Také jsem žila s parazitem,
než jsem si jednou konečně uvědomila to hlavní... vztah - veškerý žádný, pomoc - žádná, sex - žádný, peníze - žádné....jen stres a starosti a pokaždé, když jsem se vracela domů hrůza, v jakém bude stavu (byl těžký alkoholik). Vydržela jsem to hodně dlouho, než jsem si uvědomila výše popsané, naštěstí jsem s ním neměla děti.
U tebe je to myslím také jasné - přímo bych řekla kopnout ho do pr...., vyměnit zámky, a možná i být ráda, že není v rodném listě. On měl 6 měsíců na to, aby malého uznal za svého. Stejně bys z něj nedostala ani korunu, takže k čemu ještě komplikovat si život tím, že by měl v rodném listě malý napsané jeho jméno. Tudíž by měl možnost zasahovat mu do života, případně tebe popohánět po soudech. Takoví hajzlíci rádi využívají svá práva, jen na ty povinnosti jaksi zapomínají...
Odpovědět