skeptik

Dobrý den,
chtěla bych přidat jen pár vět - co mě tak napadá po přečtení článku. Jsem učitelka 2.stupně na mateřské dovolené, předtím jsem učila zhruba sedm let.
Článek mě zaujal, ale nesdílím zdaleka tolik optimismu s ostatními účastnicemi diskuse. Tím nechci říct, že autorka článku na mě působí jako pedagog neprofesionálně, naopak její postřehy považuji za zajímavé, ale neodvážila bych se hned zobecňovat a vyvozovat závěry.
Spíše bych měla potřebu se autorky článku na pár věcí zeptat: např. zdali by takto naplno dokázala pracovat více než třeba dva roky, neboť kolektiv žáků se neustále obměňuje a problémy se nemění, zůstávají víceméně na stejné úrovni, dále např. jak si představuje další vývoj českého školství (přiklonit se k nějakému vzoru - skandinávský, americký atd. nebo pracovat na stávajícím modelu)...
Přiznám se, že učit celý den ve třídě, jakou měla na starost,by pro mě bylo naprosto nepřijatelné. Zatímco pisatelka brala danou věc přibližně jako výzvu, já dnes už jako předem prohraný boj. Nevím, co je, nebo není správné, ale tak to prostě cítím. Děti mám velmi ráda, svou práci jsem také vykonávala s chutí (většinou), nicméně učitel nemůže a nesmí podle mě na svá bedra klást takové nároky, jako snažit se kompenzovat nefungující rodinu atp. Jinak právě brzy dojde k určitému vyhoření, se kterým se setká většina z nás, co pracuje s lidmi. Takto jsem to alespoň prožila já. Chvíli mi trvalo, než jsem se smíšených pocitů zbavila a mohla zase téměř naplno pracovat. Záměrně používám slovo téměř, neboť tu rezervu jsem si už schovala pro sebe a svůj život, pokud se tomu dá rozumět... Citové a také časové investice,které se málokdy vyplácí, zkrátka nejde provádět stále. Realita je jiná.
Tuto školu ( a jí podobné) beru tudíž jako odstrašující příklad, což je možná účelem tohoto článku, a doufám, že podobným směrem se naše společnost neubírá. Snad se dokážeme včas poučit a nebudeme slepě opakovat chyby jiných.
Také jsem chtěla poznamenat, že se mi příčí všechny charakteristiky, jak by měl učitel správně vypadat, co by měl a neměl dělat, jak by se měl chovat. Učitel je zkrátka z masa a kostí, dělá někdy chyby, atd. Samozřejmě jako všude ( i ve vašem oboru) se najde i ve školství osoba pro své povolání nepříliš vhodná. To je asi ve společnosti přirozené rozvrstvení, proto prosím nepaušalizovat!
Přeji každé společnosti takové učitele, jaké si zaslouží. Ono to asi ani jinak nechodí.