Re: To je sice hezký...

Odlišná věc, je to podle tebe, já tvrdím, že je to naprosto stejný přístup. A nemusíš mi tu postupně vypisovat všechny moje věty, abys je vzápětí všechny nějak popřel. Já se ti tu jenom snažím vysvětlit, že nemůžem měřit utrpení lidí dvojím metrem.

Paní zde jenom přesně popsala své (dost nepříjemné pocity) ze zákroku.

Vy jste jí okamžitě odpověděli, něco ve stylu: To ale bylo nutné, pokud šlo o zdraví. Popírá to snad někdo? Říkám snad já, že na ten zákrok chodit neměla? Ne. Ale to přece neznamená, že by neměla právo se cítit ukřivděně a nebo naštvaně.

Proto vůbec nechápu, proč tu píšeš něco o tom, že "zákrok byl nutný v zájmu zachování zdraví" protože to s tím principiálně absolutně nesouvisí. Musí ti být jasné, že jediné, co si z toho můžu logicky vyvodit je tvůj názor že - je to nutné v zájmu zdraví = nemáš právo si na nic ztěžovat a cítit se ublížen a ani o tom psát na internetu.

Pokud budeš chtít tento odstavec popřít a tvrdit, že jsi nikdy nic takového neřekl (jako že nemá právo si stěžovat), tak mi prosím pověz, proč jste tedy na vyjádření negativních pocitů z vyšetření odpovídali tvrzením, že to bylo v zájmu zdraví nutné a ptali se něco ve stylu "takže by bylo lepší se vůbec neléčit", protože skutečně nechápu, jakou mají tyto prohlášení souvislost s tím, že se ta žena po vyšetření cítila hrozně a že má kvůli tomu zničený život.

To bysme pak klidně tomu dítěti, které zneužije nějaký úchylák mohli říct, že se s tím hold musí nějak smířit a neřešit to, protože jiné dítě se taky muselo smířit s tím strašně nepříjemným vyšetřením, které na něm zachovalo úplně stejné duševní následky.

Nevidím důvod, proč by člověk nemohl popsat své negativní pocity, které ze zákroku měl a tudíž s ním ani nesouhlasit.