Re: Nechuť ke každodennímu cvičení

no, já nevím, jestli ti až tak poradím, my prostě dávali asi dva roky dceři za pilné cvičení "body", za které si pak mohla jednou za týden něco vybrat z krabice drobných dárečků. Takže normální úplatky :). Ale když se u hraní vztekala, tak body nebyly nebo se i strhly... Někdy to bylo úděsným, co dokázala u klavíru vyvádět, ale teď už to vcelku jde, i bez bodů. Letos hraje čtvrtým rokem a je to její "poslední rok" - dali jsme totiž jako rodinné pravidlo, že každé naše dítě (pokud nezjistíme, že je absolutní hudební antitalent), bude do páté třídy včetně hrát na nástroj dle svého výběru, jelikož to z našeho pohledu patří ke vzdělání, dítě se tím rozvíjí v mnoha směrech, učí se trpělivosti a vytrvalosti - a to se v životě bude hodit. Myslím, že těch pět let (první rok chodila dcera na zpívání) hudebního vzdělávání dá dítěti dorý základ - a pak už to encháme na nich, jestli bude dál pokračovat, nebo ne. Základ se neztratí a mohou se k němu vrátit třeba i v dospělosti. Takže syn zrovna dneska začíná s flétnou, chce hrát na housle, ale ty plánujem až kdyžtak od příštího roku, je to náročný nástroj. Dcera i syn jsou myslím takové průměrné talenty, ze kterých nikdy nebudou nějací virtuosové, ale to ani nen naším cílem. Nejmladší (2 roky) zatím jen mlátí do piána, jak ho napadne :)