Re: Já se divím

Tvrdíte,že čtete a že tomu rozumíte.Pak si tedy přečtěte příspěvky,které jsem psala.Buď čtete jen něco nebo nechápete.Nikde jsem nepsala o tom,že facka je argument,nebo že by se děti měly řezat.Jen jsem napsala,že občas jedna přes zadek je lepší než tisíce domluv,které dítě stejně nepochopí.A s těmi crcálky ano jsou to tyrani pro okolí a běžte si to vyzkoušet do terénu.Od počítače můžete argumentovat čímkoliv v terénu už to bude složitější.Ano své děti mám vzorně vychované.Nikdy se mi nestalo,že by mé dítě třeba v čekárně terorizovalo své okolí řevem,narážením autíčkem(pro některé chlapečky opravdu zábava).Dvouleté děti jsem brala třeba na 2,5 hodinový koncert a děti poslouchaly.Jsou matky,které svými dětmi terorizují okolí a hrají na to,že je dítě malé a že jim ty scény bude okolí tolerovat.Nebude.Nezapomenu na pána o francouzských holích,který byl po těžké operaci a čekal v čekárně a jedno dítě mu nejdříve jezdilo autíčkem přes nohu,běhalo a řvalo u toho a když už se nám to nelíbilo a ozvali jsme se,tak matka prohlásila,že je to dítě,že je malej a že jsme také měli děti.Ano,měli jsme děti vychované a ne spratky.Pak ho i na popud sestry začala uklidňovat ve stylu nikam nevedoucích řečí,dítě řvalo čím dál víc a když se někdo ozval,že tohle už je na pár ran přes zadek,tak prohlásila,že by nás zmlátila všechny.Jak úžasné,co?To,ale slyšel doktor a vyletěl s tím,že pokud nebude moc v klidu pracovat,že to dítě seřeže sám.Matka popadla svého tyrana a při odchodu řvala,že si jde stěžovat na ministerstvo.Své děti jsem nikdy nemlátila ve stylu,jaký se zde snažíte prezentovat.Ano,dostaly přes zadek,přes ruku,když se dítě snažilo převrhnout na sebe hrnec,tak jsem ho plácla a tím ho ušetřila zbytečných popálenin.Podsouvání slov,které jsem neřekla mi vadí,stejně i překrucování faktů.Sdělila jsem své názory a za tím si stojím,stejně jako si stojí ostatní.Ano,budoucnost ukáže co z vašich dětí bude.Já jen vidím,že má cesta byla správná a mé děti a vnoučata jsou toho důkazem.Žádné opíjení,drogy,terorizování spolužáků.Děti měly a mají spoustu přátel a když se u nás doma všichni sejdou,tak to vypadá jako v mraveništi.A nic bych ve své životě neměnila.Jsem s ním naprosto spokojená.Dokážu se radovat z maličkostí.Vozím vnoučata do kroužků,po soutěžích a zápasech.Nepatřím mezi babky věčně si na něco stěžující a rozhodně nemám pocit,že by mi život proklouzl mezi prsty.Celý život jsem tak aktivní,že nemám čas skuhrat.