| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Jsem netolerantní?

 Celkem 8 názorů.
 Helena, 1 syn 5 let 
  • 

Jsem netolerantní? 

(17.1.2001 22:56:09)
Mám takový problém. Po pětiletém, podle mého názoru šťastném manželství, se mi manžel přiznal, že je homosexuál. Byl to pro mne šok, ale ¨snažila jsem se přes to přenést, protože svého muže mám ráda a máme spolu pětiletého syna. To bylo loni v říjnu. Letos v lednu jsem zjistila, že si manžel našel na inzerát přítele a po mě chce abych mu ho tolerovala. Představuje si naši situaci tak, že se nerozvedeme. Chce zůstat se mnou, ale chce mít i jeho. Mám ho brát jako rodinného přítele se kterým se budeme navštěvovat, jezdit na výlet, na dovolenou apod. Ale já mu jeho přítele tolerovat nechci. To, že je homosexuál a neřekl mi to před svatbou jsem mu odpustila, ale proč on by měl mít všechno a na mě by zbyly jen drobky. Chodím k psycholožce, s nervami jsem úplně na dně a beru prášky. Na syna kolikrát bezdůvodně vyjedu. Často brečím a nevím jak dál. O rozvodu uvažuji čím dál častěji, protože si myslím, že takovéto manželství nemá cenu udržovat. Dokáži odpustit hodně, i jednorázovou nevěru, ale žít v manželském trojúhelníku nemůžu. Chtěla bych vědět jestli jsem opravdu tak netolerantní, jak si to o mě myslí můj muž.
Helena
 Míša, syn skoro 4 
  • 

Re: Jsem netolerantní? 

(18.1.2001 0:12:13)
Ahoj Heleno,
myslím, že jsi tolerantní až dost a jestli Ti manžel tvrdí opak, přijde mi to z jeho strany jako citové vydírání.
Napadlo by snad někoho (tedy alespoň v našich kulturních podmínkách )obvinit z nedostatku tolerance ženu, jejíž muž by prohlásil, že mu jedna manželka nestačí a přivedl si proti její vůli domů druhou? Asi sotva. A tohle je taková bigamie v bleděmodrém.
Není nic divného, že si muž přizná svoji homosexuální orientaci až po té, co se ožení a zplodí dítě. Touha po "normálním" rodinném životě je leckdy tak silná, že dočasně odsune homosexualitu do pozadí. Nenormální (a popravdě řečeno i nemorální) mi přijde ta snaha udržet si oba vztahy. Co na to vlastně říká přítel Tvého manžela - ten je ochotný se dělit?
Držím palce, ať tuhle těžkou situaci zvládneš, co nejlépe.
 Karla, dvě holky 
  • 

Re: Re: Jsem netolerantní? 

(18.1.2001 13:30:25)
Milá Heleno,
nevím zda ti poradím, ale mě se přesně tohle stalo před šesti lety. Znala jsem svého (dnes již bývalého) manžela od dob studií, celkově asi 11 let, z toho 8 let jako manželé. Nikdy mě nenapadlo, že by manžel byl na mužské pohlaví a proto, když mi to na dovolené sdělil jsem padla skoro do mdlob. Ze začátku jsem si to prostě nedovedla představit, že žiji s někým 11 let a vlastně ho vůbec neznám. S tímto mi řekl i na rovinu, že se už rok a půl schází s mužem, že jim to velmi klape a že by byl nejradši kvůli dětem, kdybychom zůstali spolu a on současně chodil s přítelem. Trvalo mi to dost dlouho než jsem to přijala, protože ta rána byla dost velká, ale protože jsem měla svého manžela ráda, souhlasila jsem s tímto modelem. Jenže manželovi (či jeho příteli) to časem nestačilo a tak manžel navrhl, že by se jeho přítel k nám nastěhoval, když jsem s tím rázně nesouhlasila, tak navrhl, že vyměníme náš byt za dva menší, ale v jednom domě. On bude žít napůl u nás a napůl s ním. V tu chvíli mi to vše začalo připadat dost absurdní a neskutečné, jak kvůli nám, tak hlavně kvůli dětem. Trvalo mi to dlouho, ale nakonec jsem se rozhodla se rozvést.
Když na to koukám s odstupem času, udělala jsem dobře, protože jak tady bylo už napsáno, on už se nezmění a jeho chování vůči tobě bude stejné, láska tam možná bude, ale už to nikdy nebude plnohodnotný vztah.
Našla jsem si přítele, je to sice vztah plný obav, ale každým dnem se to zlepšuje. Hlavně žiji a nezastavila jsem se na mrtvém bodě. Nechci ti říkat co je lepší a horší, to bys měla poznat sama, ale musíš uznat, že nic nedostaneš ze vztahu, který přestal jít dál.
Přeji pevné nervy a hlavně odvahu to překonat.
K.
 Radka II - 2 děti 
  • 

Re: Jsem netolerantní? 

(18.1.2001 0:21:26)
Milá Heleno,
rozhodně nejste netolerantní. Přestaňte se obviňovat. To Váš muž je obrovsky bezohledný sobec. Měl Vás o tom informovat již před svatbou. Nutit někoho žít v manželském trojúhelníku, proti vašemu přesvědčení, by (pokud Vás má rád)v žádném případě neměl.
Je mi Vás sice strašně líto - ale to moc nepomůže. Udržte nervy na uzdě, dítko Vás potřebuje mít v pořádku. Držím palce.
 Šárka, syn 14 let, dcera 11 let 
  • 

Netolerantní nejsi! 

(18.1.2001 12:20:15)
Heleno, tak jako holky přede mnou si myslím totéž - ty nejsi netolerantní, naopak jsi byla postavena před hotovou věc, která nemá mnoho řešení. Zatímco případná nevěra muže s ženou lze vyřešit, odpustit, zapomenout, tady není co řešit ani zapomínat, tvůj muž se nezmění ukončením jeho vztahu. Věřím, že se svoji orientaci snažil potlačit, že v tom nenese tak velkou vinu, že ti neřekl o problému dřív. Ale v tuto chvíli se chová sobecky, protože po tobě opravdu nemůže chtít, abys mu přítele tolerovala. Brzy bys byla s nervama úplně v háji. A váš syn by si dřív nebo později všimnul, že je něco divně. Nehledě na to, jak by na takový trojúhelník pohlíželo okolí - lidé někdy umějí být pěkně zlí. On má možná hezkou představu - ty mu budeš vařit, prát, uklízet, pečovat o něj, no a on za to bude dělat, že je všechno v pořádku. Víš, nechci ti radit, abys hned žádala o rozvod nebo mu balila kufry. Pravda je, že pokud byste svůj vztah dokázali udržet na kamarádské úrovni (a není důvod, proč by to tak nemohlo být - tedy časem, až se s touto situací vyrovnáš), možná by to bylo lepší, než jej rovnou rozbít. Ale ty bys v první řadě měla začít trochu myslet na sebe. Začít někam vyrážet, třeba s kamarádkami, odjet se synkem na dovolenou, sportovat, zkrátka zaměstnat se činnostmi, díky kterým budeš nastálý problém řešit méně častěji a ne tak intenzivně. Já vím, radí se to líp než dělá, viď. Ale na rozdíl od holek, kterým zahýbá manžel, ty máš jednu jistotu - víš, že s tím už nic nenaděláš a můžeš tedy časem začít hledat i novou lásku... a máš na ni plné právo...
 Hanka,bezdětná,25 let 
  • 

Re: Jsem netolerantní? 

(20.1.2001 15:24:09)
Ahoj Helenko,
také jsem tímto prošla, sice nedošlo ke svatbě a dětem (naštěstí), ale i tak to bylo šílené. Také mi byl navržen rodinný přítel-nikdy!! S odstupem pár let si myslím, že jsem udělala to nejlepší - rozešli jsme se. U rodičů a známých jsem chvíli byla ta nejhorší, protože jsem opustila já jeho. Bohužel, jsem neměla to srdce vyřvat do světa, že to on mi ublížil. Ale přežila jsem, našla svého nynějšího manžela a zapomněla. Přeji hodně štěstí v dalším životě.
Hanka
 Helena , dva kluci 
  • 

Re: Jsem netolerantní? 

(22.1.2001 10:26:40)
Mila Helenko, tvuj manzel te urcite ma rad. Ale je to takova laska, jako ty mas rada svou nejlepsi pritelkyni. Nikdy bys ji neublizila, vazis si ji, mohla bys s ni klidne sdilet jeden pokoj a i jeden byt, ale mohla bys byt jeji milenka ? Asi by to neslo. Sexualni orientaci nelze predelat, a ty bys setrvanim v tomto pokrivenem manzelstvi prisla na cely zivot o moznost mit partera, milence a stastny zivot . Nevycitej si hlavne, zes na to mela prijit driv. Je dost mozne, ze to ani tvuj manzel nevedel urcite... Ale ted to vi.
Mila Helenko , kdyz ctu nektere zdejsi pribehy, pomyslim si : no nazdar, a ja si o sobe myslim ze mam problemy. Proti jinym jsem vlastne stastnej clovek !! Moje problemy jsou zanedbatelne proti tvym , ale ver, ze bude lepe, ze to prekonas a zvladnes . A za par let to bude jen zla vzpominka. Mas kluka, ktery te moc potrebuje. Jeho otec neni zadna zruda, jen je jinak sexualne orientovany .Ma rad jeho, bude z neho dobry tata, i kdyz nebudete bydlet spolu. Pokud si te vzal, a mel s tebou dite a porad jeste nechce odejit, mozna to neni kvuli cistemu pradlu a veceri. Mozna se boji, ze nebude moci sveho syna vidat, ze se postaras, aby ho nemohl vychovavat.
Seber silu a zkus se rozvest. Dnes neni nutne u soudu mnoho vysvetlovat, a zrovna vas rozvod by mohl byt prikladem , ze je to dobre . Nic si nezavinila, ale tohle opravdu nema jine vychodisko. Tohle nikdo nezavinil, tak to ukoncete dustojne a se cti. Mimo psychiatra dojdi k dobremu rodinnemu terapeutovi,at ti s tim taktnim rozvodem pomuze. Nemuzes byt na zbytek zivota obetni beranek.Drzim ti se vsech svych sil vsechny palce.
Nechci to privolavat, ale mohlo se nedejboze prihodit neco horsiho. Mohly ho vzrusovat male deti a mohl znasilnovat holcicky, mohl nekoho prejet autem a byt zavreny, mohl byt alkoholik a mlatit tebe i chlapce kdykoliv, kdyz jste byli na dosah.
 ina 
  • 

Re: Jsem netolerantní? 

(22.1.2001 12:30:56)
Zjisteni nevery je vzdycky zasahem do vztahu a sexualni orientace neni dle meho nazoru rozhodujici. Ja po 11 letem manzelstvi, kdy mame 2 letou dceru prozivam neco obdobneho. Jsem take tolerantni, ale menzelovu milenku nemohu prece pojmout jako kamaradku. Takze nyni s manzelem zijeme oddelene, odstehoval se ke sve pritelkyni. Pokud tedy nechcete zit v trojuhelniku, trvejte na reseni. Uvedomte si, ze mate chlapce, ktery jeste dlouho bude ve veku nevinnosti a nema pravo na to stat se hromosvodem. Zkuste si najit nejakou aktivitu, hlavne nebudte pasivni. Vas syn je uz dost velky na spoustu spolecnych akci. Uklidnujici leky jsou jen berlickou,ktera Vas bez nasledku nemuze podrzet navzdy. Drzim Vam a hlavne nasim detem palce, abychom z toho vysly tak, abychom se jednou nemusely stydet.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2020 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.