Re: Kdo za to může?

Lenko,
já neříkám, že sport není důležitý (i když zrovna ta celulitida a pneumatiky jsou to poslední, co by mě trápilo - a navíc to nemá souvislost s tím, jeslti jsem v šesti letech hrála tenis nebo na piáno), ale že prostě některé děti na to "nejsou". Tím myslím takové ty děti, které rodiče více méně týrají něčím, co samotné dítě nebaví (když to vezmu do extrému tak třeba krasobruslařské tréninky v pět ráno atd.). Měla jsem na vesnici kamaráda, který neuměl plavat - a nikdy s tím problém nebyl. Všichni to věděli - věděli, že skočit XY na hlavu, když přeplavává hloubku s matračkou není dobrý nápad (přestože různé blbiny byly na denním pořádku), a nemyslím, že ten kluk s tím měl nějaký problém. Byl to skvělej kluk, i když nebyl moc "sportovní".
Prostě bych z toho sportu zase nedělala tak děsnou modlu. Důležité je, aby se dítě trochu hýbalo, ale jestli chodí na procházky, nebo řádí na horském kole, jezdí na koni nebo hraje tenis to už mi přijde jedno. Asi nejspíš bych souhlasila s Lídou - je důležité, aby se dítě umělo pohybovat i ve městě, i na vesnici - bát se eskalátoru je stejná hloupost, jako utíkat před slepicema.

A souhlasím s Kin - na tom článku je nejsmutnější, že ten kluk by býval o to asi stál... a že mu to máma už nikdy nedovolila.