puberta-nocni mura

Mam doma 1.pubertaka.Musim rict,ze zatim nechodi na diskoteky,myslim si,ze nekouri a nepije,nebere drogy.Je sportovne zalozeny,od malicka byl ke sportu veden,v osme tride aktivniho sportu-bohuzel- zanechal a tak vybyl cas,ktery nikdy predtim nemel.Tedy cas na kamarady.To me rozciluje,chodi sice jen kolem baraku,ale kamosi nic moc inteligentniho.Protoze od utleho detstvi chodil casto na treningy a zapasy,nemusel doma nic delat,nemel zadne jine povinnosti nez trenovat a chodit do skoly.Ucit se nemusel,nejak to zvladal.Ted je ale na stredni skole,jenze nema nauceny rezim ucit se a k tomu ti kamosi u baraku.K tomu vsemu mam samozrejme vyhrady,ktere temer denne prezentuji,ne prilis dlouhym "kazanim".Je to ale zbytecne,mozna jen nejake uspokojeni sama sebe,abych mela pocit,ze jsem udelala,co jsem mohla a jen tak neprihlizela.Vysledkem techto debat,ale ale naproste rozzureni meho syna,mam pocit,ze v budoucnu neco ze vteku rozbije,pouziva hruba hruba slova na mou adresu a taky uz mi rekl,ze me nenavidi.Za dve hodiny ale prijde a nejradsi by chtel vzit vsechno zpet-obvykle neco po me potrebuje,tak se lisa.Ja si s nim fakt nevim rady,desne me vytaci,nezvladam ho,nemohu zustat v klidu,kdyz napr.necim vyhrozuje,nebo dela neco naschval.Myslim,ze v danem okamziku se nesnasime navzajem.Kdyz bylo synovi 11let,s jeho otcem jsme se rozvadeli.Zdalo se mi,ze to docela dobre zvladal.V kazdem to ale zanecha stopy,kdyby s nami zil jeho otec,syn by si to nikdy nedovolil.No,za chyby se plati,co se stalo se nemuze odestat a ja budu rada,kdyz do dospelosti dojde bez ztraty "desitky".