Diky Bohu za obrizku

Tak tedy netreba zminovat, ze me clanek sokoval, to asi kazdeho. Nemene zazitky popsane v diskusi. Ziji v arabske zemi, obrizka novorozenych chlapecku je zde bezna. Muj syn to prodelal ve veku 3 tydnu (bezne se provadi uz od 7 dnu a z me zkusenosti a pozorovani cim spis tim lepe)s lokalni anestezii. Pak nasledoval 1 den nepohodli - pro me - nebot nemohl mit beznou plenu. Ale malicky se projevoval normalne, spinkal a papal jako jindy. A ma na cely zivot klid. Vrele doporucuji.
Trhani mandli, i kdyz jen nosnich, jsem take v detstvi absolvovala, s nejakym lokalnim umrtvenim, nebylo to nic moc, take si to dodnes pamatuji. Hlavne nebylo moc prijemne chovani personalu k nam malym pacientum, ve stylu "zbytecne neotravujte". Doufala jsme, ze dnes uz je to jine... Trochu mi to pripomina pristup personalu v ustavech v dnes tolik popularni kauze sitovych luzek, kdy zamestnanci je povazuji za nezbytne, nebot kdo ma na "chovance" (tento vyraz me osobne dost vadi)davat stale pozor - kdyz oni musi jit na kafe...
Mozna by nebylo od veci kdyby lekari a vubec zdravotnicky personal uz pri vobe povolani, pred nastupem studia ci pri zkouskach prosel psychologickymi testy jestli se pro dane povolani vubec hodi. Sama jsem lekare, ktery podle me nemel dost citu a pochopeni pro pacienta okamzite zmenila. U nas to nastesti bez problemu jde.