Re: Velikonoce nesnáším...
Velikonoční pondělí bylo, je a bude nejodpornější den v roce. Den ponížení. Znamenal vždy poníženě a poslušně doma čekat, než přijdou muži a kluci, zmrskají mě, karabáčem či velkým jalovcem, po nohách a po zadku, polijí po hlavě smradlavou voňavkou, která nezmizí ani po vícero umytí šamponem,i mou sestru a matku, a my je za zmrskání odměním čokoládou, obarvenými vajíčky, dospělé alkoholem a jiným pohoštěním. Nic sexističtějšího si už neumím představit. Kamarádku házeli do vany a polévali ledovou vodou. Za známou v jejích šesti letech lezli ožralí dědci do pokoje a sahali jí pod noční košili. Den ponížení. Jsem ateista, náboženské důvody pro velikonoce (když pominu, že žádný ježíš nikdy neexistoval a je to všechno jen vymyšlený nesmysl) nezajímají a pohanskou sexistickou tradici nenávidím. U nás dívky nekoledovali a nekoledují. Takže rodiny s dcerami opravdu neřešily a neřeší, co s "nakoledovanými" vajíčky. Znám mnoho žen, které v ten den prostě "nejsou doma", jak to ponížení nenávidí. Ale zkuste projevit v České republice svůj názor na Velikonoce. Obdržíte jen nenávist, jak tenhle "úžasný" svátek nechápete a měla byste navštívit psychiatra. Také se dozvíte, jak je to všechno jen "symbolické" a že je to vaše chyba, když vám to nesymbolické mlácení vadí. Jen důkaz neskutečné úrovně sexismu u nás. Ano, vadí mi ponižování a sexismus a nejsem proto "divná". Ponižovalo mě to, a to je prostý fakt. Kdyby šlo o "zdraví a neuschnutí", tak by to bylo oboustranné a muži by poslušně čekali doma s pohoštěním, až přijdou ženy a zmrskají je, aby i oni "neuschli a byli zdraví". Nejsme přece sobci, aby jen ženy byly "zdravé" a muži ne.
Odpovědět