Díky

Díky moc za tento krásný článek... my měli to štěstí, že máme krásnou, chytrou a zdravou holčičku - míšenku Romky a Vietnamce. Lidé nás zastavují, jak prý máme krásné dítě (budou jí 2 roky)... adopce je krásná a my jí dali nakonec přednost před biologickým rodičovstvím (chceme adoptovat ještě jedno mimčo), ale je fakt, že UVNITŘ ženy probíhají různé pocity a frustrace - třeba i z toho, jestli své adoptované dítě miluje dostatečně, jestli dělá vše správně apod. Známe to asi všechny, my, adoptivní maminy.
No, to, co tu píšu, jsou imprese, ale pocit z článku je, že někdo vyjádřil, co adoptivní rodiče PROŽÍVAJÍ, což je asi nejtěžší k vyjádření. Jsem strašně ráda, že jsem se mohla stát adoptivní maminkou, už proto, že naše biologické dítko by zaručeně nebylo dohromady tak krásné, bystré a zdravé :-))).