První část článku dobrý,
autorka objevila svou soukromou Ameriku a já jí to přeju.
Ale to poučování na konci mi trochu nadzvedlo mandle. Jak říkám, proti soukromým Amerikám vůbec nic nemám, také jsem jich pár "objevila" poměrně pozdě, ale snad není nutno se po jejich objevení stavět do pozice mudrce, který "všechno ví všechno zná a vy ostatní pomýlení, za mamonem se ženoucí, to dělejte také tak jako já".
Z mého pohledu je ta snaha neustále řešit tchánovce a zavděčovat se jim, nota bene takto dlouho, dost nepochopitelná a sebevražedná, a to s tou prací taky, jak píše Irena, nemá každý stejně - někdo prostě tu potřebu pracovat má, aniž by tím chtěl něco někomu dokazovat.
Jak říkám, kdyby to zůstalo v rovině osobních zkušeností, jako na začátku, považovala bych to za super článek.
Odpovědět