22.6.2003 0:01:30 Mia, 2 děti
Re: Dojem
Milý Martine,
myslím, že Jirka a Kateřina jsou "jen" hluboce zraněné lidské duše, které proto nedokáží bezpečně zacházet se svými emocemi. Jiří vůči druhým, Kateřina vůči sobě a svým dětem (své rodině). Být agresivní, myslím, neznamená být nevyléčitelný. A být hodný také neznamená mít v rovnováze své emoce.
Přeji Jiřímu, aby našel lidi, kteří mu pomohou odpustit lidem, kteří ho zranili i Kateřině, jež se snažila svůj možná nevědomý pocit bezmoci léčit touhou zachraňovat druhé. Jenže touha zachraňovat má vždy blízko k pronásledování.
Moc přeji Kateřině, aby netrpěla žádnými pocity viny, ale aby setkání s Jirkou mohla po čase přijmout jako Boží dar, jehož prostřednictvím mohla uvidět svá vlastní zranění a tak posléze našla odvahu je hojit a stala se díky tomu dobrou matkou svým vlastním dětem. Protože děti, které nedostanou od rodičů jasné a srozumitelné hranice a nemohou opravdu cítit a dát najevo to, co cítí, nedokáží posléze rozeznat co je pro ně bezpečné a co nebezpečné, od koho by se měly učit a před kým by se měly chránit.
To, oč se teď dělím, je moje bolestivá osobní zkušenost. Pocházím z rodiny, kde také s námi vlastními dětmi vyrůstaly děti z dětského domova. Ano, ani ze mne nevyrostl sobeček vůči druhým, ale naučila jsem se potlačovat to, co opravdu cítím a stala jsem se sobcem vůči sobě. Právě proto, že se i v naší rodině zacházelo tak nešťastně s negativní energií jako to Kateřina učí své děti. Díky tomu jsem ve svém vlastním životě prošla velmi krutými bolestivými zkušenostmi. Včetně péče o vlastní postižené dítě.
Jsem schopna svůj život dnes tak nahlížet teprve ve chvíli, kdy prožívám láskyplné hojení svých zranění a tak proto i vím, že existují způsoby, jimiž lze vyhojit i ta nejhlubší zranění. Neberme, prosím, nikdo z nás tuto šanci ani Jirkovi.
Mia
Odpovědět