Re: Vozíčkáři

Katko,
ten prispevek s tim kolotocem byl muj. Samozrejme neocekavam, ze nekdo bude zastavovat kolotoc plny deti, aby moje dite mohlo nastoupit :o). Syn uz na kolotoci sedel s dcerou moji kamaradky (13 let), jelikoz ja jsem se tam proste nevesla. Predtim na kolotoci nikdy nebyl, tudiz jsem nemohla tusit, jak zareaguje a jit tam chtel. Po par minutach ovsem museli kolotoc zastavit, jinak by s maly vrhnul stremhlav do dratu a dcera kamaradky nemela sanci ho udrzet. Takze tak, od te doby se kolotocum vyhybame velkym obloukem. Zase totiz neocekavam, ze to kvuli me bude nekdo delat denne. Vyzkouseli jsme to, nevyslo to. Jinak ten prispevek byl myslen trosku s nadsazkou, ja se snazim sveho syna vychovavat s co nejmene ustupky a vyhodami, aby byl pozdeji schopny se o sebe postarat sam. Daniela je ovsem v diametralne odlisne situaci.

Pro Petru,
jsem verici, holky, co me znaji z jinych diskuzi vedi, ze nektere moje nazory jsou v dnesni dobe prinejmensim nekonvencni. Tim si ovsem neosvojuji zadne pravo na to, abych tady patronizujicim zpusobem kazala ostatnim (jako ze taky jsem tak driv premyslela, ted uz jsem nejchytrejsi...). Ja hodne Tvych nazoru chapu (svete div se), ovsem to podani je mozna trosku nestastne zvolene.

Ted uz nevim, kdo se ptal, kde byl Buh, kdyz se to Lukaskovi stalo (Maybe?). Vis, Buh nas stvoril a dal nam svobodnou vuli. Buh nenese zodpovednost za nase ciny, tu si neseme kazdy sam. Takze tu zodpovednost ma ten dotycny.

Jinak ja jsem se nikdy sama sebe neptala, proc zrovna ja mam postizene dite. Nekomu se to muze zdat divne, ale ja dekuji Bohu, ze mi moje dite dal se vsim, co k nemu patri, tedy i to postizeni. Ale to uz se dostavame trosku nekam jinam :o).