| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Eva 31 let, Honzík skoro 4, 19. týden

 Celkem 30 názorů.
 Ahoj Darjo 
  • 

Eva 31 let, Honzík skoro 4, 19. týden 

(16.5.2000 13:58:07)
Zdravím Darju,
kdysi jsme se trochu potkaly v diskusi o potratech a tam jsem si všimla, že máš skoro stejně staré těhotenství jako já, no a teď jsi psala, že se tvé mimčo má narodit v půlce října. Já mám zatím pořád termín 17.10., takže mi to připadá jako hezká shoda okolností.
Píšu ale hlavně kvůli těm pohybům. Mně se stalo, že jsem ty první zaznamenala už v 16. týdnu. To jsem to brala skepticky, říkala jsem si: hysterko, to se ti jenom přehazují střeva, ale ono to už opravdu bylo ťukání miminka. Od té doby mi všichni říkají, že budu mít kluka, že na holku jsem prý moc hezká maminka. Já si ale myslím, že je to tím tancováním miminka v bříšku. Pokaždé když se zavrtí, naplňuje mě to hroznou radostí a protože je to čiperka, tak v jednom kuse zářím jako sluníčko. Takže si nic nedělej z toho, že na tebe lidi koukají na ulici, jak se směješ, takových krásných cvoků nás běhá po světě víc.
Na těch okurkách by něco mohlo být, já je teď taky skoro pořád hlodám, ale nejradši jen tak syrové. Taky jsem si říkala, že je to proto, jak je to v horku osvěžující, ale teď vidím, že si o to říká holčička. Když jsem chodila s Honzíkem, měla jsem o něm sen, že to jako bude kluk. A byl. No a teď tak z toho nového těhotenství mám pocit, že mi v pupíku roste malá baletka, tak jenom ten sen čekám, aby mi to potvrdil - to je jistější než ultrazvuk.
Na ultrazvuku v 16. týdnu jsem už viděla krásného človíčka a když pan doktor trošku zabral, bylo vidět i nádherně tlukoucí srdíčko a mě napadlo Ecce homo!
Já vím, že se tady šíleně vykecávám, ale předtím jsem byla pořád nějaká marodná a necítila jsem se dobře, tak si to teď začínám užívat plnými doušky, raduju se ze života a chci to říct i jiným.
Mějte se všechny maminky a tatínci a hlavně miminka co nejkrásněji.
Pac a pusu bez rámusu
Eva.
 Darja, 19 týden 
  • 

Re: Eva 31 let, Honzík skoro 4, 19. týden 

(18.5.2000 9:11:46)
Ahoj Evi, těší mě, že si se ozvala, já se teď delší dobu (včera nezapojila do debaty, protože jsem nebyla v práci. Včera jsem byla po deseti týdnech zase na ultrazvuku. Byl tam se mnou i manžel a na panu doktorovi bylo vidět, jak ohromně pookřál, že u sebe v ordinaci vidí taky chlapa. Nabídl nám, že nám kdykoli udělá ultrazvuk jen pro nás i mimo stanovené termíny. Byli jsme dojatí. Mimi tam bylo stočené, jako žabička, tlouklo mu krásně srdíčko a byly vidět i játra a močový měchýř. Taky se tam už krásně vykreslily kosti - páteř a nožičky. Ručičky měl sevřené v pěst u hlavy a manžel podotkl, že vypadá, jako když přemýšlí a bude to určitě filozof/ka. Tak jsem se smála, že pan doktor na chvíli ztartil mimi z ultrazvuku. Podle velikosti odpovídá 19 týdnu, ale protože už cítím od 18 týdne pohyby, posunuli mi termín porodu o tři týdny dřív na 27.9. Jediná věc, která mi ten dojem trochu zkazila je, že jsem měla nález v moči. Byly tam bílkoviny, které by naznačovaly možný zánět močových cest. Tak jsem dneska do dvou zkumavek čůrala znova a nesla to tam na rozbor. Výsledky budou v úterý, tak zatim budu pít urologický čaj. JInak začínám z té změny počasí být trochu nastydlá. Od půl pátý od rána smrkám a smrkám. MImíska jsem tím pořád budila, takže tam pořád rejdil. Teď spinká. Asi jsem mu dala pěkně zabrat. Manžel byl chudák taky úplně vyřízenej, protože jsem ho samozřejmě budila tim rámusem. Ráno mě prohlásil za velkou konkurenci Auroře. JInak ti Evi držim moc palce a dál mě informuj. Zajímá mě, čím procházíš. J8 jenom dneska v práci odevzdám, co musim a jdu domů spát.
 Eva 31, Honzík skoro 4, další mimi v říjnu 
  • 

Re: Re: Eva 31 let, Honzík skoro 4, 19. týden 

(18.5.2000 10:02:32)
To je senza, že o tobě zase slyším. Já jdu na poradnu až 29.5., tak jsem zvědavá, jestli mi pan doktor ten termín taky přešoupne podle těch pohybů.
Jak jsi psala, že to tvoje kýchání budí mimidlo, tak by na tom možná něco mohlo být: já jsem měla v dubnu takové ohavné alergické období - už to mám touhle dobou několik let a minulý rok se doktorka vyjádřila, že "by to mohlo být astma, ale možná taky ne." Možná taky ne asi platí, protože jsem ještě nikdy nemodrala z nedostatku kyslíku, ale jak mě to popadne, mám několik týdnů záchvaty dusivého kašle - hlavně v noci. No a právě zhruba po třech týdnech těchto nočních seancí (žádná antihistaminika teď nemůžu), když jsem už byla na šišku z toho, že mimidlo snad vykašlu, tak se začalo ozývat. Byla jsem z toho hrozně překvapená, že je to tak dost brzy, ale asi si zvyklo na hopsání při kašli, tak když se to uklidnilo, začalo hopsat samo.
Pořádně se z toho vylež, ono teď stejně nic moc jiného člověk nemůže dělat a kdyby na tebe začala padat depka, že tvoje nemoc nějak ublíží bobešovi, tak neblbni - já jsem to doma obulila jako želva a teď (klepu na dřevo) se to tak hezky vyvrbilo.
Jinak jsem dostupná na pipi.puncoha@post.cz

Přeji ti příjemné chrchlání a smrkání a určitě o vás dej zase vědět.

PS: Už máte definitivní jména?
 Darja, 19 týden 
  • 

Re: Re: Re: Eva 31 let, Honzík skoro 4, 19. týden 

(18.5.2000 10:12:52)
No, já mám teď takovej dojem, že to možná taky bude spíš alergická rýma, protože od začátku dubna (mám alergii na pyl) mě pořádně sužuje. Ale dneska ráno jsem fakt měla dojem, že je to nastydnutí. Nevím. O mimi strach nemám, bála bych se spíš v prvním trimestru. Teď mě znervózňuje jenom ten nález v moči. Alergie je věc hnusná a pravděpodobně jí vyhlásím válku. Doufám, že jí nepřenesu geneticky na svoje robě. I já jí úspěšně zdědila. Chtěli jsme znát pohlaví, ale drobeček na něm umíněně seděl, a když se pan doktor snažil ze všech úhlů, tak začalo pobouřeně kopat. Možná se stydělo. Jména už máme, pro holčičku Veronika a pro kluka asi Ondřej. A co vy, už jste vybrali? A budete chtít vědět, co to je?
 Eva 31, Honzík skoro 4, další mimi v říjnu 
  • 

Re: Re: Re: Re: Eva 31 let, Honzík skoro 4, 19. týden 

(18.5.2000 10:21:25)
Chtěla bych, ale můj doktor, jak je príma chlap, tak je potvora, pořád se blbě culí a maximálně z něho dostanu, že na 50% je to holka. Stejné to bylo na prvním ultrazvuku pro potvrzení těhotenství, když si dělal srandu, že tam jsou pinďové dva. Sice žertoval, ale pak mi tak nějak hrozně vyhřezlo břicho, že jsem byla sama přesvědčená, že ta dvojčata čekám. Teď, když ultrazvuk krásně potvrdil jedno mimčo, zase mne zviklal tvrzením zkušenostmi protřelého porodníka, že nejbezpečnější indikací dvojčat je porod. Tak už se strašně těším jakou show mi připraví u porodu, to se tam asi budeme všichni smíchy válet po podlaze - doufám, že nám to mejdlo žádná komplikace nezkazí.

Jména máme: Simona a skřítek Vítek.
 Darja, 19 týden 
  • 

Pro Evu - od Darji 

(19.5.2000 11:00:13)
Čau Evi, tak to byl asi fakt alergickej záchvat. Včera, když jsem přišla domů, tak jsem si lehla a nos byl úplně volnej, nesmrkala jsem, prostě po rýmě ani památky. Spala jsem asi půl dne, zato mimísek měl pré. Hned, jak si lehnu, i když je do té doby jako myška, tam začne mít diskotéku. Dokonce je zajímavý, že na manželovu ruku na mém břiše taky reaguje úplným štronzo. Dneska jsem došla k závěru, že to určitě dělá naschvál, a že v praxi to bude vypadat asi takhle: Když manžel odejde do práce, dítě začne mít divoký rej a když se manžel z práce vrátí a uvidí mě tam strhanou a unavenou, tak dítě bude jako andílek a on řekne: Prosimtě co furt máš, dyť to dítě je úplný zlatíčko. Je mi to už úplně jasný. Takhle se ve středu zklidnil okamžitě po mém vstupu do ordinace. Za celý ultrazvuj jenom jednou kopnul.
 Eva 31, Honzík skoro 4, další mimi v říjnu 
  • 

Re: Pro Evu - od Darji 

(19.5.2000 13:01:45)
Tak se podívejme, co ti to tam roste za naschválistu! No, však ty sama nejlíp musíš vědět, po kom je.
Včera v noci u nás byla strrrašná bouřka až se z toho moje mimidlo roztancovalo. Byl to takový hezký pocit, ležet v té slotě pěkně v pelíšku obklopená svými dětmi - Janek se ke mně tulil strachy, bobek poskakoval v břiše...
Tak jsem si na pupík přihodila peřinu aby se ty hromové rány ztlumily a Janýškovi jsem zpívala. Usnuli jsme nakonec všichni jako broučci.
Jsem zvědavá, co se dozvíš o té tvojí bílkovině. Každý máme něco. Mně teďka už podruhé naměřili vysoký tlak: jednou 140/70 a teď 130/70. Dost mě to štve a zneklidňuje, protože kdykoliv předtím jsem měla ukázkových 120/70 po kafi, tak taky nevím, jestli bude příští poradna veselá, ale snad jo. Neznáte někdo něco, čím bych to mohla ovlivnit? Dřív jsem spíš řešila, jak si ho zvýšit a teď je to naopak.
Tak čaute a hezký konečně trošku chladnější víkend.
 Darja, 20 týden 
  • 

Re: Re: Pro Evu - od Darji 

(22.5.2000 12:04:11)
Čau evi, zdravím všechny po víkendu a začínám rovnou jednou skvělou správou. Ty podrobné testy z moči dopadly negativně - tedy naprosto v pořádku. Spadl mi táááákovej kámen ze srdce. Asi jsem si tu moč neodebrala tak, jak mám. Sestra - medička mi dala podrobnej návod. Dám ho tady k dispozici pro všechny novopečené, jsoucí, i budoucí maminky. Je třeba odebírat moč po důkladném osprchování - nejlépe rovnou ve vaně. Začněte v klidu močit (ještě lépe, když od sebe odtáhnete stydké pysky překrývající východ močové trubice, protože může dojít ke kontaminaci z povrchu kůže. Má se odebírat tzv. střední produ moči, takže po chvilce močení odeberte moč do lahvičky a hlavně svévolně močení nezastavujte, tím se může napáchat v moči spousta neplech. Já sama se tímto nedržela a moč jsem měla kalnou a s bílkvinou. JInak Evi v pátek jsem si na těhotenským tělocviku blokla naprosto nepochopitelně blbým pohybem svojí skoliosu v kříži, takže když už je jedna věc v pořádku, tak zase úpím s druhou. Jak se jinak daří? Já tady asi brzy usnu na stole.
 Eva 31, Honzík skoro 4, další mimi v říjnu 
  • 

Eva Darji 

(22.5.2000 12:17:05)
Gratuluji ke správnému močení - až příští poradnu naklušu, tak to taky tak udělám, ať si ušetřím zbytečné nerváky.

Jinak u nás celkem dobrý - včera jsem se zrovna válela (momentálně moje nejoblíbenější činnost) a mimidlo provedlo takovou piruetu, že mi poprvé vyskočila na bříšku boulička, škoda, že moji chlapi byli zrovna na hokeji.

Jak jsem tady minulý týden rozvířila tu debatku o zubaři, tak si všichni představte, že ten jeden ze dvou spravovaných zubů mě začal pobolívat a u toho druhého se mi zdá, že se mi uvolňuje plomba, jo síla myšlenky je velká. Tak už se na čtvrtek móóóc těším.
 Petra Š.,25. týden 
  • 

Re: Eva Darji 

(22.5.2000 12:30:51)
Ahoj Evi,

no to Ti na ten čtvrtek na zubaře držím pěsti, protože já (už si na to začínám zvykat) tam jdu ve čtvrtek opět též!
Posledně mi zaplnila jeden zoubek - pod injekcí - ale ten druhý už se rozhodl náš drobeček nezvládat, takže opět tento týden!
Musím říct, že už máme všechno zpečetěné, protože mimísek je hodný přesně do té doby než paní doktorka zapne vrtačku...to se může zbláznit - jo zvuk je mocná věc!
Má kamarádka se vyjádřila, že naše děťátko budeme muset na prohlídky zubů nosit pravděpodobně v narkóze...:o))

Tak silný skus!

Petra
 Eva 31, Honzík skoro 4, další mimi v říjnu 
  • 

Eva Petře 

(22.5.2000 12:43:53)
Ať se tvému zubaři práce ve tvé ctěné puse podaří.
 Darja, 20 týden 
  • 

Re: Eva Darji 

(22.5.2000 14:45:25)
Jééééé Evi tak to na tebe budu stráááášně moc myslet. Zubaře obecně považuju za nejhorší lékařský obor vůbec. Myslim, že není doktor, kterýho bych se bála víc. Já jsem už v těhotenství byla u zubaře na konci třetího měsíce, hned potom, co jsem přestala zvracet a strašlivě jsem se bála. Zubařka mi totiž říkala, že to zvracení působí na zuby nejhůř ze všeho. Naštěstí ale bylo všechno O.K. Taky asi proto, že mám už zaplombovaný, co jde a u zubaře jsem chtě nechtě 4x do roka. Jenže tam musim ještě jednou v červenci, protože v těhotenství se musí dvakrát. Ach jo! Teď mi 14 dní povyrůstala zase osmička (už mám všechny čtyři vylezlý) a bolelo to šíleně. Nehledě na to, že jsem zevnitř měla tvář pěkně nateklou. Naštěstí mi aspoň rostou správně a nemusej mi je trhat. Mimochodem Evi, kdy jdeš na mateřskou?
 Eva 31, Honzík skoro 4, další mimi v říjnu 
  • 

Re: Re: Eva Darji 

(22.5.2000 15:33:50)
Víš, já se zubaře vlastně ani nebojím, nikdy jsem neměla důvod. Spíš mám takového brouka v hlavě, aby to nějak neuškodilo mimidlovi, kdyby byl nutný nějaký radikálnější zákrok - to bych radši nějaký ten zoubek klidně obětovala.
Jak jsi tak popisovala tu tvou ústní dutinu, tak si vzpomínám na svou kámošku Lídu, ze které jsem si už na gymplu dělala srandu, že kvůli cementu v hubě váží aspoň o tři kila víc.
Na mateřskou se chystám těch 8 týdnů před termínem, což v současnosti znamená někde půlku srpna. Taky povybírám zbyteček dovolené, takže v srpnu si asi spíš už budu válet šunky. Ono v létě v neklimatizované kanceláři pod v posledním patře pod střechou a s obrovskými okny na jih není o co stát.
 Darja, 20 týden 
  • 

Re: Re: Re: Eva Darji 

(23.5.2000 12:09:06)
Čauky EVi. To s tou vycementovanou hubou bylo do nebe volající. Já si náhodou nechala všechny plomby předělat na bílé. Je to mnohem lepší, protože se mi pod nima konečně nekazej zuby. Na mateřskou jsem oficiálně měla nastoupit taky od půlky srpna, jenže tím, že mi přesunuli ten termín porodu oficiálně nastupuju koncem července. Jenže mi ještě zbývá 14 dní dovolená a pak si asi vezmu 14 dní nemocenskou. Kancelář mám stejně nepohodlnou a nevhodnou pro těhotenství, jako ty. Navíc sem od června nastupuje za mě náhrada a téměř nemá kde sedět. Tak jí to aspoň uvolnim.
 Milada, 15.týden, syn 4,5 roku 
  • 

Re: Re: Eva Darji 

(22.5.2000 22:26:57)
Darjo,
opravdu se musí v těhotenství k zubaři 2x? Já jsem byla u toho svého před týdnem, a řekl mi, že mám přijít cca za rok.
Díky za odpověď
Milada
 Darja, 20 týden 
  • 

Re: Re: Re: Eva Darji 

(23.5.2000 11:59:43)
Dvakrát se povině nemusí, ale dobrý zubař ti to v těhotenství doporučí, protože jinak vypadají zuby na začátku těhotenství a jinak ke konci. Takže i když je mi to z duše nepříjemné, doporučuji návštěvu zubaře dvakrát.
 Gabča 22 
  • 

Re: pro Petru 

(23.5.2000 12:06:35)
Ahoj Peti, tak jsem se právě vrátila od doktora a zas tam nebylo nic moc vidět, jen plodové vejce a žádná srdeční akce. Jsem úplně mrtvá. Nevíém co si mám o tom myslet a strašně se bojím. Doktor říkal že je asi ještě brzy a že mám bpřijít příští pátek, ale strašně se to podobá tomu co se stalo loni. Chtěla jsem se Tě zeptat co Tobě tam viděl doktor při té první prohlídce, kdy ti také jestě nebylo srdíčko. Jsem strašně smutná. Ahoj a nezlob se že tě otravuju.
 Petra Š, 25. týden 
  • 

Re: Re: pro Gabču 

(23.5.2000 12:26:15)
Ahoj Gábinko,

rozhodně mě neotravuješ - znám ten pocit a vím, jak je důležité to s někým sdílet, kdo ví o co jde!Jak jsem si to přečetla, tak se mi úplně stáhlo hrdlo a naprosto se mi vrátil ten pocit.
Pamatuji si, že paní doktroka říkala, že vidí jen vajíčko - ale srdíčko, že tam nikde netluče, ale že je možné, že je ještě brzo.Takže uděláme ještě jeden UZ za týden. (Nepamatuji si to přesně - ježíši já jsem trdlo - v průkazce to mám - byl to 7. týden, když jsem tam šla po 2.)Takže je to naprosto to samé, co říkáš Ty!
Ten týden byl hrozný - samozřejmě jsem se smířila s tím, že je konec! A pak když jsem tam šla, tak jsem si málem přivodila infarkt, ale srdíčko tlouklo - úplně v růžku a úplně malinké, ale tlouklo!(A dneska jsme ho zase poslouchaly s paní doktorkou a tentokrát už bilo jako zvon!!!)
Já strašně věřím, že to s Tebou bude úplně stejné! To oni nás takhle jen chtějí vystrašit,abychom si jich vážily víc, víš?!;o)
Hlavně se snaž být klidná (což už teď je mi jasné, že asi nepůjde!)!
Uvidíš, že všechno bude v pořádku a v pátek tam to srdíčko bude - a bude tlouct jako blázen!!!Vydrž - myslím na Tebe a jestli budeš ještě cokoliv chtít vědět, tak jsem plně k dispozici - případně i na e-mailu : sebop@radiomobil.cz!

Moc, moc držím palce!!!A dej určitě vědět!!!!!!!!

Petra
 Gabča 22 
  • 

Re: Re: Pro Petru 

(23.5.2000 13:50:27)
Peti hrozně moc Ti děkuju za vzpruhu, ani nevíš jak to strašně moc pomohlo. Určitě to bude jak říkáš, zatím je to konec 6. týdne, takže za týden to bude určitě lepší. Už se nemůžu dočkat, nejraději bych nyní usla a probudila se až příští pátek. Ach jo, ale určitě to bude jak říkáš, je to úplně stejné jako to, co jsi prožila Ty sama. A navíc doktor říkal, že tam vidí plodové vejce a malinkaté embrio, takové jakoby lůžko a to tam minule nebylo, ale stejně, kdo to nezažil nepochopí, jak se teď cítím. Ale jo, teď už to jde, protože jsem našla Tebe a hrozně moc mi v těchto chvílích pomáháš a ani nevíš jak. Jsi strašně hodná, že si uděláš čas, aby jsi uklidnila úplně cizí holku, která je Ti za to ale strašně vděčná. Pomáháš tu skoro všem a vím kde bereš tu sílu. Bereš ji určitě z Tvého bříška, protože až já budu vědět, že je vše v pořádku, tak se budu taky snažit uklidňovat a pomáhat ostatním, tak jako Ty. Doufám, že Tě tehdá ten nekonečný týden měl taky kdo podržet, protože to je k nezaplacení. Taky se chci strašně moc omluvit za ty chyby co v předešlích vzkazech mám, ale píšu to v takovém kalupu a myšlenky mi letí hlavou tak rychle, že nestačím ani o tvrdých měkých i - y přemýšlet, ale jak to potom už čtu, tak se propadám hambou. Čeština nebyla nikdy můj koniček a teď se to nějak zhoršuje, protože se mi klepou trošku ruce a jsem celá nervozní, ale bude líp. Peti jestě jednou moc dík a zas někdy, ale určitě příští pátek.

Moc moc pozdravuji Tuldu a určitě se ozvu až bude líp.
 Petra Š.,25.týden 
  • 

Pro Gabču 

(23.5.2000 14:37:17)
Gábi,

Ty jsi to napsala tak krásně, že si to za a) nezasloužím a za b) jsem se z toho rozbrečela!(Takže těď jsem nejen obrovská, ale taky obrovská a rozmazaná!;o))
No vidíš - to jsem ráda, že se Ti ulevilo. Taky si myslím, že to bude stejné jako se mnou. Prostě to bylo na toho drobíska moc brzo.A Vy už byste po něm hned chtěli srdíčko!
Ale určitě máš pravdu - a to mi maminky dáte určitě za pravdu - že se s rostoucím bříškem ta síla v ženské ještě zvětšuje. Můj manžel dokonce tvrdí, že když se mi na bříško dívá - úplně vidí vibrace energie, která z něj sálá.
Věřím, že můžu alespoň část té energie dát Tobě a tomu maličkému miminečkovi, který Tě v pátek určitě potěší tlukoucím srdíčkem!
A jsem ráda, že to,co mně v tom týdnu dal můj manžel a moje kamarádky - tedy podporu - mohu teď já někomu vrátit!
Věřím, že bude všechno v pořádku a už za Tebe odškrátávám dny v kalendáři!!!

Těším se na zprávičky a kdyby náhodou Tě chytl nějaký ten strach, tak se ozvi!

Petra
 Gabča 22 
  • 

Re: Pro Petru 

(24.5.2000 8:09:33)
Ahoj Peti, tak je ráno a já jsem zas tam kde jsem byla. Jsem opět tak trochu mimo a řekla bych tak bez života. Já vím, že je to pořád dokola, ale to nemá smysl vůbec něco se mnou dělat, protože dokud to nebude O.K., tak se mnou stejně nebude řeč. V práci mě to úplně ničí a už se nemůžu dočkat až odsud vypadnu a půjdu s děckama na trénink, vylepím se na slunko (vypadá že dnes bude) a přijdu na jiné myšlenky. Dnes taky budu hlídat malou neteř, jsou ji 4. týdny a je suprová, ale když ju vidím, tak si představuju, že už to mohlo být teď moje, jelikož kdyby to minule tak nedopadlo, tak jsem měla termín 6. května, a teď zas tohle, ale jsem hrozně ráda že ju mám a je to můj miláček. Mohly jsme se švagrovou vozit spolu, tehdá jsme to měly skoro na chlup stejné, ale neva ........ není všem dnům konec, no ne. No nic pořád jenom plácám, ale už to asi lepší moc nebude (zatím). Jsem ráda že jsi měla takovou oporu ve svých kamarádkách a manželovi a určitě si to zasloužíš. 100%. Tak zatím ahoj G.
 Eva 31, Honzík skoro 4, další mimi v říjnu 
  • 

Re: Re: Pro Petru 

(24.5.2000 8:35:12)
Gabčo,
promiň, že se vám pletu do diskuse, ale ty si to moc bereš. Představ si, že to nakonec bude fajn, srdíčko bude tlouct jak zběsilé, ale pak se zase hned začneš bát, abys nepotratila, aby ti v 16. týdnu vyšla dobře genetika, abys náhodou během těhotenství nechytla nějakého bacila, který by mohl poškodit tvé mimi, aby porod proběhl dobře, aby narozené děťátko nepostihla nějaká nebezpečná infekce, aby ho nepřejelo auto, aby se nechytlo špatných kamarádů, drog a alkoholu, aby ho kluci ve škole nebili, aby ti z ní nějaký syčák neudělal prostitutku, aby si našli dobrého životního partnera, aby se tvoji vnoučci narodili zdraví ....
Neber to prosím jako necitlivost k tobě. Já sama jsem se teď na počátku mého druhého těhotenství bála jako šílená každé hlouposti, už vím, do čeho jdu a že to není legrace. Navíc se k tomu přidá obava, co by bylo s těmi mými dvěma chlapy, kdybych třeba nebyla v pořádku a musela být dlouhodobě v nemocnici. Ale po pár týdnech jsem došla k tomu, že to opravdu nemá cenu, problémy se mají řešit až nastanou a netrápit sebe i mimi předem.
Opravdu to neber tak, že tě chci kritizovat, spíš povzbudit abys nebyla tak hrozně vystrašená. Já vím, je prakticky nemožné na to nemyslet, ale ber to tak, že nějak to dopadnout musí. Všechno záleží na úhlu pohledu: tak se zatím nedívej na tvoji neteřinku s pocitem: "od něčeho takového už jsem mohla být dávno taky maminka", ale spíš s představou: "od něčeho takového jednou budu maminka, je jedno, jestli teď, za rok nebo za pět, ale budu."
 Petra, 25. týden 
  • 

Pro Gábinku a Evču 

(24.5.2000 10:05:16)
Holky,

(už si připadám hrozná, jak se furt do všho cpu a píšu, ale mě to děsně baví a navíc mě to všechno hrozně zasahuje- tak mi to promiňte!)
Četla jsem oba Vaše majliky a máte obě trošku pravdy.
Gábi, Ty se snaž na to nemyslet - ikdyž vím, jak je to zbytečné, protože tohle se prostě jen ten týden musí vydržet a přečkat.Je zbytečné cokoliv podnikat se svým strachem -prostě neodejde až do ultrazvuku!
Evi,
máš stopro pravdu s těmi obavami. Já jsem tím Gábinku nechtěla zbytečně strašit.
Já jsem po zjištění, že srdíčko bije byla v klidu asi týden - pak jsem samozřejmě začala vyšilovat kvůli té hranici 12 týdnů...pak jsem se zase na týden, dva uklidnila a zase začala vyšilovat kvůli genteice.Ale pak to utlo - jakmile se brouček/beruška začalo hýbat, tak jsem najednou měla kontrolu, že tam je! Do té doby jsem tomu pořádně nevěřila!
Já si naprosto uvědomuji, že je to hraničí s hysterií, ale nedokázala jsem - přes přesvědčování všech okolo a mojí jinak docela statečnou povahu - to prostě nechat být. Ten strach tu byl - byl tu ráno i večer - nikdo ho nechtěl -ale nemizel!
Vždycky jsem z legrace říkala, že bych potřebovala, aby se mi mimi každou hodinu ohlásilo pupíkem:
Mami, jsem ok - všechno je jak má!
Možná to bylo právě proto, že jsem věděla, jak jednoduché je aby se stalo co minule. Možná proto, že víš, jaký je ten malinký zázrak křehký a zranitelný!Možná pro ten pohled na manžela, když jsme byli na tom nešťastném ultrazvuku!Možná proto, že jsem tehdy myslela, že to bude on, kdo to nepřežije - protože už nikdy bych nechtěla znovu vidět takhle jeho tvář!
To se nedá vysvětlit - je to prostě tam!
A víš, kdy to opravdu zmizí? Až když uvidíš na ultrazvuku, že to co Ti škrundá v bříšku je vlastně skoro úplný člověk - najednou Ti bude připadat silnější a Ty s ním. Pak si myslím, že se vystrašená maminka přestane bát.
A každým kopnutím a otočením je silnější a silnější!
Takže se teď Gabči v tomhle směru zastávám, protože vím jak jí je a sebekriticky uznávám, že je to strach částečně přehnaný hraničící se hysterií, ale ať si řekneš cokoliv, Evi věř, že s ním teď nejde nic moc dělat!
Já jsem optimista každým coulem - na všem vidím lepší stránky - o všem žertuji - mé krédo je:
Co Tě nezabije to Tě posílí a zabít Tě může jen vlastní slabost, tak jí to nedovol!
Ale tady nezabíralo nic, jen jsem čekala a potácela se ve snaze ten strach nemít a v beznaději, že to stejně špatně dopadne!A potřebovala jsem, aby mne neustále někdo ujišťoval, že to bude ok a poslouchal mé stesky - to bylo jediné, co trochu pomohlo.
Takže Gábinko piš, piš,piš - jak říkám klidně na e-mail:
sebop@radiomobil.cz!
Drž se a snaž se zaměstnávat ať o tom nemáš čas přemýšlet a Ty Evi na ní nebuď tak přísná..:o)

Hezký den všem

Petra
 Eva 31, Honzík skoro 4, další mimi v říjnu 
  • 

Mamulce Peťulce 

(24.5.2000 10:30:45)
Petro,
to mě opravdu dost mrzí, že to vyznělo až tak moc přísně. Plně se ztotožňuji s tím, co jsi psala o tom ultrazvuku: teprve když jsem to viděla na vlastní oči, že to je celý člověk, teprve když se to hemžením ohlašuje, že ve mně existuje, že žije, ty moje obavy a strachy trochu ustoupily. Zlá zkušenost ve smyslu, co mě nezabije, to mě posílí, je sice fajn, jenomže každá ta zlá zkušenost bere člověku dost kuráže, když se ta situace opakuje, takže i když se mi to, co tady popisujete, nestalo, staly se mi jiné zlé věci, které mne často ochromovaly tím strachem, že se budou opakovat až patologicky. Takže mne sice nikdy nepostihl zamlklý potrat, ale ve 24 letech jsem náhle ovdověla a dobře vím, co to je bojovat se strachem, aby to třeba nedejbože příště nedopadlo stejně. Už celý život budu žít s podvědomou myšlenkou, že i to, co vypadá krásně a trvale se může během několika hodin sesypat jako domeček z karet a není prostě návratu.
Touhle dlouhou litanií jsem snad už dostatečně dala najevo, že mi Gabčino trápení není až tak vzdálené a nepochopitelné.
Spíš to měl být takový impuls, že na jednu a tutéž věc jde vždycky kouknout z té lepší stránky. Mně se z osobní zkušenosti nikdy moc nevyplatilo dlouho nad trápením přemýšlet a sypat si sůl do ran, ale vzít to jak to je a jít dál.
Tahle věta vypadá jako že jsem studený psí čumák, ale opak je pravdou: všechna ta trápení a starosti se mne vždycky tak hluboce dotýkaly, že jsem si prostě jako obranný reflex vytvořila tuhle filosofii odstupu, jinak bych se už dávno zbláznila a nepsala tyhle děsné výplody na internet.
Tak se moc omlouvám, jestli jsem tím Gabce třeba spíš přitížila než pomohla, nicméně na ni hrozně silně myslím a strašně moc přeju, aby to tentokrát dopadlo dobře.
 Gabča 
  • 

Re: Pro Peťku a Evču 

(24.5.2000 10:46:43)
Ahoj holky. Evi to co píšeš je určitě pravda, myslím si, že v mnoha případech to tak je, ale to nejsem já. Já vím, že jsem teď moc vystrašená, ale určitě né histerická ženská, která neumí reálně a rozumně uvažovat. Aspoň si to teda myslím, protože jsem odjakživa spíš tvrdší kósek, ale všechno co píšeš je určitě pravda mám myšlenky co jednou z miminka vyroste a tak, ale v mezích normálu, žádná histerie. Prostě pohoda, ale...... ale aby to bylo musím vědět, že jsem aspoň přinejmenším už opravdicky těhotná a né že v sobě zas nosím jen nějaké plodové obaly. A co bude potom? Já si myslím, že až tohle budu vědět a věřím že to tentokrát tak bude, tak potom už se budu jenom těšít a strach budu mít asi jako každá normální ženská. Ale to co napsala Peťka, tak jestli jsi to četla, tak to jsou moje slova, asi to lépe už ani napsat nejde, tak se o to ani nebudu snažit, ale tak to nějak cítím. Prostě už jenom nechci zažít to, co bylo. V normální situaci by mne ani nenapadlo panikařit nebo se strašit, ale te´d víš je to takové trošku jiné. Nevím jak to napsat, Peťka to už řekla všechno, ale myslím si, že nějak vevybočuju z normálu a určitě nejsem přehnaně ustrašená, ale kdo to nezažil a miminko si tak nepřál, tak to asi moc nepochopí. Bez urážky, já Tě úplně chápu a asi bych se na to dívala stejně, kdyby...... Peti Tobě moc děkuju, že se mně taklhle zastáváš, je to moc pěkný, ale bude to v pohodě uvídíš a potom, potom už žádná histerie ani strach slibuju, jen samá radost. O tom je život ne? Co si ho kazit nervákama. Ale holt vždycky to tak není. Tak zatím ahoj.
 Eva 31, Honzík skoro 4, další mimi v říjnu 
  • 

Re: Re: Pro Peťku a Evču 

(24.5.2000 10:54:33)
Díky, Gábi, jenom jedna technická poznámka: nikde v mém příspěvku jsem ani omylem nepoužila slovo hysterie. To zde zaznělo odjinud a mne by v životě ani v nejmenším nenapadlo, že se chováš neadekvátně, notabene hystericky.
Hodně štěstí.
 Petra ,25. týden 
  • 

Evču a Gabču 

(24.5.2000 11:16:58)
- dneska jsme si měly tuhle stránku asi rezervovat...
- tu hysterii jsem použila já a opět jsem ji použila s trochou nadsázky!
Holčiny - neberte mě zase tak vážně v těhle věcech!Nebo začnu do závorky psát i vysvětlivky..:o) (to je zase vtípek!)

Petra
 Gabča 
  • 

Re: Re: Re: Pro Peťku a Evču 

(24.5.2000 11:43:02)
Tak holky všechno dobrý? Vidím, že náše "dnes soukromé stránky" fungují hodně rychle. Taky se omlouvám za hysterii ať to řekl kdo chtěl, hlavní je že po vašich trágédiích se na tuto věc dívám pravda už torchu optimističtěji. Nebo spíš hlavní to není je to spíš hrozný, ale život je někdy takovej. Já mám díky svým rodičům ač oba žijí a jsou zdravý, zase jenom problémy. Matka bezdomovec podrobnosti ani nechtějtě slyšet, ale komu neni rady tomu není pomoci. S mojim manželem jsme matince vyplatili slušnou částku, aby se postavila na vlastní nohy a začla žít nový život a jelikož nežiji v Praze tak tady u nás je 300 000 tisíc dost hodně, ale i přesto to nastrkala do jakéhosik chlápka, během necelého roku jsou prachy pryč a matka opět bez práce, bez peněz, bez bydlení. Což dost dobře nechápu, ale nemohu jí pomáhat donekonečna zvlášť teď, když se každá kačka hodí. Otec ani nebudu mluvit, ale aspoň má práci a bydlení. Podotýkám, že matka o práci přišla díky sobě né k vůli snižování stavu nebo tak něco. Tak taky nemám na růžích ustláno a věčné strachování není můj koníček, ale vidět matku takhle, ale co mám s ní dělat? Já chci mít taky svůj život. No nic obraťmě list je to ten život ale někdy pěknej záběr, co? Taky jsem dnes nějaká pesimistická žádná moc sranda co. Asi toho prodnešek už nechám ať někomu ještě nezkazím náladu. Tak ahojky a už jen vesele.
 Petra, 25. týden 
  • 

Pro Gabču a Evču 

(24.5.2000 11:52:39)
No to jsme se tedy sešly...jedna životem zkrouhlejší než druhá!(Zase to nemyslím až tak tragicky - spíš to konstatuji!)
No tím spíš věřím, že se teď budeme mít báječně!
Máme ty svý mužský (Evča už o jednoho víc..!) a věřím, že teď když přijdou ti naši mimískové, tak bude všechno mnohem, mnohem hezčí!
Musím sama přiznat, že když odplula ta hlavní vlna strachu - tedy teď, když už se mi brouček/beruška hlásí téměř nepřetržitě - tak si to asi všecko dvojnásob užívám!
Takže pořád platí, že Gabče držím palečky a už se těším, jak nám budeš hlásit pokroky na váze i v bříšku!
(Včera jsme my prosím měli 153 tepů ze minutu - my jsme totiž rejdílek a tak jsme pořád uhnaný!:o))

Tak frčím něco pozřít - jinak se zase začně mimísek hlásit o potravu vytrvalými kopanci...

Pápá

Petra
 Petra, 25. týden 
  • 

Gabče a Evče 

(24.5.2000 11:14:38)
Holky,

dneska jsem nějaká opravdu děsně "rozhozená"!
Takže už od rána brečím nad vším...
Evi,
já jsem to s tou přísností myslela spíš jako legraci...to je zase nevýhoda psaného slova!
Vždyť ve své podstatě se v závěrech shodujeme - zbytečně se nestresovat!
Jak tak na nás 3 koukám, tak nás ten život vzal už dosti zkrátka (k tomu svému tvrďáckému heslu jsem přišla, když mi v mých 17 umřela maminka po dlouhém a vyčerpávajícím boji s rakovinou...-takže i tentokrát vím o čem mluvíš Evi!), takže si myslím,že teď by nás už měly čekat samé krásné věci a krásné zdravé děti!
Je ale opravdu těžké si to uhlídat- myslím ty emoce, strachy a chmury!
Dneska zrovna ( a to jinak jsem opravdu děvče až obludně statečné a optimistické!) jsem si v metru na schodech přemýšlela jaké by to bylo mít ji zase u sebe a cítit se poprvé po 5 letech v bezpečí!Protože tak se člověk cítí jen u mámy!Asi k tomu přispěla pozvánka na sraz střední školy pro mého tatínka - chodili tam spolu. Najednou mi bylo strašně líto, že tam nemůže být - hrdě ukazovat jaká krásná nevěsta byla její dcera a jaká ona bude krásná a mladá babička (bylo by jí 47 let).Protože to bylo její přání - kdybych tehdy byla znala svého muže - asi bych kvůli ní to dítě měla už tehdy...
No vidíte - co píšu - jsem dneska prostě šíleně sentimentální -až běda.
Takže asi i reaguji přecitlivěle!
Ale na druhou stranu musím přiznat, že mi tyhle Vaše písma strašně pomáhají. Já se na ně vlastně každý den hrozně těším!
Každopádně si troufám říct, že minimálně teď - přes tyhle naše dopisy Gabča určitě na ten svůj strach trošičku zapomněla!
Faktem je, že čím víc o svých trápeních člověk mluví tím se stávají sensitelnějšími. A čím víckrát se podělí o svůj strach, tím víckrát se ze strachu stane strášek!
Ne nadarmo platí, že sdílená radost je dvojnásobná- zatímco sdílená bolest poloviční!

Tak se budeme tady statečně sdílet a uvidíte, že nám ty naši mimísové tu starost tisíckrát oplatí!
No - u nás to teď odneslo pravé žebro - no někdy se některé dobré investice začnou v dobrém vracet až časem...:o))))))))

Omlouvám se, že jsem tak zabředla do hloubky, ale nějak se mi aspoň trochu ulevilo!Snad už mi dneska ty hromony dají pokoj!

Pápá
Petra

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.