| Helča | •
 |
(28.3.2001 22:59:00)
Jsem strašně unavenej....chce se mi spát...miláčku dnes ne.....tak tohle už rok slýchám od svého muže. Jsem spolu 3 roky a jeden rok manželé. Mě je 26 a jemu 34 let.Máme 8 měsíční holčičku a od 20. týdne těhotenství se pomalu snižující počet milování zastavil úplně. Na půl roku. Manžel se nechtěl milovat a jako důvod uváděl těhotenství. To bylo mimochodem jako podle učebnice a žádné omezení jsem neměla. Budiž. Situace se ale porodem nevyřešila, ba naopak. Zatím co já dříve věnovala pozornost bříšku a zaháněla tak svoje " touhy", po porodu už nebylo k čemu utíkat. Poprvé jsem se milovali 11 týdnů po porodu. Od té doby tak max. 1x týdně, ale poslední dobou i tato frekvence klesá, dnes například již 10 dní nic.....ani pomazlení, nic jiného. Říká, že se mu pořád líbím, ale že ho sex vůbec nenapadne. Jsem z toho vedle, protože nechápu, jak chlapa který byl vždy vynikající milenec nemůže NENAPADNOUT sex.Snažím se věřit, že je to opravdu prací a vytížením, ale radost z toho nemám. Nejsem žádná nymfomanka, ale trochu toho pomazlení bych tedy snesla. Nevím co s ním a bojím se, že za chvíli nebudu vědět co se sebou....Stalo se to také některé z Vás, je tady nějaký chlap který má podobný problém? CO dělat. Je to těžké, už se ho radši ani nedotýkám, protože pokaždé se vykroutí a já tam pak stojím jako blbec. A když už se milujeme nakonci vždy říká že je to skvělé a že to budeme muset dělat častěji...achjo.
Děkuju a mějte se krásně.
|
| Katka | •
|
(28.3.2001 23:49:55)
Ahoj Helčo,
naši partneři by si mohli podat ruce.Já se svým přítelem chodím 2 roky. První rok to bylo úplně perfektní- sex i několikrát denně.Teď máme před svatbou a sex nikde a když jsem se ho ptala proč, víš co mi řekl? Mám tě už jistou, tak proč se namáhat!!!Strašně jsme se pohádali a dokonce jsem chtěla rušit svatbu!!!Trochu se to zlepšilo ale nic moc(2x měsíčně).Pomalu začíná chápat,že nejsem samozdřejmost.
Občas mu řeknu, že chci namasírovat nabo se k němu přitulím a pohladím ho "tam" a řeknu mu ať mě taky pohladí.Někdy mě pohladí a řekně že je unavený(více často) ale někdy je z toho velmi pěkný sex.Já jsem se zase musela naučit sex prožívaz, protože je fakt vzácný.
Minulý výkend jsme byli s přítelem na večeři a on se mi se slzami v očích přiznal, že ho sex nikdy NENAPADNE,že on na to prostě není.Prý mi to nikdy nechtěl říct.Miluje mě a nechce mě kvůli sexu stratit.
Helčo, zkus si se svým přítelem taky promluvit.Nic mu nevyčítej.Řekni jak moc ho miluješ ale že občas potřebuješ pohladit a občas potřebuješ sex.
Držím ti palce. ahoj
|
| Mirka, syn, 9 let | •
|
(30.3.2001 9:17:37)
Jsem vdaná 13 let a můj muž "zamrzá" celkem pravidelně. Na začátku to bylo při potížích v práci - to jsem byla schopná přežít. Později asi přišel na to, že když není sex, jsou jiné věci, a tak začal dělat hysterické scény, aby měl důvod, proč spát sám. Po poslední hádce jsem prostě neustoupila, a tak už půl roku spím sama. Taky jsem zavrhla "šplhání", podbízení atd., i když je mi moc smutno, nehodlám ze sebe dělat kašpara a věřit mu, že "on chce jen to nejlepší" - není to totiž pravda - chce to nejlepší. ale pro sebe.
|
|
| Táňa, vdaná dcera | •
|
(5.4.2001 4:27:16)
No, milé dámy,
když jsem vše přečetla, nestačila jsem se divit. Tyto problémy jsem měla taky. Celých 10 let jsem se v manželství trápila a nic z toho. Při rozvodu z manžela vypadlo, že podle něj 2x ročně je až až. A kdyby nechtěl děti, tak to mít nemusí vůbec. Nevíte někdo, kam se poděli chlapi se sexuelním apetitem? Jaro klepe na dveře a místo mužům na poklopce, tak snad jim na hlavu. To není možné! Vždycky jsem myslela, že mám tento problém jenom já. V manželské poradně mi "poradili" milence, autoerotiku nebo rozvod. A prý manžela nemám nutit, aby se "nezašprajcoval" ještě víc. Dokonce mi byly předepsány tablety na uklidnění. Prý jsem hypersexuální:-) Podotákám, že to bylo před více jak 20ti lety. Pomůcky jako robertky apod. nedostupné, jejich vlastnicví pomalu trestné.
Držím vám všem palce, ať se vaši chlapi konečně pochlapí!
|
| Magda | •
|
(5.4.2001 8:25:29)
Táňo, mám dojem, že tady už by se snad vyplatilo založit nějaký spolek "hypersexuálních žen":-). Mám dojem, že pokud by vstoupily všechny, co tu na tohle téma psaly, tak bychom jenom na příspěvcích vydělaly tolik, že po řádném zdanění vybředne chudák náš stát z ekonomických těžkostí:-)))).
Jo, a v rámci toho spolku bych ještě založila radikální křídlo těch, které si nemyslí, že "sex je pro mě až někde téměř na konci, ale přesto bych občas chtěla", ale jejichž heslem budiž "sex v mém hodnotovém žebříčku vytrvale pronásleduje pevné zdraví a touhu po blahu dětí, potažmo celé rodiny." Nebo: "Sex raději než jídlo". Nebo: "Na jaře je to nejhorší, ale v zimě to chybí taky...". Nebo: "sex je dobrý sám o sobě, kromě pomazlení a laskavého gesta chci mít ještě orgasmus, minimálně takový, jako když si to udělám sama".
Moc radikální? Jestli jo, tak proč?
Proč se dospělé ženy nemůžou normálně milovat a musí k tomu hledat milión všelijakých zástěrek, nebo rovnou jeden z nejcennějších dárků, které od přírody máme, udusit "ušlechtilou zálibou?" Holky, máte někdy pocit, že už víte, kde se berou všechny ty zlé zapšklé zlomyslné tchýně? Nebojíte se?
PS: Myslím si, že v téhle situaci by měly být vibrátory na lékařský předpis. Minimáně s takovým "obnovovacím koeficientem", jako když se předepisují brýle .
|
| Jarka, dvě děti | •
|
(5.4.2001 9:09:33)
Ahoj MAgdo, to co jsi napsala je super! Přihlašuju se do klubu teď hned! Také si myslím, že jako zdravě myslící a cítící žena mám právo na plnohodnotný sexuální život a chci v sobě pohřbít pocit, ve kterém jsem byla vychovávána - že se o tom nemluví, že jako žena bych měla být zdrženlivá a o svých sexuálních potřebách nemluvit. Konec sexuálním frustracím. Jsme lidi, sex je přirozená součást života a není proč se stydět přiznat, že když chybí, leze to na mozek.
|
|
| Táňa, vdaná dcera | •
|
(5.4.2001 15:10:58)
Magdo,
jdeme do toho! Napsalas to velmi pěkně. Jen doufám, že moje dcera už nebude mít problémy s lékařským přístupem k věci.
Spolku "hypersexuelní ženy, spojte se!" zdar!!!!
|
| Magda1 | •
|
(5.4.2001 16:53:03)
Ahoj Táňo a Jarko,
děkuju za pochvalu. Máme tři členky a tři, jak známo dělají společnost, takže bychom to měly spustit...:-).
Musím ale pokorně přiznat, že jsem ten svůj příspěvěk napsala ráno, v takovém momentálním hnutí mysli a do teď nemám jasně promyšleno, co přesně by mělo být cílem spolku.
Jestli by to měla být debatní skupina, či bycho se měly zaměřit nějak akčněji? A když jo, tak jak?:-)
Táňo, myslím, že to, co jsem kritizovala není přesně "lékařský" pohled na věc, že je to spíš řekněme "společenské povědomí", nebo tradice, nebo jánevímco. Určitá idea, která se udržuje z generace na generaci už kdovíjak dlouho, na čemž mají-podle mého- lví podíl i ženy samy.
Píšeš, že tvoje dcera je dospělá. Nevím, jestli bys byla ochotná o tomhle mluvit, ale zajímalo by mě, jak jsi jí vychovávala, když byla v pubertě a začala se z ní dělat ženská. Mě totiž rodiče vychovali zhruba v tomto duchu: "Holčičko, hlavně se hezky a slušně chovej. Dobrou pověst máš jen jednu a nikdo ti ji nevrátí. Nespi s muži, stejně se ti to nebude líbit, to přijde, teprve až budeš dostudovaná a vdaná. Slušná žena přistoupí na sex až s tím, kdo je její manžel, nebo se jím v dohledné době stane a s kým chce mít dítě. Slušná žena má jednoho sexuálního partnera pro celý život.Hlavní důvod, proč my ženy s muži spíme je to, abychom se mohly stát matkami. Proto nám stojí za to ten sex vydržet. Ale v zásadě je neslušný. Slušná je "láska", pod níž se trochu toho umírněného sexu schová..."
Mně se zdá, že se tohle pojetí už poněkud přežilo. Svojí holčičku (její zatím jen rok:-)), takhle vychovávat nechci. Ale jak? Bude mít špatnou pověst....to bych jí nepřála..no ale to, kam jsme to dopracovaly my, hypersexuální ženy, to taky ne.
Jestli si o tom někdo něco myslíte, napište, prosím.
Technická poznámka: zjistila jsem, že jsme tu v diskusi dvě Magdy. Ten příspěvěk adresovaný Silvii jsem nepsala já (nic proti němu nemám, jen pro pořádek), takže aby se to odlišilo, budu od teď Magda1:-).
|
| Táňa, vdaná dcera | •
|
(6.4.2001 7:20:18)
Magdo,
nikoliv. Dcera se více méně v tomto vychovávala sama. Velmi rovnoprávně a nikdy neslyšela, že je to neslušné nebo že se to nedělá. Jediné, oč jsem ji prosila, aby vydržela do 18, což myslím dodržela - jednalo se o zdravotní důvody, ale to je na jiný příspěvěk.
Před manželstvím měla několik "lásek" i několik pouze sexuálních vztahů. Bydlíme na vesnici, která má asi 100 baráků, takže baba Veřejné Mínění má hlavní slovo. Mám ale pocit, že staré kovářky, které dokázaly rýpat a být zlé nějak vymírají a dnešní repetilky se spíše zaměřují na majetek, než na "dobrou pověst". Chvála Bohu. Ona je taky jiná doba. V nynější době není dívka vydíratelná z důvodů nepanny:-) Přece jenom jsme už někde dál.
S manželem se vzali po 2 letech a doufám, že jim to vydrží.
|
| Jarka | •
|
(6.4.2001 8:30:46)
Ahoj Magdo a Táňo, jsem ráda, že se nám to hezky rozbíhá. Na úvod také technická poznámka - také jsem zjistila, že diskutujících jménem Jarka je tu víc, udělám to tedy jako Magda a budu Jarka1.
Magdi, to, jak jsi popsala svou sexuální výchovu ve mě vzbuzuje pocit, že máme stejné rodiče.:-)
Vyrůstala adospívala jsem v dobách hluboké totality, kdy byl přístup k takovýmto informací značně omezen, rodiče se styděli o tom se mnou mluvit a výsledek byl ten, že jsem ve svých 19-ti letech, kdy jsem začala se svým přítelem sexuálně žít, byla naprosto nepoučená a troufnu si říct, že jsem byla opravdu telátko. To se samozřejmě dávno změnilo. Teď už jsem mamčou dvou dcer - jedné je 18 a druhé 15. Poučena vlastním nedostatečným vývojem v této oblasti jsem se rozhodla, že budu o těchto záležitostech s dcerami mluvit naprosto otevřeně a na všechny otázky jim, v rámci jejich věku, odpovím. Nevím, jestli jsem vždycky obstála na výbornou, ale upřímně jsem se snažila. Pro mé dcery nebyla žádná otázka tabu a na vše, co je zajímalo dostaly odpověď. Starší dcera má přítele a když se schylovalo k sexuálnímu kontaktu, naprosto přirozeně za mnou přišla, že už je to na spadnutí a že by ráda nějakou antikoncepci. Zrovna tak se mi v 16-ti letech svěřila, že už není panna, tenkrát měla takovou kratičkou známost a byla spíše zvědavá, jaký to vlastně je. Byla z toho tenkrát dost zklamaná, tak jsme si o tom promluvily. Musím říct, že pro mě, jako pro matku to kolikrát není jednoduché, ale ta důvěra, kterou mé dcery ke mě mají a vědí, že můžou přijít s čímkoli, mi za to stojí. Tak tolik sexuální výchova v naší rodině. Ty máš holčičku ještě malinkou, pokud budeš chtít vědět, jak jsem řešila otázky typu: odkud se vezme miminko, jak se dostane do toho bříška, jak se dostane ven atd. můžu posoužit. To už máme za sebou.
Jinak budu přemýšlet, jak by mohl náš spolek fungovat, zatím mně nic nenapadá. Také záleží na tom, odkud jsme, bylo by fajn se třeba sejít a o těhle věcech si popovídat, třeba bychom na něco přišly. Já jsem z Prahy. Zatím ahoj a doufám, že se připojí další holky.
|
| Táňa, vdaná dcera | •
|
(6.4.2001 8:59:41)
I já jsem z Prahy:-)
Sexuelní výchovu jsem měla trochu usnadněnou, protože pracuji ve zdravotnictví.
Ale zpět k nedostatku sexu. Nepamatuji se, že bych někdy řekla, že nechci, že toho mám dost... Skutečně ne. Jaké máš pocity ty? Také patříš k těch "dříve narozeným":-)
|
| Jarka1 | •
|
(6.4.2001 9:31:18)
Ahoj Táňo, táhne mi na 40, a můj sexuální problém je v tom, že v sobě cítím nezřízenou chuť na milování a partner je poněkud chladnější. Někdy se za to až stydím, ale když potkám nějakého mužského, vždycky se nenápadně mrknu na poklopec, cestou do práce a z práce myslím jen na to jedno. Uvítala jsem tuto diskuzi, protože mě utvrdila v tom, že jsem asi normální a že takhle postižených je nás víc.
Fajn, že jsi taky z Prahy, tak ještě Magda1-zakladatelka. Napiš Magdi odkud jsi.
A na závěr trochu humoru: Potkají se dvě přítelkyně a ta jedna vypráví:"představ si, šla jsem na procházku do parku a najednou z křoví vyskočil takovej velikej, ramenatej, černovlasej chlap." "panebože, a co jsi dělala", "No, já jsem utíkala a utíkala a utíkala .......až jsem ho dohonila."
|
| Táňa, vdaná dcera | •
|
(6.4.2001 9:59:01)
Milá Jarko,
tys mně potěšila! Já myslela, že jsem takhle trhlá jenom já!
Aspoň mi to každý tvrdil. "Ty nejsi normální! Ženská a myslí na sex! To se nediv, že s tebou nikdo nechce nic mít. Každý chlap před tebou uteče..."
Copak je něco nenormálního chtít sex 2-3x v týdnu? Pro některé muže je to noční můra a natahování na skřipec. Nepotkala jsem živého chlapa!, který by to uvítal. Pouze virtuální a ti mohou tvrdit cokoliv, že. A ani sbírka "robertků" nic moc nevyřeší, protože chlap je chlap...
|
| Magda1 | •
|
(6.4.2001 11:14:57)
Jo, a ještě něco.. Táňo, píšeš, jak ti někdo řekl: "ženská, ty nejsi normální, když myslíš na sex, tak tě nikdo nebude chtít a každý chlap před tebou uteče...".
To tedy znamená, že muži chtějí ženy, které se milovat nechtějí???
Vyskytne-li se žena, která nechce, budí to v mužích touhu?
Mně se skoro zdá, že ne, alespoň moje zkušenost je, že když jsem na "promluvit si o tom", masáže a rafinované svádění rezignovala a nasadila ušlechtilou zálibu, tak že mužík viditelně pookřál a zespokojeněl, ale že by se nějak rozvášnil, to jsem nepozorovala..
Nemohl by sem napsat nějaký muž, jestli je opravdu nutné, aby žena dělala až do vyčerpání "prchající laň" a muž "lovce", aby byl "lovec šťasten? Nebo jak? A nešlo by to alespoň někdy nějak oživit?
|
| Míra | •
|
(25.4.2001 23:04:06)
Odpovídám trochu se zpožděním, ale nedá mi to....Je to úplně naopak, třeba mně žena která osenativně dává najevo nezájem moc nevzruší...ale když poznám, že se chce milovat, že touží po sexu, když to naznačí nebo i dá najevo, je to něco úplně jiného... pocit vzrušení u partnerky vzrušuje i mne.... :-))))
|
|
|
|
| Magda1 | •
|
(6.4.2001 10:28:10)
No, já jsem taky z Prahy, ale teď nevím jistě, jestli byste mě do spolku vlastně chtěly (i když jsem teda ta zakladatelka:-)), protože mně je ještě ani není 30:-))...a už jsem taky hypersexuální...
Ale každopádně stojím o zkušenosti, až dneska vyjdu do ulic, zkusím se asi podívat mimojdoucím na poklopce:-), fakt mě v zivotě nenapadlo to udělat! Ale jinak mám taky myšlenky...
Holky, já ale přitom nemám nešťastný manželství..fakt nevím, co s tím mám dělat...
|
| Táňa, vdaná dcera | •
|
(6.4.2001 10:49:51)
Pochopitelně, že tě bereme! Věk přece nehraje rolil! Já jsem byla neskokojená již ve 20 a to jsem měla stejně starého muže. Dle statistik by na tom měl ležet jak Francouzi na hranicích, ale co jsem si nevydupala, to nebylo. A po čase nepřináší žádné uspokojení.
|
| Magda1 | •
|
(6.4.2001 11:02:39)
Kde tedy jsou ti muži, co nás před nimi maminky varovaly, takoví ti co "myslí jenom na to"?
Nebo alespoň mimo jiné taky "na to":-). A další otázka: na co vlastně muži myslí? Já vím, že na fotbal, ale ne všichni, jsou i takoví, kteří prokazatelně na fotbal téměř nemyslí, ale na co? Nevím. Milování to není a chod domácnosti taky ne:-)))))))))))).
Práce? No, na tu myslím taky a hodně a přesto mi ještě zbývá...
Když jsem byla holka a dívala se na "´psychologické" filmy v televizi, jak tam žena v noční košili s tragickým výrazem říká rozvášněnému chlípníkovi "ach, nech mě, prosím...", v životě by mě nenapadlo, že ve skutečnosti je to naopak:-))))))).
|
| Jarka1 | •
|
(6.4.2001 11:54:52)
Já se připojuju k Táně, věk není rozhodující, důležité je, že máme společnou řeč. Táňo, mám velkou radost, že se svými hříšnými myšlenkami nejsem sama. Kolikrát mně tak napadlo, když jedu metrem a vidím tam ženy různého věku, na co asi myslí? Na to, co budou vařit k večeři, nebo na to, že je potřeba vymalovat? Jsem přesvědčená, že hodně z nich přemýšlí úplně o něčem jiném a v hlavách se jim odvíjejí ty nejbujnější fantazie. Jenom se o tom mezi sebou moc nebaví, protože stále převládá všeobecný názor, že slušná žena se myšlenkami na sex nezabývá. Magdi, s tou prchající laní je to velmi výstižné. Fakt mě to pobavilo. Ptáš se na co ti zatracení chlapi myslí, když jsou v sexu vlažnější. Nevím, asi jak který, ale ten můj myslí na počítač. Máme ho doma dva roky a je to ten nejspolehlivejší antikoncepční prostředek. Sice mám jistotu, že neotěhotním /i když bych to docela brala/, ale zároveň žiju jako jeptinda. Doprošovat se a vymýšlet různé fígle, jak na to mě už unavilo. Tak si to řeším sama. A víte, že to taky není špatný? /Tohle už je ale asi hodně intimní a tak nevím, jestli jsem se nějaké citlivější čtenářky nějak nedotkla. Ale nemůžu si pomoct, je to úleva, když můžu na rovinu říct, jak to cítím./.
Tak, děvčata, pro dnešek už musím končit, dostanu se sem až v pondělí. Užijte si víkend a těším se po neděli.
|
| Magda1 | •
|
(9.4.2001 11:17:12)
Jarko, tak jsem to v pátek zkusila...dívala jsem se na poklopce. Mám ale dojem, že jaro zatím fakt nedorazilo:-).
Jinak si taky myslím, že je dělat si to sám je fajn, dokonce začasté lepší než řekněme "manželská povinnost". Osobně mám i takové podezření, že podobnou odpověď by dalo i dost ženatých mužů.....
Jen mám dojem, že s masturbací je to asi jako s glukózovou infúzí. Hlady neumřeš, ale nenajíš se..
No, zní to trochu brutálně...:-).
|
| Jarka1 | •
|
(10.4.2001 8:56:38)
Čau Magdi, tak jsem se sem včera nedostala a koukám, jak se nám náš spolek utešeně rozrůstá.:-)))
S těmi poklopci máš pravdu, zatím nic moc.
K tvému vyjádření o autoerotice bych chtěla upřesnit: pro mne je daleko milejší a příjemnější plnit tzv. "manželské povinnosti", ale tam je potřeba dvou stejně naladěných a u nás to v posledním roce a půl fungovalo tak, že naladěná jsem byla jen já. Potom je dobré občas zvolit svépomoc a nebo si rozmlátit hlavu o zeď. Ale teď to hlavní - všimla sis, že jsem napsala "fungovalo" - tzn. minulý čas? Doufám, že to nezakřiknu, ale měli jsme s partnerem po strašně dlouhé době víkend sami pro sebe mimo domov a bez počítače. A stalo se něco neuvěřitelného, něco, v co jsem ani v těch nějdivočejších snech nedoufala. V sobotu jsme si udělali hezký večer s lahvinkou a spoustu věcí jsme si vyříkali, vyplynulo, že se máme stále hodně rádi a potom jsme promilovali :-))))celou noc až do sedmi do rána. Nedělní dopoledne jsme prospali a pak jsme ještě pokračovali. Byla to exploze jak zamlada a řekla bych, že nám to oběma prospělo. Tak první krok byl učiněn a snad to bude takhle zdárně pokračovat.
/Ale máš pravdu, orgasmy jsem potom už ani nepočítala a s tím, co je člověk schopen vytvořit si svépomocí se to nedá srovnat. /
|
| Magda1 | •
|
(10.4.2001 9:03:33)
Gratulace.......ach a němá závist....:-))))). Ne, doopravdy, umím si představit, jakou máš asi radost.
Děvčata a Milane, pro dnešek se ale mlouvám, nestíhám, má nějak moc ušlechtilé práce.
Pěkný den všem hypersexuálním:-)
|
| Mira,38,3děti, | •
|
(10.4.2001 14:44:25)
Všem.
Už několik dní sleduji vaše srdce a těla na těchto stránkách a nejsem z toho vesel. Měl jsem chuť Vám napsat již dříve, ale až dnes tak činím. Jsem rád , že konečně zaznělo, že je to věc vždy dvou, aby si spolu rozuměli. Samy konstatujete, že chlap pouze pro potěšení,je jen na chvíli, aby "něco" splnil a dost. Jsem přesvědčen, že nikomu ani mužům nejde jen o sex, milování, mazlení. Možná jsou lidé, kteří mají opravdu hypersexuální sklony, ale tyto stavy nastávají i v případě, že se lidé odcizí, nekomunikují spolu a tato potřeba lásky a něhy se jen vyhrotí. Sám jsem to zažil jak v manželství(prvním), tak i v několika kratších vztazích (před druhým). Mohu pouze konstatovat,nechci poučovat, že jsem vystoupil ze skupiny mužů, kteří tvrdí, že jsou všechny ženy stejné. Až dnes zastávám názor, že každý člověk má právo na lásku,sex,peníze,děti, přátele a nevím co ještě. Život je neustálé hledání do té doby dokud nejsem se svým životem spokojen ve všech směrech. Žijeme každý jen ten svůj. Velmi vám všem fandím, že jste natolik otevření a dokážete o těchto dost choulostivých a hlavně důležitých problémech hovořit. I když fandím vašemu spolku, který nahradí však pouze klávesnice , ale ne ta nenaplněná přání,je třeba začít doma u sebe a partnera. Fantastické a naplňující je "věnovat" někomu děti a odpoutat se od země. Taky to s mou milou ženou provozujeme a těšíme se na prázdniny možná více jako děti a plánujeme, kam vyrazíme do " šantánu ",nemusíme ráno vstávat v předstihu chystat svačiny snídaně, šidíme večeře,místo masa koupíme raději "flašku". Zkuste i takové studentské bláznění plánovat a následně vychutnávat.Je to nádhera. Jsem si jist, že i vaši partneři na to rádi přistoupí neboť neuspokojí jen své sexuální choutky ,ale vrátí se a rádi do svých mladých bezstarostných let. Mira.
|
|
|
|
|
|
| Jitka | •
|
(6.4.2001 20:43:36)
Dámy, já jsem jednoho takovýho chlapa poznala (a taky otestovala), a můžu říct, že by nebylo špatný mít něco takovýho doma, občas ho vytáhnout ze skříně... Ale k normálnímu životu to asi moc není. Přiznám to na rovinu, hrozně mě přitahoval a ještě přitahuje, naštěstí nás dělí bezpečná vzdálenost. Dokonce po 4 hodinách sexu tvrdil, že by si hodinku odpočinul a zas... Já jsem naštěstí už neměla čas ani energii a to jsem o 15 let mladší než on.
Doma mi manžel tvrdí, že jestli to budu chtít každej den, tak z něho udělám impotenta, tak nechci, však já vím, že se někdy během týdne dočkám pěkný desetiminutovky potmě v ložnici...
Ale jinak, něco na způsob Vašeho spolku máme už s kamarádkami zavedeno, pokecáme, posedíme v hospodě...a chlapům nic nedarujeme.Ono to docela pomáhá, když člověk vidí, že něhde je to třeba tak, že děti mají častěji prázdniny...
|
| Iva, syn 1rok | •
|
(6.4.2001 22:48:34)
Vis Jitko, tak to si ten vas hospodsky "babinec" hyckej, protoze ja tedy podobne stesti nemam.
Bohuzel, na vsech podobnych seancich jsem spise ta, ktera ma opacne problemy nez vsechny ostatni manzelky. Ty jsou otraveny a znechuceny svymi manzely, kteri jsou stale pri chuti a vyzaduji dusledne plneni manzelskych povinnosti. Takze debaty se vetsinou vedou na opacne tema, tedy "co s nadrzenymi chlapy?". :-((
Tak nevim, bud se vetsina zen kolem mne tvari jako ze nic a doma je situace uplne jina, tedy vlastne stejna, jak bylo popsano v predchozich prispevcich nebo ziju " v rezervaci..")))
Tam by se sexuchtivi chlapi jeste vyskytovat mohli, ne? :-)))
Jinak, baby (Magdo a spol.), az budete chtit zalozit pobocku na Morave, hrde se hlasim, ze budu mezi prvnimi clenkami!!
|
| Magda1 | •
|
(9.4.2001 11:05:51)
Ahoj Ivo,
tak na Moravě!!!:-))))) Tím by se to vysvětlovalo....:-)
Ale jinak, velkým dobrodiním kyberprostoru je, že můžeme společně pěkně pařit tu naši hypersexuální kavárnu, ať jsme, kde jsme:-). Čtvrtá členka, paráda:-)))
|
| Iva, syn 1rok | •
|
(9.4.2001 21:25:25)
Bezva!
Blizsi informace klidne mailujte.
Na prvni slet hypersexualnich osob(-nosti) si klidne udelame s prckem vylet do Maticky stovezate...))))
Jinak dik za prizvani..)))))
|
| Magda1 | •
|
(9.4.2001 22:02:11)
No Ivo, ale to by znamenalo mohutný nábor, jestli se nás sletí pět, zabloudíme na Strahově:-))))).
Zdá se, že před naším klubem leží ještě hodně práce.......:-))))))).
|
| Táňa, vdaná dcera | •
|
(9.4.2001 22:10:27)
Magdo1: myslím, že je v celém Česku i Moravsku dost sexuálně vyprahlých osob obého pohlaví.
Nechtěla bys sepsat stanovy našeho klubu? Za chvíli to bude zapotřebí:-)
|
|
| Táňa, vdaná dcera | •
|
(19.4.2001 8:49:24)
Drahé dámy, už jste na něco přišly?
Který den by se hodil členkám v Praze?
|
| Magda1 | •
|
(19.4.2001 9:30:16)
Ahoj Táňo a spolku:-), já za sebe mám dojem, že konkrétní pravidelné srazové dny nezvládnu. Byla bych sto přijít někdy, pokud by to bylo o víkendu, protože jinak bych musela vzít ssebou děti, starší už je poměrně velké, myslím, ač nechci být upjatá, že to pro něj není vhodné téma......:-))) Mladší dítě je pak tak "energetické", že rozloží jakýkoliv dýchánek na prvočinitele během dvaceti minut..
Tedy, co se mě týká, líbilo by se mi pokračovat ve virtuální kavárně a někdy byten slet snad klapnul. Taky si myslím, že takhle je větší šance nabrat širší základnu...
Zatím ahoj, zdravím všechny.
PS: Jo, a poklopce pořád nic....
|
| Táňa, vdaná dcera | •
|
(19.4.2001 10:45:42)
Magdičko, to máš pravdu. Koukala jsem se o velikonocích. Každý chlap ze sebe sexualitu vymlátil pomlázkou. Už hodně dlouho to není o pomlazení, ale jedná se regulérní výprask. Asi se chtějí za něcp mstít. Ale za co.
Jaro neklepe na poklopce, ale zvyšuje agresivitu. Ach jo...
|
| Jarka1 | •
|
(19.4.2001 11:23:47)
Ahoj Magdo a Táňo, je to tak, poklopce už nejsou to, co bývaly. Já už se v posledních dnech na ně ani nedívám, jsem momentálně krapet zaneprázdněná jinde. Manžel opustil své výsadní postavení u počítače a prožíváme nové líbánky. Je to super.
Táňo, také mám pocit, že někteří "koledníci" nejdou o velikonocích děvčata vyšlehat, ale zmlátit. Řeším to razantně, na oplátku polévám surovce vodou. A že letos byla zima.
Co s naším spolkem, já bych časový problém neměla, občas by se mi určitě podařilo se trhnout od rodiny. Kromě pátku a víkendu /jezdíme ven/, můžu v podstatě kdykoli. Jestli se nám podaří domluvit a zlákat ještě nějaké účastníky sletu, třeba se nám podaří přemluvit i Magdu, aby též přilétla alespoň na chviličku od svých mláďátek. Co, Magdi? Mohli bychom se sejít někde poblíž tvého bydliště, abys to neměla daleko. Tak, holky, čau.:o)))
|
| Táňa, vdaná dcera | •
|
(19.4.2001 11:58:00)
Kočky, napište, kdy a kde by se vám to hodilo. Přizpůsobím se.
Táňa
|
|
|
|
|
| Honza, dvě roztomilé děti | •
|
(19.4.2001 13:23:06)
Koukám, koukám, muži spadli z lopaty. Mám stejný problém. Bohužel jsem trochu z ruky. V Opavě nikdo takový sraz asi svolávat nebude.
Až se teda srazíte, vezte, že všichni chlapi nejsou stejní ...
Honza
|
| Táňa, vdaná dcera | •
|
(23.4.2001 8:24:40)
Opava je skutečně trochu z ruky. Ale nezoufej! Určitě se i tam najde dost sexuchtivých dívek a žen a pobočka bude založena:-)
|
| Jarka1 - Táně | •
|
(23.4.2001 8:32:55)
Ahoj Táni, dostala jsem se sem opět až dnes.
Navrhuju třeba každé 1. úterý v měsíci, hodinu a místo nevím. Od 17,00 v podstatě můžu přijet kamkoli v Praze. Jak jsi na tom ty a případně další vítaní účastníci?
:o)))) Jarka
|
| Míra | •
|
(24.4.2001 23:22:26)
Vidím, že existuje problém společný pro moc lidí....Já taky bych se miloval až bych brečel, ale manželka jaksi nic...Takže se hlásím ke stejně postiženým....:-))))))))
|
| Táňa, vdaná dcera | •
|
(25.4.2001 14:42:56)
Mirku,
tak vstup k nám do spolku. Sice ještě nemá ani název, ani stanovy, ale spojuje lidi se stejný problémem...
|
| Míra | •
|
(25.4.2001 19:19:14)
Tak jsem tu a hlásím se.... :-))))) A pokusím se být aktivním členem ! :-)))))
|
| Míra | •
|
(26.4.2001 20:00:40)
Šumavský horal ! :-DDDD
|
|
|
|
| Magda1 | •
|
(25.4.2001 19:57:28)
Ahoj spolku, nějak zase jednou těžce nestíhám. reaguju opožděně na ty velikonoční pomlázky. Myslím, že se fakt mstí, akorát že ne na viníkovi... Vůbec je to takový divný zvyk. V naší rodině se to tak nějak zmutovalo, že pomlázku dávají všichni všem (pomlázku ve smyslu "aby tě beránek nepokakal", tj. dáreček) a bití se veškeré žádné nekoná. Netroufli by si.......:-)))))
Moc vás zdravím a ozvu se, až to tady zkrotím.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Magda1 | •
|
(9.4.2001 11:12:32)
Jitko, čistě teoretická otázka:-).
Proč by to nemohlo být k normálnímu životu? Já -například- jsem hypersexuální:-) a přesto normálně vařím, peru uklízím, starám se o děti, chodím do práce, na nákup....no jako skoro každý a přesto mám ještě choutky.
Objektivně ale musím říct, že čtyři hodiny denně by to asi nebyly. Ale zase, pokud by hypersexuální mužík vyluxoval a vytřel podlahy, pověsil tři pračky a provětral batolata na hřišti, mám dojem, že by se to mohlo srovnat.......ale nevím:-))))
|
| milan (31 let, krasna 2-leta dcerka) | •
|
(9.4.2001 12:57:46)
Dobry den mile damy,
nemuzu jinak, nez reagovat na vase pocity, ze nemuze byt snad sexuchtivy kluk, ktery neni pro riodinny zivot... Musim rict, ze jiz delsi dobu jsem nikam takto nenapsal, ackoliv asi pred rokem jsem tady zkousel vyresit sve domaci trampoty prave s necim takovym - ale z druhe strany. Tenkrat se rozvirila kolem mych starosti docela velka debata a musim rict, ze mi umoznila dopatrat se vzniku mych domacich "postelovych" trampot, ale ke sve litosti musim rict, ze reseni neni v dohlednu doposud.
Pred rokem jsem tu psal o sve zene, ktera byla a je naprosto chladna k mym neznostem, polibkum, dotekum... o milovani ani nemluve.
Rodina nam funguje dobre, dcerka je nas pokladek a netrpime nouzi, z prace jsem doma celkem vcas na to, abych doma pomohl a hral si s dcerkou. Rano ma zena i dcerka snidane hotove, nadobi umyte a jeste stihnu skocit s nasim hafanem:-) O vikendech se venuji cely den dcerce, pomaham s uklidem, chodim na prochazky, na nakupy... Tak co me trapi?
Je snad neco spatneho na tom, ze se normalni celkem jeste mlady kluk chce dotykat sve milovane zeny, ze se chce mazlit a tulit svou zenu v naruci? Je spatneho neco na tom, ze se chci milovat casteji nez jednou za mesic (a to uz je ted mnohem lepsi, nez pred rokem!!!)? Je neco spatneho na tom, ze se chci milovat nezne, vasnive a s naprostym odevzdanim? Ze chci citit jeji vuni zpoceneho tela? Ze se chci milovat bez koukani na hodinky, jestli uz nehraje nejaky nablbly porad na n@ove? Ze se chci milovat a zapomenout na svet okolo?
Z pohledu me zeny ano... pro ni nejsem nic jineho, nez neustale nadrzeny chlap.
Takze mile damy, neverte, ze na svete nejsou kluci, kteri nemaji chut se milovat kazdy den a pritom se starat a nezanedbavat svou milovanou rodinu.
Preji vam mnoho stesti
milan
|
| Magda1 | •
|
(9.4.2001 15:30:18)
Ahoj Milane,
podle mně na tom není špatného nic, tak jak o píšeš, to zní vcelku ideálně..
Nechtěl bys taky do klubu? Pokud jo a výkonná rada to odsouhlasí, mohli bychom to přejmenovat na Klub hypersexuálních lidí..:-). Už by nás bylo pět...
Zdraví Magda1
|
| milan (31 let, 2leta krasna dcerka) | •
|
(9.4.2001 15:47:56)
Ahoj Magdo,
dekuji za nabidku, uvidime, pripadne podminky uvitam mejlem :-)))))))
A kolik se plati za znamky?:-))
Mimochodem, si myslim, ze obdobne problemy ma mnoho lidi, akorat se boji je vyslovit.
Dekuji
Milan
|
|
|
|
| Jitka (31 let) | •
|
(9.4.2001 17:41:17)
Magdo1,
ten, o kterém jsem psala, se ihned po příchodu z práce už ve dveřích sápe po ženě a to jsou spolu asi 25 let. Podle vlastních slov jí nikdy moc nepomáhal, odhaduju spíš, že vůbec. No, já se taky ráda často a dlouho miluju, ale někdy si moc ráda přečtu v posteli třeba knížku... Ani jí ho moc nezávidím, i když v posteli se sobecky nechová. Jsem ráda, že na světě existujou i takový chlapi jako Milan, i když je známo, že papír a klávesnice snesou všechno.
|
| Magda1 | •
|
(9.4.2001 17:50:29)
No bať:-). V zásadě jsem měla na mysli asi takového manžela, jako Milan, když jsem to psala. Jestli onen "muž do skříně" fakt nikdy nepomáhá a nemá pochopení pro četbu (ušlechtilá záliba..:-)...), taky bych ho nechtěla.
To jsem se snažila v tom příspěvku říci.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Magda1 | •
|
(6.4.2001 8:36:47)
Ahoj Táňo a díky za odpověď.
Sama nebydlím na vesnici, ale stejně mám dojem, že i ve velkém městě žiješ vždycky v nějaké malé komunitě lidí, v níž se vždycky najde pár slídilů a všelijakých svatoušků... Osobně si taky myslím, že není třeba se takovými lidmi zaobírat, ale někdy dokáží být vcelku zlí. Dělají to hlavně ženské ze žárlivosti, ale občas se najde i chlap....
To už jsem se ale dostali od hypersexuálních žen jinam. Ať už se bude vyvíjet budoucnost jakkolivěk, akutní problém zůstává....:-).
|
|
|
|
|
|
|
|
| Katka | •
|
(28.3.2001 23:54:59)
Helčo, ještě jsem se chtěla zeptat, odkud jsi?
Chtěla bych se seznámit s někým kdo má stejný problémy jak já. Napiš. Katka
|
| Helča | •
|
(29.3.2001 11:14:24)
Katko, jsme z Kladna. Mám ale vlastní auto, tak pokud bydlíš někde „ rozumně“ přijela bych, nebo můžeš přijet ty k nám.
Jen bych ještě chtěla podotknout, že i když jsme na tom takhle, přesto o jeho citech nepochybuji, což mě také uklidňuje. Prostě tam necítím nic jiného, že by se mnou nechtěl být a podobně. Za jeho věrnost bych dala ruku do ohně, vím, že mě miluje a je doma šťastný, že o mě všude mluví jen pěkně a kdyby mohl měla bych i to modré z nebe. Z počátku vždycky říkal jak je rád, že mě má, že žádná přede mnou se s ním nemilovala tak ráda a hlavně pořád se stejnou chutí od počátku seznámení. Ne že bych potřebovala každodenní sex, ale alespoň párkrát by mohl udělat změnu a překvapit mě třeba uprostřed týdne……například když se sprchuju, nebo při obyčejném mytí nádobí….možností má tolik. Začínám být podrážděná, bojím se, že se to ještě zhorší a čím míň toho je, tím víc to chci. Jak říká jeden psycholog:
„ Jsou dva druhy žen – jedny toho mají hodně a druhé málo. Z toho pramení všechna ženská trápení.“ Něco na tom je. Takže co chtít? Mít toho hodně, nebo málo. Na druhou stranu mi zase jedna kamarádka řekla, že nezná chlapa, který by se chtěl milovat 3 denně a ještě ke všemu byl milý taťka, spolehlivý manžel, pomáhal v domácnosti a vůbec byl pro rodinu. Je fakt, že k takovému „ hřebci“ mi vyjmenované vlastnosti sedí asi jako zadek na hrnec. Ono asi není nic 100%. Napiš – Katko, napište ostatní, kdo máte podobný problém. Díky
|
| Eva | •
|
(29.3.2001 21:39:58)
Helčo - Ty a Tvá kamarádka takového chlapa neznáte - já takového mám doma. Perfektně funguje jako muž v domácnosti (tedy, vaří, postará se o děti a v základu uklidí) a navíc by mu sex minimálně 3 x denně rozhodně nečinil problém. To není chlubení, někdy spíš potíž, protože nějak přestávám "stíhat" já. Takže - obrácený problém.
|
|
| Katka | •
|
(30.3.2001 1:46:48)
Ahoj Helčo,
bohužel jsem z Břeclavi.
Dmes jsem se byla s partnerem projít.Po cestě jsme se líbali... krása.Těšila jsem se domů,ale když jsme přišli, řekl mi" Buť potichu, začíná milénium"
Taky čekám, že mě občas překvapí v kuchyni atd. ale bohužel marně.
Na druhou stranu si říkám, že mám sice partnera kterého nezajímá sex, ale pomůže mi ochotně vždy a se vším.Je velmi ochotný a rád a bez nároku na odměnu pomůže komukoliv.Je to lepší než mít doma nadrženého hřebce, který se k tobě bude chovat jako buran a sex bude považovat za samozdřejmost např. i při tvých dnech.Vím o čem mluvím, můj bývalý partner to po mě vyžadoval.Chtěl po mě sex ráno, ve sprše, v kuchyni, při večeři, zkrátka pořád.Mám ráda sex, ale dovedeš si představit, když máš s někým spát 6x denně??!! A sex při menstruaci-hrůza!!! Rozešla jsem se s ním.Můj nynější partner sice na sex moc není, ale je to 100x lepší než to, co jsem popsala.
Napiš Katka
|
|
|
|
| Honza | •
|
(29.3.2001 11:49:22)
"Počkej, později se to zlepší" slyšívám od mé mladé krásné ženy, když se s ní snažím rozebírat její nechuť k sexu. Je mi 38 a nevím jak dlouho budu moci ještě čekat ....
Život je nespravedlivý. Ten kdo chce má právě tu co to nechce a naopak.
Věř mi, že jsem vyzkoušel úplně všechno. Od nepřestávající pozornosti až po několikatýdenní vyklizení pole. A výsledek? "Mi se chce spát ..."
Půlka života je v háji a patrně nikdy nezažiju ty nejnejnejnejintimnější hrátky.
Rozvod? Nepřichází v úvahu. Děti (4 a 1 rok) pro mne znamenají hodně.
Nezbývá než to nějak dožít. Kruté, že?
|
| Anna, 2 děti | •
|
(29.3.2001 13:01:56)
Ano souhlasím, ale je to někdy těžké. U mě je to také tak - manžel prostě patří k lidem, kteří to nepotřebují a nevyhledávají. Je mi 33let, spoustu mužských se za mnou otáčí a já žiju život jeptišky. Mám dvě malé děti. Zkoušela jsem to (neplánovaně) řešit paralelním vztahem, ale měla jsem hrozné deprese, nedovedu se totiž nezamilovat a pak jsem řešila problém, jestli mám rozbít rodinu nebo ne. Nic příjemného. Snažím se na to nemyslet, ale je to někdy k vzteku. Aspoň tady vidím, že nejsem sama.
|
| Petr, 1 dítě | •
|
(31.3.2001 14:39:43)
Ahoj,
Musím se přidat, i já mám stejný problém s manželkou. Je mi 29 let a milujeme se asi jednou za půl roku. Trochu divné, ne? Stále se na něco vymlouvá, ale pravdu si přiznat nechce.
A to mě slibovala před svatbou, že to bude dobré, že se vylepší.
Co dál?
|
| Lída, 30 let | •
|
(3.4.2001 14:04:51)
Ahoj, nemám naštěstí žádný takový problém jako tady v těch příspěvcích čtu, ale musím zareagovat na to co si napsal.
Vyznělo to jako, že tvá manželka měla přístup k sexu podobný již před svatbou ... domýšlím podle tvé věty "... po svatbě se vylepší" ...
Víš, to mi připadá hloupé jako kdybych si brala alkoholika, který by mi sliboval, že po svatbě se to vylepší ...
|
|
|
|
| Eva, dvě děti | •
|
(30.3.2001 13:26:48)
Ahoj Honzo.
tak totéž v bleděmodrém je u nás, ale obráceně. Mám to všechno vzdát a být jeptiška už do konce života, nebo riskovat rozvrat rodiny nějakým tajným vztahem?
|
|
|
| Eva, bezdětná | •
|
(29.3.2001 13:31:52)
Ahoj Helco a ostatni holky,
muzu Vas uklidnit, ze u nas to vypada naprasto stejne. Co se tyce mych pocitu, plne se ztotoznuji s Helenou. Touzim alespon po malem prituleni a hlavne po tom pocitu, ktery me pritom zaplavi. Pritel je na me strasne moc hodnej, jsem si jista, ze se milujeme, jenom ty neznosti a milovani prichozi opravdu zridka (tak 2-3x za mesic). Chodime spolu ctyri roky a nemuzu rict, ze by jsme v sexu nebyli vynalezavy. Proste nam asi chybi chut. Taky nevim co s tim, nekdy mam pocit, ze ja sama mam chut minimalne. Chapu, ze pritel hodne pracuje a pak padne do postele a spi a nema ani silu se mazlit. Verim tomu, ze si to potrebuje vychutnat a kdyz uz je na to ta spravna chvile, tak je to milovani zase perfektni. Nikdy jsme nemeli velkou potrebu sexu, ze zacatku i v nejvetsi zamilovanosti jsme se milovali tak 2x tydne. Casem jsem ziskala pocit, ze je nejlepsi to brat jako naprosto prirozenou vec a zbytecne se tim netrapit.
Ahoj Eva
|
| Helča | •
|
(30.3.2001 9:57:21)
Ahoj všichni odmítaní,
je to fakt nešťastné. Čím víc o tom přemýšlím, tím víc lituji mužský, kteří dostávají sex od ženy“ na příděl“ a začínám je chápat, že si pomůžou jinde. Mají to totiž na rozdíl od nás ženských jednodušší, k sexu často nepotřebují zamilování a tudíž je jejich pozdější černé svědomí tolik netrápí, jestli vůbec nějaké mají. Ženy, ty se většinou „ hrdinně“ přiznají ačkoli víme, že platí pravidlo : zatloukat, zatloukat, zatloukat. Tím chraň Bůh neříkám, že bych moji situaci takhle řešila. Na to nemám. Právě z výše uvedených příčin, kvůli naší holčičce... A navíc nechci. I když sám partner často v legraci říká „…tak to si budeš muset najít milence, miláčku..“ Diskuse s ním je nemožná, on je v životě spokojený a úspěšný a není ten, kdo trpí nedostatkem. Má všechno….Takže závěr? Nevím. Rozvod? Ne. Nevěra? Ne. Vydržet? Ano…ale jak dlouho?! Nechce se mi v šestadvaceti začít celibát. Ale třeba se zítra po 14 dnech dočkám, třeba nebude unavenej, třeba neusne u televize, třeba ….sakra proč my dva???
Asi by to u nás pak bylo až příliš dokonalé, protože všechno ostatní takové opravdu je. Máme se rádi, máme krásné děvčátko, domek, manžel skvělou práci, nijak nestrádáme. Holt není nic zadarmo. Možná by bylo lepší brát to jako že to tak má být. Snažím se soustředit na jiné věci, na dceru, vybíjím se cvičením, učím se jazyky, odpoutávám mysl, ale úspěch je malý. Je ale fakt, že to snáším lépe než před půl rokem. Asi jsem už otupěla. Zřejmě to vážně bude psychické, protože většinou když si manžel dá na nějaké oslavě sklenku, či dvě alkoholu, spadne z něj všechno a je k úplnej divoch k neutahání.
Katko- to znám, taky se občas vrátíme odněkud ( teď s dcerou už vyrážíme méně) jsem celá natěšená….najednou frrrr, studená sprcha a je po roztoužení. Oni to ti chlapi umí někdy pokazit, romantikové!!!! Jestliže se nemůžeme sejít, napiš. Mail je v záhlaví. Uděláme si terapii na dálku..haha!
Honzo, nevím co ti říct, zkuste sprchu, masáže, svíčky, kreslení prstem po zádech….zkuste se tak měsíc jen hóóódně mazlit, laskat, bez sexu jako takového, zakažte si ho a třeba budeš překvapený a jednou ti sama řekne, že by chtěla víc....dovést až do konce.
Mirko, je mi líto, že jste takhle dopadli a spát odděleně, to je to poslední co bych si přála. Myslím, že jakmile se oddělí postele, těžko se vrací zpět. Držím palce. Také už jsme spali 6 týdnů po porodu od sebe a moc se mu ke mně do ložnice nechtělo, v obýváku je klídek, televize a u té se přeci tak krásně usíná…..naštěstí jsme to vyřešili.
Děkuju ostatním za svoje názory, pište, pomáhá to, nejen nám, ale i ostatním, kdo nemají odvahu napsat a jen čtou tyhle řádky, a že se tenhle problém- ON NEMUSÍ- začíná stávat častým je víc než jasné, dokonce se to nazývá podnikatelský syndrom ( postižný ale vůbec nemusí být podnikatel!!!).
Ahoj Helča
PS. Zítra jdeme na oslavu!!!! Že by?
|
| Martina | •
|
(31.3.2001 23:36:14)
Nu, ono se nadarmo neříká, že sex je zábavou chudých:-) Těm bohatým na něj při té vší péči o udržení a zmnožení svých majetků nezbývá čas ani energie.
Pro intimní soulad je velmi výhodné, když jsou oba partneři unaveni stejně hodně nebo stejně málo. Je-li tomu jinak, nestálo by za to prodiskutovat se svým partnerem možnost přesunu alespoň části jeho únavných povinností na svá bedra?
Další názor je možná trochu nepopulární, ale – slevte ze svých hmotných nároků. Každý rok nemusí být drahá zahraniční dovolená, značkové oděvy, luxusní auto… Vypněte televizi, valí vám zbytečné klíny do hlavy. Není nutné bydlet v rodinné vile s bazénem, jde to docela dobře i v paneláku – a sousedi vám budou jen závidět… ;-)
Martina
|
| Dana, 39, dvě děti | •
|
(2.4.2001 16:27:38)
No, my jsme chudí a žijeme v paneláku, a vůbec to nepomáhá. Takže jsem pro změnu mívala často pocit, že by se mi manželův nezájem o sex lépe snášel, kdybych si mohla jít ve značkových plavkách zaplavat do vlatního bazénu na zahradě luxusní vily.
V jiných směrech si nemohu na nic stěžovat, manžel je hodný, tolerantní, vaření je jeho koníček a vzorově se věnuje dětem.
Jenže když jsem před několika lety vyjádřila nespokojenost s naším intimním životem- frekvence asi 1x za 3 měsíce, vyčetl mi, že jsem přízemní, neumím se ovládat a měla bych si najít nějaké ušlechtilé záliby. Naučila jsem se ovládat, myšlenky na sex vypudila z hlavy, věnuji se dětem a ušlechtilým zálibám. A najednou, v poslední době, manžel se snaží o sblížení, a já jsem ta, kdo ho odmítá. Ne proto, že bych se mu chtěla mstít,
ale veškerou touhu jsem v sobě potlačila, zvykla jsem si na život v celibátu a s hrůzou zjišťuji, že i když mám manžela ráda,představa fyzického styku se mi protiví....
|
| Zuzana,32 let,syn 8 let | •
|
(3.4.2001 7:15:46)
Dano promiň,ale jaksi ti nemůžu věřit.Chceš říct,že pokud by jsi měla luxusní vilu s vlastním bazénem a plavala by si si v něm ve značkových plavkách,říkala by si si:"no co můj muž se se mnou nechce milovat,ale já mám vilu,bazén a značkové oblečení a tak jsem šťastná"?!To je přece blbost a ty sama víš,že by jsi spokojena nebyla.Jak vidíš z přízpěvků,i když někdo má všechno,neznamená to že je šťastný,nebo že jeho život je bez problémů.
|
| Helča | •
|
(3.4.2001 7:37:02)
Pro všechny odmítané!
Koupila jsem si knihu od J. Graye Mars a Venuše v ložnici! Zkuste ji. Moc zajímavé!
Ahoj Helča
|
|
| Tea | •
|
(3.4.2001 8:31:03)
Zuzko, myslím, že než chudý a odmítaný, je přeci jen lepší, být alespoň bohatý a odmítaný. Myslím, že mě by bohatství dokázalo rozptýlit. Ale jistě to nevím, nemám s tím žádnou zkušenost.
Kdybych tu možnost měla, koupila bych si Jeep a jela lodí na okružní cestu po Americe.
A bylo by mi jedno, jestli "starej prudí" nebo ne:-).
|
| Zuzana,32 let,syn 8 let | •
|
(3.4.2001 8:45:43)
Milá Teo,
nabízí se otázka co je to být bohatý?Někdo nemá ani vindru,pouze život v paneláku a třeba 5 dětí a cítí se být bohatý,protože život jaký žije ho naplno uspokojuje.Někdo má vilu,bazén,Jeep,třeba i tu cestu kolem světa a přesto se cítí být chudí po citové stránce,protože se mu nedostáva to co postrádá.Možná by tě život v bohatsví uspokojil,ale možná by to bylo jenom na chvíli,než by si se všeho nabažila.A pak by si si třeba řekla"kašlu na mamon,chci se milovat se svím mužem".
|
| Tea | •
|
(3.4.2001 11:55:06)
Zuzi, měla jsem na mysli materiální bohatství.
Chudoba cti netratí, to je jasná věc, ale osobně onu berličku, že materiálně bohatí lidé nejsou šťastní, nepotřebuji a nepřijímám. Není to pravda. Chudoba je stresující, můžeme se tomu bránit i tak, že si z toho uděláme životní cíl a styl, říká se tomu výstižně z nouze ctonst.
Myslím, že po fázi "chci se milovat se SVÝM mužem", může nastoupit fáze "chci se milovat s mužem" (nebo se ženou, podle toho, jaké sexuální orientace jsme). Má to řešení a musím říct, že mám velmi silný dojem, že by mi v tom Jeep nebránil.
PS Ostatním odmítaným: můj tip..
Před pár lety jsem se na jednom semináři ve Skandinávii dozvěděla pro mě tenkrát šokující poznatek.
Naše tělo a to, jak s ním nakládáme, včetně sexuality, patří jen nám. Nikomu jinému a to ani v tom případě, že jsme vdané (ženatí). Myslím, že muži tohle vesměs vědí a také se podle toho chovají.
|
| Zuzana,32 let,syn 8 let | •
|
(3.4.2001 12:26:39)
Milá Teo,
já jsem ale nenapsala,že materiálně bohatí lidé nejsou šťastní.Určitě jsou,proč by ne,stejně tak jako ti chudí můžou být šťastní.Je to asi podle toho kdo co upřednostňuje.Já osobně taky potřebuju sex k životu,tak jako lásku a něžné projevy mého muže.Ale myslím,že bohatsví by mi nenahradilo nedostatek projevů citů či nedostatek sexu.Píšu za sebe.
|
| Dana, 39 let | •
|
(3.4.2001 14:53:00)
Ahoj Zuzano a Theo,
netušila jsem, jakou přestřelku chudoba versus bohatství tady vyvolám. Příspěvek Martiny byl napsaný s lehkou nadsázkou, snažila jsem se odpovědět ve stejném duchu. Moje názory se blíží spíš těm Zuzaniným, dobré mezilidské vztahy považuji za mnohem cennější než život v luxusu a jsem pro střídmější životní styl. Ale mám pocit, že když člověk musí denodenně řešit finanční (a nejenom) problémy ,vnímá případné skřípání ve vztazích přece jenom citlivěji.
Třeba proto, že v paneláku není kam utéct, když Vám jdou ostatní na nervy. A ať jste jak chcete velkorysí, nevyhnete se hádkám na téma " Jak to že vyhazuješ peníze za blbosti, když nemáme na boty pro děti".... A to zase zpětně otravuje vztahy a třeba i milostný život. Takže nejlepší je asi zlatá střední cesta.
Mějte se krásně
Dana
|
| Janet (30, 2dcery) | •
|
(4.4.2001 2:18:56)
Ahoj Dano,
můžu ti říci, že jsem se během 10 let manželství dopracovala (podotýkám, že vlastní prací) od jedné místnosti v podnájmu až k luxusní vile s bazénem, zahraničními auty, zahradníkem....
Musím však říci, že štěstí není v bohatství, s manželem jsme byli šťastní v té jedné místnosti i v dnešních patnácti. Padl tady i zajímavý názor - nemuset řešit každodenní starosti, jak vyjít s penězi. Osobně mohu říci, je to pořád stejné, pouze přibývají nuly. Dřív člověk řešil jestli koupit k obědu maso, dnes jestli koupit jednu znacku auta nebo radsi jinou...
Zrovna tak si nemyslim, že je vhodné nutit muže do domácích prací, takový muž pak rozhodně chuť na sex nemá, navíc je mnohem snažší nakoupit příslušnou techniku. Nádobí umyje myčka, prádlo usuší sušička...
No a žena pak má čas věnovat se svému muži. A sex přece vždy nemusí být hodinové předehry, neřekla bys, jak muži přivítají sex-rychlovku např. v pauze na oběd.
Prostě nezáleží na tom zda je člověk bohatý nebo chudý ale pouze na snaze vyjít si vstříc, na fantazii a touze toho druhého překvapovat.
V sexu platí jedna zajímavá zásada je to jako s plaváním - i když se člověku někdy nechce stačí začít a nadšení se dostaví.
|
| Jarka, dvě děti | •
|
(4.4.2001 10:25:46)
Ahoj Janet, jsi asi hodně šikovná holka, že jsi se sama vypracovala k vile z bazénem atd. Než budeš číst dál, chci podotknout, že ti to opravdu přeju, skutečně nejsem závistivá. Ale mám pocit, že už žiješ "jinde" a nedokáže posoudit problémy těch "méně šťastných". Nemyslím si, že je stejné přemýšlet o tom, jestli si můžu dovolit koupit k obědu maso, dětem boty, zaplatit tábor, a na druhou stranu rozhodovat se, jakou značku auta si koupíme. Janet, v tom je přece zásadní rozdíl. Když je někdo finančně tak zabezpečený, že řeší podobné prblémy - tak to nejsou problémy v tom pravém slova smyslu. Je to taková lahůdka, kterou si ten člověk může dovolit. Ale přemýšlet, odkud ukrojím peníze dětem na oblečení, aby jsme potom neumřeli hlady, to je dost zásadní. Sama jsem to zažila, byla jsem s dětmi 8 let sama. A jelikož jsem neměla nikoho, kdo by se mi o ně postaral, nebo mě vystřídal, nemohla jsem budovat ani kariéru. Byla jsem ráda, že jsem si našla jakž takž placenou práci od -do se stálým platem. Také mě pobavilo tvoje řešení problému muž a domácí práce. Je to určitě chytré a praktické nakoupit si takové spotřebiče, které tu práci udělají za tebe. Také je možnost zaměstnat pomocnici v domácnosti a mít spoustu času na sebe, rodinu,manžela. Nic po něm nechtít a být kdykoli připravená k sexu podle jeho potřeb, i kdyby to mělo být jenom šup šup. Jenom, prosím, poraď mladým manželům /ale i těm starším/, jak to udělat, když peněz není nazbyt, máma chodí domů utahaná a celkem oprávněně vyžaduje pomoc od ostatních členů domácnosti - i od manžela. Z jakého důvodu by měl být muž ušetřen prací na chodu domácnosti. Jenom proto, že je muž? To je ale taková dost nezasloužená výhoda, ne? Zastávám názor, že každý, kdo v bytě bydlí se má podílet na jeho pravidelné údržbě. Neříkám, že se mi to vede stále, ale občas je zapřáhnu všechny. A pokud je pro tebe odpuzující a naprosto asexuální pohled na muže, který luxuje a chápeš, že on se potom necítí jako muž, je tím pádem pro tebe přijatelný pohled na ženu, která je utahaná, lítá doma od sporáku k pračce, za dětmi pomoct s úkolem, mezitím něco vyžehlí, utře prach, přinese páníčkovi kafíčko a natřepe mu polštáře, aby se mu lépe odpočívalo? A potom v pozdní večer, kdy jemu skončí oblíbený pořad v televizi a ona má konečně umyté nádobí, pověšené prádlo, uklizeno a pro děti na druhý den všechno připraveno, se jako zázrakem změní ve vášnivou milenku, prolítně sprchou, použije manželův oblíbený parfém a celá rozradostněná vhupne k němu do postýlky a začne pracovat na tom, aby sex s ní nebyl nudný a bude se snažit každý den ho něčím novým ozvláštnit. Jestli nějakou takovou znáš tak je to pravděpodobně příbuzná nějaké svaté. Měj se hezky.
|
| Jarka 2, dvě dcery | •
|
(4.4.2001 10:38:05)
Souhlasím s předchozí Jarkou, je to moc hezky napsané.
|
| Katka | •
|
(4.4.2001 10:46:38)
Připojuji se. Po přečtení Janetina příspěvku jsem zalapala po dechu a nevěděla, jak odpovědět, vědouc, že bez odpovědi to zůstat nemůže. Jarka to vyřešila za mě.
|
|
|
| Dana | •
|
(4.4.2001 13:31:01)
Ahoj,
rozhodně si nemyslím, že muž, který pomáhá v domácnosti je asexuální. Jedu domů večer autobusem z práce a při představě, že mě tam čeká nádobí, které jsem včera nestihla umýt, mě jímá vztek, kde ten čas mám brát. No a když otevřu dveře a vidím, že nádobí přítel umyl a právě luxuje, tak pocítím jakousi ještě větší lásku a třeba i chuť na milování. To neznamená, že když se dělí partneři o práci, že je muž pod pantoflem. Představa frajírka, který čeká až mu přinesu večeři pod nos mě tedy nijak nepřitahuje.
|
|
| Janet (30, 2dcery) | •
|
(4.4.2001 15:17:21)
Ahoj Jarko a všichni ostatní,
musím uznat, že jsi to napsala velmi krásně. Vždy však velmi záleží na úhlu pohledu. Možná bych měla úvodem říci, že i dnes prakticky neznám pojem volný čas, nebo dovolená. Firmu jsme vybudovali s manželem v době studia na matematicko-fyzikální fakultě (manžel je můj spolužák), s miminkem v náručí a při životě v jedné místnosti s nesnesitelným domácím. Rodiče nás nijak nepodporovali, na přežití jsme si vydělávali třeba prodejem novin.
Prostě všelijak.
Zaujala mě věta o pomocnici v domácnosti.Pomocnici v domácnosti nemám z toho důvodu, že mě to prostě nikdy nenapadlo. Radši si všechno udělám sama. Práci v domácnosti považuji za příjemnou relaxaci, možná by se hodilo podotknout, že pracuji "hlavou" a tudíž si při tom opravdu oddechnu. Je možné, že pokud bych to za práci považovala, pak bych asi po manželovi pomoc vyžadovala. Rodina má denně teplé obědy i večeře (manžel i děti jsou velmi mlsní a tvrdí, že maminka uvaří nejlépe). Mladší dcerce jsou 3 roky, starší 9 a ani jedna nikdy nechodila do školy nebo družiny. Na rozdíl od Vás ostatních mám možná štěstí v tom, že jako majitelka společnosti (zároveň ve funkci obchodní ředitelky) jsem si přestěhovala svou kancelář do "obývacího pokoje", propojením s dětským pokojem a kuchyní vznikl relativně velký obytný prostor. Takže můj návod ke spokojenosti v podstatě spočívá v paralelním vykonávání různých činností. Např. při učení s dcerou vyžehlím a složím vyprané prádlo a vyřídím několik obchodních záležitostí. Při psaní faktur si povídám s mladší dcerkou, která si při tom třeba staví z lega. Nebo včera jsem psala svůj příspěvek po druhé hodině v noci zatímco jsem koordinovala vývojový tým a v troubě pekla maso k dnešnímu obědu.
Manžel vykonávající funkci ředitele pracuje v sousední budově, takže mu nečiní problém několikrát denně za námi zaskočit i přes den.
Jinak - polštář manželovi samozřejmě natřepávám, košile žehlím (tak 2 denně), kafíčko mu nenosím, nemá ho rád, radši jahodový kokteil.
Je to asi tím jak jsem vychovaná, ale prostě mě nikdy nenapadlo dělat to jinak. Takhle jsem spokojená, jak se svou kariérou, tak se dvěmi chytrými dětmi no a milující manžel je takovou třešničkou na dortu. A když mě manžel vlastnoručně natrhal v neděli kytičku podléšek věděla jsem, že cesta pro kterou jsem se rozhodla je správná. Jednou možná, se bez nás (manžela a mě)naše společnost obejde a nám nastane doba lenošení na některém z tropických ostrovů.... Otázkou je zda by nás to bavilo.
|
| Dana, dvojčata | •
|
(4.4.2001 21:16:58)
Ahoj Janet, upřímně se bavím. Ne, že bych se smála, ale všechno je to opravdu hezké. Navíc se mi líbí, kam jste do doslova "dotáhli". Určitě se mnou budeš ale souhlasit, že kdyby manžel byl z trochu jiného těsta (narážím na kytičku podléšek), Váš vztah by vypadal jinak. Prostě peníze jsou prima záležitost (je mi naprosto jasné, že zdaleka ne zadarmo), ale ten základ je úplně stejný. Pokud žiješ ve vztahu, který nefunguje, může být výběr značky auta dost velkým problémem, i když to, co dát do hrnce, považuji ve skutečnosti za záležitost spíš existenční. Holky mají v mnohém pravdu, nedostatek financí může poznamenat i dobrý vztah, zvlášť, pokud není úplně dobrý (je dost úmorné řešit, co k večeři, když docházejí peníze). Na druhé straně, kdybyste neměli tak dobrý vztah, jaký máte (viz. podléšky), ani "zlatá klec" by Vám nepomohla. Hodně štěstí všem.
|
|
| Jarka | •
|
(4.4.2001 22:42:20)
Ahoj Janet, nepochybuji o tom, že jsi pozorná a milující maminka a manželka. Nepochybuji ani o tom, že to, čeho jste dosáhli stálo hodně úsilí a odříkání a nepochybuji dokonce ani o tom, co jsi o sobě napsala ve svém druhém příspěvku. Opravdu věřím, že jsi tak nadpozemsky výkonná, že stihneš dělat několik naprosto rozdílných věcí najednou a v noci, místo abys spala pečeš pro svou mlsnou rodinku maso, koordinuješ cosi ve firmě a zároveň píšeš příspěvek do Rodiny. Věřím ti i to, že domácí práce vykonáváš s lehkostí a radostně a že se o tuto blaženost nechceš nechat nikým ošidit. Někde jsem četla, že W.Churchil dokázal číst tak, že četl najednou vždy 3 řádky, takže si myslím, že to, co zvládáš ty je skutečně možné. Nakonec to je opravdu tvoje věc a pokud ti to vyhovuje je to v pořádku. Každý jsme jiný. Tady v té diskuzi šlo o něco jiného. A ty jsi to podle mne moc nepochopila. Tvé rady s myčkou a sušičkou byly na tomto místě to samé, jako kdybys hluchému doporučila, ať si poslechne nějakou pěknou hudbu. Že ho to obohatí.
Ale jinak jsi mi celkem sympatická a přeju ti, aby ti tvůj elán vydržel i po čtyřicítce se dvěma pubertálními dcerami a s přechodem na krku. /To není míněno ani zle ani ironicky, to je ze života/.
|
| Lucie | •
|
(5.4.2001 9:05:25)
Ahoj Jarko, Janet a ostatní,
přečetla jsem si celou tu vaší debatu už ani ne tak o sexu jak je v záhlaví ale spíš o tom , jakou roli v životě hrají peníze.
A já si naopak myslím, že Janet je zářným příkladem toho, že peníze ne nutně musí člověka zkazit. Vždyť by si asi její rodina mohla dovolit chodit denně do restaurace, pořídit si hospodyni a vůbec "být za vodou". Myslím si, že všechno je to o prioritách. Uznávám, že kdo řeší problém jestli si může dovolit koupit k večeři kuře nebo bude zase krupicová kaše může mít na ten problém jiný názor, ale zase upřímně - kolik si myslíte, že takových rodin je?
Ano, i my jsme si s přítelem pořídili myčku (mytí nádobí oba nesnášíme) a uvažujeme o nějaké hodné paní, která nám jednou týdně uklidí. Prostě svůj čas chceme využívat jinak než tím, co rádi nemáme. Jsem tedy ve Vašich očích ještě "horší" než Janet, která se o svoji domácnost stará asi přímo ukázkově?
Podotýkám, že nemáme ani vilu, ani bazén, ani obývací pokoj spojený s kuchyní a dětským pokojem, ale byt necelých 60m2 a na krku dluhy.
Mimochodem, znám několik rodin, kde by si třeba takovou myčku mohli klidně dovolit, ale coby tomu proboha řekly sousedky na vesnici, že se u nás nemeje nádobí?!?!
Lucie
|
| Jarka | •
|
(5.4.2001 11:07:05)
Lucko, tady opravdu nejde o to, jestli někdo má na myčku nebo ne. Nejde tu ani o závist a nepřejícnost. Janet se svou pílí, schopnostmi a tím, že byla schopná si pravděpodobně dost odříkat, dopracovala tam, kde je. Mě na jejím názoru zarazil fakt, že nerozlišuje podstatné a nepodstatné. Už to totiž nepotřebuje, je zajištěná, všechno jí klape a vypadá, že je maximálně spokojená. Přeju jí to a přála bych to i každé z nás. Přesto si troufnu tvrdit, že je zásadní rozdíl mezi počtem nul na konci účtu. Nemyslím si, jako Janet, že je to pořád stejné, jenom ty nuly přibývají. Tvrdit někomu, kdo žije sotva od výplaty k výplatě a každá mimořádná platba citelně zasáhne do jeho rozpočtu, že na tom bude v podstatě stejně i v případě, že bude mít účet s x nulami na konci, je podle mě přinejmenším netaktní. Janet podle mne moc nepochopila o co tu kráčí a možná nechtěně vyprovokovala tuto diskuzi. Ale Lucko, věř mi, není to závisti, opravdu.
|
|
|
|
| Marta | •
|
(5.4.2001 8:52:25)
Milá Janet, to ale byla hezká pohádka, skoro jako z reklamy na šťastnou rodinu.Vidím to zcela jasně: nádherná,moderně zařízená vila, obklopená udržovanou, architektonicky dokonale vyřešenou zahradou. Uvnitř vily hezká, usměvavá maminka, s přehledem zvládající úklid 15 pokojů, funkci obchodní ředitelky, vařící 2xdenně teplé jídlo, 2x denně s láskou přežehlující manželovy košile a s vždy připraveným chápavým úsměvem pro své dvě roztomilé, vkusně oblečené, čisté, hodné, chytré děti. Starší dcerunka pilně cvičí na piáno, nebo si čte, případně si hezky hraje s mladší sestřičkou, mladší holčička sedí v krásném dětském domácím úboru na dokonale čisté plovoucí podlaze a hraje si s legem. Do této dokonalé idyly několikrát za den vstoupí tatínek v přesně padnoucím obleku a s kytičkou podléšek, aby se potěšil se svými třemi vzornými a dokonalými děvčátky.
Jestli vám to opravdu klape tak, jak jsi popsala, nedá se nic jiného, než ti to přát. Je to opravdu úžasné. /bohužel, nedá se tomu moc věřit/ Přečti si, prosím, na oplátku mou pohádku - napíšu jí hodně zhuštěně.
Ráno v 6 vstává nedospalá matka. Připraví snídani a svačinu pro manžela a 2 dospívající syny. Fofrem ze sebe udělá přijatelného člověk a úprkem prchá na autobusovou zastávku. Narve se do autobusu, posléze přestoupí do ještě nacpanějšího metra, poté se vmáčkne do přeplněné tramvaje. Do práce dorazí s poněkud pocuchanou fasádou, vše dá rychle do pořádku a pustí se do plnění pracovních povinností. Kolem poledne se utrhne na rychlý oběd a v půl páte už opět absolvuje jízdu MHD do místa bydliště. Nakoupí hory jídla pro své hladovečky a chvátá domů. Tam sedí různě roztroušení muži jejího života čekají, co matka donese. vrhnou se na tašky s nákupem a začnou likvidovat jejich obsah. Podaří se jí zachránit alespoň suroviny, určené k přípravě teplé a vydatné večeře. Pustí se do vaření, úklidu,praní .... a snaží se rovnat hádky mezi pubertálními syny. Občas vyslechne přidrzlou odpověď na svou adresu, na prosbu o pomoc se jí v odpověď dostane protažených obličejů. Večer přichází unavený otec, který má právo si po celodenní práci odpočinout. Dál už pokračovat nebudu, myslím, že vše je jasné.
|
| Lenka 27 | •
|
(5.4.2001 9:17:52)
Marto,
a závěr té Tvé pohádky je jaký?
Že jsi nespokojená s tím, jak to u Tebe doma funguje a že tudíž nevěříš, že to někomu doma fungovat může?
Hmm, taky přístup, i když trochu zapšklý. Kromě toho mi Tvůj popis Janetiny domácnosti připadá mírně řečeno nechutný. Že se Ti něco nelíbí Ti ještě nedává právo na to psát takovou urážlivou karikaturu.
Lenka
|
| Marta | •
|
(5.4.2001 10:17:47)
Lenko, věř, že nejsem ani zapšklá ani nespokojená s tím, jak žiju. Každý máme nějaké podmínky, které si částečně vytvoříme sami a částečně je musíme přijmout, tak jak je přinese život. Můj předchozí příspěvek byl okamžitou reakcí poté, kdy jsem si přečetla Janetin popis jejího života. Skutečně se mi vybavilo to, co jsem napsala. Asi to vyznělo jinak, než to bylo myšleno /to je nevýhoda psaného slova/, ale nechtěla jsem se ani Janet, ani nikoho jiného dotknout. Nechci znevažovat tuto diskuzi tím, že si budu dělat legraci z diskutujích, to rozhodně ne. Ale zároveň cítím potřebu se vyjádřit k tomu, když se zde objeví problém nějaké utahané maminy, která se potýká se sexuálním nezájmem partnera,a s nedostatkem peněz a někdo jí poradí, ať si koupí myčku a sušičku a po partnerovi nevyžaduje předehru. Nejsem ani štěkna, ani závistivá chudinka za zenitem. Věřím tomu, že Janet svou radu myslela upřímně a podala jí v rámci svého životního stylu. Možná, že kdybychom se všechny měly možnost sejít někde na kafi a probrat to z očí do očí, zjistily bychom, že si i rozumíme a možná bychom se i dost nasmály. Jak jsem řekla, psané slovo je psané slovo - vystihne hodně, ale všechno ne. Já jsem holt taková "huba nevymáchaná" a ten papír to někdy nesnese. Takže se všem, kterých jsem se svým srovnáním dvou životních stylů dotkla, upřímně omlouvám.
|
|
|
|
| Anna | •
|
(7.4.2001 19:42:39)
Ahoj, my jsme noviny neroznášeli, jenom jsme jeden čas psali do stálé rubriky v novinách, ale pak se ukázalo, že nám tento příjem strhnou za soc. dávek a tak jsme se přestali namáhat. Z životního minima jsme spláceli byt /30 m čtverečních/ a tak v době, kdy jsem čekala druhé dítě byl náš rozpočet po odečtení poplatků za byt rovných 1000 Kč. Vůbec nám to vlastně nevadilo, když nebylo na chleba, měli jsme k snídani suchou rýži a co? Teď máme taky podstatně víc peněz a úplně s tebou souhlasím, že se až tak moc nezměnilo, možná jsme tehdy měli víc času, který nám teď chybí. Potěšilo mě si přečíst příspěvek někoho, kdo byl stejný šílenec jako my.
Ahoj Anna
|
|
|
|
| Zuzana,32 let,syn 8 let | •
|
(4.4.2001 13:58:42)
Milá Janet,
je chválihodné a obdivuhodné,že jsi se během 10 let vlastní prací dopracovala k tomu co jsi popsala.Rozhodně však není stejné řešit problémy typu "koupim dnes k obědu maso,nebo koupim si Audi nebo Mercedes".V tom je sakra rozdíl !! a jestli jsi se k té vile dopracovala z podnájmu v jedné místnosti,tak by si si to období měla pamatovat.Stejně tak jako nakoupit myčku,sušičku atd.je snadné pokud na to máš,pokud ne tak by se do domácích prací měl zapojit i manžel.Věnovat se svému muži můžeš pokud máš doma placenou služební a nehneš v baráku prstem.Ale aby na mně muž skočil jako králik to by se mi teda nelíbilo ani kdybych měla peněz jako šlupek,ani kdybych byla chudá jako kostelní myš.
|
|
| Marta | •
|
(4.4.2001 14:37:55)
Milá Janet, napsala jsi to moc krásně. Je to tak jednoduché - nádobí umyje myčka, prádlo usuší sušička, já dodávám - barák uklidí služka, zahradu vypleje zahradník. Já budu ve volných chvílích řešit zásadní problém - koupit Audi, nekoupit Audi, jet na dovolenou na Seychely nebo do Dominikánské republiky? A budu překypovat štěstím, když mě manžel obdaří tzv.rychlovkou - nejlépe zezadu, aby se mi nerozmazal mejkap. Hele, teď na férovku - že sis dělala legraci, když jsi to psala? Protože jestli jsi to myslela vážně, tak je mi tě opravdu líto. V tom případě jsi zářná ukázka toho, co s člověkem dělají prachy. Nechci být a nejsem vysloveně chudá, ale tzv.za vodou taky nejsem. Než ale dopadnout jako ty a mít takhle vymytý mozek, radši budu chodit s kloboukem v neděli před kostel.
|
| Janet (30, 2dcery) | •
|
(4.4.2001 15:30:13)
Gratuluji,
jsi jediná, která pochopila, jak to bylo míněno. Měj se.
Jinak zahradníka mám (respektive naše společnost má), služku nemám, sušičku mám, mejkap nepoužívám.
Ahoj
|
| Zuzana,32 let,syn 8 let. | •
|
(5.4.2001 6:38:54)
Jsi ubohá a je mi tě v podstatě líto.Lidi jsem píši,aby se vypovídali z problémů a aby jim někdo poradil,né proto aby si dělali srandu.Vrať se k svému zahradníkovi!
|
|
|
|
| Beata 25 let | •
|
(8.4.2001 18:59:03)
Milý Mirku,
reaguji na tvůj příspěvěk z 3.4.2001,a vlastně ti chci poděkovat,za to co jsi napsal.Můj manžel jednal úplně stejně.Láska je pro něj prioritou,ne peníze.Ta totiž není jenom o tom brát,ale i dávat.Přeji Tobě a tvé nové rodině mnoho štěstí a Tvé dcery jistě jednou pochopí,že i Ty máš nárok na šťastné manželství,a že to prostě s jejich mámou nevyšlo.
|
| Mirek | •
|
(9.4.2001 15:09:20)
Díky,moc rád bych se jejich pochopení dočkal.
|
|
|
|
|
| Tea | •
|
(3.4.2001 19:09:57)
Zuzko a Jarko, já taky nejsem posedlá mamonem. Pracuji (a můj choť taktéž) v primárním výzkumu, možná to znáte, jestli ne, tak moc to nesype. Jediná výhoda spojená s touto profesí je tzv. vědecká turistika.
Nejen že nemám ten Jeep, my ani nemáme a neměli jsme žádné auto. Máme tři děti a bydlíme v paneláku.
Takže to štěstí, o němž Zuzana mluví, znám dobře.
To s tím Jeepem byl taky jen vtip, jen jakási ozvěna toho, že občas myslím na něco podobného jako Jarka. Ale chudobu nijak neoblibuji. Žijeme v ní proto, že oba dáváme přednost tomu, abychom mohli dělat práci, která nás těší a pokládáme ji za smysluplnou.
|
| Zuzana,32 let,syn 8 let | •
|
(4.4.2001 6:55:56)
Milá Teo a Dano,
bylo hezké si s Vámi o tom všem popovídat.Člověk se tak dozví i nové věci,myslím,že je dobré když si tady může každý napsat svůj názor.Teo,nepracuju sice ve výzkumu,ale pracuju na univerzitě,takže s tím platem to taky znám.Práce se mi ale líbí a jsem tu spokojena.Jestli si budete chtít trochu pokecat,tak napište,mail mám v záhlaví.Jinak Vás zdravím a mějte se moc hezky.
|
|
|
|
|
|
| Zuzana,32 let,syn 8 let | •
|
(3.4.2001 8:46:23)
Milá Teo,
nabízí se otázka co je to být bohatý?Někdo nemá ani vindru,pouze život v paneláku a třeba 5 dětí a cítí se být bohatý,protože život jaký žije ho naplno uspokojuje.Někdo má vilu,bazén,Jeep,třeba i tu cestu kolem světa a přesto se cítí být chudí po citové stránce,protože se mu nedostáva to co postrádá.Možná by tě život v bohatsví uspokojil,ale možná by to bylo jenom na chvíli,než by si se všeho nabažila.A pak by si si třeba řekla"kašlu na mamon,chci se milovat s mím mužem".
|
| Mirek | •
|
(3.4.2001 9:42:28)
Možná mi nebudete věřit, ale ikdyž jsem mlád (38)tohle jsem již v životě ověřil, a to z obou stran. Naštěstí v tom správném pořadí. Ženil jsem se ve 21 letech. Hned po revoluci se mi začalo "dařit". Vzal jsem si svou první lásku. Začaly jsme stavět rodinný dům, narodily se nám dvě krásné děti,jezdili jsme na zahraniční dovolené v létě k moři , v zimě lyžovat.Měli jsme samozřejmě zahraniční dobrý vůz. Bohužel se má životní družka dosti silným způsobem zhlídla v " dostizích " s ostatními i movitějšími kamarády a začalo peklo. Nakupovalo se oblečení pro děti i jí jen v Benetonu,neustále se inovoval dům a nábytek. Bohužel stejnou měrou devalvoval i náš společný život.Stala se z toho jen "ZLATÁ KLEC". Poslední kapkou byla věta "Nemusíš domů ani chodit, stačí když mi budeš dávat peníze". Zdůrazňuji, že jsem neměl žádnou milenku,nechodil jsem po hospodách, snad jen jsem byl déle v práci ,protože jsem dost daleko dojížděl. V den který skončil onou větou jsem si zbalil věci a opravdu s velmi těžkým srdcem odešel. Bydlel jsem u svých rodičů. Dva dny nebylo nic. Po dvou dnech mi zavolala. Moc jsem se chtěl vrátit a myslel jsem , že volá kvůli tomu,že jí něco došlo nebo zlomilo. Omyl. Volala z důvodu : -co bude s domem(kdo si ho nechá),-kdy ji dám peníze a td. To mne jen utvrdilo, že ikdyž mám své děti nadevše rád nemohu v tomto vztahu pokračovat. Prodal jsem firmu,převedl vše na svou bývalou ženu a vzal jsem práci na druhém konci republiky.O tom, že mám problémy v kontaktu s dětmi tady psát nebudu. Po nějakém čase jsem našel ženu,která žila jen se svým synem.Zamiloval jsem se protože nemůžu být sám. Přiznám se , že jsem,ikdyž to byla láska na první pohled, dával velmi dobrý pozor na to co jsou její životní priority. Asi po roce jsme se vzali. Kluka jsem si osvojil,je fantastický a mám ho stejně rád jako své vlastní děti,žijeme v nájmu ve 2+1,chodíme oba do práce.Celý rok jezdíme po hradech a zámcích,po celé naší české vlasti a jsme spolu všichni moc šťastni.Možná to vypadá jako z laciného románu, ale ,a teď bohudík, je to pravda.Ani jedno písmenko jsem si nevymyslel a můžu vám říct, že když člověk potká někoho o koho se může vždy opřít,ke kterému se může vždy přitulit a najde u něj trošku toho lidského štěstí, je to nade vše peníze,baráky,auta,bazény,značkové plavky a ostatní.
Tak přísahám!!!!!
|
|
|
| Zuzana,32 let,syn 8 let | •
|
(3.4.2001 8:54:21)
Omlouvám se,že je to tu 2x,nějak jsem na to nechtěně 2x klikla.
Takže sorry.
|
|
|
| Jarka, dvě děti | •
|
(3.4.2001 9:44:58)
Petro, asi to nedokážeš pochopit, ale já Danu chápu. Jsem v naprosto stejné situaci - jsme chudí, bydlíme v paneláku, je mi 39, mám dvě děti, hodného partnera, ale žiju v celibátu. Víš co sipředstavuju ve chvílích naprosté frustrace? Že mám krásný dům, zahradu, peněz jako želez a že je mi můj partner, který sex se mnou odmítá naprosto volnej.
|
|
| Dana, 39 let | •
|
(3.4.2001 13:20:09)
Martino,
jasně že jsem to nemyslela úplně vážně, já jsem ten poslední člověk, který by hledal štěstí v majetku a luxusních věcech. Jen jsem chtěla reagovat na názor, že problém o kterém se tu mluví se týká jen zazobaných a přepracovaných podnikatelů.
|
|
| Dana, 39 let | •
|
(3.4.2001 13:41:21)
Omlouvám se, spletla jsem se, odpověď na tomhle místě patří k příspěvku Zuzany, 32 let
|
|
|
|
|
| Mirek | •
|
(3.4.2001 13:09:33)
Nejkrásnější na celé této diskusi je jak se každý otevřeně svěří lidem na síti i se svými intimními problémy a očekává od nich radu pomoc nebo pochopení. Jak jsem už psal ve svém příspěvku, týkajícím se materiálních statků,o tom, že jsem našel ženu svého života,chtěl bych zdůraznit,že nám to funguje. Jsem přesvědčen ,že hlavní důvod není v zamilovanosti, ale v důvěře a komunikaci. Se svou ženou můžu hovořit o čemkoliv. Není téma o kterém bychom se nabavili.Např. ne s lehkým srdcem jsem ji podle svého nejlepšího svědomí vylíčil proč jsem odešel od své první rodiny a proč;po prvních bláznivých dnech naší známosti jsme se dokázali spolu otevřeně bavit o tom co se nám líbí v sexu a co né;nevzájem se tolerujeme, děláme jeden druhému vrbu v problémech toho druhého - v zaměstnáni, každodenním životě,děti ,škola,peníze;jsme ochotni jeden druhého vyslechnout;
jsme ochotni se vzdát svých aktivit ve prospěch druhého,ale na druhé straně máme své záliby a tajemství. Myslím, že to vše k životu patří. Cítím téměř ze všech příspěvků, že jste uzavřeni v sobě,každý má své trápení a rád by ho vyřešil. Jedno dobré přísloví zní :" Nejlepšího pomocníka na kterého se můžeš spolehnout najdeš na konci svého ramene". V přeneseném slova smyslu, každý se musí k životu otočit svým čelem,nikdo jiný to za něj nevyřeší. Myslím, že jsem taky spadl do manželského života velice mladý,nezkušený a nehledal jsem partnery pro život podle těchto zkušeností, které mám dnes. 14 let jsem žil v takovém vztahu. Z toho posledních 5-6 let to bylo stejné jak řada z vás píše. Neměl jsem sílu ani odvahu odejít z toho vztahu. Namlouval jsem si , že třeba zrovna já jsem hlavní příčinou. Až má bezmocnost po řadě pokusů se nějak domluvit tak ,abychom byli všichni spokojeni mi dala sílu odejít. Bylo to bolestné a zvažoval jsem , co děti,co dál, budu sám nebo nebudu,abych se mohl věnovat dětem a nebyl omezován novým partnerem atd. Nechci vám radit, ale myslím si a sám to prožil,že je nutné začít u sebe. Na jedné straně co chci od svého partnera já a na druhé co on chce ode mne. Pokud to víme, je nutné najít situaci a prostředky a otevřeně si o tom promluvit. Myslím, že lidé se stydí a nejsou ochotni se upřímně (kromě internetu) otevřít, ale ve vztahu dvou je to nutné. Dnes už vím , že nemá cenu setrvávat v něčem co mne nenaplňuje nebo škodí dětem, okolí,apod.Představa, že dětí vyletí z hnízda a já s takovým člověkem bude po zbytek života, není přínosem pro nikoho.Proto jsem se vzdal a hledal jsem až jsem našel. Nechci tím říci , vzdejte to a hledejte jinde, ale vše má své meze. Nějak jsem moc rozkecal, ale chtěl jsem vám to říct. Zatím Ahoj.
|
|
|
|
| Darja, půlroční dcera | •
|
(30.3.2001 11:23:49)
Páni, mám pocit, že v některých situacích se irčití chlapi chovají úplně stejně. Můj manžel odmítal sex v těhotenství asi od šestého měsíce, ale ani před tím k němu nepřistupoval s velkou chutí. Říkal, že má pocit, jako by souložil i s mým dítětem. Takže asi tři měsíce před porodem už sex nebyl vůbec. Pak bylo delší šestinedělí a po něm se vůbec nic nezměnilo. Manžel prostě sex zcela odmítal a říkal, že může žít i bez něj. Moje postava se změnila. I když ne dramaticky, ale už nemám tak úzký pas a boky, jako před porodem. Já ale dost naléhala a tak se sex stal často i zdrojem hádek. Manžel mi říkal, že mé naléhání ho znechucuje ještě víc. Hádkami jsme se ale jednoho dne dobrali ke kořenům problému. Nejen moje fyzická změna, ale nahromaděné problémy v zaměstnání, starost o dítě a o to, aby nás uživil, Dokonce i to, že byl u porodu, i když pouze u první doby porodní, která ale nebyla nijak pohodová, trvala 16 hodin a pak byl porod ukončen císařem a viděl mě trpět a nemohl s tím nic dělat. To vše se mlelo v jeho hlavě a vzalo mu to chuť na sex. Taky z našeho sexuálního života vymizely milostné hrátky a svádění a zajel se určitý stereotyp. Navíc jsme měli postýlku v ložnici, takže jsme museli své projevy dost hlídat. Nyní se dcera přesunula do dětského pokojíčku, já přestala o sexu mluvit, ale snažím se manžela víc sexuálně upoutávat nečekanými způsoby. I tak se ale milujeme tak jednou za týden až 14 dní. Pravda, jsme spolu devátý rok, takže takové to milostné vzplanutí je dávno pryč. I tak se nám ale do sexu začíná pomaličku vracet vzájemná chuť. Jakmile se ale objeví u manžela nějaký problém - v práci, s daněma atd.., není na sex ani myšlenka. Můj manžel také neumí relaxovat. Problémy neustále řeší ve své hlavě i když je dávno doma. Takže se snažím ho trochu uvolnit příjemnou atmosférou doma. Nevím, jestli ti něco z mých tipů pomůže, ale třeba to můžeš zkusit. Držím palce a nic si z toho nedělej, bude zas elíp. Jen na tom musíte zapracovat oba. I manžel si musel uvědomit, jak důležité je dávat ženě najevo, že je stále přitažlivá. Už jsem psala do jednoho příspěvku, že zkrátka prohlásil, že zapomně, že žena je květina, která musí být neustále opečovávána, nebo uvadne.
|
|
| Marie,28 let, 1 dítě | •
|
(30.3.2001 11:26:02)
Milá Helčo,
rozhodně v tom nejsi sama. Ani můj muž na to není. Sice se teď od nového roku situace trochu zlepšila, ale ne zas tak moc. Sice se milujeme o něco častěji, ale skoro vždy musím začít já. Mám už někdy pocit, že ho pořád jen otravuji se sexem.Například včera jsme šli vyjímečně spát ve stejný čas, tak už mě v koupelně upozorňoval, že je úplně grogy. A to jsme se milovali naposledy před 14 dny. Věřím, že je unavený, protože teď hodně pracuje a chodí spát opravdu pozdě, ale myslím si, že kdyby byla chuť, vždy se nějaká chvilka najde. KDYBY BYLA CHUŤ! Ta je asi jen u mě. Na konci minulého roku jsem vysadila HA a má chuť ještě vzrostla. Taky prý ženy okolo 30 let jsou na vrcholu sexuální aktivity. A já nemám šanci to podle chuti a potřeby využít. Milence si hledat nechci, protože to je akorát tak hra na nervy. Takže mi nezbývá než se s tím smířit nebo prostě "škemrat".Nelíbí si mi ani jedno ...
|
|
| Jorga(28) | •
|
(30.3.2001 11:53:13)
Znám to taky a dost dobře.
S manželem jsme spolu 8let a tento problém se objevil až po svatbě. Najenou jsem si uvědomila, že pryč jsou ty časy, kdy jsme se navzájem překvapovali i 4x za den a bylo nám jedno kde se právě nacházíme. Doma neexistovalo jediné místo, které bychom nedobyli. No ale potom přišly problémy. Začali jsme stavět dům, problémy v práci u mě i u manžela, chyběli nám peníze, hádky ... intimní život během jednoho roku u bodu mrazu. Když už jsme si našli chvilku a problém probírali, vždy mě ubezpečoval, že mě miluje a že bude vše dobré. Je opravdu dobrý a hodný manžel, ale problém jsem stejně cítila. Odsunoval mi ruku, na mé přitulení, mazlení jen zabručel - dneska ne, jsem unavený. Ubezpečovala jsem se, že až dostavíme dům, vše se zlepší. Nastěhovali jsme se, finanční situace se zlepšila a nic.
Loni o Vánocích se mi řekl, že by bylo moc fain, kdybychom měli mimčo. To mě dost překvapilo, protože dva roky se tomu bránil jako čert kříži. Souhlasila jsem a opravdu jsem měla radost, ale že by naše intimní sbližování bylo častější? Před tím 2x za měsíc, teď 3x za měsíc. Pravděpodobnost početí je tzv. minimální a právě včera poprvé za naše manželství jsem ztratila nervy a manželovi tvrdě řekla, že pravděpodobnost, že to dítě najdeme na cestě je 100x větší, než že by se to podařilo přirozeně. Vím, přehnala jsem to, ale ON NENÍ IMPOTENTNÍ, a myslím si, že nepatří ani mezi lidi, kteří nemají rádi sex, protože když se milujeme (i když minimálně) je to se vším všudy, je něžný, a i on má silné prožitky. Ale potom, jako když utne.
Nevím jestli by tento problém neměl řešit sexuolog, poradíte?
Všechny zdraví Jorga.
|
| Melisanda,kluci 14 a 11 let | •
|
(30.3.2001 14:47:53)
Tak jsem si přečetla všecky příspěvky... U nás to taky není jednoduché. Nejprve (už takových 10 let nazpátek) mi manžel tvrdil: "mám teď nějaké období... prostě se mi vůbec nechce - nemám na to chuť." Skutečná příčina ale byla v tom, že měl milenku. Tak jsem ztratila chuť na sex já.Situace se vyřešila ve prospěch rodiny, ale problém SEX zůstal. I já měla milence (o kterém se však manžel nedozvěděl).Prožila si zamilování a pak smutek z rozchodu...Na sex s manželem - ani pomyšlení... A tak se u nás střídaly období, kdy měl chuť jeden a druhý vůbec a naopak. Nejsem šťastná, protože navíc je manžel panovačný a pokud není po jeho, dokáže mě dost deptat. Přemýšlím o tom, že odejdu a jsem přesvědčená, že samotné mi bude líp...
|
|
|
| Mirek | •
|
(3.4.2001 11:50:42)
Ahoj,
já nechápu, že na tomto serveru je vždycky ten kdo nechce sex muž! My máme přesně opačnou situaci. Máme 13 měsíčního kluka a žena je velice vytížená, takže to chápu. Já bych chtěl téměř kdykoliv, ona samozřejmě velice málokdy. Asi tak jednou za měsíc, což je hodně málo. Já bych v pohodě zvládl i každý druhý den. Před těhotenstvím to bylo v pohodě. Ale je to stejně asi tím, že po porodu (zvláště jestli byl Tvůj manžel u porodu), už není žena tak fyzicky přitažlivá, tedy pro něj. chce to změnu přístupu k sexu.
|
| Katka | •
|
(3.4.2001 12:37:47)
Mirku, tak nevím, jestli mám věřit vlastním očím. Právě jsem si přečetla tvůj příspěvek a fakt nevím, co si myslet. TY můžeš kdykoliv, ale sám píšeš, že máte třináctiměsíčního chlapečka. Jestlipak svojí ženě pomáháš? A do jaké míry? Myslíš si, že veškerá její vytíženost spočívá ve fyzické péči o dítě a domácnost? Víš, co je 100x nic umořilo i osla? Mám v živé paměti, jaká je to fuška věnovat se od rána do večera dítěti. Nejenom krmit, přebalovat, zabavit, ale vyhovět taky v tom, že mu tisíckrát něco podá, stokrát ho zvedne ze země, když upadne, mluví na něj, vysvětluje... Je toho moc a věř mi, že ač je to krásné, strašně to vyčerpává. A k tomu Tvá žena žije s pocitem možná provinění (?), že se ti nemůže věnovat v posteli tak, jak by sis představoval. Nehledě na to, že chuť na sex, která bývala před otěhotněním, se po porodu vrací u různých žen různě pozdě. Může to trvat třeba dva roky, ale samozřejmě záleží i na partnerovi. Když tvoje žena nebude utahaná a když se jí budeš věnovat a pomáhat jí, jak nejvíc můžeš, nakonec se budete milovat třeba 7x do týdne. Opravdu by mě zajímalo, jestli máš v tomhle čisté svědomí. Zdravím tě.
|
|
| Věra, dvě děti | •
|
(3.4.2001 15:35:06)
Mirku, řešili jsme s manželem stejný problém po narození dítěte. On mohl denně a také to vyžadoval,když jsem nevyhověla, byl naštvaný. Já jsem byla utahaná z celodenního kolotoče. Navíc jsem nechtěla sloužit jako jakýsi předmět k ukojení. Neříkám, že ybch vyžadovala, aby se ke mě šplhal po hromosvodu s růží v zubech, ale nevyhovoval mi jeho styl: šel tzv.hned na věc a nechápal, že se potebuju trochu přeladit z mámy na milenku. Měli jsme s tím dlouhodobé problémy, a já jsem čím dál více ochládala. Potom naše manželství skončilo a až s novým partnerem jsem zjistila, že mě sex baví, že je to prima a doháněla jsem ty ztracené roky jako zběsilá. Zkus být na svou ženu hodně pozorný, pomáhej jí a dávej jí najevo, že jí miluješ a že po ní toužíš. Pro ženu je důležitější cítit mužovu lásku, sex je až potom. Nevím, snad mi rozumíš, jak to myslím. Držím ti palce, abyste to zvládli lépe než já.
|
|
| Zuzana, dcera | •
|
(3.4.2001 23:40:39)
Jak Tě napadlo, že po porodu je žena pro manžela míň přitažlivá s poznámkou "zlášť pokud byl při porodu". Můžeš mi tenhle výrok nějak osvětlit třeba vlastní zkušeností? Manžela jsme totiž přiměla k tomu, aby byl se mnou u porodu, takže bych ráda věděla, jak na tom jsem (beru to samozřejmě s rezervou, že každý mužský je jiný).Přece jen by mě ale tahle věc velice zajímala!!
|
| Magda, 2 děti | •
|
(4.4.2001 9:28:46)
Zuzko, zrovna jsem se na tuhle věc ptala svého manžela. Viděl dva porody, z toho první byl dost brutální, druhý idyla.
Je pořád potentní a řekl mi, že je moc rád, že při porodech byl. Neznechucovaly ho a jeho vztah ke mně nenarušily. Naopak směrem k dětem...no, jestli jste to zažili, víš asi, o čem mluvím.
Prý půjde příště zas.
Je sice pravda, že po porodech se leccos na mojí figuře změnilo, ale zdaleka ne vše k horšímu.
Tak ti doporučuju, aby ses netrápila.
Myslíš, že sex, pěkný sex, je záležitostí vzhledu ženské postavy? A tvůj muž si to myslí?
Ahoj, Magda
|
|
|
|
| Andy, 32 let, vdaná | •
|
(3.4.2001 11:56:04)
Ahojky všem.Před časem jsem já sama psala o radu co s tím,když manžel má menší sexuální potřeby než já.Brali jsme se loni a před svatbou jsem neviděla v téhleté oblasti žádné problémy.Možná, že to bylo tím, že jsme tehdy ještě nebydleli spolu, dojížděli za sebou, byli si vzácnější. Nicméně po svatbě jsem stále častěji zjišťovala, že náš sexuální "apetýt" je dost odlišný. Samozřejmě, že se mi to moc nelíbilo a chtěla jsem to s manželem nějak vyřešit. Pořád tvrdil, že se nic neděje, že je unavený, atd. Pak mi jednou po nějaké oslavě, vlivem vypitého alkoholu přiznal, že mu sex nic neříká, že kdyby bylo po jeho, tak ho vůbec nemusí mít. To byl pro mně šok. Ta představa, že budu celý život žít jako jeptiška nebo v "lepším" případě se sexem tak 1x za měsíc... Po počátečním vzteku a panice jsem začala přemýšlet s chladnou hlavou ( a moc mi tenkrát pomohly odpovědi lidí, kteří reagovali na můj příspěvek). Samozřejmě, že jsem v prvé řadě musela přijmout fakt, že holt u nás to milování nebude tak často, jak bych chtěla já (a přiznám se, že já bych chtěla hodně často...), pak jsem se začala více věnovat manželovi: začalo to třeba umytím zad (a mnohdy nezůstalo jen u zad...), pak nějaká ta příjemná masáž a když jsem na něm viděla, že je napnutý a čeká, kdy na něj vyrukuju svůj požadavek ohledně sexu, jsem mu dala pusu a řekla dobrou noc. Nebo ho nechala, ať jen tak leží, nic nedělá a všechno ostatní ať nechá na mně. Po čase jsem zjistila, že manžel má snahu mi to všechno vracet, až došlo zcela spontánně k nějakému uklidnění a návratu k jakémusi sexuálnímu životu. Teď se milujeme tak 2-3x týdně.(Je to taková zlatá střední cesta, kterou se nám podařilo najít.)Ale někdy taky třeba 14 dnů vůbec. Naučila jsem se tím netrápit a o to více si to milování potom užít a vychutnat. A je fajn, že se i manžel naučil do našeho života "zařazovat" tulení se a mazlení (před tím to odmítal, protože vždy předpokládal, že se pak budu chtít vždycky milovat).
Důležité prostě je o tom spolu mluvit. Říkám MLUVIT, ne hádat se, protože hádkami se vše většinou jen zhorší. Hledat varianty, které by vyhovovaly oběma stranám, nějakou dobu se na sex úplně vykašlat a zaměřit se na mazlení, masírování atd., vyhnout se stereotypu, partnera občas něčím překvapit, povídat si o vzájemných sexuálních fantaziích atd. Ovšem tohle je možné jen tehdy, pokud je partner přístupný nějaké komunkaci, to je fakt. A když už mi bylo kolikrát hodně "ouvej", tak mi hodně pomohla myšlenka, že takový problém nemáme jen my dva, ale že nás je spousta, myslím si, že tahleta debata je hodně užitečná nejen pro lidi, kteří se do ní aktivně zapojí, ale i pro ty, co ji jen tak pročítají.
|
|
| Pavel | •
|
(10.4.2001 11:45:32)
Dámy a pánové,
sex je pro mne i po dvou letech manželství, jednom klukovi na světě (14 měsíců) a jednom na cestě (23 týden) MILOVÁNÍ !!!
V našem chození a manželství jsme prošli několika etapami frekvence milování. Od několika denně (do zjištění otěhotnění) po několikatýdenní přestávky během prvního těhotenství (báli jsme se, abychom neublížili :-) ). Po porodu, u kterého jsem byl, jsme měli sice delší pauzu. Jsou ale i alternativní způsoby sexu (a tím myslím způsoby za účasti obou partnerů), které jsme používali v těchto obdobích.
Manželka během prvního těhotenství nabrala přes dvacet kilo, ale za půl roku byla zpět na své původní postavě.
S příchodem syna se mnoho změnilo, ale stále považuji naše manželství za velmi šťastné. A doufám, že žena také.
A teď několik rad:
- Snažte se dostatečně často dělat něco z toho, co jste dělávali před narozením dětí, SPOLU! Rozdělte si práci, ale nedělte si zábavu (bavte se společně). Zajistěte si občas hlídání, ať můžete vyrazit ven, jako dřív.
- Vynechte televizi. Uvidíte, co to udělá s vaší psychikou a pohodou doma. Zkuste to alespoň o víkendu.
- Ložnici ponechte jen sobě. Náš syn spí od příjezdu z porodnice ve vlastním pokojíku a s tím druhm to nebude jinak.
- Zamyslete se občas nad kvalitami vašeho protějšku.
Něco pro muže:
- Uvědomte si, jak namáhavé pro ženu je starat se o děti (fyzicky i psychicky). Ještě k tomu je pro ni prakticky nedostupná komunikace s jinými lidmi, než jsou jiné maminy. A témata? Nemoci dětí, kakání, ...
- Nenoste si práci domů, a pokud to nejde jinak, nenoste si práci do POSTELE !!!
A něco pro ženy:
- Uvědomte si, že manžel může cítit zodpovědnost postarat se o vás i dítě. Tím může být ve stresu.
- I manžel je z práce unavený. Pomožte mu, aby si odpočinul. Vy si odpočiňte s ním.
Co s tím tedy?
- Věnujte se tomu druhému.
- Nemáte k partnerovi žádnou povinnost ale ani on nemá žádnou k vám.
- Dohodněte se, že se budete třeba jen mazlit. Odbourejte strach z toho, že to vždy musí být úplně všechno (a perfektní). Už jen to může pomoci vzbudit touhu. (Nezřídka se stává, že se z oboustraně nevinného přitulení vyvine divoké milování - a opravdu perfektní).
NEBUĎTE NEŠŤASTNÍ !!! Ve chvíli, kdy přestanete očekávat a začnete víc reagovat na toho druhého, bude život SKVĚLÝ !!!
|
| Táňa, vdaná dcera | •
|
(11.4.2001 14:09:20)
Hezká rada, opravdu. Bohužel ne vždycky pomůže.
|
| Magda1 | •
|
(11.4.2001 15:26:28)
Táňo a Jarko1:-)))))), děvčata, já už to chtěla vzdát...úplně mě to zdemoralizovalo...málem už jsem se nad sebou zamyslela.....:-)
prosím vás, napište sem nějaké návrhy na stanovy...mám momentálně vymetýno.
Moc vás zdravím, vaše hypersexuální Magda1
|
| Táňa, vdaná dcera | •
|
(12.4.2001 8:08:52)
Myslím, že jedinou podmínkou by měla být naše "nadrženost" a "neukojenost". Omlouvám se za vulgarní slova. Takto mě vždy tituloval můj muž: "Ty jsi nadržená jak stení koza!"
Mohli bychom se občas setkávat. Třeba někde v čajovně - záleží na domluvě. Frekvence by mohla být stálá. Třeba každou první sobotu v měsíci /dle domluvy/, tam a tam. A která z nás by měla čas, hbitě by přikvačila. Věděla by, že když jí to tentokrát nevyjde, může se zúčastnit dalšího dýchánku.
Co vy na to?
Táňa
|
| milan (31 let, 2-leta krasna dcerka) | •
|
(12.4.2001 11:46:07)
Predstava, ze sedime v kavarne a klabosime o sexu:-)))) Chudaci cisnici:-))) Myslim, ze se budou bat nas za chvili obsluhovat:-)))
|
| Táňa, vdaná dcera | •
|
(12.4.2001 12:04:57)
A proč ne? Co je číšníkovi/kům do toho, o čem se bavíme?
Pokud nechceme sex po nich, že?:-)))))
T.
|
|
| Jarka1 | •
|
(12.4.2001 12:31:56)
Žádný chudáci číšníci, oni si to taky rádi poslechnou, nemysli. Určitě to bude pro ně příjemné zpestření pracovní doby.:o)))
Táni, jsem ráda, že ti čtvrtek nevadí. Co Magda1 a ostatní -hlašte se, hlašte se.
|
| Magda1 | •
|
(13.4.2001 7:28:54)
Ahoj, všichni v klubu..
moc se omlouvám, pořád ještě nějak nestíhám Stanovy jsou super, jen se bojím, že konkrétní srazový den nebudu zvládat, v mých možnostech by byl tak sjezd jednou za kvartál, nebo bych musela dát výpověď v práci, nebo doma.......
Ozvu se po víkendu, zatím všem zdar, Magda1
|
|
|
|
|
| Jarka1 | •
|
(12.4.2001 11:31:41)
Ahoj Magdo a Táňo, zdravím připojuju se k Táninýmu návrhu. Vypadá to rozumně, domluvit nějaký neměnný termín a scházet se někde při sklence nebo kafíčku. Stanovy /pokud budou nějaké nutné/, vymyslíme na místě.A hlavně si hezky pokecat a odreagovat se. Super, souhlasím. :o))) Jarka1.
P.S. Samozřejmě se příspůsobím většině, ale radši bych třeba čtvrtek.
|
| Táňa, vdaná dcera | •
|
(12.4.2001 12:07:56)
Záleží přece na nás, na kdy se domluvíme.
Proti čtvrtku nic nemám:-)
T.
|
|
|
|
|
| Jarka1 | •
|
(11.4.2001 14:36:14)
Ahoj Pavle, promiň, ale kde jsi tohle všechno vyčetl? Nebo to všechno máš opravdu ze svého života? Pokud ano, fakt ti to přeju a utěšuje mě, že alespoň někde to funguje.
|
|
|
| Helena | •
|
(27.4.2001 12:58:52)
Muj dvanactilety syn to vystihl moc pekne. " Mami, ocekavany dar neni dar ! "Cim vic clovek na neco evidentne ceka , tim vic se ten druhy proste zablokuje a neni schopny to splnit. Zkus nevycitat, nezebrat, ani nespoustet slzy, kdyz k milovani konecne dojde a pak plakat " proc to tak nejde porad ? ". Vim bohuzel o cem mluvim. Se svym muzem jsme po dvanactliletem manzelstvi a dvouapulletem celibatu / manzela to nejak nepadalo,ze bychom se mohli milovat, a tak vlastne cekam doted/ Jsme tesne pred rozvodem, mame dve deti a mijime se zdvorile a nevsimave pred koupelnou , pred zachodem . Manzel se odstehoval do obyvaku a ja kdyz vchazim , tak klepu.Nic nejde po zlem. Neplakat, udelat hezky vecer, dobrou veceri, svicky a sdelit sve drahe polovicce sve problemy. Neobvinovat, proste sdelit SVE pocity. Me je smutno, ja si pripadam odmitnuta a menecena , jsem pak plna strachu , bojim se ze mas jinou .Jsem pak nervozni a kricim na deti. Jsem plna stresu a boli me zaludek. Mam te moc rada a kdyz me hladis, vim, ze me mas taky rad a hodne mi to pomaha. Nepotrebuju ani tak orgasmus jako pocit, ze ti neco davam, ze jsem pro tebe dulezita.
Chlap by to nemusel brat jako utok , nemusel by se hned branit. Jen mu sdelis sve pocity a pak at se s tim popere. A nech ho, at si to v klidu prezvyka. Muzsky neumi myslet nahlas, musi mit dlouououhou pauzu na formulovani myslenek . Nenalehej na rychle odpovedi a hlavne neobvinuj .
Drzim palce.
Pokud to nepomuze, nelituj. Mam pet mesicu pritele / bez milovani a telesneho kontaktu bych uz dele nevydrzela, zacala jsem myslet pohlavim ,pitomne jsem se usmivala i na sveho podrizeneho ! BRRR ! A ted jsem v pohode, kudy chodim . Necekej, ze to nejak prejde, jako jsem to delala ja a hledala vinu nekde v sobe, ale jednej. Mas na milovani pravo, mas pravo byt stastna ! Jen to jaksi nejde takhle formulovat.Bouchnout pesti a zarvat ted hned me pomiluj je nejjistejsi cesta k rozchodu.
nemysli si, ze nutne musi byt chyba v tobe. proste se to stalo, a ted to OBA zkuste resit. Mimochodem, chlap citi nejvetsi uspokojeni z toho, kdyz je jeho partnerka spokojena , takze to tvuj muz urcite nedela schvalne. Necemu se vyhyba. Zkus zjistit cemu a proc .Drzim pesti moc a moc.
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)