Primorsko - moje noční můra o dovolené

Vrátila jsem se z Bulharska před 14ti dny, byli jsme kousek jižněji od Primorska (Carevo). Do Primorska jsme jsme jeli místním busem na výlet. Město má nevkusnou nebo žádnou architekturu, je ukřičené a špinavé. Vrchol všeho moře. Byli jsme se vykoupat na jižní pláži - obrovské množství slunečníků, hlava na hlavě na pláži i v moři. V moři plavalo hodně igelitů a mastné fleky. Poprvé v životě jsem se štítila se v moři vykoupat. A dětem jsem tu chvilku, co jsme byli na pláži dala botičky, aby si něco nevrazili do nohy.

V Bulharsku se dají najít krásná místa - Nessebar a Sozopol nás opravdu uchvátili a myslím, že také příroda ve vnitrozemí by mohla stát zato (tam jsme se ale nedostali). Ale třeba tolik proklamové Slunečné pobřeží jako ideální pro děti - náš dvouleťák si na pláži stavěl domečky z vajglů... a mě výhled na okolní panelákohotely taky neuchvátil. Vyrazili jsme tam na výlet autem z půjčovny, to je levný a komfortní způsob cestování. Když jsem i pro 4leté dítě chtěla autosedačku, hodně se tomu divili, ale nakonec nám dvě pedpotopní půjčili .

U nás bylo moře i pláž relativně čisté, ale více či méně v něm plavaly řasy. Prý jsou léčivé... Bydleli jsme v novém pěkném hotelu a co píše autorka o řemeslnickém fušerství mohu potvrdit. Nicméně všechny závady byly promptně odstraněny a s hotelem velká spokojenost.

V Bulharsku občas panuje stále trochu socialismus, má to své výhody i nevýhody. Lidé moc milí, rozhodně bych se nebála cestování na vlastní pěst ani s malými dětmi. Ale my už tam znovu nejbližších 20 let určitě nepojedeme...