Re: Sex? Co je to?

Ahoj všichni odmítaní,
je to fakt nešťastné. Čím víc o tom přemýšlím, tím víc lituji mužský, kteří dostávají sex od ženy“ na příděl“ a začínám je chápat, že si pomůžou jinde. Mají to totiž na rozdíl od nás ženských jednodušší, k sexu často nepotřebují zamilování a tudíž je jejich pozdější černé svědomí tolik netrápí, jestli vůbec nějaké mají. Ženy, ty se většinou „ hrdinně“ přiznají ačkoli víme, že platí pravidlo : zatloukat, zatloukat, zatloukat. Tím chraň Bůh neříkám, že bych moji situaci takhle řešila. Na to nemám. Právě z výše uvedených příčin, kvůli naší holčičce... A navíc nechci. I když sám partner často v legraci říká „…tak to si budeš muset najít milence, miláčku..“ Diskuse s ním je nemožná, on je v životě spokojený a úspěšný a není ten, kdo trpí nedostatkem. Má všechno….Takže závěr? Nevím. Rozvod? Ne. Nevěra? Ne. Vydržet? Ano…ale jak dlouho?! Nechce se mi v šestadvaceti začít celibát. Ale třeba se zítra po 14 dnech dočkám, třeba nebude unavenej, třeba neusne u televize, třeba ….sakra proč my dva???
Asi by to u nás pak bylo až příliš dokonalé, protože všechno ostatní takové opravdu je. Máme se rádi, máme krásné děvčátko, domek, manžel skvělou práci, nijak nestrádáme. Holt není nic zadarmo. Možná by bylo lepší brát to jako že to tak má být. Snažím se soustředit na jiné věci, na dceru, vybíjím se cvičením, učím se jazyky, odpoutávám mysl, ale úspěch je malý. Je ale fakt, že to snáším lépe než před půl rokem. Asi jsem už otupěla. Zřejmě to vážně bude psychické, protože většinou když si manžel dá na nějaké oslavě sklenku, či dvě alkoholu, spadne z něj všechno a je k úplnej divoch k neutahání.
Katko- to znám, taky se občas vrátíme odněkud ( teď s dcerou už vyrážíme méně) jsem celá natěšená….najednou frrrr, studená sprcha a je po roztoužení. Oni to ti chlapi umí někdy pokazit, romantikové!!!! Jestliže se nemůžeme sejít, napiš. Mail je v záhlaví. Uděláme si terapii na dálku..haha!
Honzo, nevím co ti říct, zkuste sprchu, masáže, svíčky, kreslení prstem po zádech….zkuste se tak měsíc jen hóóódně mazlit, laskat, bez sexu jako takového, zakažte si ho a třeba budeš překvapený a jednou ti sama řekne, že by chtěla víc....dovést až do konce.
Mirko, je mi líto, že jste takhle dopadli a spát odděleně, to je to poslední co bych si přála. Myslím, že jakmile se oddělí postele, těžko se vrací zpět. Držím palce. Také už jsme spali 6 týdnů po porodu od sebe a moc se mu ke mně do ložnice nechtělo, v obýváku je klídek, televize a u té se přeci tak krásně usíná…..naštěstí jsme to vyřešili.
Děkuju ostatním za svoje názory, pište, pomáhá to, nejen nám, ale i ostatním, kdo nemají odvahu napsat a jen čtou tyhle řádky, a že se tenhle problém- ON NEMUSÍ- začíná stávat častým je víc než jasné, dokonce se to nazývá podnikatelský syndrom ( postižný ale vůbec nemusí být podnikatel!!!).
Ahoj Helča
PS. Zítra jdeme na oslavu!!!! Že by?