Re: Klavírní romance

Taky se hlasim do klubu. Jako ditko skolou povinne jsem chodila 8 let do hudebky, spis z donuceni. Hraje moje babicka, hraje moje maminka a tak samozrejme musim hrat i ja. Mela jsem prisernou ucitelku, ktera rvala u kazde chybicky. Stupnice me nebavily, ale kdyz byla v mode skladba "Pro Elisku", nebo "Romaticky klavir Jiriho Malaska", tak to jsem zvladala s radosti. Kdyz jsem se po svatbe stehovala do Lince, stehoval se se mnou i nas rodinny klavir, ktery dostala jako dite moje babicka. Tady jsem se na nem nejdrive doucila Straussovy videnske valciky, ted hraju detske pisnicky pro dceru. A tak mam radost, ze jsem tech osm let lidusky preckala a ze prece jen neco umim. Ted se mi to moc hodi.