Re: Jo jo...

Myslím, že ta řvoucí matka v supermarketu byla jen modelová situace, alespoň takhle jsem to pochopila.
S autorkou souhlasím, škoda, že jsem podobné články nečetla dřív, přiznám se, že jsem asi do 6 let svého synka vychovávala přesně tak, jak to autorka popisuje- věčné diskuze, vysvětlování, rozebírání, byl problém aby si šel vyčistit zuby aniž by minimálně 4krát neřekl Mně se nechce, a Proč teď ... Neuměl poslouchat, občas padla věta "Ty mě už nemáš ráda, protože mi to nechceš dát (koupit a t.d.)," já zas neuměla říct NE tak, abych nevysvětlovala a aby NE bylo prostě NE.
Uvědomila jsem si, že tudy cesta nevede. Tak jsem se o to začala zajímat, přečetla jsem dost knih o dětské psychologii, mimo jiné i knihu o hranicích, které děti potřebují (Portál) A změnila jsem se. Nesmějte se mi- přesně takhle to bylo. Vychovávala jsem jinak. Dnes je mému synovi 8 let a všechno je tak, jak má být, syn udělal obrovský pokrok, je rozumný, ví, že NE je NE a tak to prostě je. Odpadlo fńukání kvůli každé prkotině, škemrání a věčné diskuze.
Ten náš vztah tím hodně získal, hodně si se synem povídáme a zrovna včera před spaním mi řekl, že jsem ta nejlepší maminka na světě. Když jsem se ho zeptala proč, odpověděl "Proto, že mi důvěřuješ "