| Alena,52 let | •
 |
(7.1.2003 11:38:39)
Nebyla bych takova optimistka,ze hlazeni pomuze a ze manzel zase zacne mit chut na sex. Ono existuje urcite procento muzu,kteri holt na sex vubec nejsou. Moznosti jsou v podstate dve: bud ma manzel milenku a proto nema chut na sex (nemel chut ani predtim,kdyz byl jeste zamilovany? Zmenilo se to v posledni dobe?) Anebo opravdu patri k tem muzum,ktere sex moc nezajima (chut na sex nemel moc velky nikdy,k zadne velke zmene nedoslo). Bohuzel musim potvrdit,to,co tu mnozi(mnohe) psaly. Sex je urcite dulezitou slozkou vztahu a podle toho,jak to licis,to bez neho u vas nepujde. Obavam se,ze nakonec to skonci opravdu tim rozchodem a tim,ze si najdes nekoho,kdo se k tobe bude hodit driv. Pokud je ti 28 let, tak je hruza si predstavit,ze bys mela ted zit jeste dalsich 40 let takhle!!
Memu muzi je 50 a milujeme se skoro kazdy den a to spolu zijeme uz 10 let!!
|
| Lilith + čtyři kluci | 
|
(9.1.2003 23:13:34)
Tak mě napadá jestli není homosexual...je určité procento mužů co se ožení,aby svou touhu po opač. pohlaví potlačilo...
|
| Dita, autorka | •
|
(10.1.2003 8:07:32)
Ahoj Lilith, můj manžel stoprocentně není homosexual.
Ale můžu za tu dobu, kdy jsem psala svůj nešťastný příspěvek uznat,
že se strašně moc zlepšil! A jsem moc ráda.
Už není žádné přemlouvání, mnohdy i sám naznačí a převádí mazlení na milování.
Naše frekvence milování sice není tak častá, jak u některých, ale za to kvalita
stojí za to. Milujeme se přibližně jednou za čtrnáct dní, ale už se to obejde
bez scén a všeho toho, co bylo v mém článku.
Manžel šel do sebe a opravdu se to moc zlepšilo. Mockrát všem děkuju za rady
a duševní podporu.
A jak začínám sex. aktivitu já? Přitulím se k němu, začnu mu šeptat milostné
návrhy a zanedlouho jsme v posteli.... :o))
Díky moc a držte pěsti, ať se to nezmění!
Ahoj Dita.
|
| Jindra | •
|
(10.1.2003 9:53:57)
Mám radost,že aspoň něco končí dobrým koncem. Já jsem zažil za posledních asi 7 let v intimním životě takové situaci,že "něžnosti" byly jen za odměnu, a "odměňován" jsem byl přibližně 5x do roka. A myslím, že nečinnost v intimní oblasti byla také jedním z hlavních důvodů, že se z našeho vztahu vytratil veškerý cit,žili jsme vedle sebe jako dva lidé,kteří mají děti a vychovávají je.Moc se obávám,že děti,které nevidí,jak se tatínek s maminkou k sobě chovají hezky,mile,něžně,které nevidí,jak se třeba pohladí,zlehka obejmou... jak asi takovéto děti budou ovlivněny pro další život? Asi ne málo.Výsledek tohoto citového chladu: už rok žiji mimo rodinu,sice sám, ale už nemám problémy typu,že manželku obejmu a ona se vykroutí "nemám čas", "nech toho" atd. Život je strašně smutný, když se nemáš na koho těšit a nikdo se netěší na tebe, když není koho pohladit a od koho být pohlazen...
No nic, už nebudu filosofovat. Přeji všem spokojený život. Jindra
|
|
| Laura03 |
|
(5.2.2003 21:56:09)
Milá Dito,
když jsem narazila během brouzdání po netu na diskusi, kterou jsi vyvolala, byla jsem úplně vedle sebe. Tak nejsem v tom sama, říkala jsem si.
I já mám manžela, který je na to prostě míň, než já. Konkrétně je to u nás vždy o víkendu, ale povětšinou z mého popudu. Když něco naznačím ve všední den, jsem vždy odmítnuta s tím, že je strašně unavený.
Zažívám všechny pocity, o kterých píšeš. Připadám si jako sexuální maniak, cítím se neatraktivní ( a to musím přitom podotknout, že nehledím-li na sebe tímto úhlem, jsem velmi hezká), přemýšlím o tom, jak se zbavit touhy po sexu. Chvílemi manžela úplně nenávidím, říkám si, že není chlap. Asi je zbytečné se dál o tom rozeposovat, neboť to znáš.
Taky jako ty ho ale nechci opustit. Mám ho ráda a vážím si ho pro spoustu věcí. Jsem přesvědčená, že mě má opravdu rád.
Četla jsem tady taky pár dopisů. kde ti vytýkali, že jsi manžela řádně neprokoukla před svatbou. Tak toho nelituj, neboť já jsem s tím svým první dva roky měla fakt krásný sex, chtěl se milovat každý den a ne na rychlovku, ale fakt hezky. Tenhle tristní stav, který jsem ti popsala, u nás trvá už pět let. Mělo to občas zlepšení, třeba když jsme si dělali miminko, tak to ho to bavilo zjevně víc.
Vlastně jsem z toho strašně nešťastná, ale nevim, co s tím. V posledním dopise píšeš, že je to u vás lepší. Tak ti přeju, aby to už tak zústalo, nebo bylo ještě lepší. A jestli víš, čím se tak stalo, dej mi prosím vědět. Hned to budu aplikovat u nás:)
Měj se fajn,
Laura
|
| stydím se | •
|
(10.2.2003 8:58:01)
Začínám mít mindráky z manžela,tak vlezu sem pro lepší pocit a dostanu ránu mezi oči.Jsme s manželem 12let. Mám ráda milování , ale stačí mi jednou týdně , víckrát si ho neužiju,dávám přednost klasické poloze.Můj muž by rád každý druhý den a hodně střídat polohy.Když nějakou odmítnu, je dusno.Dá se milování zošklivit?Jsem normální?Jsem případ pro poradnu? Jak je to u vás?
|
| Mirek | •
|
(10.2.2003 11:47:07)
Ahoj.
Rozhodně jsi normální!!! Tohle si neříkej! Máš prostě určitou představu o vašem intimním životě a to je přece v pořádku. Jednou týdně je sice pod průměrem, ale co je nám do statistik, nejsme stroje.
Navíc mnohé ženy opravdu chápu - spoustu starostí, děti, většínou i zaměstnání ... ženy potřebují romantickou, uvolněnou atmosféru, potřebují vyhnat starosti z hlavy a potřebují taky odpočinek, aby měly "chuť" a necítili sex jako povinnost. To vše by si měl uvědomit tvůj muž a měl by se snažit ti tohle všechno "zprostředkovat" .. když už by to tedy chtěl vícerát týdně.
Problém u mužů je, že jim trvá než pochopí, že ženy nejsou muži a naopak. Z vlastní zkušenosti můžu potvrdit, že je možné změnit sexuální život manželů pokud se muž snaží a jde do hloubky. Žena muže potřebuje, aby ji pomohl od starostí, aby dokázal udělat romantickou a intimní atmosféru, aby žena cítila že muž ji vede a opatruje. Když mají tohle bezpečí, mohou bez starostí uvolnit svoji touhu a chuť ... a přeměnit ji v nádherné milování. Ženy už jsou takové ... když se s nimi pěkně zachází .... :-))))
Co se týče poloh ... muži vždy více touží po nových polohách, protože pro ně není primární romantika ale pohled. Tak to prostě je a bude. Žena by to měla pochopit a snažit se muži nějakým způsobem občas vyhovět. A každá žena - které muž pomohl večer s dětmi, celý den se na svoji milovanou pěkně usmíval a vlídně s ní hovořil - to přeci pak pro svého miláčka ráda udělá ... není to tak ? :-)
Je zde však potřeba velká citlivost manžela. Není to jen tak navrhnout své milé novou polohu, když je "zdráhavějšího" typu :-) Pokud ale žena cítí, že jí muž miluje, cítí jeho rozhodné, pevné ale láskyplné vedení a pokud ví, že když se jí to nebude líbit, partner toho nechá a nebude se zlobit .... tak už to pak není tak složité.
Sex je o především o lásce. Je to tak :)
|
| Jitula | •
|
(10.2.2003 13:56:48)
Chci mít doma taky nejakého Mirka !
|
| Mirek | •
|
(10.2.2003 15:48:38)
Jitulko :-))) Teorie je jedna věc a praxe druhá. Mně bohužel trvalo hodně let, než jsem tyhle věci pochopil ... a i proto obdivuji svoji manželku, že se mnou tyhle všechny těžký roky přečkala ...
Chce to taky hodně číst ... a číst hlavně ty správný knížky.
"101 poloh" prostě není ten správný druh četby, když to "skřípe" ... :-)))
|
|
|
| Silva | •
|
(10.2.2003 14:20:36)
Ahoj Mirku, chci se zeptat, když je pro tebe 1x týdně podprůměr. Kolikrát týdně je podle tebe v normě nebo O.K. ? Díky :)))
|
| Mirek | •
|
(10.2.2003 15:42:36)
Silvo ... myslel jsem jen na statistický průmer, kdy se češi ve věku 18 - 35 let milují 2 - 3 x týdně. Ale jak říkám ... podle mne jsou tyhle statistiky jen strašáci. Každý jsme přece jiný a nějaké statistiky nám přece nebudou diktovat co máme dělat :(
Navíc je otázka, jak jsou tyhle statistiky pravdivé a jestli si dotázaní "nepřikrašlovali" skutečnost :)
|
|
|
|
| DIJANA | 
|
(16.2.2003 16:12:24)
myslím, že každý má právo na svou frekvenci a své představy o sexu ... horší je kloubit rozdílné představy do páru
|
|
|
| Alena ,tehotna | •
|
(28.2.2004 20:05:16)
Po precteni clanku i ja prichazim se stejnym problemem.Drive,nez jsme se poznali s nynejsim partnerem,nemivala jsem o muze nouzi,jen jaksi to vzdy nebyl ten pravy pro trvalejsi vztah.Pritele jsem zbalila v zamestnani a vedela jsem,ze mel pletky s dalsi naruzivou kolegyni,ktera ovsem stala pouze o sex.Vytasila jsem na nej zenske zbrane a asi po mesici,co me vozil domu,jsem ho pozvala nahoru.Zacali jsme spolu normalne chodit a sex byl skvelej.Nekdy rychlovka,jindy hezkej,neznej a dlouhej.V lete i nekolikrat denne.
Jsme spolu 3 roky(a je o 3 roky mladsi) a postupne se milovani vytratilo,mam pocit nadobro.Byli jsme nuceni 1 rok zit s jeho matkou a tak vymluvy typu-mama to uslysi-jsem celkem brala.Ale tesila se na soukromi.Prestehovali jsme se do naseho ale problem to nevyresilo.Zkousela jsem take kdeco.Nejhur jsem se citila,kdyz jsem si obstarala sexy pradelko,dala sklenicku vina a cekala na klice v zamku.Byla jsem odhodlana udelat cokoliv,byla jsem rozpalena a chtela po nem skocit jako kocka.Objevil se ve dverich a prvni bylo opovrzlive-co to mas na sobe?,presla jsem to ,on si jeste v bunde sedl ke stolu a tak jsem se k nemu jakoby priplizila a dorazela,uchechtaval se ale docela prudce me odstrkoval.Nakonec vstal,odesel se svleknout a pak sel do lednicky.Byla jsem vyrizena.Takovy ponizeni jsem nebyla schopna rozdychat.Zacala jsem bulet a nasledovalo,promin,nebrec,ja vim,ze jsem hroznej,ale ja jsem utahanej a furt dokola.Po tomhle fiasku jsem vedela,ze nebudu schopna na sex s nim myslet nekolik dni,prislo by mi to z domuceni.
Muj problem je ten,ze dlouho to nosim v sobe,pak to za pul roku vyplave,nemluvim s nim tyden,on se vsemozne(krome sexu samozrejme)snazi,zacnem o tom mluvit a konci to porad stejne.
V lete jsem prisla(da se rict ze dne na den) do jineho stavu a ted se tesime na miminko.Pro nej je to neco noveho ve vztahu,tesi se,ALE ja jsem ted v tomto obdobi precitlivejsi a strida se u me i sexualni touha.Nespi se mnou temer cele tehotenstvi,samozrejme super vymluva-boji se,aby miminku neublizil,prestoze jsem mu cetla clanky o opaku.Je pry to vnitrni pocit.Dejme tomu.
Jedina vec me trochu uklidnuje,nevzali jsme se.On by rad,ja nechci.Vim ze bude skvely otec,pritel,ale mizerny manzel.Uz ted planuju,ze si musim najit milence,neni mi jeste ani 30 let,jen jsem nikdy nebyla ve vztahu neverna a pritele mam bohuzel rada.On je-jak absurdni-zarlivy.Snazim se ho na tu situaci uz ted pripravovat,natukavat,ze potrebuju chlapa.Vim,ze by nesnesl,kdyby vedel,ze nekoho mam.Prijde mi to ale sobecke.Ja uz nemam silu zadonit,nastavovat se.Postel v loznici mame 8 mesicu.A to k cemu je tento kus nabytku utvoren krome spani jsme provozovali-staci k tomu prsty na jedne ruce.Nekdy ho taky opravdu nenavidim.Mivala jsem pred nim "stesti" na chlapy-samce,ovsem charakterove pro vztah z ruznych dovodu nevyhovujici.Tento je maximalne rodinny typ,ale s velkym minus.Vim,ze uz mluvit nema cenu,je to porad stejne a tak bude muset dojit k cinum.Bojim se ho ztratit,ale nechci s nim zit jako kus nabytku.Takze bud neveru ustoji,ńebo se rozejdeme,ŃEVIM.Ale neco se stat musi.Dam pak vedet.
|
| PK | •
|
(2.3.2004 22:02:39)
Jsou nas tisice, jak vidim, ... ja se o "kontakt" snazim poctive asi 2,3,5,10? let a neklape to, ... viz moje PK stesky... Nema to reseni, ... rozvod ? A co deti, maji si kde hrat ...
PK, momentalne lehce ofline, popijejici 2. litr vinka sam ...
PS: Dame se dohromady a bude to 100% :-)
PK, 37let, skvely otec a zatim verny osel..
|
| jiný nick | •
|
(3.3.2004 20:27:53)
Hm..., taky zaskakuji. A zase jsem zažil to jemné pohupování v bocích, které doma nikdy nebylo... Slova: ještě chvilku, nech to tam, hlouběji... Popravdě řečeno nechápu, jak nelze uhnat manžela... ale znám takový případ. Navíc já nedokážu uhnat manželku. Tak jsme to spojili dohromady... Nehodlám (chyba?) si říkat není to správné, když je to tak fajn. Sex je velmi intimní a nádherná věc. To, že mi ji manželka nedopřeje je problém. To že nechce, a jí to naprosto nevadí, je průser. Tak jsem se zařídil jinde. Nikdy se mi nestalo, že by mě jen žena s chutí uspokojila. Až teď. Vždycky jsem chtěl především uspokojit ženu. Teď vím, že i ženě dělá dobře, když uspokojí muže. Kruci, doma jsem to nikdy neviděl. Nejvejš s výrazem: "zas dá na chvíli pokoj." A teď jsem viděl tohle: "Jsem dobrá. A on (já) je tak nádherně nadrženej. Udělám mu to ráda..."
Ano láska je u žen o něčem jiném, než u mužů. Ale chápat se musíme vzájemně. A ne se slovy: nejseš divnej?
|
| Ivča | •
|
(4.3.2004 23:06:16)
ano s tím souhlasím, to je urážka říct, jsi divnej...pochopení ve vztahu je dost důležité, je to sobeckost partnerky...tak to cítím já...takže si ze vztahu odešel?
|
|
|
|
| Macajka | 
|
(4.3.2004 8:41:43)
Zdravím všechny.Nemůžu se nepřidat, protože koněčně se našly stejně postižené osoby jako já. Taky mám doma chlapa, který to nemusí. A já si mylsela, že jsem snad jediná ženská na světě, která má chlapa co nepotřebuje sex. Docela to má značně negativní vliv na mé sebevědomí. Kdo nezažil situaci, kdy se manžel ženy ani nedtken, přesto že ta se ho snaží vyprovokovat, neví jaké to je. A naprostop chápu to co to Alena popisovala. Ty chvilky, kdy je natěšená a pak bum...jak rána pěstí mezi oči.A taky vím, že žádné ženské kouzlo tohle nezmění, ať se člověk snaží sebevíc. Ale hned je mi líp na duši, když vidím ¨že nejsem jediná. Taky jsem si říkala, že si najdu milence a bude to vyřešeno. Manžel je super táta, doma pomáhá, nepije, jen prostě ten sex, ten se u nás neprovozuje. Ale co myslíte pomůže mi milenec, nebo to vše ještě zamotá??
|
| Miri30 | 
|
(4.3.2004 10:24:32)
Aleno, MacaJo,
naprosto rozumím tomu, co píšete. Znám to, jaký je to opravdu hrozný pocit, když vás opakovaně odmítá ta nejbližší osoba. Z vlastní zkušenosti vím, že na to nepomohou žádné triky, žádné svádění, žádné rozhovory. Těch hodin, co jsem se napřemýšlela o tom, jak to vyřešit!
Taky jsem si myslela, že mám celkem super chlapa, který "jen" bohužel není na sex. Bylo to ale tak, že na sex byl, ale na sex jinde. Od jisté doby prostě na chlapy, co nejsou na sex, nevěřím.
A co se milence týče. Nemalujte si to všechno jenom růžově. Všechno se Ti to ještě více zamotá. Ale taky se Ti vrátí podkopané sebevědomí. Tak jako tak do konce života asi bez uspokojivého sexíku být nemůžeš...
Hodně štěstí a málo vrásek vám oběma
M.
|
| Macajka |
|
(4.3.2004 14:40:40)
Díky Miri za tvůj názor, ale u nás je to fakt chlap který to neptřebuje. Taky mě všichni tvrdí jestli v tom není jiná ženská, ale vím na 100% že ne. Možná tomu někdo nevěříte, ale je to tak. A víte co mi bylo sděleno na dotaz proč se mnou nespí?? Protože a nyní cituji " u počítače a u televize si odopočine líp". Takže co dodat...Všechny vás zdraví, taky jedna zatím věrná oslice :-))
|
| Miri30 |
|
(4.3.2004 16:11:10)
Já jsem to, MacaJo, ani nemyslela tak, že to u vás musí být stejný případ jako jsem popsala já. Možná, že ten Tvůj bude opravdu ta výjimka potvrzující pravidlo, že všichni chlapi "myslí jen na to" :-). Možná, že ne. Ale to není to podstatné.
Spíš jsem chtěla říct, že vím, jak se člověk v takové situaci cítí hrozně a že ve 30-ti letech je těžko se smiřovat s tím, že to tak bude do konce života.
A druhá věc - milenec něco změní, něco se ze subjektivního pohledu vylepší, něco naopak zhorší, každopádně situaci to asi nevyřeší.
M.
|
| Macajka |
|
(4.3.2004 18:12:04)
Já vím, že jsi to namyslela zle.To je v pohodě, ale je fakt, že je to první co člověka napadne. On má jinou!! Jak jinak si to vysvětlit? Chtěla bych všem stejně postiženým osůbkám, ať už ženám či mužům vyřídit jedno. Ve většině případů to není vaše viny, že ten váš partner s vámi nespí. Je to jeho problém a ať si s tím poradí sám. Já už se s tím trápím asi tak dva roky. Napřed jsem trpěla hroznýma depresema, že už nejsem přitažlivá a tak podobně. Samozřejmě nastalo období podezírání a sledování ho jestli teda nemá jinou. Nakonec jsem sama sebe začala nenávidět, protože se pořád vše motalo jen okolo toho jednoho. Podotýkám, že mě i manželovi je 29, takže žádní staroušci nejsme :-)).Věčné hádky, následované rozhovory a snažením se vše vysvětlit a vyřešit. Ale stejně to vždy dopadlo tak, že Vánoce byly častěji. Takže konec nářkům, konec výčitek a podezírání, když si ten můj chlap nedá říct, musím si to zařídit sama. Prostě jsem mu jednoho krásného dne oznámila, že vylučuji společný sex z našeho života úplně,protože se nebudu furt doprošovat, ale ať nepočítá s tím, že budu zbytek života držet celibát. Koukal trochu podivně, ale neměl na výběr. Stejně mě v té posteli na nic nepotřeboval. Od té doby u nás přestalo handrkování kvůli sexu, občas sice nasadí manžel výraz baseta, jako že by si dal říct, ale já už odmítám. Nemám zapotřebí cítit se jako s odpuštěním děvka, za kterou si přijde jednou za měsíc (a to bylo ještě často)štrejchnout.Vím, že jsou to tvrdá slova, ale já si tak opravdu připadala.
Teď je relativně klid, jen mi to milování děsivě chybí. Ale než znovu s manželem projít to všechno znovu, to si raději opravdu najdu nějakého toho kamaráda, co taky rád.
|
| Jiný nick | •
|
(4.3.2004 21:31:37)
Hmm... Nevíte, co říkáte. Co když se "kamarád" do vás zamiluje? A je to v pr.... Pokud ve svém příspěvku zaměníte ona za on, je to o mě. Já si milenku našel. Skvělou, občasnou, teď to prostě je problém. Jenže jsem se po prvním milováíní zamiloval. Trvá to dobu a ne a ne se toho zbavit, trápím se. Není to jen o sexu, jen to byla příčina. Jenže, co teď? Rozvést se a opustit rodinu, děti, milenku (vdanou) a hledat jinde? Na to nemám... oči dětí mi to nedovolí... Budu si pěstovat milenku... Než dostanu přes hubu a stejně to zkončí špatně... Nebo se odzamiluji a zůstane u sexu, pak se uhlídám. Tohle nemá jednoduché řešení...
|
| Macajka |
|
(4.3.2004 22:52:54)
No a to je právě důvod, proč jsem zatím žádného chlapa nehledala. Mám svým způsobem strach, že by se to všechno mohlo zamotat. Nechci od manžela odcházet, aspoň zatím ne. Takže teď bych použila lidové: Babo raď. Být doma s manželem a s nulovým sebevědomím, nebo risknout vztah s někým jiným a podstoupit riziko zamilování a pak eventuálně i následného srdcebolu?
|
|
|
|
|
| R,29 | •
|
(8.3.2004 12:19:41)
Já Ti věřím. Jsem na tom dost podobně. Jsem přesvědčená o tom, že manžel nikoho nemá a přesto se mnou nemá zájem spát. Známe se 10let, z toho jsme 3 roky manželé. Kdysi dávno se mě ptal, jestli mi bude milování stačit 2x týdně. Tenkrát se mi to zdálo moc. Dneska? Jednou za měsíc či dva. Pak je to 10minutovka bez předehry, líbání si už ani nepamatuju. A o to zase nestojím já. Takže se nevnucuju. Nemá cenu se o tom už bavit, je unavenej, je hodně hodin (22.30), u počítače ale vydrží s přehledem klidně do ranních hodin. Jsem na mateřské a tím se to jaksi celé vyvrbilo. Jsem stále sama, manžel všechny večery tráví u PC a já holt u televize. Když u ní sedí se mnou, tváří se tak kysele, že odejdu já. Nepovídá si se mnou, všechno skritizuje a v prvé řadě vidí ve všem problém. Citím se unavená a strašně zklamaná. Nemám se komu svěřit. Jediněj kdo by mě pochopil je maminka. Má rakovinu. Nechci jí trápit tím, že jsem nešťastná i já. Ona sama má za sebou dvě velmi nepodařená manželství. Také se mnou muž nespal celých 9 měsíců těhotenství. A já měla chuť snad každý den. Myslela jsem si, co by za to jiný manžel dal... Cítila jsem se fyzicky výborně, ale odstrčená. Bříško nepohladil sám od sebe ani jednou. Milování už mě s ním ani nebaví. Je to pořád stejné. Moje návrhy na změnu zamítal. Nejlepší je sex jen v posteli a potmě. Já se chtěla milovat ve dne, v bazénu, na louce...(asi trapně romantická) Je pravda, že jsem po dítěti dost přibrala. Ale myslela jsem si, že mě miluje takovou jaká jsem. Dneska s odstupem času si uvědomuju, že mi někdy neřekl, že mě miluje, nebo má rád. Všechno bylo nějak samozřejmé.
Je to o to horší, že jsem doma s malou a mám dost času o tom přemýšlet. Jen nevím, jak z toho ven. On je spokojený a problém ve vztahu nikde nevidí....
|
| Macajka |
|
(10.3.2004 21:37:30)
Panenko skákavá, to je jakobych to psala já sama!!!Přesně takhle to u nás funguje, tohle si myslím, tohle si představuju a takhle přemýšlím. Naprosto stejné !!!! Hlavu vzhůru, není to tvá chyba, je to prostě v nich. Jen se s tím člověk těžko vyrovnává. I já jsem na MD a mám moc času na přemýšlení jak to je a jak by to mělo být. Pokud by jsi chtěla s někým promluvit,klidně mi písni soukromě na maila.Nikdo nepochopí tvé starosti líp, než ten kdo je má taky. Mě je taky 29.
|
|
| Macajka |
|
(10.3.2004 21:46:31)
Ještě jednou. Znovu a znovu si to celé čtu a hlavně tu poslední větu "on je spokojený...". Nemáš náhodou za manžela taky toho mého?? Není možné, že by byly dva tak stejné exempláře na jedné planetě!!!
|
| R.29 | •
|
(15.3.2004 12:27:25)
Ahojky,
jsi moc hodná, žes mi odepsala. Odepisovala jsem i Viky, která mi navrhovala více se osamostatnit a vyrazit mezi lidičky a na cvíčo nebo kurzy. Možná sis to četla. Víš, já mám vždycky takový těžký období, kdy mám pocit, že bych se snad měla i rozvést a netrápit se. Pak se ale jakoby znova nadechnu a život jde zase dál a já doufám... A tak pořád dokola. Krom toho, pravdivé s chlapem těžký, bez něj ještě těžší....
Snažím se najít si kamarádky maminky a vyrážet s dětma ven. Co se týká večerních samostatných aktivit, tak k tomu jsem se ještě nedopracovala. A řeším i další životní otázku. Ráda bych měla další dítě, manžel pokud možno včera. Ale mám trochu strach. Pokud mám takové vnitřní pocity, jaké mám a dokonce si občas myslím, jestli není lepší rozchod, je další dítě srpávné? Zase 9měsíců nevšímání, zase všechno na mně a... Rozhodně nejsem naivka, která doufá, že dítě něco změní. Na první dítě jsem čekala dva roky. Bodeť ne, při té frekvenci. To jsme se milovali jen v "ty správné" dny. Teda podle mě. Manžel mi tvrdil, že to tak není. To bylo taky těžké období.
Je to drsný, ale jsem ráda, že je na tom někdo podobně jako já. Nepřipadám si už tak divně.Myslím, že problémy jsou v každé rodině, a kdo tvrdí, že ne, určitě kecá... Pokaždé je to něco jiného. A ještě něco. Muž je o 8let starší´. Je možné, že se jeho potřeba milování liší od mého třeba vzhledem k věku..(ne že by byl starej, to ne, ale neexistuje něco jako období útlumu chutí na milování v dlouho trvajícím vztahus ohledem na věk partnera?) To je asi blbost co? Naše frekvence ja asi jako u 60letých . Tiše doufám, že mě má opravdu rád, jen má prostě méně často chuť na sex :-)
Měj se hezky
|
| R,29 | •
|
(15.3.2004 12:37:54)
Omlouvám se, odpověď níže je pro MacaJa :-)
|
| H28 | •
|
(15.3.2004 13:02:33)
Ahoj holky,
to není možný,prožívám úplně to samé,co vy,a už jsem sem o tom minule chtěla napsat,ale nakonec nenapsala.
Já se s tím jen tak smířit nedokážu,takže minule byl velký hovor,měla jsem se sto chutí rozejít,docela jsem uvažovala,že si někoho najdu,ale nevím,jestli bych toho byla schopná,ale máme malé dítě,takže brát tátu se mi teda nechtělo,no,dozvěděla jsem se,že pořád něco mám,a něco vyčítám,takže ta chuť na sex pak není!!!
No,logické je,že když není sex,jsou výčitky,že,i třeba jiného rázu.
Po tomhle rozhovoru,se to změnilo,chtěla jsem se rozejít,tak si to snad trochu uvědomil,ale já prostě ve 28,nebudu žít skoro bez sexu,do konce života,ta představa mě děsí,no snad se to u nás někam pohlo,u počítače,taky dokáže sedět hodiny,ale pomilovat se se mnou,málokdy,a rychlovka,no asi vám to psát nemusím.
Prckovi je 22 měsíců,a taky jsem na všechno sama,takže tak.
Jinak,kdyby se to mělo vrátit do starých kolejí,tak myslím,že bych asi časem nějakému pokušení neodolala,zdá se mi že žijem jenom jednou.....
Holky čau,já se zase ozvu,jinak jemu bude 33
Ahoj a nezoufejte,snad bude líp,H.
|
| Macajka |
|
(15.3.2004 19:46:44)
Ahoj.Nejsi první, kdo se tu vidí v příběhu někoho jiného. Takových je nás tu opravdu hoooodně (bohužel). Naprosto s tebou souhlasí, že život je příliš krátky, než aby jsme ho prožily v celibátu. I já mám v hlavě možnost najít si to co mi chybí doma někde jinde. Už vím, že můj manžel se nezmění a ani se nepokouším s tím něco dělat. To vše už mám za sebou. Taky jsem se dozvídala, co pořád mám, že jen vyvolávám zbytečné konflikty. Tak nic nevyvolávám, ale taky nic nedostávám a nedávám.
Dej vědět jak to s tebou vypadá, třeba se něčemu přiučím...a třeba se konečně rozhoupu k nějakému činu mimo domov
|
|
|
|
| Macajka |
|
(15.3.2004 19:40:18)
Jo jo, je to fakt s těma našima chlapama těžký. S tím miminem si to rozmysli. Já měla druhé po šesti letech od prvního. Bylo to v době, kdy u nás panovalo docela normální ovzduší. Je ale taky fakt, že jsem chodila do práce a nebyla tolik vázaná doma, jako když jsem byla na MD. Neměla jsem tolik času na manžela a hlavně nebyl čas na přemýšlení. Teď jsem znovu na Md a je to vše zpět. Ale přesně jako ty jsem si našla růtné aktivity, přátele a zájmy. pomáhá mi to "vypadnout z běžného ubíjejícího stereotipu. Malé je teď právě 20 měsíců, Takže spolu objevujeme svět. Taky je fakt, že na podzim jsme se s manželem naprosto vážně dohodli na rozvodu. Vyšlo to z mé strany, protže už jsem prostě nemohla dál. Ale když jsem si to postupně srovnala v hlavě, zjistila jsem, že to taky není řešení. A od té doby se snažím zaměřit sama na sebe. Chodím s dětmi i bez dětí. Snažím se neustále o nějaké aktivity. Moc mi to pomáhá. S tím pláčem u dítka když odcházím to znám a můžu ti potvrdit, že to není nic příjemného. Ale moje zkušenosti jsou takové, že po pěti minutách po mém odchodu už je malá ok a je to v pohodě. Samozřejmě, že občas mě chytne pocit viny, ale vždy se ptám sama sebe Proč?? To že jednou maximálně dvakrát za měsíc jdu večer pryč ( většinou až poté co se o děti postarám a naženu je do postelí), to přece neznamená, že je šidím. Naopak! Aspoň si s tatínkem vytvoří pevnější cit. vazbu, než kdybych u toho byla já. Pravidlo že " každé zlo je k něčemu dobré, se tu naprosto potvrdilo".
Takže ti držím palce aby jsi to zvládala takhle dál. Snad se s tím nějak poperem a bude líp. Když už né v sexu, tak aspoň na duši....
|
|
|
|
| Viky | •
|
(11.3.2004 16:02:16)
Těžko se radí, když vlastně vůbec nevím, co s tím. Ale z Tvého psaní na mne dýchla beznaděj a trápení a taky hrozný smutek. Mám pocit, že Tvůj život je trošku prázdný (když nepočítám děti). Tvůj muž Ti ho nenaplní. Nevím, proč odmítá milování i jakékoliv společné aktivity. Na Tvém místě bych zkusila začít se spoléhat hodně sama na sebe, pokud jde o trávení volného času. Večery před televizí Tě evidentně nebaví a tak i když jsi jistě večer unavená, najdi si jiný program. Začni chodit cvičit, najdi kamarádku (třeba svobodnou bezdětnou :o)), se kterou bys zašla do divadla, na koncert, do kina, začni něco studovat, ale hlavně udělej něco se svou izolací doma a přihlaš se do nějakých kurzů (sport, jazyky....), abys chodila pravidelně mezi lidi a začni taky chodit s kamarádkami a známými do společnosti. Problém v manželství to nevyřeší, ale nebudeš mít takový pocit samoty a prázdnoty, získáš sebevědomí a spoustu nových zážitků. A kdo ví, možná že manželka, která není stále po ruce, nesedí u televize, ale má spoustu zajímavých aktivit, má o čem zajímavém a novém mluvit a je trochu méně "jistá" manžela taky vyburcuje. Co by se snažil, když není proč Tě dobývat. Třeba časem začne mít zájem taky s Tebou někam jít a budete alespoň část volného času trávit spolu.
|
| MM | •
|
(11.3.2004 20:26:15)
Zdravím, jedna další variace zde probíraného problému. Zná někdo něco podobného? Můj manžel mne má rád, rád se se mnou i po víc než desetiletí miluje (a já s ním), ale...čím dál častějinby se rád miloval "jen tak" - tzn. v podstatě se mnou nekomunikuje, vpálí za mnou pod peřinu a beze slov mne začne "zpracovávat" - vím, možná si říkáte, že nevím co bych chtěla, že to mám i s něžnou předehrou, ale mně schází i jiný než fyzický kontakt. Celkem se díky pracovnímu vytížení málo vidíme, nanejvýš večer (to se ukládá dítko ke spánku, večeří se, řeší se provozní věci) a na nějaký hovor intimního charakteru není prostě z manželovy strany absolutně energie. Bohužel mi ten mlčenlivý sex dělá potíže (až fazické)a manželovi zase dělá problém "něco říkat", když se (podle jeho slov) "těšil na sex a zase jsou řeči). Pracuji mezi lidmi, mám dobré přátele, takže vypovídaná jsem, ale strašně mi chybí pocit spříznění a myšlenkového souznění právě s tím nejbližším, kterého mám. Mockrát jsem si říkala, že ho musím přestat předělávat k obrazu svému, ale dlouho to nevydržím a po třech milováních, kdy mu vyhovím a nevyžaduji "hovor", to ve mně zase vzkypí a kladu si otázku:"Proč se musím přizpůsobovat jen já a dělat to tak, jak to má rád on, když se mi to nevrací?"
Mám jen strach, že získám postupně fyzický odpor, ačkoliv se opravdu s mužem NAKONEC miluji ráda a je to krásné...
|
| MM | •
|
(11.3.2004 20:27:37)
Sákriš - fyzické a ne fazické...(že by falické :-))))omlouvám se.
|
|
| Viky | •
|
(12.3.2004 0:33:06)
Nevím, jestli jsem to pochopila, ale nestačilo by třeba jít jednou za týden někam na večeři ve dvou, do divadla nebo co já vím kam, abyste tam byli sami, měli prostor a čas na povídání ve dvou a sdílení "neprovozních věcí"? Krásná romantická večeře se dá udělat čas od času i doma (když už děti spí). Chápu, že když se bavíte večer o účtech, moc Tě to nenaladí, ale po večeru ve dvou mimo domov bys mohla být "nabitá" možná i na víc, než na jedno krásné milování. Jen nevím, jestli by ten Tvůj měl dost energie na to, někam chodit.
Myslím, že touhu po duševní blízkosti svého muže cítí každá žena, na tom není nic divného. Chlapi ale dávají najevo lásku spíš fyzicky :o)).
|
| MM | •
|
(12.3.2004 8:35:13)
Hm, stádium "romantických večeří i doma" už máme za sebou...Bohužel při manželově únavě to dopadá tak, že konzumuje a vytrvale mlčí, když je k večeři nějaké víno, popíjí a začne vlastně usínat (takže pak není ani duševní souznění a koneckonců ani sex:-). Psala jsem o situaci v diskusi Mám doma podnikatele, do celkové situace u nás vstupuje hlavně jeho příšerné přetažení (již dlouhodobě pracuje opravdu denně - bez víkendů, bez dovolené...), takže divadla a kina jsou jen "odebráním energie". A když někam vyrazíme s přáteli (třeba na big beat), tak se energie dočerpává následující 4 dny...
Mám dojem, že je tak unaven a jednostranně zatížen prací, že jakoby ani v hlavě žádné myšlenky a názory večer už ani neměl. Což je na mně mor...
|
| Viky | •
|
(13.3.2004 9:54:20)
Hm, tu diskuzi jsem četla a ráda bych Tě nějak povzbudila, ale fakt nevím. Můj muž měl taky období, kdy neměl absolutně energii, kterou by mohl dávat do vztahu a dopadlo to tak, že jsme se jednou na sebe navzájem hrozně naštvali, všechno si vyříkali a došli k závěru, že s tím musíme něco udělat, nebo se odcizíme a nakonec rozvedeme (což byl kupodivu manželův závěr, já to zas tak tragicky neviděla :o)). Ale manžel byl v situaci, kdy si to mohl dovolit, trochu povolit v práci a zaměřit se víc na vztah. Obecně bych řekla, že problémy s milováním jsou prostě jenom další problémy pramenící z šíleného pracovního vytížení manžela a chápu, že se to těžko snáší, když ani nevíš, kdy to skončí. Nepomohlo by třeba zavést nějaký rituál - třeba že po uložení dětí, po večeři, ráno nebo já nevím kdy je u Vás relativně klid - že byste se pět minut věnovali jeden druhému a povídali si třeba jak jste se měli přes den, když manželovi nejde mluvení, možná by stačilo nějak vyjádřit blízkost a lásku (namasírovat si navzájem šíji, vískat se ve vlasech nebo cokoliv, co je vám oběma příjemné). To by snad pochopil, že potřebuješ jeho pozornost a pět minut denně by snad mohl zvládnout.
|
| MM | •
|
(13.3.2004 14:42:41)
Milá Viky, dík za podporu, musím říct, že se mi při čtení Tvého příspěvku trochu rozsvítilo.Jak jsi napsala "když na mluvení" není, tak aby to vyjadřoval jinak- to on vlastně dělá, jen já to tak trochu pořád "kazím" svou touhou po porozumění ve slovech, názorech a myšlenkách...možná mu musím dát čas na dočerpání energie, on se kolikrát velmi snaží mluvit - ale dopadá to často tak, že najednou opravdu neví, co k dané debatě říct. A je to tím, že v rámci svého podnikání není téměř mezi lidma, pracuje vlastně úplně sám a odvykl si povídat ( a navíc, co si budeme zastírat, je to chlap:-).
Dík, dnes se pokusím držet na uzdě:-)
|
| Viky | •
|
(14.3.2004 0:05:52)
Držím palečky, taky aby se aspoň občas rozmluvil :o)).
|
| MM | •
|
(15.3.2004 20:45:41)
Milá Viki, dnes se rozmluvil až moc "nahlas"...Ach jo, život se u nás podobá pohybu po minových polích v Afgánistánu. Ani nevím, kdy, co a proč bouchne. A to se opravdu držím velmi zpět. Ale teď se již odpotácel ke spánku, měla bych si něco dodělat do práce, ale nemám po tom konfliktu moc myšlenky, tak si prohlídnu Rodinku a vyfénuju vlasy a práci dodělám po ránu v práci...Mějte se.
|
| Nelze | •
|
(16.3.2004 0:18:02)
MM držím palce ať se zadaří lépe. A děkuju.... :-)
|
| MM | •
|
(16.3.2004 8:14:49)
Nelze, taky děkuji. Mimochodem před třemi lety jsem řešila něco obdobného jako Ty, ale zaplaťpámbu jen na "duševní úrovni"...ale musím říct, že to dá taky zabrat. Nicméně jsem (jsme) to zvládla/li a funguje to (na pracovišti) v rámci přátelství...Měj se a drž se.
|
|
|
| Viky | •
|
(17.3.2004 0:22:33)
To je fakt těžký, obdivuju jak to zvládáš. Ono se zas vyjasní, jen kdyby druhá polovička uměla přiznat chybu, bylo by to znazší, viď? Přeju dobrou noc a pohodové další dny.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| R,29 | •
|
(15.3.2004 12:06:17)
Ahoj Viky,
díky moc, za Tvůj názor a nápady. Momentálně jsem na tom o něco líp. Venku je hezky a tak je hned veseleji. Na Netu jsem si našla kámošku se kterou se občas vídáme a téměř denně si píšeme. Musím říct, že už jenom to mi dost pomohlo. Mám si s kým povídat o běžných maminkovských či holčičích věcech a pak tak strašně nevisím na manželovi. I on je teď nějak víc v pohodě. Že by to jaro? Nebo snad právě to, že už tolik"nevotravuju", kdo ví. Dny plynou a měsíc je zase pryč a tak se občas i přitulí. Jenže teď je chyba ve mně. Něco mě psychicky brzdí. Asi obavy, že to bude jako vždycky. Rychlovka a pak zase za měsíc. Takže jsem to teď pro změnu já, kdo se sexu vyhýbá. Ale je fakt, že si hrozně užívám právě to přitulení, kdy můžu v objetí manžela usínat. Jen si tak říkám, že je to taky chyba, takhle ho "natahovat". Nevím.
Co se týká aktivit, mám 18měs. holčičku a muž chodí domů okolo 19 hod.. Pak maraton, který maminky tak dobře znají. Večeře, koupání. Malá má období, kdy na mně dost visí a pokud je s tatínkem sama, pláče. No a pak někam jdi. V osum večer a s představou, že dítě trpí. A pak je tu ta lenost. Večer toho mám už fakt docela dost... Doufám, že by nám mohlo pomoct odloučení. Přes léto budu s malou na chalupě a taťka bude jezdit na víkendy. Uvidíme.
Jsem moc ráda, že jsem tohle všechno mohla někomu svěřit a že jste mi i odepsali vaše názory. A hlavně - tady vidím, že na tom tak nejsem sama, jak jsem si původně myslela....
|
| Viky | •
|
(17.3.2004 0:26:45)
Chápu, že jsi už večer vyřízená, taky si to pamatuju. Ale chce to překonat - když už budeš mít něco domluveného, tak pak venku přijdeš na jiné myšlenky a užiješ si to. Nejhorší je dokopat se k tomu. Taky Ti asi moc neporadím, pokud jde o pláč drobečka, když odcházíš. Naštěstí mám společenské dítko. Obecně si myslím, že když malá bude častěji s tatínkem sama, tak si zvykne a pomůže jim to najít si k sobě bližší vztah. Nepomohlo by třeba, kdyby manžel malou nějak zabavil v době Tvého ochodu, aby jí to ani nepřišlo? Třeba aby se šli spolu koupat, nebo aby jí četl knížku atd.?
Je bezva, že máš novou kamarádku, určitě Ti to moc pomůže. Jen tak dál.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Jana | •
|
(27.2.2003 21:50:49)
Ahoj Dito (nešťastná autorko)
Chtěla jsem se tě zaptat, jak se věci vyvíjí? Je ta změna o které jsi psala na začátku ledna stále trvající ? Moc ti přeju, aby se to spravilo alespoň do únosných mezích.
Pokud je problém, ráda ti pomůžu.
|
| Dita | •
|
(28.2.2003 8:36:38)
Ahoj Jani. Moc díky za podporu! U nás je to tak, že se zatím pořád drží!
To znamená, že mne neodmítne, když ho začnu svádět, a to je pokrok. Dokonce se někdy stane, že začne sám. Takže se cítím fajn a doufám, že to tak zůstane.
Jen by mne zajímala Tvá poslední věta, že když tak pomůžeš. A jak by jsi mi pomohla? Máš nějaké tipy nebo triky? Napiš, to se neztratí. Díky Dita.
|
| Jana | •
|
(28.2.2003 22:09:07)
Dito, tak to jsem moc ráda !
Víš, ženská v tvé situaci musí zapojit všechno snažení, ale hlavně se musí smířit s tím, že ten její prostě bude "pendlovat" někde v těch nižších číslech statistik. Ženy ale mají jednu velkou výhodu - mají mnohem snažší muže svést. Nevýhoda je ale zase ta, že hodně prožíváme srdcem a tak si jeho "neochotu" vykládáme přes srdíčko.
Takže ... především,
1) smiř se se situací a jako cíl si dej mírné vylepšení frekvence
2) když přijde s návrhem sám, tak sviť jak sluníčko a dej mu znát, že jsi v sedmém nebi
3) když máš chuť tak se přitul a a začni ho tam dole prostě mazlit ... když si bude stěžovat, co to děláš, řekni mu ať si toho nevšímá ... stejně to dlouho nevydrží. Mužskej totiź hlazení tam dole nemá šanci odolat. Fyzicky je to nemožné i kdyby byl sebechladnější ...
4) užij si to pak a neměj ŽÁDNÉ výčitky, že to nebylo z jeho iniciativy. Nepouštěj to přes srdíčko .. prostě to ber, že potřeboval pomoct.
5) kup mu knížky s manželsko/intimní/vyučující tématikou ... a neboj - pokud jste věřící tak i pro vás existují takové knížky ... jen hledat ! :)
6) až dosáhneš bodu jedna, vytyč si další cíl .. opět mírné zvýšení frekvence ...
... jde to pomalu, ale já toho svýho už do mého normálu dostala ... :-) teda až po 7mi letech mravenčí práce, ale "je tam" !!! :)))
Ahoj, Jana
|
| László | •
|
(14.12.2003 19:39:32)
Teraz to vidim 1x.
Mám 60 a mám podobný problém. Moja žena by to chcela každých pol roka, ja možno každý druhý den.
Jednak moc chuti mi na to nerobí, lebo jej páchne z úst. Možno od žalúdka, alebo neviem od čoho. Akoby od mrtvoli.
Pri milovaní si lahne a čaká. Ona aktívne skoro nikdy sa nezapojí. Ani hladkanie. Darí sa mi len zo zadu za obťažných podmienok - dalo by sa povedať, znásilniť ju. Vždy si hovorím už sa nato vykašlem.
Ked jej vylízem, tak akož tak súhlasí.
Ja mam dojem že ona nemá ma rada, lebo nevie mať druhého rada. Aj som si našiel priatelku s ktorou prežívam siedme nebo.
Len mi je luto, prečo sa to nedá v manželstve. Ja som bol vychovaný, že človek má byť mravne čistý.
Ak by som teraz zomrel, tak by som musel aj vám len to povedať: ak niekto ma mal rád, tak asi tá moja priatelka.
|
|
|
|
|
|
|
| Pražák | •
|
(11.1.2003 14:43:11)
Zažil jsem něco opačného - copak sex 4-6x ročně je moc? Jak si má muž připadat? Jako eunuch, kterému se sem-tam zadaří, anebo jako muž, kterého žena nechce? Je smutné, že manželka opravdu po intimním soužití netouží takřka vůbec. Jak to ale má normální muž vydržet? Asi mi nezbyde nic jiného než si najít milenku. Už jsem to několik let vydržel, nepodvést ji, ale s tím jsem skončil. Nic se v našem vztahu nezlepšilo, vždy si to párkrát za rok "odležela". Netěší mě to, beru ji jako matku mých dětí, dobře je vychovává, ale já jsem nešťastný. Vždyť vzájemné city se tvoří nejen při vzájemném soužití ve dne, ale i v noci. O tom jsem přesvědčen.
Přeji ostatním více štěstí na partnera. Pražák.
|
| pavouk | 
|
(11.1.2003 17:57:17)
Další do party !
|
|
| PK | •
|
(21.3.2003 0:17:37)
Pises ze zena nechce prakticky vubec ... chvili jsem mel pocit ze tento prispevek jsem psal ja ... Stejny problem "4x rocne" a dilema s milenkou...
PK
|
|
|
|
V její náručí
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na KampěPraha 1 
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Rychlovka na Karlově mostě a bojovka na Kampě
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)