30.1.2006 13:50:47 Martina,1syn
Moje deprese a všechno kolem
Tak jak čtu všechny tyhle články,připadá mi všechno hrozně povědomé. Mě začala deprese už před porodem,v době, kdy jsem zůstala doma z práce/v 7.měsíci těh./,což asi byl ten největší problém.Navštívila jsem sice i psycholožku,ale moc velká změna nenastala. Měla jsem neustále pocit,že musím stihnout všechny práce doma,byla jsem unavená,nespala jsem.Nešly zastavit myšlenky.Ovšem nejhorší teprve přišlo a to po porodu mého syna,asi 2den.Z porodnice mě pustili o den dříve,hrozně mi vadil pláč dětí kolem,už tam jsem bulila,byla neklidná a měla pocit,že nic nezvládnu.Měli snad lékáři v nemocnici už vytušit,že není něco v pořádku,když se takhle chovám..Doma to byla ještě větší hrůza,během týdne jsem se cítila strašně,nechtěla jsem žít,ani dítě nemít,pořád pocit,že jsem špatná mamina a že neumím ani mluvit se svýmmimčem.No katastrofa.Nic jsem nezvládala,jen samé myšlenky.Navštívila jsem s přítelem psychiatra,který doporučil určitě ihned léky a pobyt na psychiatrii,ovšem toho jsem se hrozně bála.Ani přítel mě v tom nepodpořil,spíše naopak.Prostě jsem se vymluvila na kojení a že to zvládnu.Psychiatr mě tedy doporučil aspoň k psycholožce,kterou občas navštívím,ale nedá se říct,že bych byla OK.Syn má už 13měsíců a já se plácám a plácám.Pořád řeším a pronásledují mne myšlenky,že teď bych měla dělat/vytírat,prát,žehlit,prostě uklízet/a zároveň bych měla se věnovat synovi,nemám na nic náladu,z ničeho radost a do ničeho chuť.A takhle to ve mě pořád vře vře.Je mi smutno, že jsem nedokázala se přesvědčit na léčení a teď je všechno tak těžké.Stále kojím,syn odmítá veškeré mléčné výrobky a náhradní mléko,nechce ani ovoce,jen zel.příkrmy a tak.Také u prsa usíná a v noci je skoro co hodinu vzhůru,takže vyspání nepřichází v úvahu.Nejsem schopna ho odstavit,což mi stižuje situaci.Nevím co dál,ale takhle to nejde.Tak bych si přála být Ondráškovi dobrou a klidnou maminou..
Odpovědět