Re: Česká lékařská homeopatická společnost

Když duše svědí a daleko odlétá

Případ Cina

MUDr.Tomáš Karhan


Od podzimu roku 1999 navštěvuje moji homeopatickou ambulanci nyní 12 ti letý hoch Diel M. Hyperaktivní, paličatý, neklidný, neustále nespokojený. Odmala. V jeho dvou letech věku se mu narodil mladší bratr, u něhož se v půl roce věku projevila epilepsie. Starší chlapec se dostal na šest týdnů do péče babičky. Výchova do té doby v podstatě velmi volná, byla pak ještě liberálnější. Po návratu domů se projevily známky toho, že byl vlastně bez vedení a velel si v tomto věku v mnohém sám, ztratil respekt k autoritě a začal matku trestat za vytěsnění z domova a z role jediného. Matku šikanoval, začal ji napadat, ona ho začala fyzicky trestat.Na oplátku začal předvádět epileptické záchvaty, jak je odkoukal od nemocného mladšího brášky. Opakované neurologické vyšetření včetně EEG organické onemocnění neprokázalo. Na matku křičel, po ránu byl protivný, nadával celé roky při probuzení, nic ho nezastavilo. Na druhé straně citlivý, soucitný, když mu četli z Honzíkovy cesty, rozklepala se mu i po několika letech od odloučení brada tam, kde bylo téma odjezdu matky. Zkoušel i „velet“ v rodině. Zajímal se od šesti let o počítače, vynikal ve stále přesnějším kreslení technických plánů, jakýchsi průřezů aut, letadle, tanků, raket. Diagnóza hyperkinetického syndromu ho provází od 1. třídy. Je skvělý na matematiku, v češtině slabý průměr. Plete si písmena nebo je vynechává .

Takto složitá dětská osobnost s výraznými známkami encefalopatie u mne budí vždy značný respekt. Pocit, že je možné výrazně často zasáhnout centrum případu hned na počátku, jsem v průběhu homeopatického praktikování dávno pozbyl.Obdivuji či spíše mne udivuje jistota a sebevědomí některých, co uvádějí hodně dlouhé zlepšení v řádu roků po podání prvého léku. Moje prvotní zkušenosti mohly také mířit tímto směrem. Spíše dříve než později bylo zřejmé, že všechny ty Belladonny, Tuberculina, Mercurové, Chamomilly, Medorrhina, Anacardia a další „vzteklé“ léky, které jsem podával, problém mnohdy krásně přepólovaly, dítě bylo div ne či dočista jak andělské zjevení.. Ale nedej bože ty konce po několika týdnech či měsících. Opakování léku ve stejné či vyšší potenci přineslo ne vzácně jen mírný revival. Co se zdálo jejich souputníkům, rodičům a prarodičům zázračně snadné, rozplynulo se často jako ranní mlha. Spíše případy, v michž byly použity nosody, vykazují dlouhodobější výsledky. I s minimální potřebou znovupodání léku. Jakoby právě zde dostávalo zřetelnější obrysy tušení o osudovosti miasmat. Jak málo o tom posud víme. Třeba právě proto častěji než dříve se v ordinaci mohu setkávat na vyšetření s celými rodinami i s více dětmi. Do hry vstupují aktivně rodiče, jejich sourozenci a následně někdy i prarodiče. Je cosi tajemného v těch rodinných systémech. Časová osa jednoho rodu vyprávěná jeho různými členy v některých případech holograficky poodkrývá osudové tendence směru pohybu. Jindy zas zaseknutí v jakémsi prokletí, v nenáhodě. Ne vzácně jsme však odkázáni na torzo vědění nevědění a červená nit, která se táhne příběhem, jde doslova odnikud nikam..

V případě chlapce Dana tomu bylo právě tak.. Rodinná anamnéza vyjadřovala problémy na úrovni mozku pouze u pacienta a jeho mladšího bratra. Z hlediska rodiny jsme se s matkou, pečlivou a přímou dámou daleko nedostali. O manželovi a jeho rodině hovořila stručně a konvenčně, o svých rodičích s respektem a láskou. Babičku, dědečka neznala.
Po rozvaze i repertorizaci následovalo vyloučení Nux vomica.,Mírně úspěšné bylo podání Saccharum officinale, jež chlapce jen sladce a dočasně malinko harmonizovalo. Překvapivě neúspěšná byla Belladonna v situaci až kultovně bojovně probuzeného ducha. Velkou práci odvedlo Lycopodium. Jevilo se právě tím lékem, který situaci řeší dlouhodobě a možná i z gruntu. Obraz pacienta pokrýval polychrest znamenitě. Vzteklé, morózní dítě hned po probuzení, diktátorské tendence, přecitlivělost, neposlušnost, hrubost, urážení matky. Věčná obstrukce nosu, který byl na konci odřený, problémy se zažíváním, se stolicí , neklidné, nemotorné končetiny a další známky. Velké reverzní příznaky, až jsem se obával, neprovádím–li častou činnost klasických homeopatů, totiž proving léku ( ale i ten je hojivý..) na citlivém pacientovi. Následná zlepšení ovšem potvrzovala, že pacient by se mohl stát učebnicovým případem řádně dekompenzované staromladé žlučovité plavuně vidlačky přivedené na cestu pravou. Dan dostal postupně potence C200, 1M a 10 M v řádu 16 ti měsíců. Kdybychom se tenkrát rozešli, zkameněl by ve mně jako trilobit v Barrandienu. .

Byli jsme si však s Danem a jeho mámou souzeni dále a měli se vynořit, jak inzeruje prvý řádek mého psaní, nejspíš v neolitu. ( Homeopatické přběhy jsou z hlediska dělení klasické anglické detektivní literatury ne tím „kdo to byl“, ale „proč to byl“. A Agatha by se jmenovala Rajan a dneska vlastně Massimo. Ecce!.)

Úspěchy pravotočivého polychrestu zkomprimujme na přijatelné minimum konstatováním, že po prodělané chřipce v lednu 2002, 3 měsíce po dávce 10 M vše skončilo. Začátek působení desetitisícovky byl jemný až metafyzicky, jak se na danou potenci sluší. Ikarův pád, jak říkám morální kocovině po domnělém similimu, jsme přežili statečně. Terapeutický vztah byl silný a prověřený. Časem i stopadesátikilometrovou vzdáleností bydliště pacienta. ( Také se Vám někdy jeví, že obliba homeopata stoupá se čtvercem jeho vzdálenosti?) Projevy, které vystoupily na povrch chlapcovy psychiky, nápadně připomínaly onu zmíněnou cestu v kruhu.

Paličatost větší než kdy předtím, náladovost nebývalá, matku udeřil vícekrát bez rozmyslu a surově. Neklid. Opět kousání nehtů. „Je z něj parchant na zabití“ doslova vypadlo ze zděšené, nečekaně a hluboce pokořené mámy. Mé sebevědomí bylo mnohem menší než regredovaná plavuň dnešní doby.
Díval se na mne těkavě, zornice širší, či se mi to zdálo, pod očima modré kruhy, můj pohled mu ale vadil. Stále něco kutil na stole proti mně. Sálala z něj nevůle a nespokojenost. Teprve obvyklý rituál kreslení technického výkresu mu dopřál soustředění. Teprve na videozáznamu, který jsem si prohlížel dodatečně, mne některé merkanty upoutaly řádně(dospělé natáčím jen výjimečně z vnitřních zábran, děti o to raději). Ale základní pocit toho prevíta netýkavého, dráždivého tu byl jako nikdy. Jako kdyby svědila zakletá duše a tělo se divně tetelilo. V obrazu chlapce bylo i vrtání se v nose a drbání se. „Nemůžu se ho dotknout, ani pohladit. Učesat se nedá. U holiče, ostuda, teda…“ zajíkla se matka. Nemyslete, že mi něco geniálně zapalovalo. Nejsem Rajan a naštěstí ani megaloman. Rekonstrukce bitev vypadají věrně. Jen je potřeba realitu ponejprv přesně dokumentovat. Abych nebyl za zmiňovanou plavuň ( navíc nejsem pravák), zapsal jsem a natočil. A repertorizoval. Než jsem byl hotov s prací u PC- pacient vsedě nečekaně usnul! „ To se mu stává poslední dobou opakovaně“ doplnila už srovnaně matka.

„Jakoby náhlý mír v podobě spánku, kdy svědivá duše s odporem ke všemu a všem někam odlétá“, napadá mne teď, když osnuji maketu příběhu malého Dana..
A s následnou pílí dnes zjišťuji (!!!), že rubrika Spánek- poloha těla- sed- hlava na stole- ohnutá ke straně- pravá strana, k (Murphy str. 1267 dole) obsahuje jediný lék Cina a to ve 2.stupni. Známka zvláštní a výjimečná. Ani jsem si toho v počítačové repertorizaci tenkrát nepovšiml, jasné je to v knize.

Základem pro poznání léku byla ovšem řádná, standardní repertorizace vycházející ze silného vjemu, že se něco důležitého a nezastupitelného v souvislosti s pacientovou chřipkou událo. (Nejsou to právě epidemie chorob, velké i malé, horečnaté či exantémové, jež u dětí „trénují“ přirozenou imunitu? Demaskují tak i zakryté obrazy léků, kde komerční zpravidla ještě nepovinná očkování naopak mnohé zastírá. )

Vyvstala řada rubrik, jejichž význam je podtržen jak stupněm (3 a 2 ), tak nízkým počtem obsažených léků. Mysl-tvrdohlavý, paličatý- děti (2), Mysl- kousat, touží- nehty, zlozvyk (3), Mysl, nedůtklivý (3), Mysl , divokost, děti, u (3), Mysl, pohled, nesnese něčí, zhorš. duševní symptomy (2), Mysl, zlost, obecně- laskání, z (2), Mysl, hrubý, urážející- děti a rodina, k – uráží rodiče (3), Mysl- nespokojený, rozladěný- děti (3) Mysl- podráždění, sklon, k (2), Mysl, dotek, odpor k-pohlazení (2). Hlava- vlasy, dotýkání, zhoršuje (3), Nos- šťourání v nose, prsty- stálá touha (3). Nos- svědění, tření- stále (3). Generálie, dotek, obecně- odpor k doteku- laskání, k (2)- opět jediný lék !, Generálie, dotek, obecně- zhorš.-děti, u (2).

Diferenciálně diagnosticky je zajímavé porovnat vedle blízké Chamomilly Nux vomica, Arsenicum album, Lycopodium, Tuberculinum, Silica, Antimonium tartaricum, China, Antimonium crudum, Natrum muriaticum, Belladonna, Medorrhinum,
Virtuálně repertorizováno dle výše uvedených rubrik (viz tab.l)

15.2.2001
Podána Cina 200 CH . Během vyšetření nakreslil Dan obrázek ponorky, který mne čímsi fascinuje ( viz příloha). ( Kdo z Vás mi pomůžete rozkrývat jeho kód- pod článkem je můj e-mail, dík!)

Kontrola 16.3.2001
Večer v den podání léku usíná asi o 2 hodiny později než obvykle. Přírůstek energie vnímají jednoznačně od dalšího dne s posílením negativních povahových rysů. Vzpurný, provokující, na všechno sahá, střídání nálad. Během několika dnů nesnesitelný, konflikty s okolím.Tře si často nos, prý svědí. Přestože jsou informováni o možnosti projevů reverzních příznaků, nezabrání to několikrát fyzickému konfliktu s matkou. Neklidný spánek se skřípáním zubů nepravidelně skoro dva týdny, dříve ojediněle. Je plačtivý, začíná se nenápadně mazlit.
Během 3 týdnů celkové zklidnění, několikrát si stěžoval na bolesti břicha. Pominula žravost, jí méně.Chová se pěkně k dětem včetně mladšího bratra, respektuje slabší..Dříve ho střídavě odstrkoval či ignoroval. Čtvrtý a pátý den po léku stupňovaný noční dráždivý kašel.Bez přechodu ustalo. Nehty si kouše méně často. Stříhání vlasů bez konfliktů.

Lék běží, bez medikace.

Kontrola 20.6.2001
Je patrné celkové zklidnění a přeladění mysli. Přestal si kousat nehty úplně. Spí většinou klidně, zuby neskřípe. Bez konflktů a agrese. Je příjemný. Dle matky začíná být asi 2 týdny spavější, mírný regres v chování. Nespí na břiše tak často jako dříve. Nikoho netluče.
Cina lM

Kontrola 9.10 2001
Reverzní příznaky mírnější a zpožděnější proti prvému podání. Klidný, vyrovnaný. Lépe udrží pozornost, méně chyb v češtině. Hodně pracovitý. Staví modely letadel. Zpívá si, nikdy dříve to nedělal.Rozzlobí ho dětská nespravedlnost.

Bez medikace.

Telefonická kontrola 5.3.2002
Měl pěkné vysvědčení. Je pohodový, přátelský, vstřícný. Pod tlakem trochu křečovitý, ojediněle i zadrhává. V únoru viróza se subfebriliemi, mírný a krátký průběh., vodnatá rýma 2 dny, nekašlal.

S odstupem více než jednoho roku od prvého podání léku přemítám, co toto, dle mého soudu niterně psorické miasma, s klíčovým pocitem odmítnutí ze strany rodičů v raném dětství a infantilním zuřivým trestáním ze strany dítěte. Reakce zaseknutí se v této fázi vývoje jedince s bezmocnou úzkostí, chaosem v mysli. Agrese po porušení nejužšího osobního prostoru ( dotyky, česán). Stříhání vlasů ( vlastně už útok na osobní integritu). Svědění na kůži tak typické pro psorický způsob reakce jsem u tohoto ani u dalších pacientů s Cinou nepozoroval. Ani v literatuře není zvlášť popisováno. Co je výrazné a sužující, je svědění vnitřní. Projevené zde na sliznici nosní Svědění anální, literárně popisované paušálně ( moji pacienti léčení Cinou hlísty nemají). A ještě více pocit toho, co si troufám vyjádřit metaforou „svědění duše“. Výraz úporné, neumdlévající a pronásledující bolesti hluboko v mysli. Odraz odmítnutí. Není zde rezignace „prašivého“ starého psa. Naopak, agrese zdivočelého, zapuzeného štěněte. Úzkost nabitá energií. Citlivost nezkušeného, zmatkujícího. Pohled druhého vyvolá zneklidnění a odmítnutí, stažení. Dotyk pak vyvolá úlek, pocit bolesti,za tím jde agrese. Teprve pevný stisk a následné nošení či kolíbání evokuje pocit bezpečí třeba už z matčiny dělohy. Tak vnímám pracovně dětskou psoru, když má ještě dost vitální energie. Sama Cina prý není u dospělých popisována…

Jednobarevné obrazy zářících Phosphorů, neženských Sepií, rozšafných Sulfurů, bojovných Mercurů jsou didaktické a – jednostranné. Chápat i protipól, Phosphor je na popel, Sepie dotančí a vášnivě oddaně miluje, Sulfur jde do boje, Mercur je k zulíbání. Proč by též nosody u dětí byly jen zmenšeninami dospělých. Zde je homeopatická literatura přece jen pestřejší u Tuberculina, Medorrhina a Carcinosinu. Psorinum ( podobně i Luesinum) však zůstává ve značně tradiční poloze.

A srovnávám –li při studiu daného tématu sedmkrát Cinu v různých materiích medikách, dostávám kacířskou myšlenku. Co o ní, vážení Autoři, vlastně víme? Kdo z Vás ji neopsal od svého předchůdce, kdo z Vás má vlastní proving z jejího semínka? Snad jen pan Hahnemann? A mají pruveři dost dětskou duši, aby ji uměli vyjádřit jinak než jako pocit trpaslíka bez vousů? To jsou mé nemravné otázky a taktní není ani má vlastní neodpovědˇ. Kéž by jen prozatím!
Co o Vás, broučkové zavilí, co o vás, vlastně víme?! Co víme o Vaší svědící duši, o Vaší raněné mysli? Jaký to kosmický souboj s Vámi přečasto vedeme? Za co nás trestáte? Bezmoc je, čím Vám nevzácně oplácíme, neznaje zralého řešení. Trestáme sebe, víc nežli Vás.

S příchutí hořkosti- Cina je pelyněk- končím svou stať. Text Franse Vermeulena jako osmý pramen oléku v jeho Dětských typech (vydáno péčí Jitky Studničné) činí přeci jen z lektvaru utrejchu osobitý nápoj. (viz strana 163 tamtéž). On totiž pelyněk- v němčině Wermut- dal základ nápoji vermutu.. V něm jsou různé druhy pelyňku, též Abrotanum. Artemisia cina ( pelyňek cicvárový či cicvár pravý) není semínko, ale zavřený květ. Patří mezi Hvězdicovité ( dříve řazen mezi složnokvěté). Je poddruhem Artemisia maritima ( pelyněk přímořský). Doma je ve stepích střední Asie.Tam je i kosmodrom Bajkonur. A tak mne napadá- druhý z obrázků, který od Dana mám, to byla kosmická raketa. Maloval mi ji návštěvu předtím než dostal Cinu. Zase ta nauka signatur!

Úplně na závěr:. Přeci jen jsme asi viděli dospělou Cinu. Mohl to být Jiří Bartoška v roli učitele matematiky v jednom starším seriálu o kantorech a škole. Hrála s ním Eliška Balzerová, češtinářka. Studenti mu říkali Cicvár. Ten byl! Brr !!!


V textu použito pramenů z materií medic a obrazů léků pp. Kenta, Pulforda, Allena, Borlanda, Jouannyho, Sankarana, Grandegeorga, Vermeulena.
Repertorium Murphyho knižní a expertní program Kent.
Přesný přehled literatury u autora.


Psáno pro Homeopatické listy 1-2 2002
MUDr.Tomáš Karhan
http://www.homeopatie-lekarska.cz/HL/HL_041.htm