Re: Šáry osobně

No tak dobře, Psychouši, tak já ti teda odpovím:

Proč bych ti měla cokoli vyvracet. Když si to myslíš a udělá ti to dobře, tak si to klidně mysli dál :o)).

Jak mohu rozumně diskutovat s člověkem, který je schopen zcela vážně tvrdit, že „účelem diskuse je vzájemné poučení a konsensuální sjednocování názorů“ (tvůj příspěvek z 10.4.)? A přitom tím „vzájemným poučením“ má na mysli neustálé poučování a pokusy o shazování spoludiskutérů (jen namátkou: "Jsi dětinská a neupřímná, když falešně tvrdíš, že jsi ráda, že Kopretinka "má ve všem průzračně jasno". Tolik ke tvému lhaní. ;-) (6.4.)
"A opovrhovat? :-))))) Houbyhouby, to by ses musela pěkně zasloužit, abych tebou, či kýmkoliv jiným, opovrhoval!:-)" (7.4.) "Pořád se sám sobě divím, kde beru tolik času a motivaci číst podobné žvásty"(5.5.)
a „konsensuálním sjednocováním“ to, že druhý přistoupí na názory jeho?

Já se domnívám, že zcela přijatelným výsledkem diskuse je to, že se obě strany dohodnou, že si každá ponechá své vlastní stanovisko ;o)), v míru se rozejdou a nebudou vůči tomu druhému pociťovat zášť ani si o něm myslet, že je hlupák, protože má jiný názor, než oni, popřípadě že chápe některé věci trochu jinak, než oni. Nepotřebuji každého přesvědčovat o svých vlastních úžasných názorech ;o)), ale také si nenechám vnucovat úžasné názory někoho jiného, aniž by mě přesvědčil, že jsou lepší než ty moje. Pokud nabudu nějakých životních zkušeností, které se s mým dosavadním názorem nebudou slučovat, tak ho pravděpodobně změním. Ale že by mě o tom přesvědčil jen tak někdo v diskusi? Promiň, ale na to by byl opravdu potřeba poněkud těžší kalibr, než je ten tvůj.