jo, to známe

A mami, tos mně pěkně ztrapnila, když jsi mi tak mávala! To slyším dodnes, ač v té době můj syn chodil do 5.třídy. Odpověděla jsem, že možná jsou ostatní rodiče rádi, že se svých potomků na čas zbaví, ale že mně se opravdu bude stýskat.Musím podotknout, že při dalším odjezdu už mávali téměř všichni ródiče, protože příklady táhnou a můj výkon se nedal přehlédnout. Věc se oběšla tentokrát bez komentáře, neb jsme se tím pádem stali šedým průměrem.O dalších zájezdech a výletech svého syna mohu říci jen to, že jsem byla ráda, když mi napsal smsku alespoň pár minut před npříjezdem, což bylo obzvlášť vítané, když jejich autobus měl hodinové a delší zpoždění. Že pohledy z tábora chodily až po příjezdu? No hlavně že se mi vrátil spokojený a v pořádku...JÓ, to byly časy...Teď tu máme prima pubertu a doufám, že ji-všichni-také ve zdraví přežijeme. Všechny Vás zdravím, držte mi palce. B