Re: Máma, táta ...

Mechacku, sam pises, co vsechno Vasemu synovi prineslo do zivota obdobi, ktere mel moznost stravit mimo svou puvodni rodinu a detsky domov, at se ted (v dobe puberty) chova jakkoliv, pokud si cely zivot zachova vedomi, ze jsou lid, kteri ho maji pres vsechny jeho chyby radi, je to nejvic, co jste pro nej mohli udelat. A pokud se tyka zralosti osobnosti, lide se meni po cely zivot, je pravda, ze nejvyznamneji tak do konce puberty- do dospelosti, ale mnoho lidi skutecne dozraje treba az hluboce po dvacitce, az skutecne se setkaji se zivotem se vsemi problemy a nacerpaji vic zkusenosti. Kuba bude po cely zivot vedet, ze kdysi v detstvi se nasli lide, kteri udelali vse, aby mel normalni detstvi a milujici rodice a casem si uvedomi, ze vetsina chyb prameni z jeho chovani, ale skutecne v 16 letech bych to rozhodne nejak prisne nevidela. Vydrz, skutecne verim, ze nakonec uzna vse, co vse jste pro nej udelali. Preji Ti, aby se uz brzy projevily prvni znamky nejakeho zamysleni, nad vsim, co dobreho jste mu vnesli do zivota.