14.9.2007 15:32:19 Jíťa
Řeším to podobně
Dceru (16 let) jsem donutila tak zhruba 1x za dva týdny alespoň trošku pouklízet. To chce totiž jet k babičce (no myslím, že teď už ani ne tak k babičce jako za kamarády, co tam má). Prostě nedostane na autobus, dokud nezkontroluju pokojík a obvykle mívá jakš-takš poklizeno - alespoň na první pohled. Detaily neřeším, jen trvám na tom, aby byl vynesenej koš a potkan měl vyčištěnou klec. Jsem ZLÁ maminka, protože pokud na to zapomene, musí to ještě udělat a nezajímá mě, že jí ujede autobus.
Taky jen oznámím, že budu prát a pokud si něco na vyprání donese, vyperu, pokud ne, má smůlu. Jinak její věci už léta nežehlím - zbytečná práce, protože se nepoužité stejně válejí na zemi zmačkané a mezi špinavým prádlem. Má svůj vlastní koš na žehlení a akorát občas, když jí už opravdu přetéká, oznámím, že tentokrát bude mít kromě uklizeného pokoje i vyžehlené prádlo, jinak nepojede k babičce. A ono to "zatím" funguje.
Gruntuje tak 1-2x do roka. Obvykle až když je v jejím pokoji cítit zkažené jídlo někde vtipně schované na "pozdějc" a zapomenuté. To potom bez ladu a skladu vyházím všechny šuplíky a skříňky na jednu velikou hromadu doprostřed pokoje, včetně toho čehosi v rozkladu (nechám to tam jako důkaz, že si ten zápach nevymýšlím) a následuje stejné oznámení, co se týče odjezdu k babičce.
Odpovědět