6.12.2010 10:14:53 Zejm
Došla jsem k témuž
Kamilo, děkuji moc za hezká slova. Po mateřské (spíš při, ještě jsem mohla být rok doma) jsem nastoupila do práce a pořád se snažila někomu něco dokazovat. Maminka mi říká - co se pořád uštváváš, čekáš, že Tě někdo pochválí? A má svatou pravdu, vlastně pořád čekám, jestli mě zaměstnavatel, manžel, tchýně atd. pochválí - ale nepochválí. Já ze sebe dělám proužky, nejím, nespím... a život, a především život s dětmi, mi utíká mezi prsty. Trvalo mi to kratší dobu, "jen" tři roky, a došla jsem k témuž, co autorka. Kariéra a úspěchy ne evropské půdě nejsou nic v porovnání se spokojenými a klidnými rány u snídaně s rodinou. Zůstala jsem doma, máme třetí miminko a všichni si plnými doušky užíváme tu pohodu a vzájemnou blízkost. Hned tak nesplatíme dluhy, na vlastní dům můžeme zapomenout - ale jsme spolu šťastní a máme na sebe čas. A mámu, která je po ruce, když děti přijdou domů za školy, mámu, která peče a vaří ty největší dobroty - tu nenahradí nic. Tak a teď jdu umýt tu zem, abych tu nepromarnila celé dopoledne
Odpovědět