYLA Tvoje osudová chyba, že"s ho jendou odmítla, dokonce i když to bylo na Silvestra. Protože jedno odmítnutí nemůže být osudové, Ty přece nejseš jeho sexuální otrokyně, která by byla povinna mu kdykoli podržet. Promiň ten výraz, ale jedině tak by se to totiž dalo chápat jako Tvoje chyba. Podle mého názoru to mohla být nanejvýš tak ta poslední kapka k tomu, jak mu postupně docházelo, že fakt nebudeš celej život vypadat úplně stejně jako za svobodna, chovat se úplně stejně, mít stejně času, stejné sklony... Prostě tu situaci neustál a těžko říct, jakou roli v tom ten Silvestr hrál. Pokud vůbec nějakou tak leda tu, že nebýt toho, přišlo by tohle všechno později. Hádám tak o 3 dny :-(.
Moc Ti držím palce, aby ses z toho všeho vymotala při zachování duševního zdraví - tohle by jednoho dokázalo porazit, doufám, že Tebe ne. Docela souhlasím s tím, co už tady některá z holek napsala, že je docela možné, že on časem přijde na to, že si fakt nepomůže a nikoho lepšího, než seš Ty, fakt nenajde. A tak Ti držím palce i na to, aby ses v takové situaci dovedla rozhodnout správně - sama nevím, co bych na Tvém místě volila, je to móóóc těžká věc...

Ahoj a drž se

Žaba
 Sylvie 


Zapomenutý dopísek :o( 

(26.5.2003 10:33:34)
Ach jo, tak jsem uklízela v počítači a náhodou jsem v něm našla dopis, který mi manžel na nový rok sice napsal, ale nějak opomněl dát :o( Nebyl spokojený se sexem. Býval zvyklý na promilované noci, jedno číslo za druhým, což my jsme spolu nezažili. Pravda je, že mám stejné zkušenosti :o), takže mě taky kdysi zpočátku zarazilo, že skončíme, manžel (tehdy přítel) se otočí a spí... ale byla jsem kamarádkama ujištěná, že je to normální, však už mu není dvacet (tehdy mu bylo 33, mně 23), navíc od počátku bydlíme spolu... před manželem jsem měla jenom jednoho sexuálního partnera, se kterým jsme se rozhodně nevídávali denně, takže srovnávat jsem si moc netroufla. Zpočátku jsem se pokoušela o opakování, ale manžel mě odbýval s tím, že je unavený a já nad tím nijak obzvlášť nedumala, protože zejména díky nepravidelnému životu v třísměnném provozu znám únavu vééélmi dobře :o) Je dokonce možné, že by i manžel mohl říct to samé o mně, i když vědomě si to neuvědomuju. Když jsem nad tím tehdy přemýšlela, zjistila jsem, že manžel je mi natolik milý, že se ráda vzdám oslnivého sexu a spokojím se se sexem "normálním". Jenže on se s ním nespokojil a celou tu dobu trpěl. Je mi ho hrozně moc líto, musí to být příšerné, ale na druhou stranu ho absolutně nechápu. Brali jsme se, protože to byl ON, kdo navrhnul svatbu (oproti tomu já si tehdy nebyla jistá, jestli se "tak mladá" chci vdávat, takže jsem aspoň navrhla cca půl roku odklad), OBĚ děti byly plánované a já do nich manžela rozhodně nenutila... a najednou po pěti letech vztahu, půl roku od početí druhého dítěte přijde s tím, jak od samého počátku trpí. Já to nechápu, proč si mě teda chtěl brát, a když už jsme se vzali, proč teda ode mne neodešel, dokud jsme neměli děti? Rozhodně "splodit dítě" nebyla jediná možnost, kdy se milovat, to dodávám pro rejpaly :o) Navíc mu vadilo, že mu "nechci" splnit jeho přání - problém je v tom, že s tím typem milování jsem se tak nějak jaksi nesetkala, takže může naznačovat, jak chce, pokud mi to neřekne "na plnou hubu" (pardon) a nejlépe prakticky :o), tak těžko pochopím, co že by to vlastně rád (nebo dokonce že se mi něco snaží naznačit) :o(

Jak jsem to tak četla, bylo mi všechno moc líto, nejradši bych šla za manželem, co a jak se mu nelíbí a představuje si jinak (konečně, dost možná, že i pro mne by to byla výhra :o) ), jenže... bojím se, že i kdybychom dali vše dohromady (kvůli holkám bych za to byla strašně moc ráda, sama za sebe si už tak jistá nejsem), že to stejně nebude mít dlouhé trvání. Jak jsem od něj v posledních dnech zjistila (a bylo to i v tom dopise), tak za všechno špatné v naší rodině můžu já. Ano, teď si vyčítám kdeco, ale pokud má manžel pět let problémy s tím, že se mu nelíbí náš sex, a za celou tu dobu nebyl schopný si o tom pohovořit., tak má na své nespokojenosti přece minimálně stejnou část viny, jako já. Jestli jsem si do včerejška myslela, že mám problém, tak jsem se mýlila. Problém mám až teď... Mám před sebou lákavou možnost udělat jeden velký krok, který by mi pravděpodobně udržel manžela, aspoň pro tuto chvíli. Jenže v poslední době mi řekl tolik vět, díky kterým mu už tak docela nevěřím a díky kterým se bojím stále doma "jenom" skákat kolem dětí a čekat, až někdy náhodou na nás bude mít manžel čas - doteď mi připadalo vcelku normální, že se mu snažím jeho práci ulehčit aspoň takhle, nicméně teď mám pocit, že by se mi to v budoucnu mohlo pěkně vymstít. A že tohle se nezmění, protože nemá čas udělat si čas, to už mi manžel řekl. Kdyby šlo jenom o mne, tak už mám dávno sbalené kufry a bydlím na ubytovně. Ale zrovna před chvílí manžel proletěl bytem: sotva pípla zabezpečovačka, už Verunka od pohádky vyletěla ke dveřím a celou dobu mu byla v patách a co udělal on, musela hned dělat taky... Ach jo. Ale i tak mám štěstí - původně jsem všechno chtěla řešit na chatě, ale tam bych to nezvládla. JEdnak jste mi hodně pomohli vy, jednak ten dopis byl v "internetovém" počítači, kdežto já si s sebou beru počítač "účetní". Bez vás a toho dopisu by mi spousta věcí unikala a já bych přemýšlela nad něčím naprosto jiným. Díky :o)

S.
 Daniela 
  • 

Re: Zapomenutý dopísek :o( 

(26.5.2003 10:50:26)
Mila Sylvia,
skutocne neviem, co mam napisat, tu je kazda rada draha, chcem iba, aby si vedela, ze Ta moc podporujem a drzim Ti palce, nech urobis cokolvek. Si skutocne obdivuhodna zena, Tvoj manzel si vobec neuvedomuje, koho straca. Bud nadalej silna!!! Si este mlada, mas pred sebou este vela krasneho.
Kedy ides na chatu?
 Zuzava* 


Re: Re: Zapomenutý dopísek :o( 

(26.5.2003 11:30:33)
Sylvie, víš, myslím, že jak je tvému muži už tak kolem pětatřicítky nebo víc, tak to není nezralost, ale možná taky druhý dech. Nevím, jestli jsem to pochopila správně, ale vám OBĚMA se zdál sex od začátku vztahu moc umírněný v porovnáním s tím, co jste zažili dřív, ale oba jste se s tím smířili, nemluvili o tom, a on ti teď vyčítá, jaká jsi?

Na to se dá říct jen jedno Když tě Má někdo rád, ať uděláš cokoli (i špatného)nebo vypadáš jakkoli (i špatně), má tě DÁL rád.

Jestli tě nekdo NEMÁ rád, ať uděláš cokoli(dobrého) a vypadáš jakkoli (výborně), POŘÁD tě nemá rád.

Ta nemožnost ovlivnit to je možná deprimující, ale je to tak.
Vím, že se tomu stejně neubráníš, přemýšlet o tom, kde jsi udělala chybu, tak si občas pěkně nahlas řekni, že žádná chyba nebyla, a rozhoně ne tvoje.
Neboj, určitě to zvládneš.
 16.5Salám&Lajka14 


Re: Zapomenutý dopísek :o( 

(26.5.2003 15:25:33)
To nějak nedává smysl... když byl od počátku nespokojený, proč ti nic neřekl? Čekal, že na to přijdeš sama? Že se podíváš do křišťálový koule a řekneš si "ha, on ten můj chudáček není spokojený v posteli, musím s tím něco udělat"? Neumí mluvit nebo co?
Rozumím tomu čím dál tím míň, pokud jsem tomu tedy někdy rozumněla vůbec. Ten tvůj manžel musí být pěkně divnej brouk...
 Martina, Honzík 3,5 roku 
  • 

Re: Re: Zapomenutý dopísek :o( 

(26.5.2003 16:22:27)
Já myslím, že se mu teď prostě hodí všechno negativní, co ho napadne. Tak to řekne ať je to co je to.
A že moc nemá smysl pátrat po příčinách jeho chování, ty zná jen on sám.
Sylvie, už ti to říkaly přede mnou, ale ještě jednou: uvažuj teď pouze prakticky o tom, co BUDE s tebou a dětmi a na zbytek nemysli. Jde to těžko, ale jako jediné to má v daný okamžik smysl.
Manžel se snaží omluvit sám sebe tím, že obviňuje z krachu manželství tebe, a z toho zcela určitě neustoupí.
DRŽÍM TI PALCE, VŠECHNY! :-))

P.S. Já to totiž nedokázala (myslet na materiálno) a přišla jsem o byt, úspory,...Měla jsem bydlet s jeho novou partnerkou a dítětem a to mě dohnalo k odchodu.
Teď (i když mám druhého manžela moc ráda) už bych to URČITĚ dokázala! Jen doufám, že to nebudu potřebovat :-)))
 ~•~Missy~•~ 


Re: Zapomenutý dopísek :o( 

(26.5.2003 21:07:01)
Milá Sylvi,
jen jsem ti chtěla napsat, že ti strašně moc držím palce, abys stávající situaci zvládla s co možná nejmenšími šrámy na srdíčku. Já mám zkušenost takovou, že většina chlapů jsou srábci, kteří nedokážou říct věci na rovinu a místo toho vždycky hledají zástupné problémy. Můj expřítel byl něco podobného – dokud byl zamilovaný, tak jsem byla ta nej a když ho náš vztah přestal bavit, tak začal hledat mouchy a kde jinde než na mně. Najednou mu vadilo, že jsem tlustá i když v době, kdy se mnou začal chodit, jsem vážila o 6 kilo víc. Od tý doby vím, že pokud partnerovi začne vadit něco, co mu doteď absolutně nevadilo, je problém jinde a hlavně úplně jinej.
I přesto, že bych ti moc přála, aby se situace u vás urovnala a aby měly holčičky doma svého tatínka i maminku, myslím si, že s člověkem, jako je tvůj manžel, se už nedá do budoucna počítat jako s odpovědným partnerem a životní oporou. Je lepší to rozetnout hned, než po zbytek života trnout, kdy zase manželovi „rupne“.
Hodně štěstí tobě i holčičkám!
 Žaba (Darek, Alan a Dora) 


Re: Zapomenutý dopísek :o( 

(26.5.2003 22:24:13)
Ahoj Sylvie,
já bych to neviděla tak tragicky jako většina holek tady. Ovšem netvrdím, že zrovna já mám pravdu :-(.
Myslím si, že jeho chování totiž nemusí být až tak úplně nesrozumitelné a nemusí mít nějakou ženskou už najitou. Může být prostě utahanej, vystresovanej a zblblej. Udělal jednu chybu - řekl Ti to o tom, že nevypadáš jako člověk - a teď si ji nedovede přiznat (ten dopis Ti možná nezapomněl dát, možná se k té chybě chystal už tehdy, ale v tu chvíli mu to došlo - nezapomněl Ti ho dát, zapomněl ho smazat). A teď vymýšlí první poslední, aby to, co vypustil z pusy, nějak zakamufloval a zdůvodnil - před tebou, před celým světem, ale hlavně před sebou. Netvrdím, že je to inteligentní a zralé chování, říkám jenom, že se to dá vysvětlit (a možná by se našel i jiný způsob, který mě nenapadá, tohle jsem viděla jinde). Jestli omluvit, to nevím, to je na Tobě.
Co se týče možnosti ještě to s ním zkusit (a zjistit, jestli přece jenom nemají pravdu spíš ty, které ho mají za nenapravitelné sobecké hovado) - já na Tvém místě bych tomu byla nakloněna, ale opravdu POUZE tehdy, pokud si na Vás ten čas udělá. Řekla bych mu, že ho mám ráda a nechci o něho přijít, že nechci, aby děti byly bez tatínka, ale že tak, jak je to teď, nemám ani já manžela, ani děti otce. Takže chci buď tento stav potvrdit nebo změnit. Ovšem Ty nejseš já a navíc já mám houby zkušenosti, proti Tobě vedu pohodovej život.

Ahoj a drž se

Žaba
 Elíláma 


Re: Zapomenutý dopísek :o( 

(2.8.2010 17:03:34)
Ahoj Sylvie, Tvůj manžel je absolutní primitiv, sex časem odejde (i on v padesáti už nebude chodící testosteron) a co mu z života zbude? Navíc, handrkovat se o postavu a sex pár týdnu po porodu je svinstvo, sama jsem přibrala hodně, máme 2-měsíční miminko, cítím, že doufá, že to brzo shodím, ale vyčíst může jen ignorant... Nemáš to teď lehký, dvě děti a sama, ale držím ti palce, takový chlap Ti za to opravdu nestojím je to hnida.
 Elíláma 


Re: Zapomenutý dopísek :o( 

(2.8.2010 17:22:28)
s časovým odstupem, smaožřejmě, tedy spíš pro ty, kterým se něco podobného děje.
 Karca 1 


Re: Re: Re: "Spálení" 

(25.5.2003 16:16:45)
Jak "spalil"???
Jak "najde si maminku s ditetem"???
To nema zadnou logiku.
 Miška, 3 děti 


Re: Re: Re: Re: "Spálení" 

(25.5.2003 16:26:34)
Teď mi to tak nějak docvaklo. Se Sylvií se spálil, tak si chce najít maminku s dítětem, aby nemusel procházet dalším těhotenstvím. Logiku to nemá, ale možná to vysvětluje to, že vidí, že těhotenství a mateřská dovolená změní ženu natolik, že ty změny on nechce dál prožívat u další ženy.
 Miška, 3 děti 


Re: Re: Re: Re: Re: "Spálení" 

(25.5.2003 16:29:27)
Asi to u něj znamená - změny postavy, osobnosti, zájmů.
Sylvi,jakého sis vzala slabocha?! :-))
 Miška, 3 děti 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: "Spálení" 

(25.5.2003 16:32:55)
A ještě jedna změna - že je žena v těhotenství unavená a nespí semtam s mužem :o)
 xxxxxxxy 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: "Spálení" 

(25.5.2003 16:42:46)
sylvi, čeká tě náročné období, ale musíš to zvládnout! naprosto souhlasím se vším, co ti tady psaly holky. Vůbec si nedělej výčitky, není to tvoje chyba. Tvoje chyba spočívá v tom, že jsi ho viděla růžovýma brýlema a ne takového, jaký byl ve skutečnosti. mě se stalo totéž (dítě bylo naštěstí jen jedno, ale zase tam byly jiné drsné komplikace), několik měsíců to byla hrůza, ale teď mám novou báječnou rodinu, nový manžel dokonce dcerku adoptoval a ona ho příšerně miluje (na starého občas vzpomíná a stýská se jí, ale co naděláme, když on nemá zájem).
neřeš už city, bude to bolet možná dlouho, ale musíš se soustředit na materiální stránku a případně na to, jak ochránit děti, hlavně tu starší, co nejvíce trápení. Úplně to nepůjde, ale nedávej to za vinu sobě. pokud jde o materiální stránku, buď tvrdá, najdi si dobrého právníka a vyraž z něj, co půjde.
Můj bývalý např. u soudu ukázal potvrzení, že je nezaměstnaný a nemůže platit alimenty (pracoval načerno). dala jsem mu na výživné exekuci, přišel mu domů exekutor, sepsal pár věcí a najednou peníze byly. City to nezahojí, ale nebudeš žít s dětmi v bídě. neboj se chtít po něm hodně, soud ti nikdy nedá všechno. jestli ti bude manžel nadávat, je to jeho problém, nemysli na to, jestli mu chudáčkovi náhodou neubližuješ, takové myšlenky nejsou na místě. Musíš se zabezpečit. požaduj i byt, jedna moje známá se nedávno rozvedla a soud jí přiřknul byt, který byl původně psaný na manžela.
je téměř jisté, že tvůj muž už tu milenku s dítětem má, ale bude tvrdit, že si jí našel až po vašem rozchodu. takže žádné výčitky. držím ti moc amoc palce a přeju pevné nervy.
 Karca 1 


Re: Re: Re: Re: Re: "Spálení" 

(25.5.2003 16:33:22)
No jo, ale jeho to snad take muselo nejak zmenit ne? Copak rodicovstvi poznamena jen zenu?
 Karca 1 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: "Spálení" 

(25.5.2003 16:34:35)
Misko, to je tva dcerka na obrazku? To je ale kocenka!!! ;o)))
 Miška, 3 děti 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: "Spálení" 

(25.5.2003 16:35:59)
Díky :-) Roste, jako z vody, nedávno byla mimino :-) Teď už měla v únoru 4 roky. Toto letí :-(
 Karca 1 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: "Spálení" 

(25.5.2003 16:44:44)
No je opravdu moooooc hezka!!!



Je fakt, ze pro chlapy sex znamena neco jako ze vubec ten den existujou, to je fakt! Ke stesti jim vlastne staci malo. Ted me napada, mozna kdybychom se vykaslaly na ten zbytek, ktery nam pripada dulezity a pokusily se myslet jejich mozkem...??? Co myslite klapalo by to?
 Miška, 3 děti 


Re: Re: Re: Re: Re: Re: "Spálení" 

(25.5.2003 16:34:53)
Karo, každý vidí změny jen na těch druhých, na sobě nee. To by musel strašně moc chtít na ty změny přijít a moc přemýšlet. K tomu ho ale nikdo nedonutí, protože "on ten problém nemá"
 Hannah 
  • 

Re: Re: Re: "Spálení" 

(28.5.2003 11:55:32)
Milá Sylvie - přeju hodně moc štěstí a zdraví, ostatní už půjde samo...
Je mi moc líto, že to u vás tak dopadlo, vím, že to nebude lehké a práce budeš mít dost a dost, ale víš - ono ti asi bez něj bude líp. Ten závěr s kominíkem je krásný - já myslím, že to bylo znamení, že to bude všechno zase fajn.
 Vilma 
  • 

Re: Re: Re: Re: :o( 

(25.5.2003 12:45:17)
Sylvie, musim se pridat k ostatnim. Jana ma pravdu. To on Te bude muset zivit a deti. Zadna nizsi zivotni uroven. Bud v klidu a netrap se, protoze ten tvuj muz je egoista, ktery se jen tak nevidi. Taky me napadla stejna otazka. Vy jste druhe dite planovali??? Nebo prislo neplanovane??? Preci musel vedet , co to bude obnaset. Bohuzel ja jsem dopadla stejne jen s tim rozdilem, ze ja mam jen jedno dite. Vlastne , kdyz se na to zpetne divam, tak nase manzelstvi prestalo fungovat, kdyz se dite narodilo. Taky se manel s ditetem pohral chvili , a pak uz jej obtezovalo. Horzne jsem se trapila. Sexualne jsme zili 2-3x do roka. everu odmital a misto, aby myslel na rodinu, tak se chodil bavit s kamarady. Mela jsem deprese, nemohla jsem jist. Stale jsem plakala. Pomohla mi kamaradka, ktera mi rekla, co blaznis, co se trapis. Vzala sis egoistu, ktery vlastne stavi nade vse sve pohodli a sebe, pak praci a kamarady, pak daleko siroko nic a pak dite a tebe. Seber se a jednej.. Pochopila jsem, ze vlastne dite je jen moje, protoze manzel s nim netravil vic nez 2 hod za tyden, takze ho vubec neznal. Kamaradka rikala. Ze bychom byli stastna rodina, kdyby jsme nemeli dite. A mela pravdu. Tak jsem si po md nasla praci a zacala planovat zivot bez manzela jen s ditetem. Manzelstvi fungovala jen , ze jsem mu nabidla jidlo, vyzehlila, ale vse spojene s domacnosti platil. Nakonec se mi zacalo darit v praci. S ditetem jsem si uzvivala a casem jsem nasla nekoho jineho, pro koho ja atraktivni jsem a kdo miluje me dite. Nehazej flintu do zita a rozhodne se nikam nestehuj. Ber to tak, jak to je a uvidis, ze to bude pro tebe jen lepsi a lepsi....
Skutecne manzel neco skryva, ale chlap se nikdy neprizna... Hodne sily
 Jana CAM 


Re: Re: Re: Re: :o( 

(25.5.2003 13:14:56)
Sylvie,
přidávám se k Janě, rozhodně do práce nikam spěhat nemusíš. Moje kamarádka si zjistila u právníka jaké má práva a rozvod manželovi nepodepsala a soudně si vyřídila vyživné na sebe a na děti. Měla se pak finančně docela dobře - manžel zuřil. Manželé totiž musí mít stejnou životní úroveň, takový je zákon. Ty navíc pokud jsi manželovi dělala účetnictví, tak jsi u zdroje informací. Nerozvedou vás dřív než budete mít za sebou majetkové vyrovnání a ty máš nárok na polovinu majetku získaného v manželství bez ohledu na to, jak jsi finančně rodinu podporovala. Teď je potřeba dát emoce stranou a prakticky jednat. V žádném případě tě manžel nemůže z bytu vystěhovat a samozdřejmě dokud nemáte majetkové vyrovnání tak i půlka penzionu je tvoje. Zradil tě, ale ty si nemusíš vše nechat líbit, máš svá práva a už kvůli holkám je začni pevně prosazovat a neustupuj mu jak jsi to dělala po celou dobu svého manželství. Přeji ti hodně sil ahoj Jana
 Alice 
  • 

Re: :o( 

(25.5.2003 12:01:20)
Sylvie, je mi z toho smutno, a z vaseho nocního pohovoru se mi taky zvedá zaludek, to je fakt síla.
Chápu, ze tomu asi ani nemuzes uverit a nejhorsí je, ze se v tomto stavu musís starat o deti a más starost, jak tuhle situaci vy tri holky zvládnete. Ale s tím bytem a vubec, neukvap se, i kdyz predstava souzití s arogantním byvalym a jeho novou partnerkou je desivá. Zkus se s ním o bydlení, financních zálezitostech a jak to udelat co nejsetrneji pro deti dohodnout, nejlíp u právníka nebo v manzelské poradne. Mozná, ze byt není jenom manzela, pokud ho do vlastnictví získá teprve nyní za trvání manzelství, nebo más mozná alespon právní nárok v nem s detmi bydlet. Taky na vyzivné más nárok jeste pred rozvodem, nejen na deti, ale i na sebe. Sice to asi nikdy nic moc, ale treba bys s tema jeslema nemusela tolik spechat. Pokud zádost o rozvod nepodá, taky nemusís spechat, ale tyhle financní zálezitosti resit muzes. Soud by mel podle nového prihlízet k tomu, kdo rozpad zpusobil. Informuj se u právníka, jednás za své deti. Je urcite dobre, ze se s hlídáním muzes obrátit na své rodice, urcite se budou snazit te podrzet. Asi se to lehce ríká, hur plní, ale zkus si ríct, ze i kdyz ted to más tezké, zivot pro tebe nekoncí a bude líp.
Jo, a muj dojem je takovy, ze tu partnerku si nebude hledat, ale uz ji má a vzhledem k jeho soucasnému chování se mu casem vrátí, co sám dal.
 Hanka a Naty 


Re: :o(- No to snad ne !!!!! 

(25.5.2003 13:15:36)
Ahoj Sylvo,
po přečtení tohohle příspěvku mi běhá mráz po zádech a nedá mi to nenapsat. Sledovala jsem tuhle diskusi a doufala, že se to u vás doma urovná a vše bude zase v normálu. Ale to cos napsala je od tvého manžela PODRAZ 1 STUPNĚ !!!! Jistě věděl co rodina obnáší, když jste si pořizovali druhé miminko, tak už vůbec nechápu, proč chce najednou utíkat !!! A ještě ti řekne, že si najde přítelkyni a že budete bydlet dohromady !!! Sylvi promiň, ale opravdu nechápu. Držíš se – já zažít rozhovor, jaký jsi popsala, tak mě asi raní mrtvice a nejsem schopná ničeho. Nejhorší je, že se to může stát opravdu každému, i když si myslíme, jak máme doma nejbáječnějšího manžela , může se taky takhle zbláznit. Nechci tě ještě víc ranit, ale mám pocit, že je v tom někdo třetí. Takhle se většinou chovají muži, když si najdou milenku a snaží se rychle začít znova. Promluv si s ním o tom.Držím moc palce ať jsi v pohodě a vše zvládneš. H.
 Zuzava* 


Re: Re: :o(- No to snad ne !!!!! 

(25.5.2003 13:45:19)
Sylvie, doporučuju důkladně přečíst dopis Jany, má pravdu, však tvůj muž, který to nedomyslel, brzo může začít litovat. Jinak radím, zajdi na sociálku a požádej o svěření dětí do vlastní péče a stanovení výživného i na tebe. To se dá i bez rozvodu, tam ti poradí co a jak. Jestliže mu děláš účetnictví, víš moc dobře, jaký je příjem, a jednou jsi psala, že to docela vynáší (jen že ty peníze se zas investujou dál atd.) Prostě do toho vidíš, tak si nebude moct hrát na chudáka bez koruny. Máš nárok na stejnou životní úroveň, a tvoje děti taky. Co nejdřív si dej někam k rodičům veškeré možné doklady včetně těch z účetnictví, nájemní smlouvy, doklady týkající se penzionu, auta, pokud máte atd., taky rodné listy a třeba i oddací list a tak,ať si zaplatí kopie, kdyby je chtěl. Možná to vidíš jako přehnané opatření, a v případě, že se situace za čas urovná, on se chytí za nos a ty po rozvaze usoudíš, že když se polepší , tak to s ním ještě zkusíš, se to dá všechno zase změnit. Kdyby ale šlo do tuhého, tak potom nějaké věci budeš obtížně dokládat, a je to zbytečné.
Doufám, že tyto rady za čas nebudeš v praxi potřebovat, ale lepší je připravit se, než pak litovat. Sama jsem zažila, jak se změnilo jednání muže, kterého jsem milovala, a myslela si, že znám, a sama víš, že už ses dočkala toho, že ti připadá jako někdo cizí, takže říkat to by on neudělal není na místě. Hodně sil a mysli na to, že ty jednáš fér, na rozdíl od něj, a že si nemáš co vyčítat.
 Ja a zase ja 


Re: :o( 

(25.5.2003 14:11:35)
Sylvie,
s tím bytem to se pleteš.Jestliže v něm pobýváte oba a smlouva je napsana na něj tak ty jsi spolubydlící,společně posuzovaná osoba.Nemůže tě odtamtud vykopnout,věř mi,je to tak.
 sally 


Re: :o( 

(25.5.2003 18:27:44)
Safra Sylvie,
to jsou mi věci, že nestačím zírat. Tak on tu není od toho, aby nahrazoval jesle? A dětem by platil hlídání? Hele, co kdyby ti platil za hlídání dětí (24 hodin denně 7 dní v týdnu, pěkně podle sazby, kterou jste platili té paní na hlídání x 2 - děti jsou přeci dvě, ne?). Myslím, že bys měla po starostech - finančních i jiných :-)))
Ale vážně. Myslím, že teď je nejdůležitější, abys vzala ROZUM do hrsti. Rozum, nikoliv CIT. Verunka se bez táty obejde a Lada ho stejně skoro nezná. Neutápěj se v lítostech nad věcma, s kterejma nic nenaděláš - nepřemýšlej nad tím, jestli ho miluješ a jestli to bude pro Verunku těžký - to je luxus, který si teď nemůžeš dovolit.
Začni s věcmi, které tady radily holky - měj v pořádku doklady, i důkazy o tom, kolik peněz kam šlo, kolik vydělává (sorry, ale pochybuju, že mu soud sníží alimenty jen proto, že on chudák musí peníze investovat do budoucí firmy - penzionu). Zkus is najít nějakého právníka (určitě existují nějaké organizace, které BEZPLATNĚ poradí ženám v tvé situaci), a začni jednat. Rozmysli si, co potřebuješ nejdřív - nejspíš asi střechu nad hlavou - a řeš střechu nad hlavou (jestli prodáte penzion, nebo byt, nebo cokoliv jiného, abyste mohli mít oddělené bydlení). Až budeš mít střechu nad hlavou řeš další věci - třeba peníze, alimenty, péči o děti, rozvod atd. Neříkám, že to musí být v tomhle pořadí, to si musíš rozmyslet ty sama, ale myslím, že právě to oddělené bydlení by vám velmi prospělo.
Neutápěj se v lítostech a sebelítostech, teď potřebuješ energii na jiné věci. Zkus přemýšlení o citech "odložit" na dobu, kdy si to (lítost, city) budeš moct dovolit. Když se dostatečně přehlušíš přemýšlením o praktických problémech života, bude ti trochu líp. Hlavně - jsi moudrá ženská, máš přehled, takže uvidíš, že to zvládneš. Že vymyslíš řešení, že se časem vaše situace (tím myslím tvoje a tvých dětí) vyvrbí, že to nebude ve finále tak zlé, jak to vypadá teď (nezapomeň, že ženský jsou báječný na tvorbu "katastrofických scénářů" - a na katastrofické scénáře je vždycky čas).
Osobně bych řekla, že tě teď čeká velmi těžký rok, ale ženská (a máma obzvlášť) vydrží víc než člověk.

Tvůj muž - no přiznám se, že je to na mě dost silný kafe. Snad to raději ani nebudu komentovat. Ale taky se mi stalo jednou v životě, že jsem najednou koukala, vedle koho jsem to celá léta žila a že jsem ho vlastně vůbec neznala. Nejhorší pocit byl, že JÁ jsem se vlastně za to styděla. Za sebe. Přitom stydět by se měl on. No, to že on je takový nebo makový, to je jeho problém. S tebou to má společné jen to, že s tím musíš ještě pár měsíců nakládat - ale rozhodně nemusíš přistoupit na žádné jeho úlety.
 Jana Z. 


Re: :o( 

(25.5.2003 23:23:11)
Sylvie,

tohle jsem obrecela ale zaroven mi to zvedlo tak adrenalin..takova sobeckost a sebezahledenost tveho manzela..
Prosim drz se, nedej se, hlavu vzhuru, jednej..Drzim Ti palce..

jana
 zuzana 
  • 

deleni majetku 

(26.5.2003 8:20:56)
Mila Sylvie, od te doby, co verunka napsala na rodinu prvni clanek o vyhodach noseni se v satku, jsem si vase prispevky tak oblibila, ze jste se vsechny staly cleny te moji virtualni rodiny. Tak me to ted taky tak talo, ani verit se mi tomu nechce. Ale ty jsi uzasna holka do nepohody, jak je z tvych clanku jasne a nakonec i tohle prekonas a vyjdes z toho jen silnejsi.
Jsem presvedcena, ze mas narok na polovinu majetku firmy, i kdyz je psana jen na tveho muze. Jeden nas znamy se nedavno rozvadel, maji s kamaradem nakladatelstvi na pul, pri rozvodu dostala jeho puvodni zena 25%, ackoli nebyla podilnikem ani pro firmu nikdy nepracovala.
Drzim moc palce holcickam i tobe
zuzana
 Anikka 


Re: deleni majetku 

(6.6.2003 14:27:05)
Bacha, ono záleží na tom, jestli je firma součástí bezpodílového spoluvlastnictví manželů!
Hodně manželů, z nichž jeden nebo oba podnikají, si zařídí (nevím, jak to probíhá), aby firma jednoho z nich nepatřila do bezpodílového spoluvlastnictví jednoduše proto, aby v případě dluhů či dokonce krachu té firmy nepřišel k úhoně majetek rodiny a např. střecha nad hlavou.
Pokud by Sylvie s manželem toto tak měla, pak vy se výnosy z firmy započítávaly do mužova příjmu pro účely výživného, ale neměla by nárok na polovinu. Totéž ovšem i s případnými dluhy - nezodpovídala by za ně.
 irena (Míša5/00+Maruš3/03) 


Milá Sylvie, 

(26.5.2003 0:45:25)
Moc nevím, jak to napsat...
Spousta lidí, co tu čte Rodinu Ti jistě drží palce a moc na vás holky myslí. Snad Ti dobře poradí ti, kdo něco takového prožili .... :-(
Jsme všichni v duchu s Tebou, vydrž!!!
 Míša, 22 let 
  • 

Milá Sylvie,drž se! 

(26.5.2003 6:38:59)
Sylvie, dřív jsem si myslela, že není vůbec možný, aby po světě chodil takovej sobec... Ale doma jsme měli to samý... Můj otec byl neuvěřitelnej despota, pro ránu nešel daleko.... A pozor, tenhle mistr světa si našel ženskou loni na podzim a těsně po Vánocích se po 23 letech manželství od mamči odstěhoval. Její první reakce (trvalo to asi 3 měsíce)? Chtěla ho zpátky, pláč, pláč, pláč, asi 10 kilo dolů. Chápu to, přece jenom to není kousek života, ale skoro čtvrt století. Ale náš drahý tatínek se neozval už 5 měsíců (nám dětem, jsme s bráškou do roka) a s mamkou všechno řeší na na půl "ústa". Minulý měsíc se rozvedli.

Někde tu zaznělo, že odchozí rodič má platit 1/3 příjmu na své nezaopatřené děti... Oba s bráškou studujeme a od něj vidíme každý měsíc 800,-: s tím se člověk v Praze vyloženě rozšoupne... Pro holky od něj trvej na tom nejlepším a nechje zajistit do budoucna! Člověk, co má na penzion v nej turistické lokalitě, musí mít na život svých dvou berušek!

Takže, psala jsi, že děláš účto, takže jsi šikovná ženská a navíc můžeš pracovat samostatně a kdykoliv a kdekoliv, dá se to dělat i doma. Ničeho se neboj, práci najdeš, na jeslích a školkách není nic špatného, my jsme tam jako děti strávili veškerý potřebný čas a myslím, že je to pro socializaci;) dítěte to nejlepší: naučí se dělit, nebojí se lidí kolem, umí rychle žít v kolektivu! A maminka na ně má celý odpoledne a víkendy: o nic ho nešidí. Podívej se ve Francii, tam je mateřská 3 měsíce (nespletla jsem se, opravdu tam patří měsíce!) a jsou všichni v pohodě.

A pozor! Našemu "tatínkovi" nezůstal jediný kamarád: ne že by ho snad všichni šmahem odsoudili, rozvedených manželství je spousta, ale on byl vždycky takový sobec, lidi velice jednoduše urazil, celý to držela pohromadě mamka. Takže naší mamče zůstalo to nejdůležitější: má kolem sebe spoustu hodných a kamarádských lidí a dostává se z toho super rychlým tempem. Vypadá to, že ty jsi na tom stejně. Všechno půjde!

A hlavně se nenech manipulovat a přesvědčovat, že je všchno tvoje chyba: takový sobec si vždycky najde nějaký důvod a způsob, jak svoje nedostatky hodit na ostatní.

Myslím na tebe!

Já jen nevím, kdo mě jednou přivede manželovi k oltáři...
 Perseida 


Re: Milá Sylvie,drž se! 

(26.5.2003 12:04:35)
Ahoj Silvie,Tvoje příapěvky sleduju ačtu je moc ráda.S Tvým manželem bych se rozvedla,bohužel si myslím ,že už Ti to dal dost jasně najevo.S Vámi být prostě nechce,nechala bych ho být.On je ten,který přijde o to nejcenější,co kdy mohl mít a má.Tobě zůstanou Tvoje holčičky a Ty ti jednou vše vynahradí.Myslím,že v nich najdeš tu sílu,i když Tvůj humor je obdivuhodnej,to je prostě skvělý ,že to dokážeš i v takových chvílích a situacích.Zařiď se podle sebe,manželovi nevař ,neper,starej se jen o sebe a o děti,aŤ se o sebe stará sám,a odjeĎ na tu chatu,bez něj,já vím že Ty to zvládneš a časem se budeme pěkně chechtat Tvým pěkným příspěvkům,Ahoj H.
 xxxxxxxy 


Re: Re: Milá Sylvie,drž se! 

(26.5.2003 13:36:25)
Sylvi, nemůžu uvěřit tomu, že by sex byl jediný důvod, proč od vás chce odejít a to teď, kdy máte dvě děti. Za prvé je divné, že by ti za celé roky neřekl, co chce, že by se nepokusil o změnu, naopak si s tebou pořídil dvě děti a tiše trpěl, a pak by zničehonic jeho utrpení bylo tak velké, že by mu nezbylo než si najít jinou, a to s dítětem (divný detail, proč s dítětem, co to má společného s jeho sexuální frustrací???) Spíš se prostě zakoukal jinde, a to do ženy s dítětem, která mu poskytuje úžasný sex (což taky většinou trvá jenom první měsíce). Možná mu dřív váš sex vcelku vyhovoval, a až dodatečně "pochopil", že mu celé roky něco chybělo. Kupon do seznamky může být jenom kamufláž nebo je zde ještě jiný důvod, proč ho měl vystřižený. Radši moc ničemu nevěř.
 Ori, 3 děti 


Střecha nad hlavou 

(28.5.2003 21:29:07)
Sylvie, nevím jestli si to ještě přečteš, než pojedete na chatu, ale u nás se to srovnalo mimo jiné taky kvůli tomu že jsem se uklidnila, přestala šílet a brečet a rozmyslela jsem si následující:
1.) když chce jít, ať jde - ale ON, ne já s dítětem
2.) byt je můj, já se starám o JEHO dítě
3.) bude NÁS oba živit, protože lepší plat než on mít nebudu
4.) kompletně se o nás postará po finanční stránce, abychom netrpěli nedostatkem, protože JÁ nezavinila to že ON chce odejít

Když jsem si tohle rozmyslela, začala jsem být fakt v pohodě a jakmile začal mít zase nějaké řeči, okamžitě jsem mu tenhle seznam předhodila.

Mimochodem, tady na Rodině vyšel před pár měsíci článek o právních aspektech rozvodu, zkus se na to podívat, je tam např. mimo jiné i to, že manželství s malými dětmi nerozvede žádný soud pokud tam není nějaký opravdu velmi velmi závažný důvod a pokud manželé nežijou alespoň půl roku odloučeně. Jsou tam i další zajímavé věci.

Taky jsem si vyzkoušela že odloučení to nevyřeší, ani nepomůže věci promyslet. Když jsem se vrátila po 14 dnech od rodičů úplně vyřízená, protože mi nepomohli s Davčou, byla krize ještě horší než když jsem odjížděla.

Věřím, že to zvládneš, ať už to dopadne jak chce. Ty musíš být silná a všechno vydržet kvůli holčičkám a určitě Ti všechno vynahradí.

 irena (Míša5/00+Maruš3/03) 


že by KAMUFLÁŽ?? - ad "zapomenutý dopísek" a i jiné... 

(28.5.2003 23:12:19)
Milá Sylvie,
nadále držíme palce, a (pokud to teda ještě vůbec čteš:-)) napadlo mě, jestli ten dopis, podobně jako kupon z Annonce, nebyl jen nastrčený podvrh. Možná je to moc komplikované a manžel by se tím vůbec nezatěžoval, nevím... Rovněžtak, zda je vůbec u vás na PC možno uložit dopis tak, aby to vypadalo, že byl napsán na nový rok - a přitom on byl novější... Možná to ale vůbec nemusel být podvrh - i tak, pokud datum odpovídá, je stejně docela možné, že "partnerka s dítětem", kterou hodlá shánět, je už dávno reálně existující osoba a skutečně je tohle jen kamufláž, aby on vypadal nevinně a všechno vyzeralo jako jen Tvá vina...
Komunikace evidentně moc nefungovala (ano, my s tím taky máme někdy problémy :-(), ovšem pokud jsi ústně aspoň z poloviny tak sdílná jako písemně, tak ani v tomhle nemůže být vina na Tvé straně.
Promiň čiré spekulace. Stejně je to asi jedno. Pokusím se přidat i něco praktického :o)
Právní aspekty rozvodu - naštěstí s tím aspoň zatím nemám osobní zkušenost; jak psala Orionka, skutečně otec malých dětí nemá k odchodu tak snadnou cestu. Švagrová mojí kamarádky se vdala, teď přišlo miminko a manželé spolu nežijí... kupodivu asi půl roku po svatbě ona uvažuje o rozvodu (podrobnosti vynechme). Zjišťovala si, že pokud ona bude na mateřské, musí ji i dítě bývalý manžel živit, nebo něco v tom smyslu, a také vás nemůže vykopnout z bytu. Jen mlžím, ale přesněji to jistě bude v tom zmiňovaném článku, nebo jistě něco bude vědět třeba Aperio či jiné organizace... (Proto snad nebude nutné dávat Ladu v půl roce do jeslí apod.:o))
Dále, co se týče práce, sestřičky nejsou pravda nejlépe hodnoceny a dělat na směny - to s malými prcky moc nejde. Ale jsi šikovná na psaní, umíš účetnictví a počítačový ignorant taky dávno nejsi - nevím, jaká je v Praze situace, ale třeba by ses mohla časem upíchnout i v nějakém časopise, grafickém studiu apod. (možná stupidní nápady, ale jistě by se to dalo ještě rozvíjet). - Kdaždopádně, teď máš nárok se 3roky dětem nerušeně věnovat a manžel by to měl určitě finančně zabezpečit, to je snad právně ošetřeno.
Ještě jsem chtěla něco napsat, poslední dobou jsem na vás hodně myslela, ale už mi to nějak vypadlo...
Snad jen, že se těším, až tu budou zase skákat rozverní čertíci místo žlutých uplakánků, a že to snad nebude tak dlouho trvat:-)
pá Ester
ps.- omyl, tak čertíci už skáčou! ;-)))
 Apolena, jeden syn 
  • 

Rozuzlení 

(20.8.2006 17:59:52)
Sylvie, a jak to bylo dál? Myslím, že převážná část těch, kdo tvůj osud (a tvých dětí) sleduje a po celou dobu drží palce, by ráda věděla, jak se ti daří.
 Miťa,Max 1/00,Kačenka 4/05 


Silná osobnost 

(1.6.2005 13:49:30)
Ahoj Sylvie
musím říct,že tě obdivuji.Mých šest neděl skončí v sobotu 4.6. a nedovedu si představit,že bych měla být sama s dětmi.Taky mám už pětiletého kluka,takže to trošičku znám,akorát u nás je větší věkový rozdíl mezi dětmi.
Líbí se mi,jak popisuješ šestinedělí a musím s tebou souhlasit.Mívám stejné pocity.Jenom mám trochu víc štěstí než ty a to je manžel,kterému se naštěstí líbím,jaká jsem.Bohužel nejsem já se sebou spokojená a tak mě čeká taky cvičení,jen trochu později.

Já,kdyby mě manžel chtěl opustit,natož v šestinedělí,tak bych asi hodně brečela.Obdivuji,jak to bereš.Určitě nejsi úplně klidná,kdo by taky v takové situaci byl,ale díváš se na to podle mě s rozumem a nadhledem.
Ovšem tvému muži bych nakopala zadek!!!
Někteří chlapi si myslí,že nosit v sobě 9 měsíců malý zázrak,porodit ho a ještě se pak starat o něj,druhé dítě,domácnost a ještě o to,aby byl manžel spokojený je hračka.Jsou to obyčejní sobci,nic víc.Je zbytečné o nich něco psaát a zbytečně se nervovat a proto ti chci hlavně popřát,abys v životě našla štěstí jako já a mohli jste být jedna velká ŠŤASTNÁ rodina.
Jsem totiž podruhé vdaná a můžu s klidem prohlásit,že po tom,co jsem si prožila jsem opravdu šťastná,už vím,co to být šťastná znamená.
Takže pevné nervy,protože je budeš potřebovat,hodně štěstí a moooooooooc hodného a milujícího chlapa a tátu pro děti ti z celého srdce přeje Míša
 kamila 
  • 

pozor na prstiky 

(23.12.2006 0:09:47)
clanek jsem jen prolitla, ale co me udivilo, tak to, ze misto dudliku se pouzivaji prsty. ja taky jako mala dumlala prsty - nekolik let a vydumlala jsem si docela slusny predkus, takze pozor na to. preci jen dudlik bude fyziologicky prizpusoben pusince a ma to svuj smysl.

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.