Vozíčkáři

Osobně si myslím, že místa vyhrazená pro postižené by měli být využívána pouze v případech, která s postiženým přímo souvisí.
Tím myslím, že toto místo by bylo možno použít v případě, kdy se jedná o usnadnění manipulace s postiženým, zkrácení cesty k místu určení atd. - tudíž ne, že paní Daniela jede sama vyzvednout recept, ale v případě že jede se synem na kontrolu k lékaři a musí se s ním tudíž "vláčet" z auta atd.Stejně tak jako u obchoďáků - zastavit na tomto místě by smělo pouze to auto, jehož osádku tvoří postižený, který si potřebuje nakoupit nebo matka apod. postiženého spolu s postiženým jdoucí nakoupit.

Toto bych zavedla právě z důvodu, že značky invalidů za okýnky jsou zneužívány rodinnými příslušníky - o těchto případech vím ze svého okolí, kteří toto zneužívají k tomu, aby v podstatě nemuseli hledat místo k parkování.

Navíc...pokud někdo využije toto místo jen při vyzvednutí léků, jako v případě pí. Daniely může blokovat místo někomu postiženému.
Prostě ne, že kdo má modrou značku s vozíčkem za okýnkem má a priori právo stát na místě pro postižené, byť se jedná o matku postiženého.

Proto bych v tomto byla striktní.

Reakce paní Daniely se mi zdá neadekvátní, nicméně každý reagujeme jinak, takže to nechci více soudit.

Co mě zarazilo více, je příspěvek jedné z vás, která píše, že očekává, že se kvůli ní zastaví kolotoč a očekává, že nebude stát ve frontě.
Ano, nemyslím, že by měla stát ve frontě, ale nemyslím, že by se kvůli ní měl zastavit kolotoč. Prostě by měla přednost a mohla nastoupit při nejbližší "várce" - kolotoče se netočí hodiny.

Osobně obdivuji lidi, kteří se starají o postižené děti a sama občas přemýšlím, co bych dělala, kdyby se mi narodilo těžce postižené dítě, které by třeba jen leželo a hledělo...říkám si, jestli bych to zvládla či ne.
A právě proto absolutně neodsuzuji rodiče, kteří své dítě svěří do péče ústavu, nevidím na tom nic amorálního nebo, že by byli nějak odsouzeníhodní, byť se na ně tak občas pohlíží.

Spor co se tu rozhořel, mi přijde jako spor mezi onkologicky nemocnými, kteří vyjíždí na ozdravné pobyty k moři, které plně hradí zdravotní pojišťovna a mezi doktory - dávali to také v TV.
Lékaři tvrdí, že pobyty určitě ano, ale že neexistuje jediný medicínský důvod, proč by měli jezdit k moři a zbytečně tak plýtvat financemi pojišťoven, že pobyt v tuzemsku by byl stejně přínosný. Onkologicky nemocní tvrdili, že oni jsou přece onkologicky nemocní a mají na to právo, protože rakovina je zlá nemoc a trpěli.
Rakovina je bezesporu zlá nemoc, ale automaticky z ní neplyne nárok na dovolenou u moře a není nejhorší nemocí co je.
Bylo by krásné, kdyby všichni tito nemocní mohli jezdit k moři a ne že bych jim to nepřála, ovšem na druhou stranu peníze, které se vydají navíc na pobyty u moře, by se daly využít na pobyty v tuzemsku pro více nemocných - tudíž by jich mohlo jet na ozdravné pobyty více nebo by se peníze daly využít na léčbu...vše má dva úhly pohledu.


No, závěrem...jsem ráda, že jsem zdravá a doufám, že budu mít i zdravé děti. Říkám si často, když mám chuť si stěžovat na nedobrou osobní situaci, že mám ruce, nohy, vidím, slyším, chodím, tak co bych vlastně nechtěla.