| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Dítě v nemocnici

 Celkem 46 názorů.
 Doktůrek 


Dětský pacient v nemocnici 

(14.12.2004 19:19:47)
Já mám s pobytem v nemocnicích jiné zkušenosti i když někdy jsou ty zkušenosti stejné.
 Romana+Adámek6/2004 
  • 

Re: Dětský pacient v nemocnici 

(5.4.2005 23:42:19)
Nazdárek!
V květnu mám jít se svým teprve 10měsíčním synem na operaci.Máme tam být zhruba týden ale já už teď umírám strachy.Má jít asi na 2 hodiny pod celkovou narkózu a tak by mě zajímalo jestli náhodou někdo z vás lidičky neví jestli se miminkům dává automaticky ta lepší narkóza na kterou dospělí doplácí 600kč?A vůbec jestli někdo máte nějaký zážitek s tím co mě čeká tak mi dejte vědět ať vím co mám čekat.Doufám že se někdo brzo ozvete.Zatím pa,pa Romana
 llenicka 


Re: Dětský pacient v nemocnici 

(13.1.2008 10:35:32)
Pracuji léta v nemocnici a nikdy jsem neslyšela, že by si pacient hradil "lepší narkozu". Některá Je spoustu anestetik a analgetik a používají se podle délky výkonu, podle věku pacienta, podle toho jaký je to výkon, a podle celkového stavu pacienta. Takže je tam mnoho činitelů, a zkušený anesteziolog se rozhodne jak nejlépe dítě provést celým výkonem. Ze zkušenosti vím, že děti operační zákroky zvládají mnohem, mnohem lépe, než dospělí Např. Dítě po operaci ledvin, nám hodinu po operaci rajtovalo po postýlce a dospělí s tím samým 2 týdny leží a zkuhrá. Takže žádný stres, někdy je doopravdy větší práce z vystresovanými rodiči, než z jejich operovanými dětičkami. Pa
 Doktůrek 


Dětský pacient v nemocnici 

(14.12.2004 19:19:48)
Já mám s pobytem v nemocnicích jiné zkušenosti i když někdy jsou ty zkušenosti stejné.
 jirka 
  • 

jak je uspávají? 

(10.3.2005 17:29:24)
Máme jít do nemocnice s 3 letou dcerou na dva dny, a spát oděleně. Kamarádka nás vystrašila že prý sestry uspávají děti omamnými prostředky, podávanými konečníkem, že to viděla na vlastní oči, a nikdo se s ní o tom nechtěl bavit. Mám proto obavy a takový přístup nedovolím. Může se to vůbec?
 Misa3 


Re: jak je uspávají? 

(17.5.2005 17:37:56)
Jirko klidek, jen v krajnim pripade se vetsinou po operaci, kdy by nemocny nemel prilis jist(tedy ani polykat leky) se mohou davat na snizeni teploty leky v podobe cipku. Neboli to, zkusena sestra, rekne diteti, aby se obratilo na bok a vystrcilo na ni zadecek, ze to trosku zastudi, ale rozhodne to bolet nebude. Protoze to skutecne neboli, dite se uklidni.

U vetsiny operaci nasleduje prvni den po tom subfebrilie az horecka, je to zcela normalni a bezne, a pokud sestra nechce, aby dite lek na snizeni teploty vyzvercelo, dava mu ho pro jistotu jako cipek. Vetsinou to nedela o vlastni vuli, ale nahlasi lekari, ze dite ma teplotu a on o leku ktery ji snizi rozhodne(dava se skutecne vetsinou paralen v cipcich).

Jinak se mi Sylviin clanek moc libil, pamatuji si na svuj dost nestastny dvoumesicni pobyt v nemocnici, kde jsem (asi jako vetsina tehdejsich malych pacientu) byla vystavena krutosti a neuveritelne nezcitnosti sester. Dodnes to nechapu, vzdyt ty zeny musely mit samy doma deti, tak jak se dokazaly k bezmocnym, a vetsinou vystrasenym detem chovat tak tvrde???

Dnes uz to tak nastesti neni, ale jednou jsem sla na CT do detske nemocnice a delalo se mi zle kdyz jsem sla jen po tamejsich chodbach nasla mistni WC vypadalo stejne jako tehdy, tedy bez sedatka a bez splachovaci snury...A navic proti mne se bavily dve sestry, z nich jedna vezla dite-holcicku na pojizdne zidli smerem k ozarovaci mistnosti a uplne klidne se bavila s kolegyni, zatim co asi 14ctilete dite se doslova klepalo strachem... Ona(ta sestra) proste jaksi pozapomnela, ze na te zidly neveze balik strerilnich langet, ale dite...Ach jo, zajimalo by mne zda tohle nekdy prestane...

Ale Sylviin clanek me alespon ujistil, ze je dost sestrer, ktere se nad tim co dite v nemocnici proziva, zamysleji a snazi se, jak diteti tak i rodicum, pomoci. Takze snad bude stale vic ubyvat sester, ktere se na sve povolani nehodi, protoze z nej vypousteji pacienty.
 Petra 
  • 

Ceske spitaly versus chudobince 

(17.5.2005 15:33:16)
Ja osobne do ceskeho spitalu nepujdu NIKDY. A co se tyce obav, tak tim trpi nejen mali ale i velci lide.Pravem. Pokud budete videt, ze se pred hospitalizaci s Vami bavit o tom(postup lecby atd.) bavit nechteji, jdete jinam. A upozornete klidne i svou pojostovnu.
 Misa3 


Re: Ceske spitaly versus chudobince 

(17.5.2005 17:47:42)
Petro Tve rozhodnuti ze do ceskeho spitalu nepujes, nikdy je sice jiste skalopevne, ale mohou nastat okolnosti, ktere Te tam jit donuti, uraz, nejaka zavazna indispozice atd. A pak by bylo dobre si zjistit, ze vsechny spitaly tu nejsou jak v Bejrutu, ze existuji i slusne a prijemne nemocnice a slusny a prijemny personal.

Ale stejne tak, ze spitaly, jak z hororu u nas bohuzel existuji vesele dal, at uz po strance vybaveni, kde na pacienty pada strop(bohuzel nikoliv obrazne, ale doslova) az po to, ze jsou karani sestrou zpusobem, ktery by oni samy nevolili ani ke zlodeji, ktery by se k nim v noci vpoupal...

Co s tim, netusim, jen to, ze se lekari stale domahaji vyssich platu a cast pacientu je presvedcena, ze nepravem a druha cast, ze pravem, ze jsem vyslechla podle mne naprosto nesmyslne sagy, na tema, jak se nekteri pacienti do nemocnic chodi umyslne nechat hospitalizovat, aby usterili( sireno pacientem s VS vzdelanim a ODS prislusnosti). Proste, ne ze by nebylo stale co vylespovat...
 Líza 


Re: Ceske spitaly versus chudobince 

(17.5.2005 18:55:44)
Petro, to je úsměvně radikální. přeju ti, aby ses nedostala do život ohrožující situace na území ČR, jinak asi do českého špitálu půjdeš...:-)
 Jitka Velechovská 
  • 

Re: Ceske spitaly versus chudobince 

(21.4.2006 20:46:36)
Byla jsem nedávno s dcerou v nemocnici. O úrovni pomlčím, ale zajímalo by mne, jestli někdo neví jak je to s placením.Strávila jsem tam s ní čtyři dny, malá má tři roky a platila jsem tři sta korun.Kromě toho jsem podepisovala nějaké lejstro o tom, že počůrá-li se, nebo jinak znečistí matraci, budu povinna uhradit její vyčištění.Na moje upozornění, že dítě do šesti let má právo na přítomnost rodiče mi bylo sděleno, že ano, ale oni se mnou mají výdaje a ty já musim uhradit. Jak to tedy je?
Prosím někoho, kdo se v tom vyzná, aby mi odepsal na moji adresu. Předem děkuju.
 Petra 
  • 

Ceske spitaly versus chudobince 

(17.5.2005 15:33:46)
Ja osobne do ceskeho spitalu nepujdu NIKDY. A co se tyce obav, tak tim trpi nejen mali ale i velci lide.Pravem. Pokud budete videt, ze se pred hospitalizaci s Vami bavit o tom(postup lecby atd.) bavit nechteji, jdete jinam. A upozornete klidne i svou pojostovnu.
 Petra 
  • 

Ceske spitaly versus chudobince 

(17.5.2005 15:33:56)
Ja osobne do ceskeho spitalu nepujdu NIKDY. A co se tyce obav, tak tim trpi nejen mali ale i velci lide.Pravem. Pokud budete videt, ze se pred hospitalizaci s Vami bavit o tom(postup lecby atd.) bavit nechteji, jdete jinam. A upozornete klidne i svou pojostovnu.
 Líza 


Sylvie, 

(17.5.2005 19:01:44)
díky za hezkej článek, i mně vlil naději, že někde někomu na psychice dětí v nemocnici záleží. Osobní zkušenost mám spíše opačného rázu, ale je fakt, že těch zkušeností naštěstí není zas tak moc.

 MirkaEyrová 


Re: Sylvie, 

(18.5.2005 15:26:56)
Tak dneska jsme se vrátili z nemocnice. Sedmiletý syn měl podezření na zánět apendixu, tak si ho tam nechali na pozorování. Zcela automaticky jsem zůstala v nemocnici s ním, ačkoliv máme dost málo peněz a na ty necelé čtyři dny ruplo devět stovek, takže teď budeme o suchejch rohlíkách:o)))))
Nicméně bezva zkušenost. Doktoři i sestry vstřícní, příjemní, je na nich vidět, že svou práci dělají rádi. Pomáhali každýmu a každýmu vycházeli vstříc, všichni byli na všechny vlídní. Na pokojích krásný látkový i dřevěný dekorace, televize s možností připojení na centrální video (Krteček, Tom a Jerry, Šíleně smutná princezna...), stolek se základními hračkami (leporela, kostky, pastelky). Jídelna vyzdobená veselými dekoracemi a malbami dětí slouží i jako herna - spousta hraček a her, počínaje auty a kočárky s panenkami, přes stavebnice a kostky až k puzzlím, stolnímu hokeji a společenským hrám. Dvě nemocniční učitelky - jedna jako MŠ, jedna jako ZŠ, obě vymýšlely jednotlivým dětem různé hry nebo zábavné úkoly - dalo by se říci, že v době volna mohly jít děti od jedné hry ke druhé. Anebo samozřejmě se mohly schoulit na postýlce a něco si kreslit či prohlížet tam. Sociální zařízení nové a čisté, chodby rovněž vesele vyzdobené, no prostě supr. Když druhý den přešlo nebezpečí, že budou syna operovat, a notabene když se po dnu téměř úplné hladovky trochu najedl a napil, byl hnedle jako doma. Kór když k nám přibyla jedna čiperná pětiletá holčička - tak tam na sebe pokukovali, chechtali se a dělali opičárny, že mi to přišlo, že by tam klidně mohl být i dál. --- Jediná vada na kráse - strava. Ne moc chutná, nevábná, chudá, že i my dospělí jsme se museli dost přemáhat, abychom jedli a dávali dětem dobrý příklad. Nevím, jak které dítě, ale můj kluk v podstatě jedl akorát piškoty, kousek chleba, drobet polévky - a přesolenou bramborovou kaši, krupičku bez chuti a omáčku řekla bych přímo vybl--- uďobl jen krapet. Takže teď mě čeká náročné postupné dosycování, aby ten náš chuděra hubenej zas nabral zpátky ty deka, co ztratil:-(((
M.
 Jindřiška Veselá, syn 2,5 roku 
  • 

týdení pobyt v nemocnici 

(28.9.2005 21:59:45)
Se svým 2,5 letým synem jsem strávila celý týden v nemocnici od 14 do 20.9. 2005 v Litoměřicích. Ten den co jsme tam nastupovali nemohl chodit, což trvalo jen 2 dny , lékař nařídil 2 dny klidu, tak jsme byli jen na pokoji, ohledně pokoje- měli jsme svůj vlastní pokoj moje postel a postýlka pro syna , s WC i koupelnou na pokoji.Na onom dětském oddělení měli děti i hernu kam denně docházeli 2 učitelky mateřské školky. Když jsme museli zůstat tedy na pokoji tak mi paní učitelka řekla že si na pokoj můžu vzít pro syna kolik hraček budu chtít aby se tam nenudil.Druhý den ráno měli brát synovi krev a stolici, sestřičky se mě zeptali jestli chci být u toho, samozřejmě že jsem kývla že ano, tak jsem ho musela držet aby mu nabrali krev, a a ni tolik nebrečel když sem tam byla s ním. Ten den se k tomu přidal průjem a zvracel ale zase to trvalo jen ten den. Museli jsme však čekat na výsledky další 3 dny. Ke konci pobytu se tam syn už nudil, běhal po chodbě chodil za holkama na pokoje, nechtěl dodržovat polední klid. Což se mu vůbec nedivím. Ale sestřičky měli porozumění, i pan primář když přišel na velkou vizitu tak ho prohlédl v herně , protože jsem ho nemohla dostat na pokoj. Všichni tam byly moc ochotní a vstřícní, a mé dojmy z pobytu v nemocnici s dítětem byly skvělé. A k ostatním dětem které tam byly bez maminky, se sestřičky i ostatní personál choval taky výborně. Žádné zanedbávání, nebo " běž si na pokoj, a neotravuj" to tam neexistuje. Je to pro mě jedinečná zkušenost,poznat jak se sestry chovají na dětském oddělení ke všem dětem.
 Jitka 
  • 

Re: týdení pobyt v nemocnici 

(21.4.2006 21:48:40)
Tak to vám docela závidím. Mám opačné zkušenosti. Z nemocnice, kde jsem s tříletou dcerou strávila pouhé čtyři dny, mám ještě teď husí kůži. Mám toho plnou hlavu.
Měly jsme samostatný pokoj s nechutně špinavým kobercem,propáleným od cigaret,Na matrace bych klidně uložila psa, né moje dítě. Povlečení bez knoflíků(maličkost), deky se do toho ani nevešli.Hernu jsme nesměly používat z důvodu, že ta je tam jen pro děti bez rodičů, tudíš i televize s večerníčkem pro nás byla tabu. K dispzici jsme měli wc i koupelnu, ale jen se sprchou, které se malá bojí. Je zvyklá se jenom koupat.Do pokoje nám srčili nočník.Nesměli jsme ani na chodbu. V pokoji žádné obrázky, jediná naše zádava byl pavouk na stropě.O všechno jsem musela žebrat, i o lék když měla malá teplotu. Nebylo vyjímkou, když ho přinesli až po hodině co jsem jim oznámila že teplota je přes třecet osum pět.Je to smutná skušenost.Děti které tam neměly rodiče hodně plakaly. Musím podotknout, že naše malá je opravdu hodně hodná a všechno jsme statečně zvládly, ale na příště si budeme pečlivě vybírat.
 Jirka Hudec 
  • 

Re: Sylvie, 

(19.4.2006 16:09:27)
Ahoj Lízo.
Přečetl jsem si dnes tvůj příspěvek na diskusi na www.rodina.cz, kde ses zmínila o tom, že ti není lhostejná psychika dětí v nemocnici.
Víš, zpracovávám diplomovou práci na téma PSYCHOLOGIE NEMOCNÉHO DÍTĚTE a byl bych moc rád, kdybys mi svoji zkušenost sdělila.
Předem díky.
Krásný den přeje JIRKA :o)
 Jirka Hudec 
  • 

Diplomová práce k tématu 

(19.4.2006 15:57:44)
Vážení a milí.
Zpracovávám diplomovou práci na téma: Psychologie nemocného dítěte a velice rád bych touto formou (samozřejmě anonymně) získal vaše postřehy, připomínky, příběhy, zkrátka vše, co s tímto tématem souvisí. Nesmírně tak pomůžete dobré věci. Předem všem děkuji a přeji krásné jarní dny plné zdraví a síly!!! Jirka
 Linda Dimlová - pětiletý syn, nyní dvojčátka 
  • 

Infarktová záležitost hlavně pro rodiče 

(2.5.2006 21:35:22)
Jistě několik rodičů již zažilo podobnou zkušenost, pro mne zatím nejhorší v životě, kdy mi doktorka oznámila, že můj syn má mononukleozu a musí okamžitě do nemocnice a ještě k tomu na infekční oddělení, které je "strašákem" i pro dospělé, natož pro mého tehdy tříletého syna Lukyho.
Ten strach a zveličování nemoci, jistě také mnoho z vás zažilo. Na vině mnohdy bývá neochota dětských lékařů vysvětlit podrobně pro ně "banální" informace k nemocem, asi si neuvědomí, že když to vysvětlí, tak rodiče uklidní už tím, že si to nepředstavují desetkrát horší než to je.
Musím říct,že když jsme dorazily do nemocnice a já viděla všude mříže, chtěla jsem brečet a svého syna nepustit, ale naštěstí jsem si uvědomovala, že jeho reakce by tak byla mnohem horší.
Po příjmu nás umístily na oddělení, kde jsme v celém patře byly jenom my dva - díky bohu umožňovali spaní na stejném pokoji i matce.

Když jsem viděla, jak probíhá den - ráno v půl páté nás vzbudili, aby synovi dali injekci s antibiotiky, v půl sedmé odběr krve, v poledne antibiotika atd.
Sestry chodily ještě v mezičasech kvůli jídlu, ale neměly čas se věnovat mému synovi - zabavit ho, hrát si s ním, vyprávět pohádku, ... prostě to, co malé děti potřebují, hlavně v cizím prostředí, aby nedošlo k omylu, nechci tím říct, že sestry jsou zlé a nevěnují se pacientům tak jak by měly, ale problém byl ten, že na infekčním oddělení jsou oddělená patra, ve kterých jsou různé druhy onemocnění a ta se nesmí "míchat" a v době, kdy jsme tam byly my, měli obsazena ostatní patra a proto neměly mnoho času, aby zabavily jednoho chlapce z dolního oddělení.

Všem maminkám doporučuji ( a vím, že bych to udělala opět i kdybych doma měla ještě jiné děti), aby si vymohly právo pobývat se svým dítětem v nemocnici, protože péči, kterou v tomto
období dítěti věnují, jim pomůže zmírnit už tak dost stresovou a mnohdy traumatickou zkušenost.
Vzpomínám si, jak i když jsme se vrátily z nemocnice a já šla na záchod, tak mne můj syn hledal - musela jsem stále být pod jeho dohledem a musel mít přehled, kde pobývám a co právě dělám.
Upozorňuji že to nebylo snadné období ani pro mne, ono být zavřený čtrnáct dní ve dvou místnostech bez pořádného kontaktu s dospělým je opravdu hodně náročná záležitost, naštěstí jsem narazila na opravdu skvělý personál, který mi umožnil, aby mne každý den manžel na hodinu vystřídal a já mohla jít na zdravotní procházku a trochu si odpočinout.
Takže se dá říct, že jsme tuto zkušenost přežily ve zdraví, i když můj syn se strachu z injekcí a doktorů jen tak asi nezbaví.
Chtěla jsem ještě dodat následující:
často si rodiče stěžují na přístup sester a doktorů, ale mnohdy to bývá spíše zrcadlová reakce na chování rodičů.
Když personál vidí, že se matka či otec dítěti věnuje, stará se o něho a není to ten typ, co nechá dítě v postýlce a sám pije kávu a kouká na televizi, tak bývají ochotní pomoci a vyjít vstříc vašim požadavkům.
Samozřejmě neplatí to v každém případě.
 Jan Malý 
  • 

Herní specialista 

(24.10.2006 16:43:18)
Dobrý den
setkali jste se v nemocnicích s herními specialisty - terapeuty? Shánim informace, zkušenosti rodičů a dětí. Prosim odepište.
Předem děkuji
 Irena Hanzalová,syn 4 roky 
  • 

Re: Herní specialista 

(1.12.2006 22:50:22)
Dobrý den.
I já mám zkušenost s herními terapeuty v nemocnici a musím říct,že jen dobrou.
Zrovna dnes jsem se vrátila se synem z nemocnice v Ústí nad Labem po týdenní hospitalizaci.
Měl zápal plic.Byli jsme přijati oš.personálem velmi vřele v pátek.Syn měl horečku,takže celý den a noc prospal.Druhý den mu ale otrnulo a chtěl si hrát.Nic moc jsme sebou neměli,tak nám sestřičky zapůjčili puzzle.
Až teprve v pondělí,přišla milá hodná paní učitelka-herní terapeutka a ptala se,copak synka zajímá a s čím si hraje.O pár minut později přinesla spoustu puzzle,papíry,barvičky,koberec se vzorem městečka(silnice,budovy,nemocnice),autíčka,stavebnice,atd...
Umíte si představit tu obrovskou radost v dětských očích?Stačilo,že na Tomáška mile a vlídně promluvila a okamžitě byla jeho největší kamarádkou,kterou poslouchal na slovo.Vědela jak na něj zapůsobit,jak ho oslovit,jak zaujmout.Těžko se nám s ní loučilo.Myslím,že tato profese je přínosem jak pro děti všech věkových kategorií,tak pro jejich rodiče.
Moc pí.učitelce ještě jednou děkujeme,alespoň touto cestou.
No a před třemi lety jsem byla s Tomíkem na operaci tříselné kýli,shodou okolností také v Ústecké nemocnici,ale né v té staré,ale nové-na dětské chirurgii.
Opět byl oš.personál velice vstřícný.Herní terapeutka odvážela děti k zákroku,poté je zase přivážela zpět.Dostali jsme onu hadrovou panenku,na kterou jsme mohli malovat a diplom odvážného pacient.
Byli jsme tam jen chvilku,ale prostředí bylo velmi příjemné,odd.bylo pomalováno motivy dětských večerníčků,byl tam herní koutek,chodítka pro nejmenší a spoustu krásných a příjemných věcí.
Když je pobyt v nemocnici zpestřen tímto způsobem,věřte že se hned marodí jinak.
I tomuto odd.dodatečně děkujeme za příjemné chvilky v marození.
S pozdravem Hanzalová Irena,H.Beřkovice

 Peta 
  • 

Re: Infarktová záležitost hlavně pro rodiče 

(5.3.2007 17:07:10)
To jste me teda pobavila s tim dovetkem na konci, ze personal se chova lip, kdyz rodice se v nemocnici o sve dite staraji a nepiji kafe u televize. Spis bych to videla u toho personalu..
 Peta 
  • 

Re: Infarktová záležitost hlavně pro rodiče 

(5.3.2007 17:07:52)
To jste me teda pobavila s tim dovetkem na konci, ze personal se chova lip, kdyz rodice se v nemocnici o sve dite staraji a nepiji kafe u televize. Spis bych to videla u toho personalu..
 llenicka 


Re: Infarktová záležitost hlavně pro rodiče 

(13.1.2008 11:06:13)
Jak jsem se již zmínila, pracuji na dětském oddělení a sama teď čekám miminko. To by jste se divili co existuje za rodiče, a předchozí pisatelka má pravdu, existují rodiče, co jsou s dítětem v nemocnici a plně se mu věnují, čtou mu, podávájí mu jídlo a přebalují si ho atd. Ale exestuje bohužel i pravý opak (a není jich málo), ty jenom koukají po ostatních dětech (co jim je,..) a po sestřičkách a doktorech (jestli se náhodou nezastavili se třeba najíst), kritizují výkony na ostatních dětech (i když vůbec nemají představu, co je jim děláno - viz. článek nahoře o tom jak jsou děti uspávány). To je pak špatná domluva, a vznikají konflikty, leckdy uplně zbytečné. Jinak na našem odd. je věc naší profesionální cti, aby všechny děti byli v pořádku a neplakali, většina je jich s rodičemi (i když někdy ten kontakt potřebují spíše rodiče, než samotné děti).Na našem odd. je i herní terapeutka, dietní sestra, která s dítětem jsou-li problémy vymyslí jídelníček, psycholožka i učitelky atd. Předně apeluji na všechny rodiče, že v nemocnici dětem není ubližováno, ale pomáháno (i když někdy ta pomoc může být trochu bolestivá). A také bych chtěla zmínit, že nemocnice bohužel není hotel, má určitý řád, a nemůže poskytovat hlavně pro rodiče nějaký nadstandart, jak si někdy představují.Dovedu si představit, že se někde ještě dějí špatné věci, ale sama jsem se s nimi za dobu mé praxe nesetkala, i když jsem ještě nebyla na druhé straně(straně rodiče), ale ze zkušenosti sebe jako pacienta vím, že jestliže se člověk chová slušně, a slušně se zeptá na cokoliv, tak mu je i slušně vše vysvětleno a jednání druhé strany je také bezproblémové. Takže, pakliže s námi bylo jednáno nějak divně, zkusme se zamyslet nad svým jednáním, a nad tím, kde je chyba. Co takhle základní slůvka," prosím a děkuji"!
 čumák 


dítě v nemocnice 

(9.5.2007 12:16:14)
Milá Sylvie,
moc krásně se čte Váš článek, ale bohužel realita je někde jinde! Z mé osobní zkušenosti, žádná zdrav.sestra nemá tolik času,aby si "hrála" láskyplně s každým dítětem a zbavovala jej strachu z cizího prostředí zahaleného do bílých plášťů, popř. z očkování a ostatních injekcí ( natož, aby s námi prošla v nemocnici oddělení). Je to velmi smutné, ale je to tak. Bohužel od narození nám není nemocnice ani zdrav.personál cizí,poněvadž zdrav.stav našeho syna není natolik dobrý, abychom se bez něj obešli a tudíž několikrát do měsíce jezdíme po nemocnicích od nefrologie po neurologii....a mohu podotknout, že nikde se dnes s náma tzv.nemazlí a přístup k dítěti je děsivý, dodnes má malý trauma, když jdeme byť jenom na kontrolu k obvod.lékařce.Je natolik vyděšený, že pokaždé při jeho hrůzostrašným pláči nastane zvracení!
No, je to na dlouhé povídání, takže vskutku jestli někde takový přístup mají, tak před takovým personálem smekám a přeji, aby jim to vydrželo i nadále!
 Zdenka73 


Re: dítě v nemocnice 

(13.1.2008 12:45:46)
Dobrý den!!
Děkuji za krásný článek. Do měsíce se v nemocnice s dcerou ocitneme také....tak doufám, že vše bude co nejméně stresující pro nás obě...
Kdybyste náhodou někdo tušil, jak to chodí v Plzni - Lochotíně, byla bych moc ráda za každou zkušenost. Zatím vím jen, že, ač je dceři 4,5 roku, musím si zaplatit nadstandart, abych měla jistotu, že budu s ní budu moci zůstat....A protože zůstat chci, zaplatím....
 llenicka 


Re: dítě v nemocnice 

(13.1.2008 20:15:07)
Pracuji na Dětské klinice na Lochotíně, ale můžete být i na chirurgii a ty pod nás nespadají. U nás platit nemusíte s dítětem do šesti let (i když teď platí každý doprovod těch 60Kč), nadstandart můžete odmítnout. Vše záleží na tom kolik pacientů máme, někdy jsou bohužel volné jen ty nadstandarty a zdravotníci s tím nic neudělají i kdyby sebevíc chtěli. Pak máme pokoje pro maminky a patro výše, tam maminky spí v noci a s dítětem jsou přes den na oddělení. Někdy jsme s nimi domluvený, maminky nám dají číslo mobil. telefon a v případě nějakého problému s dítětem, maminky prozváníme a oni si přiběhnou ke své ratolesti. Vše je jen o domluvě, ale jak jsem se již zmiňovala nejsme nafukovací a někdy, bohužel, i když by jsme moc chtěli, tak třeba jiný pokoj než ten nadstandart není.(peníze z toho nám rozhodně do kapsy nejdou, a nic z toho nemáme), jinak na oddělení pro děti nad tři roky je velká herna, mají tam i dětského herního specialistu, který dítěti vše vysvětlí, atd. Myslím, že se všichni snaží dělat pro ty mrňata, co jde. Ale jak jsem se již zmínila někdy je tolik pacientů, že se zkrátka člověk nemůže věnovat všem tak jak by chtěl.
 Lllucka 


Re: dítě v nemocnice 

(13.1.2008 22:13:22)
Dobrý den,
Bohužel jsme musely se synem Matýskem (2/06) strávit letošní vánoce i Silvestra na kojeneckém a batolecím oddělení v Plzni na Lochotíně.
Tedy přesně syn byl se zápalem plic hospitalizovaný 21.12.07 na JIP, a my s manželem a starším synem bohužel musely domů. Větší pocit beznaděje jsem nezažila. Syna dodnes kojím, a proto jsem se od něj zatím nehla na více než pár hodin. Nedovedla jsem si představit, že ho tam musím nechat samotného. Naštěstí jsem při telefonátu na JIP hned druhý den ráno 22.12. dozvěděla, že syna přeloží na dětské oddělení, kde mohu být s ním, i když se mne nezapomněly zeptat, zda jsem ochotná popřípadě si zaplatit nadstandart. Samozřejmě jsem s tím souhlasila, hlavně že už můžu být se svým synem.
V nemocnici se k nám veškerý personál choval úplně bezvadně a nemůžu mít sebemenších námitek. Naopak, Matýsek, když už se mu konečně po týdnu a něco konečně opravdu ulevilo, tak začal se sestřičkami i lékaři laškovat, jen se sestřička objevila ve dvěřích, tak měl pusinku od ucha k uchu i přes to, že se před tím pěkně vstekal a nudil. Sestřičky byly opravdu velmi hodné a přesto, že jim oddělení praskalo ve švech, tak si při našem přijmu na dětské oddělení tu chviličku našly a provedly mne celým oddělením, vysvětlily mi co a jak, kde si co můžu vzít sama a kde mi co dají ony.
Prvních pár dní stačilo, že se onen bílý plášť objevil ve dveřích, tak malý skutečně plakal a bál se, ale sestřičky si jej dokázaly získat, po nutných úkonech na tzv. SÁLKU si ho vždycky uplácely hračkami nebo pamlsky a tohle přesně ještě ani ne dvouleté dítě potřebuje.
Jsem jim všem moc vděčná, za to, jak se k nám chovaly a i když se i mezi sestřičkami našly výjimky, které, alespoň já si to myslím, nejsou originál s dětského oddělení a i to chování k dětem podle toho vypadalo, tak jsem tam docela v pohodě přežily. Samozřejmě hlavně Matýsek.
I touto cestou bych chtěla ještě jednou poděkovat a myslím si, že české zdravotnictví udělalo hodně velký krok kupředu, alespoň co se dětské péče týče. Ostatní naštěstí nemohu posoudit, protože jsem nikde jinde nebyla.

A samozřejmě chci poděkovat i lékařům a lékařkám.
Děkuji moc s pozdravem Klokočníková
 Lllucka 


Re: dítě v nemocnice 

(13.1.2008 22:18:24)
Jem jsem zapomněla, že nás konečně pustily domů 7.1.08. Ještě jednou moc díky a mějte se všichni moc hezky a zůstaňte takoví jací jste.
 Zdenka73 


Re: dítě v nemocnice 

(13.1.2008 22:49:02)
Tak to jste mě moc uklidnily:-) My budeme zřejmě na ortopedii (odstranění kostního výrůstku na nožičce...?). S nadstandardem jsem souhlasila už proto, že nejsem z Plzně a kdyby náhodou nebylo na oddělení pro mě volno, měla bych to s dojížděním trochu složité... Tak už se obávám míň - jsem ráda,že tahle nemocnice je k dětským pacientům přátelská...Budeme z toho prostředí vykulené obě - já i dcera - obě budemem v nemocnici poprvé (vyjma porodnice, samozřejmě :-)..
Hezký den!!
 Renata 
  • 

Re: dítě v nemocnice 

(15.1.2008 19:44:23)
Ahojda,já jsem teď taky tak trochu v nejistotě.Malýmu na vánoce byly 2 roky a začátkem února jdeme ležet do nemocnice na chíru.Budou mu dělat obřízku.Za celou dobu jsme skoro nemarodili a teď máme jít do nemocnice.Jsem zvědavá jak tam bude vše probíhat.Samozdřejmě tam budu s ním :o)
 Simeona a 3 


Dětská nemocnice v Brně 

(13.1.2008 18:21:26)
Naše zkušenost je rok stará, malý dostal laryngitidu a tak nás na 4 dni přijali na interně FDN v Brně. Malý sice sípal, ale neměl teplotu a v posteli jsem ho neudržela. Těžko si zvykal na to, že nás táta do nemocnice jen odvezl a odešel, prakticky celý den proplakal že chce taky jít domů. Potom se to zlepšilo, na pokoj dostal kamaráda a přišla za námi herní terapeutka, která nám ukázala hernu, byla moc milá a hraček byla spousta. Většina sestřiček byla milá, i když jedna - starší ročník- se vyjádřila, že má být v posteli a ne chodit do herny, takhle že se neuzdraví a že nejlepší je dítě přivázat - srdečně doufám že to byl vtip. Chápu že nemocné dítě nemá lítat atd., ale čekat že bude 18 měsíční kluk který se necítí špatně celý den v postýlce je utopie. To je podle ní lepší celý den plačící dítě, obzvlášť s nemocí kdy se mu špatně dýchá ? A na dotaz "co mu to pícháte" jsem dostala odpověď "něco na ten hrtan" a nebyla jsem schopna z ní vydolovat něco podrobnějšího.

Ostatní sestřičky byly milé, i jinak máme s dětskou nemocnicí dobrou zkušenost - Davídek je kluk a tak nás sem tam pohotovost nemine.

Jídlo raději nebudu komentovat, nedivím se že děti v nemocnici nechtějí jíst. A o spánku se za ty 4 dny taky nedalo mluvit, byli jsme na pokoji ještě s jednou maminkou a chlapečkem asi pětiletým a v noci nás kluci nenechali oči zamhouřit. Nicméně jsem byla velice ráda že jsem mohla se synkem zůstat, jen doufám že se nám hospitalizace kdekoli na dlouhou dobu vyhne.
 Eva Fibigerová, 4 + 1 rok holčičky 
  • 

tatínek s dítětem v nemocnici 

(6.2.2009 22:10:24)
Nás čeká pobyt na ORL s naší 4letou holčičkou. Máme doma mimčo, které stále kojím, takže do nemocnice by měl jít tatínek. Máte někdo zkušenosti s tím, jak to oddělení berou? Všude čtu, že ubytovávají maminky, ale o tatínkách zatím nic. My máme v dosahu Brno a Znojmo.
děkuji
 Hanka 
  • 

Re: tatínek s dítětem v nemocnici 

(10.2.2009 15:18:56)
Záleží na jaký jdete zákrok a jak dlouho tam budete. U ás na ortopedii jsou tatínci většinou na ubytovně.
 Eva, 2 kluci, 4 + 1rok 
  • 

FN HK Dětská chirurgie 

(21.1.2008 9:57:05)
Zdravím:-) Za čtrnáct dní nás čeká zákrok ve FN v Hradci Králové s naším 4 letým synkem na dětské chirurgii. Nemáte někdo s tímto oddělením zkušenost?
 Markizaa 


dítě v nemocnici 

(9.3.2009 8:57:21)
Ahoj maminky a tatínkové našich nemocných andílků,
je to všechno moc pěkné, ale co dělat, když mám 3 letou dcerku již 3 den v nemocnici a nemůžu být ani u ní ani s ní. Max. půl hodiny, vidět ji přes sklo,tak aby mě nezahlídla. Je totiž na JIP. Není ve stavu, že by nevnímala, jen má pořád vysoké teploty a proto ji nemůžou přeřadit na normální pokoj.Podle lékařů a sestřiček je šikovná, první den byla smutná, ale nechala si vysvětlit, že za ní nemůžu a vlastně mě ani zatím nevyhledává.Trhá mi to srdce,ale zase jsem ráda, že to tak dobře snáší.Všichni říkají, že by bylo dokonce lepší, kdybych za ni nepřišla ani poté co ji dají na normální pokoj, pokud s ní nemůžu být pořád, a to nemůžu, protože mám doma ještě malé miminko. Má nějaká maminka stejnou zkušenost? Budu ráda za každou radu. Markéta
 Markizaa 


dítě v nemocnici 

(9.3.2009 8:58:53)
Ahoj maminky a tatínkové našich nemocných andílků,
je to všechno moc pěkné, ale co dělat, když mám 3 letou dcerku již 3 den v nemocnici a nemůžu být ani u ní ani s ní. Max. půl hodiny, vidět ji přes sklo,tak aby mě nezahlídla. Je totiž na JIP. Není ve stavu, že by nevnímala, jen má pořád vysoké teploty a proto ji nemůžou přeřadit na normální pokoj.Podle lékařů a sestřiček je šikovná, první den byla smutná, ale nechala si vysvětlit, že za ní nemůžu a vlastně mě ani zatím nevyhledává.Trhá mi to srdce,ale zase jsem ráda, že to tak dobře snáší.Všichni říkají, že by bylo dokonce lepší, kdybych za ni nepřišla ani poté co ji dají na normální pokoj, pokud s ní nemůžu být pořád, a to nemůžu, protože mám doma ještě malé miminko. Má nějaká maminka stejnou zkušenost? Budu ráda za každou radu. Markéta
 singera 
  • 

Re: dítě v nemocnici 

(9.3.2009 9:50:43)
Ahojky Markéto, já měla syna taky na JIP nedávno s vysokými teplotami a mohla být u něj každý den až do 23 hod. než usnul. Přímo to mají v pokynech nemocnice, že s detmi do 6 let tam můžeš být,jídlo ti proplatí zdrav.pojišťovna. Na JIP byl maličký pokoj s židličkou...Vedle byli další 2 děti, jedno s tatínkem, druhé s maminkou...Já tam přespávala na dětském oddělení.
Jinak syn beze mne být nemůže, hrozně brečí. Jen jsem šla se sestrou vyplnit protokol a řval jak šílený.Měl i kapáky a kdyby byl sám, tak si to snad i vytrhne.

Buď ráda, že je malá tak šikovná a nepláče. Ty máš ještě doma k tomu miminko, kdo by se ti o ně staral? Bála bych se taky přenosu nemoci na mimčo.
 Tulka 


Re: dítě v nemocnici 

(9.3.2009 10:01:09)
Sama asi znáš svou dceru nejlíp,tak víš,jak snáší odloučení.Já nevěřím moc tomu,jak sestry vykládají,že se dítěti nestýská a je spokojené.Ležela jsem tam se svojí dcerou jen krátce a měla jsem možnost vidět přístup sester k dětem,které tam byli sami.A to,že nesmíš za dcerou na JIP nechápu.Myslela jsem si,že tohle je už minulost,ale koukám,že ne.Já bych své dítě samotné rozhodně nenechala.~a~
 Markizaa 


Re: dítě v nemocnici 

(11.3.2009 15:09:47)
Děkuji Vám holky za útěchu,
ve Vítkovické nemocnici v Ostravě to tak na JIP chodí, že návštěvy nejsou povolené, max 20 minut a ještě za sklem, nebo když dítě spí.Byla jsem z toho taky v šoku. Horší ale bylo, když jsem se včera dozvěděla, že dceři udělali bez toho aniž by mě informovali lumbální punkci.Díky bohu byla negativní.Ale to přece není zákrok, který by mohli dělat bez mého svolení nebo jo? Já jsem laik, vůbec tomu nerozumím, ale nechci aby má dcera zbytečně trpěla.Držte mi pěstičky, ať už je normálním pokoji.I když mám ještě miminko,tak si to zařídím a budu s ní ve dne v noci.
Díky za povzbuzení Markéta
 Tulka 


Re: dítě v nemocnici 

(11.3.2009 15:26:10)
Tak držím pěsti a ať vám to dobře dopadne~s~
 Markizaa 


Re: dítě v nemocnici 

(12.3.2009 15:31:08)
Děkuji mockrát za podporu,
dneska už jí převezli na normální pokoj,ale zase nemají místo pro mě, tak snad zítra. Už jsem z toho celá zoufalá.
Markéta
 Tulka 


Re: dítě v nemocnici 

(12.3.2009 15:38:25)
Tak snad už to bude lepší,držím pěsti,ať jste brzo doma:-)
 Simona 
  • 

Re: dítě v nemocnici 

(17.3.2009 15:28:34)
Ahoj. Lumbální punkci aniž by si o tom věděla. To je teda divný nějak se mi to nezdá. Myslím že by si se na to měla poptat a nebo si o tm něco zjistit.
 lenulka711 


My v Krči 

(21.5.2009 16:58:16)
Dobrý den všem maminkám....
je to sice již nějakou dobu co jsme museli s malou byt v nemocnici,ale i tak se s vami rada o zkusenost s Krci podelim....
V srpnu 2007 bylo malé 9 měsíců a my poprvé dostali virózu, vyrazili jsme proto k paní doktorce na obvod a bohužel tam ta ,,naše,, nebyla(byl čtvrtek rano)...šli sjme tedy k jiné, ta my sdělila,že ač malá v noci stále papá sunar,tak jí mam varit sucha brambory, cerstve pokazde nekolikrat za noc a zvraceni a prujem ustoupi...rekla jsem si ty si ale pitoma....odpoledne dorazila nase pani doktorka a poradila nam specialni sunar pri techto potizi a my ho zacli aplikovat.Teploty nesly pod 39 stupnu,ale rikali jsme si ze to do dvou dnu odezni....patek probehl docela v klidu az na ty teploty,ale v sobotu rano mala zacla odmitat caj, zvraceni ani prujem neodchazeli, rehydratacni roztoky nezabirali a my vyrazili na pohotovst, tam nam pani doktorka rekla ze mala ma pravdepodobne jeste zanet v ousku a kvuli tomu zvraceni ani prujem neodchazi, vyrazili jsme tedy do krce na usni a cekali co bude...mlady pan doktor nas prijal, silne se rozciloval ze mala v klidu nesedi a place a rekl nam ze tam skoro nic neni a dal nam kapicky...vratili jsme se domu, malou jsem celou noc pronosila aby alespon chvilicku spinkala a nakonec jsem si sla v půl šesté lehnout taky....jaké bylo moje zděšení když jsem ten den již několikatou plinku otevřela a ta byla ve dve hodiny plna krve...okamzite jsme vyrazili do krce a tam si nas na tri tydny nechali....nas prijem vypadal tak , ze ac male nebyl jeste ani rok, a sestra vedela co mame za problem,cekali jsme 45 minut nez vyridili jedno dite s anginou a horeckami, nakonec nas vzali do ordinace a zacal kolotoc, krev, moc a ruzna dalsi vysetreni...kdyz jsme tohle absolvovali s narazkami sestry,jak je mozne, ze se jim mala nevycura kdyz potrebuji a jak je mozne ze se pocurala kdyz ji pichli krev, vzali nas na infekcni cast detskeho oddeleni s tim, ze mame asi salmonelu....rikala jsem si salmonelu???zceho????nic z ceho by ji mohla mit jeste nepapa,ale rikala jsem si doktroi tomu snad rozumi lepe nez ja....3 dny male vubec nedali najist a divili se ze place cele noci...kdyz konecne k ranu usnula, byl rpoblem ji nechat spinkat,protozo vizita musela pokoj po pokoji a tak mi ji po 30-60minutach spani vzbudili a zacal kolotoc place a hladu znovu....nakonec se treti den jedna sestricka smilovala a prinesla male slane tycinky na doplneni soli a aby nemela takovy hlad....zacali jsme se pak znovu ucit jist jako kdyby ji byly 4 mesice....vse jsme nastesti i pres pristup nekterych sester a doktoru zvladli a zatim to s nami vypada dobre,ale desim se kazdeho prujmu a zvraceni,pri predstave ze bychom to meli absolvovat znovu...chapu ze i na doktory a sestry je toho nekdy moc,ale chtit po 9 mesicnim diteti veci jako po triletem a jeste nadavat kdyz je nedela, to na mne bylo docela silne kafe....tak snad budete mit s Krci lepsi zkusenost nez ja a verim ze to byl jenom vypadek a jiank Krc funguje normalne...hodne stesti vsem maminkam, aby s detmi do nemocnic vubec nemuseli!!!
 Danyella 


Re: My v Krči 

(21.5.2009 17:05:06)
Lenulko, v první řadě jste se měla pořádně rozzlobit a začat šíleně nadávat, aby si vás někdo sakra všiml!!!Naše zkušenosti s doktory bych též nazvala katastrofou,ale člověk se dnes nesmí dát!! A nebo,pokud má možnost jít zkusit štěstí jinde!!!Je to dva roky co kamaráda potkala nešťastná událost, že s chlapečkem jeli TŘIKRÁT!!!!!na pohotovost do Kyjova a byli odpálkováni, že malému nic není a po třetí když tam dojeli tak bohužel už domů jeli navždy bez chlapečka!Nevím jak dopadl soud,ale šlo též o pitomou virozu a malému kdyby někdo dal kapačky a pořádně odvedl svou práci,nemuseli by mít zničený život!

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.