Milá Věruško
myslím si, že tak, jak jsi prožila velikonoce ty, tak je prožil tady u nás málokdo. Možná bychom ti mohli trochu závidět, že jsou kolem tebe lidé, pro které krásné české tradice nejsou "trapárna". Bohužel jsem se z Moravy odstěhovala do Čech, kde se to až tak moc nedrží.
V dětství jsme zdobili celý dům, brácha pletl pomlázky, všichni jsme v neděli odpoledne zdobili vajíčka. Zkoušeli jsme různé techniky, (zdobení s voskovou rezervou, vyškrabovanou techniku, leptání zelím a já už ani nevím co všechno.......). Nebylo to o církevních tradicích - sami nejsme věřící, takže tento rozměr velikonoc šel vždycky trochu mimo nás - ale o tom, že jsme byli všichni pohromadě, povídali si, udělali si na sebe chvíli času. Když mamka zjistila, že v nějaké "spřátelené" rodině místo vajec nalévají alkohol, tak tam "naši chlapi" v dalších letech nechodili, neboť o tom velikonoce přece nejsou. A v tomto duchu se snažíme dodržovat tradice i u nás. Ty chvíle společného tvoření nám nikdo nevezme.
Pravda tradice koledování tu moc nebyly - koledníci tu chodí málo, když jsme se sem nastěhovali, tak jsme asi trochu zaváděli nové tradice, ale sousedé a známí se se snadno nechali "svést". Takže po 19 letech strávených tady jsme okolo sebe vytvořili jakousi partu lidí, která si na velikonoce hraje. Vajíčka zdobíme společně, chlapi a kluci táhnou v jednom houfu, aby "děvčatům" našlehali proutky či pomlázkami - symbolicky. Chodíme společně do přírody a děláme soutěž v "ťukání" vajíčky, učíme děti hrát kuličky. Letos jsme měli velikonoce trochu nachřipkované (já marodím už 5. týden, Aninka snad půje od pondělí do školy, ale o velikonocích byla ještě na ATB), takže odpadla ta "společenská" a venkovní část, ale i tak to bylo fajn.
Moc všchny zdravím a doporučuji vám všem - berte velikonoce jako další příležitost být spolu, pohrát si, užít si to. Vzhledem k tomu, že původní význam a smysl mnohých svátků už jde trochu mimo nás, tak by nám mělo jít hlavně o tohle, ne?
Simča