Když necháme stranou výzkumy...

Ve volné přírodě platí zákon, že potomky mohou mít jen ti zdraví a silní. A člověk je stále "jen" živočich. Porušujeme přírodní zákony a musíme počítat s tím, že se nám to taky nemusí vyplatit. Neviděli jste nedávno na TV2 pořad o prenatálním vývoji? Mě přišel moc hezký a poučný, poněvadž se o tato témata laicky zajímám. Mimo jiné se tam pravilo, že porod spouštějí plíce miminka v době kdy jsou zralé. Mám jednu známou, která se nechala zlákat porodem "na přání". Dost jsem se divila, protože jsem o tom předtím nikdy neslyšela. Její suverení gynekoložka jí řekla, že si může vybrat den, ona jí dá nějakou "zázračnou" pilulku a .... porodí. Porod byl jedno velké fiasko, skončil císařským řezem a kdyby tam náhodou nenakoukl jiný doktor, který to chtěl jen omrknout, tak by tu možná maminka ani miminko dnes nebyly.
Buďme rádi za naší dnešní moderní medicínu, která umožňuje pomoci maminkám a miminkům v nesnázi. Nicméně nedovolme aby byla zneužívána. A nejlépe začít u sebe:-). Já podstoupila amniocentézu a aniž by mi musel kdokoliv cokoliv říkat o tomto zákroku, vím jistě, že znova už na něj nepůjdu. Žádnou jistotu mi nedal. Před tím jsem měla nervy, že bude moje mimi poškozené. A potom jsem si už stejně nebyla jistá i když byl výsledek pozitivní. Přitom by mě to před krevními testy vůbec nenapadlo. Hlavní faktor (nakoukla jsem potají do papírů genetičky) proč mi vyšly krevní testy pozitivně byl můj věk 30 let při prvním dítěti. Mám teď trochu dojem, že maminky nad 35 let chodí na amniocentézu jaksi samozřejmě a maminkám od 30-35 jaksi "úplně náhodou" vyjdou pozitivní krevni testy.
Už končím:-) a loučím se větou, kterou pronesla jedna maminka v reakci na porody v porodnici Vrchlabí. "Přirozené je i umřít".