Re:

V 16 letech se dcera rozhodla,ze by chtela bydlet na podnajmu ve meste.U nas mimo civilizaci je nuda. Dobra,podnajem uz zaridila ,je kousek od skoly. Souhlasim s tezkym srdcem. Dcera jezdi domu na soboty a nedele. Po dvou mesici ma nove kamarady,prestava jezdit tak casto na vikendy domu.
Mam kliku,ze existuji mobilni telefony.Styska se mi.....
Skola dokoncena,dceri je 18. Nova pracovni prilezitost s moznosti bydleni 250 km od nas. Asi se zblaznila.Citim se hrozne. Po tydnu startuji auto a jedu na navstevu.Nevitana-mami co blaznis,staci kdyz prijedes jednou za 2 mesice. Setri benzin. Mlcim a pokorne souhlasim.Ma preci svuj zivot,tak ji nech zit. Volam kazdy den. Dcera mi sdeluje,terminy,protoze ona nema furt cas zvedat telefony. Staci jednou tydne ,treba patek 21.00 hodin. Smiruji se se situaci.
Je prece dospela,tak si to konecne pripust. Beru do ruky telefon a vzapeti ho pokladam. Jsem silna. Jde to tezko,ale musim se s tim smirit......
Po roce: to je klid,nikdo me nenervuje. Jen obcas prijede dcera na obcasnou navstevu.Mami, ty vubec nejezdis-to nemas furt cas-tebe taky dohonit,to je zazrak.
Dokazala jsem to.Konecne.