Re: To znám...
Nedávno jsem měla rozhovor s manželem, že je dobře, že má syn ve školce ve třídě jednoho cikánka a jednoho vietnamce. Jak se naučí s nimi vycházet, jsou to oba kluci alespoň na pohled a dle chování rodičů slušní a že nebude mít alespoň tak jako my předsudky. Tak jsem se jich zastávala před manželem, který na tuto problematiku má jiný názor a hned druhý den v práci před obchodem jsem chytla cikánku, jak nechává své asi tříleté dítě ukrást zlacené větvičky (bylo to před vánoci). Když jsem vyšla ze dveří a oni už byli pár metrů od obchodu, ptala jsem se jí, jestli to bude platit. Začala na mně křičet, proč že by to nezaplatila, byla sprostá. Samozřejmě nezaplatila a s nadávkami odešla. Nejvíc mně na tom mrzelo právě to, že se jich jeden den zastávám a druhý den "mi udělají" tohle. Hlavně mi přišlo strašné, jak ho to učí odmalička. Spoléhá na to, že to svede na dítě a že se nic nestane. Taky mě to hodně vzalo, i když se nic strašného nestalo ....
Odpovědět