| Veronika, 2 synové | •
 |
(30.7.2001 12:09:52)
Moje úvaha bude asi leckomu připadat velmi morbidní, přehnaná, zbytečná apod., ale mně už nedá řadu týdnů spát a nevím, kam se obrátit, abych dostala jasnou odpověď a nekoukalo se na mne jako na cvoka. O co se jedná?
Byla jsem vdaná,narodili se mi dva bezvadní kluci (10 a 7 let), ale manželství nefungovalo. Celá léta se manžel tvářil, že se ho veškeré otázky ohledně jeho rodiny netýkají a i když jsem se ho snažila roky omlouvat a chápat, nakonec jsme se na můj popud rozvedli. Než k tomu došlo, v době kdy jsem zvažovala všechna pro a proti, jsem prohlásila, že manžel se o své děti začne starat až ve chvíli, kdy od něj odejdu. Tak se i stalo. Jak mu byli kluci dříve lhostejní, kdy se o ně skutečně ani v nejmenším nezajímal, tak po rozvodu začal doslova a do písmene jančit, kupovat si jejich přízeň drahými a leckdy zbytečnými dary, halasně začal dávat najevo, že ON JE TEN JEDINÝ, kdo o svých synech má právo rozhodovat, jediný, kdo na ně má nárok apod.Přitom ho opět jen zajímalo, zda-li je viděn a slyšen a vůbec se nestaral a nestará,co jeho synové vlastně chtějí a potřebují doopravdy.Situace se pro mne i pro kluky stala dost nesnesitelnou a to i přesto, že děti byly svěřeny do mé péče.
V současné době žiju s přítelem, kterého si velmi vážím, nicméně se po mých předchozích zkušenostech do nového manželství rozhodně nehrnu. V každém případě si velmi cením toho, že můj přítel se spolu s mými syny velmi zžili, dokážou si celé hodiny hrát, povídat, přítel je pro ně opravdu dobrým kamarádem i oporou a mají se vzájemně moc rádi. Je mi až líto, že něco takového nemohou zažít s vlastním otcem.Jejich dobrý, vlastně vynikající vztah se samozřejmě odrazil na chování mého bývalého manžela,jehož snaha mě a synům organizovat život, narušovat naše plány apod. nezná mezí a den ode dne stoupá.
A přitom se s dětmi stýká velmi často,dle mého názoru na to, jaký psychický tlak na ně dělá,až moc často(9-10 dnů v měsíci), přes naše rozepře mu ve styku s dětmi nebráním,snažím se mu v jeho rozmarech vyhovět, děti ho respektují, sice někdy nemají moc náladu k němu chodit, ale vždy se to nějak zvládlo, takže dle mého hlediska není důvod vyvolávat napětí, které můj ex-manžel bohužel vyvolává neustále.To je ale asi problém mnoha rozvedených párů, mne však zžírá jiná myšlenka.
Kdyby se se mnou něco stalo,komu by připadly do péče mí kluci?
Vidina toho, že by byli svěřeny do péče mému bývalému muži,ve mně vyvolává mrákoty.
Měl by vůbec nějakou šanci můj současný druh se o ně starat?
Mohli by mu děti být svěřeny do péče? Za jakých podmínek? Změnil by na této situaci něco sňatek?
Asi je to opravdu prapodivná úvaha, ale nikdo neví, kdy bude mít své dny sečteny a já chci, aby se moje děti měly dobře, i kdybych náhle a nečekaně zemřela a vím, že u mého bývalého muže by tomu tak rozhodně nebylo.
Poraďte, prosím, jak tomu předejít a zda-li biologičtí rodiče mají vždy v péči přednost.
|
| Sharon | •
|
(30.7.2001 15:40:03)
Veroniko, nevím, jestli tě potěším, ale pokud jsem sama stačila pochytit, tak po smrti jednoho z rozvedených rodičů děti vždy získává do péče ten druhý. Musel by být nejspíš trestaný anebo se jich dobrovolně zřeknout, aby tomu bylo jinak. Teprve potom by mohli přijít na řadu prarodiče, tety či jiní pokrevní příbuzní, a u nich už to nebývá nikdy tak jednoznačné. Tvůj nový přítel - nebo i později manžel - mám dojem, že nemá práva vůbec žádná. Musela bys dosáhnout jediného - vzít si ho a po nějaké době zažádat o jakousi adopci. Neumím to přesně pojmenovat, vím jen, že to absolvovala kamarádka, takže její současný manžel je nyní psán na matrice jako otec jejího syna, kterého měla za svobodna. Se všemi právy i povinnostmi. Má to ale malý háček - pokrevní otec je tím zbaven alimentů i všech jiných povinností i nároků, ale musí s celou akcí souhlasit. A to mám obavy, že ten tvůj bude asi velmi těžko. Takže jediné řešení je návrh na změnu styku, ovšem musel by být podložený nějakým důkazem psychologa, že na děti návštěvy opravdu působí velmi špatně. Je to tak opravdu? Víš, pořád to je táta tvých dětí a pokud jim vyloženě neubližuje, přece jen má právo se s nimi stýkat....
|
|
| Lora, 32 | •
|
(30.7.2001 23:38:28)
Milá Veroniko,
i mě přepadaly podobné úvahy - co by bylo s mým synem, kdyby se mi něco přihodilo ? A stejně jako Tebe i mě přecházel mráz po zádech při představě, že by šel ke svému biologickému otci. Naštěstí pro nás ten o něj zájem neměl. U nás to dopadlo následovně . Ihned po rozvodu jsem se vdala a zažádala o změnu jména syna. S tím musel jeho biol. otec souhlasit a změna se provedla během několika týdnů. Syn dostal nový rodný list, ale otec tam byl stále ten biologický. A my zažádali o adopci. Sociální pracovnice, se kterou jsme se museli setkávat, říkala, že ne vždy dostane dítě v případě úmrtí matky biologický otec, že prý se přihlíží k tomu, jak dlouho se svým druhým tátou žije apod. Ale, stejně jako Sharon , i já se obávám, že pokud se s klukama Tvůj bývalý tak často vídá, neměl by Tvůj přítel šanci.
Nám to napoprvé zamítli, ale teď už má rok synáček svůj v pořadí třetí rodný list a jediným jeho tátou je můj současný manžel.
Možná to všechno Tvého bývalého manžela omrzí a za pár let - kdo ví ? Přeju hodně štěstí.
|
| Svatka, 2 deti | •
|
(31.7.2001 6:54:06)
Ahoj, prosím o pochopení vsechny, kterí ctou tyto stránky. Moc bych potrebovala nekolik rad od LORY. Jsem totiz podruhé vdaná, muj syn se se svým biologickým otcem vidí pouze tehdy, kdy jedeme do Cech (bydlíme v Rakousku), takze uvazujeme s manzelem o zádosti o zmenu jména pro syna. On sám nám o to ríká jiz rok, ve skole, u lékare...vsude by to bylo snazsí. Prosím tedy LORU, jestli by mi mohla poradit, jak na to. Zda pozádat matriku, soud nebo jakou cestou se vydat, abychom dosáhli stejne jako ona napred zmenu príjmení pro syna (pozdeji treba i adopci). LORO, ozves-li se, budu moc ráda. Vsem preju co nejméne problému a kdyz uz, at se brzy kladne vyresí. Svatka
|
| Svatka, 2 deti | •
|
(31.7.2001 6:57:52)
Loro, omlouvám se. V zápalu psaní jsem zapomela napsat to nejdulezitejsí: biologický otec mého syna NIKDY nedá souhlas se zmenou príjmení. Uz jen z principu, ze mi tím muze ublízit. Zajímá me tedy, jestli nevís, jak to udelat v takovémto prípade. Dekuji Svatka
|
|
| manka Janka | •
|
(1.8.2001 12:28:52)
Ahoj Svatko,tady v Čechách platí, že pokud uzavřeš nové manželství, a přeješ si aby děti z prvního manželství nosily stejně jméno jako ty , pak je to možné až za rok po sňatku. Nevím jaké úkony musí být dodrženy, ale určitě bych se informovala v Rakousku ale i v Čechách u právníků (nebo by stačilo začít na matrice?). Myslím ale že i k tomuto úkonu bude třeba souhlasu biologického otce, zvláště pokud platí nějaké výživné a pokud se s chlapcem alespoň trochu stýká.
Hodně úspěchů přeje Manka
|
|
|
| Veronika, 2 synové | •
|
(31.7.2001 14:42:45)
Milá Loro a všechny, kdo mi odpověděly. Pravda je, že skutečnosti jsou mnohdy velmi tvrdé.Manžel by adopci, či pouhou změnu jména nikdy nepřipustil, to mi řekl již na počátku našeho rozchodu. Kluci jsou prostě jeho a basta fidli.Vždycky s námi nakládal jako se svým majetkem, který se nechává zamčený ve skříni a vytáhne se jen, když má taťka náladu (a to bylo velmi málo...), nicméně běda, když se mu na jeho majetek sáhne, nebo majetek projeví svůj názor!
Já už jsem se dost prohřešila, že jsem se po cca. 10-ti letech manželství takovému zacházení vzepřela a odešla. Takže si asi vy všechny umíte představit, co by se dělo, kdyby za mnou to víko rakve opravdu zapadlo.Manželovou pohrdání "mou" rodinou neznalo mezí ještě za trvání manželství, natož teď. A jeho nenávist k mému příteli?! To nemá ani cenu psát.Těžko se to vysvětluje, ale můj bývalý byl mizerný manžel, ale ještě 100x mizernější otec. Vpodstatě to mohu srovnat se situací dětí v děcáku. Stačí, aby jejich milovaní biologičtí rodiče poslali pár pohlednic do roka a už je tu zájem a dítě se nikdy nedostane tam, kde by mu bylo opravdu dobře.Můj manžel také vystavuje na odiv svůj zájem,čím víc lidí okolo, tím lépe, ale pro děti neudělal opravdu nic záslužného ani zábavného.Je mi líto, že mají jen nějakou šanci (a to taky ještě nejistou)manželky kriminálníků.Psychická tyranie je absolutně neprůstřelná.
Situaci by snad jedině pomohlo, kdyby si manžel našel novou přítelkyni.
Takže,snad tu vydržím ještě dost dlouho.Jiná šance neexistuje.
|
| Jarka, dvě dcery | •
|
(31.7.2001 15:19:13)
Veroniko, to si piš, že tady budeš ještě hodně dlouho. Snaž se podobnými úvahami moc nezatěžovat. Vyřešit to stejně nemůžeš a zbytečně se trápíš. Taky jsem se tak trápila. Taky mě napadalo, co bude s mými dcerami, když bych najednou "nebyla"? Jejich otec zemřel. A nebyly to taky pěkné úvahy. Časem jsem se na to vykašlala a podobnými záležitostmi si hlavu nezatěžuju. Prostě jsem přesvědčená, že jim vyržím ještě hodně dlouho a že jim odkolíbám i jejich děti. Měj se a netrap se. :o)) P.s. ten tvůj bývalý by ale zasloužil - alespoň pořádně "na zadek". Je to hrůza.
|
|
|
|
| Michelle | •
|
(31.7.2001 12:31:48)
Ahoj, tvuj dotaz se me bytostne dotyka a vubec mi neprijde morbidni, protoze ja jsem se tim zabyvala a zabyvam taky.
Deti by po tve smrti byly skutecne svereny svemu otci nebo tomu, kdo je jako otec adoptoval. S adopci ale musi biologicky otec souhlasit, bez jeho souhlasu by mohla byt vyrizena, kdyby se o nem leta nevedelo a s kluky nemel zadny kontakt nebo je treba tyral (i tak by byly problemy). Ke zmene jmena deti je taky nutny souhlas, Lora sice pise "manzel musel se zmenou jmena souhlasit", ale pokud se s detmi styka, plati na ne, podili se na jejich vychove (coz 10 dnu mesicne podle uradu staci), nikdo ho nemuze donutit, aby zmenu jmena povolil, natoz "ve prospech" jineho muze. Mohla by sis taky vzit zpatky svobodne jmeno a chtit, aby se deti jmenovaly po tobe, ale i s tim by musel souhlasit. Zmena jmena ovsem stejne narok na "otcovstvi" a tedy svereni do pece po matcine smrti nijak nemeni, takze ho o to ani snad nezadej, nadelala by sis zbytecne zlou krev.
Otazkou zustava, kdo by se o tve deti po tve smrti starat CHTEL. On mozna exmanzel dela ramena, ale celodenni a celorocni pece o dva velke kluky...Nevim, jestli by ji rad neprenechal treba tvym rodicum nebo treba sestre. Tvuj momentalni pritel by si to asi taky rozmyslel, proc by se mel starat o 2 cizi deti, vis, jak by mu to komplikovalo zivot treba pri hledani nove partnerky? Takhle si s nimi sice rozumi, ale zodpovedna za jejich vychovu jsi TY, on ne.
Ovsem, jak psala Sharon - co ti tak vadi na tom, ze by se o kluky staral tvuj exmanzel? Zadny kriminalnik nebo grazl to snad neni a to, ze ty s nim zit nechces, neznamena, ze by u nej klukum bylo zle. Oni chlapi jsou taky schopni se o deti postarat, i kdyz podle nasich predstav to zrovna neni.
Ja se spis bojim, ze by muj syn nakonec skoncil u mych rodicu, exmanzel by za nim dal obcas dochazel a bral ho na dovolenou, ale ucil by se s nim muj tata a prala by na nej moje mama. Tak jsem zalozila zivotni pojistku ve prospech mych rodicu (nikoli syna), a kdyby se neco stalo, vim, ze si za to nekoupi barak, ale poslou kluka treba studovat, coz by jinak ze svych duchodu nemohli.
No je to takovy chaoticky, treba ti z toho neco bude k dobrymu. Aspon to vedomi, ze nejsi morbidni :)
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)